Mistr varny zámeckého pivovaru Herold pan Bohumil Kočka vaří pivo od roku 1960. Vyučil se v národním podniku Jihočeské pivovary ještě před tím, než se z něj vyčlenil Budějovický Budvar. Pivo vařil v dnes už neexistujícím pivovaru Blatná, "moc hezký pivovárek s výstavem dvacet tisíc hektolitrů a šestnácti zaměstnanci", vzpomíná. Pracoval i v Plzeňském Prazdroji.

Rád vzpomíná na práci v bývalém Sovětském svazu, vařil pivo v Petrohradu i v Kyjevě. "V pivovarech pracovaly převážně ženy, a to i na vedoucích místech. Byly chytré a dobře se s nimi spolupracovalo, muži byli často jen ve strážních službách pivovarů", hodnotí pan Kočka svou práci v zahraniční.

Na otázku jak by popsal varnu pivovaru Herold odpovídá: "Je už také v důchodovém věku jako já. Ale pracovat v moderní varně a jenom mačkat knoflíky by mne nebavilo. Tady musím vše udělat ručně. Je to dřina, ale má své kouzlo."

Vaření piva znamená být v pivovaru Herold už od čtyř hodin ráno a odejít, až když je vše uklizeno a vyčistěno. Prostě tradiční ruční výroba, na jejímž konci je poctivé pivo.

A jaké pivo má mistr varny pan Bohumil Kočka nejraději? "Nejvíce si pochutnám na exportním dvanáctistupňovém ležáku Herold. Má úžasně harmonickou chuť. A když mi přinesou z lahvovny pár kousků ještě před pasterem... Pšenici si dám také, ale té jen jednu sklenici pro chuť."

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Nejlepší drinky by se měly objevit v restauracích v Žatci, aby lákaly turisty, řekl T. Okamura

Čtyřicet studentů z patnácti škol z celé ČR ve středu 27. ledna bojovalo v divadle v Žatci o přízeň odborné poroty v rámci soutěže Žatecké pivo cup.

Druhý ročník soutěže připravilo Střední odborné učiliště a střední odborná škola SČMSD v Žatci.

„Úkolem soutěžících je připravit nápoj, který obsahuje pivo ze Žateckého pivovaru. Soutěží se ve dvou kategoriích – klasik a flair,“ sdělil Milan Bočkai z pořadatelské školy. Odborníci hodnotili nejen výslednou chuť nápoje, ale i způsob přípravy, čistotu skleniček a úpravu stolu.

„Tato soutěž je velmi dobrý nápad. Regionální gastronomické speciality je přesně to, co z hlediska rozvoje cestovního ruchu českým regionům stále chybí. Navíc tato soutěž je postavená na mladých lidech, které je třeba pro to podchytit,“ řekl v žateckém divadle Tomio Okamura, česko – japonský podnikatel, člen prezidia a tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

V Česku je známý také jako jeden z investorů televizního pořadu Den D. „Mohu pomoci vítězné recepty medializovat. Bylo by ale dobré, kdyby se objevily pivní speciality v restauracích v historickém jádru Žatce, aby byly lákadlem pro turisty. Na gastronomii je z velké části založen turistický ruch řady zemí, například Itálie, Francie nebo Španělska,“ vyplynulo z jeho slov.

Podle něj české regiony stále pokulhávají v nabídce pro zahraniční turisty. Také proto jich většina přijede jen do Prahy. „Stále chybí turistická infrastruktura, jako jsou třeba vhodné hotely. A navíc třeba lákadla v podobě lokálních gastronomických specialit. Turistika je o osobních požitcích. A jedním z nich je se dobře najíst a napít,“ řekl.

Na gastronomických specialitách ze žateckého chmele a piv, které jsou z něj uvařené, je částečně založen Chrám chmele a piva, který se v Žatci nyní realizuje. V jeho rámci se buduje na náměstí Prokopa Velkého restaurace a minipivovar, kde se mají takové speciality hostům nabízet. Projekt má být dokončen v příštím roce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Deset let starý převod podílu Znojma v pivovaru Hostan zaměstnává úředníky i policisty. Možná promluví i do volebního boje.

Práce pro policii, muniční sklad pro letošní volební rok. Tak začíná vypadat deset let starý případ převodu podílu města ve znojemském pivovaru Hostan. Svědčí o tom alespoň trestní oznámení, které ve středu podali zástupci znojemské organizace Dělnické strany. Již loni v listopadu požádal o předložení všech podkladů o převodu zastupitelstvu radní Jiří Kacetl.

„Kolem toho, jak město koncem devadesátých let převedlo svůj podíl na tehdejšího vlastníka, je mnoho otázek, které je potřeba rozkrýt. Je to pro veřejnost velmi citlivá otázka, všichni vnímáme pivovar jako jakési rodinné stříbro. Proto jsem využil svého práva a vyžádal si všechny podklady,“ řekl Kacetl.

Materiály o tom, jak tehdejší městští činitelé postupovali při přípravě a schvalování převodu vlastnického podílu města ve společnosti provozující pivovar Hostan, zatím úředníci shromažďují.

„Jsou to záležitosti již archivní, proto jsme nestihli předložit požadovaný materiál na poslední schůzi v loňském roce. Na první letošní zasedání už ale zastupitelé dostanou jak popis běhu tehdejších událostí a přehled usnesení orgánů města, tak názor právníka na celou záležitost a také znalecký posudek na areál,“ uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zastupitelé mají schůzi naplánovanou na březen, sejdou se ale možná dříve. „Čekáme na výsledek jednání právníků o návrhu kupní smlouvy a podmínkách, které schválili zastupitelé loni v listopadu. K jeho projednání se zřejmě zastupitelstvo sejde mimořádně,“ dodala mluvčí.

Trestní oznámení

Ještě než úředníci předloží spisy zastupitelům, vyžádají si je možná policisté. Ve středu jim totiž přinesli trestní oznámení předáci znojemské organizace Dělnické strany.

„Pořád se jen mluví a nikdo nic nedělá, tak jsme konali my. Je kolem toho příliš mnoho nejasností, které je třeba vyšetřit. Víme, že celá záležitost je promlčená a nikdo nebude potrestán, ale je potřeba zjistit, co se tehdy vlastně stalo,“ řekl Arnošt Zittner, šéf místní organizace strany, která čeká na rozhodnutí soudu o vládním návrhu na její rozpuštění kvůli propojení s neonacistickými extremisty.

V krátkém textu, který straníci předali státnímu zastupitelství a policii, uvádí, že město mělo koncem března roku 1999 svůj třicetiprocentní podíl ve společnosti Hostan převést výměnou za stavbu jižní cesty ke znojemskému hradu a rotundě. Jak již dříve uvedli nynější představitelé Znojma, město k cestě ovšem nemá žádný majetkový vztah.

