Predaj nealkoholického piva v Česku sa "zastavil". Jeho odbyt sa vlani, prvýkrát po rokoch strmého rastu, prepadol. Predaj rôznych značiek nealkoholického piva sa v ČR minulý rok znížil medziročne o 6000 hektolitrov (hl) na 568.000 hl. Pritom až doposiaľ konzumácia tohto druhu piva rástla aj v rokoch, kedy sa pivu ako celku nedarilo, konštatujú dnes Hospodářské noviny.

Pivo s minimálnym až nulovým obsahom alkoholu dnes v Česku varí 25, čiže viac ako polovica pivovarov.

Celkovo pivovary v Českej republike vlani vyprodukovali zhruba 18,6 milióna hl zlatého moku, čo predstavuje medziročný pokles o 6 %. Pre väčšinu podnikov je tak mierne klesajúci odbyt nealkoholického piva stále príležitosťou na trhu. Spotreba ostatných druhov pív, teda výčapných, ležiakov aj špeciálnych pív - klesá totiž citeľne rýchlejšie.

Zdravší životný štýl, prísnejšie postihy vodičov, ale aj väčšia kvalita nealko pív spôsobili, že si tento nápoj získal viac ako 3-% podiel na českom trhu. Pritom ešte pred desiatimi rokmi mal zhruba 0,5-% podiel. V Európe sa jeho podiel na trhu blíži k 5 %.

Zdroj: HN online.sk | TASR

Do prostor třeboňského Pivovaru Bohemia Regent míří unikátní výstava animovaného filmu Aurela Klimta, jejíž část byla představena před časem ve Španělsku.

Převoz slavných loutek, plakátů, rekvizit a celých scén animovaných filmů začal v neděli a v pondělí je bude čelný představitel českého animovaného filmu Aurel Klimt osobně v prostorách třeboňského Pivovaru Bohemia Regent instalovat.

„Výstava loutek z filmů Aurela Klimta byla před časem představena ve Španělsku, ale ne v takovém rozsahu, jako bude právě v Třeboni. Takové množství exponátů ještě najednou nikam necestovalo, takže zatím se plní jeden kamion a možná se naplní i druhý,“ uvedl včera v podvečer organizátor doprovodných programů nového festivalu Anifilm Jiří Trnka.

Výstava totiž vznikla ve spolupráci s Pivovarem Bohemia Regent a Mezinárodním festivalem animovaných filmů 2010 – Anifilm. Její vernisáž se uskuteční 28. dubna v 17 hodin, tedy v den zahájení Anifilmu, ale potrvá až do konce srpna. Seznam vystavovaných děl čítá podle Jiřího Trnky okolo třiceti stran formátu A4.

„Exponáty sváží Aurel Klimt ze tří míst najednou – z pražského divadla Minor, z muzea v Nymburku a z Malešova u Kutné Hory, kde má Aurel Klimt své Studio Zvon,“ doplnil Jiří Trnka.

Pro třeboňský pivovar bude výstava znamenat hned dvojí premiéru. Bude totiž zcela mimořádnou výstavou v prostorách bývalé sladovny.

„Výstavní prostory zahrnují tři místnosti, ve kterých býval uskladněn ječmen, ve druhém nadzemním podlaží sladovny. Měsíc jsme je připravovali, ale snažili jsme se zachovat původní charakter a atmosféru, do které se bude expozice báječně hodit. Trámy i dřevěná podlaha jsou původní a zábradlí nám zhotovil umělecký kovář Pavel Tasovský,“ vysvětlila ředitelka Pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autorka a foto: Stanislava Koblihová

Po obloze nad plzeňským pivovarem se honí černé mraky. Prší, ale práce nepočká. Bednáři totiž z devět kilometrů dlouhého sklepení vyvalili sudy a smola se už začala vařit.

Šest silných chlapů se opírá o téměř půltunový dubový pivní sud. „Točíme, točíme. Už dost, to stačí,“ křičí šéf pivovarských bednářů na své muže. „A teď se do toho pořádně opřete, ale dejte bacha,“ volá dirigent náročné a celkem nebezpečné operace. Šest mužů v modrých montérkách se zapře o obří, třicetihektolitrový sud a přes dno ho začnou kutálet po pivovarském nádvoří. S vypětím všech sil se mužům podaří sud překlopit sedmkrát. Pak se s rachotem zastaví a ještě chvíli se na břichu pohupuje.

Jsme v Plzeňském Prazdroji, kde se už od čtvrté ranní sedm posledních českých bednářů lopotí s obrovskými dubovými sudy. Většinu z nich i vlastnoručně vyrobili. Úkol na dnešní den je jasný: všech dvacet dva velkých sudů vyvalit z pivovarského sklepa, otevřít, vypálit z nich starou smolu, nalít novou a se sudem pořádně zakoulet. Tak, aby nová smola pokryla a vydezinfikovala celý vnitřek sudu. Nyní ale bednáři sud natlakovaný horkou smolou a kouřem dovalili zpět ke kládě, o kterou ho zapřou. „A teď to bude velmi zajímavé. Běžte se podívat,“ pobízí mě bednářský mistr. V uctivé vzdálenosti obíhám sud a bednářskou partu. Jeden z nich bere do ruky kramli a velké kladivo. Kramli zatluče do středu pět centimetrů široké dřevěné zátky na břiše sudu. Chlapík se vahou těla zapře do kramle a trhne. Prásk! Dřevěná zátka se roztrhne a její třísky vyletí spolu s kouřem a rozžhavenou smolou do dvacetimetrové vzdálenosti. „To byla ale šupa,“ smějí se bednáři a okolo stojící zaměstnanci pivovaru, kteří se na událost přišli také podívat.

„Je to poslední pivovarská bednářská parta nejen v Česku, ale možná i v celé Evropě,“ vypráví později v útulně zařízené kanceláři Jindřiška Eliášková, šéfka péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji. Vyrábět velké pivovarské ležácké sudy a pečovat o ně je velká věda. „Naše sudy jsou dělané z dubových dužin. Jejich síla je více než sedm centimetrů. A postavit z tak tvrdého materiálu nový ležácký sud trvá naší partě bednářů měsíc,“ zasvěceně vypráví paní Eliášková z rodu právovárečného (tedy rodiny, která měla privilegium vařit pivo).

Smola made in USA

Pivovarské sudy musejí vydržet obrovské tlaky. Právě proto je ze všeho nejdůležitější výběr dřeva. „Dříve pivovar kupoval dřevo na sudy výhradně na Podkarpatské Rusi, kde byly nádherné dubové lesy. Teď dřevo nakupujeme od dvou dodavatelů, kteří nám volají, jakmile kvalitní dřevo seženou. Je to náročné, protože to musejí být staleté, a navíc velmi zdravé stromy. Dříve se ještě používal buk, ale ten neměl zdaleka takovou výdrž jako sud z dubu. Přece jen je sud pořád ve vlhku a v zimě,“ říká Eliášková. Fošny, z nichž se sud vyrábí, proto musejí splňovat celou řadu přísných kritérií. „Musejí mít určitou délku, tloušťku a hlavně ve dřevě nesmějí být žádné suky. Navíc to nesmí být dřevo ze stromů kácených na podzim, ale ze stromů pokácených těsně před začátkem jara,“ popisuje Eliášková. Sud vyrobený z tak kvalitního dřeva ale pivovarským vydrží při dobré péči i sto let. „Ve sklepě pořád používáme sudy staré osmdesát let. A jsou úplně v pohodě,“ potvrzuje bednářský mistr. „Pro Plzeňský Prazdroj ale platí zásada, že po každém ležení (zrání piva v sudu) sud musí ven na vzduch, musí se odpožahnout (vypálit a vylít starou smolu), nově vysmolit, umýt a vrátit zpět do sklepa,“ říká Eliášková.

Také smola, jíž se sudy smolí, není obyčejná smola, kterou se umažete, když jdete do lesa pro dřevo. „Používáme speciální sekvojovou. Pivovar ji vždy kupoval v USA. K tomu se váže i příhoda, kdy Státní bance československé ještě za hluboké totality zbyly devizové prostředky. Nám proto nabídla, zda nechceme něco koupit ze Západu. Pivovarští tehdy řekli, že nakoupí smolu. Jenže ji nakoupili za celou částku, která bance zbyla, a my tak máme zásoby smoly na dlouhá léta dopředu,“ směje se Eliášková. Dříve, když pivovar používal na zrání piva ve sklepích jen dřevěné sudy, byl celý proces odpožahování a smolení částečně mechanizován. „Byla by celkem dřina, dělat to všechno ručně. Mechanizovaná linka se ale zrušila a naši bednáři to dnes dělají klasickou středověkou metodou,“ vypráví Eliášková. Sklepy se v Plzeňském Prazdroji definitivně zavřely někdy v polovině devadesátých let. Bednáři tehdy byli takzvaně na propuštění. Pivovarským nadšencům se ale podařilo bednářské řemeslo zachránit. „Ve sklepě jsme zřídili pivovarský skanzen a zachovali tradiční výrobu. Jednak pro turisty, ale hlavně jako zpětnou kontrolu kvality piva pro naše sládky. Tak přesně víme, že moderně uvařené pivo chutná úplně stejně jako to, které vyrobili naši dědové před sto lety,“ říká Eliášková. ?

***

Bednáři, Bečváři

Řemeslo bednářské se rozděluje na bečváře, bednáře, neckáře, korytníky a pouzderníky.

Bednáři se od bečvářů odlišují tím, že bednář vyráběl běžné dřevěné nádoby z měkkého dřeva – například štoudve, vany, škopky, bečky, džbery a další předměty. Bečvář naopak dělal sudy, bečvy z velmi tvrdého dřeva, hlavně pak bukového a dubového.

Bečváři vyráběli hlavně sudy ležácké, což byly ty na tisíc až deset tisíc litrů, a sudy transportní, tedy na deset až osm set litrů. Dnes se bečvářům říká bednáři, protože ostatní řemesla už zcela zanikla.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl

Čarodějnice sice podle data připadají až na příští týden, ale v pardubickém pivovaru Pernštejn se budou slavit už zítra. Navíc zde budou moci návštěvníci poprvé ve velkém ochutnat nové pivo Ozzobír.

Jeho název souvisí s hlavní postavou televizního seriálu Comeback Ozzákem. Oficiálně ho také pokřtil jeho představitel herec Martin Dejdar.

Program v pardubickém pivovaru začne zítra ve 14 hodin. Jeho hlavní hvězdou bude Petra Černocká a její Saxana. Vystoupí kapely Stresor, Pernštejnka a Doklobouku, nebude chybět pálení čarodějnic na velkém ohni, opekání buřtů a pro děti nafukovací hrady, trampolína, loutkové představení. Na akci bude probíhat také soutěž o nejkrásnější kadeřnici.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Již po několikáté proběhnou v areálu pivovaru PRIMÁTOR v Náchodě pivní slavnosti. Termín je stanoven na sobotu 22. května. Vše vypukne v 10.00 hodin a rozhodně je se na co těšit.

Jedna z největších akcí na Náchodsku vyžaduje dlouhodobou přípravu, pečlivé plánování a hlavně nadšení organizačního týmu. „Stejně jako v loňském roce se celá akce pořádá ve vlastní režii pivovaru s nemalou pomocí firmy MODEROVANI.cz, která se na Dnu s Primátorem podílí již od samého začátku. V současné době máme potvrzeny všechny interprety a začínáme se samotným organizováním akce a personálním zajištěním.“ řekla manažerka projektu Veronika Jansová.

Program v letošním roce bude jak jinak než nabitý. Mezi prvními oslovenými interprety byla skupina Heebie Jeebies, která v loňském roce měla největší ohlas. Jejich Podkrkonošský folklórně ska-punk´n´rollový cirkus si své fanoušky našel i mezi návštěvníky slavností. Jednoznačný impuls pro organizátory, proč ji zařadit do nabitého programu i letos. Dalším potvrzeným interpretem je skupina Skapollo, stylově velmi blízká první zmiňované kapele. V letošním roce poprvé v Náchodském pivovaru. Aby si přišli na své i zastánci jiných hudebních stylů, zajistili organizátoři i další kapely. Třeba skupina Tři sestry revival banda, jejichž vystoupení jsou nejen polaskáním uší fanánkovskými superšlágry, ale i kabaretem a směsicí kreativních pohybových variací a neotřelých mixů třísestrovské muziky. Těšit se můžete na kapelu YoYo Band v čele s Richardem Tesaříkem. Určitě zazní jejich hity Jedem do Afriky, To mě láká nebo Rybitví. Do Náchoda zavítá také Jaroslav Uhlíř, výrazná osobnost české hudební scény, skladatel populární a filmové hudby. Jistě uslyšíme písničky ze známých pohádek a filmů jako jsou Tři veteráni, Ať žijí duchové, Princové jsou na draka,…

Jako jeden z dalších interpretů potvrdil svou účast také Xindl X. Pražský rapper s kytarou, který se pokouší nalézt nový přístup k českému písničkářství. Na Dnu s Primátorem se určitě potkáte také se skupinou Nightwork v čele s Vojtou Dykem a účast přislíbila také plzeňská skupina Mandrage s hitem „Hledá se žena“.

Každoročně je součástí dne otevřených dveří také bohatá tombola a pro pivní nadšence organizátoři v letošním roce připravili několik soutěží o zajímavé ceny. Malou změnou oproti minulým ročníkům je zavedení symbolického vstupného ve výši 50,- Kč. Jako kompenzaci dostane každý platící návštěvník poukázku na nápoj dle vlastního výběru zdarma. Děti do 130 cm mají vstup zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Tvrdí, že pivo stvořilo lidskou civilizaci a že je nejzdravějším nápojem. „Pít bychom ho měli všichni, bez rozdílu věku, od rána do večera. Přidané do ranní ovesné kaše až po džbánek na dobrou noc,“ říká pivní expert Jaroslav Novák, autor knihy Dějiny piva a majitel nejrozsáhlejšího pivního archivu u nás. A nelítostný kritik české pivní kultury.

Vaše tvrzení o prospěšnosti piva zní jako hyperbola pivaře. Neohrožuje ve skutečnosti přílišné pití piva zdraví?

Naopak, ohrožuje nás to, že ho pijeme málo. V civilizovaných zemích umírají téměř tři čtvrtiny populace na poruchy kardiovaskulárního systému. Všechny vědecké výzkumy jednoznačně prokazují, že by sedm lidí z deseti neumřelo na poruchu cév či srdce, kdyby pravidelně v malých dávkách pili pivo nebo jiný alkohol. Má totiž schopnost neuvěřitelně zpružnit cévy a chránit je před kornatěním.

Tvrdíte, že alkohol není škodlivý?

Říkám pouze, že pivo nemá v dávce do dvou litrů denně žádné škodlivé účinky. Lékaři vám navíc prozradí, že zatímco před lety byly zkornatělé tepny u dětí rarita, dnes je to samozřejmost. Zásadní negativní vliv má přitom mléčný tuk, cukry či bílá mouka.

Takže by podle vás navíc měly pít pivo i děti?

Nealkoholické pivo je pro dítě nejlepší nápoj. Spolu s energií díky němu získává minerální látky včetně vápníku, ale ve stravitelnější formě než v mléku. Pivo neobsahuje alergeny jako mléko ani nebezpečný mléčný tuk. Doporučovat dětem pivo zní dnes divně, ale uvědomte si, že až do 18. století bylo v Evropě denním nápojem celé rodiny. Pivo je skutečně nejzdravější tekutina po mateřském mléku.

Češi pivo neumějí pít

Nedávný průzkum ukázal, že Češi považují svou pivní kulturu za nejvyspělejší na světě. Oprávněně?

Pokud jde o kulturu pití piva, jsme asi tak v době kamenné. Lidé znají jen jeden pivní styl, světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu. Většina národa pije jen tu svou značku, což je obvykle průměrné tovární pivo, bez jakékoli osobitosti či charakteru. A samotná kultura českého pití spočívá buď v chlastání v hospodě u fotbalu, nebo doma u televize.

Jak by to mělo vypadat?

Kultura přeci duševně i emočně obohacuje. Tím chci říci, že k určité příležitosti si vyberu správné pivo, ve správné teplotě, v ušlechtilé sklenici vytvořené přímo na míru danému charakteru nápoje.

Konkrétně?

Třeba sychravý prosincový večer u roztopeného krbu je ideální pro vánoční, svrchně kvašené tmavé silné pivo v číši ve tvaru kalichu. Můžete sedět, rozjímat, a jak se vám ve dlani bude ohřívat ušlechtilé pivo, bude každý doušek jiný. To pivo vám bude ve dlani rozkvétat jako růže. Může to být vánoční Delirium Tremens, ale stejně tak světlý triple Scaldis Noel.

Na zahnání žízně v horkých dnech se zase hodí...

Lehká pšeničná piva. Anebo lehká piva mexického typu jako Corona nebo Indio. Kombinují se s vymačkanou šťávou z limetky a navlhčený okraj sklenice se otiskne v soli. Zní to strašidelně, ale dohromady to dává úžasnou chuť. Tenhle mexický zvyk ostatně inspiroval hippies k rituálu pití tequilly se solí a citronem. Sami Mexičané ji pijí minimálně a samozřejmě bez citronu a soli.

Navzdory vší kritice obyvatelům Česka nevezmete, že pořád pijeme nejvíc piva na světě.

Jen když přimhouříme obě oči, kdyby bylo Bavorsko samostatný stát, strčí nás do kapsy. V Čechách se pijí alkoholicky slabá piva. Belgičané i Němci mají v portfoliu piva až násobně silnější. Je jasné, že se to pak projeví na vypitých litrech. My jsme barbaři, kteří hledí na kvantitu, nikoli na kvalitu.

Leckoho teď nazvednete ze židle.

Češi netuší, co za poklady pivovarský svět skrývá. Třeba skvělá ročníková piva Kasteel Quadrupel, ročník 2002 je balzám srovnatelný s nejlepšími portskými víny. Láhev se pořídí za dvě tři stovky. Originální šampaňské pivo Deus zrající rok ve sklepích v Champagne je do tisícovky. Oproti "tuctovému" vínu je to úžasný poklad a k jídlu ho servírují nejlepší světové michelinské restaurace. O amerických ječných vínech nebudu ani hovořit. To je velká neznámá i pro širší Evropu.

Nejrozmanitější piva skrývá váš pivní archiv. Čím se může pochlubit?

Mám jenom unikáty, nejsilnější piva světa, se 40 procenty alkoholu. Těch se v poslední době vyrojilo několik, ta procenta však byla získána trikem, vymražením vody. Mám ale také nejdražší a nejsilnější pivo podle poctivého měřítka, jen díky hlubokému prokvašení. Je to Sam Adams Utopias 2007.

Kolik procent má?

