V řadu let nevyužívaných historických sklepeních Chebského hradu má vzniknout restaurace s malým pivovarem. Nedávné výběrové řízení na pronájem těchto atraktivních podzemních prostorů vyhrál totiž chebský podnikatel Jiří Dymáček, který kromě vybudování restaurace počítá také s tím, že na Šance přesune z pivnice na Spáleništi svoji varnu přírodního nefiltrovaného piva.

"Pokud jde o ten pivovar, tak tam se zatím ještě jedná o rozsahu dalších prostor, které by si chtěl pronajmout. Není to tak úplně jednoduché, protože město chce využít pro své potřeby a pro potřeby kraje část sklepů na expoziční účely. Myslím si ale, že dohodu najdeme," řekl chebský místostarosta Pavel Vanoušek.

Restaurační zařízení fungovalo na Šancích již před několika lety. Potom ale do sklepů začala pronikat vlhkost, která tehdejšímu nájemci znemožnila další provoz. Situace se přitom nyní podstatně zlepšila.

"Je důležité říct, že došlo ke zkvalitnění těch prostor, protože v rámci úprav, které se zde provádějí v souvislosti s Přeshraniční krajinnou výstavou, došlo k odizolování a tím se zamezilo dalšímu pronikání vlhkosti," dodal Vanoušek.

Skutečnost, že sklepy jsou působením vlhkosti poměrně dosti poznamenány, byla také asi hlavní příčinou toho, že o nedávné výběrové řízení na jejich pronájem nebyl nikterak velký zájem.

"Pokud si dobře pamatuji, tak moc zájemců nebylo, konkrétně asi jenom dva nebo tři. Ono zrealizovat v těchto prostorách nějaký záměr je poměrně náročné," upřesnil Vanoušek.

Alespoň částečnou návratnost vložených investic by na druhou stranu mohlo zajistit to, že Šance budou jedním z center již zmiňované výstavy, kterou podle zkušeností ze sousedního Německa navštěvuje až několik set tisíc turistů. (západ.cz)

Jestli měli někde štěstí na osvíceného podnikatele, který netuneluje, naopak opravuje, rekonstruuje a povznáší historické památky a tradice, tak to bylo v Chyši. Vladimíra Lažanského, který je příbuzným šlechtického rodu Lažanských, by mohli Chyšským závidět například v Toužimi. Tam totiž úředníci prodali za babku zámek Rusům a dopadlo to tak, že historická památka je v havarijním stavu. Nedaří se majitele ani dohnat, natož se s nimi nějak domluvit.

Zato v Chyši je dnes po letech úsilí zámeckého pána zrekonstruovaný zámek, rozlehlý park, a za několik měsíců se v renovovaném historickém pivovaru bude opět vařit pivo. (Karlovarské noviny)

Domažlický pivovar napřesrok obnoví výrobu vlastního piva. Stane se tak 12 let poté, co Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky přestal v chodské metropoli vařit pivo. Nyní bude na stejném místě minipivovar s velkou restaurací, hotelem a zábavním centrem.

Pražská realitní firma Kappel, která chátrající budovy pivovaru odkoupí od města za 7,2 mil. korun, začne s přestavbou v létě 2006 a skončí o rok později.

Informoval o tom místostarosta Jaroslav Bauer.

Po ročním jednání s mexickým investorem, který měl stejný záměr, tak radnice zřejmě získala definitivního investora, s nímž už podepsala smlouvu o smlouvě budoucí. Objekty, včetně pozemku, odkoupí Kappel až po vydání stavebního povolení.

Kappel využil původní studii úprav pivovaru, kterou pro mexického investora zpracovávaly plzeňské společnosti DAOS Plus a LUKR servis. Tento výrobce výčepních zařízení ve spolupráci s Kappelem pokračuje.

Pivovar, který zavřel brány v roce 1996, koupilo město od Prazdroje v roce 2002 za 2,8 mil. Radnice chce turisticky využít sedmisetletou tradici vaření místních piv Radní a Písař. (Moderní obchod)

V Plzni bude možné spatřit kolekci čítající dvacet tisíc pivních etiket

Plzeňské pivovarské muzeum získalo v těchto dnech rozsáhlou sbírku pivních etiket. Pochází z pozůstalosti soukromého sběratele Antonína Hajšmana a čítá na dvacet tisíc etiket. Dále ji tvoří několik stovek pivních tácků a menší kolekce pivovarských odznaků.

"Jde převážně o domácí etikety, najdou se mezi nimi ale i předměty spojené s pivem například z Argentiny a jiných zemí světa," řekl kurátor muzea Jiří Hána.

"Sbírku jsme vykoupili, protože je to sběratelsky cenná kolekce," poznamenal. Sbírka stála několik tisíc korun. Podle kurátora její část doplní fond základních sbírek pivovarského muzea; hodnotná je ale i jako celek.

Většina etiket pochází z několika posledních desetiletí, obsahuje ale i starší etikety. "Nejstarší kousky jsou tak z přelomu 19. a 20. století," uvedl Hána. (iDnes)

Se zcela novou a neotřelou promo kampaní pod názvem „JSME JEDEN TÝM“ vstoupila značka Gambrinus z portfolia Plzeňského Prazdroje 1. listopadu do ulic celé České republiky. Promotéři s velkými maketami soutěžních multipacků piva Gambrinus zaplavili ulice, nákupní centra, parkoviště i pražské metro. Do kampaně byly zapojeny desítky promotérů, kteří mají za úkol jediné – nosit či vozit v nákupních vozících velké makety multipacků všude, kde je to jen možné a být tak neustále na očích.

„Myšlenka maket několikanásobně zvětšených multipacků je velice jednoduchá a jsme přesvědčeni, že v jednoduchosti je síla,“ vysvětluje původ nápadu Brand Manager značky Gambrinus, Petr Božoň. Na vzniku nápadu se podílela reklamní agentura RUST2. V průběhu listopadu dodá Gambrinus na trh celkem 150 000 soutěžních multipacků piva Gambrinus. V soutěži „JSME JEDEN TÝM“ je možné vyhrát jednu ze 40 000 cen z kolekce oblečení značky Gambrinus. (iStrategie)

Čeští vyjednavači usilují o silnější ochranu zeměpisných označení v rámci Světové obchodní organizace (WTO), která bude příští týden jednat v Hongkongu. Pro EURO OnLine to uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Tato ochrana by měla mimo jiné posílit pozici českobudějovického Budvaru v jeho sporech s americkým Budweiserem. Česko se společně s dalšími státy zasadilo o to, aby větší ochrana zeměpisných označení byla zahrnuta do společné vyjednávací pozice Evropské unie. Jménem pětadvacítky totiž na půdě WTO vyjednává Evropská komise a její komisař Peter Mandelson. Právě ochrana duševního vlastnictví má být jedním z bodů jednání prosincové ministerské konference v Hongkongu.

Silnější ochrana geografických označení již byla dohodnuta v případě lihovin a vín, Češi ji však chtějí rozšířit o další produkty včetně piva. Takový postoj nicméně naráží na odpor Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a některých dalších zemí. O větší ochranu označení svých sýrů naopak usilují kupříkladu Švýcaři.

Česko dále považuje z hlediska svých zájmů za klíčové, aby WTO dospěla k dohodě o snížení cel u nezemědělských výrobků. Martin Tlapa uvádí, že tím by se mohly otevřít nové trhy kupříkladu pro český automobilový průmysl a dodavatele automobilových dílů. Praha také podporuje stanovisko Evropské komise ve vyjednávání o zemědělství. Brusel hodlá omezit ochranářská opatření EU a je kvůli tomu terčem kritiky z některých členských států, především Francie. Tlapa nicméně dodává, že také Česko hájí své specifické zájmy, pokud jde o některé zemědělské komodity - cukr, máslo, drůbež a hovězí maso. (Agris)

První rok bude chtít evropskou doménu až milión žadatelů. Firmy se shodným jménem budou muset o adresu bojovat.

Praha, 7. 12. 2005. O evropskou doménu se budou v první fázi ucházet stovky tuzemských firem. Získají ji ale jen některé z nich. Dnes v jedenáct hodin totiž odešlou žádost i desetitisíce dalších společností se sídlem v Evropské unii. O úspěchu bude rozhodovat nejdříve čas. Později se bude zkoumat nárok žadatelů.

Také tuzemské firmy vidí v doménách šanci, jak posílit světovou pozici. Například budějovický Budvar požádal o několik domén, mimo jiné i o budweiser.eu. "Žádosti opíráme o vlastnictví a registraci ochranných a mezinárodních ochranných známek a název podniku," vysvětluje ředitel Budvaru Jiří Boček. Pivovar je často napadán americkým konkurentem Anheuser-Busch, který svá piva rovněž vyrábí pod názvem Budweiser či Bud.

I v případě, že žádost společnosti o konkrétní doménu dorazí jako první, nemá firma vyhráno. V Evropské unii totiž sídlí mnoho firem se shodným jménem.

