Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Do zbúrania Steinu zostávajú tri roky

[čtvrtek, 22. březen 2007]

V bratislavskom pivovare Stein, ktorý odkúpila nadnárodná developerská spoločnosť Orco Property Group, sa bude variť pivo ešte tri roky.

Spoločnosť teraz hľadá strategického partnera, ktorý by odkúpil výrobu piva. V areáli pivovaru sa má vybudovať moderný viacfunkčný komplex s luxusnými bytmi a hotelom. S výrobou piva sa už neráta. Informovala o tom Lucia Švecová z Orco Slovakia.

Zámer zrušiť výrobu piva Steinu vôbec nepoškodil. Pivo sa od začiatku roka predáva lepšie ako pred rokom, v januári mal dokonca Stein 18-percentný prírastok predaja, kým celoslovenský prírastok bol len 5 percent. Na tento rok má Stein ambiciózny plán stať sa trojkou trhu, to by však musel vytesniť z tejto pozície Steiger Vyhne.

Stein, ktorý v posledných dvoch rokoch viac investoval do podpory predaja, sa znova uchytil v Bratislave, na Záhorí a v okolí Trnavy. Pivovar zásobuje 500 výčapov piva a zastúpenie v reťazcoch má nielen fľaškový Stein, ale aj Pandúr a Gazda vyrábaný na objednávku obchodných sietí.

Podiel privátnych značiek na celkovej výrobe pivovaru dosiahol jednu tretinu - takmer 50-tisíc hektolitrov. "Keby sme nevyrábali privátne značky v Steine, vyrobia ich v Poľsku alebo Česku. Nie je to nič dehonestujúce, na výrobe neprerábame," uviedol obchodný riaditeľ Steinu Dušan Pfeifer. (Tvoje peniaze)


Pivovary budú loviť pivárov na fľaše

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Slovenské pivovary chcú tohto roku dosiahnuť obrat v predaji piva. Posledné štyri roky im nepretržite klesala spotreba piva, celkovo až o vyše 20 percent a predaj piva klesol o jeden milión hektolitrov na minuloročných 3,794 milióna hektolitrov. Pivovary teraz menia tvary fliaš a etikety, aby prilákali ľudí na pivo.

Zmeny odštartoval líder trhu Heineken Slovensko, ktorý pri svojej najpredávanejšej značke Corgoň mení typ fľaše i etiketu na nej. "Nová fľaša s oblým telom a zúženým krčkom bude od starej ľahšia o 60 gramov," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Heineken, ktorý na Slovensku ešte v roku 2002 uvaril dovedna 2,200 milióna hektolitrov piva, klesol vlani na 1,730 milióna hektolitrov. Po Corgoňovi je pripravený postupne v priebehu roka "prebaliť" všetky svoje značky vrátane svojho najlacnejšieho piva Gemer. Heineken chce tým výrazne odlíšiť svoje pivá od ostatných pív a Gemer najmä od lacných privátnych značiek. Tie totiž v ostatných dvoch rokoch významne konkurujú tradičným značkovým pivám.

Zmeny vo vizáži fliaš chystá aj spoločnosť Pivovary Topvar, majiteľom ktorej je SABMiller. "Stane sa tak v priebehu roka, pričom inovácia sa dotkne našej kľúčovej značky Topvar," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Topvar sa minulý rok prepadol vo výrobe piva pod hranicu 500-tisíc hektolitrov a noví majitelia budú mať čo robiť, aby v najbližších rokoch dosiahli špičku z roku 2002, keď sa v Topoľčanoch navarilo vyše 670-tisíc hektolitrov piva.

"Pivovary vedia, prečo naplnia pivo do nových fliaš. Každá inovácia prináša rast tržieb," reagoval na zmeny riaditeľ Coop Jednoty Terno Bratislava Tibor Tabery. Zmena fľaše či etikety ako takej však podľa neho ešte nič neznamená bez sprievodného silného marketingu a reklamy v médiách.

V Heinekene sú presvedčení, že nová fľaša Corgoňovi pomôže k získaniu nových zákazníkov práve tak ako v roku 2001 Zlatému Bažantovi. "Posilnilo to vtedy imidž značky, zvýšilo jej hodnotu a celkové vnímanie kvality produktu," povedal Roman Krajniak.

Väčšinu fľaškového piva predávaného v obchodných sieťach tvorí lacné pivo. Najpredávanejšia desiatka štartuje v akciách pri ôsmich korunách, potom nasledujú deväť- a desaťkorunové pivá. Corgoň sa napríklad v Kauflande predáva za 12,90, ale Zlatý Bažant stojí 14,50 Sk.

"Spotrebiteľa, ktorý siaha po lacných privátnych značkách, ako sú Pandúr, Grošák či Gazda, nová fľaša Corgoňa nezláka, preňho je kľúčová cena," povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Na Slovensku totiž stále prevažuje pri výbere piva cena.

Pivovary, ktoré ponúkajú odľahčené, tvarovo výrazné fľaše s príťažlivejšími etiketami, určite oslovia zákazníkov, ktorí idú po značke. "Takíto spotrebitelia sú však na Slovensku v menšine," tvrdí analytik obchodu s potravinami Ľubomír Drahovský. Z asi 40 percent piva, ktoré sa predá vo fľašiach, väčšina pripadá na lacné pivo, iba zvyšok tvoria značkové a prémiové pivá.

