Říká v rozhovoru HN Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, o boji o hostinské, do kterého se sám pustil.. Pivovarníci jsou spokojeni, léto zvedlo prodej. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Bernard, Stanislav Bernard, byl vždy zastáncem malých českých pivovarů a brojil proti přeplácení hostinských. V polovině roku 2001 však padesát procent firmy prodal belgickému pivovaru Duvel Moortgat, tím přišel o daňové úlevy, které pro drobné producenty v parlamentu vyloboval. Ve stejné době se po vzoru konkurence pustil do boje o hospody. "Jiná cesta možná nebyla," říká.

- Jaké jsou největší plusy působení Belgičanů ve firmě?

V době, kdy jsme se rozhodli hledat partnera, tak naším hlavním motivem bylo to, že celý obor je vysoce konkurenční, vede se velmi tvrdý boj o restaurace, a jednání s obchodními řetězci jsou velmi náročná. Nechtěli jsme ustrnout, ale akcelerovat. To se nám podařilo a považuji to za největší plus našeho spojení s Duvelem.

- Kolik finančních prostředků jste od vstupu Duvela investovali?

Za tu dobu jsme splatili všechny úvěry, oddlužili firmu a poměrně výrazně investovali. Jenom loni to bylo přes šedesát miliónů korun.

- Dá se tedy říct, že pokud by žádný investor nepřišel, tak byste na investice neměli?

Měli, ale ne na tak výrazné. Mohli jsme si dovolit novou stáčírnu sudů, kterou jsme dokončili loni v létě, nové sklady, novou jídelnu či sociální zařízení pro zaměstnance.

- Dodáváte pivo na belgický trh?

Ne. Samozřejmě jsme tyto věci diskutovali, ale export nebyl primárním záměrem. Ale belgického Duvela jsme přivedli do České republiky.

- S jakým úspěchem?

Dostali jsme se do sítí a některých restaurací. Duvel je však odlišné pivo od klasického českého ležáku, které chuťově připomíná pšeničná piva a má vysoký obsah alkoholu. Prodeje nejdou do velkých objemů.

- Vy jste byl odpůrcem přeplácením hostinských. O hospody jste nakonec začali intenzivně bojovat. Proč?

Já jsem byl vždy proti tomu, ono to degraduje celý trh. O tom, kde se čepuje dané pivo totiž nerozhoduje jeho kvalita, ale míra investic ze strany pivovaru. Rozhodnutí, že to musíme začít také dělat nebylo lehké, ale jiná cesta možná již nebyla.

- Kolik jste získali od té doby hospod?

Na jaře 2001, kdy jsme začali investovat, jsme měli osm set hospod a nyní jich máme patnáct set.

- Vy říkáte slovo investovat. Co si pod tím mám představit? Co mi jako pivovar dodáte?

Chladící zařízení, výčep, montáž, prvotní vybavení reklamními materiály - to jsou věci, které se poskytují standardně. Investice, to jsou peníze navíc.

- Takže investice rovná se úplatku.

To jste řekl vy. Je potřeba přísně odlišovat dvě věci. Pokud je to nová hospoda a hostinský se rozhoduje o značce piva, tak vybavení pro něj znamená poměrně dost peněz. Jestliže mu pivovar v daném okamžiku pomůže s tím, že část investic pokryje, tak to nemá korupční charakter. To je čistě podnikatelské riziko pivovaru. Pokud ale přijde zástupce pivovaru a hostinskému řekne, "kolik chcete peněz, když přejdete ze značky X na naši značku", tak to vnímám, že to korupční charakter je. Ale po právní stránce je to samozřejmě oše-třené.

- Tento postup je obvyklou praxí na českém trhu?

Ano.

- Po fúzi Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic jste prohlásil, že se obáváte deformace českého trhu. Vyplnila se tato vaše obava?

Skutečnost je taková, že skupina Plzeňského Prazdroje každoročně roste o dvě až tři procenta. Ale v jejich objemech to je ročně několik malých pivovarů, jejichž kapacitu získají. Takže růst tu je, oni sílí a skupina malých pivovarů oslabuje. Na trhu je nyní 48 průmyslových pivovarů, bývalo jich 72. Podle mého odhadu, tak zhruba desítka z nich má výrazné ekonomické problémy.

- Když jsme u trendů. Kde by se mohla zastavit spotřeba na hlavu? Poslední číslo hovoří o 162 litrech na osobu za rok.

Moc prostoru tu není, již v tuto chvíli je to světový rekord. Svaz pivovarů a sladoven však v posledních letech začal dělat osvětovou kampaň s názvem České pivo, naše pivo. To má zlepšit image piva. Po revoluci mělo pivo pověst levného nápoje, který se konzumuje v putykách. Nyní se komunikuje lepší kultura prodeje - pivní zařízení, sklenice, ubrusy apod. Zdůrazňujeme také zdravotní aspekty - podle lékařů jsou dva půllitry denně pro zdravého muže přínosem, pro ženu je to o čtvrtinu méně.

- Mají podle vašeho názoru šanci prosadit se na českém trhu speciální piva?

Záleží na trhu, jak je bude přijímat. A není to pouze o dovozových speciálech, ale i tom, jaké speciály budou nabízet české pivovary.

- Vy máte ve svém portfoliu i sváteční ležák v láhvi s patentním uzávěrem. Je to speciální pivo?

Ano. Toto pivo je s přídavkem jemných kvasnic a sekundárně dokvašuje přímo v lahvi. Mohl jste to před chvílí vidět (pan Bernard jednu z láhví při rozhovoru otevřel - pozn. red.), jak se pivo chová, jako pivo šampaňského typu, na dně se usadí kvasinková sedlinka, má to vliv na chuť a vůni - tím je zajímavé.

- Zaujalo zákazníky toto pivo?

Loni jsme ho prodali přes pět tisíc hektolitrů. Pro velký pivovar to není nijak zajímavé číslo, ale pro nás ano.

- Pivo se prodává ve speciálních lahvích, ve dřevěných bednách a s patentním uzávěrem. Kolik vás to stálo?

Náklady na obaly, úpravy stáčecí linky a dalších věcí nás do těchto dnů přišli na zhruba 25 miliónů korun.

- Vyplatí se taková investice?

Odpovím naším sloganem - chceme jít vlastní cestou. (iHNed.cz)