Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Zchátralý renesanční pivovar v Žirovnici hodlá město opravit. V budově pak bude umístěno museum knoflíkářství, exposice šicích strojů a regionálního pivovarnictví.

Rekonstrukce si vyžádá částku 48 milionů korun, město by na ni mohlo získat více než 90 procent dotací z evropských fondů. Projekt je připraven, žádost podána a koncem dubna by mohli zástupci radnice znát, zda v první výzvě Regionálního operačního programu uspěli. Oprava by pak mohla být zahájena na podzim a v červnu roku 2010 by mohla být dokončena. Revitalisace by se dočkala nejen samotná budova, ale i její okolí.

Pivovar sloužil svému účelu naposledy v roce 1865, kdy výroba v něm začala upadat. Pak se stal součástí velkostatku a byl pronajímán. V roce 1887 po založení místního Sokola začala místnost varny sloužit jako tělocvična, byl v ní i městský archiv. Pak se varna změnila na byty. Poslední nájemníci - neplatiči se již vystěhovali, budova je připravená k rekonstrukci. Ve dvoupodlažní budově jsou v přízemí zajímavé křížové klenby, ve varně jsou však částečně propadlé. Na venkovní fasádě jsou k vidění zbytky sgrafitové výzdoby z období kolem roku 1600.

Pivovar je poslední budovou v zámeckém areálu, který zůstal neopravený. Zrekonstruovaná budova by byla multifunkční, kromě exposic by v ní byl i přednáškový sál, který by posloužil také k pořádání různých výtvarných a podobných dílen. Město již opravilo přístupové komunikace k zámku a zámecký špýchar, kde vznikla exposice Venkovských tradic a řemesel.

Zdroj: Regionalist | Autor: Eva Šinkovská


Nové pivo pro Vietnam

[čtvrtek, 10. duben 2008]

V jihovýchodní Asii na chuť českého piva nikdy nezapomněli

Dva pivovary postaví ve Vietnamu královéhradecká společnost ZVU Potez. Jeden z nich vyroste v provincii Ha Nam, v nové průmyslové zóně asi 150 kilometrů od hlavního města Hanoje. Jeho konečná roční produkce má být dva miliony hektolitrů piva. Pro srovnání - jde přibližně o kapacitu Budějovického Budvaru. Tento pivovar si po přibližně dvouletém vyjednávání objednala firma Vinashin. Na investiční akci bude dohlížet kolem dvaceti specialistů z Česka.

"Obchodní případ bude financovat Česká exportní banka, pojištění poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost," řekl týdeníku Ekonom generální ředitel Jiří Flídr. Hodnota kontraktu je 64 milionů eur, po rozšíření na plnou kapacitu půjde o více než 90 milionů eur. Stavět by se mělo začít ke konci roku.

Menší pivovar bude mít roční kapacitu asi 150 tisíc hektolitrů, což zhruba odpovídá pivovarům z českých okresních měst.

"Tento pivovar bude osazen téměř stoprocentně českými technologiemi," informoval ředitel Flídr. Zákazníkem je v tomto případě soukromá společnost KAN z Hai Phongu. Financování připravuje banka Fortis, výstavba pivovaru má být zahájena letos. Bude stát asi 14 milionů eur.

Rostoucí vietnamský trh

Česká exportní banka nedávno oznámila, že kromě úvěru na zmíněný pivovar poskytne spolu s vietnamskou komerční bankou Vietindebank ještě několik dalších. Dohody o úvěrech byly podepsány v rámci nedávné návštěvy českého premiéra Mirka Topolánka ve Vietnamu.

"Vietnam je pro nás zajímavý z toho důvodu, že jde o lidnatou zemi, má asi 80 milionů obyvatel. Spotřeba piva tam roste zhruba o 20 % ročně," upozornil ředitel ZVU Potez Jiří Flídr. V současné době činí roční spotřeba asi 25 litrů piva na hlavu. "Je tam velký prostor, jednáme o dalších dodávkách," zdůraznil ředitel.

Zajímavostí je, že Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu. To je přitom technologicky složitější než příprava německého druhu. Ve Vietnamu má však český mok skvělou pověst. Šíří ji hlavně lidé, kteří studovali či pracovali v bývalém Československu. Ti se přitom často řadí přinejmenším k střední vrstvě, a nemusejí příliš šetřit.

Například mnozí hosté restaurace Hoa Vien v Ho Či Minově Městě výslovně požadují české pivo. Scházejí se v ní totiž Vietnamci, kteří mají za sebou dlouhodobý pobyt v Česku. A tak se tu zpívají české písně, objednává se guláš a smažený sýr, což se zapíjí českým pivem. Ve Vietnamu už totiž funguje několik minipivovarů, které vaří obdobné pivo jako v Česku, ovšem v malém množství.

Originální vietnamské pivo je přitom chuťově odlišné, protože obsahuje rýži, a většinou se při jeho přípravě používají i jiné kvasnice. "Náš technolog dodá vietnamským obchodním partnerům recepty," líčí Flídr. "Veškeré výrobní postupy budou v počítači. Pak se ovšem bude sledovat prodej a obliba piva. Chuť se případně může upravovat podle připomínek zákazníků. V každém případě dodáváme zaškolení personálu a základní recept na to pivo. Později mohou naši odběratelé pokračovat s českým sládkem, kterého si zaplatí, nebo využijí svůj zaškolený personál."

Kde vzít lidi?

Určitým paradoxem je, že v Hradci Králové budou část výroby pivovarské technologie zajišťovat právě Vietnamci. Přímá souvislost se zakázkami ve Vietnamu v tom není, ale podnik si nedávno najal dvacet svářečů z jihovýchodní Asie.