Pivovarníci by podľa Drahovského urobili lepšie, keby zverejnili odporúčané ceny piva. Dostali by tak predaj pod kontrolu zákazníkov, ktorí by videli, ako sa od nej jednotlivé siete odlišujú. Tibor Tabery zasa pripomína, že skutočný obrat v predaji piva nastane, až keď sa v pohostinstvách dosiahne česká úroveň podávania piva. Tá potom do výčapov pritiahne aj pivárov, ktorí tam inak nechodia. (tvojePeniaze)


Velikonoční pivo BON v prodeji

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Jantarový ležák se od 1. dubna (nejde o Apríl) čepuje ve vybraných restauracích. Můžete jej ochutnat v Jarcové v Hospůdce U Zetků, ve Frenštátě p.R., v Hospůdce U Kumpána, v Rožnově p.R. v Restauraci Na Písečné, v Náklu – Vinárna s pivnicí BON a v Olomouci v Pivnici BON na Komenského 5.

Jde o filtrovanou světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech.

Pro případné zájemce uvádíme, že jsme jej navařili omezené množství a bude v prodeji přibližně jen do poloviny dubna na výše zmíněných pěti místech. (Tisková zpráva pivovaru BON Zašová)


Jantarový ležák BON

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Na období velikonočních svátků zraje ve sklepích pivovaru BON Jantarový ležák. Jde o světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech. Oproti vánoční granátové 11 bude tato filtrována. K dostání bude jen v některých vybraných restauracích čepujících pivo BON. Aktuální informace se v předstihu objeví na www.pivobon.cz.


Slad, granulovaný chmel, kuler a hlavně dobrá voda. Ta je podle Jiřího Vaňka z Kopřivnice základem dobrého piva. Rodinný pivovar založil spolu se svým synem. Po roce a půl si ale Vaněk mladší podnikání v tomto oboru rozmyslel, a tehdy musel rodák z Roudnice nad Labem zatnout pěsti a bránit rodinnou značku sám. Lašský vulkán, jak se zdejší pivo nazývá, Kopřivničanům zachutnalo a dnes je k dostání i v řadě okolních hospůdek. Pivovárek postupně získává nová odbytiště a dokonce rozšiřuje sortiment. Původní záměr byl, že syn bude provozovat hospodu a já mu budu dodávat pivo. Nakonec z toho ale sešlo. Zvažoval jsem tehdy, že pivovar prodám, ale rozmyslel jsem si to, říká muž mnoha profesí, z nějž se nakonec stal sládek. Pivo jsem měl vždycky rád, především Plzeňský Prazdroj. Že nakonec budu sám vařit své vlastní pivo, mě vůbec nenapadlo, vzpomíná. Do tajů pivovarnictví vklouzl během několika měsíců. Běžně lidé na sládka studují, mně dala všechno praxe. Než jsem začal, nevěděl jsem o vaření piva vůbec nic. Tři čtvrtě roku jsem jezdil po menších pivovarech. Psal jsem si, díval se a fotil. Dělal jsem si takový náčrt, jak bych to měl dělat. Nechtěl jsem se pouštět do žádných experimentů, jako je třeba malinové či ostružinové pivo, a kvasnicové pivo tehdy na trhu chybělo. Chtěli jsme, aby Kopřivnice měla svoje pivo, aby i Kopřivničané říkali: Lašský vulkán je naše pivo. A zda si ještě dnes pochutná na pivu jiných značek, nebo dává přednost výhradně té své? Doma určitě piju svoje pivo. Ale když jsem někde, dám si plzeň. Je ale pravda, že i hodně zkouším jiné značky, které vaří konkurence. Nepochutnám si, protože už jsem získal svoji chuť a nyní jen porovnávám. Takže jedničkou mezi pivy u vás je? Jednoznačně vulkán. Mám ale takové motto, že žádné pivo není špatné, je jenom jiné chuti. (Opavský a Hlučínský Deník)


Avar v novém hávu

[středa, 21. březen 2007]

Pivovar v Hlučíně již brzy oslaví čtrnáct let své existence. Zatímco značka Avar se přes bývalé názvy Slezský Korbel a Bivoj vyprofilovala do současné podoby, kdy jsou jí zásobovány četné hospody v regionu a její černou formou Derer i sousední Německo, pivovarská restaurace umístěná přímo do prostoru vedle vlastní výrobny prodělávala během let povětšinou vývoj, který nikam nevedl.

Hlavním důvodem byl zejména fakt, že byla zpravidla provozována nájemci, kteří k restaurační činnosti neměli odpovídající vztah. Pivochtivého hosta často zaskočila evidentně liknavá údržba pivního potrubí, neochota a podmračenost nekvalifikovaného personálu a nezřídka dokonce nedobytně uzavřená provozovna v pátek ve čtyři hodiny odpoledne.

Po letech negativní reklamy si majitel pivovaru Leonard Plaček řekl rázné „dost!“ Hospodu na pár měsíců uzavřel a podrobil ji celkové rekonstrukci. Při současné návštěvě pivovarské restaurace v Hlučíně soudný host musí zákonitě konstatovat, že se veřejné prostory regionálního pivního stánku změnily výrazně k lepšímu. Lokál je koncipován ve vděčném selském stylu, převažuje v něm dřevo. I přes můj opatrný postoj k historickým zemědělským nástrojům a kuchyňským potřebám, které často přemrštěně dekorují interiéry našich pivnic, uznávám, že v případě hospody Avar použitá výzdoba nikterak neruší, naopak povzbuzuje uvědomělou konzumaci místního piva. Na čepu se pochopitelně nalézá domácí značka Avar – světlý dvanáctistupňový ležák překvapivě vydatné konzistence s vyváženou sladko-hořkou chutí a s charakteristickým jemným chmelovým aroma. Nabídka je doplněna i o ležák tmavý a v neposlední řadě o lokální pivo kvasnicové. Přes zuřící cenové bouře v okolí se cena piv v hlučínské pivovarské hospodě pohybuje kolem 15 korun za půllitr. V provozu je také teplá kuchyně a nutno přiznat, že kuchaři na porcích nikterak nešetří. Polední menu vyjde průměrně na 59 korun, přičemž bývá gramáž masa celých 150 gramů. Největší specialitou podniku a zároveň zřejmě i spolehlivým magnetem na zákazníky jsou však neloupané burské oříšky, které se v lokále vyskytují v množství skutečně velkém. Každý host si jich může z příslušné nádoby zdarma vybrat, kolik chce a pak si je k pivu přilouskávat. Prázdné skořápky pak lze nestydatě smést ze stolu na podlahu, neboť hlučínká provozovna přijala letitou filosofii anglických a irských šenků, kde nejsou-li k dispozici skořápky ořechů, podlaha se posype pilinami. Tyto materiály dobře absorbují prach a pak stačí jen párkrát v týdnu zamést. Někteří návštěvníci Avaru však nezapřou svůj „prajský“ původ. Občas se stává, že se někdo na oříšky vypraví s igelitovou taškou.

