Rambousek neplní.

Dětenice neplní.

Plní nefiltrovaným pivem buď výčepním nebo speciálem. Nefiltrované pivo má krátkou trvanlivost, je určeno k rychlé spotřebě. Prodává se přes podnikovou prodejnu před branou pivovaru.

Otvírací doba:

po 8.30 - 12.00 h

út - pá 8.30 - 16.00 h

so 8.30 - 11.00 h.

Kontakt: 493 760 766 - přímá l., sl. Monika Knapová, 493 727 031 ústředna, linka 66,

Cena za naplnění:

nefiltrované výčepní světlé (4,5 % obj. alk.) za 116,- Kč,

nefiltrované speciální světlé (6,2 % obj. alk.) za 137,50 Kč.

Cena 5l soudku 140,- Kč (včetně výčepního zařízení) + zátka 16,- Kč

K prodeji i výčepní ventil á 250,- Kč, vše včetně DPH.

Soudky k plnění si zákazníci vozí den dopředu nebo nutná domluva se sl. Knapovou.

Plní v pivovarské prodejně v pátek a sobotu od 11.00 hodin do 19.00 hodin u areálu Pivovaru Svijany.

Zatím neplní, ale je to jeden z hlavních úkolů žateckých pivovarníků pro nejbližší dobu. O změně se budu snažit informovat.

Plní přímo v pivovaru v otevírací době restaurace (11-20 hod - většinou déle dle hostů), v pátek a sobotu do 23 hod.

Cena je 240,- Kč / 5 l soudek.

Eggenberg Český Krumlov neplní.

Vlastní sudy mají nejmenší 15l, ale pokud jste vlastníkem nějakého 5l soudku, tak není problém ho v pivovaře naplnit.

Kromě Kácova, jsou i 2 restaurace v Praze a zaváží i jiné restaurace, takže není problém si třeba telefonicky objednat sud a bude Vám zavezen do některých z restaurací.

Lobkowicz neplní.

Plní v provozovnách Pivní pohotovosti v Praze, Brně a Ostravě. Více informací naleznete na http://www.pivnipohotovost.cz/.

U Medvídků neplní

Plní každý den od 6.00 h do 14.30 h. přímo v pivovaru.

Brněnský pivovar Starobrno chce mít do dvou let 11 značkových restaurací. První už otevřel v Jihlavě, ostatních deset bude mít stejný interiér, jídelníček a pro všechny jejich provozovatele budou platit stejné podmínky. Nový gastronomický projekt přijde firmu na 50 milionů korun, řekl mluvčí Starobrna Aleš Řiháček. Takzvané franšízové restaurace už v Česku zařídily například pivovary Staropramen nebo Budvar.

Hospody Guesto budou nabízet právě piva z portfolia Starobrna. "První restaurace má nyní v nabídce devět čepovaných piv značek Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Heineken, Amstel a Murphy´s. K tomu lahvové speciály a nealkoholická piva," upřesnil mluvčí. Novinkou je podle něj doporučení nejvhodnějších piv k jednotlivým jídlům.

Jihlavu si firma pro pilotní restauraci vybrala záměrně, chce v regionu posílit svou pozici. "Měsíční zkušební provoz ukázal, že Starobrno vsadilo s tímto konceptem na správnou kartu. Svědčí o tom den ode dne rostoucí tržby a plnější lokál," míní generální ředitel firmy František Krakeš. Do konce roku otevře Starobrno podobné podniky v Olomouci a Brně.

"Do jedné provozovny dáme v průměru čtyři až pět milionů, další náklady zaplatí majitelé objektů, od kterých si bude Starobrno prostory pronajímat. Pivovar sám ale restaurace provozovat nebude. V každém městě vybere firmu, která se bude o podnik starat.

Podobně fungují i značkové restaurace Staropramenu Potrefená husa. Síť značkových hospod pivovaru zahrnuje pět rozdílných druhů pohostinských zařízení. Do roku 2008 jich chce mít firma 60. Největší domácí pivovar Plzeňský Prazdroj má 12 restaurací Pilsner Urqell Original Restaurant, třináctou chce firma uvést do provozu letos v září. Budvar pak reprezentuje pět restaurací Budvarka.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V červenci 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Loni pivovar prodal 963.000 hektolitrů nápojů a asi 106 milionů korun. (MaM)

Víc prodaných piv a větší propagace značky ve světě si slibuje od blížícího se mistrovství světa ve fotbale v Německu ústecká pivovarnická skupina Drinks Union. Ta je už nyní největším českým vývozcem piva do Německa, její manažeři čekají, že export nyní ještě vzroste.

Zejména točené pivo by podle předpokladů mělo téct výrazně silnějším proudem než obvykle, aby ukojilo žízeň dychtivých fanoušků, kteří vyrazí sledovat zápasy do restaurací. Ústecký pivovar zároveň očekává také nárůst exportu do sousední pořadatelské země.

"Bude to mít pozitivní vliv hlavně na prodej v hospodách či barech. O kolik se spotřeba zvýší, bude ale hodně záležet na úspěchu českého mančaftu," řekl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Červen se však podle něj může díky šampionátu dostat v objemu výstavu piva na úroveň července, který bývá spolu se srpnem špičkou celého roku.

"Očekáváme zhruba čtvrtinový nárůst odbytu v souvislosti s mistrovstvím světa," říká manažer exportu skupiny Drinks Union Viktor Audrlický. Skupina vyváží ročně na německý trh kolem 260 tisíc hektolitrů piva a je největším domácím vývozcem do Německa.

Také pivovary v sousedním Libereckém kraji již před blížícím se šampionátem zvýšily výrobu. Důvodem je nárůst exportu do pořádající země, ale především očekávaná vyšší spotřeba v tuzemsku. S teplým počasím v červnu tradičně odbyt pivovarům stoupá, letos však předpokládají ještě větší nárůst spojený právě se sledováním fotbalových zápasů hlavně v hospodách a barech. (MF Dnes)

Výjimečné sedmnáctistupňové pivo uvařené pouze víkendové oslavy mohly ochutnat stovky lidí, kteří zavítali do moravského Štramberku. A co se slavilo? Připíjelo se na první narozeniny Městského pivovaru, jehož sládek vaří pivo v domě přímo na štramberském náměstí.

"Důvody k oslavám byly pádné, pivovar za prvních dvanáct měsíců uvařil třetinu piva nad plán, více než 600 hektolitrů. Je to také tím, že se pivo začalo prodávat i v dalších restauracích v regionu," řekl šéf pivovaru Václav Žila.

Původní nabídku světlého a tmavého ležáku plzeňského typu s názvem Trubač pivovar během roku doplnil ještě o višňový a švestkový pivní speciál.

"Švestkové pivo s názvem Valašské trnkové pivo je jediné svého druhu v Česku. Vyrábí se ale jen příležitostně," dodal Žila. V lednu začal pivovar ještě vyrábět třináctiprocentní tmavý speciál.

Pivo začal loni ve Štramberku po 150 letech vařit ostravský podnikatel Pavel Šmíra, který ve městečku koupil a opravil několik domů a v podhradí organizuje kulturní akce.

Pivo jako hobby na celý život

Speciální pivo uvařil sládek štramberského pivovaru Marek Pietoň. Ten sice prošel mnoha zaměstnáními, jako sládek se však vrátil k své celoživotní lásce. Jeho spolupracovníci z firmy Šmíraprint totiž dobře vědí, že své první pivo uvařil štramberský sládek už mnohem dříve. A to bez speciálních škol a v poměrně mladém věku.

"Pivo je jeho celoživotní hobby. Od čtrnácti let si vařil pivo ve vaně u babičky," říká o Marku Pietoňovi šéf pivovaru Žila.

To sládek zmírňuje. "Tak brzo to nebylo, ale jednou jsem našel u své nynější ženy návod její babičky, jak vařila za války takzvané šizené pivo. Tehdy nebyly suroviny a lidé si pivo vařili doma třeba z cikorky. Jediné, co tam chybělo, byl chmel. Nakonec jsem natrhal divoký chmel a uvařil jsem první pivo. Jenže jsem tam dal běžné kvasnice do pečiva a tak se to napoprvé nepovedlo," vypráví štramberský sládek.

Neúspěch ho ale neodradil. Naopak. Začal se zajímat, jak to staří pivovarníci dělali. Ve vědecké studovně našel recepty na pivo v odborných knihách a za chvíli vařil pivo, které už s uznáním pili i jeho přátelé. "Začalo mne to velmi bavit. Poznal jsem, že naše stará sládkovská škola byla kdysi uznávaná ve světě a čeští sládci doslova pořádali mise a učili vařit pivo mnohé země," říká pyšně Marek Pietoň.

Učil se u profesionálů

Když firma Šmíraprint hledala sládka, sáhla právě po něm. Z muže mnoha povolání a sládka-samouka se stal rok před uvařením piva zapálený učedník u profesionálů. "Měl jsem velké štěstí, že jsem potkal flekovského sládka. Od něho jsem se naučil vařit černé pivo, jen ho dělám hořčí, protože lidé v tomto kraji tíhnou více k silnějšímu a hořčímu pivu," říká štramberský sládek.

Muž, který v mládí nedostudoval geologii na ostravské VŠB, je dnes ve svém živlu. "Je to poprvé, co při práci cítím, že jsem hrdý na příslušnost k pivovarskému cechu. Je to poctivé řemeslo s tradicí a cítím z něj stavovskou čest," říká. (iDnes)

Hlučínský starý pivovar loni ztrojnásobil výstav na necelých 4000 hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za 13 let existence minipivovaru, což se podle ředitele pivovaru Leonarda Plačka podařilo díky lepšímu marketingu. Hlučínský producent má podle něj šanci zvýšit dodávky do Německa a uplatnit se v Polsku. Díky tomu by už letos mohl dosáhnout výstavu 5000 hektolitrů.

"Nyní dodáváme pivo hlavně do velkoskladů v Opavě a Ostravě, odkud si ho hospodští nakupují," dodal. Pivovar vaří světlý ležák značky Avar, 95 procent výroby je v sudech.

Hlučínský pivovar se snaží pronikat i do zemí EU, kde je podle Plačka lepší prostředí. Evropští milovníci piva nejsou tak věrní určitým značkám jako Češi, ale pijí pivo, které jim zachutná. Podle Plačka si hlučínský ležák našel příznivce v Německu, kde ho čtvrtletně vypijí okolo 40 hektolitrů.

"Naše pivo bylo před nedávnem v Německu vyhodnoceno mezi první stovkou nejlepších piv na světě. Vyšlo to už i knižně. Hned mi přišlo trojnásobné množství objednávek z Německa," dodal Plaček. Nadějně vypadají podle Plačka nové trhy ve Varšavě a Berlíně, které ale zatím nejsou smluvně podchyceny. "Pokud se to podaří dotáhnout do konce, do Varšavy by v letošním roce mělo směřovat sto sudů týdně a stejně tolik by mělo jít i do Berlína," dodal. O hlučínské pivo mají podle něj zájem v irském Dublinu a ve Vietnamu.

Hlučínskému pivovaru se podařilo třikrát meziročně zvýšit výstav navzdory tomu, že loni musel kvůli konkurenčnímu tlaku vyklidit regály v Tesku. Hlučínský výrobce v tomto řetězci několik let slavil úspěch, když jako první tuzemský pivovar nasadil do řetězce světlý ležák Avar v láhvích s porcelánovým uzávěrem. "Konkurence, byť byla druhá, ale zálohovala láhve sedmi korunami, já jsem ji zálohoval 15 korunami, protože nákupní cena je 12,50 koruny. Za sedm korun zálohy jsme nemohli uzavřít smlouvu," zdůvodnil Plaček odchod z Teska.

Hlučínský starý pivovar vyrábí od léta 1993, kdy obnovil výrobu zdejšího piva po 89 letech. Nynějším vlastníkem pivovaru je ostravská s.r.o. Avar plus. Pivovar má do deseti zaměstnanců. (Morava 24)

Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uvedl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Málokterý pivovar si dal na etiketu svého piva boha. Nošovický pivovar to udělal.

Ovšem tak, jako byl bájný Radegast například pohanským bohem úrody, plodnosti či války, střídá tato postava i své grafické podoby na etiketě stejnojmenného piva.

Pivaři si Radegasta vybrali sami

Od doby, kdy ho poprvé použil na etiketu mladý nošovický pivovar, uběhlo už šestatřicet let. Jako znak piva si postavu známé sochy boha z Radhoště vybrali sami budoucí pivaři, když právě tento symbol vyhrál veřejnou anketu o znak piva.

Od té doby se díval pivařům z pivních etiket a hospodských sklenic do očí, byť ztvárnění jeho postavy procházelo různými grafickými obměnami. Ty však vždy respektovaly podobu americké sochy Albína Poláška a přímý pohled na ni.

Až před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně.

Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o tom, že otočí opět zvířecí tvář pohanského boha k lidem. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ říká manažer značky Radegast Milan Gába.

Moravané mají raději přímý pohled do očí

Gába však dodává, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky nošovického piva,“ říká manažer s tím, že například na lahvovém pivu se nová etiketa objeví nejdříve na podzim. A proč vlastně pivovar opět po několika letech mění podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat velký průzkum spotřebitelů piva. A některým lidem se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam,“ říká Milan Gába. „Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku. Moraváci jsou přímí, co chtějí, řeknou bez vytáček a na plná ústa. A dívají se přitom do očí. Myslím, že takového chtějí mít i Radegasta.“

Radegast táhl v čele vojsk na Řím

Nejstarší hodnověrná zpráva osvětlující postavu Radegasta, pozdějšího boha Slovanů, je v Kronice Isidorově (asi 561 - 636 n. l.). Hovoří se v ní o porážce Radegastových vojsk za panování římských císařů Honoria a Arkadia roku 405. Tehdy se Redegaistus se čtyřmi sty tisíci muži vypravil do Říma, aby potlačil vzmáhající se křesťanství.

Uvěřil prý však bohům, kteří předpověděli nezdar válečného tažení, od obležení Říma proto upustil a byl poražen římskou armádou. Následovala jeho poprava a zřejmě brzo po smrti byl pohanskými Slovany přijat mezi božstvo.

Socha Radegasta letos oslaví pětasedmdesátku

Sochu Radegasta odhalili obyvatelé Beskyd slavnostně pod vrcholem Radhoště 18. července 1931. Stejně jako sousoší Cyrila a Metoděje stojící u nedaleké kaple je dílem akademického sochaře a profesora umělecké školy v Chicagu Albína Poláška. Socha byla darem amerických Čechů staré vlasti.

Jako po mytologické postavě sáhl po Radegastu i autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ten ve svých knihách nechává vystupovat čaroděje Radagasta Hnědého, jehož předobraz si vzal s velkou pravděpodobností ze slovanské mytologie.

Radegast si drží pozici druhého pivovaru v zemi

Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku si za poslední rok udržel pozici druhého největšího pivovaru v České republice. Vyrobil dva miliony sto třicet tři tisíc hektolitrů piva. Značka Radegast je po značce Gambrinus stále druhou nejprodávanější značkou piva v zemi. Prodej podle manažerů pivovaru nezaznamenal žádný pokles, ač celkově prodej tradičního nápoje zvaného pivo klesl v Česku o jedno procento. I tak se za poslední rok vypilo v zemi téměř šestnáct milionů hektolitrů piva všech značek.

Nejvíce piva Radegast se tradičně vypije v okresech Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Nový Jičín a Vsetín. (MF Dnes)

Dvanáctistupňový ležák Radegast Premium z produkce nošovického pivovaru Radegast získal bronzovou medaili na jedné z největších profesionálních pivních soutěží na světě Australian International Beer Award.

„Porota v Melbourne hodnotila téměř tisíc soutěžních vzorků piva z jedenatřiceti zemí světa,“ řekla Eva Škorničková ze zastupující mediální agentury.

Australian International Beer Award byla založena v roce 1987. Odborná porota během osmidenní analýzy zkoumá chuťové vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotí také jeho balení.

Radegast nebodoval poprvé

Nošovické pivo Radegast Premium na této soutěži zabodovalo potřetí za sebou - loni získalo stříbro a předloni rovněž bronz. Letos Radegast na australské soutěži pokořila značka Velkopopovický Kozel Medium z pivovaru Velké Popovice, která získala stříbro.

Pivovar Radegast i Velké Popovice jsou součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Radegast je s ročním výstavemkolem dvou milionů hektolitrů domácí dvojkou na trhu a pivovar Velké Popovice, který loni vyrobil téměř 1,5 milionu hektolitrů piva, je třetím největším pivovarem v ČR. (MF Dnes)

Nošovický pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj chce letos uvařit 2,2 milionu hektolitrů piva. Za posledních 12 měsíců závod vyrobil 2,133 milionu hektolitrů pěnivého moku. Radegast, druhý největší pivovar v Česku, loni investoval 43 milionů korun převážně do ekologie a podpory kvality. Letos se vedle drobných investic zaměří na svou sladovnu.

Na modernizaci výroby sladu, která závodu pomůže snížit výdaje za teplo a vodu, vynaloží podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka 23 milionů korun. Radegast v posledních letech investuje ročně mezi 40 až 50 miliony korun. Podle Kaňáka se Radegast zaměřuje na investice, které přinášejí rychlou návratnost.

Největší domácí výrobce piva Plzeňský Prazdroj, součást nadnárodní skupiny SABMiller, vyrobí osm milionů hektolitrů piva ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Do konce letošního března opustilo podnik zhruba 130 lidí v rámci organizačních změn ve všech závodech. Jde zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery. V Plzni, kde se vyrábí prémiové pivo Pilsner Urquell, pracuje 1000 lidí.

Plná pětina zaměstnanců musela odejít z nošovického závodu. Ten teď zaměstnává 250 namísto dosavadních asi 300 lidí. "Zajistili jsme lidem, že dostali odstupné a mohli přejít do cizích firem v rámci externalizace některých provozů," řekl Kaňák. Radegast, který teď prošel výraznou reorganizací po pěti letech, podle Kaňáka vyčlenil do externích firem například úklid výrobních provozů, změnil organizaci údržby a stáčírny. (Morava24)