„Město se svého obchodního podílu zbavilo prodejem za podhodnocených pětasedmdesát tisíc pěti fyzickým osobám. Odhadovaná cena pivovaru v té době byla sto milionů korun,“ tvrdí zástupci strany v oznámení.

Dnešní místostarosta a tehdejší starosta Znojma Pavel Balík nechtěl záležitost komentovat. „O této informaci vůbec nic nevím a nevím ani co bych k tomu dodal. Určitě však mají právo dát podnět k prošetření hospodaření města, na to má právo každý,“ uvedl Balík.

Jak se zviditelnit

Radní Kacetl vidí za oznámením politickou motivaci. „Mají na to samozřejmě právo, jako každý, kdo má podezření, že došlo k trestnému činu. Politický osten v tom ovšem vidím. Dělnická strana bude dělat všechno proto, aby uspěla v komunálních volbách a tohle je mediálně chytlavé téma,“ podotkl Kacetl.

Odmítl přitom, že by sám požadoval předložení dokumentů zastupitelům kvůli předvolebnímu boji.

„Postupoval bych úplně stejně, i kdyby byl den po volbách. Udělal jsem to také bezprostředně poté, co jsem se o nejasnostech kolem tehdejšího převodu pivovaru dozvěděl z místního tisku,“ dodal radní.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus Světlý vypili Češi za uplynulý rok. Zájem o toto balení Gambrinu tak výrazně vzrostl ve srovnání s rokem 2008, kdy se prodalo přibližně 143 tisíc ks. Gambrinus je tak nejprodávanějším pivem i v tomto balení.

Právě Gambrinus byl v Česku první pivovar, který přišel na trh s pětilitrovými soudky se světlým výčepním pivem. První soudky si mohli zákazníci pořídit v květnu 2007 a do konce daného roku jich vypili více než 74 tisíc. V roce 2008 spotřeba piva v pětilitrových XXL plechovkách vzrostla na více než 143 tisíc prodaných soudků. V loňském roce již Češi vypili téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus, což představuje spotřebu vyšší jak 6000 piv vyčepovaných z pětilitrových soudků za jediný den. Obliba pětilitrových pivních soudků tak významně roste, což potvrzují i čísla celého trhu, který oproti roku 2008 vzrostl o téměř 50 %. Více než třetina tržního podílu patří právě pivu Gambrinus.

„Pivaři si oblíbili pětilitrové soudky zejména proto, že jim přináší čepované pivo přímo domů, aniž by si museli zapůjčit výčepní zařízení. Naše XXL plechovka je proto oblíbená při oslavách s přáteli a na každé párty,“ říká Jiří Rákosník, Senior brand manažer značky Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu?

Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti složení, původu a ceně potravin, že se téměř vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů, ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech jsme si nejprve vytipovali potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského technologa Víta Syrového jsme pak vybrali desítku těch, které svým složením hřeší nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu je poté ohodnotila po chuťové stránce.

Každá potravina od nás také získala bodové vysvědčení za množství škodlivých chemikálií ve složení. Všechna "éčka" jsme ohodnotili jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná surovina s 0 body, nejhorší naopak takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství výrobců potravin.

Tajemné pivo pro diabetiky

(Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů)

"Je v něm cítit něco navíc, co tam nepatří. Má podivnou pachuť," přemýšlí Hanka Michopulu a složení jí dává za pravdu. "Tomu, kdo považuje pivo za přírodní produkt, by po přečtení údajů o složení asi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Otázkou je, co si představit pod pojmy ,upravený chmel‘ a ,chmelový extrakt‘. Něco z chmelu to asi obsahovat bude, ale kdo ví co. Z dále uváděných látek je šokující náhradní sladidlo. Že by bylo toto pivo určeno jen pro diabetiky? Barvivo a kyselina již jen doplňují celkový nepříznivý dojem," rozebírá složení nealkoholického piva Syrový.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Vojtěch Bednář | Kráceno

Pěstování chmele má na Žatecku tradici možná delší než tisíc let. Snad každé pivo na světě má něco společného se Žatcem. A to by měl podle ministerstva kultury i žateckých vědět celý svět. A možná že opravdu bude. Historická pivovarská oblast v Žatci totiž aspiruje o zapsání na seznam Unesco.

Budovy staré více než sto let. Dříve se v nich skladoval chmel a vařilo pivo. Teď tu vzniká obří svatostánek piva s příznačným názvem Chrám chmele, který má být navíc zapsán na celosvětový seznam chráněných památek.

Jiří Vent, ředitel Chrámu chmele a piva: "V Evropě obdobné město s podobnými sklady a chmelařskými technickými památkami neexistuje."

Jiří Vaníček, žatecký architekt: "Bylo vytipováno cirka 21 budov, které by měly být zahrnuty do Unesca."

Jednání s Unescem začnou příští rok. Proces zapsání na seznam památek ale trvá i několik let.

Obyvatelé Žatce: "Je to fajn, když tam bude, to zvýší turistický ruch ve městě." "Určitě by to byl nějaký přínos pro město, jezdilo by sem i víc lidí se dívat na to."

Davy turistů sem ale mohou začít proudit už v létě. V srpnu by se mělo otevřít muzeum chmele a také nová dominanta města pivní maják - vyhlídková věž vysoká 42 metrů. My jsme se nahoru podívali už dnes.

V případě hezkého počasí jsou z věže vidět vrcholky Krušných hor, Českého středohoří a dokonce dohlédnete až na okraj Prahy.

Na vrchol věže pojede multimediální výtah, který bude připomínat let balónem. Lákadel pro turisty ale bude mnohem více. Vedení Chrámu chmele vzkazuje, přijeďte se podívat.

Zdroj: R1 Lyra | Autor: Tomáš Novák

Skoro o 12 procent stoupla roční produkce Pivovaru Hols sídlícím v liberecké čtvrti Vratislavice. Mediafaxu to ve středu řekl ředitel pivovaru ředitel pivovaru Pavel Hostaš.

V roce 2008 pivovar prodal 134 tisíc hektolitrů, loni 149 700. "Jsme spokojeni. Produkce v předchozích dvou letech byla nadprůměrná,“ řekl ředitel.

Podle jeho slov se jim dařilo na domácím trhu a rostl i export. "Pro nás jsou hlavními trhy Francie a Německo,“ upozornil ředitel. Pivovar do zahraničí vyváží 70 procent své produkce.

Loni pivovar investoval zhruba 45 milionů, letos to bude podle ředitele necelá polovina. "Potřebujeme novou stáčečku na sudy, vylepšit infrastrukturu a také chceme investovat do propagace vlastních kvasnic,“ přiblížil ředitel.

Podle jeho slov chystají pro letošní rok, především pro sběratele opět, tradiční sadu speciálních etiket vztahujících se k autoveteránům. Další nezvyklé etikety vzniknou ve spolupráci s čáslavským letištěm. "Budeme mít také nové, exkluzivnější balení. Bude to taková dárková záležitost. Novinku chystáme na Vánoce, ale zatím si necháme pro sebe, o co se jedná,“ dodal ředitel pivovaru.