A největší nedávný úspěch hlučínského pivovaru? Černé pivo Derer je zmíněno v nové německy psané pivní encyklopedii Michaela Rudolpha Sto nejlepších piv na světě. Gratulujeme a přejeme mnoho zdaru do další vařby! (Morava 24)


Až do konce letošního roku se všichni dárci krve ve Frýdku-Místku setkají se speciální akcí, kterou pro ně připravila místní nemocnice. Za každý odběr obdrží dárce plechovku piva Radegast Birell a drobný "pivní" dárek. Navíc se stává účastníkem soutěže o hodnotné ceny. Nemocnice tímto způsobem napomáhá řešit trvalý nedostatek krve, který je markantní zejména v zimním období.

Těžké operace a komplikované porody jsou největšími odběrateli krve ve frýdecko-místecké nemocnici. Zejména v zimě pak roste spotřeba cenné tekutiny v souvislosti s rostoucí nehodovostí. Přilákat co největší množství dárců má projekt, který nemocnice vyhlásila první březnový den a potrvá do konce roku 2007.

Za každý odběr obdrží dárce plechovku s nealkoholickým pivem Radegast Birell a drobný dárek s pivní tematikou. Zároveň má příležitost získat jednu z mnoha hodnotných cen v celoroční soutěži, mezi něž patří např. sekačka na trávu, oblečení či kosmetika.

Jak říká primář hematologicko-transfuzního oddělení frýdecko-místecké nemocnice Jan Pták, má dárcovství krve i nemalou informační hodnotu: "Většina dárců ocení, že právě darováním krve zároveň pečují o své zdraví. Naše oddělení provádí rozbor každé darované krve a dárci jsou tak pravidelně informováni o svém zdravotním stavu." (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Už vám někdy přinesl pivo v restauraci ke stolu prvoligový fotbalista nebo dokonce nejlepší střelec ligy? Ne? Pak jste zřejmě scházeli v pátek v restauraci Zahrada v Ostravě-Porubě. Tam si totiž roli číšníků při promo akci Ostravaru vyzkoušeli David Střihavka, Martin Lukeš a David Bystroň.

Úderem 19. hodin na sebe hráči Baníku navlékli trička Ostravaru, pracovní zástěry a vyrazili "na plac". Samozřejmě bylo znát, že u pípy nejsou až tak doma, přesto někteří ukazovali, že jim ani čepování pěnivého moku není cizí. "Já se tohle učil ve škole, ale přiznám se, že jsem v hospodě obsluhoval poprvé v životě," říkal David Bystroň.

Jemu šlo čepování asi nejlépe, to Martin Lukeš a David Střihavka víc korzovali mezi stoly. V solidně zaplněné restauraci měli i své kamarády, kteří si nenechali ujít možnost vidět hráče v jiné akci než na fotbalovém trávníku. Došlo i na rozdávání autogramů, partičku ve stolním fotbalu a samozřejmě na zvídavé dotazy. "Myslím si, že akce mohlo docela zajímavá pro hráče a především i pro fanoušky," usmála se marketingová šéfka Baníku Šárka Mokrá. (Morava 24)


Pivovar Ostravar bodoval na Pivexu

[středa, 21. březen 2007]

Pivovar Ostravar získal ocenění na letošním Pivexu. Světlému ležáku Ostravar Premium udělila odborná porota Certifikát kvality. „Certifikát kvality je výjimečný tím, že posuzuje pivo komplexně a hlavně dlouhodobě. Právě proto je tato cena mezi sládky tolik ceněna,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. (MF Dnes)


Litovel: chystá se velikonoční pivo

[středa, 21. březen 2007]

Sváteční třináctistupňový speciál určený pro Velikonoce dozrává ve sklepích litovelského pivovaru. Speciální ležák litovelští pivovarníci vařili už loni na Mikuláše. Ve sklepích od té doby dozrává při teplotě pouhého jednoho stupně Celsia, na velikonoční trh se ho dostane asi 300 hektolitrů. Ochutnávat ho budou hosté ve vybraných restauracích, v obchodech se prodává v kartonu po osmi lahvích, sdělil mluvčí pivovaru Miroslav Slaný. Podle ředitele litovelského pivovaru Miroslava Koutka se výroba Svátečního speciálu stala tradicí. Poprvé ho vařili před třemi lety u příležitosti 111. výročí pivovaru. (Olomoucký deník)

[Litovel] 09:47 [permalink] [reaguj]


Zubr s novou technologií

[středa, 21. březen 2007]

Pivovar Zubr v Přerově uvedl ve středu do provozu novou technologii provzdušnění mladiny. Jednalo se o investici za 1,5 miliónu korun. Moderní zařízení efektivně upravuje a čistí vzduch, který se následně rozpouští v mladině. Jeho množství reguluje speciální sonda v závislosti na měření obsahu kyslíku potřebného k pomnožení kvasinek a tím přispívá k úspěšnému zahájení hlavního kvašení.

„Při výrobě piva klasickou technologií je kvašení jedním z nejdůležitějších procesů, a proto vyžaduje přesné řízení. I když částečně probíhá automaticky, konečnou úroveň prokvašení u nás stále řídí sládek a jeho degustační schopnosti,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. (Právo)


Král výčepních má dvě královny

[úterý, 20. březen 2007]

Ačkoliv většina z 34 účastníků soutěže o Krále výčepního pivovaru Starobrno 2007 byli muži, první dvě místa patřila ženám.

Nejlépe se včera v Brně porotě líbila třetinka a půllitr piva, které načepovala devětadvacetiletá Zuzana Brázdová ze Zbýšova, která pracuje jako servírka v restauraci Dělnický dům v Zastávce u Brna. Druhá byla její kolegyně ze stejného podniku Veronika Vítová.

Jak na to?

Načepovat pivo dovede podle vítězky každý. Aby ale dobře vypadalo a pěna správně seděla, musí se prý točit alespoň natřikrát.

"Poprvé do poloviny sklenice tak, aby ve druhé půlce vznikla pěkná pěna, a pak už jen pivo dotáčet přesně na míru," řekla Brázdová, která letos soutěžila počtvrté a loňské čtvrté místo vylepšila na zlaté umístění.

Na klání trénovala ve službě poctivě až do nedělní půlnoci. Únavu však necítila, na pozdní usínání je zvyklá. Pivo točím po hospodách už třináct let, dodala vyučená servírka a kuchařka.

Hlavní cenu, pípu, prý vystaví v restauraci, kde pracuje, aby si jí zákazníci víc vážili. Pochvalu za pěkně natočená piva prý slyší většinou od přespolních, domácí si už na kvalitní obsluhu zvykli.

Soutěžící měli za úkol načepovat v časovém limitu půllitr a třetinku piva. Hodnotilo se nejenom dodržení přesné míry, ale také výška pěny. "Soutěžilo se v točení piva na čepici.

Nejlepší výkon byl kolem 12 centimetrů pěny," řekl hlavní rozhodčí Bohuslav Kandrnál. Porota následně hodnotila také umělecký dojem z natočeného piva nebo to, zda není sklenice zvenku příliš znečistěná padající pěnou.

Ještě v minulém roce pořádal soutěž Král výčepních Český svaz pivovarů a sladoven a byla otevřena všem číšníkům a servírkám v ČR. Letos se stal pořadatelem soutěže pivovar Starobrno a soutěžili v ní jen zaměstnanci hospod, kde se točí pivo vyrobené v Brně.

Soutěž o krále výčepních je součástí doprovodného programu Mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2007. (Gurmán)


Dvě piva pro muže, jedno ženě

[úterý, 20. březen 2007]

Brněnský pivovar Starobrno každým rokem zlepšuje své hospodaření. Loni firma utržila za své výrobky více než jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. Pivovar měl zisk přes sto milionů korun. Předseda představenstva a generální ředitel Starobrna František Krakeš je s hospodařením podniku spokojený. Starobrno se totiž díky loňským výsledkům prodeje stalo třetím nejvýznamnějším výrobcem piva na českém trhu.

Co stojí za vyššími tržbami i ziskem?

Podílelo se tom nejen příznivé počasí v minulém roce, které zvedlo prodej piva u všech pivovarů, ale hlavně inovace naší marketingové strategie a rozšíření prodeje piv značky Heineken a sudových limonád. K výborným výsledkům v tuzemsku bych ještě přiřadil zvýšený export.

Kde ve světě mohou lidé Starobrno najít?

Vyvážíme do řady zemí, ale naším klíčovým zákazníkem je Švédsko. Každý rok ale pronikáme na nové trhy. Naposled třeba do Izraele. Teď je před námi Dánsko. České pivo je fenomén, který je v celém světě známý a vytváří proto dobré předpoklady pro růst exportu. Pro zajímavost vývoz českého piva roste ročně o patnáct procent, což se dá říct i u piva Starobrno. České pivo si zahraniční zákazníci velmi považují kvůli tomu, že se nejvíc blíží tradičnímu pivu vyráběnému před desetiletími.

Stačí brněnský pivovar vařit pivo pro domácí trh i zahraniční zákazníky?

Starobrno se vaří v Brně a pro slovenský trh je licenční výroba na Slovensku v Hurbanovu. Zvažujeme i další licenční výrobu. Jedná se například o Bulharsku. Bude to ale záležet na zájmu v jednotlivých zemích.

Vývoz roste, ale jak je na tom se spotřebou piva Česká republika?

Rekordní spotřeba, která byla sto šedesát jedna litrů na hlavu, postupně klesá. Přesto se u nás pořád vypije nejvíc piva na světě a země, co jsou na druhém či třetím místě jsou za námi zhruba o třicet až čtyřicet litrů. Musím ale říct, že hodně piva tady vypijí zahraniční návštěvníci. Odhaduji to asi na třicet litrů na hlavu.

Mohou Češi a Moravané pít ještě více piva?

Spotřeba musí jít jedině dolů. Starobrno je jedním ze signatářů tak zvané iniciativy zodpovědných pivovarů. Ta má vychovávat konzumenty k umírněné spotřebě piva. Naším cílem v podstatě je, aby více lidí pilo méně piva. Pokud se pije v rozumné míře, působí pivo dobře na zdraví lidí.

A co je přiměřená spotřeba piva?

Za rozumnou míru považujeme dvě piva pro muže a jedno pivo pro ženu denně.

Vy sám dáváte přednost jakým nápojům?

Piju pivo. Při svátečních příležitostech nebo ve sklípku nepohrdnu dobrým vínem.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejradši mám samozřejmě točené Starobrno Medium, další je Červený drak....

Je někde ve Vašem seznamu oblíbených piv i nějaká konkurenční značka?

Konkurenci samozřejmě člověk musí občas ochutnat, aby viděl jakým způsobem se vyvíjí její chuť. Dělám to ale zcela výjimečně.

Hodně cestujete. Zaujalo Vás nějaké zahraniční pivo?

Cestování je můj koníček a ochutnávám při něm různá piva. Všem doporučuji, aby v cizině zkusili místní produkci. Po světě jsou různá zajímavá piva, ale vždycky když se vrátím domů, tak si říkám, že nad to české pivo není.

Při slově pivo si většina Čechů a Moravanů představí orosený půllitr. Jak je to v cizině?

U nás, v Německu, Belgii, Holandsku nebo Dánsku je víc piva čepovaného. V řadě zemí ale převažuje pivo lahvové. Já dávám přednost točenému. Může se ale stát, že z něj člověk nemá ten správný požitek, není -li dobře načepované. U lahvového je naopak kvalita zajištěná vždycky, když se pivo správně skladuje.

Chuť točeného piva ovlivňuje řada okolností. Které jsou podle Vás nejdůležitější?

Tak jako čistota kuchyně při vaření, je velice důležitá čistota výčepního zařízení a veškerých trubek, které s ním souvisí. Záleží samozřejmě i na způsobu čepování piva.

A jaká je úroveň čepování piva v českých a moravských hospodách?

Kvalita se zvyšuje, ale velmi pomalu. Pivovarníci se s tím hodně potýkají.

Co by jste si tedy jako zákazník zjistil o restauraci, kde si chcete dát dobré točené pivo?

Nejlepší je podívat se do kuchyně. Pokud v kuchyni vidíte nepořádek, tak už máte podezření, že ani s tím pivem nemusí být všechno v pořádku.

V pivovarnictví se mění řada věcí, zlepšují se technologie nebo obaly. Mění se i samotné vaření piva?

Záleží na tom, jak se dbá recepturu. Zda vaření piva vychází z tradičních postupů nebo podléhá nějakým moderním trendům, které recepturu modifikují. Moderní trendy se prosazují ve většině evropských zemí kromě těch typicky pivních.

A jaké jsou ty nové trendy ve vaření piva?

Je to zkrácený způsob vaření, zkrácená doba kvašení a dokvašování piva. Vede to sice ke snižování nákladů a může to pozměnit i původní recepturu. Pivo je pak jiné. Záleží však hlavně na tom, jak si ho oblíbí konzumenti. Změnily se proti dřívějším dobách chutě i českým "pivařům"? Pivovary, včetně našeho, se snaží zavádět nové výrobky a inovovat staré. Bohužel většina inovací se neudrží dlouho, protože český konzument je hodně konzervativní. Stále nízká je třeba obliba speciálních piv. Když přijde nějaké novinka v této oblasti, tak je hodně lidí zvědavých a ochutná ji. Postupně ale většina lidí pití speciálu opustí a vrátí se zpátky k tradičním pivům.

Pro českého zákazníka je tedy nejlepší změnou žádná změna?

Tak úplně to neplatí. Nám se jako prvnímu pivovaru, a po nás i dalším, podařilo uvést před lety na trh jedenácti procentní pivo. Já osobně je považuji za nejlepší. Je to takové, řečeno filmovými slovy, pivo ze sedmého schodu. Prostě ideální.

Výborné pivo si ale musí řada lidí, hlavně řidiči, odpustit. Jak kvalitní je nealkoholické pivo?

V návaznosti na nový bodový systém pro řidiče zaznamenala výroba nealkohlického piva velký rozmach. Loni se zvýšila asi o třicet procent. Kvalita nealko piva není špatná. Myslím si, že nebylo příliš oblíbené i kvůli ceně. Panovala tady představa, že nealkoholické pivo má být levnější než to s alkoholem. To ale neodpovídá ani výrobním nákladům ani situaci v jiných zemích.

Když už jste nakousl cenu piva. Jak to vypadá s cenami Starobrna v letošním roce?

Loni zdražil pivo plzeňský pivovar, který je lídrem trhu. Cenu jsme tedy zvedli i my, a to před dvěma dny. Zdražili jsme jen sudové pivo, a to v půrměru o tři až pět procent. Jedno pivo tak podražilo asi o padesát haléřů. Zvyšování ceny je rozumné, protože v porovnání se sousedními zeměmi je u nác cena piva stále velmi nízká.

Znamená to, že pivo bude stále dražší?

Musíme odlišit pivo v obchodech a v gastronomických provozech. Cena piva v obchodních řetězcích se nebude zvyšovat tak podstatně. Je omezena tlakem obchodníků i úrovní cen v Evropské unii. V restauracích je ale situace opačná. Například když půjdete do samoobsluhy v Německu, tak pořídíte kvalitní lahvové pivo v akci za nějakých osmnáct korun a u nás koupíte stejné třeba za dvanáct korun. U sudového piva jsou ale rozdíly mnohem větší. Průměrná cena sudového piva v Česku je dnes okolo dvaceti korun zatímco v Německu se pohybuje kolem sta korun.

Kolik tedy bude stát točené pivo za deset let v české hospodě?

Pokud budu uvažovat nějaký tříprocentní nárůst ceny každý rok, tak by se za deset let mohl cena piva vyšplhat ke třiceti korunám. (Brněnský deník)


Nové nealkoholické pivo pivovaru Černá Hora, které na rozdíl od těch současných nebude obsahovat žádný alkohol, se bude jmenovat Forman. Do ankety o název piva se zapojilo kolem 120 lidí, kteří zaslali přes 400 návrhů, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Na český trh se pivo dostane v květnu, kdy skončí měsíční zkušební výroba. Pivovar je hodlá také vyvážet na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Dvojice autorů vítězného návrhu získá od pivovaru 365 lahví nového piva a peněžitou poukázku na odběr zboží.

Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. Do budoucna ale Fusek počítá s navýšením výroby tohoto piva až na 20 000 hektolitrů. "Vše záleží na tom, jaký bude o novinku zájem. Máme zprávy, že v Asii je nealkoholického piva nedostatek. Nyní jednáme s firmou, která je prý schopna do Asie distribuovat veškerou naši výrobu," řekl již dříve Fusek.

Obliba nealkoholického chmelového nápoje podle něj ale bude stoupat i v Evropě. Pokud se budou nadále zpřísňovat například silniční zákony, očekává pivovar zvýšený odbyt i tam, dodal Fusek. Novinka pivovaru je určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, kteří mají alkohol zakázaný od lékaře. V budoucnu by podle Fuska mohla nealkoholická piva tvořit deset až 15 procent výroby pivovarů.

Nové technologie výroby piva s nulovým obsahem alkoholu stojí kolem čtyř milionů korun a v Česku bude jediná svého druhu. "Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," uvedl Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných nealkoholických piv.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Vloni dodal na trh přes 160 000 hektolitrů piva. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (M&M)


Konkurovat velkým pivovarům výrobou klasického českého piva plzeňského typu podle domácích výrobců nejde. Sázejí spíše na nezvyklé příchutě a tradiční receptury.

Svá piva většinou nefiltrují a proto jsou kalná jako ve středověku, obsahují také více alkoholu. Fajnšmekry se malovýrobci snaží zaujmout třeba zázvorovou, vanilkovou nebo medovou příchutí.

Majitel a sládek minipivovaru Xaver v Blučině na Brněnsku Svatopluk Strava, který je současně jediným zaměstnancem pivovaru, vyrobí ročně kolem 150 až 200 hektolitrů piva. Sortiment jeho výroby tvoří patnáctistupňové polotmavé pivo vanilkové, osmnáctistupňové černé pivo s kardamomem a dvaadvacetistupňové světlé pivo se zázvorem.

Receptury ze šuplíku

"Dělám to jen pro radost, neživí mě to. Něco dám přátelům a co zbude prodám do tří hospod v Blučině, Rajhradu a Brně," říká Strava. První pivo vyrobil před osmi lety podle prvorepublikové receptury po babičce, kterou našel náhodou na půdě. Prvních pět várek se podle něj nedalo pít, postupem času ale přišel výrobě piva na chuť.

Pivo vaří v upravených hrncích, které původně sloužily k přípravě knedlíků. Na nákup profesionálního minipivovaru nikdy nepomýšlel. "Kdybych za tři miliony koupil minipivovar, musel bych bez přestání vařit pivo, aby se investice zaplatila. Pak už by to nebyl koníček, ale normální práce," dodal Strava, kterého živí autodoprava.

Stejně jako Strava začínal na počátku devadesátých let také Jiří Jelínek ze Sentice na Brněnsku, který je autorem patentu na výrobu medového piva - takzvaného Kvasaru. V průběhu dozrávání je do piva přidáván studenou cestou pravý včelí med. "Všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené zůstávají po celou dobu trvanlivosti v aktivní formě.

Cukry se v průběhu dokvašení mění na alkohol a kysličník uhličitý," říká Jelínek. Na rozdíl od Stravy ale Jelínek, který je vyučen jako sládek, začal výrobě piva věnovat veškerý svůj čas. V roce 1997 si nechal podle vlastních plánů postavit minipivovar, ve kterém vyrábí ročně kolem 630 hektolitrů piva.

Vyzrálé a uleželé pivo bez filtrace a pasterizace stáčí do 1,5 litrových PET lahví. Na přání zákazníků nebo hospodských je také plní do malých soudků. Na trhu s pivem je podle něj v současné době velká konkurence, ale o tom, že se v ní Kvasar neztratí, svědčí i skutečnost, že jej začal v licenci vyrábět pivovar Černá Hora na Blanensku. (Centrum)


O znojemském a brněnském pivu se nedávno mluvilo i v Evropském parlamentu.

A padala přitom dost ostrá slova na adresu pomalých úředníků Evropské komise. Za to, že jihomoravským pivům a dalším českým výrobkům dosud nevyřídili podobnou ochranu, jakou Brusel poskytne například Štramberským uším a dalším krajovým specialitám.

„Tyto žádosti se po bezmála dvou a půl letech od jejich podání nacházejí stále v bodě nula,“ hájil mimo jiné i znojemské a brněnské pivo Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL. A řekl, že pokud komise v dohledné době nesjedná nápravu, měla by vláda České republiky zvážit podání žaloby na nečinnost k Evropskému soudnímu dvoru.

Ochrana zeměpisného označení původu je totiž pro výrobce důležitá, protože tím získají exkluzivitu názvu v celé Evropské unii.

„Česká piva si takovou ochranu zaslouží,“ tvrdí generální ředitel a předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš, který je i předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Přiznal, že schvalovací proces je opravdu náročný a i jemu se zdá, že se dlouho vleče. „Musíme odpovídat na mnoho dotazů, které přicházejí od různých pracovníků Evropské komise,“ uvedl Krakeš.

Čeští výrobci podali pětadvacet žádostí a z jižní Moravy je v seznamu kromě Znojemského a Starobrněnského piva Pohořelický kapr a limo a pivo Černá Hora.

To, že o ochranu nežádají jiné pivovary, si František Krakeš vysvětluje tím, že spousta výrobců piva spoléhá na to, že až se vyřídí ochrana označení původu České pivo, budou ji moci využívat také.

„My však chceme ochranu i našich regionálních piv,“ vysvětlil Krakeš a současně tak uklidnil i některé příznivce Hostanu, který se vaří ve Znojmě. „Počítáme s tím, že tam pivovar zachováme a bude tam dál vyrábět znojemské pivo,“ dodal.

„Nevím, v jakém stadiu vyřizování je tato záležitost, ale o ochranu našich výrobků máme zájem. Zvyšuje to význam naší značky i její proslulost,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Černá Hora Ivo Štorek. (MF Dnes)


Slavný pivovar v Dalešicích na Třebíčsku, kde se před více než čtvrtstoletím točily dnes už kultovní Postřižiny, pílí s přípravami na letní sezonu. Pivovaru od února šéfuje Jaromíra Hanáčková, dlouholetá ředitelka třebíčského kulturního zařízení Kviz.

A Hanáčková hodlá zúročit svoje zkušenosti. Jelikož kolem Dalešic a zdejší dvacetikilometrové přehrady vede řada nových cyklostezek, otevřou v pivovaru letos půjčovnu kol. „Sázíme na cykloturistiku. Využiji zkušenosti s půjčovnou kol, kterou jsem loni zřídila při Kvizu v Třebíči. Půjčovna v pivovaru poslouží turistům i hostům v našem hotelu,“ popsala Hanáčková.

Hotel je největší letošní novotou. V pivovaru vznikají tři oddělené hotelové části. Pro zhýčkanější klientelu, ale také pro ty skromnější. „Pobyt si zde bude moci dovolit i rodina s dětmi s běžnými příjmy. Movitější klientele nabídneme luxusní ubytování přímo nad 150 let starou varnou piva,“ upozornila Hanáčková.

Fajnšmekři mohou přespat dokonce v apartmá, zařízeném přesně ve stylu pokoje z Postřižin. Ve všech pokojích budou koupelny a záchody či televize. Letos se také podívají zájemci, jak se vyrábí pivo. „Představa je taková, že stávající prohlídkovou trasu pivovarského muzea rozšíříme o varnu a ochutnávku,“ nastínila Hanáčková s tím, že v létě čeká turisty bohatý program.

V posledním červnovém týdnu zde plánují Postřižinský festival filmů Jiřího Menzela. A na závěr festivalu, v neděli 1. července začne premiérová plavba po Dalešické přehradě. „Propojíme pivovar s plavbou. Máme přislíbenou účast herce Jaromíra Hanzlíka a režiséra Jiřího Menzela. Starosta Dalešic Jaroslav Zadražil je spokojen. „Pivovar býval ruina. Majitelé z něho za poslední roky udělali tahák pro turisty. Rozmach je citelný. Celému regionu moc pomůže, když bude v pivovaru hotel a na přehradě lodní doprava,“ konstatoval Zadražil. (MF Dnes)


Pivovar ze slavných Postřižin ožívá

[pondělí, 19. březen 2007]

Kámen na kameni nezůstal na nádvoří pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku. Slavný pivovar z filmových Postřižin totiž prochází značnou proměnou. Kutají tu řemeslníci i těžké stroje. Pivovar přitom je známý nejen jako turistická atrakce, ale v posledních letech i díky kvalitnímu pivo.

"Severní strana byla dobře o půl metru výš než jižní. Terén se srovná tak, aby nám nepadali návštěvníci ze židliček," objasňuje ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková, jež zde pracuje čtvrtý týden. Za tu dobu má chod v malíčku.

"Zaskočíme do varny piva. Náš pan sládek je hodně pořádkumilovný, ale jdeme," zaváhala jen na okamžik Hanáčková u čerstvě vytřené kachlíčkové podlahy ve varně. Kvůli rozkutanému zablácenému nádvoří se boty obalily blátivou kaší. Na vymydlených světlých dlaždicích zůstávají nevábné ťápoty.

Sládek Zdeněk Reska jen mávne rukou a začne ochotně povídat o tajích Dalešického piva. "Vaří se tu od srpna 2002. Já jsem tu druhý rok. Žiju přitom v Mostě, kam dojíždím na víkendy. Ale už bych neměnil, proto se do Dalešic hodlám přestěhovat," svěřuje se sládek, jak mu pivovar učaroval.

"Je to maličký pivovar, kde si na pivo sáhnu. Výroba zdejšího piva je zcela podřízena Postřižinám. Nesmíme používat vůbec nic, co by bylo v rozporu s duchem Postřižin. Vyrábíme tak, jako se vyrábělo do roku 1920," prozrazuje Reska.

Dalešičtí nepřimíchávají žádnou chemii. "Máme klasický postup bez úpravy, bez přísad. Naše pivo má takovou plnou chuť. Když se napijete, máte ho plnou pusu. Zájem o ně je velký. Zejména v Brně," líčí sládek a dodává: "Vaříme dva tisíce hektolitrů piva ročně. Třeba Prazdroj toto množství vyrobí za čtyři hodiny," usmívá se Reska.

Varna, což je srdce pivovaru, je v současnosti jedinou částí, v níž se nehemží dělníci. V traktu s pivovarskou hospodou voní barva. Jak restauraci, tak sousední sál pro 180 lidí právě opustili malíři. Až barva zaschne, rozestaví tu nový dřevěný nábytek.

Obrovský přízemní prostor ústí do zahrady, kde bude dětský koutek a letní posezení. Samotná hospoda se sálem mají unikátní klenbu. Před půldruhým stoletím sloužily tyto přízemní místnosti ke klíčení ječmene.

Nad hospodou pak dělníci stavějí jednu hotelovou část. "Bývala tu pivovarská půda, kde se sušil ječmen. Hosté budou ubytování přímo v někdejším pivovaru," zmínila se Hanáčková, jež během řeči obratně zdolává překážky. Pokoje jsou zatím ve stádiu zrodu. Stěny i podlahy pokrývá dřevo a z oken pokojů se naskýtá pohled na dalešický zámek.

Na chodbě naproti pokojům jsou veliké výklenky. "Ty budou prosklené. Hosté vyjdou z pokoje a rovnou se mohou koukat dolů do muzejní části. Je tam původní varna piva se sto padesát let starými stroji. Mimochodem, funkčními," komentuje Hanáčková.

V zadní části chodby je též plánován průhled, tentokrát do nové varny piva. "Ale pan sládek se brání. Nechce, aby ho lidé pozorovali. Já si myslím, že by to bylo nesmírně atraktivní. Uvidíme," hloubá Hanáčková.

V této hotelové části nazývané A bude ještě luxusní apartmá. Vznikne z původního bytu sládka, v němž se točily Postřižiny s vybavením ve stylu filmu. Pod bytem se počítá s recepcí a informačním centrem.

Na druhé straně nádvoří, nad výčepem bude levnější ubytování. Hotel má být hotov v květnu. "Náklady činí patnáct milionů korun. Majitelé získali přes sedm milionů z evropského fondu," poznamenala Hanáčková.

Pivo se v Dalešicích začalo vařit před stopadesáti lety a výroba skončila v roce 1977. Postřižiny se točily v roce 1980. Pak areál pivovaru chátral, než ho současní vlastníci začali zvelebovat.

"Je výborné, že se podařilo obnovit výrobu piva, a navíc využít filmové slávy," reagoval dalešický starosta Jaroslav Zadražil. "Sám piju jen naše místní pivo. Byla by hanba, kdyby starosta pil jiné. Chutná mi," dodal starosta Zadražil. (iDnes)


Dalešice Přes pět let řídila Jaromíra Hanáčková kulturní zařízení čtyřicetitisícové Třebíče, Kviz. Loni v prosinci dala pro neshody s radnicí výpověď a zakotvila od února coby šéfka pivovaru v Dalešicích. „Jsem nesmírně spokojena,“ doslova srší energií a září Hanáčková.

* Jak jste se k místu dostala?

Jeden ze spolumajitelů pivovaru se dozvěděl, že z Kvizu odcházím. Řekl mi, že mají výběrové řízení na ředitele pivovaru a ať se přihlásím. Vyhrála jsem.

* Vypadáte, že nelitujete. Ale přece jen, Kviz byl vaše dítě. Poprala jste se se ctí s obrovským nárůstem turistů, když se třebíčské památky dostaly na seznam UNESCO...

Ani trošku nelituji. Vztahy s třebíčskou radnicí, zřizovatelem Kvizu, byly čím dál horší. Místo podpory jsem měla klacky pod nohama. Jela jsem nadoraz, psychicky jsem byla vyčerpaná. Tady mám klid a pohodu.

* Co obnáší práce ředitelky pivovaru?

Dalešický pivovar je o kultuře, turismu. Což jsou oblasti, kterým rozumím. Zařídím informační centrum, půjčovnu kol. Navážu na zkušenosti z Třebíče. V létě zde budou kulturní akce, koncerty, řezbářské sympozium.

* Mluvíte sládkovi do výroby zdejšího piva?

Z pozice svojí funkce můžu mluvit do výroby. Určitě to však dělat nebudu, protože tomu nerozumím. Pivo mi moc chutná, ale to je vše. Mám vizi spojit turistické cíle v celém regionu. Dalešický pivovar není jen místní záležitost, má nadregionální význam. Turisté zde přespí, doporučíme jim návštěvu památek UNESCO v Třebíči, plavbu po přehradě, hrady i zámky v okolí, zajímavá místa. (MF Dnes)


Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar vyrobil méně piva, ale přesto na tom vydělal. 90 tisíc hektolitrů oproti 93 tisícům z roku 2005, to je bilance z minulého roku. I tak se ale může pochlubit ziskem dvou milionů korun. Pivovar zaznamenal nárůst i proto, že opustil málo placenou výrobu privátních značek pro obchodníky a jiné výrobce a že zvyšuje výhodnější prodej sudového piva do restaurací.

Dodávky do USA klesají

Tržby za pivo se loni pohybovaly kolem 100 milionů korun, což je podle ředitele podniku Jiřího Huška podobná částka jako v roce 2005. Hušek podotkl, že se získáváním nových zákazníků v gastronomii byly spojeny i vysoké náklady na podporu prodeje. Pivovar nyní zásobuje přes 350 restaurací, v sudech prodává 60 procent svého výstavu. Kvůli rostoucímu odbytu piva v sudech letos vybuduje novou stáčecí linku. Za technologii a stavební úpravy zaplatí osm milionů korun. Pivovar vaří tmavá i světlá piva především pod značkou Rebel. Za hranicemi loni prodal sedm procent produkce, z toho nejvíce na Slovensku. Hušek uvedl, že pivo Rebel mohou ochutnat i zákazníci horských restaurací ve Vysokých Tatrách. ä Poslední stovky metrů do nich horalé donášejí pivo na zádech,ô přiblížil. Naopak kvůli nízkému kurzu dolaru klesají tradiční dodávky do USA. Podnik se zaměřil především na regionální trh. ä Dodávky do zahraničí vnímáme spíš jako posílení prestiže,ô řekl Hušek. Stále více návštěvníků by mělo přicházet i do pivovaru. Loni byla v jeho areálu otevřena restaurace, s venkovními zahrádkami nabídne kolem 200 míst. Pivovar také pro letošní léto plánuje pravidelné exkurze. Veřejnost se bude moci s výrobou piva seznámit každé páteční odpoledne. (Havlíčkobrodský deník)


«« « Strana 1002 z 1068 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI