Pánové, máme pro vás dobrou zprávu! Britští vědci nyní tvrdí, že pití piva je zdraví prospěšné. A pokud si na pivko zajdete do hospody, účinky jsou ještě blahodárnější!

Vědci z univerzity v Leedsu přišli na to, že se muži v prostředí hospody při pokecu s kamarády lépe uvolní. Právě to je hlavním důvodem, proč chodí pánové do hospody. Pouze o nasávání se zajímá prý jen jeden muž z deseti. A to zdaleka není vše! Tady je 10 důvodů, proč je dobré pít pivo.

Pomáhá proti vředům

Umírněná konzumace piva chrání tělo před bakterií Helicobacter pylori, která způsobuje žaludeční vředy, či dokonce rakovinu žaludku.

Bříško po něm neroste

Podle vědců neexistuje spojitost mezi množstvím vypitého zlatavého moku a pivním bříškem. Půllitr piva obsahuje 200 kalorií, což je méně, než má třeba jablko v županu.

Obsahuje křemík

Tento minerál posiluje kosti, a chrání tak tělo proti osteoporóze. V pivu ale najdeme i řadu dalších minerálů a vitaminů (je zdrojem magnezia, selenu, fosforu, vápníku a vitaminu B).

Chrání proti cukrovce

Další výzkum, kterého se zúčastnilo 5 tisíc dobrovolníků, prokázal, že půllitr piva denně snižuje riziko onemocnění cukrovkou typu 2.

Prodlužuje život

Pivo obsahuje polyfenoly. Díky těmto látkám má pozitivní vliv na lidské zdraví a délku života.

Zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů

Finští vědci přišli na to, že člověk, jenž vypije lahev piva denně, snižuje riziko tvorby ledvinových kamenů o 40 procent.

Snižuje riziko infarktu lépe než víno

Zapomeňte na červené víno, proti srdečním onemocněním vás lépe uchrání pivo. Vitamin B6 pomáhá snížit hladinu homocysteinu – chemické látky, která zvyšuje riziko infarktu. Etanol (alkohol obsažený v pivu) ředí krev a podporuje hladinu tzv. zdravého cholesterolu HDL.

Obsahuje vlákninu

V jednom půllitru piva se skrývá 20 procent doporučené dávky vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

Po pivu se nehloupne, naopak!

Nizozemská studie už dříve prokázala, že lidé starší 50 let, kteří denně vypijí jedno až tři malá piva, jsou o 42 procent méně ohroženi demencí než abstinenti. Pokud jste ale těžký pijan, riziko se naopak zvyšuje.

Chrání proti šedému zákalu

Tmavá piva obsahují antioxidanty, které chrání proti šedému zákalu.

Zdroj: Aha Online.cz

Dopřávat si jeden půllitr za druhým znamená také ničit si jeden orgán za druhým, tvrdí němečtí vědci.

Na základě poznatků centrálního německého vědeckého kuratoria pro otázky závislosti odborníci došli k závěru, že je nutné provést zásadní korekci přípustných hranic denní dávky alkoholu.

U mužů ji stanovili na 0,5 až 0,6 litru piva a 0,25 až 0,3 litru vína, tedy 20 až 24 gramů etanolu. Ženy by se měly omezit dokonce na poloviční dávku. Ovšem ani pak není popíjení zcela bez rizika.

Trpí i nervové buňky

I pak ovšem existuje nebezpečí, že v podstatě mírný denní konzum vyvolá závislost na alkoholu. Odborníci proto doporučují zříci se alespoň na dva dny v týdnu jakéhokoli pití víceprocentních nápojů. Tím lze předejít vzniku chronických onemocnění, jež dokáže vyvolat i nepatrné množství alkoholu.

Nejznámějšími chorobami, jež napadají pravidelné konzumenty alkoholu, jsou cirhóza jater a rakovina slinivky břišní. Ovšem bez rizika nejsou ani další orgány. Dochází totiž k ničení nervových buněk, které ovlivňují jejich činnost.

Například kostní buňky se při konzumaci tří piv denně nereprodukují v plné a žádoucí míře, a proto se kosti snadněji lámou. Odumírají mozkové buňky, což má za následek poruchy paměti a chápání.

Ničí inteligenci

K tomu se přičítá úbytek inteligence, změny osobnosti i nebezpečí mozkové mrtvice. Množí se případy rakoviny plic, stoupá nebezpečí nádorového onemocnění dutiny ústní, zažívacího traktu a hltanu, stejně jako poruch srdečního svalu a hypertenze.

Trpí i žaludeční sliznice, na níž se tvoří záněty. Kromě toho se objevují i změny ve výměně látkové a imunitním systému, vzhledu kůže, nadváha, problémy s potencí.

Při sečtění celkových škod na lidském organismu, které pravidelným nadměrným pijákům alkohol způsobuje, odborníci došli k 23 letům, o které se jim může zkrátit život.

Zdroj: Zdraví Žena.cz | Autor: Korzo

Největší pivovar v Libereckém kraji, Pivovar Svijany, včera slavil hned dvoje narozeniny. Jednak 444 let od uvaření první várky piva ve Svijanech a jednak 10 novodobých mimořádně úspěšných let.

V roce 1998 byl pivovar ve Svijanech před likvidací a nebýt Františka Horáka, tak by včera již nebylo co slavit. Dnes již bývalý ředitel Horák dokázal sehnat partu lidí a hromadu peněz a pivovar zachránil před zánikem. Sám se pivovarnictví věnuje již od roku 1957 a včera měl velkou radost z rekordu, který pivovar letos zřejmě dosáhne.

