Kvalita piva z Budějovického Budvaru je zaručena i v létě
Co se píše o pivovarech a pivu
Kvalita piva z Budějovického Budvaru je zaručena i v létě
[čtvrtek, 12. srpen 2010]
Přestože v horkých letních dnech opouští brány pivovaru téměř dvojnásobný objem piva, než v zimním období, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v hlavní sezóně důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku Budweiser Budvar trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých sklepů byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.
Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 10 týdnů téměř na plný výkon. Zejména ve stáčírnách lahví a sudů proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. Měsíční výstav piva v létě dosahuje objemu až 140 000 hektolitrů, což je téměř dvojnásobkem výstavu v lednu či únoru. Zvýšený výstav piva ale nemá žádný vliv na kvalitu výsledného produktu, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již od března pracovaly obě varny v nepřetržitém provozu. V průběhu dubna a května byly mladým pivem naplněny všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů a na každého obyvatele Českých Budějovic by připadlo 6 sudů KEG o objemu 50 litrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz tohoto piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.
„Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce od března do května,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování jsou přeměňovány nežádoucí těkavé látky a další sloučeniny negativně ovlivňující chuťový profil. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Adam Brož.
Udržování kvality výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy moravský slad, hlávkový žatecký chmel a voda z artéských studní. Budějovický Budvar nepřidává do piva chmelové preparáty (extrakty), přípravek tetrahop ani jiná aditiva.
Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva
[Budějovický Budvar] 13:27 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
Záboj
čtvrtek, 12. srpen 2010
17:44
O tom, že se „technická" kvalita českých piv v posledních letech díky nástupu nových technologií změnila k lepšímu, není pochyb. Přesvědčit se o tom lze prakticky v každém pivovaře i krámě (garance, záruční lhůty). V čem je však Budvar výjimečný, je to, že stále drží tentýž chuťový charakter. U řady jiných značek se totiž po nástupu „kapitalismu" změnil k horšímu. Snaha šetřit na surovinách a zkracování výrobních lhůt se na nich zle podepsala - spousta jich svým charakterem zamířila k „europivům", Prazdroj zase ubral na hořkosti. Někde to už pochopili a „šlápli na brzdu", ale stejně si myslím, že v tomhle úhlu pohledu (udržení českých surovin a chuti), je Budvar výjimečný.
napsal(a): Záboj [Odpovědět]
Adsense
21. listopad 2024
12:49
posted by: Inzerce
Tchoř
čtvrtek, 12. srpen 2010
21:59
to Záboj:
Souhlasím, stačí pět a více dvanáctek jmenované značky a ráno mám hlavu jako střep, stejně jako před 10 či 15 lety.
napsal(a): Tchoř [Odpovědět]
Tchoř
čtvrtek, 12. srpen 2010
22:11
to Dan:
+ tetrahop, acesulfam apod. (neplatí pro Budvar)
napsal(a): Tchoř [Odpovědět]
tomas
pátek, 13. srpen 2010
09:48
to Dan: Naopak to určitě není. Kvalita piva nerovná se automaticky chuť. Já sem pro, aby nějakej malej pivovar konečně uvařil aspoň 1 várku stejným postupem jako před 25 lety a tak jak se to tenkrát dělalo kromě těch velkejch značek všude. Chmel a slad druhý nebo třetí jakosti, (první jakost šla za valuty na export), náhražky typu rýže, pivo hnaný v pivovarech gumovejma nebo skleněnejma šroubovanejma trubkama plnejma bakterií, protože na nerez nebylo, špatná hygiena, zkrácená doba ležení protože kapacity nestíhaly. No a pak se u tohodle piva můžeme v hospodě bavit jestli je dneska pivo ze sterilních zařízení a z lepších surovin kvalitnější nebo ne.