"Personální ředitel a svářečský mistr odjeli do Vietnamu," popisuje ředitel Flídr. "Vybrali tam lidi, kteří do České republiky dorazili v listopadu. Měsíc chodili do svářečské školy, aby složili naše zkoušky, a teď už pracují. Jsou opravdu velmi dobří. Učíme je češtinu a pokrok je znát - už mi neříkají ahoj, nýbrž dobrý den."

Ředitel ZVU Potez tak potvrzuje poznatky, které získaly i četné další podniky: "S Vietnamci máme výborné zkušenosti," uvedl například Dalibor Tyleček z personální společnosti Trenkwalder, "jejich zájem naučit se novou práci je ve srovnání s jinými agenturními zaměstnanci nadstandardní."

ZVU Potez se s nedostatkem kvalifikovaných českých pracovníků potýká již delší dobu. Využívá proto asi osmdesát zaměstnanců ze zahraničí, hlavně z Polska a Slovenska, ale také z Ukrajiny a Rumunska.

"Nefunguje tu učňovské školství," stěžuje si ředitel Flídr. "Nezaměstnaní, kteří přijdou z pracovního úřadu, u nás nikdy dlouho nezůstanou. Je to skoro tragédie, zvlášť když si uvědomíte, že děláme technologicky složité výrobky a zhruba osmdesát procent naší produkce jde na vývoz."

ZVU Potez je generálním dodavatelem obou pivovarů. Znamená to, že se stará také o stavební část, což české strojírenské podniky dříve nedělaly, neboť dodávaly jen technologie. "Zřídili jsme proto kancelář v Praze, která umí řídit stavbu," připomněl Flídr.

Pivovar má ovšem řadu komponent, které strojírenská společnost nakupuje. Jde například o čističku vody, úpravnu vody, jímání CO2, kompresory, kotelnu, plnicí linky. Z českých firem se na obou akcích podílí zejména Project Soft Hradec Králové, dodavatel měření a regulace.

Vstupenka k Heinekenu

V Česku ZVU Potez letos dokončuje rekonstrukci pivovaru Starobrno řádově za 100 milionů korun. Pro královéhradeckou firmu je to důležitý průnik do skupiny Heineken.

"Snažili jsme se k Heinekenu dostat již několikrát a vždy jsme byli odmítnuti s tím, že mají své tradiční partnery. Předpokládám, že velmi dobré zvládnutí zakázky v Brně by mohlo znamenat, že se dostaneme na listinu dodavatelů Heinekenu," řekl ředitel Jiří Flídr.

Potez sice znamená "potravinářské technologie a zařízení", ale firma se již neomezuje jen na pivovary a cukrovary, tak jako značka ZVU už neznamená "Závody vítězného února". Podnik se dnes zabývá také výrobou chemických aparátů, zejména pro výrobu kyseliny dusičné.

"Je pro nás velkým potěšením pracovat se společností ZVU Potez, a těšíme se na další spolupráci," uvedl Michel Gyurech, projektový ředitel švýcarské společnosti GEA Messo, která patří k odběratelům chemických aparátů. Výrobní program doplňují například vysokotlaké nádoby pro výrobu slinutých karbidů či umělých diamantů.

ZVU Potez zaměstnává asi 450 lidí. Společnost loni utržila 657 milionů korun a vykázala 13milionový zisk. Její čeští majitelé loni splatili privatizační úvěr a pro letošek plánují tržby ve výši 870 milionů korun, z čehož 500 milionů mají zajistit dodávky do zahraničí.

Dynamické vztahy:

- Obchodní obrat mezi Českou republikou a Vietnamem loni činil celkem 3,676 miliardy korun, před šesti lety to bylo zhruba o miliardu méně.

- Český vývoz do Vietnamu byl loni 656 milionů korun.

- Český dovoz z Vietnamu byl loni 3,020 miliardy korun.

- Z ČR se do Vietnamu vyvážejí hlavně stroje a dopravní zařízení, reaktory, kotle, průmyslové stroje, zbraně a sklo.

- Do ČR se z Vietnamu dováží především textil a obuv, dále rýže, čaj, káva a koření.

- Vietnam patří k prioritním státům v rámci české exportní strategie na léta 2006 až 2010.

- Po Slovácích a Ukrajincích jsou Vietnamci třetí nejpočetnější menšinou v ČR.

- Počet Vietnamců žijících v ČR se zvyšuje o zhruba tisícovku za rok.

- V Česku nyní podniká asi 25 000 Vietnamců.

Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu.

Zdroj: Ekonom | Autor: Petr Korbel


Obrovská restaurace, kam se vejde deset tisíc návštěvníků, se od 23. května do 1. června otevře během Českého pivního festivalu v prostorách Výstaviště v pražských Holešovicích. Po dobu deseti dnů tu zákazníci budou ochutnávat výhradně české pivo. Vinaři budou mít svůj vinný stan, ženy zase mohou zajít do stanu, kde se budou míchat koktejly. Na festivalu se bude platit českým tolarem, vyraženým právě k této příležitosti. Cena jednoho piva bude asi 40 korun. Vždy od 18 do 20 hodin bude na hlavním podium koncert českých zpěváků a kapel, například Báry Basikové či Kamila Střihavky. Podrobnosti o festivalu najdete na www.pivnifestivalpraha.cz.

Zdroj: MF Dnes


Docent Skála blahé paměti by patrně nad takovým tvrzením pozvedl obočí.

Ale jen nakrátko, než by se mu dostalo vysvětlení, jaké mohli nasát v neděli účastníci 1. setkání českých sládků (na moravské přijde řada příště). Setkání bylo pácháno v Klášterním pivovaru v Praze na Strahově a tamní sládek na něm importoval do Čech tvrzení z britských ostrovů, že kdo pije pivo, dobře spí, kdo dobře spí, nehřeší a kdo nehřeší, jde do nebe. A protože ti, co končívají na záchytkách, asi nejsou dobrými spáči, když je tam musejí přikurtovat, těžko je může čekat nebe, ale spíš peklo. Tudíž argumenty boje proti alkoholismu oslabeny nejsou, leč naopak, jsou tímto hlubší, promyšlenější.

Možných nebeských nájemníků se na Strahově sešlo dost přes stovku - přes 50 českých sládků a sládkyň (byly dvě) a nejméně tolik i členů Společnosti přátel piva, která setkání pořádala, a jejich, dejme tomu, sympatizantů. Předseda přátel měl přátelství v krvi a poděkoval sládkům za poctivou a obětavou práci. Přispívají k rozvoji pivní kultury a šíří dobré jméno české pivovarnické školy, ač musejí odolávat tu byrokracii, tam úsporným tlakům majitelů, onde zas měnícím se technologiím. Přitom jestliže chce uvařit dobré pivo, uspořit se nedá. Slad, chmel (či granule), energie - musejí být kvalitní a musí jich být dost. A podobně technologie. Co je to za pivo, jehož pěnu dohání perlení natlačeného dusíku a poptávku konzumentů masivní reklama? Fajnšmekři jsou prý spíše z řad starší a střední generace. Mají oblíbené značky, vyhledávají klasické technologie, vytříbenou chuť. Dovedou vycítit, když sládkova duše prostoupí každou sklenici a jeho um není utopen v rekordních výstavech. Za svoji nejoblíbenější značkou to mají proto také někdy dost daleko. Jejich cílem je ovšem pivo vychutnat, ne se jím nakýblovat, jak to vidí mnozí pivní cucáci. Proto také nebylo na Strahově vidět nikoho s postavou, jež se - zdá se, že ne zcela právem - nazývá pivařská. A též se tam nevedly řeči, řečené pivní. Naopak. Protože lidé, kteří se živí poctivou prací a svoje řemeslo umějí pořádně a dělají rádi, nemluví planě a jsou vesměs i příjemní lidé. Tací vůbec nemusejí mít ráj na zemi, ale peklo je za to snad nečeká.

Zdroj: Haló noviny | Autor: Karel Růžička


Na zámek v Chyších láká pivovar

[úterý, 8. duben 2008]

Malé pivovary, zejména ty zámecké, získávají stále větší oblibu. A rostou jako houby po dešti. Důvod je čitelný. Pivovar vytvoří zajímavý kolorit pro místa, která navštěvují turisté, a nabídne často nečekaný zajímavý chuťový zážitek, jako je tomu na zámku v Chyších na Karlovarsku.

Foto

S otevřením pro letošní hlavní návštěvnickou sezónu hradů a zámků si pospíšil také zámek v Chýších na Karlovarsku, který najdete jihovýchodně asi 35 km od Karlových Varů. Loni jej navštívilo přes 20 000 lidí a letos se zde čeká zájem turistů ještě větší. Kromě obvyklé prohlídky nabízí totiž zámek i pobyt ve stylové restauraci v nově rekonstruovaném zámeckém pivovaru.

„Nabízíme čtyři stálé druhy piva, světlá i černá. Nesou jméno Prokop, což je rodinné jméno,“ poznamenává majitel zámku v Chyších Vladimír Lažanský. „Navíc po celý rok i piva k různým významným událostem. Vařili jsme velikonoční pivo a teď chystáme májové,“ dodává muž, který opravil chátrající rodinné sídlo a dovedl ho k zámecké prosperitě.

V podzemí zámku se nacházejí unikátně dochované gotické sklepy se střílnami. Součástí zámeckého areálu je rovněž panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyších má však tradici již od roku 1580.

Foto

Zámek byl vystavěn na místě původního gotického hradu v údolí řeky Střely v roce 1578. Nejprve jako renesanční a později barokně upravený. Jeho barokní období dodnes připomíná zachovaná nástropní malba od nejvýznamnějšího českého barokního mistra Petra Brandla z konce 17. století, zobrazující krále Davida.

Dnešní podobu získal zámek při novogotické přestavbě v letech 1856-1858. V roce 1766 koupil zámek Chyše Prokop Lažanský, jehož rod si panství podržel až do konce 2. světové války. Nyní je opět v rukou Lažanských.

V roce 1917 působil na zdejším zámku jako vychovatel spisovatel Karel Čapek, jehož busta se nachází v zámeckém parku. Kromě zajímavých zámeckých interiérů nabízí proto chyšský zámek i rozsáhlou expozici o jeho zdejším pobytu. Zámek obklopuje dnes již upravený romantický park.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: František Kšajt


Změny klimatu v příštích desetiletích budou mít dopad i na množství vyrobeného piva; konkrétně způsobí pokles produkce základní suroviny pro jeho výrobu, totiž sladovnického ječmene, a to především v Austrálii, ale i na Novém Zélandu. Upozornili na to dnes novozélandští odborníci na podnebí.

V konečném důsledku některé pivnice zůstanou bez piva, případně náklady na jeho výrobu prudce stoupnou, vysvětlil Jim Salinger z novozélandského institutu pro výzkum atmosféry a vody.

Ačkoliv Salinger omezil prognózu na Austrálii a Nový Zéland, podobný dopad klimatických změn lze očekávat na celé planetě. Pokles produkce piva by mohl nastat do 30 let. Nejvíce jsou ohroženy některé části Austrálie, kde jsou sucha rok od roku horší a klesá i množství vody.

Horší dopad budou mít klimatické změny na plochy s ječmenem ve státech Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Viktorie a Nový Jižní Wales. O něco méně postižen má být podle klimatologa novozélandský Jižní ostrov. "Většina oblastí v Austrálii, kde se pěstuje sladovnický ječmen, zřejmě zažije pokles produkce," poznamenal Salinger. "Bude to znamenat řadu výzev pro pivovarnický průmysl," který bude muset v přímém důsledku klimatických změn hledat nové druhy této obiloviny.

Už nyní změny klimatu způsobily, že šly nahoru ceny nejen sladovnického ječmene, ale i cukru či hliníku, připomněl ředitel jedné z pivovarnických korporací v obou zemích Liz Read. Kromě toho sladovnickému ječmenu konkurují i jiné způsoby využívání zemědělské půdy, dodal.

V uplynulých dvou letech například obdělávaná půda na Novém Zélandu bojovala s expanzí mlékárenského průmyslu, který stavěl na rostoucích cenách mléčných výrobků ve světě.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Naše pivo znovu potvrdilo kvalitu

[úterý, 8. duben 2008]

Na prestižní soutěži Česká pivní pečeť v Táboře obdržel tmavý ležák stříbrné ocenění. Na základě hlasování čtenářů listu Pivní kurýr jsme získali titul Pivovar roku 2008 v kategorii středních pivovarů. Odborníci také zařadili náš speciální třináctiprocentní ležák Bogan mezi nejlepší potravinářské výrobky Středočeského kraje. Získaná ocenění jsou dokladem našeho soustavného zájmu o kvalitu piva a zvýší věhlas pivovaru.

Úspěch do budoucna zavazuje a zároveň nám umožňuje zvyšovat vliv na spotřebitele, kterých si samozřejmě vážíme. V tomto ohledu klademe největší důraz na široký nymburský region. Snažíme se i nadále zlepšovat technologii výroby. Před několika dny jsme uvedli do provozu měření a regulaci hlavního kvašení. Investice si vyžádala částku 2,5 milionu korun. Vše přispěje k vyšší jakosti a standardizaci nymburského piva. Veřejnosti se pivovar otevře v červnu. Můžete se těšit na bohatý kulturní program.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Pavel Benák, ředitel pivovaru


Jen několik týdnů bude ve vybraných restauracích na Lounsku, Chomutovsku a Mostecku k dostání unikátní Lounský kvasnicový ležák. Po extra hořkém speciálu Louny 16° tak přichází pivovar s další lahůdkou pro své štamgasty. „Lidé si čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují od „běžné šedi“. Právě kvasnicová piva si uchovávají kvalitu, kterou u ostatních, běžně vyráběných piv, zákazníci nenajdou,“ zdůvodnila přípravu nového piva marketingová manažerka značky Louny Daniela Klančíková.

Nové pivo Louny bude k dostání jen po omezenou dobu – po několik týdnů v jarních měsících. „Jeho výroba je náročnější než vaření běžných piv, proto jsme připravili jen omezenou várku. Budeme jej distribuovat především v domácím regionu zahrnujícím Louny, Chomutov a Most. O tomto víkendu to bude šest restaurací v Lounech a Mostě,“ doplnil vrchní sládek a ředitel pivovaru Daniel Urban. Kvasnicové pivo Louny se od těch ostatních liší především tím, že není filtrované, stabilizované ani pasterované, takže jde o "živé" pivo. „Jde o vybroušený pivní klenot sládkovského řemesla, který se vyznačuje vynikající vyváženou chutí, nádhernou přírodní barvou a hustou smetanovou pěnou,“ uvedl Daniel Urban.

Lounský kvasnicový ležák obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které by jinak standardní filtrace, stabilizace či pasterace odstranila či zničila. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více tak vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Ondřej Koucký ze společnosti Drinks Union, do níž pivovar Louny patří.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Nealkoholické pivo Forman z pivovaru v Černé Hoře na Blanensku, které na rozdíl od ostatních neobsahuje vůbec žádný alkohol, expanduje na muslimské trhy, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Do dvou měsíců by se mělo začít prodávat v Indii, Malajsii a na středomořském ostrově Djerba, patřícím Tunisku. U běžných nealkoholických piv je obsah alkoholu povolen maximálně do 0,5 % objemu.

"Naší prioritou ale zůstává hlavně český trh a okolní evropské země, především kvůli nákladům na přepravu," řekl majitel pivovaru Jiří Fusek. Kapacita linky, která je schopna vyrobit za hodinu 3 hektolitry piva (ročně kolem 26 tisíc hektolitrů) bude po zahájení prodeje v Asii a Africe zřejmě zcela využita. V případě velkého zájmu také z dalších zemí proto Fusek nevyloučil rozšíření linky.

Důkladně odpařený alkohol

Alkohol se z piva Forman odpařuje pomocí unikátní technologie.Prodej nealkoholického piva roste také v Evropě. V Česku se vloni prodalo kolem 500 000 hektolitrů nealkoholického piva, největší 70procentní podíl na trhu drží plzeňský Prazdroj.

Černá Hora vyrábí pivo Forman v Česku unikátní technologií vakuové destilace, při které se za nízkého tlaku odpařuje alkohol. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. "Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu," uvedl Fusek. Jako vedlejší produkt vzniká destilát s obsahem 40 procent alkoholu, který pivovar používá při výrobě pivní pálenky a bylinných likérů.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. Loni vyrobil 165 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více než v roce 2006. Zhruba desetina produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško a Estonsko. Na českém trhu se více než 80 procent výroby pivovaru spotřebuje v gastronomických zařízeních.

Zdroj: Týden.cz


Plateného spoločníka na ležérne popíjanie piva v krčme juhoanglického mestečka Winsor hľadá pre svojho 88-ročného otca britský štátny príslušník Mike Hammond. Píšu o tom dnešné noviny Daily Mail.

V dome dôchodcov žijúci Jack Hammond, ktorý už nemá ani jedného dôverného priateľa, plánuje v krčme každý týždeň stráviť dvakrát po dve hodiny.

Nechce však konzumovať pivo sám a tak prostredníctvom syna hľadá zhovorčivého spoločníka, odolného proti alkoholu, ktorý by si za každú hodinu družného popíjania mohol zarobiť deväť eur (približne 300 Sk).

Na oznam, umiestnený v priestoroch mestskej filiálky poštového úradu, sa doposiaľ prihlásili štyria záujemcovia, uvádza ako kuriozitu Deutsche Presse-Agentur.

Zdroj: Aktuality.sk


Neuvěřitelné! České pivo u nás pomáhá vařit Japonec. Shoji Yoshikawa (60) přijel do Česka jako turista, místo prohlídky pražských památek ale dva měsíce objížděl pivovary po celé zemi. Do našeho piva se totiž zamiloval.

Foto

Když bývalý manažer nemocnice v Kjótu Yoshikawa loni poprvé ochutnal české pivo, rozhodl se, že úplně změní svůj život. „Přišel k nám do Pivovarského domu a zajímal se o pivo. Dal jsem mu průvodce po pivovarech a on je celé dva měsíce poctivě objížděl,“ popsal Václav Potěšil z Pivovarského domu v Ječné ulici. Letos v lednu se nadšený Japonec vrátil a začal se svůj oblíbený nápoj učit vařit...

Zdroj: Aha


Česko má novou rekordmanku v pití piva na ex. Devatenáctiletá Olga Čunátová ze Skrýchova u Opařan na Táborsku včera v Mekce rekordů Pelhřimově, respektive v hotelu na vrcholu Křemešníku, vypila půllitr piva za 3,085 vteřiny.

„Pokořila tak dosavadní rekord Ivy Čadílkové z Nového Boru, která 10. června 2006 dokázala na pelhřimovském festivalu vypít 0,5 litru desetistupňového piva ze 4,95 vteřiny,“ řekl prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Pohledná studentka Olga přitom vůbec netrénuje! Za den vypije maximálně litr tekutin. „Ráda zkouším nová piva, těch nikdy není dost, nejlepší jsou asi Krušovice, ty mi nejvíce chutnají, jinak Gambrinus, ten je v každé hospodě. Ráda ochutnám piva s nějakou specifickou, novou příchutí,“ uvedla k oblíbeným značkám. Na pivo občas zajde s partou v Táboře. „Většinou se mě i bojí, jsou zvyklí, že chlapi mají vždycky ve všem navrch, a když přijde nějaká holka, která je překoná, tak je to kolikrát i mrzí. Kamarádi to ale berou, vždycky si z někoho uděláme srandu,“ popsala.

Jak přišla na to, že by mohla překonat rekord? Za všechno může výčepní, který se staral o pití na rozlučkovém večírku základní školy. Na nejmenovaném fotbalovém hřišti jí namísto jednoho omylem natočil piva dvě. Jedno proto vypila naráz a hostinský se nestačil divit, myslel, že ho někam vylila.

Olgu do města rekordů doprovodili spolužáci ze školy Informatiky a spojů. Nejdříve absolvovala výpočetní systémy a grafiku, nyní studuje bezpečnostní systémy.

V České knize rekordů je řada ženských pivních disciplin. Třeba desetičlenné družstvo žen dokázalo loni v září štafetovým způsobem vypít deset piv v čase 2:56,84 minuty. Byly v něm výhradně dospělé občanky jediné obce - Bratronice.

Zdroj: MF Dnes

Zdroj videa: i.vysočina.cz


Afrika právě zaznamenává reklamní kampaň na klášterské pivo. Pivovar Klášter totiž expanduje do Beninu. Klášterští tak stojí před prvními dodávkami, do Afriky míří jedenáctistupňové pivo jak tmavé, tak světlé.

Bezesporu zajímavostí budou pro české fajnšmekry pivní etikety, které se patrně stanou letošním sběratelským tahákem.

„Na etiketě jsou samozřejmě Amazonky, ženy, které jsou v Beninu takovým symbolem, jakým je v Čechách Švejk. Specifikou beninských králů bylo, že ochranku a osobní stráž jim tvořily právě speciálně vycvičené Amazony,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozuje.

Africké etikety nejsou ale jediným letošním sběratelským hitem z Kláštera. V prodeji lze ještě najít Vánoční ležák, speciální čtrnáctistupňové pivo. A před koncem roku přijde na řadu opět Vánoční ležák, opět se specifickou etiketou.

Petr Polášek, sběratel etiket, potvrdil zájem. „Každá nevšední novinka je z naší strany vyhledávaná.“

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Jiří Macek


Ponorte sa do piva

[pátek, 4. duben 2008]

Už v stredoveku bolo známe, že kúpele v kvasnicovom pive majú liečivé účinky a sú výbornou prevenciou. V Českej republike môžete navštíviť zatiaľ troje pivné kúpele. Čo majú spoločné a v čom sa odlišujú?

Foto

Písek u Jablunkova: Relaxujte na slame

Wellness hotel Bahenec, ktorý nájdete sedem kilometrov nad obcou Písek u Jablunkova, ponúka už rok a pol pivné kúpele Bier Bottich Bad. Súčasťou procedúry s liečivými účinkami je fínska sauna, kúpeľ s prísadami, z ktorých sa varí pivo, a regenerácia organizmu na lôžku z ovsenej slamy.

Pred pivným kúpeľom si môžete v saune prehriať telo a naštartovať metabolizmus, no ak chcete hneď skočiť do kade, nech sa páči. Kúpeľ si vychutnáte v jednej z troch dvojmiestnych drevených kadí. Hlavnou zložkou je voda s teplotou 35 až 37 stupňov. Je obohatená prísadami, z ktorých sa varí pivo – droždie, chmeľ, sladový šrot a podobne. Účinok pivného kúpeľa sa výrazne zvýši použitím vírivky a výmenníka tepla, ktorý zabraňuje vychladnutiu kúpeľa. Bráni mu aj špeciálne drevo, z ktorého sú kade vyrobené.

Z výčapných stojanov si môžete načapovať pivo – toľko, koľko za dvadsať minút procedúry vypijete. Po kúpeli vás zabalia do plachty, prikryjú dekou a na polhodinku zregenerujete svoje telo na lôžku z ovsenej slamy, ktorá vracia späť do tela teplo. Ak sa vám ešte nebude chcieť odísť, nemusíte. Na lôžku pri saune môžete hodinku odpočívať a počúvať hudbu.

Niečo navyše: Hotel Bahenec má k dispozícii aj vonkajší bazén so solárnym ohrievaním.

Cena za pivný kúpeľ: štandard – 1 400 Kč pre dve osoby; nadštandard – 1 100 Kč pre jednu osobu, fínska sauna pred procedúrou zadarmo

Chodová Planá: Doprajte si zábal v pivnom mláte

Pravé pivné kúpele, ktoré otvárali pred dvoma rokmi, nájdete v hoteli

U Sládka. Patrí súkromnému pivovaru v Chodovej Planej neďaleko hraníc s Nemeckom. Výnimočné sú v tom, že používajú minerálnu vodu, ktorá ako jediná v Českej republike obsahuje dvojmocné železo. Má tiež vysoký obsah kysličníka uhličitého, ktorý podporuje správne prekrvenie organizmu. Hlavnou prísadou do kúpeľa je tmavé kúpeľové pivo. Podľa chránenej originálnej receptúry ho tradičnou metódou vyrába hlavný sládek rodinného pivovaru. V pivovare vyrábajú vlastné kvasnice, ktoré sa pridávajú do kúpeľa. Ako peeling do vane sa používa drvený žatecký chmel. Nad pivnými kúpeľmi dohliada vyškolený personál, zdravotné sestry a lekár balneológ.

K dispozícii je päť titánovo-nerezových balneologických vaní pre jednu osobu a jedna dvojvaňa pre dve osoby. Počas pobytu vo vani môžete popíjať tri deci piva, rovnako aj počas zábalu. Ak pivo nechcete alebo nemôžete piť, ponúknu vám minerálku. Po kúpeli si v plachte a deke pri tlmenom osvetlení a príjemnej hudbe ešte dvadsaťpäť minút oddýchnete. Ak máte záujem o masáž, môžete si vybrať z bohatej ponuky: klasickú, reflexnú, lymfatickú, športovú, antistresovú, reflexnú masáž chodidiel či najnovšie aj masáž lávovými kameňmi. Horúcou novinkou sú zábaly v pivnom mláte, ktoré vám prehrejú svaly a kĺby, vyživia pokožku a zaručia príjemnú relaxáciu.

Niečo navyše: Ak si chcete urobiť pivný kúpeľ doma, môžete si kúpiť balenie kúpeľového piva, chýba však minerálna voda. Ide teda skôr o zaujímavý suvenír.

Cena za pivný kúpeľ: 600 Kč pre jednu osobu, 1 200 Kč pre dve osoby

Harrachov: Vykúpte sa v rezanom pive

Počas tradičných pivných slávností otvorili v júli minulého roka pivné kúpele aj v Krkonošiach. Procedúru si vychutnáte v horskej pramenitej vode zo 150-ročného prameňa s prísadou piatich litrov svetlého a piatich litrov tmavého kvasnicového piva a drveného chmeľu. Je tu šesť drevených vaní pre jednotlivcov a dve vane Lovestory pre páry a jedna vaňa Lovestory Privat pre páry.

Pred návštevou pivných kúpeľov sa môžete vybrať na exkurziu po sklárni, prezrieť si historickú brúsiareň skla z roku 1895, ktorá je poháňaná vodnou turbínou. Odborný výklad vám podajú v štyroch jazykoch: češtine, nemčine, angličtine a ruštine. Za návštevu stojí aj múzeum skla. Môžete si pozrieť kaplnku sv. Alžbety, v ktorej je unikátny funkčný sklenený zvon a oltár z benátskych zrkadiel, dovezených z Talianska. Po 20-minútovom pivnom kúpeli a rovnako dlhej relaxácii na lôžku dobre padne masáž. V ponuke sú tri druhy: celková, teda masáž chrbta, šije, nôh, rúk, hrudníka a brucha, 40-minútová a 20-minútová čiastočná masáž. Počas kúpeľa i relaxácie si pochutnajte na malom pive z miestneho pivovaru.

Niečo navyše: V pivovarskej reštaurácii si nenechajte ujsť ochutnávku piva z tamojšieho minipivovaru. Navštívte aj firemné predajne skla, v ktorých si môžete kúpiť výrobky.

Cena za pivný kúpeľ: 700 Kč vo vani pre jednotlivcov, 1 300 – 1600 Kč vo vani pre páry

Zdroj a foto: Šarm.sk | Autor: Lýdia Brabcová


Oblíbeného zlatavého moku vyrobí ročně v Hlinsku na osmdesát tisíc hektolitrů. Pivovar střední velikosti nabízí zpěněné zlato především zákazníkům ve svém okolí.

Foto

„Malá část výroby ale odchází i za hranice. Na Rychtáři si tak mohou pochutnat třeba i ve Švédsku,“ vysvětluje majitel pivovaru Milan Vedra. Hlinecký podnik roste a myslí na kvalitu. Nedávno tu zahájili provoz nové stáčírny lahví.

Jde o investici za sedm milionů korun, provoz obstarávají nejmodernější technologie,“ upřesňuje Vedra. V dubnu začne postupně fungovat i nová úpravna vody. „Tím bude zajištěna neměnná a perfektní kvalita naší nejdůležitější suroviny,“ dodává majitel k dílu za osm milionů korun.

Plány Hlineckých dokazují, že lidem pivo chutná. „Nelíbí se nám ale pití na veřejnosti,“ dokresluje zvyky některých konzumentů heřmanoměstecký starosta Aleš Jiroutek.

Město proto chystá na léto vyhlášku, která má tomuto nešvaru zabránit. „Nikdo přece nemusí poslouchat oplzlosti nebo tolerovat znečišťování a ničení prostředí. Pijáky chceme dostat hlavně z náměstí a od školy, provoz předzahrádek u restaurací nadále omezovat nebudeme,“ dodává Jiroutek.

Zdroj a foto: Chrudimský deník | Autor: Marek Nečina


Světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je značka Pilsner Urquell, vyhlásila již třetí ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Čeští hospodští tak mají šanci stát se v mezinárodní konkurenci mistry světa v čepování piva. Přihlášku je nutno poslat do 25. dubna 2008.

Všichni výčepní, kteří sdílí nadšení pro plzeňský ležák Pilsner Urquell, mohou v mezinárodní soutěži Pilsner Urquell Master Bartender dokázat, že ve svém oboru patří mezi absolutní špičku. Pilsner Urquell hledá v České republice charismatické osobnosti s odvahou změřit své síly s výčepními z celého světa. Předchozím dvěma ročníkům dominovali zahraniční výčepní. Čeští reprezentanti dosud v celosvětovém finále nezvítězili.

Česká republika je státem s nejsilnější pivní tradicí, proto chce i letos útočit na zlato a získat tak statut země s nejlepším výčepním na světě. I přes nesporné kvality „našich“ nebude souboj o prvenství vzhledem k počtu konkurentů jednoduchý. Jen loni se za výčepem utkalo na 1 000 výčepních z 15 zemí. Vzhledem k trendu každoročně stoupající popularity soutěže Pilsner Urquell Master Bartender lze očekávat překročení této hranice.

Od účastníků soutěže se neočekává jen zručnost při čepování piva. Důležitými argumenty pro vítězství je umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, charismatické vystupování, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj. Loňský mezinárodní vítěz Pilsner Urquell Master Bartender, Eric Jönsson z Norska doslova nadchl porotu především svými znalostmi a mistrným způsobem prezentace piva Pilsner Urquell.

V České republice proběhnou tři regionální kola a národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 25. dubna 2008 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách. Více informací bude možno najít na www.pilsner-urquell.cz/masterbartender.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

I letos je do systému hodnocení zařazen tzv. mystery shopping. Tajná odborná porota zcela „inkognito“ osobně prověří gastrozařízení, v nichž pracují finalisté národního kola, a ohodnotí vystupování výčepního a správné servírování piva.

Plzeňský Prazdroj apeluje na všechny výčepní, aby se zapojili do mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender a dokázali svoji profesionalitu. Všichni zúčastnění získají certifikát kvality

a vítězové jednotlivých kol hodnotné ceny. Pro národního vítěze je přichystán poznávací zájezd po evropských pubech. Vítěz světového finále, které se letos poprvé uskuteční v Praze, pak vyhrává zájezd do New Yorku. Jedinou podmínku pro účast v soutěži je mít na čepu ležák Pilsner Urquell.

Hlavním odborným garantem soutěže je starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje pan Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jen pár týdnů budou moci štamgasti ochutnat speciální kvasnicové ležáky, které pro ně připravili mladí sládci v pivovarech skupiny Drinks Union. „Ve všech našich pivovarech jsou nyní mladí sládci kolem 30 let, kteří se chtěli ukázat, že také, stejně jako jejich předchůdci, umějí uvařit výjimečná piva. Rozhodli jsme se proto, že pro jarní měsíce připravíme pro naše restaurace speciální kvasnicová piva,“ řekl Milan Schramm, generální ředitel Drinks Union, která vaří značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Postupně se tak budou od dubna ve vybraných restauracích objevovat kvasnicové ležáky jednotlivých značek. „Tato piva však budou na toči jen po omezenou dobu. Protože jde skutečně o piva výjimečná, u nichž je nutné ještě důkladněji dbát na kvalitu výroby, uvařili jsme vždy jen několik várek dané značky,“ doplnil Schramm. Podle něj si lidé čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují od „běžné šedi“. „Právě kvasnicová piva si uchovávají kvalitu, kterou u ostatních, běžně vyráběných piv, zákazníci nenajdou,“ doplnil.

Kvasnicová piva se od těch ostatních liší především tím, že nejsou filtrovaná, stabilizovaná ani pasterovaná, takže se jedná o "živé" pivo. Obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou při standardní filtraci, stabilizaci či pasteraci odstraněny či zničeny. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který ve firmě projekt kvasnicových piv vede.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


Lidé pomohli zdokumentovat, kam a jak se dřív chodilo na pivo

V prosinci 2007 se Pivovarské muzeum v Plzni obrátilo na veřejnost s prosbou o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu během uplynulého století. Do muzea nakonec dorazilo bezmála 100 fotografií a pohlednic z let 1900 - 1990, řada z nich s výrazným přínosem pro poznání dobových zvyků a reálií. Výběr ze získaných fotografií si může veřejnost prohlédnout na výstavě v Pivovarském muzeu od 1. do 27. dubna.

„Za pomoc při sbírce bych rád poděkoval veřejnosti, zaměstnancům Plzeňského Prazdroje i majitelům vybraných hospod a restaurací na Plzeňsku, kteří vyvěsili ve svých provozovnách plakáty s naší výzvou,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Vybrané příspěvky představí Pivovarské muzeum veřejnosti od 1. do 27. dubna 2008 na výstavě, která je i první akcí celoročního tématického programu Pivovarského muzea s názvem "Jak dlouho se točí, aneb Historie pohostinství v Plzni".

Foto

Archiv Jaroslava Staňka z Nýrska (štamgasti nýrské hospody z r. 1934)


Foto

Archiv pana Kozáka z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech)


Foto

Archiv PhDr. Mileny Horálkové z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou)


Foto

Archiv paní Šuranské (hospoda Sport v Babicích)


Zvláště zajímavé obrázky poskytli například Plzeňané Marta Langrová (hospoda U Husince v Plzni), Emilie Lejčková (denní hosté v Lejčkově restaurantu v Bolzanově ulici v Plzni) a Jiří Patík (německý restaurant Zur Hütte ve Spandau), Jaroslav Staněk z Nýrska (štamgasti a personál nýrské hospody z r. 1934), pan Kozák z Klatov (restaurace Stará Rychta v Klatovech) nebo PhDr. Milena Horálková z Prahy (hospoda U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou). Unikátní sérii fotografií babické hospody ze 70. let zaslala M. Šuranská.

Všichni poskytovatelé fotografií z řad veřejnosti získávají volný vstup do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií (J. Patík z Plzně, p. Kozák z Klatov a M. Šuranská z Babic) navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru, kde absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Connoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky.

Pivovarské muzeum je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Muzeum již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Hlavním cílem výzvy k veřejnosti bylo doplnit fotografie z druhé poloviny 20. století, z níž má muzeum zatím velmi málo obrazových materiálů zachycujících tehdejší pivní kulturu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Významného úspěchu v mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne dosáhl světlý ležák Radegast Premium z nošovického pivovaru Radegast. Na prestižním klání pivních značek ze dvaačtyřiceti zemí světa získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu. Úspěšný český den potvrdila i další bronzová medaile pro Radegast Birell v kategorii nealkoholických piv. „Velmi mě potěšil úspěch našich značek na australské soutěži. Dvě medaile potvrdily, že vaříme pivo špičkové kvality, které právem patří mezi nejoblíbenější na Moravě,“ říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V pivovaru Radegast se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Ročně produkuje více než 2,2 milionů hektolitrů piva typu klaiscký český ležák.

Od roku 1990 je Radegast součástí největší pivovarské firmy v České republice, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Deník.cz


Když nám chutná, jdeme na pivo

[čtvrtek, 3. duben 2008]

Až trochu symbolicky, pár týdnů předtím, než začne být České pivo chráněnou značkou Evropské unie, koupil jeden ze světových pivovarnických kolosů, nizozemský Heineken, největší českou pivovarnickou skupinu Drinks Union s jejím Zlatopramenem, Březňákem, Lounským pivem a několika dalšími menšími značkami.

Jako by pojem české pivo odcházel do historie. Kdo pivní svět příliš nesleduje, musí mít pocit, že zbývá už jen „národněpodnikový“ Budvar, který tak jako tak čeká do roka či dvou privatizace. Prazdroj drží jihoafricko-americká společnost SABMiller, Staropramen zase patří původně belgické skupině InBev a Starobrno či Krušovice jsou ve stáji Heinekenu již nějaký čas.

A ten, kdo si v poslední době oblíbil Zlatopramen, patřící nepochybně mezi kvalitnější česká piva, nyní trochu s obavami čeká, co holandští sládci udělají s jeho oblíbenou značkou. Dopadne to jako se Zlatým bažantem, kdy se z úžasného, původně hutného, výrazně sladového piva vonícího po širých lánech Žitného ostrova stalo sice slušné, ale nepříliš výrazné lehké pivo jakéhosi univerzálního evropského typu? Nebo to skončí, nedej bože, jako s Krušovicemi, kdysi jedním z nejlepších českých piv, které německý pivovar Binding fakticky zničil jako značku, když z něj před lety udělal bledý patok s podivnou pachutí a naprosto katastrofální pověstí mezi českými pivaři. Němcům se podařilo marketingovými nástroji, především tím, že zadarmo poskytovali vybavení hospod hostinským, kteří se zavázali k odběru jejich piva, vyhnat výstav tohoto pivovaru na více než milion hektolitrů ročně. Dodnes však výroba klesla téměř na polovičku, přestože se kvalita trochu zlepšila, leč důvěra spotřebitelů je ztracena.

Není třeba propadat panice. Zahraniční manažeři snad již pochopili podstatu českého pivního trhu s jeho nároky na kvalitu. Nakonec to není zase tak těžké to pochopit. Český pivař rozezná dobré pivo od špatného velmi dobře a rostoucí životní úroveň mu dává šanci vybírat si. Malé pivovary jsou navíc nyní již kapitálově připraveny využívat moderní technologie a motat hlavu i velkým hráčům. Příkladem už dávno není jen humpolecký Bernard, ale také třeba fenomenální úspěch malého pivovárku Svijany, stojícího při liberecké dálnici, který ovládl region a nyní má úspěch i v pivně rozmazlené Praze.

Kromě toho trh dobývají se svým nepasterizovaným a zhusta velmi chutným pivem maličké restaurační pivovary rostoucí jako houby po dešti, byť jejich produkty stojí o něco více než obvyklé osmičky prodávané jako desetistupňová piva. Nakonec Prazdroj, který masivně zdražil a hodlá v tom evidentně pokračovat, také nezaznamenává žádné výpadky v odbytu, ačkoli cena půllitru v pražské restauraci už je kolem jednoho eura a třiceti eurocentů.

Právě konkurence a rostoucí ochota mlsných pivařů si za kvalitu připlatit jsou tím, co do budoucna udrží solidní úroveň českého piva. A tahle zkušenost povede snad i Heineken jinými cestami než kdysi Binding. Evropská ochranná známka opravdu takový úkol není schopna splnit. Lidé totiž nebudou pít nikdy České pivo, ale vždy budou žádat natočit Prazdroj, Budvar či - doufejme - Zlatopramen. Podobně by měli v Bruselu bojující potravináři pochopit, že si lidé nebudou kupovat český špekáček, a jejich úsilí o evropskou registraci receptury je zbytečnou námahou. Zákazník bude dříve nebo později stejně chtít davelský či vimperský špekáček konkrétního výrobce, protože zjistí, že je to zcela jiný výrobek než drogistická uzenina z hypermarketu za třicet korun kilo a půl v akci, která napíchnutá nad ohýnkem vydrží třicet vteřin, načež se nafoukne a rozprskne v beztvarou mazlavou hmotu odporné chuti. A dopadne tak, ať už se jmenuje eurošpekáček, nebo ne.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Pavel Páral


«« « Strana 960 z 1068 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI