Po celý rok 2010 probíhala ve známé pražské restauraci První pivní tramway degustační soutěž o nejlepší české pivo. Přečtěte si zprávu o vítězství našeho piva:

Nejnovější degustační úspěch rohozeckého pivovaru

Po celý rok 2010 probíhala ve známé pražské restauraci První pivní tramway degustační soutěž o nejlepší české pivo. Úkol vybrat šampiona mezi našimi pivovary na sebe vzala iniciativa První pivní extraliga. V ní zasedají pivní experti i laičtí znalci, mezi nimi například přední český pivní odborník a mezinárodně uznávaný degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta republiky a známý pivní fanda Ladislav Jakl. V pěti základních kolech se degustovalo celkem 55 českých ležáků, tedy jakýchsi vlajkových lodí českých pivovarů. Degustovala se pouze piva lahvová, běžně dostupná v obchodní síti.

Ochutnávky byly mnohakolové, přísně anonymní, degustátoři nikdy nevěděli, jaká piva právě testují. Všechna piva měla stejné podmínky, pila se ze stejných sklenic a byla vychlazená na stejnou - předepsanou teplotu. Nejlepší piva postoupila ze dvou semifinále.

Finále se uskutečnilo v První pivní Tramwayi dne 1. prosince od 18 hodin. Na finálové kolo se za Pivovar Rohozec vypravili sládek Ing. Jan Kropáček a podsládek Pavel Blaževič.

Cesta do Prahy z pivovaru trvá za příznivých podmínek přibližně hodinku. Tentokráte vládl na silnicích sníh a kalamitní stav v Praze přispěl k dvouhodinovému zpoždění.

Přibližně ve 20:00 bylo finálové kolo dodegustováno a sčítalo se hodnocení jednotlivých vzorků.

Následoval tzv. rozpij (dva vzorky měli ve finálovém kole stejný počet bodů, proto se opakovalo hodnocení těchto dvou vzorků, aby se rozhodlo o vítězi). Právě v tento moment dorazili na místo zástupci rohozeckého pivovaru a po strastiplné cestě si při vyhodnocení užívali tu nejlepší zprávu: vítězem Pivní ligy pro rok 2010 se stal Skalák 12%, světlý ležák Premium z Pivovaru Rohozec. Získal tak titul Český ležák roku 2010.

Ocenění za rok 2010

Přehled úspěchů a ocenění našich piv v degustačním roce 2010 ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Pivo Rohozec.cz

Studenti Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí získají unikátní učební pomůcku. Od příštího školního roku se budou učit ve vlastním minipivovaru. Na zlatém moku, který sami vyrobí, si však skoro nikdo nepochutná.

Pivovar vznikne přímo v budově školy. Na jednu várku v něm studenti uvaří 50 litrů nefiltrovaného piva.

"Bude to pivo pouze pro školní účely – v minipivovaru se ho budou učit vařit žáci maturitního oboru technologie potravin," uvedl ředitel školy Ladislav Honsa.

Veselská ekologická škola se bude moci pochlubit vlastním minipivovarem jako první střední škola na jihu Čech. V prvním patře její budovy jen pár metrů od ředitelny vyroste malá kopie klasického pivovaru s kompletním vybavením, vlastní varnou i chladírnou.

Novinka, za jejíž pořízení škola zaplatí okolo 1,5 milionu korun, by měla být dokončena do letních prázdnin tak, aby první žáci mohli v minipivovaru začít s cvičeními už od září.

Studenty bude vyučovat bývalý sládek

Už od září tak budou studenti prvního, druhého a třetího ročníku absolvovat cvičení v minipivovaru, ale velké, třeba čtrnáctidenní praxe, je čekají v klasických pivovarech.

V minipivovaru bude studenty učit Ivan Dufek, který působil jako vrchní sládek v třeboňském pivovaru Regent.

"Na programu budou nejen typické české ležáky, speciální piva, výčepní piva, ale i pivo pšeničné, ovocné a další druhy," popsal Dufek.

Na školním pivu si ale téměř nikdo nepochutná. Žáci se na něm budou učit dělat v laboratořích chemickou a mikrobiologickou analýzu i správnou degustaci.

Žáci druhého ročníku budou předvádět degustaci i hodnocení jihočeských značek už při pátečním Dnu otevřených dveří veselské ekologické školy od 14 do 17 hodin.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Ludmila Mlsová

Pivovar Velké Březno, který patří do koncernu Heineken, začal vařit patnáctistupňový speciál s názvem Regenerator. Už před třemi měsíci ale ohlásil záměr vařit pivo stejné značky také nový ústecký minipivovar Na Rychtě. Spor pravděpodobně skončí u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Pivo s názvem Regenerator se na Ústecku vyrábělo před osmdesáti lety. Na začátku 20. století ho vařil ústecký měšťanský pivovar. Bylo to čtrnáctistupňové pivo, které pivovar prezentoval jako "nejjemnější pivní speciál".

Osobitá etiketa s bodrým pivařem podobným slavnému Victoru Cibichovi z etikety Březňáku provázela milovníky tohoto piva až do třicátých let. Tehdy značka zanikla.

"Když jsem přišel do ústeckých pivovarů v roce 2002 dokumentovat historii místní výroby piva a narazil na značku Regenerator, hned jsem upozornil majitele, že je to zlatá hřivna, kterou by měli rychle zvednout ze země. Ale dalších osm let se nic nedělo," komentoval složitý proces znovuzrození Regeneratora historik české sekce společnosti Heineken Petr Žižkovský.

Osobitá značka pronikla do povědomí veřejnosti prostřednictvím replik historických reklamních cedulí, které nechaly ústecké pivovary vyrobit pro své hospody. Jakou sílu Regenerator má, se pak ukázalo letos v létě, když minipivovar Na Rychtě vyhlásil veřejnou anketu na pojmenování svého nového piva. Regenerator se umístil mezi předními návrhy.

Minipivovar zřejmě přišel pozdě

"Chtěli jsme samozřejmě vyhovět účastníkům ankety a vařit pivo pojmenované podle jejich přání. Proto jsme na Úřadu průmyslového vlastnictví požádali o registraci ochranné známky Regenerátor, aniž jsme věděli, že Heineken už velmi podobnou značku přihlásil dříve," vysvětluje majitel minipivovaru Martin Prachař.

Přestože ústecké pivovary doposud značku nepoužily, už ji zaregistrovaly v roce 2006. Teď bude muset Úřad průmyslového vlastnictví rozřešit, kdo má na značku nárok.

Značky se liší jen v detailu, Heineken má Regenerator s krátkým a minipivovar s dlouhým "a". Menší šance má minipivovar, jehož žádost o registraci ještě úřad nepotvrdil.

V souvislosti s ohlasem na Regeneratora se možná milovníci piva brzy dočkají obnovy i dalších historických značek ústeckých pivovarů, jakým byly například Zlatoslad, Korunní pivo, Doppelbock či Burgquell.

Nové pivo Regenerator

Patnáctistupňové pivo vaří pivovar ve Velkém Březně na Ústecku způsobem tradičním v českých zemích. K výrobě pivovar používá výhradně tuzemské ingredience. Pivo má sametovou pěnu, zlatavou barvu a skvělý říz s výraznou chmelovou chutí. Pivovar navařil okolo dvou tisíc hektolitrů, což představuje čtyři sta tisíc piv.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Martin Adamec

Plzeňský Prazdroj se letos inspiroval historií a na předvánočním trhu nabídne výjimečnou retro edici zahrnující litrovou láhev světlého ležáku Pilsner Urquell a dárková balení s keramickým korbelem a keramickými podtácky. Unikátní sada je příležitostí nejen pro milovníky piva Pilsner Urquell, ale také pro sběratele předmětů s pivní tématikou. Pivní speciály Master zase nabídnou trojkombinaci všech tří variant s originální sklenicí.

Jednolitrová láhev Pilsner Urquell v historizujícím stylu

Limitovaná série jednolitrových lahví světlého ležáku Pilsner Urquell svým stylem odkazuje na první polovinu 20. století. Nechybí replika dobové etikety a tradiční keramický uzávěr. Každá láhev bude navíc zabalena ve vlastní dárkové krabičce. Limitovaná série čítá pouhých 15 tisíc lahví, což v porovnání s cca 100 miliony standardních půllitrových vratných lahví, které má Plzeňský Prazdroj v oběhu, činí z každé této lahve takřka unikátní kousek.

Retro sada keramických korbelů a podtácků Pilsner Urquell

Ve vánočních baleních Pilsner Urquell (obsahujících klasické 0,5l lahve) bude přibalen buď keramický korbel na pivo nebo dva keramické podtácky. Korbely jsou vyhotoveny ve třech designových variacích s různými dobovými symboly Pilsner Urquell. Keramické podtácky se objeví také ve třech verzích s historickými symboly plzeňského ležáku. Podtácky vhodně doplňují korbele a vytvářejí tak ucelenou retro sadu.

Balení s podtácky putuje do všech obchodů, retro lahve a balení s korbely dostanete v síti řetězců Albert Hypermarket, Globus Tesco a Interspar. Všechny tyto dárky Pilsner Urquell ale budou v nabídce jen v letošním prosinci.

Chuťová trojkombinace speciálů Master s originální sklenicí

Pivní speciality Master připravily dárkové balení, ve kterém naleznete všechny tři varianty Master Polotmavý 13°, Master Zlatý 15° a Master Tmavý 18° společně s originální sklenicí Master. S ní se vychutnání kterékoli chuťové varianty stane skutečným gurmánským zážitkem. Na luxusní vánoční balení Master se můžete těšit od prosince, kdy bude k dostání v obchodních řetězcích Albert HM, Globus, Interspar a Tesco.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivo patrí skôr k letu. U nás síce teraz nie sú horúčavy, aby sme dostali chuť na dobré vychladené pivo, niekde inde sú však takéto chúťky oprávnené. Tam, kde je teplo. Napríklad v Egypte. Pivní fajnšmekri možno pokrútia nosom - pivo a Egypt? Pravdou však je, že pivo pili starí Egypťania už pred vyše 4.000 rokmi a stále ho považujú za svoj národný nápoj. Pivo malo v starom Egypte veľmi dôležitú úlohu, Egypťania verili, že pivo je boží dar, používali ho v medicíne a dokonca ho dávali do hrobov mŕtvych. Za to, že dnes poznáme receptúru piva zo starého Egypta, vďačíme pritom poľským archeológom. Po stopách staroegyptského piva sa priamo na mieste, čiže v Egypte, vybrala aj Zuzana Kohútková.

Pivo je po vode a čaji najpopulárnejší nápoj na svete. Výraz "pivo" pochádza so staroslovianskeho slova, ktoré označovalo nápoj - pivo, pitivo. Ale korene piva, ako ho poznám dnes, siahajú stovky až tisíce rokov pred naším letopočtom.

Prvé pivné stopy zanechala stará sumerská civilizácia, okolo roku 4.000 pred naším letopočtom. V ich umení pokračovali Babylonci, ktorí varili pivo z jačmeňa, pšenice a špaldy. Význam piva v babylonskej kultúre dokazuje aj Chamurapiho zákonník - až štyri paragrafy sa viažu k pivnej téme.

Pivo bolo veľmi dôležité aj v ďalšej rozvinutej civilizácii - v starovekom Egypte. Spolu s chlebom bolo pivo základným komponentom stravy a jedným z najdôležitejších darov, ktoré Egypťania dávali mŕtvym do hrobu. Vojaci aj robotníci dostávali prídely chleba a piva - a úradné normy určovali ich nevyhnutné minimum pre ľudskú existenciu.

Tento národný nápoj Egypťania produkovali z jačmeňa, pšenice a z datlí. To datľové sa pripravovalo vo veľkej mise, kde sa rozmrvilo polosurové cesto a zalievalo sa sladkastou datľovou tekutinou. Po fermentácii zlievali toto pivo do džbánov. Muselo sa však hneď vypiť, ak sa totiž dlho skladovalo, zhorklo.

V Egypte je aj najstarší pivovar, aký sa archeológom podarilo objaviť! Pochádza z roku 3.700 pred naším letopočtom a stál v Hornom Egypte v Hierankopolise.

Vieme dokonca aj výrobný postup staroegyptského piva! A vďačíme za to poľským archeológom. Poľská expedícia, ktorú riadi Jagelonská univerzita v Krakove a archeologické múzeum v Poznani, báda už vyše 12 rokov vykopávky na jednom z najdôležitejších archeologických centier v Egypte - v Tell el-Farha, na východnej delte Nílu.

Práve poľskí archeológovia urobili jeden z najsenzačnejších objavov - asi 120 kilometrov severovýchodne od Káhiry našli najstaršie pivovarské centrum. Pochádza z rokov asi 3.500 až 3.350 pred naším letopočtom, pričom na jednom mieste je sústredených až 6 pivovarov. V čase jedného procesu kvasenia bolo možné získať niekoľko stoviek litrov piva - čo bolo pred tisíckami rokov určite závratné množstvo!

To však nie je všetko! Vďaka šťastnej súhre náhod poľskí archeológovia odhalili dokonca technológiu výroby staroegyptského piva. Tá šťastná zhoda okolností pre archeológov i pre nás však bola pre starých Egypťanov pohroma a skazená várka. Keďže produkciu pokazili a pivo pripálili, archeológovia našli zmineralizované hrudy, výsledok tohto pokazeného procesu, na základe čoho jednoducho zistili výrobný postup.

Ukázalo sa, že egyptské pivo bolo zdravšie, než voda z Nílu a tiež veľmi kalorické. Bol to všedný, každému dostupný hustý nápoj s nízkym obsahom alkoholu - poldruha až dva a pol percenta. Podľa archeológov to "ich" pivo sa vyrábalo z dvoch rozlične pripravovaných porcií obilia - zo pšenice a hrubo zomletého jačmeňa. Prvú porciu zohrievali do vysokej teploty a potom zmiešali s čerstvou porciou z jačmeňa. Kvasenie trvalo dva týždne a obilie dodávalo pivu trpkastú chuť, ktorú zmierňovali sladom z papyrusových plodov.

A na záver ešte niekoľko zaujímavostí o egyptskom pive. Starí Egypťania verili, že pivo je darom od boha Ozirisa a používali ho aj pri liečení. Pivo bolo mimoriadne obľúbeným nápojom počas hrania senetu - senet je najstaršia známa dosková hra, ktorá pochádza práve z Egyptu a odhaduje sa, že je taká stará, ako aj egyptské pivo - čiže spred 3.500 roku pred naším letopočtom.

Pivo v starom Egypte označoval špeciálny hieroglyf, bol to jeden z najdôležitejších darov mŕtvemu do hrobu. Najpopulárnejšie egyptské pivo sa nazývalo "zythum" - bolo to pivo s dodatkom datľového sirupu a bolo veľmi silné, s obsahom alkoholu 10 až 15 percent a mohli ho piť výlučne muži.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Zuzana Kohútková

V Česku se začíná stále více objevovat pivo balené v plastové lahvi. Obzvláště v létě, jak praví reklamní kampaně, je velká plastová lahev oblíbenou součástí pikniků nebo pobytu v přírodě. Jak se tento segment vyvíjí a bude se pivo v budoucnosti stáčet stále více do plastu? A je vlastně více ekologičtější půllitrový skleněný obal nebo třikrát větší PET lahev?

První plastové lahve na pivo se na českém trhu objevily před zhruba deseti lety. Velký boom ale začal až loni. V dubnu 2009 totiž začala stáčet pivo do PET-lahví společnost Heineken Česká republika a novinku podpořila rozsáhlou reklamou. „Jako první přišly v dubnu loňského roku s pivem ve speciálních plastových lahvích značky Zlatopramen a Starobrno,“ řekla za společnost Heineken její tisková mluvčí Kateřina Eliášová. Nový obal a větší obsah si také díky marketingové podpoře brzy získaly oblibu. Před Vánocemi minulého roku vstoupila na trh také značka Březňák patřící Heinekenu s dvoulitrovým plastovým obalem. „Za první rok od uvedení na českém trhu se podařilo prodat 323 000 hektolitrů piv značek Zlatopramen, Starobrno a Březňák v unikátních plastových obalech,“ řekla Eliášová pro Ekolist.

„Český pivní trh se zdá být velice konzervativní a jistá nejistota uvedení piva ve speciálních plastových obalech samozřejmě provázela, což je však běžné u každé inovace,“ vzpomíná Eliášová a dodává, že společnost měla k dispozici různé průzkumy ukazující na oblibu plastových lahví. A jaké jsou podle Eliášová důvody úspěchu? „Nový obal nabídl našim spotřebitelům větší komfort. Objem piva je třikrát až čtyřikrát větší než u běžné láhve, balení se snadno nese, láhev je lehká a nerozbitná.“

Budvar plast nechce

„Plast nepoužíváme, protože se domníváme, že plastové láhve nejsou z marketingového pohledu vhodným obalem pro prémiovou značku piva, jakou je Budweiser Budvar. Navíc nejsou v českých podmínkách tradiční a náš pivovar na tradičních hodnotách do značné míry staví,“ říká PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec. Připouští, že o obalu nakonec rozhoduje zájem zákazníků, ale další rok až dva se Budvar v plastových obalech pravděpodobně prodávat nebude. „O zavedení plastových obalů v tuto chvíli neuvažujeme,“ říká rozhodně Samec pro Ekolist.

Další čeští výrobci - Přerovský pivovar Zubr, podobně jako Staropramen a Pivovar Nová Paka nabízí plastové lahve o objemu 1,5 litrů již 10 let. „I přesto, že jsme v této oblasti průkopníky, vnímáme toto balení jako doplňkové, které přináší spotřebiteli možnost volby podle individuálních preferencí,“ uvedla pro Ekolist Hana Matulová z pivovaru Zubr a dodala: „V našem případě se jedná o stabilní poptávku. Je ale třeba uvést, že tento obal nijak výrazně nepropagujeme, protože naší prioritou stále zůstávají klasické obaly - tedy sklo a sudy.“ Jako výhody jmenuje nevratnost obalů, nižší cenu a možnost opakovaného uzavření.

Zelený obal? Sklo vede

Jaký obal pro pivo je tedy šetrnější? „Při ideálním fungování sběru a třídění odpadu má Maxilahev šanci skleněné lahve v tomto ohledu porazit. Již nyní mají Maxilahve při posuzování vlivu na životní prostředí řadu nesporných předností. Materiál, který používáme k jejich výrobě je plně recyklovatelný, životní prostředí je ušetřeno díky snížené zátěži na dopravu, není třeba je vymývat, což je náročné na vodní hospodářství,“ vypočítává Eliášová hlavní přednosti plastových lahví na pivo a dodává, že ekologičnost PET lahví na pivo se vlivem recyklace projeví až za několik let. Zástupce Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý si myslí, že více ekologické jsou skleněné lahve. „Studie ukazují, že vratné skleněné obaly jsou nejlepší z hlediska ochrany životního prostředí,“ uvedl pro Ekolist.

Ekologickou zátěž můžeme hodnotit podle energetické náročnosti na výrobu a poté podle množství odpadů, které z lahví vzniká. K nákladům na výrobu v Heinekenu Eliášová říká: „Nejdražší je samozřejmě výroba plechového obalu, který je také nejméně ekologický. Cenové náklady na výrobu skleněné a plastové láhve jsou podobné. Pohybují se přibližně na 80% nákladů za plechovku.“ ZUBR se podle Matulové plní do PET lahví, které jsou plně recyklovatelné a životní prostředí tedy zatěžují jen minimálně. V nákupních cenách se PET lahev o objemu 1,5 litru dostává pod tři koruny a u skleněné lahve jsou to zhruba 3 Kč, řekla Matulová. Dá se tedy říct, že díky použitým surovinám je obal z plastu více než třikrát levnější.

„Podle studie hodnotící dopady na životní prostředí spojené s používáním jednotlivých druhů nápojových obalů vyplývá, že nápojové kartony, spolu s vratnými skleněnými lahvemi mají relativně nejmenší měrný (tj. na stejný objem obaleného nápoje) dopad na životní prostředí ze všech posuzovaných nápojových obalů. Jako obaly s nejvyšším dopadem na životní prostředí jsou hodnoceny hliníkové plechovky a jednorázové skleněné lahve. To je způsobené zejména vysokou spotřebou energie potřebnou k jejich výrobě. PET lahve jsou přibližně „uprostřed“ této environmentální škály,“ řekl pro Ekolist Ladislav Trylč z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR. Dodal však, že podle zmíněné studie jsou obecně obaly větších objemů při použití stejného materiálu spojeny s nižšími dopady na životní prostředí než obaly menších objemů, nicméně existují i výjimky z tohoto „pravidla“.

Podle Trylče lze porovnat oba obalové systémy na základě energie spotřebované v rámci celého životního cyklu těchto obalů (těžba suroviny, výroba obalu, distribuce a odstranění odpadu). Pro výrobu a distribuci 1000 l nápoje prostřednictvím 1,5 l PET lahví je zapotřebí 4062 megajoulů (MJ), zatímco pro stejný objem nápoje distribuovaný ve vratných lahvích o objemu 0,5 l je to 3241 MJ. Při přepočtu na láhev je tedy použití jedné 1,5 l „petky“ spojeno se spotřebou 6,1 MJ, zatímco u 0,5 l vratné lahve je to 1,6 MJ. S životním cyklem vratných skleněných obalů je tedy, ve srovnání s PET lahvemi, spojena nižší energetická bilance. Z tohoto důvodu tyto obaly také méně zatěžují životní prostředí skleníkovými plyny, látkami poškozujícími ozonovou vrstvu nebo látkami způsobujícími acidifikaci a prostředí, informoval Trylč o výsledcích studie životního cyklu (LCA) nápojových obalů.

Plastové lahve naopak dosahují lepších výsledků v rámci indikátorů „tvorba fotooxidantů“ nebo „eutrofizace“, a také je s nimi paradoxně spojena nižší produkce odpadů. Při přepočtu lze podle Trylče říci, že v rámci životního cyklu PET lahve o objemu 1,5 litru vzniknou 3 gramy nebezpečného odpadu a 60 gramů odpadu ostatního, zatímco v případě tří skleněných lahví o objemu půl litru je to 6 gramů odpadu nebezpečného a 85 gramů ostatního odpadu. Tato skutečnost je způsobena zejména vyšší hmotností skla jako obalového materiálu, a náročností procesu těžby sklářských surovin. Pokud ale zvážíme, že skleněné lahve jsou zálohované a spotřebitelé jsou tak motivováni vracet je zpět do obchodů, zatímco sběr PET lahví probíhá na základě dobrovolnosti, je zřejmé, že je zde vyšší pravděpodobnost, že právě jednocestné PET lahve budou končit bez dalšího využití ve směsném odpadu nebo v horším případě pohozené v přírodě.

Zajímavá je i spotřeba vody na oba druhy obalů. Podle Trylče vyšly hodnoty prakticky stejné pro oba typy. „Nelze tedy říci, že v důsledku nutnosti vymývání skleněných vratných lahví je životní cyklus tohoto obalu spojen s nadměrnou spotřebou vody. Výsledek je v podstatě logický, neboť v rámci recyklace PET lahví je zase nutné zajistit čistotu odpadního resp. recyklovaného PETu,“ vysvětluje Ekolistu odborník na obaly, a říká, že k propírání tzv. PET flakes se používá právě značné množství vody. Další voda se používá i pro vyplachování nových čerstvě "vyfouklých" lahví před jejich naplněním.

Nahradí plast skleněné lahve?

Ačkoliv Eliášová neočekává, že by plastové lahve vytlačili tradiční skleněné, plechovky při speciálních příležitostech nahradit mohou. „Jmenovitě to jsou aktivity ve venkovním prostředí, jakými jsou pikniky, rybaření, výlety do hor a mnoho dalších.“ Bohužel, pivo v plastových lahví si oblíbili také vodáci a často může za tragické události. „Pití alkoholu na vodě je docela velký problém,“ říká vodák Petr Ptáček, ale zároveň dodává: „To, že je PET pivo vodáky využíváno je asi zřejmé, nicméně bych si nedovolil tvrdit, že počet PET lahví je odlišný od jiné outdoorově zaměřené skupiny.“

Samec si myslí, že boom plastových lahví je pouze dočasný a vytlačení skleněných lahví tedy nehrozí. „Ani víno v plastu se u nás nijak výrazně neprosadilo. Zákazníci u nás zatím vnímají plast jako obal vhodný spíše pro vodu nebo limonády, ale nikoliv pro alkoholické nápoje. Nárůst piva v plastu je nyní způsoben efektem novinky, souběžnými masivními reklamními kampaněmi několika výrobců a také příznivou cenou,“ uvedl pro Ekolist Samec.

„Očekáváme, že obliba speciálních pivních plastových obalů bude ještě nadále vzrůstat. V minulém roce tento mladý obalový segment pivního trhu vzrostl o 45% proti předcházejícímu roku. Je možné, že v budoucnu se dostaneme do situace, kdy se bude prodávat stejné množství plastových a skleněných lahví,“ myslí si Eliášová. „Pokud se podaří masově vyrábět vratné plastové obaly za cenu srovnatelnou se sklem, mohou vytlačit skleněné lahve,“ říká Veselý a svůj názor, jenž počítá s vratnými PET lahvemi, podporuje čísly. „Index spotřeby piva v plastu za první pololetí 2010 přesáhl 336%.“ uvádí Veselý vysoké číslo.

Zdroj: Ekolist.cz | Autor: Martin Singr | Kráceno

To, že jsme pivní národ je bez diskuze. Je to tak.

Pivo vaříme, pijeme i vyvážíme. I já patřím do skupiny pivařů. Když si jdu s kamarádkami „sednout na skleničku“, dám si pivo. Pěkně natočené do půllitru. Proto jsem ráda, že podkováňské pivo se po letech vrátí na trh. Na Mladoboleslavsku tak nebude „jen“ Klášter, ale i Podkováň. Jsem zvědavá, jak se povede. Jsem hrdá, že se obnova podařila zrovna v oblasti, kde bydlím, protože pivovarnictví je řemeslo s dlouholetou tradicí. Samozřejmě se nabízí otázka, jak uspějí obchodníci ze zmiňovaného pivovaru. Trh se zlatým mokem je doslova nadupaný a uspět na něm bude oříškem. Třeba zafunguje nostalgie a odběratelé se rádi vrátí ke staré dobré Podkováni. Možná nebudou chtít nic měnit. Více možností není. Každopádně pivovaru držím palce.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lucie Kučerová

Dlouhou dobu všichni čekali, až jediný majitel vyškovského pivovaru, kterým je Ministerstvo zemědělství vyhlásí podmínky výběrového řízení. Ty ale údajně všechny zájemce odradily. Až na jednoho.

„Podle mých informací, které jsou z důvěryhodného zdroje má o nájem zájem zatím jediná firma, kterou je Czech Beverage Comany,“ zjistil lídr vyškovských Věcí veřejných Jiří Krutílek.

Ten však poukazuje na to, že dříve si mohl pivovar pronajmout i ten, kdo v něm nechtěl vařit pivo. Podle něj je to případ i této společnosti. „V minulém výběrovém řízení se přihlásila firma Agra, která chtěla vyrábět hnojiva. Ta zkrachovala. Podivné je, že jednatelé Agry a Czech Beverage Company jsou totožní, což lze ověřit v obchodním rejstříku,“ nechápe Krutílek.

Kolik zájemců se zatím přihlásilo do výběrového řízení ale ministerstvo prozradit nechce. „Ministerstvo nebude informovat o obchodních jménech a konkrétních nabídkách jednotlivých zájemců, neboť tyto informace by mohly zpochybnit výběrové řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Velkopopovický pivovar slaví v neděli 12. prosince vánoční svátky. Pro návštěvníky připravil speciální prohlídku nebo ochutnávku prémiového ležáku.

Netradičně se rozhodli ve Velkých Popovicích začít Vánoční svátky. V neděli 12. prosince ve dvanáct hodin a dvanáct dnů před Štědrým dnem, bude ve Velkých Popovicích nadělovat Kozel prémiový ležák.

Pro návštěvníky bude připravena speciální prohlídka pivovaru. Nadělovat se budou také odměny za správné odpovědi v kvízu o historii a současnosti pivovaru. Nadílka u Kozla začíná ve 12 hodin.

Zdobení perníčků a ochutnávka piva

Na vánoční atmosféru vás naladí ukázka zdobení vánočních perníčků v Návštěvnickém centru pivovaru.

"Zdobení si přitom každý návštěvník bude moci vyzkoušet a vlastní výrobek si odnést domů. Speciální prohlídky budou v neděli hned dvě a to ve 14 a 15 hodin," láká do pivovaru vedoucí návštěvnického centra Eva Kršňáková.

Návštěvníci budou moct ochutnat vítěze soutěže České pivo roku 2010 v nejprestižnější kategorii světlých ležáků - Kozel Premium.

Dárek zdarma k nákupu v Kozlím obchodě

"Velkopopovickou nadílku můžete využít i k nakoupení netradičních dárků, v Kozlím obchůdku bude totiž zahájen prodej nové kolekce Kozlího oblečení a dalšího sortimentu," sdělil David Frodl ze společnosti Ogilvy Public Relations.

V období od 12. do 23. prosince navíc každý návštěvník dostane při nákupu nad 300,- Kč malý vánoční dárek, plechovku Černého Kozla.

Speciální piva k ochutnání

K občerstvení mohou návštěvníci využít místní Kozlovnu, kde se čepuje tankový Kozel Světlý i Kozel Medium a oblíbený Kozel Černý. Pro pivní labužníky bude k dostání také nefiltrovaný speciál.

Na své si ale přijdou také milovníci české kuchyně, popovické pečené koleno na černém pivě nebo pivovarský guláš s domácím houskovým a špekovým knedlíkem dokonale uspokojí vaše chuťové buňky.

Zdroj: Říčansko.info

Rodinný minipivovar Pacov chystá Pacovskou vánoční medovou. Čtrnáctiprocentní nefiltrované a nepasterizované pivo má u zákazníků úspěch. Pivovar prodává speciální zlatavý mok v jedno nebo dvoulitrových skleněných džbánech, případně PET lahvích s logem pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pokud každé Vánoce řešíte dilema, čím obdarujete své blízké a co dáte na vánoční stůl, Stella Artois má jedinečnou odpověď na obě otázky. Vánoční multipack, dostupný v obchodní síti od půlky listopadu, může být vhodným dárkem pro vaše blízké a elegantní belgický ležák Stella Artois vhodným nápojem k vašemu vánočnímu menu. Navíc si ho můžete naservírovat rovnou v oblíbené originální sklenici na stopce, kterou multipack kromě čtyř půllitrových lahví obsahuje.

Vánoční období je vhodné k tomu, aby si lidé dopřáli něco trochu „lepšího“, a proto v tomto období roste také podíl prodeje pivních ležáků. Značka Stella Artois, lídr trhu prémiových zahraničních piv, vychází i letos svým příznivcům vstříc a uvede na předvánoční trh multipack ve stylovém obalu. „Každoročně je o naše vánoční multipacky Stella Artois velký zájem. V loňském roce se vyprodaly ještě před samotnými Vánocemi. Letos bychom rádi na tento obchodní úspěch navázali,“ komentuje záměr značky Martina Bučková, manažerka pro prémiové značky společnosti Pivovary Staropramen, která je výhradním distributorem značky Stella Artois v České republice.

Do dárkového balení s vánočními motivy byly i letos skryty čtyři 0,5 litrové lahve a elegantní atypická sklenice na stopce, která díky specifickému designu slaví úspěchy u mužů i u žen. „Vánoční multipack Stella Artois je pro všechny, kteří ocení kvalitu ve spojení s elegancí. Nejen mužská část rodiny si zamiluje lahodnou chuť ležáku servírovaného v originální sklenici, která je speciálně navržena tak, aby dala co nejvíce vyniknout chuti a vůni piva,“ doplňuje k multipacku Martina Bučková.

Stella Artois k Vánocům neochvějně patří, zrodila se totiž právě na počest Vánočních svátků, když se sládkům v belgickém pivovaru v Leuvenu povedlo uvařit první sklenici ležáku obzvláště jiskřivého a zářivě zlatého. Zářivá zlatá barva jej odlišovala od všech tehdy běžných tmavých piv, a tak dostal název Stella, což v latině znamená hvězda. A tak se zrodila pravá vánoční hvězda. Druhé jméno, Artois, dostal ležák podle majitele pivovaru, který v té době ještě neměl ani tušení, že se jeho pivo stane světovým fenoménem. Již od roku 1366 se sládci pivovaru v belgickém Leuvenu snaží vařit to nejchutnější pivo, a každá sklenice je proto odrazem tradice, umění a práce zručných mistrů.

Pokud chcete udělat radost svým blízkým, případně i sobě, vánoční balení Stella Artois můžete zakoupit v mezinárodních obchodních řetězcích. Doporučená cena je stejně jako loni 99 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pravnuk světoznámého spisovatele Jaroslava Haška chce vrátit Lipnici nad Sázavou, kterou Hašek proslavil, její vlastní pivo. To se v městečku se starobylým hradem na kopci nevaří už dlouhá desetiletí. Právo vařit pivo přitom Lipnice dostala už před 740 lety.

„Chtěl bych zřídit ve sklepích naší restaurace minipivovar, který by vařil speciální pivo jen pro naši hospodu,“ říká Haškův pravnuk Martin, provozní v rodinném hostinci U České koruny.

Úprava sklepení by podle něj vyšla zhruba na dva miliony. „Nebude to pro výdělek, ale pro radost. Chtěli bychom minipivovarem posunout naši hospodu někam dál,“ říká. Už teď Hašek testuje, zda by návštěvníci restaurace měli o specialitu zájem – prodává tam Haškův ležák, který mu však dodává nedaleký humpolecký pivovar Bernard. Ačkoliv je pivo určené jen pro jednu hospodu, jde velice dobře na odbyt.

Hostinec U České koruny je přímo spjatý se spisovatelem Jaroslavem Haškem. Milovník piva právě tady napsal velkou část Švejka, který jeho i českou literaturu proslavil po celém světě. Haškův vnuk Richard hostinec zrekonstruoval a už přes deset let ho provozuje.

Na Lipnici jezdí turisté hlavně kvůli zřícenině hradu, který je jednou z dominant Havlíčkobrodska. Láká je však také dodnes zachovalá Haškova světnice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Obliba českého tmavého piva v zahraničí výrazně roste. Za prvních deset měsíců letošního roku se za hranice vyvezlo přes 25 000 hektolitrů nejprodávanějšího českého tmavého piva, Velkopopovického Kozla Černého. Téměř polovina exportu přitom putuje pouze do jednoho státu, Finska. Celkový nárůst proti stejnému období loňského roku činí téměř 22%, což představuje 4500 hektolitrů. Největším novým odbytištěm se stala Jižní Korea, kam putovalo téměř 600 hektolitrů.

Zdaleka nejvyšší exportní prodeje jsou tradičně ve Finsku, kde se letos doposud prodalo přes 12 000 hektolitrů Velkopopovického Kozla Černého. Ve Finsku je toto pivo dokonce nejpopulárnější importovanou značkou a představuje symbol celé kategorie tmavých piv. Významným trhem pro středočeský pivovar je také Rusko s téměř 3 000 hektolitry. Mezi další země s odbytem větším než 1 000 hektolitrů patří Německo, Izrael, Ukrajina a Bělorusko. Celkem se Černý Kozel exportuje do 23 zemí na třech kontinentech.

„V letošním roce jsme začali Velkopopovického Kozla Černého vyvážet do několika dalších zemí. Novými odbytišti se staly například Chorvatsko, Švédsko, Švýcarsko, nebo Jižní Korea. Ta se stala také největším novým a celkově devátým největším odběratelem tmavého popovického piva,“ vypočítává Jiří Fusek, vrchní sládek Velkopopovického Kozla. Při pohledu na procentuální nárůst exportů je pomyslným skokanem roku ve spotřebě černého popovického piva Litva. Prodejní čísla se zde proti předešlému roku zdvojnásobila.

Velkopopovický Kozel Černý je od roku 2000 jediným tmavým pivem v portfoliu Plzeňského Prazdroje, a. s. Za hranicemi si ho ale neoblíbili náhodou, o jeho kvalitách svědčí skutečnost, že pravidelně boduje v nejrůznějších soutěžích. Zlatá medailová ocenění získal například na Mezinárodním pivním mistrovství v Austrálii a na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Belgii. Nejčerstvější úspěch si Kozel Černý připsal na mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards, kde v kategorii tmavých piv letos získal stříbrnou medaili.

Finsko - pivní kultura v zemi, kam se vyváží nejvíce Černého Kozla

V supermarketu je možné zakoupit pivo nejvýše s 4,4% alkoholu. Silnější piva jsou výrazně dražší a dají se pořídit pouze ve specializovaných prodejnách Alko, což je jediný prodejce silného alkoholu ve Finsku. V Alku se nakupuje veškerý silnější alkohol pivem a vínem počínaje a vodkou konče.

Ve Finsku jsou velmi populární „třetinky“ piva a typicky třetinky v plechovkách. Na skleněné obaly narazíte málokdy. Nutno ovšem dodat, že plechovky jsou ve Finsku zálohované. V restauracích se pivo čepuje do sklenic také převážně s objemem 0,33 l. Ceny jsou však o poznání vyšší než u nás a pohybují se vysoko nad 100 Kč. Ve spotřebě na hlavu se Finové tradičně umísťují kolem desátého místa se zhruba poloviční spotřebou proti Čechům.

Pokud jde o tradiční finská piva, chutnají velmi podobně jako české výčepní ležáky a populární jsou i černá piva. Možná právě proto dosahuje Kozel ve Finsku takové oblíbenosti. Velkopopovický Kozel se však liší svou nižší stupňovitostí a tím také lepší pitelností. Na Finský trh byl uveden již v roce 1995. Kozel je ve Finsku vnímán jako prémiové pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nové, podle původních receptur vyráběné pivo, budou moci už brzy ochutnat lidé v Litoměřicích.

V těchto dnech vrcholí práce na soukromém minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v litoměřické Zítkově ulici. Majitelé pivovaru, manželé Sabina a Ondřej Žákovi, chtějí přivítat první hosty už v lednu, věří, že si v současnosti moderní druh restaurace s možností vidět výrobu piva najde své zákazníky.

„Nápad realizovat v Litoměřicích něco takového je hodně starý, nějaký čas zabralo vyřizování povolení a samotná stavba trvala zhruba rok. Původně jsme chtěli otevírat už na konci roku, nakonec se termín posunul na leden. První pivo uvaříme sice ještě letos, zákazníkům ho ale kvůli technologickým postupům budeme moci nabídnout až zkraje příštího roku,“ popsala situaci okolo soukromého pivovaru spolumajitelka Sabina Žáková.

Pivo nemá jméno

Zcela nový podnik se bude jmenovat Minipivovar Labuť a v nabídce má mít 11° a 12° světlé a také polotmavé pivo plzeňského typu. „Při výrobě projde pivo dvěma stádii kvašení, nebude obsahovat žádné konzervanty, vracíme se zde k původnímu vaření piva,“ řekla včera ve sklepeních hotelu Labuť Sabina Žáková.

Jak dodala, s manželem ještě nemají jasno o tom, jak se bude nové pivo jmenovat. Podle Žákové existuje možnost, že nechají novou značku pojmenovat samotné konzumenty. Nevyloučila ani jakousi anketu v podobném duchu, jako byla ta v případě výběru jména pro druhý litoměřický most přes Labe.

Kapacita 60 lidí

Prostory restaurace a pivovaru budou stylové, klenuté sklepení zdobí původní obnažené zdivo. Hosté, kterých se dovnitř vejde kolem šedesáti, budou sedět na dřevěných lavicích a v sezoně budou moci využít i venkovní zahrádku.

„Chceme, aby host, který sem přijde, poznal atmosféru výroby piva. Ucítí typickou vůni, která se před lety linula městem, když se vyrábělo pivo v litoměřickém pivovaru. Plánujeme také jakousi zážitkovou návštěvu pivovaru, kdy si člověk bude moci na vlastní kůži vyzkoušet se sládkem samotnou výrobu,“ popsala další záměry majitelů Sabina Žáková. Pivo tu bude vařit zkušený sládek se zkušenostmi od nás i ze zahraničí.

– Minipivovar Labuť se nachází ve sklepních prostorách bývalého stejnojmenného hotelu v Zítkově ulici v Litoměřicích

– ze začátku provozu má vařit 600 hektolitrů piva za rok

– kapacita pivovarské restaurace má činit 55 – 60 návštěvníků

V budoucnu prý není vyloučen ani další rozvoj bývalého hotelu Labuť, který kdysi býval vyhlášeným litoměřickým podnikem.

120 000 piv ročně

Roční produkce Minipivovaru Labuť má být v začátcích 600 hektolitrů piva, což znamená 120 tisíc půllitrů. Stáčení do lahví a následný prodej do obchodní sítě manželé Žákovi neplánují, některá speciální piva však chtějí stáčet do vlastních reklamních lahví.

Minipivovar nemá být klasickou restaurací, která by nabízela například teplou kuchyni, k jídlu zde budou moci hosté dostat spíše „chuťovky“ k pivu, jako jsou například sýry. To vše má dotvářet ráz a neobvyklost.

Lidé si z místa mají odnést zážitek

„Nechceme být klasickým lokálem, jde nám o to, aby si odsud lidé odnesli i zážitek,“ přeje si Sabina Žáková, která hovořila také o tom, že nápad s minipivovarem podporuje i samotné město. To má přitom podobné plány s bývalým Korunním pivovarem na Tyršově náměstí. Podle Žákové je projektu nakloněn i starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Konkurencí záměru města nebudou

„Že bychom měli být v budoucnu přímou konkurencí pro případně znovuobnovený pivovar ve městě nás ani nenapadlo. Záměr radnice je trošku jinak postavený,“ uvedla Sabina Žáková. Město v současné době hledá vhodného investora, který by pomohl realizovat představy o opětovném vaření piva, vzniku pivních lázní a muzea českého pivovarnictví s restaurací, případně hotelem.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav David | Foto: Karel Pech

Nárůst konkurence, tlak na rozpětí cen díky vyšším nákladům na suroviny, přísnější právní předpisy pro nakládání s křemelinou a odpadními vodami a tendence zřetelného rozlišování výrobků při udržení marží - to je jen několik výzev, kterým musí čelit pivovary prakticky v každé geografické oblasti. Proto pivovary usilují o změnu své investiční filozofie a optimalizaci v oblasti úspor.

Funkční trvale udržitelný pivovarský koncept byl realizován jak v Belgii, tak i v Číně. V tomto konceptu je, na základě přesně evidovaných záznamů, stanovena spotřeba energie a vody a tak se v této době stávají tyto pivovarské provozy nejvíce „zelenými“. Pevně skloubený a ucelený chytře řešený návrh napomáhá snížit jak energii na jeho sestavení, tak i uhlíkovou stopu na nepatrné minimum. Sofistikované použití čistých výrobních technologií, stejně tak jako membránové filtrace piva a regenerace piva z přebytku kvasnic, umožňuje pivovarníkům minimalizovat pevný odpad, spotřebu energií a ztráty extraktu. Vše je přizpůsobené k optimálním hodnotám, přičemž samozřejmě není na posledním místě výtečně chutnající pivo.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Neschválenie zvýšenia dane z piva považujú zamestnanci najstaršieho slovenského pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne za dobrú správu a ďakujú všetkým za prejavenú podporu. Predložený návrh na zvýšenie spotrebných daní v pôvodnom znení bol pre STEIGER likvidačný a aj keď bol už pozmeňovacím návrhom zmiernený, stále by znamenal pre tento pivovar zvýšenie daní o 47 %.

,,Takéto zvýšenie spotrebných daní by pre nás znamenalo takmer 700 000 EUR ročne a nedokážem si v tejto chvíli predstaviť, kde by sme ich vzali“, konštatoval riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil a dodal:

,,S výsledkom hlasovania sme spokojní a spadol nám všetkým veľký kameň zo srdca. Verím, že zachovanie súčasného stavu nám umožní naďalej sa rozvíjať a investovať do budúcnosti pivovaru. Ako stabilná a rozvíjajúca sa firma budeme pre štát bezpochyby väčším prínosom, než keby sme museli obmedzovať výrobu“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

S jakou vůní máme spojeny Vánoce? Tuto otázku si zřejmě položil sládek Marek Pietoň, který připravil pro letošní adventní čas Vánoční vanilkové pivo. Jedná se o další ležák z řady pivních speciálů, se kterými se v rámci svého projektu

Pivo Franc objevil v našem regionu poprvé letos v létě.

V místních restauracích a hospodách si už štamgasti zvykli na neobvyklé chutě jeho piv, které postupně popijí v rámci Lunárního pitného režimu. Nechybí mezi nimi švestkové, višňové, pomerančové a ani zázvorové pivo. Nově k nim tedy od prosince přibylo vanilkové pivo, které je však určené jen pro dny, které předcházejí nejkrásnějším svátkům v roce.

A co dalšího chystá bývalý vrchní sládek kozlovického a štramberského minipivovaru? Zastihli jsme jej při přípravě první limitované edice piva v láhvích. Jeho vanilkový speciál bude k dostání v internetovém obchodě ve třetinkovém balení a každá etiketa bude očíslovaná a podepsaná samotným sládkem.

Část z výtěžku této série poputuje na dobročinné účely.

„Vánoce jsou přece svátky, kdy máme myslet také na druhé,“ říká Marek Pietoň. „Naplnili jsme jen sto kusů láhví a jedná se spíše o sběratelskou raritu. Ještě nemáme nasmlouvané

distribuční společnosti a tak bude naše pivo k dostání jen na Internetu. Řekli jsme si, když už Vánoční, tak tedy se vším všudy,“ dodává a podepisuje stou výroční etiketu piva, které bude vydraženo pro účely UNESCO.

A nám nezbývá než se těšit na další řízný ležák, který ovoní mrazivé večery svou příjemnou vůní.

Zdroj: Pivo Franc

V pivovaru Ostravar jsou přípravy na vánoční svátky v plném proudu. Vše je podřízeno snaze uspokojit poptávku zákazníků a spotřebitelů. Třeba i tím, že Ostravar musí v těchto dnech stočit do lahví mnohem více svého světlého ležáku Premium, než v kterémkoliv jiném měsíci letošního roku.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi mohou dopřát více piva. Sládek ostravského pivovaru Richard Kornas potvrzuje, že Vánoce jsou po letním období pro Ostravar druhou největší špičkou v roce. „Na Vánoce jsme se začali připravovat už od začátku listopadu. Naše přípravy vycházejí z toho, že nejoblíbenější pivo– světlý ležák – jak již jeho název napovídá, si potřebuje v pivovarských tancích poležet a zrát. Takže pivo, které půjde na vánoční trh, právě teď dozrává v našem ležáckém sklepě.“

Podle Kornase zvyšují spotřebitelé v posledních letech poptávku po speciálních pivech a ležácích. „Kdysi jsme například vařili na Vánoce speciální čtrnáctistupňové pivo. Bylo to v době, kdy nabídka na trhu nebyla nikterak široká.“ Dnes si ale může tuzemský spotřebitel volit z velmi široké nabídky piv po celý rok. „V portfoliu naší společnosti máme také několik pivních speciálů včetně Velvetu, které nabízíme pro specifické příležitosti v průběhu roku. V důležitém vánočním období se pak naše pozornost soustředí opět na náš ostravarský světlý ležák,” dodává Kornas.

Zatímco skrze hospody budou pivovarníci o své spotřebitele bojovat především před Silvestrem, v maloobchodě svádějí pivovary největší bitvu před Vánocemi. A zde je v prosinci situace jiná než v průběhu roku. „V prosinci se u nás v maloobchodě mění struktura poptávky po pivu,” vysvětluje Kornas. Roste odbyt především u ležáků „V Moravskoslezském kraji je tento nárůst zjevný. Zatímco v hospodách lidé preferují ležáky v průběhu celého roku, v obchodech lze zaznamenat její prokazatelný růst právě v prosinci.” V loňském roce například vzrostl Ostravaru v posledním měsíci v roce podíl lahvového ležáku vůči světlému výčepnímu pivu o víc než 11%.

Zajímavé je, že k růstu podílu ležáků dochází přesto, že rozdíl v koncové ceně mezi lahvovým světlým výčepním pivem a světlým ležákem činí zhruba 40%. „To je pravda,“ připouští Kornas. „Spotřebitelé si však chtějí o Vánocích dopřát to nejlepší, a proto klidně sáhnou na pultech obchodů po dražším pivu. V tom jsou české Vánoce pro tuzemské pivovarníky specifické,“ uvádí závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Rekonstrukci za 22 milionů korun má za sebou Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Ředitel Jaroslav Tůma informoval, že se jednalo především o úpravy stáčírny lahví.