Vratislavický pivovar musel stejně jako jiné pivovary kvůli zvýšení sazbě DPH a spotřební daně pivo od ledna zdražit. "V průměru stoupla cena o osmdesát haléřů,“ poznamenal Hostaš.

I přes stále rostoucí produkci pivovaru jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní. Podobně jako v předchozích letech s výstavem kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Historie vaření piva ve Vratislavicích nad Nisou sahá do roku 1872. Pivovar prošel několika krizemi, naposledy na konci minulého století. V roce 1997 ho tehdy koupily Pražské pivovary, o rok později ale závod v Liberci uzavřely. Hols provoz obnovil o dva roky později, místo Vratislavi ale začal nabízet Konrada. V prvním roce po obnovení výroby pivovar vyprodukoval 15 tisíc hektolitrů piva, produkce ale od té doby každoročně stoupá.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Marek Kuntoš

Značka Pilsner Urquell z portfolia Plzeňského Prazdroje dokončila uzavřené výběrové řízení na kreativní agenturu, vyhlášené v září loňského roku. Společně se stávající agenturou Leo Burnett do něj bylo přizváno dalších sedm agentur. Po náročných třech kolech se vítězem tendru stala agentura MARK/BBDO.

„Za osm let spolupráce s Leo Burnett vznikla celá řada výborných kampaní, vždyť reklamy jako Bedřich Smetana, Josef Jungmann, Národní divadlo nebo Emil Zátopek patří k nejoblíbenějším nejen mezi spotřebiteli. Kreativa Leo Burnett přispěla k dlouhodobé profilaci Pilsner Urquell jako unikátní a ikonické české značky. Přesto jsme se ale loni rozhodli oslovit přední české a slovenské kreativní agentury a zmapovat tak náš reklamní trh. V průběhu výběrového řízení jsme viděli celou řadu vysoce kvalitních nápadů i nových přístupů. Na základě předložených návrhů a zpětné vazby od spotřebitelů jsme se rozhodli svěřit značku Pilsner Urquell agentuře MARK/BBDO,“ říká Tom Verhaegen, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje, a. s.

„Agentuře Leo Burnett děkujeme za jejich dosavadní práci pro Pilsner Urquell. Mohu ji ujistit, že u nás za těch osm let nastavila velmi vysokou laťku, kterou bude dlouhodobě pro kohokoli obtížné překonat. Rád podám každému na Leo Burnett vynikající referenci,“ dodává Tom Verhaegen.

MARK/BBDO začne od února 2010 pracovat pro značku Pilsner Urquell, první reklamní kampaně se budou objevovat v druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku. Značku povede tým pod vedením kreativního ředitele Leona Sverdlina a client service directora Míly Knepra.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Heineken uklidňuje konzumenty po uzavření lounského pivovaru. Odmítá spekulace, že nakonec nechá otevřené jen Krušovice

„Jaký kód musí být na etiketě lahve, aby měl člověk jistotu, že koupené pivo bylo opravdu vyrobené v Lounech?“ Problém řešil v prosinci na jednom pivařském serveru pan Pavel. „No a mám po problému, jestli je opravdu lounské pivo z Loun. Je to škoda!!!“ komentoval v pondělí Pavel předchozí debatu, která se po jeho příspěvku rozjela.

Ve stejný den totiž společnost Heineken oznámila, že s výrobou v lounském pivovaru končí. Všechno své pivo na severu Čech tak bude Heineken vyrábět na Ústecku. Ve Velkém Březně, kde se vaří tradiční Březňák, bude vznikat i pivo pod značkami Louny a stáčet se tu bude do lahví. V ústecké čtvrti Krásné Březno, kde se dělá Zlatopramen, se budou lounským pivem plnit sudy.

Pro lounské patrioty a štamgasty z hospod na Lounsku to není příjemná zpráva. „Nejsou z toho nadšení. Ale co se dá dělat," prohlásil majitel restaurace U Kaiserů v Lenešicích u Loun s tím, že jiné pivo jeho zákazníci zatím nechtějí.

Vedení Heinekenu po svém kroku doufá, že své zákazníky na Lounsku udrží. „Mezi značkami, které vyrábíme, je samozřejmě rozdíl. Zlatopramen je celostátně úspěšné pivo, zatímco Louny jsou značka regionální. Nicméně na Lounsku je pro nás klíčová a chceme ji udržet,“ zdůrazňuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

„Náš sládek kvalitu ohlídá“ Výroba i odbyt lounského pivovaru v posledních pěti letech klesaly meziročně vždy o deset procent. Jestliže před 10 lety byl výstav mezi 200 a 300 tisíci hektolitrů, letos by už klesl pod 100 tisíc hektolitrů za rok. „Jedním z problémů bylo právě to, že se na lounské pivo množily stížnosti od zákazníků. Pivovar ve Velkém Březně a jeho zařízení bude zárukou, že si pivo udrží stálou kvalitu,“ uvádí Eliášová. Že pivo bude mít jinou chuť a pivaři se od něj odvrátí, se nebojí. „Výrobní postup se dá ohlídat, aby se chuť zachovala,“ dodala mluvčí.

Na druhou stranu je nutno ovšem podotknout, že do lounského pivovaru se neinvestovalo a nápojářská skupina Drinks Union, která Heinekenu pivovary v Lounech, Ústí a Velkém Březně prodala, dlouhodobě marketingově tlačila ústecké a posléze velkobřezenské pivo. Úpadek lounských značek může být důsledkem.

Soustředění výroby piv na Ústecku má zaručit vyšší kvalitu i pro lounské pivo také díky Petru Hauskrechtovi. Sládek už dohlíží na výrobu ve Velkém i Krásném Březně, neboť oba pivovary spolu úzce spolupracují. „Sládek, pan Hauskrecht, je natolik dobrý a zkušený, aby si Louny pohlídal.“ Zároveň Eliášová odmítla námitky, že firma Heineken potlačuje a ničí česká piva na úkor svých tradičních. Odmítá také spekulace, že v budoucnu hodlá vedení stáhnout pivní značky z Čech do jediného pivovaru - moderních středočeských Krušovic. „To musím vyvrátit. Právě pivovar ve Velkém Březně má být místem, kde chceme vyrábět jak Březňák, tak různá speciální piva. Pan Hauskrecht je takovým specialistou na speciály, staral se třeba o Zelené pivo ve Starobrně,“ zdůraznila Eliášová.