"Žádáme o doménu linet.eu, ale víme, že o ni budou žádat také softwarové firmy z Francie a jiných zemí. Může jich být až deset," říká Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která vyrábí nemocniční lůžka. Podle odhadů registrátorů se může s podobným problémem setkat přes dvacet tisíc evropských firem.

Spekulanti neuspěli

Jistější si může být Zentiva. Podle mluvčí farmaceutické firmy Věry Kudynové je v Evropě se stejným jménem jediná. Neohrozí ji ani spekulanti, kteří si letos chtěli u Úřadu průmyslového vlastnictví nechat registrovat ochrannou známku www.zentiva.eu.

Takových žádostí se objevilo několik, mimo jiné u firem Rawak, Sapeli či eBanka. U úřadu ale neuspěly. Spekulanti to nyní mají složitější. Evropská komise jim nekalé úmysly ztížila. Na domény .eu mají totiž přednostní právo držitelé ochranných obchodních známek a státní instituce registrované v zemích unie. "Státních institucí je asi pětina, zbytek jsou firmy," hodnotí asi 400 svých klientů Jan Hájek, ředitel společnosti Explorer. Ta je jednou z devíti českých registrátorů, kterým firmy platí přes 1500 korun za to, že budou žádosti posílat do evropského sdružení EURid.

V závodě o evropské prvenství bude mnoho velkých českých společností. Například ČEZ či Škoda Auto. Příponou .eu buď chtějí ukázat evropskou image, získat více návštěvníků svých stránek, nebo si jen zajistit, že jim doménu v budoucnu nikdo neobsadí. Od dubna 2006 o ně totiž bude moci žádat každý, bez doložení nároku.

"Podali jsme žádost o čtyři domény. Nebudeme je využívat hned, ale chceme si je zajistit do budoucna," říká například mluvčí Českých aerolinií Jitka Novotná.

Někdo dává přednost .com

Domény .eu bude první rok v celé unii podle odhadů chtít až milión žadatelů. "Je to významný mezník v historii internetu," říká Petr Staněk ze společnosti Net Travel, jeden z čekatelů na novou adresu.

Mnozí .eu přirovnávají zájmu o .com. Ta je ale pro jiné stále významnější. Přednost jí dává například řetězec Tesco.

Fáze registrací evropských domén

Sunrise I - 7. prosince 2005 - 6. února 2006

Žádat mohou držitelé ochranných známek a orgány veřejné správy.

Sunrise II - 7. února - 6. dubna 2006

Žádat mohou navíc také vlastníci jiných "přednostních práv", mezi které například patří názvy společností a obchodní značky.

Volná fáze od 7. dubna 2006

O registraci evropské domény bude moci požádat každý. (DigiWeb)

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci se blíží ke 100 tisícům litrů vyrobeného piva. "Dosáhnout bychom měli tohoto množství přibližně za deset dnů. Je to nejvyšší roční produkce, které poprvé dosahuje náš pivovar od doby, kdy byl vrácen v restituci původním majitelům, rodině Lobkowiczů," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Poznamenal, že ve sklepích již zraje pivo nejen pro český vánoční trh, ale pivo určené pro vánoční stůl si již objednali v pivovaru také obchodní partneři pivovaru ze Švédska, Velké Británie, Francie a Kanady. (Příbramský deník)

Od října přicházejí Pivovary Staropramen s novou originální sklenicí pro pivo Staropramen, a to v podobě džbánku, půllitrové a třetinkové sklenice. Navržena byla designérem Rony Pleslem. „Chtěl jsem vytvořit design chlapský, pevný, hrdý, ale přitom s jemným džentlmenským, inteligentním detailem, který lahodí oku i chuti. Vznikla tak sklenice s robustním dnem, které se zužuje směrem dolů a je prokresleno krajkou jemného loga. Rovné ucho džbánku s letopočtem připomíná tradici pivovaru Staropramen,“ uvádí Rony Plesl.

Společnost Pivovary Staropramen provedla v oblasti vnímání pivního skla spotřebiteli rozsáhlý průzkum, z jehož výsledků při přípravě nové sklenice vycházela. Nové sklenice Staropramen tak mají všechny atributy, které sami spotřebitelé označili za ideální: robustnost, jednoduchost, pohodlné pití a lákavý vzhled. Sklenice jsou dobře vyvážené a džbánek je při držení za ucho dokonce v optimálním úhlu pro čepování. (Moderní obchod)

Pivovarská skupina Drinks Union v září prodala na domácím trhu rekordních 63 tisíc hektolitrů piva. Loni ve stejném období to bylo 58 tisíc hektolitrů, tedy o pět tisíc hektolitrů méně.

