Zatímco někteří větší výrobci pěnivého moku vyhlásili zvýšení ceny piva, z pivovaru Regent přichází pozitivní zpráva. "Minimálně do konce letní sezony ceny piva udržíme," sdělila obchodní ředitelka společnosti Bohemia Regent Hana Hadačová. Pivaři se dočkají jedenáctistupňového piva a další novinkou jsou obnovené prohlídky pivovaru. Majitel pivovaru Ferdinand Stasek zároveň vyvrací fámy o tom, že by měl nejstarší český pivovar prodat. "O tom rozhodně neuvažuji. S pivem Regent se dostáváme na východní trhy. Naopak jsme koupili i chátrající pivovar ve Studené, kde po rekonstrukci vznikne provoz podobný malým rodinným pivovarům," reaguje. Je ale pravdou, že o Regent usilovali zahraniční zájemci, kteří v Čechách některé regionální pivovary vlastní. (Českobudějovické listy)

Měla to být poměrně jednoduchá záležitost. Po více než roce, který uplynul od doby, kdy státní instituce oznámily, že prodají lokální pivovar Nektar Strakonice, je však vše při starém. Pivovar, jehož zakladatelem je přes zbytkový státní podnik Pivovary České Budějovice, Ministerstvo zemědělství, stále patří státu. Podle informací HN za to může především nízké ocenění majetku určeného k privatizaci. Žádná z institucí nechce přesná čísla sdělit. Podle důvěryhodných zdrojů blízkých privatizaci má být účetní hodnota pivovaru se základním kapitálem 55,7 miliónu korun zhruba 115 miliónů korun. Jeho majetek ale měl být oceněn jen na 42 miliónů. Ministerstvo financí proto materiál už vloni vrátilo zpět zakladateli. "Nový materiál ještě nemáme," sdělila mluvčí Ministerstva financí Eva Nováková. Hugo Roldan z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství říká, že se tak stane nejpozději do poloviny dubna. "První cenový odhad bral ohled na další investice, které by do firmy nový vlastník musel vložit," hájí rozhodnutí úřadu Roldan. Podle něho Ministerstvo financí s odhadní cenou nesouhlasilo ani ne tak kvůli její výši, jako spíš se způsobem, jak se k ceně došlo. Zdroj z Ministerstva financí ve své námitce uvedl, že ocenění působí dojmem, jako by se netýkalo funkčního podniku, ale firmy dávané do likvidace. "Prodejní cena by měla umožnit další existenci a rozvoj firmy," upozorňuje však Roldan. Jasná není nejen hodnota firmy, ale ani způsob jejího odstátnění. Zatím se mluvilo nejvíc o přímém prodeji městu Strakonice. Jeho zastupitelé proto už loni schválili založení provozovatelské akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice a otevření investičního úvěru do 50 miliónů korun u ČSOB. Tím vytvořili předpoklad k tomu, aby město mohlo pivovar koupit. "Prodej městu je stále preferovanou variantou. Nic však není rozhodnuto," uvedla Nováková. Vyloučena tedy není ani veřejná soutěž. O formě odstátnění musí rozhodnout právě Ministerstvo financí. Pivovar Nektar byl založen v roce 1649 a patří mezi nejtradičnější v zemi. V současnosti zaměstnává zhruba osm desítek lidí a vloni vystavil 88 tisíc hektolitrů piva, rok před tím 95 tisíc hl. Jeho výrobní kapacita ale umožňuje produkci až 225 tisíc hektolitrů. Té ale naposledy dosáhl v roce 1990. (iHNed)

Značka Budweiser Budvar získala ve Velké Británii titul Cool Brand Leaders a zařadila se mezi TOP 50 britských značek. O udělení titulu Cool Brand Leaders rozhoduje organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands, která působí v 25 zemích. Budějovický Budvar loni na britské ostrovy vyvezl 108 000 hektolitrů piva, což znamenalo nárůst prodeje o 46,7 procenta.

Nikola Dřevínková z agentury ExMise Public Relations, která českobudějovický pivovar mediálně zastupuje, řekla, že titul může získat pouze výjimečná a ceněná značka. "Jednoduše značka, která má šarm a odráží výjimečný vkus a styl svých konzumentů," uvedla. Budvar v Londýně loni pronikl například do sítě stylových restaurací Conran Restaurants nebo do oblíbeného soukromého klubu Groucho Club, který navštěvují hlavně umělci.

Luke Wade ze společnosti Budweiser Budvar UK odhadl, že ocenění se snaží získat kolem 7000 značek. Mezi značkami piva se to zatím podařilo jenom třem. Budějovický Budvar je ve Velké Británii jedničkou mezi českými pivy a objemově nejrychleji rostoucím prémiovým ležákem v gastronomických zařízeních. Budějovický Budvar exportuje do téměř 60 zemí pěti světadílů. Pivovar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Své obchodní pozice a práva k ochranným známkám brání před útoky společnosti Anheuser-Busch, s níž vede přes 40 soudních sporů a na 70 správních řízení před patentovými úřady. (Budvar n.p.)

O sto procent zvýšil za poslední tři roky Plzeňský Prazdroj výrobu tmavého piva ve svém závodě Velké Popovice. Loni se ho prodalo téměř 100 000 hl, což byla skoro desetina odbytu velkopopovického pivovaru. Jeho produkty byly nejvíce rostoucími značkami z portfolia Prazdroje. Podnik přichází s reklamní ofenzívou a letos počítá s dalším výrazným růstem prodeje tmavého piva. Řekl to mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Kozel také obdržel už popáté za sebou ocenění Tmavé pivo roku, které udělují čtenáři časopisu Pivní kurýr. (Pivní kurýr)

Pivovar Benešov, společnost s ručením omezeným, jehož většinovým vlastníkem byla akciová společnost JNC, změnil na konci minulého týdne majitele. "Novým majitelem se stala společnost TRIOCAR - 3Š spol. s r.o. (Pivovarská 170, Beroun, jediným společníkem je Zdeněk Švehla z Prahy) , která odkoupila jak devadesát procent Pivovaru z držení JNC, tak mých deset procent," uvedl Libor Hubáček, dřívější společník Pivovaru Benešov. Nový majitel pivovaru bude podle Hubáčka i nadále v Benešově vyrábět pivo. Do pivovaru by však měl přinést impuls v podobě finančního pokrytí investic v oblasti technologií a marketingu. Hubáček bude v pivovaru pracovat i pod novým majitelem. "Nechci prchat," tvrdí. "V pivovaru i nadále zůstávám, ovšem na funkci exportního manažera," dodal. Transakce by měla přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti benešovského pivovaru, který by si měl i nadále uhájit pozici na českém pivovarském trhu. (Benešovský deník)

V letošním roce Lobkowiczký pivovar ztrojnásobil výrobu. "Dvě třetiny produkce jdou na export. Největšími partnery jsou Německo, Švédsko a Itálie," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Pivovar vytvořil nová pracovní místa . Ředitel Peniaštek potvrdil, že zvýšení produkce znamenalo vytvoření nových patnácti pracovních míst. "Zajištění takového extrémního navýšení bylo i finančně náročné. V tuto chvíli je v pivovaru 12 tisíc hektolitrů piva, což odpovídá 25 tisícům sudů. Nedá se říci, že bychom se topili v penězích, ale pro pivovar je to jednoznačně pozitivní rozmach, který znamená i rozvoj na několik dalších let," konstatoval Peniaštek s tím, že pivovar počítá s investicí do strojního zařízení, které zaměstnancům ušetří fyzicky namáhavou práci. "Nyní konkrétně řešíme paletizaci a depaletizaci. Snažíme se minimalizovat ruční manipulování s bednami. Vyřešit by to měly dva stroje, které chceme realizovat," dodal.

Sládek pojede do Ruska. Peniašteka těší, že se pivovaru podařilo uzavřít smlouvu na licenční výrobu piva Lobkowicz do Ruska. "Vyrábět pivo podle přesné naší receptury bude malý ruský moderní pivovar. Náš sládek by měl během měsíce jet do této oblasti a tam na technologii naší receptury uplatnit," potvrdil, že k ruským spotřebitelům se dostanou výrobky v totožných obalech, se stejnými víčky i vinětami. Jedinou změnou bude text psaný azbukou. "Pro nás je to možnost dalších příjmů a získání zkušeností z jiného podobného pivovaru. Půjde o oboustranně výhodnou spolupráci. České pivo tam má reputaci. Pokud by měl Rus jmenovat tři věci, které se mu vybaví při slovech Česká republika, bude jedním z pojmů pivo," tvrdí ředitel. "V červnu by mělo být první pivo na ruském trhu. Orientačně plánujeme realizovaný prodej ve výši 10 tisíc hektolitrů ročně," upřesnil.

Jedou na doraz. Pivo z Lobkowiczkého pivovaru prorazilo také do Dominikánské republiky, kam pivovar exportoval 15 tisíc lahví Démona.

"Odbavit další kontejner bychom měli v dubnu," doplnil ředitel Peniaštek informaci. "Řešíme problém kapacity pivovaru. Jedeme na sto procent, polovička zaměstnanců dělá ve dvou směnách, někde musí pivovar jet non-stop: na sladovně, varně, spilce, kotelně," vysvětlil, že problém spočívá v tom, že pivovar je stavěn na 100 tisíc hektolitrů na rok, ale stočit by stihl trojnásobné množství. Austrálie, Kanada jsou dalšími zeměmi, ve kterých je výraznější poptávka po vysokochlumeckém pivu. Rýsují se i další odbytiště. "Dnes nám přišla e-mailem poptávka z Chile," řekl Peniaštek.

Vstup do Unie do kapsy. Pivovar v nejbližších měsících zdražení piva nechystá, i když by k tomu měl logické důvody. "Nemohu garantovat, jak dlouho ceny udržíme. Aktuálně se cena ječmene zhoupla nahoru, tím se nám slad během posledních třiceti dnů prodražil o 15 procent. Na celkové výrobní náklady to má dopad tři procenta. Také vstup do EU nám vyvolal nepřímé náklady a nároky na zabezpečení legislativy, hygienu provozu, bezpečnost práce, což nám zvýšilo náklady pivovaru o další dvě procenta," vysvětlil ředitel. (Příbramský deník)

Postřižinský Bogan se jmenuje nové nymburské pivo. Premiéru měl nápoj v sobotu u příležitosti vzpomínky na nedožité devadesátiny spisovatele Bohumila Hrabala. "Bogan byla Hrabalova přezdívka ve skautském oddílu," říká ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Jak byste charakterizoval nové postřižinské pivo? V čem je jiné než ostatní?

Je to jedenáctapůlstupňové pivo vařené pouze ze žateckého chmelu. Proti klasickému světlému pivu se liší tím, že do něj byl přidán karamelový sirup. Chuť je proto jemnější.

Představení nové značky jste naplánovali záměrně na den oslav Hrabalových narozenin? Ano, je to tak. Lidé v Kersku byli první, kdo ho ochutnali. Připravovali jsme ho půl roku, protože jsme dlouho zkoušeli chutě. Vyváženost piva nebyla od začátku správná. Buď bylo sladké, anebo v něm nebyl karamel vůbec cítit.

Lidé jsou zvyklí také na stylové doplňky, jako jsou ubrusy nebo tácky... Během dvou až tří měsíců by se měly tyto drobnosti objevit v hostincích a restauracích.

Jaký je váš vztah k Bohumilu Hrabalovi? Znal jsem ho od roku 1987 a mám na tu dobu příjemné vzpomínky. Občas to s ním nebylo lehké, protože jsme za ním třeba přijeli a on si stěžoval, že je mu zle. Potom se ale přiznal, že tady v Hájence snědl půlku kachny a vypil pět piv a potom trvalo, než se z toho dostal. Nemůžu si ale dovolit říct, že jsme byli přátelé, přestože by to bylo hezké. (iDnes)

Nejmenší pivovar v republice postavil už před čtyřmi roky pivovarník Vendelín Krkoška (52) z Liberce. Letos pomohl se stavbou podobné miniatury na honduraském ostrově Roatan. České pivo tam ostrované ochutnali poprvé a podle průzkumu jim zachutnalo. "Na Roatanu mohli koupit jen honduraské pivo v plechovkách. Byl to hodně zvláštní zelený nápoj a po pivu vůbec nechutnal," otřásl se Krkoška.

" Moje stavba pivovaru na koleně zaujala čechoamerického malíře Jiřího Mášku. Převzal technologii a první český pivovar na Roatanu zkolaudujeme už na jaře," předeslal Krkoška. Jedna várka pivovaru Vendelín v libereckém Harcově obnáší jeden hektolitr a za rok uvaří asi 150 hektolitrů. "Na Roatanu počítáme s vyšší produkcí, deseti hektolitry denně. Pořád to ale bude miniaturní pivovar, zhotovený jen kutilskými prostředky," objasnil Krkoška. Dodal, že ostrovanům nabídnou dva druhy piva, standardní kvasnicový ležák a luxusní patnáctistupňový mok pro znalce.

"Českobudějovický emigrant a malíř Jiří Máška (48) byl první realizátor pivovárku v exotické zemi. Mezitím se ozvali další pivovarníci z USA, afrických států, Švédska a Řecka. Všichni byli původem z Čech a ohlásili se na konzultace," podotkl pivovarník. Připustil, že kutilský pivovar se spotřebou jen v místě výroby stačí k uživení rodiny, ale nikoliv ke zbohatnutí. "Pracoval jsem dvaatřicet let ve vratislavickém pivovaru. Po jeho zrušení v devadesátých letech jsem se už nedokázal smířit s jinou prací," vysvětlil Krkoška. (Blesk)

Januárová prezentácia slovenských výrobkov na výstave Grüne Woche v Berlíne bola úspešná. Medzi 1520 vystavovateľmi z 52 krajín sveta (z toho 106 pivovarov) sa zúčastnilo 13 podnikov zo Slovenska, okrem iných producentov syra či mäsových výrobkov. Výrazný úspech však zaznamenalo slovenské pivo. Návštevníci Grüne Woche označili pivo Marína vyrábané topoľčianskym Topvarom za najchutnejšie zo všetkých, ktoré boli prezentované na výstave. Anketu uskutočili na 1038 respondentoch, z čoho 68,7 % opýtaných uviedlo, že zo všetkých pív na výstave im najviac chutila tmavá Marína. Slovenská expozícia patrila medzi najnavštevovanejšie, čo potvrdilo aj riaditeľstvo výstavy v Berlíne. (Národná Obroda)

Nákladem 13 miliónů korun modernizoval Pivovar Radegast provoz své sladovny. Ta je druhou největší v republice s roční produkcí 27 000 tun sladu. Jde o nejvýznamnější investici nošovického pivovaru v uplynulém finančním roce, který ve skupině končí 31. března. "Vylepšili jsme chlazení klíčícího ječmene, což dovolí stabilizovat kvalitu sladu i v horkých letních dnech s příznivým dopadem na jakost piva," vysvětlil Petr Kwaczek, manažer výroby pivovaru. Pivovar, jenž patří do skupiny Plzeňský Prazdroj, ročně produkuje se svými 300 zaměstnanci přes 2 milióny hektolitrů piva. (Hospodářské noviny)

Světlý ležák Zubr Premium získal také letos medaili v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX - PIVO 2004. Obsadil třetí místo v konkurenci třiadvaceti známých pivních značek. "Letošní úspěch opět potvrzuje kvalitu přerovského piva, které v posledních sedmi letech získalo již sedmnáct různých ocenění a patří tak k nejlépe hodnoceným značkám na trhu," sdělila Právu mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. "Kategorie ležáků je obecně vnímána jako elitní a její produkty jsou obvykle chloubou každého pivovaru," dodal k poslednímu úspěchu ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda. (Právo)

Pivovar Zubr investuje celkem čtyři miliony korun do rekonstrukce přerovské restaurace Michalov, která je na seznamu historických památek. Hostinec již v závěru devatenáctého století provozoval místní akciový pivovar a nyní jej má Zubr pronajatý od přerovské radnice. Cinkot pivních půllitrů by se měl opraveným interiérem restaurace rozeznít již letos v květnu. "Chceme přispět k oživení starých tradic a současně vybudovat stylovou moderní restauraci, jež přispěje ke zvýšení kultury konzumace českého piva," řekl ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Dodal, že příprava rekonstrukce Michalova prošla náročným schvalovacím procesem a na průběh již zahájené rekonstrukce dohlížejí odborníci na památkovou péči. "Je to historický objekt, a proto si jeho rekonstrukce vyžádala zvláštní opatření, což pro investora mnohdy znamená ústupek od původního záměru. Rozhodující je konečný výsledek a ten očekáváme velmi dobrý také díky spolupráci s magistrátem města i památkáři," podotkl Svoboda. Restaurace Michalov by podle něj měla mít i vlastní venkovní zahrádku, jejíž výstavbu bude financovat přerovská radnice, která již nechala zrekonstruovat nedaleký altánek, park i promenádu. "Věříme, že se park i restaurace opět stanou místem příjemných setkání, tak jako tomu bývalo dříve," poznamenal Svoboda. Pivovar Zubr je společně v pivovary v Litovli a Hanušovicích součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov, která loni zvýšila výstav piva meziročně o 1,16 procenta na bezmála 965.000 hektolitrů. Pivovary Zubr, Holba a Litovel se soustředí na trh střední a severní Moravy, kde si jejich značky dlouhodobě udržují pevné postavení. Skupina PMS Přerov loni menší podíl produkce vyvezla, a to zejména na Slovensko. (iDnes)

Jako většina pivovarů má i Starobrno působení nástrojů marketingové komunikace rozdělené na konečné spotřebitele a na místo prodeje. V obou těchto oblastech hraje významnou roli 3D reklama.

Jiří Imrýšek: pivo 3D potřebuje. Místem prodeje jsou jednak obchody, v nichž se prodává lahvové pivo, jednak restaurace. V obchodech se pracuje zejména s vizualizací paletového místa a prostoru v regále, aby značka upoutala pozornost zákazníka v záplavě konkurence. K tomuto účelu se používá celá řada předmětů od pivních sklenic a půllitrů, ubrusů či podtácků přes součásti oblečení číšníka a výčepního až po samotný výčepní pult. Důležitým elementem gastronomické corporate identity jsou i vývěsní štíty a menu-tabule, které slouží jako orientační a informační body v exteriéru.

Přímé oslovení vybízí zákazníka a spotřebitele, aby sám aktivně vyhledával místa, kde je daný produkt k dostání, a tam jej ve zvýšené míře nakupoval. Příkladem takové promo akce může být „Starobrno – Každé pivo dobré“, kterou pivovar realizoval na sklonku léta 2001. Spotřebitelská soutěž probíhala v restauracích, které čepovaly Starobrno, i v maloobchodních prodejnách. Pravidla byla velmi jednoduchá: Za každý koupený půllitr piva získal zákazník jeden bod. Po nashromáždění určitého počtu bodů si pak mohl vybrat dárek z nabídky.

Lepší více malých než jedna velká cena „Z výzkumů je známé, že byť drobnější, ale jistá, výhra přitáhne zájem spotřebitelů spíš než velká cena, kterou však získá jeden z tisíce,“ říká obchodní a marketingový ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. Účastníci soutěže mohli sami volit, které dárky si vyberou, výhru dostal každý, kdo nasbíral stanovený počet bodů. „Silnou motivací bylo, že soutěžící mohl svou výhru získat přímo v restauraci nebo u speciální Starobrněnské pivní hlídky a nemusel čekat, až mu bude doručena poštou,“ vysvětluje Imrýšek. Podle předpokladů byla nejžádanějším předmětem trička, ale velký úspěch měl i pivní poklop proti hmyzu. Prodeje Starobrna se v době akce zvýšily o desítky procent a i po jejím skončení zůstal výstav pivovaru vyšší ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Soutěž tak splnila požadovaný účel a pomohla upevnit pozici značky na trhu. „3D reklama je v propagaci pivních značek nezastupitelným médiem, bez něhož bychom naše zákazníky oslovovali mnohem obtížněji a s menším účinkem,“ uzavírá Imrýšek. (Strategie)

Chcete Prazdroj, nebo Bernard? Ta otázka zní tak samozřejmě. Málokdo si vzpomene, že ještě před patnácti lety by se při ní asi hodně zarazil. Značka Bernard vznikla až po pádu komunismu a stala se jednou zmála, kterou majitelé dokázali prosadit v tvrdém konkurenčním prostředí.

Nových domácích značek, které se uchytily a dostaly se do obecného povědomí, je podle odborníků na reklamu několik desítek. Od značky nádobí Tescoma přes kosmetiku Ryor až po jízdní kola Author.

Ve většině případů jsou spojeny s příběhy podnikatelů, kteří začínali v 90. letech od nuly, našli si volné místo na trhu, ale na propagaci své značky neměli zpočátku mnoho peněz, nejvýš tak několik stovek tisíc až pár milionů.

Pro srovnání v USA stojí zavedení nové značky podle předního světového reklamního odborníka Philipa Kotlera mezi padesáti a stem milionů dolarů. I v Česku se dnes už kvůli rostoucí konkurenci nové značky nerodí tak rychle jako před deseti lety.

Hlavní je odlišnost. "Když jsem s kolegou před dvanácti lety kupoval pivovar v Humpolci, který byl tehdy na zavření, začínali jsme úplně od nuly. Hledali jsme jednoduché jméno a probrali všechno od jmen hradů v okolí až po botanické a přírodopisné názvy. Nakonec můj společník navrhl mé příjmení, tedy krátký název, který se nikde nemusí překládat. Nejdřív se mi do toho nechtělo, ale uznal jsem, že to nezní tak blbě," vzpomíná Stanislav Bernard. Na začátku neměl peníze ani na nové technologie, ani na drahé televizní reklamy. Rozhodl se, že z nedostatku udělá výhodu a začal nabízet originální nepasterizované pivo. Reklamu za první vydělané peníze umístil na billboardy podél dálnice. Kolik ho to stálo, si Bernard nevzpomíná, ale mnohamilionová částka to rozhodně nebyla. "Reklama se vyplatila, prodej se hned zdvojnásobil," říká Bernard.

"Byla to už od počátku skvělá strategie. Ten název zní velmi dobře, má dvě písmena r, která jsou ve značkách nejzvučnější. Je tam i jasný důraz na odlišnost, kterou bylo v počátku nepasterizované pivo. Nedávno přišel další zajímavý krok, když Bernard začal dělat pivo se zavíratelnými víčky jako z první republiky. Je na velmi konkurenčním trhu, a přesto se dokázal prosadit, v Česku je to učebnicový příklad prosazení značky," říká šéf asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš.

Podobných příběhů, kdy se podnikatelé v tuzemsku dokázali prosadit mezi bohatými velkými hráči, není tolik. Většina podnikatelů s novými značkami prorazila v oborech, kde byla po pádu komunismu slabá konkurence. Tak se zavedly třeba džusy Toma a Relax nebo Dobrá voda. Bez výrazné reklamy lze značku budovat jen krátce. "Do určité doby je možné sázet na to, že o kvalitním výrobku, který ale musí být jedinečný, si lidé mezi sebou řeknou. V určité chvíli se však už bez reklamy nedá jít dál a dostat se do obecného povědomí. Navíc hrozí, že podobný výrobek zavede konkurence," říká šéf reklamní agentury Leo Burnett pro střední Evropu Josef Havelka.

Firma Moira podnikatele Maria Vlčka před lety přišla s ojedinělým výrobkem, tričky odvádějícími pot, která si získala pověst mezi sportovci, turisty a horolezci. Reklamu mají jen minimální a nyní proti nim stojí mnoho konkurentů. Ještě o něco horší výchozí pozici mají firmy, jejichž výrobky nejsou tak jedinečné. "Obecně platí, že čím jedinečnější produkt, tím snáze lze značku prosadit," říká Mikeš. Například výrobce sportovního oblečení, firma Hannah, nemá vlastní patentovaný textil jako Moira, ale šije bundy, stany a spacáky z dostupných materiálů.

Majitel Stanislav Krpejš říká, že i jeho cesta prosazování se díky dobrému jménu mezi sportovci už nestačí. "Před rokem a půl jsme udělali první billboardovou kampaň na zimní bundy a výsledek byl na prodeji znát," uvedl Krpejš.

Kolik stojí značka? Značka je to nejcennější, co firma má, praví učebnice. Nejceněnější známkou na světě je Coca-Cola, jejíž cenu nedávno odborníci odhadli na 80 až 90 miliard dolarů. Cenu značek v Česku je podle odborníka na značky Ladislava Kopeckého těžké stanovit. "Firmy nejsou na burze a často se prodávají s různými závazky. Obecně platí, že značka tvoří osmdesát procent hodnoty fungující firmy," doplňuje Kopecký.

I v Česku už podnikatelé prodali několik svých značek velkým konkurentům. Džusy Toma koupila Pepsi a cena se pohybovala podle neoficiálních zdrojů v řádech desítek milionů korun. (iDnes)

Rodinný pivovar Bernard obhájil prvenství z loňského a předloňského roku v prestižní soutěži CZECH TOP 100 a stal se pro rok 2004 nejobdivovanější firmou kraje Vysočina. K úspěšnému hattricku přidal další významné ocenění, když se v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“ umístil na 4.místě.

„Jako jediná firma v ČR jsme dokázali obhájit krajské prvenství a to dokonce po třetí za sebou, sportovní terminologií řečeno jsme dosáhli hattricku.“ hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „Velice si rovněž ceníme čtvrtého místa v kategorii potravinářských firem. Obě umístění nás velice těší.“

Letošní 6. ročník soutěže CZECH TOP 100, která již tradičně patří mezi prestižní evropské žebříčky hodnocení firem, probíhá pravidelně v 25 odvětvích. Soutěže se zúčastnilo přibližně 1000 firem z celé České republiky a pro hodnocení bylo vybráno 1500 odborníků, především vrcholových manažerů, ekonomických a finančních analytiků, zástupců profesních asociací a vysokých odborných škol. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard od poloviny března zvedne ceny sudového piva. K úpravě dochází kvůli růstu výrobních nákladů, investic a s ohledem na vývoj cen na trhu, řekl včera mluvčí Zdeněk Mikulášek. Zdražení v průměru o 5,9 procenta se pro obchodníky na půllitru promítne od 0,50 po necelých 0,80 korun, podle druhu piva. Zákazník v restauraci si připlatí asi jednu korunu. Ceny lahvového piva se zvedat nebudou. "U lahvového piva jsou kvůli velké konkurenci ceny dlouhodobě nízké," zdůvodnil Mikulášek. Pivovar naposled zdražil loni v lednu. Přesto se jeho roční výstav meziročně zvýšil o 13 procent na 123 000 hektolitrů a s dalším růstem výroby se počítá také letos."Máme dlouhodobě kvalitní pivo, vysoké investice a rozšířili jsme počet restaurací, které zásobujeme," uvedl mluvčí. Zvýšením cen pivovar navazuje na Plzeňský Prazdroj. Gigant s téměř polovičním podílem na domácím trhu zdražil od března půllitr točeného i lahvového piva Pilsner Urquell o jednu korunu a Gambrinus o 40 haléřů. (Právo)

Pouze dva pivovary v České republice vaří pivo ještě původní technologií, jak se pivo vařilo před desítkami a dokonce i stovkami let. Jedná se o technologii vaření na otevřeném ohni a u nás tuto metodu používá jen Plzeňský Prazdroj, které tak vaří pivo Pilsner Urquell a pelhřimovský Poutník.

V pelhřimovském pivovaru se na rozdíl od původního provedení změnilo jen jedno - palivo. Do roku 1972 se zde pod rmutovacím kotlem topilo ještě na uhlí a právě v tomto roce přišla novinka - plynové hořáky. Kromě změny paliva tu ale zůstalo vše původní, včetně zařízení, které se postupem času jen částečně rekonstruovalo a modernizovalo. Vždy ale tak, aby se nenarušila celá složitá technologie. Především se tady pivo pořád vaří na otevřením ohni. Ostatní pivovary, které vaří pivo téměř plně automatizovanou výrobou už topeniště jako toto nemají. Pivo se zahřívá a vaří je na základě tepla, které vydává plotýnka umístěná pod kotlem a nebo horká pára. Při vaření na otevřeném ohni pivo získává svůj vlastní charakter. Navíc pivo nevyrábí stroj, jako v ostatních pivovarech, ale lidé. „Tady nevaří pivo automat, ale myšlení a dovednost lidí,“ dodává. To vše prý pivu dodává barvu, jiskrnost, bohatou pěnu a pak i chuť a vůni. Rozdíl mezi běžně vyráběným pivem a pivem vařeným na otevřeném ohni je prý obrovský. Změny už totiž začínají v přípravě, jiná je pak i v době vaření piva, kvašení i zrání.

Hotové pivo, je nepasterizované a podle sládka tak naprosto přírodní a ještě živé, i když na úkor trvanlivosti. Pasterizováním totiž prý pivo ztrácí na chuti i vůni, ale má zase delší trvanlivost. „Tato piva se ale musí daleko více stabilizovat a zbavují se bílkovin. Jsou tedy více vyfiltrovaná a ztrácí se tak i jejich chlebnatost,“ řekl sládek Libor Dejmek.

V Pelhřimově pivo hýčkají. To je také jeden z důvodů, proč se pelhřimovský Poutník nepřidal ke všem ostatním pivovarům, které se rozhodly jít moderní cestou vaření piva. Druhým důvodem byla i finanční nákladnost výměny celého zařízení. „My se k pivu chováme jako k ženě. Dobře totiž víme, že pivo je jako žena a potřebuje péči jako žena. Když totiž ztratí pověst - jako žena - velmi těžko ji už nabývá,“ dodal na závěr Patrik Halm, vedoucí prodeje pelhřimovského pivovaru Poutník. Jeden druh nepasterizovaného kvasnicového piva na Vysočině vyrábí ještě jeden pivovar a to humpolecký Bernard. Tento pivovar však k výrobě piva nepoužívá stejnou technologii jako pelhřimovský Poutník. (iDnes)

Bouráním pozůstatků z dávných dob pivovaru začala v areálu Pivovaru Hols ve Vratislavicích výstavba nového Automuzea veteránů. Šéfové stejnojmenného občanského sdružení Milan Bumba a Zbyněk Najman věří, že areál se pro milovníky starých automobilů a motocyklů otevře 1. května při příležitosti Motoristického dne s pivem Konrad. "Zima nás sice trochu zdržela, ale věřím, že termíny bouracích prací stihneme. Naštěstí v první fázi je potřeba hlavně opravit zdi budovy a zpevnit podlahu," uvedl Zbyněk Najman. "Možná už za měsíc tu bude stát první veterán," doplnil. Vratislavický pivovar poskytl prostory, a jak řekl jeho ředitel Petr Hostaš, postará se i o úpravu parkoviště a venkovních prostor před vstupem. "Provoz muzea už ale bude financovat Občanské sdružení," poznamenal s tím, že uvítá, když pivovar ožije zájemci o motorismus."Určitě umožníme návštěvníkům muzea například i exkurzi po pivovaru," zdůraznil. Podle Milana Bumby bude na novém výstavišti nejen expozice starých automobilů a motocyklů, ale i množství dokumentů a fotografií zaměřených na úspěchy libereckých závodníků. "Máme tu rodáka z Vratislavic Ferdinanda Porsche, celou řadu výborných pilotů, kteří proslavili Liberec - od Theodora Liebiga přes Lancmana, Vlacha, Helikara, Bergra, Bareše, Tomáška, Engeho či Vojtěcha až po současníky Tomáše a Štěpána Vojtěchovi nebo prvního českého jezdce Formule 1 Tomáše Engeho," vypočítal. "Tento primát už Liberci nikdo nevezme," dodal s tím, že organizátoři počítají s řadou motoristických besed, srazů značkových auto a motoklubů jako třeba vozů Porsche, pořádání motoristické burzy či organizování propagačních jízd veteránů a prezentačních akcí policie, hasičů, armády a podobně. Doplnit výstavu jsou ochotní i členové Bovera klubu, kteří se zabývají renovováním starých tramvají. "Určitě se s organizátory na něčem domluvíme," přislíbil jeden z členů Tomáš Krebs. Spokojena je i starostka Městského obvodu Liberec - Vratislavice n. N. Hana Konšelová, která považuje projekt vybudování automuzea za přínos nejen pro Vratislavice, ale celé město."V této části města vlastně chybí jakýkoliv kulturní stánek - muzeum či galerie, a tak by měly Vratislavice ožít turistickým ruchem," míní starostka. Velký fanda nového muzea Petr Hošťálek, majitel Jihočeského muzea motocyklových veteránů v Českých Budějovicích upozornil, že nejméně dva roky bude trvat, než se nové automuzeum dostane do povědomí motoristů. "Je potřeba návštěvníkům nabídnout zajímavé automobilové exponáty, proložit je třeba motocykly i starými jízdními koly," navrhuje. (Liberecký den)

Nejméně deset investorů má zájem koupit zkrachovalý regionální pivovar Malý Rohozec u Turnova. Kromě současného provozovatele, společnosti Mivo Bohemia Ohrazenice, chce pivovar získat například společnost Sladovna Jablonec nad Nisou. "Je to strategická investice, která by umožnila zvýšit produkci sladu," reagoval spolumajitel firmy Jiří Tůma. Podnik ročně prodá tři tisíce tun sladu do pivovarů Svijany, Klášter a Havlíčkův Brod. Tůma ale odmítl hovořit o částce, kterou nabídnou správkyni konkursní podstaty. Stejně zdrženlivý byl i ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková prodá majetek mimosoudní cestou a dá přednost nejvyšší nabídce. Očekává, že za provozuschopný pivovar dostane dvanáct miliónů korun.

Malý Rohozec má vysokou výrobní kapacitu, která se blíží k ročnímu výstavu 100 tisíc hektolitrů. Řadu let ale prodává jen 10 tisíc hektolitrů ročně. Horák uvádí, že případný kupec musí počítat s další investicí ve výši nejméně 10 miliónů korun. Pivovaru chybí strojní vybavení a má značně opotřebovanou technologii. "Přesto tvrdím, že za jistých podmínek to je vysoce zajímavá investice," řekl Horák. Pivovar Svijany společně s Pivovarem Klášter a Pivovarem Hols se dělí o malý region Libereckého kraje. Všichni také zásobují Český ráj. Po vstupu země do Evropské unie všichni regionální výrobci počítají se zvýšením prodejů. Pivovary chtějí využít blízkou vzdálenost na německý a polský trh. "Zatím exportujeme asi pět procent výroby, po vstupu do unie chceme vývoz ztrojnásobit," uvedl obchodní ředitel pivovaru Hols v Liberci Jaroslav Toman. Pivovar Malý Rohozec, který loni vypustil z názvu Korbel, ještě před 16 lety uvařil 100 tisíc hektolitrů piva. (iHNed)

Světlý ležák Březňák z pivovaru ve Velkém Březně zvítězil v letošní soutěži Zlatý pohár Pivex - Pivo 2004. Mezi světlými výčepními pivy získal vavřín v konkurenci třiadvaceti pivovarů Janáček Patriot z uherskobrodského pivovaru. V letošním klání soupeřilo celkem 46 značek.

Celá soutěž byla dvoukolová, poprvé se vzorky profesionálně hodnotily loni v listopadu. Degustátoři byli ze soutěžících firem a odborných institucí, ale i z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. "Veškeré degustace byly anonymní a pod dohledem notáře," upozornil Richard Morávek ze spolupořadatelské firmy Snip&Co. Hodnocení se zaměřilo zejména na chuť piva, jeho plnost, vůni, říz či hořkost. Smyslové hodnoty doplnil vždy i příslušný laboratorní rozbor.

Na dalších místech mezi světlými ležáky uspěly pivovary Starobrno s Mediem a Zubr s pivem Zubr Premium. Mezi desítkami pak na stříbro dosáhl Velkopopovický kozel z pivovaru ve Velkých Popovicích a krušovický Mušketýr. Za vyrovnanou kvalitu dostaly certifikáty pivovary Radegast, Zlatopramen, Plzeňský Prazdroj, Hostan a Staropramen.

Soutěž Zlatý pohár Pivex je součástí doprovodného programu mezinárodních potravinářských veletrhů Salima v Brně poté, co veletrh Pivex kvůli nezájmu vystavovatelů jako samostatný zanikl. Podle PR manažerky Veletrhů Brno Soni Šmahelové je pivovarský trh v ČR jasně rozdělen a menší pivovary se velmi těžko dostávají do jiných regionů. "Na obdobný veletrh jsme malou zemí," dodala. Na Salimě vystavuje letos v rámci nového kontraktačního fóra ProBiz pouze Starobrno a nealkoholický sortiment zde prezentuje Pivovar Černá Hora z Blanenska. (iDnes)