Obnovu technologie zahájil pivovar ve Strakonicích už v roce 2009, když pořídil speciální kompresor s bezolejovým promazáváním. Začátkem tohoto roku pak nechalo vedení společnosti vyměnit topení, část podlah a nainstalovat novou montážní plnicí linku.

"V průběhu listopadu jsme dokončili zbytek výměny podlah. Pořídili jsme nové dopravníky a po generální opravě se do stáčírny vrátila dvě zařízení, konkrétně vykladač prázdných lahví a myčka přepravek," uvedl Tůma.

Modernizace technologií umožňuje pivovaru vyrábět pivo s až čtyřměsíční trvanlivostí. "Tato možnost zvyšuje naši konkurenceschopnost. Počítáme také do budoucna s novými vodovodními rozvody, od vodovodních rezerv až po varnu," dodal ředitel.

Nové rozvody vody se budou týkat i jednotlivých středisek i stáčíren lahví a sudů.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony 24.cz | Mediafax

Chybí krev. Lidí, kteří darují krev, v Česku v posledních letech stále ubývalo. Projekt Plzeňského Prazdroje propad pomohl zastavit. Přesto u nás i nadále chybí zhruba 128 tisíc bezpříspěvkových dárců.

Původně to byl jen malý regionální projekt. Když v 90. letech nastala akutní nouze s dostatkem krve v transfúzní stanici v Ostravě, nošovický Radegast přišel s nápadem, jak prostřednictvím nealko piva a hlavně marketingové podpory bezplatného dárcovství přilákat nové prvodárce. Letos už druhým rokem funguje projekt Staň se dárcem právě ty! na republikové úrovni v rámci celé skupiny Plzeňského Prazdroje. Výsledkem je, že také díky tomuto projektu se letos propad počtu těch, kteří přicházejí darovat krev poprvé, po dlouhé době zastavil.

"Není to samozřejmě jen naše zásluha. Ale těší nás, že jsme k tomu mohli aspoň trochu přispět," říká brand manažerka značky Birell Martina Kuncová. Pomoc Prazdroje, který se zapojuje i dalšími dobročinnými projekty a který byl letos oceněn speciální cenou TOP Filantrop 2010 platformy Byznys pro společnost za dlouhodobý přínos k rozvoji společenské odpovědnosti v Česku, nespočívá ani tak v poskytnutí plechovky Birellu každému prvodárci.

Jde spíš o propagaci dárcovství krve a zapojení komunikačních prostředků, které samotné transfúzní stanice nemají k dispozici. Prazdroj provozuje na toto téma speciální webové stránky, oslovuje mladé lidi a hlavně vysokoškolské studenty, na facebooku má tato kampaň na 60 tisíc příznivců. Za krátkou dobu se spolupráce Prazdroje rozšířila z několika málo na 45 z 55 všech transfúzních stanic po celém Česku.

Stav počtu dárců je takřka kritický

Každý dárce dostává za odebrání 450 mililitrů krve od nemocnice malé občerstvení a v letních měsících, kdy je potřeba krve největší, i plechovku nealko piva. Loni i letos takto Prazdroj poskytl 50 tisíc plechovek. "Nemocnic, se kterými spolupracujeme, přibývá. A to i díky spolupráci se Společností pro transfúzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně," říká Kuncová.

Předseda společnosti MUDr. Vít Řeháček potvrzuje, že už od loňska se pokles počtu prvodárců zastavil. "Je to hlavně díky marketingové podpoře a spolupráci s firmami, jako je Prazdroj nebo Vodafone. S jejich pomocí se nám daří dostat dárcovství do povědomí především mladých lidí," vysvětluje doktor Řeháček.

Celková čísla o počtu prvodárců a evidovaném počtu všech dárců ale příliš povzbudivá nejsou. Přestože mezi lety 2008 a 2009 celkové počty dárců vzrostly (a letos trend pokračuje), za posledních osm let klesl u nás jejich počet, evidovaný transfúzními stanicemi v Česku, ze 367 900 dárců na 293 tisíc. Podobně je tomu v případě dobrovolníků, kteří přišli darovat krev poprvé. V roce 2002 jich bylo 40 500 a počet postupně klesal až na 20 300 v roce 2008. Loni české transfúzky zaznamenaly nárůst na 31 900 dárců.

Lékaři ale připomínají, že do optimálního stavu stále chybí zhruba 128 tisíc dárců krve. "Současný stav počtu dárců je téměř kritický, přesto by samozřejmě nikdy neměla nastat situace, kdy nedostatek krevních zásob ohrozí pacienty. Krevní zásoby jsou doplňovány od pravidelných dárců, kteří jsou v případě potřeby zváni a jednotlivá transfúzní oddělení v tomto ohledu navíc velice dobře spolupracují, říká Řeháček s tím, že komunikační kampaň Birellu v tom hodně pomáhá.

Pivo - jeden z nejlepších iontových nápojů?

A jaká je podle něj souvislost s rekonvalescencí organismu po darování krve a nealkoholickým pivem? "Pivo obecně je jeden z nejlepších iontových nápojů. Vyváženým podílem minerálních látek a vitaminů," říká Řeháček.

Darovat krev je u nás vždy záležitost bezplatná. Žádná nemocnice ani transfúzní stanice tuto drahocennou tekutinu "nevykupuje". A to ani v případě krevní plazmy. V minulých dvou letech ale v Česku vzniklo několik komerčních takzvaných plazmaferetických center, ve kterých mohou zájemci za úplatu část krevního vzorku - plazmy - doslova prodat. Podle Řeháčka jde o malý počet lidí, kteří se ale stávají součástí registru dárců krve a pomáhají statistiky mírně zvedat.

Prazdroj se pustil do propagace dárcovství i mezi vlastními zaměstnanci. I když, jak přiznává Kuncová, těžko zjistit, s jakým ohlasem. "Oficiální statistiku si nevedeme. Je pravda, že zaměstnanci - dárci mají nárok na den neplaceného volna, ale ne každý tuto možnost využije. Proto je těžké zjistit, kolik dárců přímo ve firmě přibylo. Z ohlasu kolegů ale vím, že jich přibývá," říká manažerka projektu, která ovšem sama krev nedává. "Mám totiž pod míru a dárce musí splnit několik podmínek. Například jeho váha musí být vyšší než 50 kg. A to já nemám," vysvětluje.

Kampaň Staň se dárcem právě ty! je jen jedním z projektů společenské odpovědnosti, kterým se Plzeňský Prazdroj věnuje. Mezi veřejností získal ohlas i projekt označovaný dříve jako Občanská volba, dnes Prazdroj lidem. Pivovaru se přihlásí zájemci o finanční podporu různých charitativních, volnočasových či jiných projektů a veřejnost pak může na internetových stránkách hlasovat o tom, který z nich získá od Prazdroje finanční pomoc. Občanská volba - Prazdroj lidem funguje od roku 2002, od té doby pivovar rozdělil mezi 245 projektů celkem 53 milionů korun.

Martina Kuncová

K tomu, aby darovali svou krev, "přemlouvá" brand manažerka Birellu i zaměstnance. Sama ale dárcem není.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: F. Jandourek