„Na trhu, kde spotřeba piva dlouhodobě stagnuje, považujeme tento nárůst za výborný výsledek, kterým se mnohé pivovary pochlubit nemohou.

Spotřebitelé oceňují především tradiční způsob výroby, který se promítá do jedinečné chuti našich piv,“ pochlubil se pro Právo obchodní a marketingový ředitel společnosti Drinks Union Jiří Štěsl.

Hlavním tahounem růstu byla vlajková loď Drinks Union, pivo Zlatopramen 11°, kterému přichází na chuť stále více konzumentů.

„Prodej Zlatopramenu 11° v září meziročně vzrostl téměř o čtvrtinu. Zvýšil se v obchodní síti, kde se nabízí v lahvích, ale i v restauracích, kam naše společnost dodává především sudy,“ dodal Štesl. (Právo)

Na medzinárodnom festivale Golden Drum v slovinskom Portoroži zaznamenalo úspech aj Slovensko. V kategórii televízna reklama - Strieborný bubon získal totiž najvyššie ocenenie spot Beh čašníkov na pivo Zlatý Bažant, ktorého autorom je agentúra Mayer McCann-Erikson. Agentúru SITA o úspechu informoval Peter Švec, hovorca spoločnosti Heineken, ktorá bola zadávateľom reklamy, keďže Zlatý Bažant má vo svojom portfóliu. Podľa Šveca sa viacerí odborníci domnievajú, že práve tohtoročný, v poradí už 12. ročník festivalu v Portoroži sa stal pre slovenskú reklamu najúspešnejším v histórii jeho (SME)

Správca verí, že sa mu podarí pivovar udržať až do predaja novému investorovi.

Od predvlaňajšieho zvýšenia spotrebnej dane sa slovenské pivovarníctvo pasuje až s 15-percentným poklesom predaja. Na trhu sa však naďalej drží aj banskobystrický Pivovar Urpín BB, ktorý jeho bývalý majiteľ Pavol Čupka vohnal do konkurzu už pred dvoma rokmi.

Ročný objem výroby piva sa v podniku za posledné tri roky síce znížil zo 150- na terajších 80-tisíc hektolitrov, ale firma ho už dokáže variť aspoň s prevádzkovým ziskom a nevyrába dlhy.

Konkurzný správca pivovaru Vladimír Nosko vysvetľuje, že pivovar sa darí držať pri živote vďaka zvýšeniu efektívnosti. Svoju úlohu zohráva aj vysoký podiel predaja sudového piva.

„Až tri štvrtiny piva predávame do pohostinstiev a reštaurácií a to je vždy ziskovejšie, ako predávať fľaškové pivo cez obchodné reťazce. Dôležité je, že sa nám podarilo obnoviť dôveru blízkych zariadení v okolí Banskej Bystrice,“ pochvaľuje si V. Nosko.

Správca verí, že pivovar udrží až do predaja novému nadobúdateľovi. Ten sa však bude môcť uskutočniť až potom, keď sa správcovi i veriteľom Urpína podarí vyhrať súdne spory o výrobné technológie firmy.

P. Čupka ich totiž stihol previesť na spriaznené subjekty ešte pred vyhlásením konkurzu. Na konečné rozsudky čaká podľa neho viacej slovenských i zahraničných záujemcom a niektorí z nich sú aj priamo z corebiznisu.

Nový majiteľ bude musieť počítať s modernizáciou pivovaru. Otázka prezamestnanosti je už vyriešená. Vo firme pracuje len 80 ľudí. Bývalý majiteľ P. Čupka v pivovare i širokej sieti obchodov či pohostinstiev zamestnával vyše štyristo ľudí.

Tieto zariadenia i obchody už však správca predal. Pre najväčších veriteľov, investičnú skupinu Penta či daňové úrady, sa tak zatiaľ podarilo získať len pár desiatok miliónov korún. (E Trend)

Sto osm let ode dne, kdy byl pivovar založen, oslavili v pondělí zaměstnanci ostravského pivovaru Ostravar. "Tak dlouhou tradicí se v Ostravě může pochlubit jen málokdo," radoval se vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Ročně ostravský pivovar uvaří téměř půl milionu hektolitrů piva. Vedle čtyř základních značek prodává i pivní speciály Velvet a Kelt. Ostravští pivovarníci jsou hrdí i na titul České pivo roku 2005, které nedávno jejich výrobku přisoudil Český svaz pivovarů a sladoven. (MF Dnes)

Vyznavači piva si nacházejí cestu i k pivu, které se nevaří ve velkém

Malé pivovary, které v kraji vznikly v poslední době, zatím odolávají mnohem silnější konkurenci velkých značek.

Lidé oceňují možnost vypít si „své“ pivo, které vaří malý pivovar přímo v obci. Například obnovený Pivovar ve Štramberku, v němž se vaří od letošního května, někdy nestačí uspokojit zájem zákazníků.

„Měsíčně vyrobíme až tři sta hektolitrů světlého piva a jednu pětinu z tohoto množství piva tmavého,“ říká štramberský sládek Marek Pietoň. Pivovar vyrábí světlý štramberský Trubač a tmavý The Troobacz. Pivaři si mohou tato piva dopřát nejen ve Štramberku, ale také v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí a v Mlýně v Kozlovicích. „Občas si někdo odveze pivo do své restaurace na ochutnávku, například jsme měli ochutnávku Trubače v ostravském hotelu Imperial,“ říká sládek, který ke slavnostním příležitostem vyrobí i speciál, například višňové nebo trnkové pivo.

„Hlavně přes letní sezonu jsme měli co dělat, abychom měli dost piva. Zvažujeme proto rozšíření ležákového sklepa,“ říká Pietoň.

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus. Ta se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve.

„Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupili jsme od dodávek pro hypermarkety,“ říká dřívější majitel, dnes ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček.

Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. „Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Derek však dál dodáváme do Německa, kde si našlo své konzumenty,“ řekl Plaček. (MF Dnes)

Celkem 202 400 hektolitrů piva, což je o 2000 hektolitrů více než loni, prodal za prvních osm měsíců přerovský pivovar Zubr.

Úspěšný je zejména prodej výčepního piva. Přerovský pivovar jej prodal do konce srpna necelých 163 tisíc hektolitrů a drží se stále na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí s tržním podílem vyšším než 50 procent.

„Výrazně se pivovaru daří prosazovat vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium a stejně tak nealkoholické pivo Zubr Free,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Podle ředitele pivovaru Pavla Svobody roste nejen kvalita piv bez obsahu alkoholu, ale také poptávka po nich. Odbyt nealkoholického piva se v zemi zvyšuje asi o čtvrtinu, zatímco odbyt Zubra Free narostl loni na více než dvojnásobek.

„Letos jej prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů, zatímco loni to bylo 7200 hektolitrů,“ uvedl Svoboda. (Právo)

Přerovský pivovar za pět let investoval tři sta miliónů korun. Pivovar Zubr uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojme až 400 hektolitrů tzv. mladiny.

Plně automatické zařízení zajišťuje mechanické čištění čerstvě uvařeného piva od kalů a zbytků chmele. To vše se děje ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností než při provozu dosavadní technologie. Podle sládkové pivovaru Nataši Rouskové má investice za 2,5 miliónu korun významný dopad na optimální průběh kvašení piva.

„Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu,“ říká uvedla Rousková. Ve spilce se mladina sedm až deset dnů prokvašuje na požadovaný stupeň kvašení, pak jde do ležáckých sklepů, tanků, kde zraje.

Investice přerovského pivovaru si v posledních pěti letech vyžádaly částku 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů šlo do technologií, zbytek na modernizaci a výstavbu areálu. Po jejím ukončení se opět otevře také veřejnosti.

„Již nyní připravujeme nový program exkurzí pro návštěvníky. Pivovarů s klasickou výrobou už není mnoho, takže zájem podívat se pod pivovarnickou pokličku je veliký,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Pivo Zubr je držitelem titulu European Beer Star, několikanásobným šampiónem degustačních soutěží PIVEX a České pivo a patří mu také značka kvality KlasA. (Právo)

Biskup Tas z Boskovic obnovil v roce 1460 právo várečné vyškovským měšťanům, o které přišli v době husitských válek. Je známo, že krajem v létě roku 1423 táhla pod velením Diviše Bořka z Miletínska husitská vojska která, zničila biskupský hrad ve Vyškově. Poté v roce 1432 se na Vyškovsku objevili husité s Prokopem Holým, kteří dobyli všechny hrady a zámky až na hrad v Lulči a svlažovali svá vyprahlá hrdla pivním mokem. Ten se vařil na vyškovském zámku. Tuto historickou pravdu potvrzují i záznamy v soupisu biskupských statků, podle nichž všichni vyškovští měšťané museli posílat své poddané na práce tzv. manipulace s pivem. Těmto robotníkům se říkalo ližníci.

Také další biskupové kromě církevních povinností věnovali nápadnou pozornost vyškovskému pivovaru. Po Tasovi to byl Stanislav Turzo, který v roce 1498 potvrdil vyškovskému měšťanstvu právo várečné se všemi privilegii včetně mílového práva. To znamenalo, že míli ( 1 853,184 m) od města nesměl nikdo vařit pivo, ale ani čepovat. Poté přišel olomoucký biskup Stanislav Pavlovský s myšlenkou rozdělit právo várečné na pivo měšťanské a obecní. Tento systém se naplnil v roce 1588 a znamenal, že pivo obecní se vařilo na radnici pro potřeby města. Přitom nepravidelně podle toho, kolik bylo zrovna peněz pohromadě. Ve vaření měšťanského piva se zámožní občané střídali po domech na základě předem připraveného pořadníku.

Zásluha Lichtenštejnů

Rozhodující roli v historii vyškovského pivovaru sehrál biskup Karel z Lichtenštejna. Psal se rok 1677, kdy ve Vyškově vyhořelo pět domků hrnčířů, kteří byli vykázáni na opačnou stranu města. Na tamním rynku nechal biskup Karel v sousedství zámku se zahradami vystavět nový, již biskupský pivovar. Ten původní na zámku už totiž nestačil stále se zvyšující spotřebě piva. Doslovný zápis o historické události v archivních knihách zní: " Přijdouce pak v roce 1677 tyto domy skrze oheň na ruiny a jsouce potom pusty, toto místo k ruce knížecí milosti biskupa Karla z Lichtenštejna slavné paměti zaprodáno a pro vystavění pivovaru puštěno jest." Dodnes je na stejném místě současného pivovaru v jeho čelní zdi vsazen kamenný znak jmenovaného biskupa s českým nápisem . " Ze základů vybudoval Karel, hrabě z Lichtenštejna, biskup olomoucký, 1680". A právě tento letopočet berou všechny další generace nájemců a majitelů vyškovského pivovaru jako historický začátek vaření pivního moku. První várkou se tenkrát stalo bílé pšeniční pivo.

Od roku 1680 uplyne letos 325 let, v jejichž průběhu se přihodila dlouhá řada tragédií, příhod a nevšedních událostí. V roce 1643 příchod švédských vojsk do Vyškova proměnil obecní pivovar v hromadu trosek. Stojí za pozornost, že město pěstovalo vlastní chmelnici. K úsměvné vzpomínce patří nesporně nařízení města pro zámecký pivovar, který začátkem 18. století musel týden co týden přivalit sud piva do vyškovské školy, kde často docházelo kvůli tomuto moku k půtkám mezi rektory a studenty. V roce 1750 neopatrností sladovnického tovaryše shořelo osm košů sladu. Mnohem horší to bylo v dubnu 1873, kdy vyhořel celý pivovar a obnova provozu přišla na 30 tisíc zlatých.

Nájemce rekonstruoval

V roce 1891 si pronajal pivovar poslanec zemského sněmu Arnold Janda, jehož místo po smrti zaujal jeho syn, který v roce 1937 zavedl moderní chladicí kompresory, tanky, vybavil nové laboratoře a postavil garáže. Jenže za dva roky přišli do Vyškova nacisté, zabavili všechna nákladní auta pro wehrmacht, část zaměstnanců byla poslána na práce do Německa a další museli jít budovat vojenské objekty v rozsáhlém areálu střelnice, kde se připravovali němečtí piloti, tankisté a pěšáci na východní frontu.

Dramatický okamžik pro vyškovský pivovar nastal v roce 1943, kdy měl být do konce roku definitivně odstaven. Den před uplynutím lhůty zachránila pivovar intervence německého důstojníka dr. Karla Landsmanna, který získal pivovarnický podíl od tchyně Marie Dworské. Poslední válečná várka světlého a černého piva byla uvařena 25. dubna, ale krátce nato začalo večer mohutné bombardování Vyškova, které trvalo celou noc. Vyhořela polovina pivovaru, popelem lehly veškeré zásoby sladu, krmiv a více než tři tisíce dřevěných sudů. Jako zázrakem zůstaly nepoškozeny stáčírny, strojovny a varna.

Vyškovské pivo chutnalo ruským vojákům asi ještě víc než husitům. Vležáckém sklepě zvládli vypít 47 sudů, jeden sedmdesátihektolitrový byl navrtaný, v kvasírně z 18 plných kádí zůstala polovina prázdných, v ostatních se nacházel jen zbytek kvasnic.

Za 10 dní dokázali vojáci Rudé armády vypít 1235 hektolitrů piva. Tedy úctyhodný výkon.

První poválečná várka světlého vyškovského piva byla uvařená již 13. 6. 1945 v provizorní vaně pod širým nebem.

Snad už dost historie o pivovaru ve Vyškově, i když o jeho konfiskát byly vedeny stejně dlouhé spory jako při restitucích o určení majetku, o který se hlásilo i Olomoucké arcibiskupství. Vyškovský pivovar nakonec zůstal jako partner v a. s. Jihomoravské pivovary, je vybaven moderní technologií, linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudy KEG s obsahem 20,30 a 50 litrů. A to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu člověka na utváření konečné chuti a kvality piva.

Získává postupně věhlas

Vyškovské pivo nemá na Moravě slávu jako Starobrno, ale už se o něm mluví ve světě. Po dřívějším exportu do Švédska, Itálie a Chorvatska zamířilo letos až do zámoří. Konkrétně do USA a ještě konkrétněji do Chicaga. K tomuto zámořskému obchodu došlo zcela náhodou. Do Vyškova přijel loni Čechoameričan Josef Mareš, který v tomto hanáckém městě před usídlením v Americe vojákoval. Chtěl si zavzpomínat na mladé vojenské časy a okusit, jak po letech chutná vyškovské pivo. Tak došlo k setkání Čechoameričana s ředitelem vyškovského pivovaru Ing. Jiřím Piňosem. Slovo dalo slovo a došlo k zajímavému kontraktu. Pan Mareš jako mezinárodní potravinářský manažer vše zařídil a letos v dubnu se vydal z Vyškova první kamion se 40 320 třetinkovými láhvemi dvanáctistupňového světlého Březňáku do přístavu v Brémách. Odtud loď s nákladem 1680 palet doplula 25. dubna do New Yorku a putovala až do Chicaga.

Povšimněte si, že počet 1680 palet symbolizoval oslavný letopočet jubilejního výročí, které Vyškovští zvýraznili ještě novým silným pivem, jež nese název Jubiler a má sílu 16,80 stupňů. Jak promyšleně chytré. Málem bychom zapomněli, že vyškovský pivovar dodal nedávno poprvé 600 palet všech osmi klasických piv do Maďarska a stejný počet 12 tisíc lahví na Slovensko. Těsně před podpisem je smlouva s Bulharskem a nečekaný zájem o vyškovské pivo projevila Austrálie a dokonce Čína. Hanácké město má tak reálnou naději, že bude vyvážet pivo do čtyř světových kontinentů, což Olomoucké biskupství po dlouhá staletí svého vlivu na pivovar ve Vyškově ani při zázraku netušilo.

Vyškovské pivo si vede znamenitě i v těžké konkurenci na domácím trhu. V degustační soutěži o Zlatý pohár Pivex 2005 se mezi sedmými druhy piv za vyrovnanou kvalitu drží vyškovský světlý Džbán 11 . V soutěži tmavých pivních značek bez ohledu na stupňovitost je Havran 11 na 10. místě. Není ani bez zajímavosti, že pivo z Vyškova má za první měsíce letošního roku v prodejnosti primát dokonce v pražské pivní galerii. Vyškovský pivovar tak získává dobrou pověst doma i ve světě, i když ještě něco postrádá. A to svůj vlastní název, jako třeba Haná, Hanák nebo Vyškovan.... (Rovnost)

pozvánka

- Ve dnech 13. a 14. srpna proběhne ve vyškovském pivovaru den otevřených dveří. Účinkují Anna K., Ready Kirken a mnoho dalších. Začátek je v 10 hodin.

- K 325. výročí svého založení vyhlásil Pivovar Vyškov pro sportovně založené příznivce pěnivého moku soutěž " Vyškovské hospůdky".

- Do konce září je nutno navštívit nejméně deset z patnácti doporučených hospůdek, restaurací a občerstvení a v každém vypít alespoň jedno vyškovské pivo.

- Od hostinského dostanete razítko do svého " cyklo- pivního průkazu".

- Na začátku října proběhne slosování a vyhodnocení nejlepšího " pivního cyklisty", který bude náležitě odměněn. (Rovnost)

Rodinný pivovar Bernard a.s. dokázal zvýšit výstav nepasterizovaného piva Bernard v prvním pololetí letošního roku na 67,5 tis. hl., což představuje oproti loňskému roku za stejné období zvýšení o 8,6 tis. hl., tedy nárůst 14,3%. Cílem pivovaru v letošním roce je dosáhnout výstavu piva mezi 137 - 140 tis.hl.

