Již po patnácté se v sobotu 19. června otevřou brány Královského pivovaru Krušovice u příležitosti pivovarských slavností. Ústředním motivem letošního ročníku bude oslava nové krušovické Desítky, která byla na trh uvedena letos v květnu. „Pro návštěvníky pivovaru jsme připravili bohatý zábavní program, prohlídky pivovaru zdarma a ve velkém reklamním stanu příležitost ochutnat všechny novinky a vylepšení v našem portfoliu,“ říká Kateřina Eliášová, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, kam patří i Královský pivovar Krušovice.

Akce se ponese v duchu představení novinek v portfoliu krušovického pivovaru. „Návštěvníci budou moci ochutnat především novou Desítku s vyšší stupňovitostí (10,20), což je na českém pivním trhu neobvyklé. Kvalitativní změny doznaly i další značky z portfolia Krušovic, Mušketýr a Ležák, a přibyl i nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz,“ upřesňuje Kateřina Eliášová.

Novinkou letošního roku je kyvadlová doprava z Rakovníku a Nového Strašecí. „Loni se na slavnosti přijelo podívat zhruba 5,5 tisíce návštěvníků. Věříme, že také díky zajištěné dopravě se nám podaří přilákat ještě více lidí,“ dodává Kateřina Eliášová. Slavnosti začnou ve 12 hodin a předpokládaný konec je o sobotní půlnoci. Vstup na akci je zdarma a půl litru piva značek Krušovice a nealkopiva Fríí se bude prodávat, stejně jako 0,25 litru piva Heineken, za jednotnou cenu 15 Kč.

Na návštěvníky bude čekat bohatý program, který bude slavnostně zahájen ve 14 hodin naražením sudu nové Desítky. Vedle prohlídek pivovaru zdarma se bude soutěžit o žetony na pivo zdarma nebo o trička, a o dobrou zábavu se postará i řada kapel a zpěváků, kteří se budou střídat na dvou hudebních scénách. V průběhu dne vystoupí na hlavní hudební scéně například populární zpěvák Petr Kolář nebo kapely Monkey Business a Chinaski. Na rockovém pódiu se vystřídají Lucie Revival, Kurtizány z 25. avenue, Imodium nebo Lety mimo. Tečku za letošními slavnostmi pak udělá ve 23:15 pestrý ohňostroj.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Značky regionálních pivovarů, které patří do pivovarnické skupiny K Brewery, jsou různými oceněními z pivních soutěží známé. Letošní velmi dobré výsledky zejména prémiových značek Lobkowicz Premium a Lobkowicz Premium Nealko svědčí o tom, že K Brewery se návrat k tradicím a sázka na poctivý způsob vaření piva z vybraných surovin vyplácí.

Spanilou jízdu značek K Brewery zahájil v březnu Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2010, do kterého se zapojilo 19 pivovarů s celkovým počtem 43 pivních značek a který probíhal pod odbornou garancí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Praha. Stříbrnou medaili v kategorii nealkoholických piv si odvezl Lobkowicz Premium Nealko, mezi světlými ležáky si bronz vybojoval Lobkowicz Premium, vařený podle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Lobkowicz Premium si odnesl významné ocenění i z Australian International Beer Awards, třetí největší profesionální pivní soutěže na světě. V konkurenci celkem 1170 přihlášených pivních značek z 243 pivovarů, které reprezentovaly 34 zemí, byl „Lobkowicz Premium - šlechtic mezi pivy“ oceněn stříbrnou medailí v kategorii piv plzeňského typu.

Nejnovější ocenění byla pivům z produkce K Brewery udělena 5. června v Českých Budějovicích v klání PIVO České republiky 2010, které se konalo pod záštitou Ministerstva zemědělství v rámci Slavností piva 2010. V celkem 15 kategoriích se zde utkalo 254 značek z 51 pivovarů. Zlato si v kategorii nealkoholických piv odvezl Lobkowicz Premium Nealko, nejcennější kov vybojoval mezi tmavými ležáky i černohorský Granát. Stříbrnou medaili si odvezl Janáček Extra, který soutěžil v kategorii prémiových světlých ležáků.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Zchladit se a ukojit žízeň mohli v sobotu všichni milovníci chmelového moku.

Na náplavce Smetanova nábřeží se uskutečnily Hradecké pivní slavnosti, při kterých se představily malé a střední pivovary především z východních Čech. Na své si přišli i milovníci netradičních soutěží.

K dobrému pivu však patří i dobrá muzika, o kterou se postaraly kapely Tarantule, Tereza kradla nebo Spektrum.

„Podobných akcí by mohlo být v Hradci víc. Klidně jen jednodenních a různého typu. Člověk aspoň nesedí doma na zadku a může vyrazit mezi lidi za příjemnou zábavou,“ uvedl jeden z návštěvníků Jiří Kroupa.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová | Foto: Jan Jelínek

Růst cen piva díky zvýšení spotřební daně snížilo poptávku po pivu jak v obchodech, tak v restauracích o více než 10 procent. Konstatoval to na pondělní valné hromadě Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Podle analýzy „Český trh s pivem“, kterou zpracovala společnost PricewaterhouseCoopers, poklesne zvýšením spotřební daně o 0,40 koruny na půllitr piva jeho spotřeba ve finančním vyjádření o 1,4 miliardy korun. Analýza také konstatuje, že další pokles spotřeby piva by následně ovlivnil zaměstnanost v pohostinských službách a pivovarech. To by ve svém důsledku představovalo dodatečné náklady na státní rozpočet ve výši téměř 1,2 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu díky navýšení daně se naopak zvýší pouze o 43 až 82 milionů korun. Podle Veselého analýza potvrdila to, co svaz od samého začátku tvrdil a co se od začátku roku v praxi potvrzuje. Zvýšení spotřební daně je tak podle něj „jednoznačně kontraproduktivní“.

Valná hromada také přijala rezignaci místopředsedy ČSPS Jiřího Fuska v souvislosti s ukončením jeho pivovarských aktivit. Na svůj post v předsednictvu rezignoval rovněž Václav Berka z Plzeňského Prazdroje, který byl nahrazen Ivanem Baloghem z téže společnosti.

Valná hromada se zabývala i kauzou nedávné komunikační kampaně Plzeňského Prazdroje „Žijeme českým pivem“. S touto kampaní totiž většina členů svazu nesouhlasila, neboť podle jejich názoru kampaň poškozovala české pivo jako celek. Zaznívaly i úvahy o vyloučení Prazdroje z ČSPS. Vedení Plzeňského Prazdroje pivovarníky ubezpečilo, že firma s podobnou kampaní již v budoucnu nepočítá.

ČSPS byl založen v roce 1873 a v současné době sdružuje 27 pivovarských společnosti, 8 sladoven a 18 přispívajících členů, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Petr Havel

Je to již půl roku, co pivovarská skupina K Brewery veřejnosti oficiálně představila svůj prémiový ležák Lobkowicz Premium. Ačkoli se jedná o značku novou, vybudovala si poměrně rychle svoje místo v regálech obchodů a dnes je k dostání ve většině řetězců působících na našem trhu. Dobře si Lobkowicz Premium vede i v restauračních zařízeních. „Za prvních osm měsíců od svého zrodu se náš ‘šlechtic mezi pivy‘ nabízí ve více než 300 restauracích po celé České republice, a to považujeme za obrovský úspěch. V nabídce máme i jeho nealkoholickou variantu Lobkowicz Premium Nealko,“ říká Zdeněk Radil, předseda představenstva a zároveň minoritní akcionář skupiny.

Ačkoli je tento ležák na trhu teprve několik měsíců, stihl si již přivést stříbrnou medaili z mezinárodní soutěže Australian International Beer Awards, která je v pořadí třetím největším pivním kláním na světě, a také bronz ze Zlatého poháru PIVEX 2010, kde odbornou porotu zaujal mezi více než 20 jinými ležáky. Pozadu nezůstal ani Lobkowicz Premium Nealko, který si z PIVEXu odvezl stříbrné ocenění a ze soutěže Pivo České republiky dokonce zlato.

„Mnozí se nás ptali, zda-li je pro uvádění nového prémiového ležáku na trh v současné nelehké ekonomické situaci ta pravá chvíle. Jsme rádi, že se nám potvrzuje, že i v této době je zde stále poměrně hodně pivařů, kteří dokáží ocenit pivo vařené byť v malém pivovaru, ale poctivě, z nejlepších českých surovin a s veškerou pílí a péčí, které si české pivo zaslouží. Především v posledním kvartálu nás hospodští sami kontaktují a zjišťují si podmínky spolupráce. To je pro nás důkazem, že jsme se vydali správným směrem a pokračujeme v tradici, která se datuje už od roku 1466,“ uvádí Libor Navrátil, marketingový ředitel skupiny.

Zdroj: Tiskovky.info

Vysoce postavený manažer Plzeňského Prazdroje Luboš Lacina opět pracuje pro pivovarnický koncern. Na konci března skončil na domácí "samotce" kvůli podezření, že na dálnici D1 vytlačil ve služebním superbu ze silnice pomalejší vůz. Firma ho přeřadila na jiné místo.

Čtyřicetiletého Luboše Lacinu kriminalisté v dubnu obvinili z pokusu o trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Seděl za volantem vozu Škoda Superb, po jehož manévru na D1 vyletěl jiný vůz mimo dálnici. Policie incident stále vyšetřuje.

Zaměstnavatel manažera vyřadil z práce a poslal ho domů, avšak s nárokem na mzdu. "Kvůli probíhajícímu vyšetřování tohoto případu jsme se rozhodli dotyčnému s okamžitou platností pozastavit výkon funkce. Pozastavení výkonu funkce bude v platnosti až do skončení policejního vyšetřování," řekl tehdy mluvčí společnosti Jiří Mareček.

Zatímco vyšetřování stále probíhá, v Prazdroji je po několika měsících vše jinak. Lacina opět nastoupil do služby, byť na jinou pozici.

"Respektujeme princip presumpce neviny, a proto jsme se s ním dohodli na návratu do práce na jinou pozici. Bude vykonávat práci bez služebního automobilu," říká nyní Mareček. Podle jeho slov Lacina bude působit v obchodním oddělení na vybraných projektech, které nejsou strategického charakteru.

Sám zkušený manažer, který dříve pracoval na obchodních pozicích pro Procter & Gamble, Pioneer Investments či Pepsi Americas, se k případu prostřednictvím svého právníka nechtěl vyjadřovat.

Pro firmu je příliš cenný, říkají zdroje

Zdroje obeznámené s poměry Plzeňském Prazdroji říkají, že Lacina měl jako Senior Key Account Manager, což je vysoký obchodní post, velice dobré výsledky, cenné kontakty a i jeho bezúhonnost byla bez poskvrny.

Proto se ho firma zbavovat příliš nechce. Zdroje hovoří o tom, že pivovar, i kdyby ho chtěl přes palubu hodit, nemá moc na výběr.

"Bez rozsudku nemá páky na vyhazov. Sice si hodně zakládá na etice manažerů, ale nedávno prohráli soud s propuštěným zaměstnancem kvůli sexuálnímu obtěžování. Nyní je tedy firma opatrná," říká člověk znalý poměrů v Prazdroji, který si přál zůstat v anonymitě.

Existenci případu sexuálního harašení nepřímo potvrdil i mluvčí společnosti. "Řízení stále probíhá, nyní se k tomu nechceme vyjadřovat," řekl k tomu Mareček.

Zástupci firmy trvají na tom, že v obou případech bude klíčový výsledek vyšetřování a následný verdikt soudu.

"Samozřejmě stále platí naše původní prohlášení, ve kterém jsme deklarovali, že rozhodně nebudeme tolerovat bezohledné a nezodpovědné řízení," uzavírá mluvčí Jiří Mareček.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavel P. Novotný

Co bude dál s vyškovským pivovarem pochopitelně zajímá i nás. Už proto, že je v centru města blízko náměstí, a je dokonce součástí městské památkové zóny. Nechtěli bychom, aby tam místo něj byla tržnice nebo velkosklad. Mám informaci, že si ho chtěli pronajmout lidé, kteří by pokračovali ve zdejší pivovarské tradici. Teď to ale vypadá, že pojede jen do konce června a pak už tam zůstane jen likvidační tým. Město tomu ale zabránit nijak nemůže, co bude s pivovarem je v kompetenci ministerstva zemědělství. Zkrátka nemáme žádné páky na to, abychom ho mohli zachránit.

Nedivím se, že se mnohým Vyškovanům i dalším lidem nelíbí, co se s ním nyní děje. Petici proti jeho zrušení jsem podepsal také. A ještě napíši ministrovi zemědělství dopis, že město další osud pivovaru opravdu znepokojuje.

Nebezpečí, že se tyto pozemky začnou využívat k účelům, které by v této lokalitě nemusely být nevhodné, tady je. Podle územního plánu je zde totiž povolena lehká výroba. To proto, aby tady pivovar mohl dál fungovat. Změnu územního plánu sice nyní udělat můžeme, ale je to velmi dlouhý proces, může trvat rok a půl i déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Hájek, starosta Vyškova

Významný úspěch na jedné z nejprestižnějších pivních soutěží na světě získala piva Radegast. Na soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal stříbro Radegast Birell a bronz Radegast Premium. Soutěže se zúčastnilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 druhů piv.

„Z této významné soutěže jsme dovezli dva bronzy za Radegast Birell a Radegast Premium už v roce 2009,“ říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. „Myslím, že spotřebitelé mohou být na naše piva právem pyšní. Je vidět, že české pivo vařené tradičním způsobem ze špičkových surovin má ve světě úspěch a díky své plné chuti je úspěšné i ve slepých degustacích,“ dodává I. Kaňák.

Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těší každoročně většímu zájmu. Jedná se o třetí největší profesionální pivní soutěž na světe. Ocenění se udělují pouze pivům, která splňují kombinaci náročných parametrů kvality – zejména vyváženou chuť, aroma a celkový vzhled. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost se sídlem ve Victorii. Letošní ročník obsahoval 20 kategorií.

Pivo Radegast je na soutěžích tradičně velmi úspěšné. V roce 2009 získala piva Radegast Premium i Radegast Birell stříbro na soutěži Zlatý pohár Pivex. O rok dříve byl zlatou medailí ohodnocen Radegast Birell na soutěži World Beer Cup v USA.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Orosené pivo, grilované klobásky, ale i řada hudebních skupin. To vše přilákalo v sobotu dvanáctého června do ústeckého letního kina přes čtyři tisíce lidí. Uskutečnily se tu tradiční Slavnosti země Zlatopramen, které i letos proběhly ve velkém stylu.

„Celá akce byla prostě skvělá, přišlo hodně lidí, což je dobře, jen je škoda, že občas trochu sprchlo,“ řekl jeden z organizátorů slavností Jan Vyleťal. Milovníci zlatavého moku pak letos mohli ochutnat i pivo čepované přímo z pivovarských sklepů.

Během doprovodného programu se mohly ženy zúčastnit i soutěže Miss Maxi Zlatopramen. Dívka, které publikum zatleskalo nejhlasitěji, si odnesla zahraniční zájezd v hodnotě deset tisíc korun. Koncertní část na hlavním podiu zahájilo vystoupení ústeckého Sněhu na schodišti, oblíbená kapela nezklamala a zahrála všechny své hity.

Odpolední hvězdou podia se ale stala pražská skupina Mig 21 v čele se zpěvákem a hercem Jiřím Macháčkem. Kapela, která se na české hudební scéně pohybuje již od roku 2001, příchozí překvapila i skladbou od Franka Zappy. Vrcholem jejich vystoupení pak byla i Macháčkem spontánně zazpívaná česká hymna. Zanotovalo si ji s ním plné letní kino.

Během festivalu se několikrát změnilo i počasí. Z velkého dusna se při vystoupení skupiny Eddie Stoilow nad kinem přehnala dešťová smršť. Návštěvníkům to však mnoho nevadilo. „Je super, že amfiteátr je zpola zastřešený a vítr tu taky skoro není znát,“ uvedl jeden z návštěvníků festivalu Milan Gruss. Ti mladší si pochvalovali i vystoupení západočeského rodáka, výborného klavíristy a zpěváka Marka Ztraceného.

Pro ty, co mají rádi tvrdší muziku, okořeněnou ženským prvkem, pak bylo připravené vystoupení dívčí rockové kapely s hardcorovými prvky Gaia Mesiah. Vrcholem večera bylo bezesporu vystoupení jedné z nejoriginálnějších a nejkvalitnějších českých kapel Monkey Business.

Při jejich zkoušky se kino skoro celé zaplnilo a před podiem se tísnily desítky stojících fanoušků. Při vystoupení i tentokrát vynikal klávesista Roman Holý, který je známý i ze svého působení ve skupině J.A.R. Dalším tahounem kapely je i jeden z nejlepších českých zpěváků Matěj Ruppert. Ten na podium přišel v hiphoperském oblečení a při vystoupení parodoval i mluvu hiphoperů. „Jste prostě úžasný publikum,“ pochvaloval si Ruppert velký počet návštěvníků v letním kině.

Fenomenální zpěvák za údivu diváků vyšplhal až na vrchol sloupu jevištní konstrukce, kde se houpal a přelézal z jednoho sloupu na druhý. To vše ve velké výšce. To publikum ještě více navnadilo a dožadovalo se tak série přídavků. Kapela při loučení ústeckým fanouškům ještě jednou poděkovala za skvělou atmosféru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústí naše adresa.cz | Autor: Mareš Daniel

Myslíte si, že o českém národním moku víte všechno? Takže víte, kdo jsou největší výrobci piva? Nebo kolik je u nás vlastně pivovarů? A jak se vyvíjí produkce v průběhu posledních let? Podívejte se - spoustu přehledných informací o pivu máte jako na dlani. Animaci naleznete zde...

Jak jinak dát ministerstvu najevo, že lidé nesouhlasí se zavřením pivovaru, kromě sepsání petice? Stávkou. Tu plánuje příští týden zorganizovat petiční výbor ve spolupráci s veřejností.

„S demonstrací je spojená spousta práce. Musíme to oznámit policii a třeba taky na magistrátu. Jak se ale domluvíme a vše zařídíme, vypravíme autobus a může se jet,“ řekl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča. To potvrzuje i členka petičního výboru Hana Dostálová. „Příští týden vše zorganizujeme a v dalším týdnu můžeme být v Praze,“ potvrdila.

Podrobnosti a další kroky řešili členové petičního výboru spolu s veřejností na schůzce v pivnici. „Je zajímavé, že dřív se Vyškovské pivo v Brně neprodávalo a jak se má přestat vyrábět, je ho v obchodech dost,“ řekl Jiří Indra, který přijel bojovníky za pivovar podpořit z Brna.

Organizátoři už podnikli jisté kroky. „Zaměstnanci oslovili ministerstvo zemědělství, aby přehodnotilo svoje rozhodnutí. Chtěli bychom si také domluvit slyšení, kde by jsme vše v klidu probrali,“ informoval Obruča. Dopis, ve kterém popisují situaci a žádají o pomoc poslali aktéři na Arcibiskupství olomoucké. V pivovaru je totiž problém s církevní restitucí, proto doufají, že by církev mohla přispět svojí pomocí vyřešením situace. Vždyť i ona má podíl na tři sta třicetileté tradici založení pivovaru. „Průvodní dopis s tiskovou zprávou jsme poslali taky Věcem veřejným a hejtmanovi Michalu Haškovi. Brzy ho pošleme také dalším politickým stranám a možná také nejvyššímu kontrolnímu úřadu,“ zaznělo na schůzi. Jednání už proběhla i se starostou města Vyškova. Ten ale naznačil, že moc se dělat nedá. „Jediné, co můžeme udělat je zaslat znepokojující dopis na ministerstvo a zeptat se, co se má dít dál,“ odepsal na dotaz ohledně pivovaru starosta města Vyškova Petr Hájek.

Poslední petiční listy míří do rukou petičního výboru. Na schůzce v pivnici napočítali účastníci přes tři tisíce šest set podpisů. „Ještě musíme vyzvednout petice v pár podnicích. Příští týden v úterý, nejpozději v pondělí ale petice se všemi podpisy pošleme. Ministerstvo by mělo odpovědět do třiceti dnů,“ vypověděla Dostálová. Podle jejích informací došly podepsané petice také z Prahy a třeba České Lípy. V průběhu jednání v pivnici se ještě dostavili další lidé, kteří přinesli další podpisy.

Pivovaru ale pořád svítá naděje. Poté, co vyhlásilo ministerstvo útlum, odběr je ještě větší. „Hledá se pořád nový nájemce pivovaru. V současné době jsou dva. Jedná se ale o dva předem vytipované a oslovené zájemce. Což je trošku podivný termín,“ myslí si Obruča.

Jedno je ale jisté. Když se propouští víc jak osmdesát procent zaměstnanců, tak se nejedná a útlum, ale likvidaci.

Zájem o pivo ale stále je. Po vyhlášení útlumu ještě větší. „Možná je to teplem, možná vyhlášením útlumu, ale zájem o odběr piva roste. Nyní nás oslovili i Poláci, kteří mají zájem koupit tři sta hektolitrů. Vše je ale zatím v jednání a záleží samozřejmě na majiteli, zda zakázku povolí,“ upozornil Obruča. Vyškovské pivo točí i v restauraci U Piráta. „Lidem Vyškovské pivo chutná, točíme ho čím dál víc. Zatím nevidíme důvod, proč hledat jinou značku,“ řekl číšník z restaurace U Piráta Marek Kalvastr.

Členka petičního výboru Hana Dostálová se také snažila vyvrátit mylné informace. „Na internetu se pořád psalo, že se se zavřením musí něco udělat, ale nikdo nic nezačal. Tak jsme se do toho dali. Jsme skupina studentů, které se díky podpoře veřejnosti dostala až tak daleko. Nejsou v tom skryté úmysly, opravdu nás neposílá konkurence,“ ohradila se.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Příběh Vladimíra Mráze z Blatné na Strakonicku, který vykupuje od pivovarů takzvané mláto a prodává jej dál zemědělcům. V jeho firmě dělá téměř 60 lidí.

Vladimír Mráz vymyslel před lety způsob, jak vydělat na odpadu z pivovarů. A dnes je z něj úspěšný velkopodnikatel, který odebírá takzvané mláto od téměř všech velkých pivovarů a vyrábí z něj krmivo pro zvířata.

„Mlátem se krmil dobytek odjakživa, to nebylo žádné objevení Ameriky. Krmily se tím ryby, prasata či krávy. Krmení ale nesmí být přerušované, že chvíli zemědělec mláto má a pak zase nemá. Proto jsme vytvořili síť dodavatelů po celé republice a každého zemědělce tak můžeme průběžně zásobovat, i když například některý z pivovarů zrovna nevaří a mláto nemá,“ vysvětluje 54letý Mráz z Blatné na Strakonicku.

Společnost MrázAgroCz vášnivý myslivec a chovatel založil před šesti lety. Dnes má 58 zaměstnanců a obrat 175 milionů korun ročně. Mrázova firma spolupracuje s Plzeňským Prazdrojem, Budvarem, Radegastem, Staropramenem, Samsonem či Platanem. Ročně odebere zhruba 280 tisíc tun mláta.

„Vyjma Popovic a Krušovic odebíráme mláto ze všech velkých pivovarů. Náš produkt pak dodáváme zemědělcům, chovatelům, akvaristům, a to i do zahraničí,“ dodává Mráz, který se k mlátu dostal poprvé, když sám sháněl krmivo pro ryby ve svých rybnících.

„Čtyřikrát jsem tu myšlenku, že budeme krmit mlátem, odehnal. Pak jsem si to spočetl a řekl, že bychom to mohli zkusit,“ usmívá se charismatický a energií nabitý podnikatel, který má kromě podniku v Blatné i škrobárnu v Červené Řečici a Plzni.

Pivovarníci jeho nápad vykupovat mláto ve velkém uvítali. „Přišel někdo, kdo dokázal z odpadu udělat druhotnou surovinu pro další výrobu a využít nových technologií,“ říká konzultant Českého svazu pivovarů a sladoven Josef Vacl.

Kromě zpracovávání mláta vyrábí firma i vnadicí směsi pro ryby, krmné směsi pro holuby, sladovnické ječmeny a ve Všemyslicích u Týna nad Vltavou z odpadu ze zemědělských plodin peletky k topení. Samotné mláto dokáže firma i dlouhodobě konzervovat silážováním do jam či vaků.

V hlavě už má Mráz, který začal podnikat v roce 1996, i další projekty a záměry. Tvrdí, žemajitel firmy nikdy nesmí usnout na vavřínech a říkat si, že se mu daří.

„Vážím si lidí, kteří byli dříči. A řídím se heslem, že kdo chce zapalovat, musí sám hořet,“ dodává Mráz, který má za svůj podnikatelský vzor Baťu.

***

FAKTA

Jak využít mláto Mláto (tuhé zbytky z pivovaru) se hodí v kravínech - podporuje zdraví zvířat a tvorbu mléka. Oproti obilným šrotům je zdrojem dusíkatých látek, má větší obsah vápníku a nižší fosforu a draslíku. Je levnější. „Zvyšuje tučnost mléka a dojivost,“ říká Vladimír Mráz.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Janouš

Českobudějovické Slavnosti piva a 14. ročník degustační soutěže Pivo České republiky 2010 přinesly o uplynulém víkendu pivním značkám Heinekenu Česká republika úspěch v podobě pěti ocenění. Zlato získal v kategorii Světlý ležák Premium Březňák světlý ležák z pivovaru Velké Březno. Na bronz ve stejné kategorii dosáhlo pivo Krušovice Ležák. V kategorii světlých výčepních piv obsadil druhé místo krušovický Mušketýr, třetí místo a bronzovou medaili vybojoval Hostan Naše pivko. Starobrno Fríí se umístilo na bronzové příčce mezi nealkoholickými pivy.

Do odborné degustační soutěže konané u příležitosti Slavností piva, která se uskutečnila od pátku do soboty na Výstavišti v Českých Budějovicích, se přihlásilo se svými vzorky celkem 51 pivovarů s 254 značkami piv. Soutěžní klání bylo rozděleno do 15 kategorií. Vysoký počet přihlášených vzorků stvrzuje vysokou úroveň soutěže.

Degustační soutěž pořádá Výstaviště České Budějovice a.s. ve spolupráci s firmou REVEL, produkční agentura Alois Srb Tábor. Záštitu nad celou soutěží převzalo Ministerstvo zemědělství, hejtman Jihočeského kraje a primátor Statutárního města České Budějovice.

Úspěchy značek z portfolia Heinekenu potvrzují, že piva Březňák, Krušovice, Starobrno i Hostan jsou oblíbená nejen mezi konzumenty, ale i odborníci oceňují jejich chuťové a senzorické vlastnosti. Obzvláště cenné je zlato pro Březňák světlý ležák, který se těší rostoucí popularitě podobně jako další produkty z pivovaru ve Velkém Březně, kde vaří pivo vrchní sládek Petr Hauskrecht se svým týmem. Úspěchy krušovických piv pak předznamenávají, že rozsáhlé investice a úsilí, které sládek Tomáš Kosmák společně s bývalým sládkem Václavem Kloubem vložili do úprav receptur s cílem vrátit je na výsluní popularity nejen středočeských pivařů, přináší první plody. Tomáš Pluháček, vrchní sládek pivovaru Starobrno, si na své konto připsal ocenění pro piva Hostan Naše pivko a Starobrno Fríí. Pro posledně jmenovaný produkt to bylo poslední ocenění v řadě, štafetu nealkoholických piv totiž v minulém měsíci přebrala nová samostatná značka Fríí, která bude pokračovatelem a spojí v sobě kvality právě bronzového Starobrna Fríí a dalšího produktu z portfolia Heinekenu - Zlatopramenu Nealko.

Značky z portfolia Heinekenu Česká republika již letos bodovaly v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex 2010 a Česká pivní počeť. V tomto roce se ještě zúčastní dalších významných mezinárodních i domácích klání.

Zdroj: GastroTrend.cz

Pivovar v Bustěhradu nebude památkou, může se ale stát místem pro bydlení. O jeho zachování a dalším využití začali tento týden naštěstí uvažovat na dvou ministerstvech.

Historické a jedinečné budově buštěhradského pivovaru ze 16. století, později přestavěného Anselmem Luragem, hrozí zbourání již delší čas. Protože majitelé, společnost Level, nechtěli příliš investovat do nákladné přestavby areálu, nabízelo se vždy spíše jen jeho zbourání.

Tříletý boj nadále pokračuje

Zapálení jedinci z buštěhradského občanského sdružení se pokoušejí pivovar zachovat, aby byl chráněn coby národní kulturní památka. Částečně se jim to už podařilo. Ochrana ale zdaleka neplatí pro celý komplex. Tomu nadále hrozí demolice. Případ sleduje déle než tři roky také Kladenský deník. Tento týden zvedl problém ze židlí dokonce už i vrcholné představitele státu.

Dali hlavy dohromady

Do Buštěhradu se kvůli tomu přijeli poradit nejen ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, ale i ministr kultury Václav Riedelbauch a další odborníci na danou problematiku. Orodovat za pivovar přijel i senátor za Kladensko Jiří Dientsbier. Na schůzce nechyběli ani zástupci vlastníka areálu, společnosti Level a členové občanského sdružení Buštěhrad sobě.

Kulturní památka asi nebude

Přestože debata byla od začátku poměrně konstruktivní, byla rekapitulována celá historie budovy i záměry, které s ní současný vlastník má, přítomní představitelé obou ministerstev sdělili, že objekt pravděpodobně památkou neprohlásí.

Podle jejich slov to ovšem neznamená, že nemá žádnou hodnotu. Společně se domnívají, že se rozhodně jedná o cennou stavbu a na tento fakt by měl být brán zřetel.

Řešení prý ale existuje

Oba ministři navíc na místě nabídli pomoc, že by příslušné resorty mohly poskytnout granty či být nápomocny při získávání peněz z Evropské unie. „Tento způsob by byl schůdný zejména tehdy, pokud by investor zvolil odpovídající využití objektu například pro výstavbu sociálních bytů. Na to skutečně existuje konkrétní grant.

Podle odborníků by bylo možné na již zpamátněnou část budovy žádat například příspěvek z havarijního fondu ministerstva kultury na opravu unikátního krovu,“ uvedla iniciátorka záchranných akcí a členka občanského sdružení Buštěhrad sobě Daniela Javorčeková.

Vlastník je pro kompromis

Pozitivní stanovisko k současným návrhům zaujala tentokrát i firma Level a je ochotna se domluvit na kompromisu, pokud to ovšem pro ni nebude finančně nevýhodné. Její postoje k navrhovaným nákladným rekonstrukcím složitého areálu byly v minulosti spíše odmítavé či vlažné.

Podle generálního ředitele společnosti Level Vlastislava Paseky zatím areál bourat nebudou a počkají na výsledek studentské soutěže, která se uskuteční v zimním semestru na Fakultě architektury ČVUT Praha.

Z tohoto klání možná vyjdou zajímavé podněty na způsob využití a revitalizace areálu.¨Podle starosty Buštěhradu Václava Nového se bude město i nadále snažit spolupracovat, ovšem nikoliv finančně, protože kanalizace a oprava zámku ho finančně vyčerpává.

Historie pivovaru

Podle archivních záznamů náležel pivovar k nejstarším šlechtickým pivovarským podnikům v Čechách, neboť Buštěhrad dostal již v roce 1497 právo várečné – tj. k vaření piva. K pivovaru patřily i sladovna a chmelnice nad městečkem. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen saskými vojsky a varný kotel odvezen do Drážďan. V roce 1633 byl pivovar obnoven.

Roku 1755 ho vlašský stavitel Anselmo Lurago, podílející se také na stavbě buštěhradského zámku, přestavěl do barokní podoby. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 v něm byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla zastaralá technologie vaření piva přebudována na parní. Poslední várka piva zde byla uvařena v srpnu 1967.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová

Rýže, med a plody hlohu – to jsou základní suroviny pro výrobu piva podle receptury staré 9000 let.

Při vykopávkách neolitické osady Jiahu v čínské provincii Hunan narazili archeologové na džbány používané k uskladnění piva. Nápoj se v nich pochopitelně nezachoval. Patrick McGovern z Pensylvánské univerzity podrobil 9000 let staré střepy důkladným analýzám, a z molekul uvízlých v pórech keramiky nakonec zjistil, z čeho se alkoholický nápoj připravoval. S recepturou na papíře se ale nespokojil. Společně se sládky americké pivovarnické společnosti Dogfish Head připravil nápoj, který lze považovat za „rekonstrukci“ neolitického piva.

Sládci použili jako zdroj škrobu ječný slad a rýži. Do kotle pak přidali med, hrozny, plody hlohu a květy chryzantémy. Vše vařili 45 minut a po vychladnutí přidali kvasinky používané při výrobě saké. Směs kvasila celý měsíc. Nápoj bude uveden na trh pod názvem Chateau Jiahu nejprve v kanadské provincii Britská Kolumbie. Pokud o něj bude zájem, začne se prodávat i v dalších kanadských provinciích. Vyhlídky nemá špatné. Na pivovarnickém veletrhu Great American Beerfest v roce 2009 získalo Chateau Jiahu zlatou medaili.

Patrick McGovern už „zrekonstruoval“ více starých alkoholických nápojů. Pivo označované Midas Touch (Midasův dotek) bylo uvařeno na základě údajů získaných analýzami zbytků nápojů v nádobách nalezených v 2500 let starém hrobu v Turecku. Snad v něm byl pochován bájemi opředený král Midas. Jako Theobroma byl pojmenován výsledek pokusu vyrobit z kakaových bobů a paprik nápoj produkovaný předkolumbovskými kulturami Střední Ameriky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Petr

S blížícím se fotbalovým mistrovstvím světa přicházejí i soutěže o nejlepší pivo šampionátu. Zatímco před čtyřmi roky německý týdeník Stern označil za vítěze český Budweiser Budvar, nyní je prý nejlepší srbský Jelen.

"Je to další důkaz, že máme světu co nabídnout," raduje se na webu Rádio Srbsko zástupce výrobce Slobodan Srećković. Radost mu nekazí, že o vítězi rozhodovala pouze dvoučlenná porota, Švédi Niklas Eksredt i Mathin Ludgren, známí ze severských obrazovek i barů. Mezi 32 pivy zastupujícími účastnické země v jejich soutěži skončil jako druhý řecký Mythos.

V Jelenovi ale možná přeci jen něco bude, před čtyřmi roky u redaktorů Sternu skončil na stříbrné pozici.

Zdroj: Týden.cz

Zavřít pivovar před sezonou? „To je naprostý nesmysl,“ říká Jiří Fusek, bývalý většinový vlastník Pivovaru Černá Hora, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů a také podnikatel roku jižní Moravy z roku 2007.

* Proč se pivovary na počátku léta nezavírají?

Protože v létě se vypije hodně piva a pivovary v tomto období pochopitelně nejvíce vydělají. Takové rozhodnutí je opravdu unikátní.

* Musel podle vás vyškovský pivovar dopadnout tak, jak dopadl?

Ale vůbec ne. Už dávno ho ministerstvo mohlo pronajmout. Jenže na toto řešení přistoupilo až v poslední době a nastavilo podmínky tak, že byly pro případné zájemce nepřijatelné. V poslední fázi ho mělo třeba nabídnout i za korunu, jen aby ho zachránilo. Myslím, že i pro církev, která v něm vlastní některé pozemky, by bylo lepší, kdyby fungoval.

* Dokážete si představit, co s ním teď bude?

Nejspíš se většina budov zbourá, jak už se to stalo jiným pivovarům a podobným průmyslovým objektům s historickou tradicí. A na jejich místě se postaví třeba paneláky.

* Není ho škoda?

Je a obrovská. A bude to ztráta nejen pro Vyškov, ale pro celý Jihomoravský kraj. Církevní pivovar s více než třísetletou tradicí v centru města je přece velmi cenné turistické portfolio.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Zaměstnanci upadajícího pivovaru by chtěli čepovat pivo před ministerstvem a zvažují, že dají podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

Šance udržet vyškovský pivovar je již slabá, přesto se o to zaměstnanci chtějí pokusit. Včera vyzvali ministerstvo zemědělství, aby odvolalo šéfa představenstva Zdeňka Řeháka. A zvažují, že na protest budou točit vyškovské pivo v Praze před ministerstvem.

Zdeňku Řehákovi dávají za vinu, že se v posledních letech v pivovaru špatně hospodařilo, což vedlo ministerstvo k rozhodnutí, že od 30. června půjde pivovar do útlumu. Většina zaměstnanců přijde o práci.

„Bylo to unáhlené,“ napsali včera zaměstnanci ministerstvu, hejtmanovi, politikům i olomouckému arcibiskupství, které vlastní část pozemku v areálu pivovaru. A žádají, aby o dalším osudu podniku rozhodl nový ministr.

Zrušení pivovaru s více než třísetletou tradicí se nelíbí ani mnoha Vyškovanům a zastáncům malých regionálních pivovarů. „Pod petici proti jeho zrušení se již podepsalo více než tisíc lidí a máme zprávy, že další stovky podpisů jsou již na cestě,“ uvedla signatářka petice Hana Dostálová.

Ministerstvo již na valné hromadě odvolalo některé členy představenstva i dozorčí rady, Zdeňka Řeháka však chce ve funkci ponechat i nadále. „Je jediný nezaujatý člen představenstva, který je v tuto chvíli schopen zajistit řádný chod pivovaru,“ reagovala mluvčí ministerstva zemědělství Dita Vrbová na dotaz MF DNES, proč ve funkci zůstal, když pivovar za jeho předsednictví dospěl k takovým koncům.

Například člena dozorčí rady Martina Obruču již na valné hromadě vystřídal úředník ministerstva zemědělství. „Do dozorčí rady mne zvolili zaměstnanci, bývalo to tady zvykem. Mé odvolání je však svým způsobem logické, já jsem také v tom balíku propuštěných,“ uvedl Obruča. A dodal, že i on se o útlumu pivovaru dozvěděl až na valné hromadě. „Ta už o ničem nerozhodovala, jen jsme si vyslechli, co už bylo schválené a podepsané ministrem. A přinesli tam i seznam lidí, kteří se budou propouštět,“ dodal. „Bylo to rozhodnutí jediného akcionáře podniku, tedy ministerstva zemědělství, a předcházel mu ekonomický audit firmy, který prokázal velké finanční ztráty podniku za rok 2009 (30 milionů korun -pozn. red.). Ani stávající objednávky nejsou v takovém rozsahu, aby byla plně využita výrobní kapacita pivovaru,“ vysvětlila mluvčí Vrbová. Přesto se podle ní bude pivo nadále vařit podle požadavků klientů a odběratelů a majetek pivovaru se pronajme. Podle bývalého většinového vlastníka Pivovaru Černá Hora Jiřího Fuska pak už ale nebude naděje pivovar znovu rozběhnout. „Už první den poté, co se zveřejnilo, že jdeme do útlumu, jsme začali ztrácet trh,“ říká i jeden ze zaměstnanců. Včerejším dopisem boj zaměstnanců neskončí. „Máme i další nápady, jak dále upozornit veřejnost, že tady stát špatně hospodařil. Kluci by chtěli čepovat pivo před ministerstvem a zvažujeme, že dáme podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu,“ uvedl předseda odborů pivovaru Ladislav Peprníček.

Ve vyškovském pivovaru se v posledních letech velmi často měnilo vedení a řídili ho lidé, kteří neměli s pivovarnictvím žádné zkušenosti. I to byl podle zaměstnanců důvod, proč se pivovar dostával do stále větších obtíží.

Jiří Fusek však vidí chybu někde jinde. „Myslím, že jsem vedení pivovaru Černá Hora zvládl docela dobře, i když jsem profesí stavební inženýr. Jde spíš o to, že vedení státního pivovaru neneslo žádnou trestněprávní odpovědnost,“ míní Fusek.

O útlumu vaření piva ve Vyškově přišla zpráva z valné hromady, která se uskutečnila 27. května. Den před volbami a dva dny před oslavami 330. výročí pivovaru.

***

FAKTA

Z diskuse pivařů na portálu Pivní.info „Tak jsem si ve čtvrtek vytiskl petici, vzal ji do práce (Mladá Boleslav) a sehnal jsem přes 20 podpisů, do středy jich alespoň 50 bude. Dneska jsem byl v Brně pro vyškovský pivo, tak snad ne naposledy.“ „Škoda, že to mám z ruky, podepsal bych. Asi by to chtělo založit novou stranu, např. SNP (Strana nasraných pivařů) a jít příští rok do voleb.“ „Za chvilku vyrážím pro petici na Cejl. K podpisu bude v brněnské hospůdce Na Božence. Možná se ukáže, že to bylo jen gesto, ale ať člověku vyškovské chutná, nebo ne, byla by škoda, aby šel další regionální pivovar do kopru.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová

Jana Marešová se probojovala do finále soutěže Miss Zlatého moku, kde bude zastupovat hanušovický pivovar. Učí se čepovat pivo a rozeznat to „své“ od ostatních. Adeptka na titul Miss Zlatého moku nemusí nutně holdovat pití piva. Zato může být inženýrkou ekonomie a o výrobě piva vědět opravdu hodně.

I takové charakteristiky má čtyřiadvacetiletá Jana Marešová z Hanušovic na Šumpersku, která v soutěži o nejkrásnější „pivní“ dívku zastupuje zdejší pivovar Holba.

Do celorepublikového finále se probojovala spolu s dalšími jedenácti finalistkami vybranými z celkem čtyř stovek krasavic.

„K pivu mám opravdu blízko, protože táta v pivovaru pracuje už řadu let. Sama jsem tu už loni a předloni byla na brigádě, takže provoz a výrobu dobře znám,“ vypráví Marešová. Pivo ale pije jen málo. „Půllitr bych nezvládla vůbec. I třetinka mi dá zabrat,“ přiznává dívka.

Teď začíná s přípravami na říjnové finále v Žatci. „Disciplíny se dost výrazně liší od klasických soutěží krásy. Většina z nich je totiž spojena s pivem.“ Pod vedením zkušeného mistra výčepního se teď bude učit pivo čepovat. „Musím to umět už do července, protože potom je budu roznášet štamgastům v několika restauracích, které čepují Holbu. Doufám, že je nezklamu,“ věří Marešová. Právě načepování piva a jeho profesionální naservírovaní bude jedním ze soutěžních úkolů.

Dívka si musí také dokonale zapamatovat chuť hanušovického piva. V degustační soutěží totiž musí mezi několika vzorky bezpečně poznat to „své“.

Další disciplínou bude česání chmele na čas. Jedinými dvěma obvyklými body v soutěži krásy bude volná disciplína a promenáda v plavkách. „Volnou disciplínu chci zase spojit s pivem. Co to ale bude, ještě sama nevím,“ přiznává dívka.

Spolu s dalšími finalistkami ji také před slavnostním galavečerem v Žatci čeká soustředění v exotické Dubaji, kde se odehrají poslední přípravy.

Hanušovická favoritka prozradila, že se v domácím pivovaru nyní uchází také o práci. I to je pro ni další motiv k co nejlepšímu výkonu. „Úspěch v soutěži ale samozřejmě není podmínkou,“ doplnil výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. Jana Marešová bude bojovat za pivovar, který nyní získal titul Pivo České republiky hned pro dva své nápoje. Degustátorům nejvíc chutnala v kategorii jedenáctek Holba Šerák a v kategorii kvasnicových piv Holba Kvasničák. „Vím, že hanušovický pivovar sbírá úspěchy na všech frontách. Tím víc chci vyhrát,“ řekla Marešová. Že patří k favoritkám, ukazují průběžné výsledky hlasování o nejsympatičtější pivní královnu na internetu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Rostislav Hányš

Vítězné ocenění a titul Pivo České republiky pro rok 2010 udělila porota degustační soutěže Holbě Šerák a Holbě Kvasničák na 14. ročníku Slavností piva v Českých Budějovicích. O titul letos usilovalo 51 pivovarů z České republiky i Slovenska ve 14 kategoriích. Celkem odborníci hodnotili 243 vzorků piv.

Holba Šerák zvítězila v kategorii světlých 11 stupňových piv v konkurenci 28 známých značek. V soutěži kvasnicových piv, kde se střetávají piva od minipivovarů i velkovýrobců, zvítězila Holba Kvasničák a nechala za sebou Chotěboř Prémium kvasnicové i světlý ležák s přísadou jemných kvasnic, z produkce pivovaru Bernard. Pro Holbu kvasničák je to letos další, v pořadí již druhé vítězství, které staví Holbu do role favorita mezi českými pivy.

Holba svým vítězstvím získává právo užívat značku Pivo České republiky pro letošní rok.

„Jedná se o významné ocenění, které potvrzuje, že vařit poctivé pivo se vyplatí. Značku využijeme pro komunikační podporu našeho piva, je to určitě věrohodný signál pro konzumenty i odběratele, které pivo si vybrat,“ komentuje úspěch Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Hlavním kriteriem hodnocení byly senzorické vlastnosti piva − chuť a její vyváženost, říz, barva, pěna, ale i celkový dojem po napití a také pitelnost, kterou se vyznačují tradičně vařená piva, zatímco europivům chybí. Je to důsledek zrychleného způsobu výroby piva a s tím souvisejícími změnami v jeho charakteru. Holba se vyrábí podle tradičních receptur a tím získává svoji jedinečnost. Dnes je vysoká kvalita piva samozřejmostí, a co konzumenti žádají, je chuťová odlišnost, což je reakce na širokou nabídku chuťově unifikovaných europiv.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Holba Hanušovice