V Rosicích se předvádějí pivovary
[neděle, 17. červenec 2011]
Milovníkům zlatavého moku patří v sobotu areál Starého pivovaru v Rosicích na Brněnsku. Svoje produkty tam nabízí sedm pivovarů z celé České republiky.
„Máme tu všechny slíbené pivovary kromě Pivovaru Tambor, který musel odřeknout. Má tolik objednávek, že sotva pokrývá pravidelné odběratele,“ sdělil Lukáš Volánek z pořádajícího rosického kulturního centra.
Návštěvníci akce nejsou konzervativní a mají zájem i o nezvyklé speciály. „Naše mandarínkové pivo se prodává velmi dobře. Stejný úspěch předpokládáme i u borůvkového,“ uvedl Luboš Němec z pivovaru Pacov.
Podobnou zkušenost měl i Vladimír Juchelka z kroměřížského pivovaru Černý orel. „Lidé vyhledávají speciály jako je náš višňový Lambic,“ potvrdil Juchelka.
Zdroj: Brněnský deník
http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-v-rosicich-se-predvadeji-pivovary20110717.html
[Ostatní pivní dění] 19:31 [permalink] [reaguj]
Pivovar přivítal stotisícího návštěvníka
[pátek, 15. červenec 2011]
Sto tisíc lidí již vidělo v tomto roce pivovary Prazdroj a Gambrinus, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí. Znamená to, že jubilejní návštěvník dorazil do Plzeňského Prazdroje zase o něco dříve, o celých 21 dní než vloni. Byl jím dnes v 10.30 hodin pan Lukáš Horák, který zavítal do pivovaru v rámci prázdninového výletu do Plzně, kam přijel poprvé.
Pan Horák pochází z Českých Budějovic a pracuje jako grafik. "Jsem v plzeňském pivovaru poprvé. Jsem velmi zvědavý na informace o výrobě mého oblíbeného piva, proto jsem do pivovaru přijel. Pocit jubilejního návštěvníka je i velice příjemný a už se těším na prohlídku. Možná se sem vrátím i na srpnový Pilsner Fest,“ vyslovil se pan Horák v Návštěvnickém centru Prazdroje, kde přebíral od zástupců pivovaru dárek. Nejvíce ho potěšily dva pětilitrové soudky piva Pilsner Urquell a Gambrinus, dále získal poukázky na prohlídky ostatních turistických cílů Plzeňského Prazdroje a reklamní předměty z dárkové prodejny.
Prohlídkové trasy, které Plzeňský Prazdroj provozuje, patří k nejnavštěvovanějším místům města i regionu. "Narůstající počty návštěvníků nejsou náhodné, pozvat lidi do pivovaru je tvrdá a systematická práce. Prazdroj i Gambrinus mají skvělé jméno a zejména pivo Pilsner Urquell je nejen v pivovarském světě pojmem. Snažíme se naše pivovary otevírat veřejnosti, vymýšlíme nové nabídky, zlepšujeme servis návštěvníkům a aktivně podporujeme, aby Češi i turisté ze zahraničí věděli o možnosti navštívit naše prohlídkové trasy. Úspěšné výsledky zatím slibují, že by mohl letos padnout rekord i v celkové návštěvnosti, jež loni čítala 226 tisíc lidí,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.
"Nejvýznamnější novinkou, která příznivě ovlivnila počet návštěvníků, je prohlídková trasa pivovarem Gambrinus. Ta byla pro veřejnost otevřena v rámci loňského Pilsner Festu a rychle se dostává do povědomí veřejnosti,“ dodává Jindřiška Eliášková.
Tradičně nejčetnějšími návštěvníky jsou čeští turisté, kterých přijelo více než 45 tisíc, což představuje oproti loňskému roku téměř třináctiprocentní nárůst. Ze zahraničí stále častěji přijíždějí němečtí příznivci piva, jimž co do počtu dýchají na záda již několikátý rok za sebou Tchajwanci a Číňané. Těch přijelo v prvním pololetí téměř 10 tisíc, to je 84 % nárůst. Turisté z Asie patří jednoznačně k nejvíce rostoucí skupině návštěvníků. Stabilně se mezi nejvíce zastoupenými cestovateli do plzeňského pivovaru objevují Rusové a Francouzi, jichž přijelo přibližně o 30 % více než vloni.
"Jak skupiny, tak individuální návštěvníci k nám zavítají i díky dobré spolupráci s městem Plzní a Plzeňským krajem, ale také s organizacemi, jako jsou CzechTourism nebo Národní památkový ústav, a s cestovními kancelářemi. Naši partneři v cestovním ruchu vědí, že se na nás mohou spolehnout a že návštěvníkům nabídneme skvělý zážitek. A to se netýká jen milovníků piva, protože pivovar je rovněž centrem zájmu příznivců industriální architektury, moderních pivovarských technologií anebo také tradičních řemesel,“ dodává Jindřiška Eliášková.
Plzeňský Prazdroj se stále více otevírá společenským a kulturním událostem. V reprezentačních prostorách pivovaru se konají firemní či soukromá setkání, veřejnost láká i řada akcí a speciálních prohlídek. Například příznivci značky Gambrinus ocenili květnový Den otevřených dveří v pivovaru Gambrinus. Oblíbená je také Prvomájová vyjížďka motorek, kdy se sejdou na nádvoří stovky motorkářů.
Vyhlášenou tradiční událostí je právě probíhající cyklus letních open-air koncertů Léto v Prazdroji, který vyvrcholí oslavou plzeňských piv Pilsner Festem ve dnech 26. a 27. srpna. Ten nabídne kromě hudebního programu i speciální prohlídky pivovarů. V říjnu proběhne Oslava uvaření první várky piva Pilsner Urquell a řada aktivit se připravuje na rok 2012, kdy Plzeňský Prazdroj oslaví své 170. narozeniny.
Zdroj: Plzeň.cz
http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/Pivovar-privital-stotisiciho-navstevnika-11499
[Prazdroj Plzeň] 10:13 [permalink] [comments: 1]
Soutěžíme s recepty z dovolené a cest
[pátek, 15. červenec 2011]
Vaříte rádi a o dovolené zvlášť? Pošlete nám svůj „dovolenkový“ recept. Podělíme se o něj s našimi čtenáři na www.jihlavske-listy.cz.
Na konci prázdnin pro nás pět nejoriginálnějších receptů vybere šéfkuchař jihlavské Radniční restaurace a pivovaru, které uvaří a podnik je bude nabízet ve speciální denní nabídce.
Autoři pěti vybraných receptů získají možnost prohlédnout si jihlavský Radniční pivovar a ochutnat v něm i pivo. Navíc získají drobné ceny v podobě např. pivní etikety, pivního tácku, láhve piva, sklenice s logem Radničního pivovaru…
O vítězi celé soutěže pak rozhodnou hlasující na webu JL a na facebooku Radniční restaurace. Na uvedených portálech budou umístěny vybrané recepty včetně rozpisu, postupu a fotografie.
Výherce odměníme poukazem na konzumaci v hodnotě 500 korun do Radniční restaurace či pivnice a dárkovým balením piva z Radničního pivovaru.
Potřebné informace
Recepty lze zasílat od 1. 7. do 31. 8. e-mailem na soutez@jihlavske-listy.cz, či poštou na adresu Jihlavské listy, Fritzova 34, Jihlava.
Své recepty nám můžete poslat prostřednictvím formuláře: www.jihlavske-listy.cz
Pozor, je nutno zaslat rozpis, postup a fotografii!
Od 1. 8. začneme postupně recepty uveřejňovat na webu JL v sekci Pro ženy.
Čím více receptů vložíte, tím budete mít větší šanci získat od nás finanční odměnu. Pro účast v soutěži je ale nutné bydliště v kraji Vysočina.
Partnerem akce je Radniční restaurace a pivovar Jihlava
Zdroj: Jihlavské listy | Autor: Ladislava Brabencová
http://www.jihlavske-listy.cz/clanek8858-soutezime-s-recepty-z-dovolene-a-cest.html
[Radniční pivovar Jihlava] 10:07 [permalink] [reaguj]
Hokej rájem byznysu, pivovary prahnou po NHL
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
Slavná NHL je obrovský byznys, o tom není pochyb. Být spojený se zámořskou ligou je otázka prestiže a příležitost ke gigantickým ziskům. Za oceánem se tak strhl souboj mezi kanadskými pivovary, které chtěly být oficiálním distributorem tekutého moku pro ligu. Vše nyní ukončil až soud.
Pro pivovar Molson bude tohle partnerství obchodním ternem. V následujících sedmi letech obohatí kasu NHL o 375 milionů dolarů. Na oplátku se stane oficiálním dodavatelem piva pro slavnou ligu, kelímky s jeho logem projdou rukama milionů diváků.
Molson dostal přednost před konkurentem Labatt, který točil pivo na ligových akcích v minulosti, však novou smlouvu nakonec nezískal. Nepomohl mu ani soud, ten v Ontariu jeho naděje definitivně ukončil.
Vedení Molsonu má teď jasný cíl. NHL se má stát synonymem pro jejich produkty, fanoušci si musí na jejich pivo co nejvíce zvyknout, má se stát samozřejmostí, která patří ke sledování hokeje.
"Když si vzpomenu na NHL, musím si vybavit pivovar Molson," nastiňuje strategii David Kincaid, prezident marketingové společnosti Level5. Pro své plány dostane Molson skvělou příležitost.
Divácky milované Winter Classic, boje o Stanley Cup a další zámořské hokejové svátky - to jsou akce, na které se chce Molson soustředit. Pro získání nových konzumentů chce využít i sociální média.
Jedinečná NHL
Poražený Labatt přiznává, že partnerství s NHL představuje ve světě byznysu ráj. "Na národní úrovni zde není žádná adekvátní náhrada, jak získat přístup k takovému množství konzumentů. Srovnatelné spojení sportu, historie, emocí a tradice v Kanadě nenajdete," přiznal marketingový ředitel Labattu Kyle Norrington.
Po neúspěchu na ligové úrovni se Labatt rozhodl zaměřit se na jednotlivé týmy a na spolupráci se dohodl s Vancouverem, Calgary a novým týmem z Winnipegu. "Lidé nefandí tolik lize, ale spíše jednotlivým týmům," věří ve výhodnost dohody mluvčí Labattu Bob Stellick.
Navzdory soudní dohře a vysoké publicitě není pivovarnický kontrakt s NHL za mořem zdaleka nejvyšším. Daleko více nedávno investoval Anheuser-Busch, který za protlačení svého piva do slavné ligy amerického fotbalu na následujících šest let zaplatí dokonce 1,2 miliardy dolarů.
Zdroj: Týden.cz | Autor: Lukáš Seidl
http://www.tyden.cz/rubriky/sport/hokej/nhl/hokej-rajem-byznysu-pivovary-prahnou-po-nhl_206967.html
[Ostatní pivní dění] 15:29 [permalink] [reaguj]
Staropramen Cool Lemon je hitem léta.
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
Pivním hitem léta se letos stává Staropramen Cool Lemon, osvěžující pivo s příchutí citronu a s nízkým obsahem alkoholu a zároveň nováček v portfoliu značky Staropramen. Obrovský zájem o něj vedl doslova až k prázdným pultům. Aby bylo možné uhasit žízeň všech příznivců, Staropramen zvyšil jeho produkci. Vychutnat si jej navíc mohli i návštěvníci největšího českého festivalu Rock for People a připraven bude také pro další z letošních velkých festivalů – Colours of Ostrava.
"Zájem o Staropramen Cool Lemon jsme podle prvních reakcí spotřebitelů očekávali. V konečné fázi je ale ještě mnohem větší, než jsme si dokázali představit. Ukázalo se, že toto pivo s citrónovou příchutí a nízkým obsahem alkoholu je přesně to, co lidé v teplých dnech vyhledávají, aby uhasili svou žízeň," říká Eva Zlámalová, manažerka značky Staropramen. "Díky zvýšenému zájmu spotřebitelů o toto pivo navyšujeme jeho výrobu. Děláme tak všechno pro to, aby byl Staropramen Cool Lemon zákazníkům k dispozici na všech místech, kde jsou zvyklí nakupovat nebo trávit letní dny a bavit se," doplňuje.
Staropramen Cool Lemon lze koupit ve většině maloobchodních sítí a vybraných velkých obchodních řetězcích. Stále také stoupá počet hospod, restaurací a zahrádek, kde si tuto letní novinku mohou spotřebitelé dopřát. K dnešnímu dni má již Staropramen Cool Lemon ve své nabídce zhruba polovina hospod, kde jsou v nabídce piva Staropramen.
Staropramen Cool Lemon, nejnovější značka z portfolia společnosti Pivovary Staropramen, je ideální nápoj pro letní sezónu. Atraktivním způsobem v sobě kombinuje chuť světlého piva a svěžího citrónu. Navíc má snížený obsah alkoholu, obsahuje ho pouhá 2 %, což z něj dělá favorita pro osvěžení v teplých letních dnech.
Na Colours of Ostrava uhasí žízeň Cool Lemon hlídky (14.-17.7.)
Osvěžení v podobě Staropramen Cool Lemonu nebude návštěvníkům chybět ani na world music festivalu Colours of Ostrava. Kromě možnosti zakoupit si jej na klasických prodejních místech festivalu budou pro návštěvníky připraveny i hasičské Cool Lemon hlídky. Ty se postarají o to, aby žádný z kolemjdoucích návštěvníků festivalu netrpěl žízní.
Staropramen Cool Lemon hvězdou Rock for People (2.-5.7.)
Vedle druhé hlavní scény hudebního festivalu Rock for People nesoucí jméno Staropramen Cool Lemon Stage vznikla zvláštní zóna vyhrazená tomuto novému pivu s osvěžující chutí citrónu. A také na festivalu se potvrdilo, že s touto novinkou se Staropramen trefil do černého. Návštěvníci festivalu jsou přesně ti spotřebitelé, pro které je toto pivo určeno a tomu odpovídal obrovský zájem o něj. Ve Staropramen Cool Lemon beach baru si pak návštěvníci mohli dopřát pivní koktejly smíchané z piva Staropramen Cool Lemonu a likérů Božkov připravené podle receptur špičkových barmanů.
Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen | AC&C Public Relations
[Staropramen Smíchov] 14:15 [permalink] [comments: 9]
Modelka Mašlíková: Půllitr vypiju na ex!
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
Modelka Hanka Mašlíková (29) není žádná křehká květina. Pivu holduje stejně jako drsní chlapi. „Mám ho ráda a nejvíce k dobrému jídlu a hlavně v tomhle horkém počasí se jím nejlépe hasí žízeň,“ přiznala Blesku. A k tomu se jí skvěle hodilo i nové pivo Gril!
Pivo Gril najdete ve vybraných obchodech po celém Česku! Toto nové pivo je podle sládka jihlavského pivovaru, kde vznikalo, třikrát vychmelené a úžasně se hodí nejen ke grilování, ale i na grilování! A balení po deseti kus se vyplatí, během tropických veder jistě oceníte, že můžete hasit žízeň tak skvělým nápoj nápojem!
Hanka Mašlíková prý dokáže půllitr zlatavého moku vypít klidně i na ex. „Jen jeho zázračné účinky na velikost poprsí mě nějak minuly", smála se Hanka, která si před lety nechala zvětšit ňadra o tři velikosti u plastického chirurga, v poslední době však uvažuje naopak o zmenšení.
Zdroj: Blesk.cz | Foto: Dana Kolářová
http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/156088/modelka-maslikova-pullitr-vypiju-na-ex.html
[K Brewery Group] 12:17 [permalink] [comments: 10]
U Ortů, Vatikán, Havlíček. Hospody, kde do půllitru čepují historii
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
Budějovickými hospodami prošla historie. Některé z nich zůstaly i sto let na stejném místě, často pod původními názvy.
Dříve hostince čtvrtých cenových skupin. Jako by se v nich zastavil čas. Člověk tam stále v poledne potká dělníky v montérkách a večer sešlost všeho druhu, od metařů po právníky. Genius loci jim vtiskly známé osobnosti. U města Krumlova v Rožnově popíjel pivo vojín Jaroslav Hašek. U Podkovy na Rudolfovské zase nocoval Karel Klostermann.
Restaurace Havlíček v Havlíčkově kolonii pamatuje srazy sudetoněmeckého landsmanšaftu a americké bombardování a za hospodou Na Střelnici cvičili rakousko-uherští ostrostřelci.
U města Krumlova
Podle budějovického historika Rudolfa Pravdy dostal spisovatel Jaroslav Hašek 1. února 1915 předvolání k odvodu do Českých Budějovic. S povolávacím rozkazem navštívil nejprve s přáteli hospodu U České chalupy, pokračoval přes pivnice U Slunce, U Beránků a U Novotných. Do Mariánských kasáren se dostal až za dva dny.
Tyto podniky už dnes neexistují. Pravda zjistil, že během služby ve vojenském špitálu u nádraží si Hašek oblíbil hospodu U Jiroušků, dnes U města Krumlova. „Hospoda patřila mojí babičce Jiroušové. Koupila ji v roce 1903,“ říká šestasedmdesátiletý Augustin Veis.
Původně tam byl výčep, taneční sál, zahrada, kulečník. Sál za války zabral wehrmacht. Udělal z něho sklad krmení pro koně. Pivnici v Rožnově přejmenoval státní podnik po znárodnění na U města Krumlova. Sám Veis skončil jako plzeňský Škodovák a po demonstraci proti měně v roce 1953 v uranových dolech. Hospodu dostal se sourozenci v restituci až po roce 1990.
Dnes ji vede Martin Vlk. Její historie si váží. „Dispozičně je to tu stejné jako za první republiky,“ říká.
U Ortů
Vladimír Pavlosek je spolumajitelem legendární hospody, U Ortů. Také on říká, že název lokálu má zůstat stejný. Leží kousek od restaurace U města Krumlova na trase blíž k centru. Původní majitelé byli Němci.
Leopoldina Orthová ji prohlásila za pivní sanatorium, o čemž se zmiňuje také František Rada v knize o Budějovicích Když se psalo T. G. M. Pro pány fungoval U Ortů dokonce nevěstinec.
Před válkou tam Němci založili turistický spolek vyrážející na horu Kleť. Před třemi lety ho obnovila skupina Čechů. „Nevadí nám, že ho tehdy založili Němci. Máme Kleť stejně rádi a obnovili jsme sdružení zase u Ortů,“ říká jeden z nich, Jan Mejzlík.
Původní majitelé zmizeli s odsunem, název U Ortů zůstal dodnes. Hospoda blízko nemocnice proslula častými návštěvami pacientů, kteří utíkali na pivo dírou v plotě špitálu.
U Podkovy
Štamgasti ji znají spíš pod názvem U Zemanů. Leží na Rudolfovské blízko parku. Vedoucí Jaroslav Sláma si o podniku zjistil reference a něco z historie.
Podle archivních pramenů se tam pivo točí v domě z roku 1816. Po roce 1845 vznikl na stejném místě zájezdní hostinec U města Vídně. Ještě dnes je za domem prostorný dvůr s objekty bývalých stájí. V roce 1866 tam přenocoval šumavský spisovatel Karel Klostermann. Při útěku z Prušáky obležené Vídně.
Provozní dobu určovala policejní hodina v jedenáct hodin v noci, proti níž hosté protestovali. Tehdy tam možná Klostermann popil i třiadvacetistupňové ječmenné pivo, které si oblíbili pocestní.
„Je tu cítit genius loci, zato se musíme přizpůsobit v provoze historickému objektu. Vnitřek je pořád stejný, jen z výčepu do jídelny je o jedny dveře víc. Chodí sem pravidelně třeba bratři Johanusové,“ prozradil Sláma.
Na Šumavě
Mezi hodně staré pivnice patří hostinec Na Šumavě v Lipenské ulici. Jeho vedoucí Vlastimil Niederle přísahá, že tak se jmenuje už od svého založení v roce 1891. Ještě do roku 1965 tam byly záchody na dvoře. Zábavu zajišťovala herna se stolním tenisem a kulečník. Výčep je stejný.
„Člověk tu potkává známé a sežene, co potřebuje. Je to jedna z klasických hospod, do kterých se chodí za lidmi,“ hodnotí s pivem ve stoje hokejový brankář Roman Turek.
Podle Niederleho bydlí v domě majitel, který má k hospodě ještě její původní, více než sto let starý projekt.
Na Střelnici
Za domem létaly kulky, do skleniček tekla starorežná. I tak vypadala jeden čas historie pivnice Na Střelnici v ulici 28. října, která se původně jmenovala Střelnická. Podle štamgastů vznikla v činžáku na periferii města, které ještě v devatenáctém století končilo hradbami. Dál pokračovala jen pole a u cesty mezi nimi střelnice. Místní se jen nemohou dohodnout, jestli ji užívali rakousko-uherští ostrostřelci, nebo jen policisté a četníci z první republiky.
Stejně jako dříve se opírají někteří z nich o pult v pozici takzvaně „na stojáka“. Někteří budějovičtí pijáci tak dokážou prostát i několik hodin, když před tím oznámili, že jdou na jedno. Vedoucí Michaela Vithová většinu z nich dobře zná.
Vatikán
Hospoda v domě katolického Orla se traduje od roku 1928. Sídlo spolku na Lannově třídě vzniklo za pouhého půl roku. V objektu byla tělocvična, kino, restaurace a kavárna. Název restaurace Vatikán zlidověl a přežil dodnes. „Chodili sem na pivo věřící po nedělní bohoslužbě, tak se jí říkalo Vatikán,“ myslí si její majitel Martin Šnokhaus.
Orla zakázali za války Němci a po roce 1948 komunisté. Restauraci Vatikán přejmenovali na Duklu. Pro štamgasty ale zůstala dál Vatíkem. Pravidelné sešlosti tam mají bývalí staří trampové.
U Černého koníčka
Majitel hostince U Černého koníčka Karel Sarauer je přesvědčený, že mezi historickými budějovickými pivnicemi má primát. Podle jeho bádání vznikl zájezdní hostinec na Žižkově třídě pravděpodobně ve druhé polovině šestnáctého století. Na tehdejším Svinenském předměstí. O něco později se ujal dnešní název. Sloužil k ubytování pocestných, kteří nestihli dorazit do večera za městské brány. V roce 1869 ho koupil kníže Schwarzenberg.
Budova měla čtvercové nádvoří, třiadvacet ubytovacích pokojů, stáje, kulečník a čepovalo se v ní třeboňské pivo. Dnes tam teče Platan. Podobně jako v dalších lidových hostincích v krajském městě si Sarauer zakládá na domácím prostředí.
Havlíček
V roce 1933 postavilo Lidové bytové družstvo v Havlíčkově kolonii velký rohový dům s hospodou ve zvýšeném přízemí. Do lokálu vede několik schodů. Bytové družstvo tam pravidelně schůzovalo a vymýšlelo plány, jak okolní exkluzivní čtvrť vylepšit. Jako na všech budějovických hospodách se i na Havlíčkovi podepsala válka. Před ní se v něm scházeli místní příslušníci sudetoněmeckého spolku, v dubnu 1945 dům částečně pobořila puma z amerického bombardéru. Její současný nájemce Michal Pilbauer založil její přednost na dobré kuchyni a štamgastech.
Hospoda žije sportem. Vloni v ní pivaři založili 1. SK Karla Havlíčka Borovského. Hrají fotbal a nohejbal s výbornými výsledky.
Některé další hospody s historií
U Zelené ratolesti,
Na Spojce, Na Zahrádce,
U Hrdinů, U Šimona,
U Čepu, U Chromých,
U Železných, U Tří sedláků, U Kanonu, Pavlač (U Hromádků),
U Karla IV., U Slovanské lípy
Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Antonín Pelíšek
http://www.sedmicka.cz/plzen/clanek?id=255399
[Ostatní pivní dění] 12:05 [permalink] [reaguj]
Léto s plechem
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
Léto je v plném proudu a s ním i čas na výlety do přírody nebo k vodě. Češi jako známí milovníci piva nechtějí o své oblíbené pití přijít ani při letních aktivitách, a proto si čím dál častěji sebou berou plechovky. To potvrzuje i statistika pivovaru Gambrinus. Zatímco v zimě se podíl plechovek na celkovém trhu baleného piva pohybuje kolem 4,5%, v létě dosahuje 7,5%.
Obliba plechovek u nás dlouhodobě roste. Zatímco v roce 1999 měly plechovky pouze 3,6% trhu baleného piva, v loňském roce už jejich podíl narostl na 5,9%.
Jedním z důvodů rostoucí obliby piva v plechu je, že už dávno není českými spotřebiteli vnímáno jako pivo drahé a luxusní. Zatímco ještě před deseti lety byla jeho cena v porovnání s lahvovým pivem téměř dvojnásobná, nyní už plechovka patří k běžnému pivnímu zboží.
„Hlavně v devadesátých letech byl cenový rozdíl mezi skleněnou lahví a plechovkou vysoký. Dnes už je ale situace jiná a proto i díky cenové dostupnosti roste hlavně v letních měsících zájem o toto pohodlné balení. U nejprodávanějšího českého piva Gambrinus tvoří plechovky v těchto měsících až 15%,“ uvedl Senior Brand Manager Gambrinusu Martin Rosička.
Očekává se, že i v následujících letech podíl pivních plechovek jako praktického obalu poroste.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Vladimír Jurina
http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/997%22%3EL%C3%A9to
[SABMiller] 11:01 [permalink] [comments: 10]
Primátor zaznamenal rekordní vývoz piva
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
V měsíci červnu zaznamenal pivovar Primátor rekordní vývoz svého piva v hodnotě 3679 hl.
„Jedná se o rekord v novodobé historii pivovaru od roku 1993.Poslední podobné číslo bylo v listopadu roku 2006, kdy většina objemu byla vyvezena do Anglie v rámci vánoční akce,“ zmínila Markéta Flousková z marketingu pivovaru.
„Letošní nárůst a červnový rekord je způsobený především velkým zájmem o naše pivo a rozšířením zákaznické základny. Na prodeji tohoto měsíce se podílelo celkem 23 zákazníků, z čehož za zmínění stojí nová destinace v Rumunsku, nový partner na Slovensku, vývoz značky HRON do Ruska a výměna partnera ve Švédsku,“ uvedla exportní manažerka Lenka Matoulková.
Na zahraničních trzích je zájem především o světlý ležák Primátor Premium a v neposlední době se zvyšuje odbyt u svrchně kvašeného piva Primátor Weizenbier.
Celkově export posiluje od samého začátku tohoto roku. Oproti stejnému období v roce 2010, získal pivovar již 14 nových zákazníků v nových destinacích. Na nárůstu se v letošním roce podílí hlavně trhy v Řecku, Rusku, Koreji, Slovensku, Litvě a na Ukrajině.
Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar
http://nachodsky.denik.cz/podnikani/primator-zaznamenal-rekordni-vyvoz-piva20110713.html
[Primátor Náchod] 07:16 [permalink] [reaguj]
Letní pivo GRIL s podporou deníku Blesk jde do prodeje!
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
Deník Blesk a česká pivovarnická skupina K Brewery Trade uvádějí na trh pod značkou „GRIL“ speciální sezonní pivo pro milovníky pěnivého moku a letního grilování.
Letní pivo GRIL se vyznačuje zlatavou barvou, vyváženou chutí, dobrou hořkostí a kvalitním řízem. Speciál se 4 % alkoholu, připravený jihlavskými sládky a doporučovaný nejprodávanějším a nejčtenějším českým deníkem Blesk, skvěle osvěží konzumenty nejen u rozpáleného grilu, ale zároveň podpoří chuť grilovaných pokrmů. Pivo GRIL bude v prodeji v kartonech obsahujících 10 0,5 l láhví – na každém kartonu navíc najdou konzumenti i dva speciální „pivní“ recepty.
Pivo GRIL s podporou deníku Blesk bude v prodeji od pátku 15. července v řetězcích hyper- a supermarketů Tesco, Penny Market, Billa, Flop, Spar, Coop, Jednota a na řadě dalších prodejních míst. Balení obsahující 10 0,5 l lahví bude stát 99 Kč.
Prezentace firem.cz | Tisková zpráva Ringier Axel Springer CZ
http://www.prezentacefirem.cz/ukaz.php?zprava=6873&
[K Brewery Group] 07:11 [permalink] [comments: 4]
Degustace pivního speciálu odstartuje Kulturní léto v Jihlavě
[čtvrtek, 14. červenec 2011]
Ve čtvrtek 14. července se v 16.00 hodin v nově otevřeném showroomu v Pivovaru Jihlava uskuteční degustace pšeničně svrchně kvašeného piva Iglau weizbier.
Speciální pivo bylo v jihlavském pivovaru uvařeno 18. června v průběhu Dne Ježka. Po degustaci bude pak zahájeno už třetí Kulturní léto v Pivovarské restauraci.
Vystoupí jihlavská skupina Cimpr Campr, jejíž hudební produkce je velmi originální. Poté se představí ledečská kapela Madame Butterfly, která před nedávnem vydala své první album.
Zdroj: Vysočina - News.cz | Autor: Ondřej Rázl
http://www.vysocina-news.cz/clanek/degustace-pisvniho-specialu-odstartuje-kulturni-leto-v-jihlave/
[Ježek Jihlava] 07:06 [permalink] [reaguj]
Ing. Jan Hlaváček: Naše pivo je lepší než dřív
[středa, 13. červenec 2011]
Jeho podpis znají všichni, kdo někdy vzali do ruky lahev nebo plechovku Gambrinusu. Inženýr Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského pivovaru, další z více než osmdesátileté dynastie sládků v plzeňském Prazdroji, svým podpisem symbolizuje odpovědnost všech, kdo se na výrobě nejpopulárnějšího českého piva podílí. A i on, jak jinak, získal inženýrský diplom na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
„Štvou mě řeči těch, kteří tvrdí, že pivo vyrobené v moderním pivovaru se nedá pít. Tahle tvrzení pramení hlavně z neznalosti. A pivovarští, kteří říkají, že se pivo musí vyrábět na takovém zařízení jako před 30 lety, tím zakrývají svou nechuť a neochotu investovat do nové technologie,“ neskrývá svou rozmrzelost Jan Hlaváček. Začali jsme totiž rozhovor mou úvahou o tom, co říká názorům pivařů, že plzeňská piva už nejsou taková – rozuměj, tak dobrá – jako bývala. A jako důvod poklesu kvality vidí tito kritici právě modernizaci výroby.
„My jako obor – pivovarství jsme podlehli nějaké vizi, že všechno, co je moderní, je špatně. A nechali jsme prostor pro kritiky moderních postupů a nikdo na to nereagoval. A mezi lidmi se bohužel vžilo, že pivo se dá vyrábět pouze klasickým, tradičním způsobem v dřevěných otevřených kádích, ale ona to není pravda. Myslím si, že naše role, nás absolventů VŠCHT, je vysvětlit veřejnosti , jak té pivovarské, tak konzumentům piva, že přenos klasické technologie na moderní zařízení pivu prospívá. Já gambrinus piju pravidelně už 30 let a nezaznamenal jsem žádný výkyv. Bylo ale období, kdy se česká piva nedala v létě z osmdesáti procent pít, protože se kazila. Každé pivo chutnalo pětkrát za rok úplně jinak. Dnes má vyrovnanou kvalitu po stránce chuťové, jak se dnes říká senzorické, a co se týče mikrobiologické kvality je naše pivo dnes nepředstavitelně dál než v dobách, kdy jsem tady začínal, což už je víc než třicet let,“ rozohňuje se vrchní sládek.
„Jak můj děda, tak otec a i já jsme vždycky patřili mezi ty sládky, kteří se nebáli ničeho moderního, kteří prostě věděli, že pokrok pivu prospěje. Je totiž jasné, že nesledováním světového rozvoje bychom pivovarství zničili. Proto táta za komunismu těžko prožíval, když se pokrok zastavil a na 40 let jsme vlastně stáli opodál a v okolních zemích se celý pivovarský průmysl vyvíjel. Měli jsme štěstí, že jsme po revoluci za velmi krátkou dobu svět dohnali a dnes jsou všechny čtyři naše pivovary včetně Popovic a Radegastu na velmi slušné, v Evropě dokonce nadprůměrné úrovni. To je věc, na kterou můžeme být my sládci tady hrdi.“
Člověka maně napadne, zda kluk, který vyrůstal v rodině, kde se setkání táty s dědou měnila v diskuze o pivu, kde rodinná historie byla dlouhá desetiletí spjata právě s Plzeňským pivovarem, nebude chtít vydat jinou cestou už jenom proto, aby se prosadil sám za sebe. „Samozřejmě, že jsem měl svoje sny hodně vzdálené od piva,“ usmívá se i dneska Jan Hlaváček. Ale nakonec ho ať už vliv studentských brigád v pivovaře ještě na gymnáziu nebo vzor cesty staršího bratra, který také namířil na VŠCHT do Prahy, nebo docela obyčejně vliv dlouhé rodinné tradice k pivu dovedl stejně. „Absolvoval jsem v roce 1978, dodnes mám tamhle v knihovně postavenou diplomku, zrovna nedávno jsem se do ní díval… Nastoupil jsem do Gambrinusu, netoužil jsem po nějaké kariéře, i když tehdy tu táta dělal ředitele a pak generálního ředitele. Brácha v té době emigroval, měl jsem tu zvláštní postavení. Věnoval jsem se technologii, učil se od kolegů, v Gambrinusu byla báječná parta sládků. Vzpomínám na Jardu Peslera, on byl můj guru v době mých začátků tady, taky absolvent VŠCHT Praha. Zkoušeli jsme různé inovace, nové výrobky. Gambrinus byl méně sledovaný pivovar, bylo v něm víc volnosti,“ vzpomíná Jan Hlaváček.
Pak přišla revoluce a otevřely se nové možnosti, pivovar získal zahraniční majitel a bylo nutné modernizovat výrobu tak, aby se zachovalo všechno dobré, co dělalo plzeňské pivo oblíbeným nápojem, ale jít kupředu.
„Víte, pivo a chuť piva je o surovinách, o jejich kvalitě, o dodržování technologie, technologické kázně. Ne o tom, jestli se to dělá v dřevěném sudu nebo v nerezovém cylindrokonickém tanku. Měl jsem to štěstí zažít přeměnu obou největších plzeňských značek, jak Plzeňského Prazdroje, tak Gambrinusu ze starých už nevyhovujících zařízení, to znamená dřevěných kádí, dřevěných sudů, různých smaltovaných a železných zařízení, která tady historicky vznikla. A změnili jsme to na úplně supermoderní zařízení jako jsou CK tanky , nové filtrace, nové stáčírny, nová varna v obou pivovarech. A konkrétně třeba Prazdroj, jak my dnes říkáme Pilsner Urquell, by bez modernizace úplně ztratil své možnosti exportování. Už byl na hranici toho, aby ho vůbec v zahraničí přijali, byl hlavně ve špatné mikrobiologické a tím i senzorické kondici. My jsme na těchto věcech dvacet let pracovali a myslím, že jsme udělali neskutečný krok dopředu. A úspěch Plzeňského Prazdroje, tak jak je všude oblíben, je hlavně díky tomu.
A to samé jsme udělali s Gambrinusem. Ale protože on je dneska tak velká značka, je to každé čtvrté pivo v ČR, cítím v řečech o úpadku kvality spíš obrannou reakci proti největšímu producentovi. My máme jasně prokázáno, že existuje daleko větší skupina lidí, kteří mají gambrinus rádi, vědí, co od něj mají čekat. Ale je to bohužel ta mlčící většina,“ s povzdechem konstatuje Jan Hlaváček.
„Celá modernizace nebyla samozřejmě žádná sólo akce, já jsem ji jako technický ředitel společnosti řídil. S několika kolegy jsme u celého přechodu byli a myslím, že to byla moje nejkrásnější pivařská léta. Otec byl jako konzultant, ale měli jsme celou řadu dalších – včetně paní profesorky Basařové, pan docenta Čepičky, doktora Kosaře, inženýra Lejska, všechny odborníky českého pivovarství jsme do toho zapojili, všichni byli u toho. Nebyla to žádná one man show, naopak, byli tu i staří sládci, kteří piva neustále ochutnávali a porovnávali piva z klasické a nové technologie. Až když se všichni shodli na tom, že pivo z nové technologie je lepší , než bylo to předtím, tak jsme to spustili. To byl základní princip přechodu na novou technologii.
Já jsem byl stoprocentně přesvědčený, že to je krok správným směrem, věděl jsem, že to dobře dopadne, spal jsem klidně. Všechno má samozřejmě nějaká rizika, ale tohle se nedělalo ze dne na den, bylo za tím několik let práce. Všechno začalo začátkem devadesátých let a stoprocentně jsme přešli na novou technologii jak v Gambrinusu, tak v Prazdroji, to šlo vedle sebe, někdy v roce 1994.“
Takže představa sládka míchajícího a ochutnávajícího pivo v různých stádiích výroby při pohledu na nový provoz bere za své. „Role sládka je v nastavení a udržování kvality technologie výroby piva pořád na stejné úrovni. Dneska už se pivo nemíchá, aby se z něj dostal nějaký vážený průměr. V moderních pivovarech se vaří jedna várka stejně jako druhá. Máme absolutní možnost kontroly výrobního procesu tak, že každá várka je stejná, jak je předepsaná. To je naše největší role, kontrolovat to a udržet, reagovat na různé vnější vlivy. Každý rok se mění suroviny, pokaždé je určitý výkyv ve sklizni ječmene, musí se reagovat ve sladovně, pak na varně. Vliv mají i odrůdy chmele, každý ročník je také jiný… Dneska už je eliminován vliv vody, dřív byla jiná voda na jaře, po tání, jiná na podzim. Teď už veškerou vodu na výrobu piva bereme jenom z našich studní jak na Prazdroj, tak na Gambrinus. Voda prochází přísnou kontrolou a technickou, ne chemickou úpravou, tedy přírodní filtrací. Máme dnes stejnou vodu po celý rok.
Pořád a pořád se pivovar dovybavuje novými a novými technickými zařízeními, to znamená, že se musí znovu nastavit technologie tak, aby nové zařízení bylo ku prospěchu výrobku,“ rekapituluje Jan Hlaváček povinnosti sládka.
Dynastie Hlaváčků v Plzeňském pivovaru zřejmě končí, obě dcery se totiž rozhodly pro dráhu sportujících právniček, když to řeknu s lehkou nadsázkou. „Možná, že se dočkám nějakého vnoučka, kterému bych mohl předat svoje znalosti, zatím je předávám – a nejen já, těm absolventům VŠCHT Praha, kteří k nám přicházejí. Je jich tu několik generací. V současné době se snažíme alespoň jednoho každý rok přijmout a dál je vzděláváme. A vítám, když jde o lidi, kteří využili možnosti přiučit se něčemu v zahraničí,“ uzavírá vrchní sládek Plzeňské Prazdroje.
Zdroj: VŠCHT
http://vscht.cz/homepage/absolventi/success/hlavacek
[SABMiller] 09:25 [permalink] [comments: 20]
Místo švýcarské kanceláře si vybral plzeňskou
[středa, 13. červenec 2011]
„Mám tady počítač, telefon a pár židliček. To je pro mě podstatné.“ Tak popisuje svou kancelář manažer pro oblast řízení rizik v nadnárodní pivovarnické společnosti SABMiller Petr Holeček.
Místo prostorného pracoviště ve švýcarské centrále si vybral malou podkrovní kancelář v Plzni. A nedá na ni dopustit.
„Dohodli jsme se tak s vedením. Na Plzeňsku mám rodinu a jsem rád, že můžu sídlit v Čechách. Je to pro mě tady domovský přístav, kam se pokaždé rád vracím,“ říká s úsměvem. Moc času si tady ale neužije. V popisu práce má totiž hodně cestování. Kromě dojíždění na porady do Švýcarska totiž navštěvuje i pivovary po celé Evropě. V dubnu byl například čtrnáct dní v Rusku, teď v červenci ve své kanceláři stráví dokonce jen čtyři dny.
„Vždycky, když dorazím zpět, jsem moc rád, když si sednu do svého křesla, mohu si popovídat s kolegy v češtině nebo se podívat na obrázky, které zde mám pověšené. Pak jsem spokojený,“ naráží na fotografie, které zachycují okolí řeky Morávky. Pochází totiž z vesnice, která se nachází v její blízkosti.
„Řeka byla vždy spojena s mým životem. Hráli jsme si kolem ní jako kluci. Je to zdroj vody pro region, kde jsem bydlel, a navíc i pro pivovar Radegast, který byl mým prvním pivovarským působištěm,“ vysvětluje, proč si jako výzdobu zvolil právě tyto snímky. „A navíc je fotil můj kamarád, kterého si velmi vážím,“ doplňuje Holeček.
Přímo nad místem, kde sedí, má pak pověšenou fotografii údolí, v němž se nachází nošovický pivovar. „S tímto krajem je ale má rodina spjata i jinak. Má matka tam dlouhá léta vykonávala funkci horské lékařky,“ dodává. V kanceláři nechybí ani fotografie dvou Holečkových synů i společný snímek s bývalým pracovním týmem. „Všech těch lidí si velmi vážím a mám je rád. Dá se na ně spolehnout i v mimopracovním životě. Vždycky se rád na tu fotku podívám a řeknu si, že to jsou lidé, s nimiž se mi pracovalo hodně dobře,“ svěřuje se.
Pracuje sám
V minulém zaměstnání měl na svém pracovišti početný tým lidí, v nové kanceláři je sám. „Za dvacet let, co působím v oboru, jsem prošel několik míst, lidé se kolem mě obměňovali. Někdy přibývali, jindy ubývali. Teď kolem sebe nemám nikoho,“ konstatuje.
V nové funkci, do níž nastoupil v lednu, má samostatně na starost především vylepšování situace jednadvaceti evropských pivovarů vlastněných SABMillerem v souvislosti s udržením podnikatelské kontinuity.
„Jde o to, abychom se nechovali tak, že budeme za každou cenu vytvářet zisk a nebudeme se ohlížet na to, co přijde po nás. Je třeba zvážit všechna rizika a snažit se jim zabránit,“ vysvětluje.
Prostory, v nichž v současné době sídlí, jsou umístěny v historické části pivovaru Plzeňský Prazdroj. Do Plzně se dostal v roce 1999, kdy pivovar Radegast, kde pracoval, zfůzoval právě s Prazdrojem. „Můj tehdejší vedoucí mě oslovil, zda bych nechtěl dělat šéfa pro ochranu životního prostředí v Plzni. Souhlasil jsem. V roce 2006 jsem se pak definitivně přestěhoval na Plzeňsko,“ říká.
V Plzni původně žít nechtěl
Přitom kdysi by jej ani nenapadlo, že by mohl bydlet v okolí západočeské metropole. „Plzeň jsem poprvé navštívil v roce 1983, kdy jsem sem přijel na svatbu svého bratra, který se sem přestěhoval. Říkal jsem si, tady bych nikdy nechtěl žít. Bylo to ale tím, jak Plzeň v osmdesátých letech minulého století vypadala. Bylo to industriální město, které mi připomínalo Ostravsko, odkud pocházíme. Teď už je Plzeň jiná,“ konstatuje.
V té době se s bratrem Miroslavem, který v současnosti vede výzkumné centrum Nové technologie na Západočeské univerzitě v Plzni a byl kandidátem na rektora, příliš nevídal.
To se teď změnilo. „Jsme v kontaktu velmi často. Je to zvláštní, že jsme se během našeho života oba nezávisle na sobě dostali do stejných míst. Jsem za to každopádně rád,“ dodává Holeček.
Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška
http://www.denik.cz/ekonomika/misto-svycarske-kancelare-20110712.html
[SABMiller] 07:48 [permalink] [comments: 2]
Pravicový pivovarník Bernard nadává i Kalouskovi. Vyšší daň? Lumpárna
[středa, 13. červenec 2011]
Zvýšení spotřební daně o jednu třetinu na pivo poškodilo české pivovary. Nejen že nepřineslo kýžených 1,3 miliardy korun do státního rozpočtu, ale ještě zapříčinilo ztráty pracovních míst v odvětví.
Vláda nakonec získala výběrem pouze 345 milionů a jako vedlejší efekt si tímto krokem pobouřila podnikatele v pivovarnickém průmyslu.
Pravice kritizuje pravici
Majitel rodinného pivovaru Stanislav Bernard se netají svým pravicovým postojem na politiku. Známé jsou jeho billboardy se sloganem svět se zbláznil, kdy se trefoval převážně do Jiřího Paroubka, potažmo sociální demokracie.
V posledních senátorských volbách dokonce kandidoval jako nezávislý za ODS, ale neuspěl. Nicméně k tomuto opatření pravicové vlády, které nepřineslo do státní kasy očekávané zisky, má jasný postoj.
"Je to lumpárna. Proč nebyla zavedena spotřební daň na víno? Vidím za tím lobbing z Francie a Itálie, kterému kdosi podlehl," stěžuje si Bernard.
Podle pivovarníka zvýšení spotřební daně nepoškozuje pouze jeho pivovar, ale celé odvětví.
"Podle mých informací tato daň sice nebyla nápadem ministra Kalouska, ale zesnulého Edvarda Janoty, nicméně mělo to být dočasné, ale jak víme jednotka dočasnosti je jeden furt," vyjádřil obavy Bernard.
Kalousek: Ani náhodou
Ministr financí Miroslav Kalousek však nemá v plánu na spotřební dani nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," uvedl Kalousek. Celková produkce piva se loni propadla o osm procent.
Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu a pivovary musí mnohde propouštět.
Bernardův pivovar však nejen že nemusí, ale paradoxně jeho tržby zaznamenaly růst. "Rostli jsme jen mírně, ale každopádně nás toto opatření přibrzdilo. Zdražili jsme jen o 1,5%, což znamená, že se do konečné ceny ani nepromítne zvýšení spotřební daně a tratí na tom výrobce," konstatuje Bernard.
Stejně skeptický je k výši spotřební daně i manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal, jenž se v rozhovoru pro HN vyjádřil, že by k pozvednutí pivovarnictví stačilo pouze snížit daň na úroveň z předloňska.
Původně nealko
Majitel Rožnovského pivovaru Tomáš Kubčík považuje spotřební daň na pivo rovněž za neférovou, nicméně na úbytek si nemůže stěžovat. ,,My prodáme vše, co uvaříme. Téměř 2000hl. Nemůžeme si tedy stěžovat na pokles tržeb," uvedl pro ParlamentníListy.cz Kubčík.
Rožnovský pivovar při příležitosti otevření v loňském roce pozval původně na ochutnávku nealko piva ministra financí Miroslava Kalouska, nicméně nezůstalo jen u něj.
"Pan ministr ochutnal všechny naše produkty," zavzpomínal s úsměvem Kubčík.
Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Pavel Kozdera
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202352.aspx
[Ostatní pivní dění] 07:30 [permalink] [reaguj]
Gambrinus dodává suroviny minipivovarům
[úterý, 12. červenec 2011]
Celkem osmi minipivovarům a menším pivovarům převážně z Plzeňska, ale také z Chebu, Strakonic či Prahy dodává plzeňský pivovar Gambrinus a z vlastní sladovny tradiční suroviny na vaření piva: pivovarské kvasničné kultury a šrotovaný či nešrotovaný slad. Jen za poslední tři roky takto dodal pivovar 62 tun špičkového sladu. Kvasnice z pivovaru Gambrinus jsou žádané kvůli jejich dokonalé mikrobiologické čistotě.
„Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Slad pro pivo Gambrinus připravujeme ve vlastní sladovně ze schválených odrůd jarního ječmene, které jsou vhodné pro české pivo a vyhovují také Chráněnému zeměpisnému označení České pivo. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc,“ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.
Minipivovary přitom neodebírají slad pouze jako zrna, ale již šrotovaný a připravený přímo na vaření sladiny. Z plzeňského pivovaru Gambrinus tak putuje slad rovnou do varen „na várku“ a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí sladu, které je nezbytné pro vaření mladiny na varně.
Kvalita kvasnic přímo ovlivňuje kvasný proces a má zásadní vliv na kvalitu piva. Proto je nesmírně důležité zajistit optimální podmínky množení kvasničných kultur, neboli propagaci, a skladování kvasnic. Kritické je především vyloučení jakékoliv mikrobiologické kontaminace, například divokými kvasinkami, bakteriemi atd. Z pohledu mikrobiologických a kvalitativních standardů je kvasničné hospodářství v plzeňském pivovaru na světové úrovni a sládci minipivovarů jezdí do Gambrinusu právě kvůli vysoké kvalitě a čistotě plzeňských kvasnic.
Kvasnice každý z pivovarů mimo Cheb a Strakonice odebírá v množství cca 10 litrů týdně. Oba větší pivovary pak v intervalu přibližně dvou měsíců berou naráz 2 hl. Jelikož jsou kvasničné kultury živým organismem, vyžadují speciální péči i při převozu. Ten probíhá ve sterilních nádobách. Kvasničné kultury by měly být uskladněny v chladném prostředí, kde se teplota pohybuje v rozmezí 2°C – 4°C.
Minipivovary odebírají kvasničný kmen W z pivovaru Gambinus. Jedná se o kvasnice spodního kvašení, používané k výrobě piva plzeňského typu. Pomocí těchto kultur je možné vyrobit světlá i tmavá piva.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček
http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/996%22%3EGambrinus
[Prazdroj Plzeň] 15:31 [permalink] [comments: 9]
Reakce pivovarů na méněčlenné domácnosti
[úterý, 12. červenec 2011]
Diferenciace u skupinových balení je klíčem k nárůstu zisku pivovarů. Společnost Logipack se touto myšlenkou zabývala a ukázala na nutnost nových řešení vhodných pro nápojový průmysl. Zvláště u evropského pivovarského průmyslu se rámcové podmínky již léta mění v souvislosti se změnou dynamiky trhu i aktivitami konkurence.
Na základě výsledků získaných ze sledování spotřebitelského chování a díky poklesu výskytu velkých rodin, se průměrná spotřeba piva na jednu domácnost již léta snižuje.
Proto spotřebitelé zcela opouštějí trh s pivem nebo se obracejí od klasických přepravek k jiným alternativám balení. Zvláště malá balení mají u spotřebitelů rostoucí oblibu. Skupinová balení jsou vhodná z hlediska pohodlí pro kupující a v době zmenšujících se domácností je odpovídajícím trendem odklon od klasických přepravek k obalům pouze s několika lahvemi.
Rozmanité varianty skupinových balení např. po čtyřech, šesti, osmi, deseti nebo dvanácti vratných lahvích, se mohou snadno umístit na „Allrounder“. Nabízejí spotřebitelům splnění jejich požadavků na optimální množství pro každou domácnost. Umožní se tím snadná manipulace, jak ve výrobních a prodejních skladech, tak i na prodejnách. Tyto operace lze provádět s několika skupinovými obaly současně a jde je pak i přikládat na palety k tradičním přepravkám. Usnadňuje se tak i výměna vratných obalů. Vzájemně spojené lahve, tzv. Closed Baskets, jsou na horní části uzavírajícího obalu opatřeny vlastním EAN kódem a zvláštní cenou za tuto společnou prodejní jednotku.
Dnes se dá říci, že se na nápojovém trhu v Německu logipacky již etablovaly. S tímto systémem pracuje mnoho velkých pivovarů i velkoobchodních středisek. Closed Baskets jsou prodávány na více než 11 000 prodejních místech. Roční objem takto balených nápojů se pohybuje kolem 800 000 hl.
Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112232&ids=176
[Ostatní pivní dění] 11:32 [permalink] [comments: 1]
Na Belvederu teklo pivo proudem
[úterý, 12. červenec 2011]
Dobrý voják Švejk už má i své pivo. Jeho jménem byl pokřtěn tento oblíbený nápoj v rámci dvoudenních oslav čtvrtého výročí pivovaru Belveder ve stejnojmenném hotelu v Železné Rudě. Křtu se dočkala také nová kniha o pivovarech, kterou napsal Tomáš Cihlář.
„Slavíme zde čtvrté otevření železnorudského pivovaru. Oslavy začaly už v pátek, kdy se na ně dostavilo okolo tří stovek lidí. Bylo to hodně velké, lidé se bavili až do ranních hodin, kdy zábavu trochu pokazila bouřka. Na podzim připravujeme třetí ročník o nejlepší šumavský gulášek a v listopadu už počtvrté soutěž o nejlepší pohádkové pivo pro rok 2012,“ sdělila manželka majitele Marie Strnadová.
Pivo Švejk je vyrobeno podle staré receptury plzeňského pivovaru, z doby první světové války, kdy vyvážel do Vídně. „Jde o světlý 12° ležák. Myslíme si, že by se mohlo stát nejprodávanějším pivem našeho pivovaru. Pokřtít ho přišli senátorka Jiřina Rippelová, starosta Železné Rudy Michal Šnebergr a Jiří Drvola, který vlastní největší sbírku pivních lahví, sedm tisíc tři sta jich má ve sbírce a dalších devět tisíc na prodej,“ informoval majitel pivovaru František Strnad.
Své tři křtitele měla také kniha o všech pivovarech v klatovském okrese. „V knize jsou zmíněny všechny pivovary od Albrechtic až po Žichovice. Dříve už jednou vyšla, ale toto vydání je hodně rozšířené. Obsahuje velkou obrázkovou přílohu historických lahví, tácků, etiket a podobně. Knihu pokřtili herec Přemysl Kubišta, Michal Šnebergr a Jan Siedler z Bratislavy z klubu sběratelů pivních kuriozit. Knihu je možné si zakoupit na hotelu Belveder nebo Grádl,“ uvedl Strnad, který byl s oslavami výročí nadmíru spokojen: „Byla to nejlepší akce za posledních dvacet let, vyšlo nám krásné počasí, přišlo hodně lidí, vše se povedlo.“
Místní návštěvníci spojili procházku s posezením. „My jsme se původně chtěli jen projít, ale nakonec nás kroky zavedli sem. Určitě toho ale nelitujeme, je tady moc hezky. Posedíme si na čerstvém vzduchu, ochutnáme skvělé pivo a poslechneme známé písníčky,“ řekl Petr Kotrba ze Železné Rudy.
Někteří hosté na Šumavě strávili celý víkend. „Sbalili jsme se už v pátek po práci a vyjeli sem. Včera jsme tady parádně popili a dopoledne, když jsme se trochu prospali, jsme se prošli po Rudě a okolí. Je to krásně strávený víkend a pivo bylo a pořád je skvěle vychlazené, jen v nás zasyčí,“ s úsměvem uvedl Tomáš Peterka z Plzně.
Fotogalerii naleznete zde...
Zdroj: Klatovský deník | Autor:
http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-belvederu-teklo-pivo-proudem20110710.html
[Belveder Železná Ruda] 08:15 [permalink] [reaguj]
Nejen víno. Mikulov ožije pivobraním
[úterý, 12. červenec 2011]
Jihomoravské město Mikulov, které je zasvěceno vínu více než jakékoli jiné, ožije na začátku srpna při slavnostech piva. Pivobraní nabídne ochutnávky z produkce velkých i malých lokálních pivovarů, rockové koncerty i ohňovou show.
"Jižní Morava nepatří jenom vínu. Je tu také mnoho lidí, kteří dávají před vínem přednost kvalitnímu pivu. Své sídlo tu má hned několik velkých i malých pivovarů. Akce nabídne spojení netradičního pivního zážitku s prohlídkou jednoho z nejhezčích měst na Moravě," informovali pořadatelé akce. Pivobraní proběhne 5. a 6. srpna.
První ročník se konal loni v Březí u Mikulova. Tento rok organizátoři poprvé pořádají pivobraní v amfiteátru v Mikulově. Chtějí tak navázat na tradici Pálavského vinobraní, které k Mikulovu už několik let patří. Místo vína ale v tomto krásném historickém městě návštěvníkům nabídnou bohatý výběr piva od větších i malých pivovarů.
Festival potěší zejména fanoušky piva, kteří budou moci ochutnat z široké nabídky nejrůznějších značek a druhů. Na své si přijdou i příznivci rockové muziky, zahrají tu například kapely Mrs. Hill, U2 revival, Free Fall, Hysteria, Wild Eggs, Denwer, Větry z Jihu, Morčata na útěku, Jiří Zonyga a cimbálová muzika Medicinbal.
Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení skupiny historického šermu Memento Mori z Uherského Hradiště, která předvede i fakírskou a ohňovou show. Pro vyznavače adrenalinových sportů organizátoři připravili exhibici na U-rampě. Na programu je také ohňostroj a pivní tombola.
Základní vstupné je 100 korun, za dvoudenní vstup zaplatí návštěvníci 150 korun. Využít mohou i rodinné vstupné za 200 Kč, které platí pro dva dospělé a pro dvě až tři děti do dvanácti let. V pátek od 16 do 18 hodin a v sobotu od 12 do 14 hodin bude vstup do areálu zdarma.
Zdroj: Týden.cz | Autor: Marie Frajtová
http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/nejen-vino-mikulov-ozije-pivobranim_206696.html
[Ostatní pivní dění] 07:54 [permalink] [reaguj]
Vyšší daň na pivo státu tolik nepomohla. Pivovary ničí. Kalousek neustoupí
[pondělí, 11. červenec 2011]
Zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu ničí české pivovary. Poprvé klesla spotřeba piva, pivovarům chybí peníze a propouštějí. Předpokládaný přínos do státního rozpočtu přitom není tak veliký.
Státní kase mělo zvýšení spotřební daně na pivo přinést 1,3 miliardy korun. Nakonec ale získala pouze 345 milionů.
„Stačilo by snížit daň na úroveň předloňska," stěžuje si manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal Hospodářským novinám, „Zvýšení státní pokladně příliš nepomohlo, naopak české pivovarnictví a navazující odvětví to poškodilo."
Kalousek: Na dani se nic měnit nebude
Ministr financí Miroslav Kalousek však nehodlá nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," tvrdí Kalousek. Oproti tomu na víno není zavedená žádná spotřební daň.
Celková produkce piva se loni propadla o osm procent. Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu.
Zdroj: Parlamentní listy.cz
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202304.aspx
[Ostatní pivní dění] 11:50 [permalink] [comments: 6]
Šerpové zaútočili na Svatý Kopeček
[pondělí, 11. červenec 2011]
Cestu z Velké Bystřice na Svatý Kopeček obsadili v sobotu šerpové. V rámci závodu Radegast Olomoucký šerpa vynášeli na dřevěném šerpském nosiči plné pivní sudy. Souboj dvoučlenných týmů vyhrál tým Bestřica, který zvládl 5 kilometrů s 65 kg na zádech v úctyhodném čase 1:01:17.
„Závod byl letos kvůli velkému vedru hodně náročný. My jsme si však na dobrý výsledek věřili. Do cíle nás hnala silná vůle a vzájemná podpora. Radegast Olomoucký šerpa je opravdu závod pro pravé chlapy,“ přiblížil pocity vítězů zástupce týmu Bestřica Tomáš Langer. Společně s Jakubem Nečesaným si rozdělili hlavní výhru – 240 piv Radegast.
Do souboje s náročnou trasou se pustilo více než 100 odvážlivců. Každý tým, který splnil časový limit 120 minut, získal za svůj výkon 60 piv Radegast. Náročný úkol splnila většina šerpů, kteří se postavili na start. Neúspěšně absolvovaly závod jen dva týmy.
Seriál šerpských závodů uvidí během léta ještě Zlín a Ostrava.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček
http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/995%22%3E%C5%A0erpov%C3%A9
[Radegast Nošovice] 11:48 [permalink] [reaguj]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085