Meziročním srovnání leden - červen 2004 / 2005 nárůst

Výstav piva 58,9 tis. hl / 67,5 tis. hl 14,3%

Obrat 103,4 mil. Kč / 127 mil. Kč 22,8%

Výnosy z prodaného piva 91,3 mil. Kč / 118,3 mil. Kč 30%

Na růstu výstavu piva se významnou měrou podílí export, především Slovensko, Rusko, tradičně Švédsko, rozvijí se vývoz do Velké Británie, Španělska, Polska, Austrálie. Ve srovnání prvních devíti měsíců 2004/2005 představuje nárůst exportu 148 procent (všechny exportní země se podílí na výstavu pivovaru v období 1 – 9/2005 celkem 11.280 hl piva).

Pro zajištění dalšího růstu výstavu pivovaru a zajištění zkvalitnění výroby jsme v prvním pololetí letošního roku investovali 10 mil. Kč, např. investice do nové myčky lahví byla v hodnotě 8 mil.Kč.

Pro závěr roku 2005 a rok 2006 máme v plánu další investice v řádu desítek milionů korun. Jedná se o rozšíření kvasné kapacity, úpravy chlazení, rozšíření ležáckých tanků, příprava architektonické studie nástavby administrativní budovy, varny a ležáckého sklepa.

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován.

Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva značky Bernard a prodává je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice. Podle hodnocení CZECH TOP 100 roku 2005 se Rodinný pivovar Bernard v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ se umístil na 3. místě v České republice, současně se stal v roce 2002 až 2005 nejobdivovanější firmou na Vysočině. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl vrátit k positioningu "Vlastní cestou", který představuje Bernard jako jedinečné nepasterizované pivo na trhu.

Rodinný pivovar Bernard na sebe během posledních dvou let upozornil kontroverzní reklamní kampaní "Svět se zbláznil, držte se...", která se vyjadřovala k aktuálním politickým i společenským událostem (naposledy např. k CzechTeku). Nyní se však rozhodl vrátit k původnímu positioningu "Vlastní cestou", který představuje Bernard jako jedinečné nepasterizované pivo na trhu. Od roku 2001 pivovar spolupracuje s reklamní agenturou Euro RSCG, která pro něj vytvořila i nynější sérii inzertních fotografií Zlato, určenou především pro exkluzivní časopisy. Objevovat se v nich začnou od listopadu, uvažuje se i o venkovní reklamě. Na fotografiích Tomáše Berana je Bernard představen v podobě různých šperků, které zdobí lidi, a má tak komunikovat "výjimečnost" piva.

Pivovar i agentura se podle spolumajitele Stanislava Bernarda rozhodly upustit od dosavadní reklamní strategie "Svět se zbláznil..." jednak kvůli časové náročnosti (bylo nutné rychle reagovat na vzniklou situaci), tak kvůli kontroverzím, které mezi veřejností vyvolávala. Svůj účel zasáhnout média i veřejnost však prý splnila. Bernard zároveň začal vydávat časopis s názvem Vlastní cestou, který bude distribuován především v síti jeho restaurací. Loni pivovar investoval do venkovní reklamy přes 9 mil. Kč, letos do konce září již 9,6 mil. Kč, z toho většinu (přes 8 mil.) do outdooru, zbytek do tisku. (Marketing & Media)

Značka Bernard získala významné ocenění, třetí místo v novinářské anketě Naše pivo 2005, pořádané v rámci prestižní soutěže České pivo roku 2005. Bernard se umístil za dvěma značkami z produkce pivovarského gigantu SAB Miller.Vyhrála značka Pilsner Urquell, druhý byl Gambrinus. Obě tyto značky představují na českém trhu mnohamilionový objem hektolitrů. Na skvělém třetím místě se umístila značka Bernard se svými 130 000 hl. piva. Čtvrté místo obsadil Budějovický Budvar, který se v loňském roce s Bernardem dělil o třetí místo.

Naše pivo 2005 je jediné hodnocení popularity jednotlivých značek piv, které každoročně pořádá Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s médii z celé České republiky. Hlasující novináři vybírají 5 značek z listiny piv vyrobených v ČR a konečné pořadí vznikne prostým součtem všech hlasů.

„Bernard je prémiovou značkou s relativně malým tržním podílem. Jsme vzácným kořením českého trhu s pivem.“ říká s úsměvem Stanislav Bernard a dodává: „O to více vyniká výborné vnímaní značky v kontrastu s pivními giganty. Také naše strategie výroby piva zůstává i nadále stejná. Zachováme tradiční chuť zajímavého a poctivého českého ležáku.“

O umístění rozhodoval rekordní počet 117 redakcí, které odpovídaly na otázku: „Kterých pět piv považujete za nejpopulárnější?“ Bernard uspěl mezi 68 nominovanými značkami piv, což je v dosavadní historii ankety zdaleka nejvyšší počet. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)