Vyrobit pivo není jenom tak. V současnosti je nezbytností nejmodernější technologie. Kromě kvalitního zázemí, je to ale stále ještě také lidský um, bez kterého se nynější pivovary nebejdou. Komu se podaří tyto dvě základní věci správně propojit, může při troše štěstí přemýšlet o úspěchu. A jak vůbec vypadá takové výrobní zázemí pivovaru?

Hlinecký Rychtář používá pro svoji výrobu vodu z vodovodního řadu, jejímž zdrojem je Hamerská přehrada. Jde o vodu měkkou. Kapacita zdejší varny je 160 hektolitrů horké mladiny na jednu várku. "Varna je dvounádobová a na letošní podzim plánujeme rekonstrukci varního kotle," říká ředitel Milan Vedra. Další surovinou je slad. Ten hlinecký pivovar nakupuje od dvou soukromých českých sladoven, a to v Prostějově a Kounicích. Chmel zde používají hlávkový - žatecký. Kvasnice pro hlavní kvašení zlatavého moku nakupuje Rychtář v pivovaru Budějovický Budvar.

"V současnosti máme spilku s kapacitou 2400 hektolitrů - osm kádí po 300 hektolitrech, která je v provozu už od roku 1972. V závěru letošního roku bude do provozu uvedena nová spilka, která je již nainstalována v prostoru nad ležáckými sklepy. Její kapacita je 3000 hektolitrů a tvoří ji dvacet nerezových kvasných kádí. Je vybavena řízením kvasného procesu včetně řízení teplotního režimu a filtrace přiváděného vzduchu," vysvětluje Milan Vedra.

Do ležáckých sklepů se v Hlinsku vejde celkem 9700 hektolitrů moku. Pivo zde zraje v tancích o objemu 140 až 230 hektolitrů. Kapacita místní stáčírny lahví je deset tisíc lahví za hodinu. Stáčírna sudů Keg dokáže naplnit za stejný čas padesátku obalů. "Naše pivo není pasterováno, pro zachování trvanlivosti používáme speciální mikrofiltr," doplňuje závěrem ředitel Vedra. (Noviny Chrudimska)