„Již třikrát jsme v tomto roce přesáhli třicetitisícový výstav a za celý rok bychom měli vyrobit více než tři sta tisíc hektolitrů piva,“ uvedl současný ředitel Roman Havlík. Ten se u příležitosti výročí pustil do počítání a vyšlo mu, že za 10 let ve Svijanech bylo vystaveno 1 732 000 hektolitrů piva.

„V takové báječné sestavě v jaké tu dnes jsme bychom to pili asi pět set let,“ uvedl Havlík na slavnosti v zaplněném obřím stanu. Třistatisícová hranice není pro pivovar konečná. Současná varna je schopná vyrobit ročně 400 tisíc hektolitrů a po dalších úpravách by se Pivovar Svijany mohl dostat až na půlmilionovou hranici. „Nikdo nemusí mít obavy, že by to bylo na úkor kvality, protože to je naše nejhlavnější reklama,“ konstatoval Havlík.

Investice do pivovaru za deset let přesáhly 350 milionů korun a jen v letošním roce to bylo 60 milionů do nové expedice, firemní prodejny a robotizace. „Jsme jedním z mála pivovarů, které mají robotizované paletizace na linkách,“ pochlubil se Havlík.

Zdroj: MF Dnes.cz

Co je pro někoho bezcenným kusem plastu, pro jiného může být vzácností nad vzácnost. Pokud se vám tedy nějaký ten kelímek doma "válí" a nemáte k němu žádný citový vztah, rád jej od vás odkoupím. Za novodobé plastové kelímky mohu dát 1-20 Kč, za starší voskované 15-30 Kč. Na objemu ani tvaru nezáleží, sbírám to podle loga.

Nabídky, prosím, zasílejte na marek.kamlar@gmail.com. Možná i výměna za jiný kelímek či něco jiného od piva. Díky.

Foto pouze pro ilustraci. Inzerát platí stále.

V sobotu 11. října se v tomto městě uskuteční historicky první Krajské pivní slavnosti

Návštěvníky čeká po celý den bohatý program včetně soutěží a vystoupení řady hudebních skupin. Začátek bude v 10 hodin na nádvoří Regiocentra Nový pivovar.

Kromě bohatého výběru piva bude samozřejmě připravena i široká nabídka občerstvení, z níž si vybere opravdu každý. Velkou atrakcí bude určitě býk na rožni. Součástí doprovodného programu se stanou vystoupení celé řady zajímavých hudebních skupin.

O dobrou náladu se konkrétně postarají například stále populárnější dívčí rocková skupina K2, dále skupina The Coolers, kterou mohli nedávno vidět a slyšet i návštěvníci letošních Královéhradeckých krajských dožínek, nebo dětská skupina Bárbekjů. (zr)

Pivo se 11. října 2008 vrací do areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, kde se uskuteční první Krajské pivní slavnosti. Nabízet své nejlepší pivo je připraveno šest pivovarů. Každou hodinu budou moci milovníci piva soutěžit v jeho pití na čas, znalci mohou změřit své síly v poznávání značky, ve slalomu s pivními přepravkami nebo v klání o nejlépe natočené pivo. Pro návštěvníky se bude opékat býk, vařit guláš a další speciality. O správnou pohodu se z podia postarají doprovodné kapely s programem pro všechny generace.

Areál bude otevřen od 10:00 do 18:00 hodin, vstup volný, ochutnávky býka a guláše zdarma.

To nejlepší ze své produkce představí a nabídnou Pivovar Náchod, Pivovar Nová Paka, Pivovar Malý Rohozec, Pivovar Holba, Pivovar Krakonoš, Pivovar Svijany, Restaurace U lva nabídne klasickou plzeň a představí se také Pivovar Rambousek, jehož sídlo je přímo v samotném Regiocentru.

Jedním z hlavních cílů této akce je upozornit širší veřejnost na to, že existují také menší regionální pivovary, které vaří výborné pivo. Zájemci se mohou těšit rovněž na prezentaci speciální pivní prodejny Pivoňka, která kromě řady pivních speciálů představí i originální pivní kosmetiku.

Zdroj: Hradecký deník.cz

Kam zajít na pivo v roce 2009 se budou moci rozhodnout všichni příznivci oblíbených hospůdek podle druhého vydání průvodce po hospodách a restauracích Pilsner Urquell Pub Guide 2009. Knižní vydání vzniká na základě celoročního internetového hlasování hostů a milovníků plzeňského piva na stránkách www.pilsner-urqell.cz. Hlasování pro novou publikaci končí 30. listopadu 2008.

V databázi je 1060 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky, ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostane do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace v pěti kategoriích. Hodnotí se kvalita piva, kuchyně, služeb, možnosti vyžití a prostředí. Dále lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací bude Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.

Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell. Loňské vydání bylo sestaveno na základě 77 000 spotřebitelských hlasů, nejvyššího hodnocení dosáhl brněnský hostinec U Bláhovky.

Tento průvodce dobře doplňuje obdobné gastronomické projekty. Dokazuje to i spolupráce s Pavlem Maurerem, uznávaným odborníkem na gastronomii a vydavatelem každoroční publikace Maurerův výběr Grand Restaurant. „Knižní průvodce zaměřený na pivo až do loňského roku na trhu chyběl,“ říká Pavel Maurer, a dodává: „Jsem přesvědčen, že přehled TOP 100 hospod uvedených v publikaci Pilsner Urquell Pub Guide 2009 bude zárukou vysoké úrovně kvality čepovaného piva. Vždyť si je vybrali hosté sami.“

Hosté, zákazníci, štamgasti a milovníci piva, kteří se zúčastní internetového hlasování během října a listopadu, mají šanci získat pivní odměnu. Stačí pouze ohodnotit pět hospod, odpovědět na tipovací otázku a být nejblíže ke správnému výsledku. Slavnostní vyhlášení výsledků hlasování a křest publikace se uskuteční v lednu 2009 v Praze.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

STEIGER vsádza na kvalitu, cenu a informovaných štamgastov

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne sa neobáva dôsledkov americkej krízy. Očakáva, že slovenský pivný trh bude zasiahnutý iba minimálne a to hlavne prípadnou zníženou kúpyschopnosťou obyvateľstva. STEIGER sa však spolieha na to, že ho v takom prípade podržia jeho verní zákazníci, pretože pivári patria medzi najkonzervatívnejších spotrebiteľov. Navyše konzumenti STEIGRA dostávajú výnimočný produkt prírodne vareného a poctivo uležaného piva, ktoré sa kvalitatívne líši od uniformných europív. A to za cenu viac ako prijateľnú, keďže rad pív STEIGER má jedny z najlepších pomerov ceny a kvality. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,V krízových časoch ľudia znižujú náklady na produkty a služby, ktoré považujú za nadštandardné a zrejme čiastočne obmedzia návštevnosť reštaurácií, hotelov a výčapných zariadení v rekreačných strediskách. Domáca konzumácia piva by nemala byť obmedzená, je dokonca možné, že sa dočasne predaj flaškového piva zvýši na úkor čapovaných. Možný je aj presun časti pivárov od ležiakov k menej percentným pivám, čo je trend, ktorý je pozorovateľný aj bez vonkajších dopadov. Zákazníkom čoraz viac chutia desiatky a jedenástky. STEIGER je na takýto vývoj pripravený. V prvom polroku tohto roka inštaloval novú stáčaciu linku od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk“, vysvetlil J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov a ktorému záleží na jeho regióne a ten všemožne podporuje. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

,,Ľudia to vedia a majú radi ak sa môžu stotožniť s regionálnymi značkami - navyše celoštátne známymi svojou kvalitou. Štamgasti STEIGRA nechodia len na pivo, oni chodia ,,na STEIGRA“. Navyše vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. Takáto tradícia stojí za rozvíjanie. Nezabúdame ani na pridanú hodnotu, ktorým je informačná starostlivosť o zákazníkov. Väčšina našich spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Naučili sme ich na kvalitu. Máme public relations o akom môžu veľkí iba snívať, konzumentov hýčkame informáciami, ktoré považujeme za pridanú hodnotu nášho produktu. Netrpíme vnútorným kanibalizmom značiek - naše si navzájom nekonkurujú - Všetky pochádzajú zo STEIGRA a varia sa vo Vyhniach.

,,Čo je malé, to je pekné“. Steiger je taký akurátny pivovar - ešte spadá pod malé pivovary do 200.000 hl produkcie ročne, ale už je dosť veľký na to, aby sa mohol starať o svoju značku a ešte viac o svojich zákazníkov. Nemáme na to, aby sme pre nich poriadali veľké hudobné festivaly, ale zato sme im darovali šnúru koncertov od Olympicu. Každoročne ich tešíme Dňom otvorených dverí, kde majú pivo zadarmo, k tomu prehliadku pivovaru a hrajú im obľúbené kapely ako napríklad Vidiek“, povedal J.Vysloužil.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Bývalá pivovarská vodárenská věž je od roku 1907 jednou z plzeňských dominant. Kulturní památkou se ale stala až v těchto dnech. Na seznam významných českých objektů ji doprovodila ještě pivovarská Jubilejní brána z roku 1892.

„O prohlášení obou staveb za kulturní památky jsme požádali sami. V žádném případě to ale nebylo kvůli tomu, že bychom je museli zachraňovat, jako tomu v mnoha případech bývá,“ informovala Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Jedním z důvodů, proč zástupci pivovaru žádost podali, je ten, že Prazdroj byl letos zařazen jako první v České republice do tzv. Evropské cesty industriálních památek.

A proč není kulturní památkou celý pivovar? „Podle pravidel bychom tu pak totiž museli ukončit výrobu. Což samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Eliášková.

Podle šéfa památkového odboru plzeňského magistrátu Petra Maroviče se jedná spíše o formalitu. „Jedná se o dva významné symboly města. Všechny generace pivovarníků si jich vážily a chovaly se k nim šetrně. Jejich celkovou rekonstrukci navíc pivovar zařídil už v první třetině devadesátých let minulého století. Jako šéf památkového odboru za to mohu být jen rád,“ doplňuje.

Na území města Plzně se v současné době nachází přes 400 nemovitých kulturních památek, u některých objektů se prohlášení plánuje. „U pivovarských staveb nebyly žádné pochybnosti, proces schvalování trval zhruba půl roku. Některé stavby takové štěstí nemají. Některé už čekají třeba osm let,“ říká dále Marovič.

Získání titulu uděluje památce a především jejím majitelům určitá privilegia i povinnosti. Na opravy například mohou čerpat z dotací a grantů. Zároveň ale nesmí provést zásahy, které by snížily kulturní hodnotu památky.

V procesu schvalování hrají roli posudky od Krajského úřadu, města i památkového ústavu. Poslední slovo má hodnotitelská komise Ministerstva kultury ČR.

Jedna z nových kulturních památek, pivovarská brána se objeví na pamětní minci ze série Kulturní památky technického dědictví. Její nominální hodnota je 2500, ale sběratelská cena se prý může vyšplhat několikanásobně výše.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Jubilejní brána plzeňského pivovaru z roku 1892 se stala motivem zlaté pamětní mince, kterou dnes vydala Česká národní banka. Mince vychází v sérii Kulturní památky technického dědictví jako šestá v pořadí a brána je na ní proto, že byla nedávno prohlášena kulturní památkou. Na seznamu se ocitla spolu s další historickou stavbou pivovaru - Vodárenskou věží z roku 1907. Pamětní mince má nominální hodnotu 2 500 Kč, jejím autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů.

"Cyklus Kulturní památky technického dědictví emitovaný ČNB v letech 2006 až 2010 má za cíl připomenout nejširší veřejnosti významné kulturní dědictví naší země. Celkem vydáme deset mincí, každý rok dvě," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Vítězný návrh mince vzešel z anonymní soutěže, která se uskutečnila vloni v říjnu. Soutěže se zúčastnilo 27 výtvarníků a komise doporučila realizovat návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který v minulosti už jednou zlatou minci z této série navrhoval.

Česká Mincovna razí mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém, které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Podle Tůmy bude vydáno přes 10 000 mincí ve špičkové kvalitě a přes 3000 v běžném provedení. "Často mince dosahují mnohonásobných hodnot, protože se stává, že lidé propásnou vydání těch prvních ze série a pak se je snaží získat," uvedl Tůma. Průměr mince je 22 mm, hmotnost 7,78 g a síla 1,6 mm.

"Je pro nás velkou ctí, že Česká národní banka vybrala jako jeden z motivů pamětních mincí právě Jubilejní bránu. Byla vybudována v roce 1892 u příležitosti 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Vodárenská věž, druhá z prohlášených kulturních památek, je unikátní i svým stavem zachovalosti technologického zařízení.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Deklaraci o vzájemné spolupráci ve středu podepsali hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský s představiteli pivovaru Radegast. Měla by pomoci hlavně v oblasti zvýšení turistické atraktivity kraje. „Lidé se často zajímají odkud výrobek, který jim chutná, pochází. Nezřídka se pak snaží do těchto míst zavítat. Společná propagace regionu a místních produktů může do kraje přilákat další návštěvníky,“ uvedl hejtman. Pivovar Radegast je významným turistickým lákadlem severní Moravy a Slezska. Prohlídkovou trasu pivovaru stále více navštěvují turisté přijíždějící ze zahraničí, oblíbené jsou i cyklostezky Radegast CykloTrack. „Z renomovaných průzkumů vyplývá, že místní obyvatelé považují pivo Radegast za jeden z hlavních symbolů regionu. Je proto zcela na místě, že společně s Moravskoslezský krajem spojíme své síly při propagaci regionu,“ doplnil manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Zdroj: Deník.cz

Na degustační setkání čtenářů (nejen) Světu piva v šalandě Pivovarského domu chodím vždycky rád. Ochutnat na jednom místě piva, která jsem dosud nikde jinde nepil nebo třeba pil, ale už před mnoha a mnoha lety, není nikdy na škodu. S pravou pivní turistikou, jejíž jsem zastáncem, to sice mnoho společného nemá, ale občas musí jít mé zásady prostě mírně stranou…

Je 17:30, první vzorek piva roztočen, šalanda zaplněna do posledního místa a pořadatelsko-moderátorský tandem Kočka-Šuráň (horní obrázek, vlevo Šuráň, vpravo Kočka) také na místě. Degustace tedy může začít.

Na čepu je pro tentokrát připraveno 6 vzorků piva. Dneska to však nebude o různých značkách, jak jsme z těchto „dýchánků“ zvyklí, ale pouze o jedné jediné – varnsdorfském Kocourovi (viz).

Čtenáři Pivního.infa – o těch ze Světu piva ani nemluvě – zajisté vědí, že pod tímto pivem je podepsán hlavně Honza Kočka, jeden ze spolumajitelů varnsdorfského pivovaru. Je-li však „duchovní otec“ nějakého piva současně pořadatelem akce, na níž se má jeho pivo degustovat a možná i hodnotit, jistá neobjektivnost se tedy sama nabízí. Kdo však na tyto srazy chodí pravidelně, ví, že je to o něčem jiném. Piva se zde totiž nechválí ani nekritizují, ale pouze se přítomným blíže představí. Možná je to škoda, protože kritika od odborníků je vždycky o něčem jiném, než když pivo hodnotí laik, ale na druhou stranu se jim nedivím. Ani já bych nechtěl vyloženě urazit svého známého sládka…

I tak si ale myslím, že nějaké to závěrečné zhodnocení by být mohlo. Vytisknout pár desítek formulářů z 6 kolonkami, kde by se přítomní mohli vyjádřit – ať už formou známky od 1 do 5 nebo jen pouhou poznámkou k danému vzorku – a které by se následně vyhodnotily, by snad nemusel být zas až takový problém. Samozřejmostí by byla anonymita, aby se někdo na někoho nemohl zlobit. Nebo na to máte, milí čtenáři, jiný názor?

A kteráže z „kocouřích“ piv se vlastně degustovala? Tady to máte i s mým ryze subjektivním pohledem (případné nepřesnosti doufám Honza opraví či doplní, čerpat jenom z toho, co bylo na degustaci řečeno či co bude za pár týdnů na „kocouřím“ webu, vážně nelze):

1) 12% ležák ~ 5,1 % obj. alkoholu, 25 jednotek hořkosti … ve srovnání s tím, co jsem pil v červenci z PETky, bylo pivo výrazně vodové, chyběla mu jakási plnost, ale na letní osvěžení jinak super, zvládnul bych jich jistě víc, o což možná ve výsledku taky jde

2) 12% pale ale ~ 4,7 % obj. alkoholu, 25 jednotek hořkosti, chmeleno odrůdou chmele Centennial, jemuž pivo vděčí za svou citrónovou příchuť … bez výhrad

3) 12% Scotch ale … pivo výborné, ale jak jsme se u stolu shodli téměř všichni, zápach použitých ponožek, který z něj byl cítit, celkový dojem výrazně pokazil

4) 14% india pale ale ~ 60 jednotek hořkosti, citrónová příchuť (opět díky chmelení Centennialem) … velmi dobré pivo, žel na můj vkus příliš hořké, je to tedy spíše na ochutnání než na nějaké delší pití, nicméně kolegům od stolu tato hořkost naopak vyhovovala, takže svou skupinu konzumentů si toto pivo jistě najde

5) Rauch V3 ~ tmavé pivo z nakuřovaného/ých sladu/ů … bez výhrad, kouřové od Bansethů, které jsem ochutnal pár hodin poté, mi ale chutnalo mnohem víc :-)

6) Stout … můj třetí, který jsem kdy z Varnsdorfu pil, ale zatímco předchozí dvě ochutnávky velmi zklamaly, dneska tomu bylo přesně naopak

A co závěrem? Snad jen to, co mi na dnešní akci scházelo či co jí naopak musím vytknout:

- chybělo pšeničné, toto pivo prostě miluju, tak snad na nějaké jiné akci

- na Pivním.infu nebyla o této akci žádná zmínka … např. Kozel, zdejší pravidelný přispěvatel, kterého jsem následně potkal ve Zlých Časech, kam se část osazenstva po skončení degustace přesunula, o tom vůbec nevěděl; chápu, i tak bývá na šalandě plno, tak proč lákat někoho na pivo „na stojáka“, na druhou stranu reklamy na dobré pivo není nikdy dost a pár lidí, které by to možná ještě zlákalo, by se tam určitě nějak naskládalo…

Toť asi vše, co jsem vám chtěl říci.

Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv, dnes v rámci Designbloku představila novou originální přepravku. Na českém trhu se s ní spotřebitelé setkají od listopadu. Design pro Pivovary Staropramen navrhl světově uznávaný designér Maxim Velčovský ve spolupráci se studiem Unity.

„Dokonalý design u tak běžného předmětu jako je přepravka je v souladu s výjimečným charakterem značky Stella Artois,“ říká Martin Jahoda, manažer prémiových značek Pivovarů Staropramen. „Maxim Velčovský dodal návrhu svojí osobitou pointu, když se nechal inspirovat podobou historického obrazu, a potvrdil tak, že umí přenášet tvar a formu do nového kontextu,“ dodává Jahoda.

„Zlatý rám nebo podpis umělce jsou detaily, které jsem chtěl přenést na přepravku, protože nadsázka s využitím podoby historického obrazu mi přišla trefná,“ říká Maxim Velčovský, designér roku 2007 v rámci výroční ceny Akademie designu ČR.

Uvedení nové originální přepravky na český trh podpoří Pivovary Staropramen netradiční aktivitou ve vybraných obchodních řetězcích s názvem „Vernisáž“. „Přepravku chceme spotřebitelům představit se všemi detaily, které má premiéra uměleckého díla. Před hypermarkety bude vyhrazené parkovací místo pro návštěvníky „Vernisáže“, u vstupu do obchodního centra budeme distribuovat věrné kopie vstupenek a na prodejní ploše u vystavené přepravky bude podlahová samolepka v podobě červeného koberce,“ komentuje promotion aktivity světové premiéry přepravky Jahoda.

Představení designové přepravky Stella Artois od Maxima Velčovského je dalším příkladem spojení velkých firem a známých designerů. Podobně spolupracoval například Rony Plesl na návrhu sklenice pro Staropramen nebo Jan Čapek na návrhu nové lahve Mattoni.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Budějovický Budvar překonal v úterý 30. září psychologickou hranici jednu milionu vystavených hektolitrů za jeden kalendářní rok. O tom, že hranice milionu vystavených hektolitrů bude letos pokořena dříve než loni, nasvědčovaly již výsledky za první pololetí. Budějovický Budvar prodal za šest měsíců letošního roku celkem 639 190 hektolitrů piva, což je o 4,7 procenta více než ve stejném období roku 2007. Na nárůstu v pololetí se podílel především tuzemský prodej, který meziročně stoupl o 8,3 procenta. Export za první pololetí vzrost o 0,6 procenta.

"Na letošním výstavu se příznivě projevuje zahájení celostátní distribuce značky Pardál na počátku roku. Ačkoliv pro mnoho spotřebitelů se jednalo o zcela neznámou značku, rychle získala zajímavý tržní podíl. Nejprodávanějším druhem piva z naší produkce ale stále zůstává světlý ležák Budweiser Budvar," řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar během posledních čtyř let stále zkracuje dobu, kterou potřebuje k dosažení magického objemu milion vystavených hektolitrů. Zatímco v roce 2005 dosáhl této hranice 2. prosince, v roce 2006 tomu bylo 16. listopadu, v loňském roce 17. října a letos již 30. září. Ve své historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice jednoho milionu dosáhl 20. prosince. Za zmínku stojí také fakt, že za 113 let existence vystavil tento pivovar celkem 39,8 milionu hektolitrů piva. K výrobě prvního milionu hektolitrů potřeboval Budvar na počátku své existence 13 let - trvalo to od roku 1895 až do roku 1908.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Dvě desítky hudebních interpretů, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru a muzea, to vše nabídl Pilsner Fest. 166. narozeniny piva Pilsner Urquell přijelo oslavit přibližně třicet tisíc lidí z Plzně, celých Čech, ale také ze zahraničí. Jedinou chybou byla zima, déšť a málo sluníčka.

V pátek ráno zavlály z vodárenské věže dvě vlajky na znamení začátku oslav. Odpoledne pak trubači i v pivovaru odtroubili začátek festivalu.

Dvoudenní festival představil kapely nejrůznějších hudebních žánrů. Velký úspěch a zcela nabité náměstí sklidila kapela Kryštof, zaplněné dolní nádvoří pivovaru ocenilo představení Bratří Ebenů nebo Dana Bárty & Illustratosphere.

Program se neodehrával jen na pódiích. V Pivovarském muzeu se za dva dny vystřídalo více než osm set návštěvníků, kteří zaplnili kapacitu prohlídek. Na dvoře muzea uvítal hosty harmonikář, program zpestřily i scénky sehrané herci v dobových kostýmech. V sobotu se sbíraly staročeské recepty, ochutnávala cmunda, lokše a pivo.

Rozšířená pivovarská trasa zavedla návštěvníky i do bednárny a nabídla ukázku výroby tradičních dubových ležáckých sudů. Prohlídka pivovaru, kterou doplnilo také bubenické vystoupení skupiny Muerta Menta, přilákala více než dva tisíce návštěvníků, což je čtyřnásobek běžné denní návštěvnosti.

Festival dobrého českého jídla nabídly ve stáncích na náměstí a v pivovaru tradiční plzeňské restaurace Na Spilce, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Mezinárodní kuchyni prezentoval v rámci Gastrofestu hotel Courtyard by Marriott.

"Jednou do roka Plzeň zvláštním způsobem ožije. To Češi slaví vznik svého národního nápoje, piva plzeňského typu. Zlatavou barvu a bílou pěnu, která plzeňské zdobí, ochutnali poprvé v Plzni 5. října 1842. Podle našich odhadů letos oslavilo 166. narozeniny našeho piva přibližně třicet tisíc návštěvníků,“ říká Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Poklidné atmosféře festivalu přispěl i pivní kroužek. Novinka loňského Pilsner Festu i letos zjednodušila zábavu zletilým návštěvníkům, kteří vypadají mladistvě a museli by se při koupi piva prokazovat občankou.

Službu řidičům nabídly navíc dva infostánky sdružení Sananim a Besip, které nabízely kontrolní měření alkoholu v krvi. Na festivalu si mohli dopřát pivo i řidiči, ovšem pouze to nealkoholické.

Čepoval se samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, oslavenec celé akce, ale také pivní speciál Master 13° polotmavý a zmíněný Radegastu Birell.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který se v průběhu září konal ve Stockholmu, získalo pivo Krušovice Černé 3. místo v kategorii "černé sudové pivo". Beer and Whiskey Festival je nejdůležitější a největší mezinárodní veletrh piva ve Švédsku a 3. největší festival piva na světě.

Letos se ho účastnilo zhruba 80 vystavovatelů reprezentujících celkem stovky značek piva z celého světa. Přišlo se na něj podívat 25 tisíc návštěvníků. Tento veletrh je prezentací švédských i importovaných značek piv a whisky – a to jak odborné, tak laické veřejnosti.

Z pohledu pivovarů a importérů se jedná o příležitost představit své produkty zákazníkům a konzumentům On-trade a Off-trade outletů. Festival se koná každoročně, zpravidla v září, již od roku 1992 (dva následující týdny za sebou čtvrtek - sobota), letošní ročník je tedy již sedmnáctý.

Zdroj: iHNed.cz

Britskému milovníku a znalci piva se splnil sen, v Budějovicích pěnivý mok vařil.

Pivo z včerejší ranní směny možná bude mít britskou příchuť. Na jeden den se totiž v Budějovickém Budvaru, n.p., stal sládkem Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie.

Stalo se tak poté, co v charitativní dražbě na největším britském pivním festivalu Great British Beer Festival nabídl Dobson za tuto možnost nejvyšší částku 1250 liber, tedy téměř čtyřicet tisíc korun.

„Jsem rád, že jsem se dostal do srdce pivovaru. Prošli jsme celou výrobu a vše si osahali vlastníma rukama,“ sdělil své zážitky bezprostředně po skončení směny Iain Dobson, který je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu.

Pivovar zná

Sedmdesátiletý vítěz dražby je velkým pivním znalcem a k českému pivu, zvláště pak k Budvaru, má dlouholetý vztah. Tento pivovar navštívil poprvé již v roce 1989 a od té doby mu přirostl k srdci. Ne náhodou si proto možnosti stát se sládkem v Budějovickém Budvaru náležitě považuje, dokonce ji považuje za splnění svého životního snu.

„Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád Britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů,“ řekl ke svému vítězství Iain Dobson.

Cenu na britský pivní festival přivezl sládek Budvaru Josef Tolar, který jako první Čech v historii zasedl v hlavní porotě při výběru nejlepšího piva Velké Británie.

Rekord v dražbě

„Ležák Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek a mezi návštěvníky festivalu tak byl o možnost na jeden den řídit výrobu našeho piva ohromný zájem. Při dražbě byl dokonce překonán historický rekord a na charitativní účely šlo 1250 liber,“ vysvětlil Tolar, sládek a výrobně technický ředitel.

Iain Dobson prožil včera v Budvaru skutečný pracovní den. Již v šest hodin ráno společně se sládkem kontroloval provoz, prošel sklepy, varny či tzv. „chmelárnu“. Chybět nesměla ani degustace a také kontrola stavebních prací v areálu pivovaru a další kolo kontroly výroby piva. Dobson neunikl ani práci v kanceláři, kde společně vyřizoval dodavatelské faktury.

„Panu Dobsonovi jsme připravili náročný den plný práce a povinností. Nejedná se o žádnou turistickou prohlídku, ale o opravdový pracovní den sládka,“ usmál se Tolar, který jako pozornost od vážené návštěvy dostal kovový korbel se svým vyrytým jménem.

Můj sen je pít pivo, dokud budu moct

Sedmdesátiletý Iain Dobson z Velké Británie je velkým znalcem piva a rovněž spoluautorem průvodců po britských restauracích, kde se točí dobré pivo. Stát se na jeden den sládkem byl jeho sen, který se včera v Budějovickém Budvaru vyplnil.

Prožil jste celou směnu jako pravý sládek Budvaru. Byl to náročný den?

Byl to velice nabitý den. Měli jsme dvě schůzky, a i když jsem nerozuměl, o čem lidi mluví, byl jsem rád, že si můžu na chvilku sednout v tiché kanceláři. Pivovar tu běží moc dobře a v poklidu, nikdo nekřičí, nepanuje stres. Lidé se k sobě chovají přátelsky a stejně tak řeší i problémy.

Co se vám nejvíc líbilo na práci sládka?

Jsem rád, že jsem se dostal přímo do srdce pivovaru, v rukou jsem držel chmel a slad. Celé jsme to tu viděli a dostali se za oponu. Je něco jiného projít si pivovar jako turista, kde všechno vidíte z několikametrové dálky, než když jste přímo ve výrobě a všechno si osaháte vlastníma rukama.

Těšíme se na to, až nám do Británie za sto dní přijde várka piva, kterou jsme dnes vyráběli. Mí přátelé říkají, že to nebudou pít, protože jsem to připravoval já.

Co vás v Budvaru nejvíc zaujalo?

Vždycky když přijedu do tohoto pivovaru, je tu něco nového, pořád se tu něco zlepšuje. Ale je dobré, že tradiční postupy, kvalita surovin a výsledného piva zůstává. Bez přehánění mohu říct, že Budvar je světové pivo.

Prý bylo vyzkoušet si roli sládka vaším životním snem...

Určitě, stát se na den sládkem v pivovaru byl můj sen a ano, splnil se mi. Byl jsem tu, podařilo se mi to, až mě z toho teď bolí hlava. Je mi sice sedmdesát, ale je to dobrý začátek, abych začal pivo vařit sám.

Jaké jsou vaše další plány a další sny ohledně piva a pivovarnictví?

Můj další sen je pít pivo, dokud budu moct. A myslím, že je to dobrá životní ambice – ne stát se alkoholikem, ale těšit se z chuti piva.

Iain Dobson

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Daniela Bicková

Národní podnik Budějovický Budvar se stane akciovou společností

Z Budějovického Budvaru, jenž má nyní statut národního podniku, bude akciová společnost. Advokátní kancelář Kříž a Bělina, která před sedmi měsíci vyhrála výběrové řízení na poradce při transformaci, dokončila v těchto dnech analýzu tohoto procesu.

Na navržený technický a právní proces, kterým by mělo dojít ke změně právní formy společnosti, chce ještě nechat Ministerstvo zemědělství zpracovat oponentní posudek.

Analýzu měla přitom zvolená advokátní kancelář skončit podle původního plánu už v srpnu. Ukázalo se ale, že podrobně zpracovat a posoudit na čtyři tisíce stran dokumentů v mnoha světových jazycích - především z oblasti ochrany duševního vlastnictví - je časově náročnější, než se čekalo.

Podrobnosti o nyní navrženém způsobu transformace ale zúčastněné strany tají. Dosud není ani určeno, kdy by transformace měla být hotova. "Jsme vázáni mlčenlivostí, nemůžeme v této věci nic komentovat," odmítl žádost o vyjádření spolumajitel advokátní kanceláře Miroslav Bělina.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka je třeba počkat na oponentní posudky a definitivní verzi navrhované transformace. "Národní podnik jako právní forma už nemá v současném právním řádu žádné opodstatnění. Jinak řečeno - transformovat Budvar je nutnost. Už jen z tohoto hlediska," vyjádřil se včera Vorlíček.

"Z věcného hlediska poradce popsal, jaká má transformace rizika a jak je eliminovat. Až posléze dojde k aktualizaci časového harmonogramu," připomíná generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Největším rizikem je duševní vlastnictví

Největším rizikem při převodu národního podniku na akciovku se ukazuje už zmíněné duševní vlastnictví - tedy právně nezpochybnitelný převod všech ochranných známek, obchodního jména a chráněných označení původu a zeměpisného označení. Rovněž se to týká autorských práv a licenčních smluv.

Budvar totiž působí ve více než padesáti zemích světa a vede víc než stovku právních a soudních sporů se světovým rivalem - americkým pivovarem Anheuser Busch, kterého v červenci koupila světová pivovarnická jednička, belgicko-brazilský koncern InBev. Ta by podle mínění některých expertů z oboru mohla být nakonec i jedním ze žhavých zájemců o koupi Budvaru.

Vláda ale jeho privatizací v tomto volebním období už zřejmě nestihne. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na českém trhu si přitom od privatizace slibují miliardové příjmy do státní poklady. Odpůrci zas argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra".

Nejhodnotnější položkou bude každopádně ochranná značka Budweiser Budvar, jejíž hodnota už podle dřívějších odhadů dosahuje ceny minimálně jedné miliardy dolarů.

Stát přes ministerstvo zemědělství ovládá vedle Budvaru ještě Pivovar Vyškov, zbytkový podnik z Jihomoravských pivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Humpolecký pivovar slaví další úspěch. V novinářské anketě Naše pivo 2008 předstihl většinu nejprodávanějších piv, nestačil jen na plzeňský Prazdroj.

Rodinný pivovar Bernard se s pivem stejnojmenné značky umístil na druhém místě a zopakoval tak úspěch z roku 2006. V oblibě porazil nadnárodní koncerny s několikanásobně vyšší produkcí piva. „S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že jen jedno pivo ze sta je druhé nejoblíbenější v republice,“ okomentoval výsledek generální ředitel Stanislav Bernard s odkazem na jednoprocentní tržní podíl Bernardu.

V anketě hlasovalo 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, kteří nominovali 67 značek, nejvíce v dosavadní historii ankety.

Zdroj: MF Dnes.cz

Výčepní z celého světa včera předvedli své umění v Plzni. Poprvé v historii se totiž finále mezinárodní soutěže Master Bartender koná v České republice. Šestnáct soutěžících se v areálu Plzeňského Prazdroje zapotilo při třech disciplínách: vědomostním testu, pohovoru s porotou a samozřejmě samotném čepování zlatavého moku.

„Mám ze svého výkonu dobrý pocit,“ pochvaloval si český zástupce Václav Vanya. Zároveň ale brzdil optimismus. „Při regionálním kole jsem byl také spokojený, a nakonec jsem skončil až třetí,“ vzpomíná. Výčepní z Kadaně by se rád stal prvním českým vítězem této soutěže. Největším úspěchem zatím bylo v roce 2006 druhé místo Lukáše Svobody.

Mezi soutěžícími byla i osmadvacetiletá Mia Pesonen z Finska. „Jsem trochu nervózní, ale snad to dopadne dobře,“ svěřila se Deníku před tím, než předstoupila před porotu. Konkurence, která se v Plzni sešla, je prý opravdu velká. „Sjela se sem naprostá elita. Jsou tu výrazné individuality,“ konstatovala výčepní z helsinské restaurace Vastarannan Kiiski. Pivo je podle ní pevně zakořeněné ve finské kultuře. „Spousta lidí zajde po práci do hospody na jedno dvě. O víkendu je to pak samozřejmě divočejší,“ doplnila.

Jedním z nejexotičtějších účastníků byl Moses Ndhlovu z Jihoafrické republiky. Prozradil, že v jeho zemi je běžné, že lidé tu pijí pivo přímo z velkých lahví. „Ze sklenic to není tak časté,“ uvedl. V České republice byl vůbec poprvé. Plzeň jej zaujala.

Do soutěže se letos přihlásilo 1500 výčepních ze 16 zemí. Plzeňští zástupci skončili v celorepublikovém kole. Celkový vítěz bude vyhlášen dnes v rámci galavečera v areálu Pražského hradu. Ještě před tím čeká soutěžící od čtrnácti hodin veřejné čepování na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Areál pivovaru je určený na predaj, momentálne ho využíva Heineken Distribúcia.

Presne dva roky uplynuli od zatvorenia rimavskosobotského pivovaru, ktorý mal v našom meste dlhoročnú tradíciu. Po tom, ako v septembri 2006 spoločnosť Heineken Slovensko ukončila výrobu piva v Rimavskej Sobote, plánuje areál pivovaru predať.

„Tak, ako sme avizovali v septembri 2006, z dlhodobejšieho hľadiska je areál určený na predaj, momentálne ho využíva naša distribučná spoločnosť Heineken Slovensko Distribúcia,“ uviedol pre Rimava.sk manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Hieneken Slovensko, Roman Krajniak. Podľa jeho slov bolo niekoľko potenciálnych záujemcov, ale so žiadnym z nich sa spoločnosť na predaji pivovaru nedohodla.

„V poslednom čase sme v areáli odinštalovali niektoré technologické časti, ktoré sa tam ešte nachádzajú,“ dodáva Krajniak. Ako ďalej uviedol, v areáli pivovaru sa nevyskytuje žiadna ekologická záťaž.

Výroba piva Gemer sa z miestneho pivovaru presunula do prevádzky v Hurbanove. „Spoločnosť Heineken Slovensko od času, keď získala Gemer, posilnila postavenie tejto značky na Slovensku. Z regionálnej urobila celonárodne dostupnú značku,“ uviedol Roman Krajniak. Pripustil však, že už pred presunom výroby do Hurbanova zaznamenávali mierny pokles predaja piva značky Gemer. „A tento trend pokračuje aj v ostatných rokoch,“ dodáva Krajniak. Zároveň sa ale vyjadril, že značka Gemer má v portfóliu spoločnosti Heineken svoje nezastupiteľné a dôležité miesto a na tomto fakte neplánuje firma nič meniť.

Zdroj: Rimava.sk