Argumentem pro budoucnost velkobřezenského pivovaru jsou investice. Nová linka za 8 milionů loni umožnila stáčet dvojnásobné množství piva. A rozšíření spilek, sklepů a tanků za 12 milionů dovolí letos zvýšit výrobu piva o čtvrtinu. Podle mluvčí Heinekenu mělo kritizované uzavření několika pivovarů v Česku právě investiční důvody, nikoliv potlačování tradičního českého piva. „V některých pivovarech, jako třeba v Kutné Hoře a Lounech, se do pivovarů snad 20 let nic neinvestovalo. A poloha pivovaru ve Znojmě (ten Heineken také uzavřel) blízko rotundy zase ztěžovala dopravu,“ shrnula potíže Eliášová.

***

* Heineken

V roce 1863 koupil Gerardus Adrian Heineken pivovar z 16.století v centru města Amsterdam. Nyní je budova muzeem Heinekenu, nový pivovar vznikl jinde. Hlavní ústředí firmy zůstalo v Amsterdamu. Největší pivovary v Nizozemí má firma v městech Zoeterwoude a Den Bosch Pivovar převzal část trhu na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Černé hoře a v Česku. Piva patřící pod Heinekem jsou prodávána ve 120 zemích světa. Výstav v roce 2008 byl 162 milionu hektolitrů piva, v tomtéž roce měla firma tržby 14,3 miliardy eur.

* Heineken a Louny

V Česku Heineken ovládl v roce 2003 společnost BBAK, které patřil mj. pivovar Starobrno, pak následovala koupě pivovaru Královské Krušovice od společnosti Radeberger Gruppe. V roce 2008 po souhlasu Antimonopolního úřadu koupil koncern Heineken síť pivovarů společnosti Drinks Union (pivovary Kutná hora, Velké Březno, Ústí nad Labem, Louny). Prostřednictvím těchto značek se dostal do velkoobchodních řetězců. V červnu 2009 oznámila společnosti, že pivovary Kutné Hoře a Znojmě uzavře. V pondělí oznámila firma uzavření pivovaru v Lounech. Přemění ho na sklad. Firma Heineken přesunula výrobu z Loun do Ústí nad Labem - Krásného Března a do Velkého Března.

* Louny

Lounský pivovar byl založen v roce 1893. Od roku 1992 byl akciovou společností. Na podzim 2001 oznámily spojení dva největší severočeské pivovary Drinks Union (Velké Březno a Ústí) a pivovar Louny. „Tímto krokem se chceme bránit tlaku nadnárodních společností,“ řekl 10. října 2001 tehdejší obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Pivovary se pod jednu firmu spojily o rok později. V Pivovaru Louny se dosud vyráběly značky: Louny světlé výčepní, Louny světlý ležák, Louny tmavé výčepní, Louny tmavý ležák, Louny Klasik, Louny Diamant.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Až se v únoru naplní poslední sudy lounským pivem, které nyní zraje v nádržích, zůstane Žatecký pivovar jediným výrobcem piva v širokém okolí. Pro žateckého výrobce se tím nabízí šance prodávat své pivo v hospodách na Lounsku.

„Je pravda, že už jsme po Lounech převzali několik restaurací. A další možná získáme,“ přiznal obchodní ředitel žateckého výrobce Radek Vincík. Je to jednoduchá strategie - jeden regionální výrobce se stahuje, další má šanci.

„Ale je nutné zdůraznit, že končí jen výroba piva v Lounech, nikoliv pivní značka Louny. A když se Heinekenu povede udržet důvěru zákazníků, nic moc se na trhu měnit nemusí,“ zdůraznil vzápětí Vincík.

Skutečnost, že Žatec končícímu lounskému pivovaru přebral několik hospod, neznamená, že by jeho obchodní zástupci byli až tak rychlí. O potížích s kvalitou lounského piva se v posledních měsících ví. A nejlépe je poznají přímo hostinští. „Někteří se na nás sami obraceli už na podzim, protože cítili problémy,“ vysvětlil Vincík.

Co pivaři?

Přestože mezi Žatcem a Louny panuje tradiční řevnivost, obchod s pivem to prý příliš neovlivní. Možná přímo v Lounech někteří hospodští mohou žatecké pivo odmítat programově, ve vesnicích na Lounsku už je ale k dostání i pivo ze Žatce. Stejně jako řada dalších značek.

„Spíš se může projevit to, že lidem, kteří pijí pivo třicet, čtyřicet let, bude chybět tradiční české pivo. My jsme ho tu vyráběli jen s konkurenčními Louny, teď jsme zůstali sami. Někdo prostě nemá rád pivo nadnárodních společností,“ přemítal Vincík. Dlouholetí štamgasti podle něj poznají, jestli je chmelový mok vyrobený tradiční cestou, nebo v moderním pivovaru, který všechny procesy urychluje. „Když pivo dlouho zraje, má bohatší chuť. Sládkové pro to mají zvláštní výraz, říkají, že je piva plná huba,“ vysvětlil žatecký ředitel.

V Ústeckém kraji vaří pivo už jen závody v Žatci, Krásném Březně a Velkém Březně. Od roku 1997 se zavřely pivovary v Děčíně, Mostě, Litoměřicích a tento týden končí výroba i v Lounech. Nové minipivovary jsou v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Dva objekty u třešťského zámku jsou téměř „mrtvé“. A už existují i plány na jejich demolici.

V prostoru bývalého pivovaru by vyrostlo nové relaxační centrum s bazénem, místo někdejšího domu dětí a mládeže by stálo centrum vzdělávací. Obě stavby by byly přičleněny k areálu zámeckého hotelu, který vlastní a provozuje Akademie věd ČR. Včera se v Třešti mluvilo o některých detailech připravované výstavby. Ještě však není vyřešena zásadní otázka. Kde na to vzít?

Nejdříve musí být hotový a odsouhlasený projekt, potom lze žádat o peníze z dotačních fondů. Žadatelem bude buď akademie věd, nebo město - to určí smlouva, kterou se teprve budou zabývat radní.

Lidi v Třešti a okolí jistě potěší, že součástí navrhovaného relaxačního centra je mimo jiné šestnáctimetrový bazén se čtyřmi drahami.

Jde o ambiciózní záměr. Na to, že je doba, kdy akademie věd má na svůj chod méně peněz od státu. Loni dostala 5,9 miliardy, letos jí státní subvence klesnou zhruba na 5,1 miliardy. A také město musí šetřit. Na druhou stranu, už se nebude opakovat období, kdy je možné v takové míře čerpat dotace z EU. Ta „štědrá“ doba skončí v roce 2013.

Bazén v šestitisícové Třešti není, což limituje výuku plavání dětí i možnosti zámeckého hotelu. Ten se zaměřuje na kongresovou turistiku.

Třešťské relaxační centrum zahrnuje vedle „koupaliště“ i sauny a perličkové masáže, venkovní terasu a zimní zahradu. „Chtěli bychom v budově také obnovit místní výrobu piva, počítám s minipivovarem. Fungovala by také pivnice,“ dodal k záměru relaxačního centra architekt Lukáš Franěk. Podle něj se uvažovalo také o možnosti zřízení pivních lázní. Ty ale v aktuálním architektonickém návrhu nejsou.

Vzdělávací centrum vzniklo v bývalém domě dětí a mládeže. To je nevzhledná stavba z éry komunismu. Dům využívají nyní jen stolní tenisté. A sídlí tam jedna účetní.

K chystanému třešťskému relaxačnímu a vzdělávacímu centru mají co říct památkáři. „Členěním oken, střešní krytinou a pláštěm novostaveb se budeme ještě zabývat,“ poznamenal včera v Třešti památkář Roman Vlach.

Jednání se povedou také kolem navrhované podzemní chodby, která by spojovala nový areál se zámkem. Pokud by chodba vznikla, bude potřeba zasáhnout do základového zdiva historické stavby. „Chodba by vycházela na zámku v místech, kde jsou nyní skladiště a ledničky. Jinak by vedla asi dva metry pod povrchem,“ předpokládá architekt Lukáš Franěk.

Chodba by sloužila hlavně gastroprovozu. Do pivovarské hospody by se mohla „tunelem“ vozit jídla z kuchyně zámeckého hotelu.

„Jak bude chodba široká? Nebude dvoupatrová?“ to jsou zase otázky, které ještě budou pokládat památkáři jihlavského magistrátu.

„Může se stát, že stavba začne vzdělávacím centrem. Pak by zpočátku nebyla chodba aktuální,“ poznamenal architekt Franěk.

Uvedl, že pokud chodba vznikne, bude zásah do základů zámku co nejšetrnější - samozřejmě v místě, se kterým bude souhlasit statik.

Než se v Třešti bude něco stavět, bude také nutné prozkoumat stav kanalizace - zejména jedné staré klenuté stoky.

O tom, jestli se vůbec bude nový areál budovat, rozhodne úspěšnost žádosti o dotace. Tu podá buď akademie věd, nebo město. „Pokud se ukáže, že by bylo vhodné, aby investorem nebo nositelem projektu bylo právě město, tak bychom do toho šli,“ předpokládá starosta Třeště Vladislav Nechvátal.

„Ekonomická situace je nyní trošku složitější. I spolufinancování projektu nebude jednoduchá záležitost. Totéž platí, pokud jde o provoz plánovaného areálu,“ dodal Nechvátal. Dnešní Akademii věd České republiky tvoří 54 výzkumných pracovišť zaměstnávajících téměř 7 000 lidí, z toho více než polovina připadá na vědecké pracovníky. Třešťský areál slouží akademii, ale i dalším zájemcům jako kongresové centrum.

Zámecký areál byl původním majitelům zabaven na základě Benešových dekretů. Několik let sloužil jako muzeum, galerie a sídlo umělecké školy. Zdevastovanou památku pak získala tehdejší Československá akademie věd.

***

* Víte, že... Kdyby vyšel v Třešti záměr výstavby relaxačního centra, včetně pivnice a minipivovaru, vařilo by se ve městě pivo po více než 50 letech. Tradice pivovaru sahají do 17. století. Pivo se zde přestalo vařit za totality. Nejbližší bazény jsou pro obyvatele Třeště v Jihlavě. V létě se místní lidé jezdí koupat hlavně do nedalekého lomu v Čenkově. „Pokud se ukáže, že by bylo kvůli získání dotace vhodné, aby investorem nebo nositelem projektu bylo město, tak bychom do toho šli.“ starosta Třeště Vladislav Nechvátal

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

V loňském roce koupila pivovar Klášter, který sídlí v Klášteře Hradišti poblíž Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku, česká pivovarnická skupina K Brewery. Ta vlastní po celé České republice dnes již šest pivovarů a klášterský pivovar je tedy dalším, který zakotvil v této skupině.

Pod sloganem „Návrat k tradici“ usiluje K Brewery o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Vloni méně, letos více piva

„Pivovar Klášter uvařil v roce 2009 přibližně 50 tisíc hl piva, tedy výrazně méně než v předchozích letech, což souvisí s probíhající restrukturalizací firmy po změně vlastníka a s výrazným omezením exportů, které nebyly pro pivovar finančně výhodné,“ uvedl ekonomický ředitel firmy Ctirad Kábrt.

Podle ředitele je nutné připomenout i celkový pokles konzumace piva na českém trhu. Přesto již opatření přijatá ve výrobě přinášejí první pozitivní výsledky a v letošním roce se počítá s dvouciferným růstem.

„Budeme usilovat o návrat na staré pozice v regionu. Pozitivní údaje z posledních měsíců se týkají i exportu, kde se podařilo uzavřít kontrakty v zemích, do kterých v poslední době pivovar příliš nevyvážel do Finska, Chorvatska a Ruska,“ uvádí Ctirad Kábrt.

„I v této složité situaci neuvažujeme o propuštění zaměstnanců, naopak se budeme snažit udržet stávající stav popřípadě rozšířit naše obchodní týmy,“ dodává vedení společnosti. Nyní se musí Klášter zaměřit na co nejvyšší kvalitu piva, k tomu by měly pomoci nové technologie a pokusit se opět oživit značku Klášter, stejně jako tomu bylo v minulých letech. „Věříme, že štamgasti v místních hospůdkách či v okolních městech najdou v klášterském pivu tu pravou chuť a teprve čas ukáže zda naše pivo je opravdu dobré,“ dodal Ctirad Kábrt.

Zdroj: Můj ventil.cz

V Lounech končí po šesti staletích vaření piva. Majitel výrobu přesouvá do Ústí a Velkého Března

Minimálně šest století se v Lounech vařilo pivo. Tradice, již zahájili místní měšťané a později v ní pokračoval schwarzenberský pivovar na kraji Loun, tento týden skončí. Včera o tom rozhodlo vedení společnosti Heineken, která pivovar poslední dva roky vlastní.

Nejvýznamnějším důvodem, proč se v Lounech už pivo vařit nebude, je prý špatný technický stav pivovaru. „Desítky let se do něj neinvestovaly větší částky. A hlavně v poslední době se množily stížnosti ze strany zákazníků na jeho kvalitu. Pivovar by si vyžádal investice minimálně za desítky milionů korun,“ uvedla mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Peníze ale do lounského závodu Heineken investovat nechce. I proto, že výroba piva v Lounech v posledních letech klesala. A protože se pivo prodává méně, což asi ještě zhorší vyšší spotřební daň, společnosti by se prý peníze vložené do modernizace nevrátily.

Do konce týdne v Lounech provoz skončí, přesune se do pivovarů společnosti v Krásném Březně v Ústí a do Velkého Března. O místo kvůli tomu přijde 29 lidí. Ve druhé fázi útlumu přestane pivovar do konce února i stáčet dovážené pivo do sudů, tím se počet pracovníků sníží o dalších 30. Třinácti zaměstnancům nabídne společnost práci v jiných pivovarech, konkrétně v Krušovicích a zmíněném Velkém Březně. Lounský areál má sloužit jen jako distribuční centrum.

„Určitě bych tomu neříkala pouhý sklad. Je to pro nás dost důležité místo vzhledem ke své poloze mezi Prahou a německými hranicemi,“ upozornila Eliášová.

„Už to nebude ono“ Heineken slibuje, že i dál chce podporovat kulturu a sport v Lounech. A že bude pokračovat ve výrobě piva se značkou Louny, i když už to bude o 60 kilometrů dál.

Už nyní se ale odborníci i pivaři shodují, že lounské pivo se změní. Podle výrobců ovlivňují chuť jak suroviny, tedy místní voda či slad, tak technologický postup při vaření. „Ta důvěra jako k domácímu pivu už tam asi nebude. Ale že bych změnil pivovar? To ne, vždyť já mám pět druhů piv, i když všechno od Heinekenu. Komu nechutnají „Louny“, může si dát třeba „Zlaťák (Zlatopramen),“ říká například Jiří Hora, majitel restaurace U Somolů. „To už bude jiné pivo, i kdyby jen kvůli jiné vodě. A jak to mohou být Louny, když se to vaří někde v Březně?“ tvrdí Miloš Kolařík, který šéfuje lounské restauraci U Jíchů. Přestože je lounský patriot, od loňského léta ve své hospodě točí jiné pivo. Kvalita lounského piva prý totiž klesala už dřív.

Vedle Kolaříka rozhodnutí kritizovali i běžní pivaři. A na webových stránkách pivnidenik.cz někteří dokonce konec lounského pivovaru předpovídali. „Já bych to nazval scénář a la Heineken, protože ho používají prakticky vždy a všude. Od linky k uzavření celého pivovaru je už jen krůček. Bohužel dojde i na to,“ napsal například Libor ze Slovenska už 27. listopadu loňského roku, krátce po uzavření lahvárny v Lounech.

Heineken v posledních letech koupil a zavřel několik pivovarů, například v Kutné Hoře, Znojmě nebo v Rimavské Sobotě.

Konec vadí i konkurenci

Konec výroby piva v Lounech rmoutí nejen místní patrioty, ale dokonce i konkurenci. „Pro nás se tím možná otevírá nějaký prostor na trhu. Ale radost z toho jako pivovarník nemám. Vždyť to byl, stejně jako my, lokální pivovar, který vyráběl pivo tradičním způsobem. Tedy s otevřenými spilkami a dobou zrání 60 až 80 dní. Mrzí mne to,“ říká třeba obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

„Je to smutné. Pivo se v Lounech vařilo od nějakého 14. nebo 15. století. Šest set let určitě. Hodně lidem bude chybět. Já to vnímám jako konkurenční boj, v cizině české pivo nechtějí,“ přemítal ředitel lounského muzea Bedřich Štauber.

V lounských hospodách i mezi odborníky se spekuluje, že nakonec se výroba piva stejně přesune do moderního závodu ve středočeských Krušovicích, který patří také Heinekenu. Ti, kteří se o pivo zajímají, míní, že tu časem skončí i piva z Velkého a Krásného Března - tedy Březňák a Zlatopramen.

„O tom se potichu mluví už dlouho. Má to logiku, protože Krušovice jsou moderní a mají kapacitu to zvládnout,“ řekl pro MF DNES zástupce jednoho z velkých českých pivovarů s podmínkou zachování anonymity. Zástupci Heinekenu to popírají. Zatím?

***

* Co si myslíte vy? Vážení čtenáři, co si myslíte o rozhodnutí vařit lounské pivo u Ústí? Budeme rádi, když nám svůj názor na rozhodnutí Heinekenu sdělíte. Pište na mail: redul@mfdnes.cz

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Změna je život. Lounské pivo se bude vařit ve Velkém Březně

Co si o přesunu myslí Ústečané?

„Pokud se Louny budou vařit tady u nás, tak budou kvůli jiné chuti místní vody chutnat jinak,“ domnívá se kupříkladu Josef Vaškanin. Jako podobný příklad zmiňuje velký Zlatopramen stáčený do PET lahví, který se dle potřeby vyrábí jinde než v Ústí.

„Pochybuji, že tady otevřou nové hospody s lounským pivem. Poptávka po něm klesne a jeho výroba potichu vyšumí a brzy skončí,“ vidí budoucnost lokálního piva v černých barvách Ústečan.

Jedním z důsledků přesunu výroby bude i propouštění zaměstnanců.

„Očekává se, že 29 pracovních pozic se stane nadbytečnými ke konci měsíce ledna. Během příštích týdnů a měsíců se počet pracovních míst bude snižovat přibližně o dalších třicet,“ oznámila Kateřina Eliášová, mluvčí společnosti Heineken Česká republika, která na severu Čech vlastní i Zlatopramen a Březňák.

Kvůli zavření lounského provozu má být nabídnuto jeho zaměstnancům celkem třináct pracovních pozic v jiných pivovarech společnosti. „Z toho jsou dvě místa ve Velkém Březně,“ řekla za Heineken Kateřina Beute.

„Vařit a stáčet do lahví se bude ve Velkém Březně, v krásnobřezenském areálu se bude skladovat do sudů.“

Oficiálním důvodem pro zavření pivovaru v Lounech je jeho špatný technický stav a trvalý pokles výroby. Také investice, nezbytné pro dodržení všech požadavků na bezpečnost a kvalitu, by byly při zachování provozu údajně značné.

Čerstvě uzavřený pivovarský areál v Lounech má v budoucnu sloužit jako distribuční centrum. Odtud se budou expedovat všechna česká piva, která Heinekenu patří.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Kůs

Dobre známe zasyčanie pri otváraní fľaše ulahodí uchu každého pivára. Rovnako vôňa sprevádzajúca nalievanie piva, či chuť prvého dúška sú súčasťou rituálu, ktorý si radi vychutnávame hlavne s priateľmi.

Správne naliate pivo môže tento pôžitok ešte vylepšiť. Pomôže mu totiž rozvinúť jeho charakteristickú chuť a arómu. S trochou cviku sa môže stať majstrom v nalievaní fľaškového piva rôznych druhov úplne každý.

Na začiatok si stačí zapamätať jednoduché zásady:

1. Začnite nalievať do pohára nakloneného v 45 stupňovom uhle

2. Pomaly lejte pivo na steny pohára, mierte prúdom piva približne do polovice výšky pohára.

3. V polovici nalievania pohár narovnajte do zvislej polohy. Vytvoríte tak peknú čiapku s penou.

„Hrúbka penovej čiapky by mala byť približne 1,5 až 3,5 cm. Optimálna výška peny však závisí aj od jednotlivých druhov piva. Pivo bez peny je ako človek bez hlavy. Väčšina pív totiž práve prostredníctvom nej sprostredkuje svoju špecifickú arómu a chuť,“ približuje Peter Blahút, zakladateľ Prešporskej pivotéky.

Nalievanie rôznych druhov pív

Pšeničné kvasinkové pivá

Pivá obsahujúce kvasinky majú vysokú penivosť, preto vyžadujú špeciálne jemné nalievanie po stene pohára. Pokiaľ chcete dosiahnuť vyššiu penu, stačí narovnať pohár tesne pred koncom nalievania, aby vám pivo nevypenilo. Pri belgických pivách sa zvykne vlhčiť vnútro pohára, čím sa dá kontrolovať výška peny. Pri kvasinkových pivách platí, že sa nalieva aj kvasinkový sediment usadený na spodku fľaše. Pokiaľ sa vám pivo zdá nedostatočne mútne, malú časť piva ponechajte vo fľaši, premiešajte ho so sedimentom a až potom dolejte do pohára.

Ale

Odporúča sa jemné a postupné nalievanie po stene nakloneného pohára, ktoré zabráni nadmernému peneniu. Pomaly zostrujte uhol a pivo nalievajte priamo do pohára aby ste vytvorili požadovanú penu približne na šírku prsta. Príliš vysoká pena oberie Ale o jeho typický horký chmeľový charakter. Chmeľové látky totiž vystúpia z piva do peny a stratia svoju silu.

Stout

Nalievajte pomaly, aby ste umožnili pene sa postupne rozvinúť. Pokiaľ rastie pena príliš rýchlo, na chvíľku nalievanie prerušte. Dvojfázové nalievanie spôsobí krémovejšiu, hustejšiu a objemnejšiu penu, ktorá nechá vyniknúť kávovú chuť stoutu. Fľaškové stouty majú hutnejšiu, menej bohatú penu a prirodzenejšiu chuť ako čapované verzie.

Pilsner

Pravý pilsner má rozvinutú penu, ktorá vydrží niekoľko minút. Pena by mala vystúpiť nad okraj pohára a vytvoriť čapicu. Tá zvýrazní chmeľovú arómu a udrží horkosť v pive až do konca. Jemné a stále „bublinkovanie“ oživuje zlatistú farbu pilsnera a zanecháva na stenách pohára stopu po pene, tzv. krúžkovanie.

Pivá so sedimentom na dne fľaše

Pri niektorých pivách je na dne fľaše usadený sediment. Pri druhoch dozrievajúcich vo fľaši tieto usadeniny tvoria a dokresľujú ich nezameniteľnú chuť. Nefiltrované belgické pivá by mali byť naliate tak, aby sa čo najviac z usadeniny dostalo do pohára. Jednoduchými krúživými pohybmi rozvírte pred úplným doliatím fľaše zvyšné pivo, čím uvoľníte sediment. Ten sa zmieša s penivou tekutinou a vy si môžete užívať plnú chuť piva. Či však nakoniec uprednostníte pivo so sedimentom alebo bez neho, záleží iba na vašej chuti.

Zdroj: 24 hodín

Dobrá tradice se nyní uzavírá

Vaření piva v Lounech je s historií města spojeno už od středověku.

Dnešní pivovar při silnici ve směru na Černčice vyrostl v roce 1890, kdy jej tam nechal postavit kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Jako první pivovar v Rakousku – Uhersku měl technologii umělého chlazení.

V roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců a vyváží se také do Německa.

V roce 1937 pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku nejmodernějších pivovarů v Čechách, kterých je tehdy v zemi přes tři sta. Po druhé světové válce je pivovar v Lounech znárodněn. Po znárodnění byl pivovar součástí řady podniků – Krušnohorské pivovary (1950 – 1952), Lounsko – žatecké pivovary (1953 až 1957), znovu Krušnohorské pivovary (1958 až 1959) a Severočeské pivovary (1960 až 1990).

Od privatizace přes Drinks Union až k Heinekenu

Na počátku roku 1991 vznikl státní podnik Pivovar Louny, který byl privatizován. V polovině roku 1992 vznikla akciová společnost Pivovar Louny, akcie drželo několik fyzických osob. Kvůli udržení prodeje svých výrobků začala společnost v roce 1998 nakupovat restaurace a obchody na vesnicích. Zájmovou oblastí byly především severní Čechy, kam směřovala většina piva. Pivovar část své produkce exportoval, většinou do Německa.

V roce 2001 se lounský pivovar stal součástí skupiny Drinks Union. V tu dobu v pivovaru v Lounech pracovalo téměř dvě stě lidí, uvařilo se tam zhruba 250 tisíc hektolitrů piva řady značek. Na vývoz šlo asi deset procent – export směřoval hlavně do Německa, Španělska, Itálie, Francie, Finska a Ruska.

V roce 2008 koupil Drinks Union včetně lounského pivovaru pivovarnický gigant Heineken z Nizozemí. Ten se rozhodl výrobu ve svých českých pivovarech centralizovat, některé z nich zavře. Pivovar v Lounech je jedním z nich. Počátkem roku 2010 historie vaření piva v Lounech končí, několik století trvající tradice se uzavírá.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Na rozdíl od většiny svých konkurentů promítne malý pivovar z Rohozce u Turnova zvýšení daní do ceny svých piv až od února.

Odběratelé tak dostanou čas zvyknout si na plošné zdražení v tuzemsku po Novém roce. „Ceny ale musíme zvýšit také,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ale firmě ze zdražení žádný zisk nezůstane. Peníze, které navíc od února zaplatí spotřebitel, dostane stát. Cenu piva totiž zvedá vyšší DPH a spotřební daň. „V průměru zdražíme o 70 haléřů. Méně stoupne cena u lahvového piva, kde je větší konkurence na trhu,“ popsal ředitel pivovaru.

Rohozeckému pivu se přitom loni opět dařilo a produkce meziročně stoupla skoro o 19 procent na 63 tisíc hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru. Podle jeho slov se jim loni dařilo růst v Česku i na zahraničním trhu. „Pro nás jsou dominantní Polsko a Rusko,“ připomněl Jungmann.

Pivovar Rohozec patří mezi nejmenší pivovary v republice a před sedmi lety byl na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Za posledních pět let se zdvojnásobila.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax

Heineken se zbavuje dalšího pivovaru v Česku. Musí šetřit, a tak končí s výrobou piva v Lounech. O místo přijde 60 lidí. Na místě původního pivovaru zbude sklad. Značka Louny ale nezmizí, výroba bude přemístěna do Ústí nad Labem. Firma už zavřela pivovary v Kutné Hoře a Znojmě.

Hlavním důvodem pro zrušení lounské výroby je podle společnosti špatný technický stav pivovaru, trvalý pokles výroby a také ekonomická krize, která vede k dlouhodobému poklesu konzumace piva v České republice i v zahraničí. Firma navíc očekává, že spotřeba piva ještě klesne po zvýšení spotřební daně.

"Rozhodnutí přesunout výrobu z Loun nebylo pro nás v žádném případě jednoduché, protože ovlivní některé z našich zaměstnanců, kteří prokázali velmi pozitivní a profesionální přístup k integraci po akvizici Drinks Unionu," řekl generální ředitel Heinekenu ČR Lieven Van der Borght.

Ovlivnění znamená v překladu to, že Heineken propustí do konce ledna 29 lidí a dalších třicet pak propustí v následujících týdnech a měsících. Třináct lidí najde uplatnění v jiných pivovarech společnosti

Zavření pivovaru není velkým překvapením. Už loni v listopadu přestal Heineken stáčet v Lounech pivo do lahví.

Nyní přestane stáčet pivo do sudů a pivovar v Lounech bude poté sloužit jako sklad.

Louny nezmizí, vařit se budou v Ústí

Značka Louny ale z trhu nezmizí. Výroba bude přesunuta do pivovarů ve Velkém a Krásném Březně (Ústí nad Labem) a plně zachována zůstane podle firmy i původní receptura.

"Značka Louny je ve městě a v celém regionu Loun tradiční a oblíbená, proto se bude nadále těšit významné marketingové i obchodní podpoře," ujišťuje firma v tiskovém prohlášení.

Louny jsou tak třetím pivovarem, kterého se třetí největší pivovarnická skupina zbavuje. Před ním už zavřela pivovary ve Znojmě a v Kutné Hoře. Heineken zavřel také několik pivovarů na Slovensku.

Heineken v Česku vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a v roce 2008 koupil ústeckou společnost Drinks Union, které patří pivovary Krásné a Velké Březno. Na tuzemském trhu obsazuje třetí místo. V roce 2008 uvařil 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková

Jak se bude v letošním roce zvyšovat, nebo snižovat produkce piva v regionu? Ptali jsme se zástupců pivovarů na Vysočině.

Všichni „velcí hráči“ mají prozatím - navzdory nárůstu spotřební daně u piva - jen pozitivní myšlenky. „Chtěli bychom, aby naše výsledky byly obdobné jako v roce minulém, nebo se zvyšovaly,“ prohlásil vedoucí obchodního oddělení pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek.

Výstav pivovaru se pohyboval v minulých letech kolem 25 tisíc hektolitrů ročně. „Vloni jsme vyšli na trh s pivy speciálními. A s těmito pivy hodláme pokračovat i v tomto roce,“ dodal Jiří Vacek.

Výroba piva v Havlíčkově Brodě se vloni zvýšila o jedno procento na 83 tisíc hektolitrů. „Vzhledem k obecně předpokládanému poklesu tuzemské spotřeby piva v roce 2009 zhruba o deset procent považujeme náš výsledek za velmi pozitivní,“ zhodnotil ředitel Měšťanského pivovaru Jiří Hušek.

Letos by výroba piva Rebel měla vzrůst na 90 tisíc hektolitrů. „Na českém trhu plánujeme růst o pět procent, export piva bychom díky novým projektům chtěli zdvojnásobit,“ dodal Hušek.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku hodlá havlíčkobrodský pivovar uvést na trh nové kartony po osmi a deseti lahvích - v celém sortimentu lahvového piva. Investice mají v Havlíčkově Brodě směřovat do podnikového informačního systému a do chlazení sklepů a spilek. „Celkově letos překročí 10 milionů korun,“ sdělil Jiří Hušek.

V Jihlavě bude pivovarská skupina K Brewery Trade investovat do nové lahvárenské linky, také přemístí linku sudovou. Naplánovány jsou investice přibližně za 25 milionů korun. „Pivovar má stále potenciál výrazného růstu,“ domnívá se obchodní ředitel skupiny K Brewery Otakar Binder. Letos by výstav mohl šplhat k hranici 200 tisíc hektolitrů. Vloni pivovar vyrobil 140,5 hektolitru piva, předloni zhruba 90 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Že se neplatí spotřební daň na víno? A na pivo ano? To je absolutní ekonomický nesmysl a neférovost, je to výsledek lobbingu vinařských zemí v rámci Evropské unie,“ říká ředitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard. „Jedno zboží je ekonomicky zvýhodněno na úkor ostatních. Že to takto existuje, se nedá nazvat jinak než lumpárnou,“ pokračoval Bernard.

„Z pohledu pivovarnictví by se měla udělat spravedlivá hra,“ uvedl také Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K Brewery Trade, do které patří mimo jiné pivovary v Jihlavě, Hlinsku a Černé Hoře.

Ředitel havlíčkobrodského pivovaru Jiří Hušek upozornil ještě na jedno daňové znevýhodnění piva. „V případě přepočtu objemu alkoholu na litr nápoje je pivo zatíženo spotřební daní více než láhev ,tvrdého‘ alkoholu,“ uvedl Hušek.

Nabízí se otázka, že by se pivovary papírově přestěhovaly do daňových rájů? Třeba na Kajmanské ostrovy... „To není reálné,“ usmál se Binder. Některé tuzemské pivovary také uvažovaly o tom, že by kvůli lednovému zvýšení daně přejmenovaly pivo na sladové víno. „Já to nazvu nesmyslem, který by nemohl být realizován v praxi,“ reagoval na to ministr financí Eduard Janota. Zvýšení spotřebních daní na pivo je jednou ze součástí jeho „balíčku“, který má Česku pomoci snížit velké deficity státního rozpočtu.

A co by ministru financí a poslancům doporučili ředitelé vysočinských pivovarů? „Jestli chceme zvyšovat spotřební daně, pak nemůžeme ale prohlubovat nerovnováhu mezi pivem a vínem. Naopak bychom měli víno zdanit stejným způsobem jako pivo - z pohledu obsahu alkoholu. Přínosy z daně na víno by byly větší než u piva,“ pravil šéf humpoleckého pivovaru Bernard.

Nulová daň na víno, to je nicméně záležitost platná po Evropské unii. Tu v České republice zřejmě sami nevyřešíme.

Podle Otakara Bindera z pivovarské skupiny K Brewery Trade nebyla celá záležitost ohledně navýšení spotřební daně na pivo detailněji prokalkulována. „Na tuzemské politické scéně bylo ale sotva možné s někým o úpravě daně jednat. Spotřební daň se řešila nárazově, až nastala krize v přípravách rozpočtu... Tam se pak nikdo neodvážil jít proti proudu. Nikdo nepřipravil pořádnou kalkulaci, kde by rozepsal úbytky prodeje piva, úbytky počtu pracovních míst, prostě celý ekonomický řetězec. My známe optimální očekávání státu (zhruba plus dvě miliardy korun - pozn. red.), měli bychom ale mít spočítanou také tu nejpesimističtejší variantu... a rozhodnutí pak dělat z ,prostředních‘ čísel,“ řekl Binder.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík