Vyškovský sládek Dušan Táborský pracuje ve vyškovském pivovaru už šestnáct let. Za tu dobu nasbíral spoustu zkušeností. Stál i u zrodu nových druhů piv.

Jak začala vaše kariéra?

V pivovaru pracuji od roku 1991. V podstatě jsem začínal v dělnické profesi a udělal si základní přehled znalostí. Od roku 1994 do roku 2004 jsem potom pracoval jako podsládek. A od roku 2004 jsem převzal místo sládka.

Co všechno má sládek na starosti?

Nákup surovin, sledování jejich kvality, hlídání hygieny provozu, dodržování receptur a vývoj nových produktů. Dále také kontakt se zákazníky v případě nějakých závad spojených s pivem. A na starosti mám i exkurze.

Jaké suroviny potřebujete pro výrobu piva?

To popisuji lidem hodinu a půl při exkurzi, ale zkusím to stručně. Tři základní suroviny jsou chmel, český slad a voda. Je podloženo, že voda je na pivu to nejdůležitější a dává mu punc kvality. Slad je zdrojem cukrů, které potřebujeme proto, aby ho kvasinky přeměňovaly na alkohol. Chmel je vlastně koření, a úkolem správné kombinace v našem případě několika českých odrůd chmele je dát pivu správnou hořkou chuť a chmelovou vůni.

Jak tedy pivo vzniká?

Je několik základních kroků a těmi jsou vaření piva, kvašení, filtrace, stáčení do obalů. Suroviny musíme varem přeměnit na mladinu, což je, laicky řečeno, ochmelený sladký roztok. Mladina se potom vyčistí, zbaví se kalu, zchladí, a následně skončí v kvasné kádi, kde se zakvasí pivovarskými kvasinkami. Tento postup je první fází kvašení, tedy hlavním kvašením při nízké teplotě. Trvá asi deset dnů.

Dál se děje co?

Prokvašená mladina se potom suduje do ležáckého tanku, což je uzavřená kovová tlaková nádoba, kde mladé pivo zraje při teplotě okolo dvou stupňů Celsia jeden až tři měsíce. Tento postup platí pro naše standardní druhy piva. Máme tady i speciální piva, která mají dobu ležení delší. Třeba čtyři až šest měsíců. Účelem kvašení je vyzrání produktu na kvalitu, kterou můžeme předložit konzumentovi. Pivo se chuťově harmonizuje a přirozeně sytí kysličníkem uhličitým, protože je v tlakové nádobě a má tedy ten správný říz.

Jaká je poslední fáze?

Poslední fáze je filtrace piva, což je v podstatě zastavení kvašení. Potom se pivo stáčí do lahví a do sudů, což je neméně důležité, protože musíme dbát hlavně na čistotu obalů. Hlavně proto, že jsou to vratné obaly, které jsou znečištěné. Důležité je tedy perfektní umytí lahví a sudů.

Slyšela jsem, že jste studoval obor, který se týká piva. Naučili vás tedy všechno ve škole, nebo se stále učíte něco nového?

Ano, studoval jsem pivovarskou průmyslovku v Praze. Škola poskytne základ, ale praxi a schopnosti dá až samotná práce. Dvacet let v oboru mi dalo samozřejmě víc než čtyři roky školy. Stále se ale musím vzdělávat, protože výroba piva se dál vyvíjí. Účastním se různých seminářů či setkání sládků, kde se diskutují nové trendy v pivovarství.

V čem se vyškovské pivo liší od ostatních piv kromě chuti?

Svojí recepturou, která je originální pro tento pivovar, i když základní postup výroby českého piva je víceméně stejný pro všechny. Za odlišnost bych považoval třeba skladbu surovin, dále pak velmi dobrou vodu. Neměl bych však opomenout 330 let dlouhou tradici výroby piva v pivovaru Vyškov, kterou se nemůže pochlubit většina pivovarů v tomto státě.

Které z vyškovských piv vám chutná nejvíc?

Piju rád všechna naše piva. Mám rád silnější piva, takže od ležáku výš. Dám si taky výčepní piva, jako osmičky a desítky. Nemůžu ale opomenout tmavého Havrana, to je v poslední době pivo, na které jsem hrdý.

V restauraci, kde nemají vyškovské pivo, abstinujete nebo volíte jiný druh?

Když můžu, pivo si dám rád, většinou volím regionální značky. Když musím abstinovat, tak nejradši prostou vodu, poněvadž barevným nealko produktům moc nevěřím.

Trošku to vypadá, že vaření piva zvládá jen sládek. Pomáhá vám ještě někdo?

Samozřejmě je to týmová práce. Někteří kolegové mají navíc stejné vzdělání jako já. Mám podsládka, pana Martina Obruču, pak je zde laboratorní kontrola a samozřejmě lidi ve výrobě, tedy široký tým lidí.

Vyrábí vyškovský pivovar i nějaké nealkoholické pivo?

Ano. V roce 2006 jsme uvedli na trh pivo Alkostop. Recepturu jsme si tady ušili na míru. Je to tedy pivo tradičně vyráběné zkráceným kvašením.

Je Alkostop poslední nový druh piva, který jste uvedli na trh?

V poslední době jsme uvedli na trh to nejsilnější pivo, v roce 2005 zmiňovaný Jubiler a v roce 2006 nejslabší Alkostop. Je tedy posledním novým druhem.

Chystáte v současné době nějaký další nový druh piva?

Když se pivovar dočká nájemce (poznámka redakce: vlastníkem vyškovského pivovaru je stát, který ho plánuje pronajmout), tak si myslím, že bude hledat i nové druhy piva pro trh. Ve světě je přibližně dvaačtyřicet druhů piv. Ale jsem na to připravený a už mám nějaké nápady.

Stalo se vám, že jste ve svých začátcích vyrobil něco, co se pak prostě nedalo pít?

I mistr tesař se někdy utne, ale snažím se chyby minimalizovat. Navíc by to mohlo ohrozit hlavně pivovar. Je to ale týmová práce, takže laboratoř kontroluje mě, já kontroluju lidi a proces. Je to provázané tak, aby chyby byly opravdu minimální, nejlépe žádné.

Dá se chuť piva ještě po uvaření změnit?

Chuť piva se dá změnit záměrně. Existují různá ochucená piva, v německy mluvících zemích pijí radlery, což jsou piva s ovocnými chutěmi nebo piva s kolou či spritem. V Polsku si do piva dávají třeba ovocný sirup. V Česku se tato piva objevují sporadicky, co se týká dochucování, jsme zatím ještě konzervativní.

Je vůbec v dnešní době pro zaměstnavatele snadné najít sládka?

Na sládka nelze vystudovat, tím se stáváte. Musí vás tedy někdo z vedení pivovaru nominovat. A ta šíře vědomostí, jež musíte znát, je taková, že všechno vás ve škole nenaučí. Vzniká až léty praxe. Sládkovi se někdy říká také pan „starý“. Je to myšlené jako nejstarší z mistrů. Měl by to být člověk, který má o oboru nejširší povědomí. Sládka si tedy pivovary často vychovávají, anebo najímají na základě referencí. Rozhodně není lehké najít „dobrého“ sládka, ale to je asi ve všech řemeslech stejné.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka a foto: Petra Daňková