Slovenské pivovary sa napriek rastúcim cenám vstupov nechystajú do konca roka zdražovať pivo. Podľa neoficiálnych informácií z brandže sa obávajú najmä možných sankcií súvisiacich s prechodom na euro. Experti však tvrdia, že nízke ceny nebude možné udržať dlhšie a skôr či neskôr dôjde k ich skokovému nárastu. Okrem cien sladu a chmeľu tlačia na znižovanie zisku pivovarníkov rastúce energie, a tým i dopravné náklady. „Ceny piva sú na Slovensku v porovnaní s okolitými krajinami postavené veľmi nízko,“ konštatuje Roman Šusták, riaditeľ Slovenského zväzu výrobcov piva a sladu. „Zdražovanie je veľmi pravdepodobné, tlaky na zvýšenie cien to signalizujú,“ prognózuje Petr Samec z českého Budvaru.

V Česku si priplatíme

Pivovar Prazdroj, jeden z najväčších producentov zlatého moku v Českej republike, zdražuje od prvého novembra svoj pivný sortiment v priemere o štyri percentá. O zdražovaní uvažuje aj ďalší český veľkoproducent Budějovický Budvar. „Ceny kvalitných surovín v uplynulom období dramaticky vzrástli,“ hovorí Mike Short, generálny riaditeľ Plzeňského Prazdroja. Podľa pivovaru náklady na jednu tonu sladovníckeho jačmeňa stúpli medziročne o tretinu, v porovnaní s rokom 2006 až o dve tretiny. Dvojnásobne vzrástli aj ceny českého chmeľu. Do portfólia Prazdroja patria značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Veľkopopovický Kozel. Pivovar je súčasťou nadnárodnej juhoafrickej skupiny SAB Miller, ktorá vlastní aj Pivovary Topvar a niektoré zo svojich pív varí i na Slovensku.

Doma sa nič nezmení

„Máme vlastnú cenovú politiku a zdražovanie v Prazdroji sa nás netýka. Ceny koncernových značiek na slovenskom trhu sa meniť nebudú a do konca roka ani neplánujeme žiadne zmeny,“ uvádza Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou Pivovarov Topvar. Podobne rezolútne odmieta zdražovanie i jednotka na trhu spoločnosť Heineken. „Naše ceny sa nemenia ani nič také tohto roku neplánujeme,“ tvrdí Roman Krajniak, hovorca spoločnosti. Heineken zdražoval naposledy vlani v decembri v priemere o šesť až osem percent. „Ceny sladovníckeho jačmeňa sú oproti vlaňajšku o niečo nižšie, výrazne drahší je však chmeľ a vzrástli i ostatné vstupy, najmä energie,“ vysvetľuje Šusták. S cenou piva, ktorá je prispôsobená kúpyschopnosti obyvateľstva, sa v blízkej budúcnosti bude musieť podľa neho niečo diať i vzhľadom na to, že je dlhodobo najnižšia v regióne.

Malé pivovary bojujú

S rastúcimi nákladmi majú ešte väčšie ťažkosti malé pivovary. Pozorne sledujú vývoj, kalkulujú, ale zdražovať zatiaľ tiež nechcú.

„Bojujeme o ceny surovín a predpokladáme, že sladovne ich znížia vzhľadom na dobrú tohtoročnú úrodu jačmeňa,“ konštatuje Ján Šimonovič výrobno-technický riaditeľ pivovaru Steiger Vyhne, ktorý neplánuje zdvihnúť ceny. Podľa Šimonoviča netreba panikáriť, i keď nárast vstupov je evidentný. Zachovať ceny do konca roka mieni aj pivovar Popper z Bytče. „Rokujeme s reťazcami a podľa toho uvidíme, či ich bude treba upravovať. Jedno je však isté, že pivo sa varí čoraz drahšie, ale jeho cena na Slovensku je široko-ďaleko najnižšia,“ zdôrazňuje Jozef Gálik, generálny riaditeľ.

Čoskoro to príde

„Pivovary teraz dokončujú budúcoročné biznis plány a je veľmi pravdepodobné, že zdražovanie prenesú na druhú polovicu budúceho roka,“ tvrdí dobre informovaný zdroj. Priemerná ročná spotreba piva, ktorá v posledných troch rokoch stagnuje, je osemdesiat litrov na obyvateľa, čo je spolu viac ako štyri milióny hektolitrov. Oproti koncu deväťdesiatych rokov klesla skoro o desatinu, zatiaľ čo vo svete vzrástla v priemere o sedem percent. Rastúci trend spotreby je aj v okolitých štátoch s výnimkou Maďarska. Najviac vypitého piva pribúda medziročne v Rumunsku, viac ako dvadsať percent.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Alexander Buzinkay

Skupina tří moravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel vaří nejlepší pivo v republice. Rozhodli tak čeští sládci a pivovarští experti v prestižní degustační soutěži České pivo 2008. Pivovarníci si odvezli šest medailí z celkem patnácti udělovaných - jednou zlato, dvakrát stříbro a třikrát bronz.

V soutěži České pivo, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, probíhá anonymní hodnocení jednotlivých vzorků ve dvou kolech. Hlavním kritériem hodnocení je přitom nejen kvalita, chuť a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna a celkový pocit po napití.

Produkce pivovarů Zubr, Holba a Litovel dohromady dosahuje téměř 1 milion hektolitrů piva ročně, z toho zhruba desetina jde na vývoz a ostatní se vypije v Česku.

Zdroj: MF Dnes.cz

Za vínem se už cestuje ve velikém měřítku. Proč tedy necestovat za pivem a s ním spojenými zážitky?

Západní Čechy má v souvislosti s pivem většina lidí spojené hlavně s Plzní a jejím obřím pivovarem, vyrábějícím světově známý Prazdroj. Ostatně jméno Pilsen (Pils) dnes označuje na celém světě nejrozšířenější typ piva. Mnozí milovníci piva jsou však poslední dobou nespokojeni s vývojem jeho kvality, přibližující se tzv. europivu. Chtějí poznat různé chutě a vyhledávají jiné pivní zážitky.

Plzeň, město pivu zaslíbené

Takovým lidem vycházejí vstříc v samotné Plzni hned tři restaurační minipivovary, a to pivovar Groll s pivem „LOTR ze z Plzně", pivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň -Purkmistr.

Pivovárek Groll se nachází v centru Plzně na Rychtářce v nově zrekonstruovaném objektu ze 17. stol. a vaří polotmavý ležák a 12% světlý ležák. Restaurační minipivovar U Rytíře Lochoty stojí v Plzni Lochotíně a vaří vlastní kvasnicové pivo. V Pivovarském Dvoře v Plzni - Černicích můžete ochutnat světlý i tmavý 12% ležák Purkmistr, pšeničného 12% Písaře či dokonce borůvkové a konopné pivo.

Kousek za Plzní směrem na Klatovy stojí v Dobřanech na náměstí restaurační pivovar a hotel Modrá Hvězda. Pivamilovný návštěvník zde může ochutnat světlé 10%, světlý ležák 12%, tmavý speciál 14%, polotmavý speciál 16%, světlý speciál 17%, různá ochucená piva a také pivní pálenku. Za poplatek 40 korun je možné absolvovat prohlídku varny a pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou kvasnicového piva.

Lahodný Kout Západních Čech

Když byl v roce 1996 uzavřen Domažlický pivovar, zanikl s ním i poslední pivovar jihozápadních Čech a nástupu pivovarských gigantů už nestál nikdo v cestě. Srdce milovníků piva zaplesalo roku 2005, kdy byl znovuotevřen pivovar v Koutu na Šumavě mezi Domažlicemi a Kdyní, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1969.

Celý objekt je značně zchátralý a jeho celkové zprovoznění si vyžádá nemalé investice, nicméně pivo zde vařené je vynikající chuti a kvality, což oceňují jak porotci v nejrůznějších soutěžích, tak pijáci, kterých neustále přibývá. Jak říká majitel pivovaru Jan Skala, je zájem o čtyři druhy piva (výčepní světlé pivo 10%, světlý ležák 12%, tmavé speciální pivo 14% a tmavé speciální pivo 18%) takový, že ani nestačí všechny zájemce uspokojit. Přímo v Koutě můžete ochutnat místní pivo v přilehlé hospodě Korbelka, pivo se točí i v Plzni, Domažlicích a Klatovech.

Rodinné Stříbro

V bývalém horním městě Stříbře v zrekonstruovaném komplexu historických budov stojí od roku 2007 restaurační minipivovar U Rybiček. Jako ve většině nově vznikajících restauračních minipivovarů je i zde měděná varna umístěna přímo v restauraci, která tak dostává specifickou atmosféru. V rodinném pivovaru U Rybiček se nepasterované a nefiltrované pivo točí přímo z ležáckých tanků. Názvy jednotlivých piv vycházejí z historie města Stříbra a ochutnat tak můžeme Stříbrňák 10%, Argent 12%, Pšeničný weissbier Duchmaus 14% (podávaný s plátkem citronu a pojmenovaný podle stříbrského skřítka), Horník tmavou 13%, speciální pivo Ostrostřelec 14% - 17% a na závěr třeba třešňové pivo.

Chodské pivo

Pivovar Chodovar v Chodové Plané údajně vznikl nad sklepy původního chodského hrádku, ke kterým se váže pověst o psu Albim. Ten zde měl objevit vydatný pramen vody, ze kterého se dodnes pivo vaří a který se také stáčí do lahví jako minerální voda. Duch Albiho je prý stále přítomen, ostatně Albi se dostal i do znaku pivovaru.

Chodovar patří k těm pivovarům, které se nespoléhají jen na prodej piva ve svém okolí, ale v co největší míře využívá turistický ruch. Však má taky turistům co nabídnout. Kromě stylové restaurace v rozsáhlých sklepeních vytesaných v žulovém masivu jsou to především první pivní lázně v České republice, nabízející pivní koupele, zábaly a jiné wellness procedury. V pivovarském obchůdku si můžete zakoupit mimo jiného i koupelové pivo, různou pivní kosmetiku a samozřejmě všech sedm druhů piva zde vařeného. Z nich vyniká hlavně ležák President Premium, 13% světlý Zámecký ležák a Kvasnicový skalní ležák. Zážitkem je návštěva samotné restaurace Ve skále s malým pivovarským muzeem, kdo by se chtěl dozvědět víc o pivovaru a samotné výrobě piva, pro toho je připravena prohlídka pivovaru a sladovny s ochutnávkou, každý den ve 14 hodin.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Jan Piroch

Téměř neznámé značky z malých pivovarů, ale i piva, která najdete v každém supermarketu, bodovaly v soutěži České pivo 2008. Čtyřiadvacet odborníků vyhodnotilo jako nejlepší ve svých kategoriích piva Velkopopovický kozel, Zubr, Rebel, Janáček a Radegast.

Chuťové buňky degustátorů dohromady zhodnotily 64 vzorků. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven a v záplavě klání o nejlepší pivo bývá považována za jednu z nejdůležitějších. Ani jí se však nezúčastnily všechny tuzemské pivovary. Zastoupeno bylo 31 z necelé čtyřicítky firem, které v Česku vaří pivo v průmyslových pivovarech.

Specifikem Českého piva je způsob, jakým se vybírají vzorky pro degustaci. Narozdíl od jiných soutěží je neposílají pivovary samy, ale přímo v pivovarech si je vybírají odborníci z Výzkumného svazu pivovarského a sladařského. Organizátoři se tak snaží předejít tomu, aby výrobci do soutěže nominovali vzorky, které jsou pro účely hodnocení kvalitnější než ty běžně prodávané v obchodech.

"Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," zhodnotil výsledky Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Z malých pivovarů zabodovaly třeba uherskobrodský Janáček, pardubický Pernštejn či Černá Hora. Nejvíce medailových pozic získaly pivovary ze skupiny PMS Přerov - Holba, Zubr a Litovel.

Jak se pivům dařilo

SVĚTLÝ LEŽÁK

1. Velkopopovický Kozel Medium

2. Velkopopovický Kozel Premium

3. Litovel Premium

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Zubr Gold

2. Holba Classic

3. Janáček Patriot

TMAVÝ LEŽÁK

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Pernštejn tmavý ležák

TMAVÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Janáček tmavé výčepní

2. Zubr Classic

3. Dačický tmavé výčepní

3. Litovel Dark tmavé výčepní

NEALKOHOLICKÁ PIVA

1. Radegast Birell

2. Svijanský Vozka

3. Litovel Free

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Útlum výroby piva Hostan ve znojemském pivovaru lze očekávat ne v řádu let, ale ještě dříve. Tak neurčité sdělení přivezli do Znojma zástupci vedení Starobrna a nizozemského mateřského koncernu Heineken.

I když do Znojma dorazil také šéf české části koncernu Lieven Van der Borght, nic konkrétnějšího se od něj zhruba tři desítky zaměstnanců nedozvěděly.

Základní informaci o tom, že se chystá ukončení výroby ve Znojmě, vědí přitom z neoficiálních zdrojů už delší dobu. A jistí si jsou i tím, že se tak stane zřejmě už příští rok.

"Mluvili jsme s nimi přes hodinu, nic konkrétního ale zase nevíme. Prý sem přijeli hlavně proto, že se o tom nyní začalo psát v novinách," uvedl MF DNES jeden ze zaměstnanců, který byl na schůzce přítomen.

"Schůzku jsme svolali hlavně proto, že nám bylo velice líto, že se naši zaměstnanci dozvídají nějaké nepotvrzené zprávy z médií. Řekli jsme jim, že bohužel v tuto dobu nejsme schopni říci žádné konkrétní datum, protože plán nebyl dosud ukončen. Ale že je budeme informovat hned, jakmile budeme mít trochu přesnější časový plán," uvedla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Ráno se vedení Heinekenu a Starobrna sešlo i s vedením znojemské radnice. Představitele města hlavně zajímalo, co bude dál s areálem pivovaru, který je součástí historického znojemského hradu.

"Dohodli jsme se, že urychlíme práce na studii o výhledovém využití areálu pivovaru. Oni vyjádřili ochotu dál na tom spolupracovat s městem a i my si myslíme, že je to nejlepší varianta," uvedl starosta Znojma Petr Nezveda.

A dodal, že vedení Starobrna ve chvíli, kdy ukončí výrobu ve znojemském pivovaru, začne zřejmě hledat vhodného investora, který by společné plány pivovaru i města uskutečnil. "Protože oni jsou pivovarníci, ne developeři," doplnil Nezveda.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

Speciální sedmnáctistupňový Svatováclavský ležák navařil sládek minipivovaru v zámku v Ostravě-Zábřehu. Jeho slavnostní křest proběhl dnes dopoledne.

Pivo má v sobě deset ingrediencí. Kromě tradičních - tedy vody, chmelu, sladu a kvasnic - jsou v něm ještě tři druhy sladu, a to bavorský, karamel a pražený. Specifickou chuť mu dodává jarní jesenický med a bylinky, které jsou tajemstvím sládka Václava Barona. „Zjistili jsme, že právě med je surovinou mimořádně vhodnou pro výrobu piva. Dává mu výjimečnou barvu, vůni i chuťovou plnost. Myšlenka deseti přísad se pak prolíná s etikou deseti božích přikázání. Navařeno máme 900 litrů, které jsou ode dneška na čepu. Tohle pivo je již sedmým speciálem, který jsme zde za rok fungování minipivovaru uvařili,“ řekl Baron.

Pivo z minipivovaru se nikam neexportuje, konzumuje se jen zde. „Co si navaříme, to si vypijeme. Ležák budou moci ochutnat návštěvníci Svatováclavských slavností, které na zámku o víkendu pořádáme,“ dodal manažer zámku Radovan Koudelka.

Mezi speciálními pivy sládka Barona je třeba také pohankové devítistupňové pivo, jež jako jediné mohou pít i lidé trpící celiakií, kteří mají bezlepkovou dietu.

Zdroj: Regiony 24.cz | Autor: Mediadax

Prodejme městský pivovar. S takovou výzvou přišla včera strakonická zastupitelka za 4 vize Hana Roudnická na zasedání zastupitelů. Její návrh ale nikdo nepodpořil.

Diskuse o pivovaru se vyhrotila poté, co zastupitelé měli rozhodnout, zda nemovitosti uvnitř závodu patřící městu převedou právě na Měšťanský pivovar Strakonice. „Než abychom investovali desítky milionů korun do oprav, tak pivovar prodejme. Mohl by vydat volně obchodovatelné akcie, které by si mohl kdokoliv koupit. A například starosta nebo zastupitelstvo by mohlo mít předkupní právo,“ přednesla svůj návrh Roudnická. Zastupitelé měli diskutovat o tom, zda má vůbec smysl hledat způsob, jak pivovaru převést budovy za desítky milionů korun. Úvahy o prodeji pivovaru, který zprivatizovala radnice v roce 2005, vůbec neměly padnout. „Jde o to, jestli budovy převést bezplatně, nebo prodat či jak tento vztah vyřešit,“ řekl starosta města Pavel Vondrys.

Ředitel pivovaru Jaroslav Tůma jen nevěřícně na návrh zastupitelky zíral a kroutil hlavou. Naopak, pokud město převede budovy, uleví se podniku finančně především při investicích. „Město není plátcem DPH, takže se například stavební práce nebo údržba objektů prodražují,“ vysvětlil Tůma. Podle Vondryse by touto „fintou“ radnice ušetřila až miliony korun.

Strakonice ho zvýhodňují. Ačkoliv se názor zastupitelky Hany Roudnické příčil jejím kolegům, někteří obyvatelé města, kteří od začátku říkají, že radnice nemá podnikat, tleskají. „Nevytváří to konkurenční prostředí. Když je pivovar radnice, tak ta jej zvýhodňuje. Například prezentací při různých městských akcích,“ namítl Jindřich Matějka ze Strakonic.

O tom, zda je vhodné, aby radnice podnikala skrze zprivatizovaný podnik, se přou i ekonomové. Její společnost má totiž v tržním prostředí výhody. „Radnice může díky svému politickému vlivu propagovat tento svůj podnik, i když je vlastně ekonomicky i právně samostatný,“ sdělil ekonom z českobudějovické poradenské firmy CEVE Martin Janoušek.

Zdroj: MF Dnes.cz

Podnikatel Stanislav Bernard je důkazem toho, že když si člověk něco usmyslí a je ochoten za to bojovat, má velkou šanci na úspěch. V 90. letech se mu podařilo přesvědčit politiky z vládních i opozičních stran, aby podpořili jeho návrh na změnu zákona.

Prosadil nižší spotřební daň pro malé pivovary a zachránil tak ten svůj i řadu dalších před převálcováním konkurencí. Dokázal to bez úplatků, pokud se nepočítá symbolické pivo zdarma, které před hlasováním navezl do sněmovny. "Věděl jsem přesně, co chci, a byl jsem přesvědčen, že bojuji za správnou věc. To tehdy sehrálo největší roli," vzpomíná majitel pivovaru, který kandiduje do Senátu.

HN: Řekněte, jak může sám podnikatel změnit zákon?

Sám by samozřejmě nezmohl vůbec nic. Já to věděl, a proto jsem v Humpolci založil Svaz malých nezávislých pivovarů, což už byl orgán, který mohl být partnerem pro jednání. Než jsem cokoli podnikl, zmapoval jsem terén a připravil si argumenty. Zjistil jsem, že v Evropské unii existovala oficiální směrnice o tom, že členské státy mohou využít principu, kdy malé pivovary neplatí plnou spotřební daň, ale odstupňovanou podle velikosti. Toho jsem se chytil.

HN: A jak jste s tím naložil? Navštívil jste přímo nějaké politiky?

Nejprve jsem se vypravil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tam jsem neuspěl. Pak jsem to zkusil přes ministerstva. Ministr zemědělství Josef Lux pokýval hlavou, řekl, že to stojí za pomoc, ale neudělal nic. Ministr financí Ivan Kočárník naše argumenty pochopil. Připustil, že by se zákon mohl změnit, a uvedl to i v Lidových novinách.

HN: Vzbudilo to nějakou reakci?

Případ se dostal na veřejnost, ale ministerstvo financí z celé věci vycouvalo. Zjistil jsem, že tudy cesta nevede, a začal jsem lobbovat přímo v parlamentu. Jeden poslanec byl můj kamarád. Zprostředkoval mi setkání s dalšími poslanci. Mohl jsem vysvětlit, o co mi jde.

HN: Jak na vás tehdy koukali? Byl jste už známou osobností?

Tehdy ještě moc ne. Vystupoval jsem jako prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

HN: Jak jste argumentoval?

Vysvětlil jsem jim, jak špatnou perspektivu pivovary mají, a že pokud by zákon neprošel, většinu z nich by převálcovala konkurence. Zdůraznil jsem význam malých pivovarů: jsou nositeli kultury, historie, tradice a jsou důležité pro turistický ruch. Argumentoval jsem i tím, že v Německu a dalších zemích mají daň odstupňovanou. Měl jsem možnost přesvědčit asi osm pravicových poslanců. Oni mi uvěřili, že je užitečné navrhovanou úpravu udělat, a to byl základ úspěchu.

HN: Případu se chytla i média...

Ano, hodně se o tom mluvilo a psalo. Řekl bych až neúměrně v porovnání s tím, o jaké sumy šlo. Občas jsme udělali tiskovou konferenci, pak už si mě média zvala sama.

HN: To jste asi měli dobře připravenou půdu pro hlasování.

Celkem ano. Ještě si vzpomínám, že před hlasováním jsme všem poslancům dali disketu s počítačovou hrou. Po prvním kole se jim zapnula stručná prezentace proč hlasovat pro nás. Teprve až si ji přečetli, mohli hrát dál. Návrh zákona tehdy podali poslanci Levého bloku, celá opozice byla pro a v koalici bylo dost těch, kteří návrh podpořili. Po dvouročním vyjednávání to byl velký úspěch, se kterým jsem ze začátku nepočítal. Politici hlasovali napříč politickým spektrem.

HN: Proč myslíte, že jste uspěl?

Přesně jsem věděl, co chci. Nikoho jsem neuplácel, pouze jsem pevně věřil tomu, co říkám.

HN: Mohlo by se něco podobného povést dnes?

Pokud něco nezkusíte, nemůžete vědět, jestli by to šlo. Ale ten princip by měl být použitelný kdykoli. Je pravda, že tehdy šlo do politiky spousta lidí s entuziasmem a chutí něco zlepšit. Od té doby udělala politika obrovský krok směrem do propasti.

HN: Proč myslíte?

Politici, především z levé části spektra, jen házejí granáty přes demarkační čáru. A vlastně nekomunikují. V jejich vyjádřeních postrádám obsah. Využívají naprosto účelových tvrzení s jediným cílem - zalíbit se voličům. Jsou schopni kdykoli změnit názor podle průzkumu veřejného mínění. Na pravici zase dnes vidím spoustu rozhádanosti a bohužel i rozporů s liberálními principy. Jde o konkrétní lidi, kteří tam jednoduše řečeno, dávno nemají co dělat.

HN: Mluvíte o špatných poměrech v politice. Sám nyní kandidujete do Senátu. Co očekáváte?

Nedělám si iluze, že bych dokázal změnit svět. Sám jsem zvědav, zda bude vůbec možné něco prosadit. Když ne, tak tam nebudu. To říkám otevřeně. Nemíním zbytek života někde sedět a tvářit se důležitě.

HN: Lidem ale přece musíte nabídnout něco, proč vás mají volit. Je možné se do politiky dostat bez účelových tvrzení?

Budu otevřeně říkat, o čem jsem přesvědčen, že je správné. I když to jsou možná menšinové názory. Věřím, že lidé, kteří je pochopí, mi dají hlas. Neberu svoji kandidaturu nijak fatálně. Pokud mě zvolí, rád tam půjdu. Když ne, budu se bavit něčím jiným. Možností je dost.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Miroslava Jirsová

Společnosti Pramerica Real Estate Investors a BarHill Real dokončily přeměnu bývalého holešovického pivovaru v Praze na moderní komplex kancelářských a obchodních ploch s názvem A7 Office Center. V areálu vzniklo deset tisíc čtverečních metrů kanceláří a 4500 čtverečních metrů obchodních ploch. Pramerica Real Estate Investors působí na celém světě a spravuje reality v hodnotě 725 miliard korun.

Zdroj a foto: iHNed.cz

Lůžka pro seniory v bývalém pivovaru se Unii zamlouvají. Jeden z chrudimských brownfieldů tak dostane evropské peníze na stavbu sociálního centra pro penzisty.

Mezi projekty, které se ucházely a uspěly v žádosti o evropské peníze prostřednictvím regionálního operačního programu, je i objekt bývalého pivovaru.

„Je to zajímavý projekt. Z tohoto chrudimského brownfieldu se stane školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory,“ uvádí první místopředseda Regionální rady NUTS II Severovýchod a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Objekt se nachází v soukromém vlastnictví. O projektu se tudíž příliš neví. „Rozhodně to nebude žádný domov důchodců, spíše půjde o penzion,“ míní jeden z krajských úředníků, který si nepřeje zveřejňovat své jméno.

Chrudimský pivovar byl postaven v roce 1868 podle plánů Františka Schmoranze staršího. Zlatavý mok se v něm vařil ještě tři roky před ukončením druhé světové války. Potom se na několik let stal areál sladovnou. K velké devastaci areálu došlo po roce 1989, kdy se stal pivovar předmětem finančních zástav a soudních sporů. Už má naštěstí vlastníka, který zdárně spěje k navrácení krásy tohoto historického objektu.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Foto: Karel Dvořák

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ceny svojich pív v najbližšej dobe nezmení. Nepridá sa tak k medializovaného novembrovému zvýšeniu cien plzeňského Prazdroja, vedúcej spoločnosti na českom trhu piva. Portfólio značiek pivovaru STEIGER tak naďalej ostane medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Zdražovanie piva nie je predmetom aktuálnych krátkodobých a strednodobých plánov. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami hýbať nemienime. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval J.Vysloužil.

Poukázal na to, že konečné ceny pív STEIGER v reštauráciách a krčmách, sa podobne ako u ostatných pív odvíjajú od jednotlivých stupňovitostí, regiónov a kvality poskytovaných služieb v prevádzkach, kde sa pivo podáva. Čapovaný Steiger 12° sa v súčasnosti predáva v rozpätí 20 - 25 korún. Samozrejme sú výnimky smerom dole aj hore. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

J.Vysloužil nevylúčil, že konečnú predajnú cenu v prevádzkach môžu mierne ovplyvniť očakávané cenové pohyby cien plynu, tepla, či pohonných hmôt. To je však už v kompetencii prevádzkovateľov reštauračných zariadení. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti STEIGER je dôležitý fakt, že pivovar STEGER predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar, v celkovom obrate 2,5 milióna eur (75,315 milióna Sk) ročne. Ceny týchto pív budú závisieť od ich výrobcov.

STEIGER ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Více než třicet jedna tisíc korun putovalo ze Bzence nadačnímu fondu Modrý hroch.

Ten peníze použije pro Kliniku dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno. Obnos Bzenečtí získali z nedávných slavností kněžihorského piva.

„Dvacet tisíc korun poslouží k nákupu přenosného oxymetru a zbytek na dovybavení dětských pokojů,“ uvedla při předání ředitelka fondu Monika Chasáková. Ta si původně na Slovácko jela pro rovných jednatřicet tisíc. Odvezla si ale o šest set korun více.

Členové pořádajícího sdružení Přátelé Kněží hory si připravili hotovost a na ukázku i originální vstupenky na slavnost. Během předání si však přítomní začali zpětně přikupovat další vstupenky. Peníze pak hned přesunovali přes svého předsedu Miroslava Kováře k rukám ředitelky fondu. Podobné nadšení pro dobrou věc provázelo celé pořádání oslav i následující týdny.

Mnoho účinkujících se zřeklo honorářů a naopak ještě sami nakupovali věci potřebné ke svým vystoupením. Firma Kovosteel, která zdarma pronajala motorový vláček, například ještě dodatečně věnovala peníze vybrané na jízdenkách, bzenecká radnice zase převzala placení dvacetitisícového honoráře pro nejmenovanou dechovku.

„Kolikrát dotujeme kulturní vystoupení, na které přijde dvacet platicích diváků a stovka důchodců zadarmo. Tady byly stovky lidí a bavily se celý den i noc. Schválení dvacetitisícového příspěvku jsme vzali jako svou povinnost přispět,“ řekl starosta Bzence Pavel Čejka.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zdeněk Šmýd

Žatecký pivovar se stal nejúspěšnějším pivovarem tradiční Žatecké degustace na Dočesné 2008 v Žatci. Degustaci organizoval Chmelařský Institut v Žatci, což samo o sobě je zárukou profesionálně připravené a realizované soutěže jednotlivých piv a pivovarů. V nejprestižnější kategorii Ležák Světlý triumfoval Žatecký pivovar se svým pivem ŽATEC EXPORT. Tmavý speciál ŽATEC XANTHO získal 2. místo v kategorii Speciální piva tmavá a pivo LUČAN PREMIUM TMAVÉ obsadilo 3. místo mezi Ležáky Tmavými.

Zdroj: Žatecký pivovar.cz

Host: Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven

Přední výrobce českého piva Plzeňský Prazdroj od listopadu zdražuje pro své odběratele ceny. V průměru o čtyři procenta. Prodejcům piva například půllitr plzeňského podraží o necelý padesátník, Gambrinus je vyjde o 80 haléřů dráž. Prazdroj naposledy pivo zdražil loni v listopadu, a to o šest procent. Zdražení po této informaci nevyloučil ani Budvar. O kolik by se ceny mohly zvednout a kdy, tento výrobce upřesnit nechce. Proč pivovar zdražil? Co bude zdražení znamenat pro spotřebitele? Zdraží i ostatní výrobce piva nebo si dokáží udržet nižší ceny a krok Prazdroje povede k rozkvětu menších pivovarů? Jsou skutečně náklady pivovarů tak velké, aby museli zdražovat?

Na tyto a podobné otázky jste se mohli ptát včera od 20 do 21 hodin ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

***

skalenak 20:03

Jen zdražujte, budou z toho mít prospěch menší pivovary. Vždyť nejste jediní. Zřejmě nemůžete zůstat poslední ve zdražování.

Všichni pivovarníci mají o čtvrtinu dražší náklady kvůli surovinám, dále benzín, elektřina, mzdy, atd. Dříve nebo později to budou do cen promítat všichni. Odpověď na všechny otázky o cenách - uvědomujete si, že od revoluce rohlíky zdražily desetkrát, zatímco pivo ani ne čtyřikrát?

Pája 20:05

I tak jsou uz dnes hospody poloprazdne.Lituju hospodske, kteri maji pronajem a ztezi na to vydelaji. Jak vysoko míní s cenou jit do budoucna, bude to jako u cigaret podle EU diktát. Dik Krnov

Celková spotřeba v restauracích od roku 1990 je stále stejná - počet provozoven však vzrostl pětkrát

Tomáš 20:05

Dobrý den chtěl jsem se zeptat o kolik se zdraží např Heineken nebo Budvar

Nevím, každý to tají

jirka 20:05

dokazete odhadnout kolik je vyrobní cena jednoho pulitru piva třeba gambrinus desítky? pokud ne kolik si myslíte vy sám ,že je tato cena-náklady na vyrobu pulitru piva?

tatáž odpověď

Zdena Pokorná 20:08

Dobrý večer, není česká spotřeba piva příliš velká? Díky

Spotřeba piva na hlavu a rok je 18 let prakticky stejná lehce pod 160 litry. Nejméně 30 litrů vypijí turisti a jejich podíl pořád roste. Takže reálná spotřeba Čechů je na úrovni Irů - 130 litrů

Rozlučka 20:10

Mají malé české pivovary vůbec budoucnost? Nevytlačí je velké společnosti z trhu? přece jen by to byla škoda... Jak se můžou bránit?

Určitě ano, musí hledat speciality, jiné výrobky než nabízejí velcí. Musí být pružní v péči o zákazníka a sázet na tradiční českou kvalitu a lokální patriotismus

Petr 20:10

Dobrý den, proč vlastně pivo zase zdražuje?

Už jsem odpověděl

Pavel 20:12

Jaký druh (značku) piva máte vy osobně nejraději?

Jsem zaměstnancem Českého svazu pivovarů a sladoven, nesmím veřejně upřednostňovat žádnou značku

Radek 20:13

Dobrý den,chci se zeptat o kolik korun se pivo cca zdraží?? Děkuji Radek Plzeň

Můj odhad je kolem pěti procent. Kdyby pivovary promítly celý nárůst nákladů do ceny, musely by zdražit o čtvrtinu

Roman Sebera 20:13

Dobry den, Zajimalo by mne jake jsou skutecne naklady na vyrobu jednoho pullitru piva. Dekuji za odpoved.

Už jsem odpověděl

Standa K. 20:14

Nemyslite ze uz Prazdroj je dost drahy oproti konkurenci? Tak proc ho jeste zdrazovat?

To je otázka pro Plzeňský Prazdroj, ne pro mne

Jana 20:18

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Příčinou jsou nemravně vysoké ceny nealko. Jeho výrobci nemají v ceně náklady na zemědělce, na sladaře, na vaření a kvašení piva. Nemají ani spotřební daň z alkoholu. S pivovarníky mají společné jen náklady na stáčení a distribuci. Jejich zisky jsou nemravně vysoké. Nejvíc však na nealko vydělávají v gastronomii - víte, že lahvičku minerálky kupují do restaurací za 4 koruny?

Petr 20:19

Zdražujete, dobrá, ale proč je vaše pivo levnější v německu než je tomu u nás v ČR? Tomu opravdu nerozumím.

Opět otázka pro Prazdroj

Jiří 20:21

dobrý den,ja piju pivo tak jednou za týden a to v pátek když se třeba chcu odreagovat od školy,takže zdražování o tu korunu me zas tak netrápí,a chtel bych se zaptat jak vy často pijete pivo??

Já vypiju zhruba tolik piva, kolik doporučují lékaři - tedy dva půllitry denně. Navíc však nejméně stejné množství nealko piva

Zemědělec 20:28

Pane řediteli, co říkáte tomu, že výkupní ceny sladovnického ječmene jsou cca o 50% nižší než v loňském roce??? Nezdá se Vám tedy to zdražení a matení veřejnosti trochu nefér???

Výkupní ceny sladovnického ječmene v poslední době na burze klesají. Jde však o neprodaný zbytek, naprostá většina obilí byla nakoupena brzy na jaře včetně vyplacených záloh, aby měli zemědělci na orání, setí atd. Obecně ceny vzrostly ze sklizně 2007 na dvojnásobek proti sklizni 2006. Příčinou je pokles ploch osetých obilím, protože zemědělci vyrábějí dotované suroviny pro biopaliva. Letos propad ploch pokryl mimo řádný výnos. Díky hloupé politice podpory biopaliv budeme všichni kupovat dražší potraviny (včetně piva), abychom si mohli koupit dražší benzín

michal 20:29

Zatím jsem slyšel o zdražování jen láhvového piva! Bude se týkat zdražení i čepovaného piva? Pokud ano kolik to bude dělat?

Můj odhad je, že se zdraží víceméně všechno

Anon 20:35

DOPORUČENÍ : Nepijte :-)

Díky, nechci riskovat, kdo nepije vůbec, má výrazně vyšší riziko kardiovaskulárních chorob než ten, kdo pije denně cca 40 gramů stoprocentního alkoholu - tedy dvě desítky. Dámy ovšem méně, mají menší játra a nižší obsah alkoholdehydrogenázy - enzymu, který štěpí alkohol

multitech 20:36

díky vám přestanu pít pivo protože zdraží další pivovary, kdyby to byla pravda jak praví přísloví zdraží pivo padne vláda tak to bych si jednu týdně koupil.

To byste nás tedy moc nevytrhnul - jak se praví v Postřižinách, musíte se více snažit

george 20:37

dobrý den,chtel bych se zeptat ,kolik penež asi dáváte ročně do českého fotbalu.?

Já mluvím za pivovarský svaz, takže nedávám nic.

Martin 20:42

Dobrý večer pane Veselý. Podnikám již řadu let a velice rád bych se zeptal : proč vždy zdražují největší pivovary a to i přestože vstupní produkty mají podstatně levnější než například soukromně hospodařící nebo regionální pivovary. Pro mne je pobuřující, že ač značkové pivo, ale stále pivo české stojí 2x tolik co pivo regionální a občas bezesporu kvalitově lepší než ,,naše" velké pivovary. Jejich vedení by mělo dostat jasný impuls, že takto tedy ne!!!! Rád bych znal Váš názor na tento problém..... děkuji

Zdražit potřebují všichni - ti menší ale čekají až co Prazdroj a pak dříve nebo později následují. Konkurence je strašně tvrdá a všichni se bojí odlivu poptávky k levnějším značkám. Velké pivovary mají obvykle levnější cenu surovin, protože nakupují hodně najednou. Zato však utratí daleko víc za obchod (různí velkoobchodníci atd) a za distribuci, protože vozí daleko a snaží se pokrýt celý trh

StandaCheb 20:44

Dobrý večer.Zajímalo by mě,proč se neustále pivovary vymlouvají na zvyšující se ceny surovin,energie atd. a přitom desítky milionů Kč vyhazují sponzoringem a přeplácením "hvězd" našeho fotbalu a hokeje.Mám na mysli např. Gambrinus ligu.Tyto vyloženě vyhozené peníze pro těžce přeplácené "hvězdy sportu" by se daly využít např.na vyrovnání nákladů na výrobu piva

Kdyby velcí nezdražovali a nevytvářeli tak prostor pro následné zdražení u malých - tak by tito malí nepřežili

Vilda-pivař 20:46

Dobrý večer. Jste pěkní všiváci, zdražujete i to, co nám nejvíce chutná- to jest pivo!! Budete zdražovat tak dlouho, až se naserem a budou poloprázdné hospody a budem pít pouze lahváče doma. Taktéž si zahráváte s ohněm, když se říká: ZDRAŽÍ-LI PIVO, PADNE VLÁDA I VY-MONOPOLNÍ VÝROBCI. Malé pivovary jsou levnější. Přes to zlatavému moku zdar!!

Já mám tu výhodu, že pracují pro malé i velké. Proto vám děkuji hlavně za závěr - myslím si, že děláme nejlepší pivo na světě

Juránek 20:53

Dobrý večer, sladovnický ječmen se letos začal nakupovat za 6 tis. Kč/t a dnes je cena pod 4 tis. Kč/t. Tak pak nerozumím argumentu, že na zvyšování ceny má vliv cena sladovnického ječmene. Ani to, že je cena vyšší než před dvěma lety. To jste loni po žních, kdy byla cena ječmene snad rekordně vysoko nezdražovali? Děkuji za odpověď.

Na hlavní část otázky jsem už odpověděl. Vývoj cen na plodinové burze se týká jen malé části prodejů a nevypovídá nic o cenách v úhrnu - viz předchozí odpověď. Po loňském zvýšení cen ječmene skutečně většina pivovarů nezdražila a doufala, že ceny letos podstatně klesnou - nestalo se. Příští rok, pokud nebude zase nadúroda dojde nejen k nárůstu cen sladovnického ječmeneí, ale i k jeho nedostatku. Pro zemědělce je výhodnější zasít řepku pro biopaliva.

pivni_pupek 20:57

Dobry vecer, kdy predpokladate dalsi zdrazeni???

Řadu otázek jsem přeskočil, protože jsou směřovány na Prazdroj. Na vaši otázku odpovědět nesmím - už takhle jsem byl vyslýchán na ÚOHS. Bojí se vzniku cenového kartelu, tedy vzájemného domlouvání cen

Jana 21:03

Dobrý den, proč nezdražíte více? Všude ve vyspělých zemích je alko mnohem dražší než nealko a jen u nás je to tak levné a je tu tolik opilců. zdražte prosím více!

Opilců je tady nejméně z celé Evropy včetně severských zemí s jejich slavnou prohibicí. Dramaticky tam zvýšili daně a tím i ceny a lidé přešli na ilegální výrobu hygienicky nekontrolovaného alkoholu, masově dováží alkohol ze zahraničí a při první příležitosti se opijí jako zvířata. Je prokázáno, že výrazné zdražení ovlivní spotřebu umírněných konzumentů, ti, kteří nad alkoholem nemají kontrolu (tj. u nás zhruba 3-4%) pijí stejně a sociálně o to více ruinují rodinu

DooDA 21:08

Dobrý večer,chtěl jsem se zeptat jak je možné, že v zahraničí je "naše české" pivo levnější v přepočtu, nemělo bý to snad být naopak?A čím je to zapříčiněno?Děkuji

To je otázka individuální politiky pivovarů, většinou prodávají pivo do zahraničí dráž, protože u nás je stále nejlevnější. Může se stát, že dovozce v cizině se snaží prorazit za cenu podstatného zlevnění - býcvá to však jen dočasné

Jana 21:17

Dobrý den, proč u nás nalévají opilým další piva? V Austrálii například nedostane opilec další pivo nebo jiný alkohol a mají tam mnohem méně dopravních nehod než u nás. Tady každému jde jen o ty špinavé prachy a je jim jedno kolik je mrtvých na silnicích díky tomu, že je tu tak levné pivo a pořád jim hospodští nalévají. A proč se nalévá dětem a mladistvým? Měli byste tlačit na politiky aby byli mnohem tvrdší zákony.

Skutečně my všichni pivovarníci podporujeme tvrdé postihy za nalévání nezletilým a řízení opilých řidičů. Proto nebudeme nikdy vyvolávat jednání o zvýšení povoleného obsahu alkoholu v krvi řidičů na evropskou úroveň. Jinak je zajímavé, že procento dopravních nehod s přítomností alkoholu je u nás nižší než je v Evropě bežné, je to kolem 4% nehod. Závěrem vás ubezpečuji, že my pivovarníci stejně rádi jako pivo běžné prodáváme i pivo nealkoholické - mimochodem jsme jediní výrobci alkoholických nápojů kteří mají nealko alternativu.

Děkuji vám za otázky a loučím se s pivovarským Dej Bůh štěstí

Zdroj a foto: TN.cz

Anna Schlindenbuch z 1. pozitivní v předminulém čísle M&M s povzdechem konstatovala, že jejich agentura, ačkoliv by chtěla, ještě nikdy nepracovala pro žádnou pivní značku. A bohužel si sama v textu i nechtěně odpovídá proč. Podle ní se totiž komunikace pivních značek pravděpodobně omezuje pouze na televizní reklamy, od nichž navíc prostě vyžaduje, aby byly „vtipné“. A odkazuje neurčitě na Bud Light a velmi konkrétně na Kevina Kavendishe z dva roky staré reklamy na Carlton Draught alias „Flashbeer“. Předpokládám, že její okouzlení těmito televizními spoty vyplývá z hluboké znalosti amerického, respektive australského trhu a komunikačních cílů obou značek. Potom také jistě ví, že oba tyto trhy jsou od toho českého diametrálně odlišné a pivo a reklama na něj má u nás zcela jiné postavení, dané například historickými souvislostmi nebo geografickými podmínkami. Kritizovanému faktu, že si značky vybraly svoji „škatulku“, v rámci níž komunikují, se říká positioning. A právě jeho jasná definice je alfou a omegou komunikace produktu typu piva, kde hmatatelné rozdíly mezi jednotlivými značkami jsou prakticky nulové. Teprve positioningem se stávají navzájem odlišitelné, protože jak víme, většina pijáků jednotlivé značky podle chuti moc nerozezná.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Cyril Boor

Světlé výčepní pivo Pardál má za sebou vydařené letní období. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území České republiky prodalo celkem 65 548 hektolitrů piva Pardál. Meziročně to představuje zvýšení o 144 procent. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007.

„Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Pivo Pardál bylo na trh v jižních Čechách uvedeno 1. března 2007. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Prodejní plán v letošním roce je 150 000 hektolitrů. „Za situace, kdy celková letošní spotřeba piva v Česku zřejmě poklesne, vezme Pardál zajímavý tržní podíl své konkurenci,“ dodává Horejš.

„Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat. Pardál však již navždy zůstane prvním českým pivem vyladěným samotnými pijáky. Žádné jiné pivo u nás do této chvíle nevzniklo s tak intenzívní účastí jeho spotřebitelů,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětluje Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero. „Pardál vznikal netradičně, proto i jeho představení zákazníkům probíhalo netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál byl všude tam, kde zákazníci trávili chvíle odpočinku či dovolenou a kde se bavili s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří,“ dodává Mazancová.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Nevyužívaný objekt v centru města získá občanská společnost Úhlava. Zázemí zde najdou učni i dospělí.

Minipivovar a zázemí pro učňovské školství potravinářského charakteru. S tímto záměrem kupuje obecně prospěšná společnost Úhlava dům čp. 57/I ve Vančurově ulici v Klatovech. Jeho pořizovací cena je čtyři miliony 102 tisíc korun.

Prodej objektu odsouhlasili při svém posledním jednání klatovští zastupitelé, podmínili jej ale zachováním průchodu pro veřejnost na navazující parkány.

O objekt se vedly diskuse už před více než půl rokem, kdy se prodej objektu dostal na program jednání zastupitelstva. Město tehdy vyhlásilo soutěž mezi zájemci o jeho co nejvhodnější využití. Ze dvou uchazečů se však zastupitelům nelíbil záměr ani jednoho z nich, navíc diskutovali o tom, zda by se vůbec mělo město objektu zbavit. „Náklady na opravu objektu jsou propočteny na 3,6 milionu korun na vnitřní prostory a 3 miliony na vnější. Naopak výnosy z nájmu za tři nebytové prostory a dva byty jsou nesrovnatelně nižší,“ řekl tehdy v diskusi zastupitel Stanislav Míka. Zastupitelka Alena Mazancová tehdy trvala na tom, aby si město vymínilo zachovat pro veřejnost přístup na parkány.

Jak včera Deníku potvrdil tajemník Městského úřadu v Klatovech Miroslav Šafařík, v soutěži bylo vyhlášeno druhé kolo. „Do něj se jako jediný zájemce přihlásila obecně prospěšná společnost Úhlava,“ řekl Šafařík. Ta od města odkoupí zmíněný objekt i s pozemkem za cenu danou městem.

Obecně prospěšná společnost Úhlava spolupracuje ve využití zakoupeného objektu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. „Hlavní využití bude pro potravinářské školství. Zřízení minipivovaru je součástí projektu,“ uvedl zástupce společnosti Úhlava Pavel Honzík.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Radmila Nagovská

Pivo se v něm vaří teprve dva roky, přesto malý pivovar v centru Olomouce nedávno pronikl až na stránky prestižního britského listu The Times. Ten totiž otiskl článek spisovatele a odborníka na pivo a gastronomii Evana Raila, který sestavil žebříček nejzajímavějších tuzemských pivovarů a jejich produktů. Autor knižního pivního průvodce po Praze a České republice v něm zařadil na třetí místo olomoucký pivovar Moritz. Evan Rail před časem inkognito navštívil řadu pivovarů v Česku a sestavil žebříček z těch, které považuje za nejzajímavější. „Mysleli jsme, že je to obyčejný anglický turista, kterého jen více zajímá náš pivovar. Sládek ho proto provedl a všechno mu ukázal. Až dodatečně jsme zjistili, kdo to ve skutečnosti byl,“ říká jeden z majitelů Moritze Martin Řehák. „Umístění v takovém žebříčku, navíc v listu jako The Times, je pro nás obrovské překvapení a velká pochvala pro našeho sládka Stanislava Nožku,“ dodává Řehák, který pivovar se společníkem Milošem Kolomazníkem založil teprve předloni. „Když jsme se tehdy rozhodli, že to zkusíme, o něčem podobném jsme ani nesnili. Chtěli jsme jen vařit vlastní pivo,“ podotýká Řehák, jehož pivovar ročně vyrobí asi 150 tisíc piv, takřka výhradně pro vlastní hospodu.

Jediná zmínka o olomouckém pivovaru ve světoznámém deníku přitom vyvolala o krajské město zájem i daleko za hranicemi. „Mám ohlasy nejen třeba z Rakouska, ale i z ruského Petrohradu nebo až z Brazílie, kde dokonce po uveřejnění článku dvě cestovní kanceláře zařazují Olomouc jako tip do své nabídky zážitkové turistiky. Já se snažím naše město propagovat po celém světě při svých obchodních cestách, takže tohle je pro mě příjemný bonus,“ dodává Martin Řehák.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jakub Štos

Dostat se do míst, kde se vaří pivo, se stalo jedinečnou příležitostí pro návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Klášter.

Krátce po otevření brány veřejnosti vyráží první skupinka lidí do varny. Provoz je zde nepřetržitý a 210 hektolitrů piva trvá uvařit osm hodin. Vaří se 4 až 5 dnů, poté následuje několikadenní odstávka, při které se varna sanuje. Jak říká průvodkyně exkurze, velkou roli při výrobě piva hraje voda. Tu má pivovar vlastní. Čerpá ji z hloubky 74 metrů.

Z varny putuje zchlazená mladina do spilky, po přidání kvasnic se začíná tvořit alkohol. Teplota ve spilce nepřesahujeosm8 stupňů Celsia, respektive čtyři v ležáckých sklepích. „Kvasnice mají velmi léčivé účinky. Je to totiž ohromná zásobárna vitamínu B,“ říká průvodkyně.

Během exkurze sestupujeme až osmnáct metrů pod zem. Jsou zde obrovské ležácké tanky. Dvanáctistupňové pivo zde leží nejméně 50 dnů. Desetistupňové, což je pivo výčepní, zůstává v tancích 35 dnů. Zde také mohli lidé ochutnat kvasnicové pivo.

Na nádvoří pivovaru čekal na návštěvníky bohatý program. Skupiny Tuplák a Český ráj Všeň hrály celý den. Nechybělo ani několik soutěží. Při první se pět odvážlivců zakouslo do pivního štrúdlu. Důležité bylo do svého žaludku nacpat celý štrúdl dřív než soupeři. To všechno za neustálého zapíjení klášterským pivem. Nejlepšímu borci stačilo ke zdolání jen pár minut. Ne všichni přitom dokázali celý štrúdl dojíst. Ceny z produkce pivovaru Klášter si domů odnesl ale každý.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek

Pro kroky k tomu, aby se zvýšily cenu piva, mohou některé pivovary najít reálné důvody. V rozhovoru to včera uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) František Krakeš.

Plzeňský Prazdroj v pondělí oznámil zvýšení svých produktů od listopadu o čtyři procenta. Budou-li skutečně další pivovary následovat krok lídra tuzemského trhu, Plzeňského Prazdroje, si Krakeš netroufá odhadnout. „Je to věc marketingové politiky jednotlivých podniků,“ uvedl Krakeš.

Předseda ČSPAS nicméně připomněl, že náklady na výrobu piva se stále zvyšují. „Loni se dramaticky zvýšila cena sladovnického ječmene a letos ještě nedošlo k poklesu jeho cen. Kromě toho rostou náklady na pohonné hmoty a energie,“ konstatoval Krakeš.

Jenže podle statistických údajů například náklady na sladovnický ječmen meziročně už výrazně poklesly. Zatímco v současné době činí cena za tunu této komodity na Plodinové burze Brno (PBB) 4 165 korun, loni touto dobou se na PBB prodával sladovnický ječmen za 6 041 korun.

Přestože obvykle menší pivovary krok Plzeňského Prazdroje v minulosti následovaly, letos tomu tak být nemusí. Jak již dříve uvedl výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý, řada výrobců piva se zdražování brání z obavy před ztrátou svých pozic na trhu.

Zdroj: Královehradecko24.cz