Sedmadvacet. Bylo ho vyrobeno jen 8 tisíc lahví. Je to unikátní cuvée z několika barikových patnáctiletých piv. Utopias považuji za skutečného držitele rekordu. Na víc procent alkoholu pivo ještě nikdy nikdo neprokvasil.

Pivní expert

Jaroslav Novák se narodil v září 1967 ve Svitavách. Napsal kritické celosvětové Dějiny piva, založil první společenský časopis o pivu Pivní magazín. Nejlepší a nejušlechtilejší pivo planety plzeňského typu, které zatím ochutnal, je podle něj pilsner Samuel Adams Boston Lager.

Zdroj: XMAn iDnes.cz | Autor: Rod Kodesh | Foto: Jiří Švorc

Kosteleckém pivováru se od dneška až do neděle koná gastronomická akce Mezi Kořením. Pro návštěvníky je připravena řada pivovarských specialit.

Sex je koření života a koření je základ dobrého dlabance! Přijďte se o tom přesvědčit nastávající aprílový víkend, kdy pro Vás kostelečtí gastrosexuálové nakoření celou řadu pivovarských specialit.

Akce Mezi Kořením se koná od pátku 23. dubna až do neděle 25. dubna v pivováru v Kostelci nad Černými lesy.

Dobroty z masa

K mání budou různé pečínky, bůčky, jehněčí a další masa na šalvěji, rozmarýnu, bobkovém listu, dobromyslu, majoránce, kmínu, zázvoru, pepři a jiných kořeních.

V sobotu budou v Kostelci na pivovarském dvoře grilovat krocana na tymiánu a účast přislíbila mimo jiné i kněžna z Rychnova nad Kněžnou! Pivovarská zahrádka bude otevřena před hostincem i ve dvoře.

A patrně přijde i harmonikář...

Venkovní posezení

Část pivovarského dvora byla vyčleněna pro účely venkovního posezení hostince. V klidu od ruchu silnic obklopeni pivovarským industriálem si můžete vychutnat nějaké to pivo či něco jiného.

Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy

Pivovarské muzeum je otevřeno každou sobotu od 15.00. Exkurze trvá cca 60 minut a zahrnuje malé občerstvení. Minimální počet návštěvníků je 6 a vstupné je 70,- Kč.

Budovy černokosteleckého pivovaru jsou z hlediska pivovarské historie zachované včetně původních technologií.

Původní pivovarské objekty jsou z roku 1840 a zásadní přestavba na parní pohon proběhla roku 1897. Nedílnou součástí pivovarského muzea je rozsáhlá databáze informací o zaniklých pivovarech Čech, Moravy a Slezska.

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová

Zatímco velké pivovary v České republice, vlastněné nadnárodními společnostmi, hlásí za uplynulé měsíce významný pokles prodeje piva, hlinecký Rychtář zaznamenává opačný trend. Zdálo by se, že 14% nárůst prodeje v posledním čtvrtletí loňského roku je maximum, kterého může pivovar dosáhnout. Nicméně výsledky produkce za první čtvrtletí roku 2010 jsou ve srovnání s minulým rokem dokonce o 30 % vyšší.

„Vsadili jsme na tradici a poctivý přístup k vaření zlatavého moku bez používání technologií HGB (ředění piva vodou) a CK tanků. Že to bylo rozhodnutí správné, dokládají naše obchodní výsledky,“ říká obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.

Strmý růst prodeje potvrzuje stoupající oblibu piva RYCHTÁŘ u spotřebitelů, kteří se v poslední době čím dál více vracejí k tradičně vařeným pivům. Rok 2009 znamenal vstup nového vlastníka pivovaru, společnosti K Brewery. Její obchodní strategie vytvořila prostor pro rozsáhlou expanzi piva Rychtář i do jiných regionů v ČR (např. na Olomoucko, Ostravsko, Plzeňsko či Karlovarsko).

Nejprodávanějším pivem z produkce hlineckého pivovaru nadále zůstává Rychtář Premium, následují piva Rychtář Standard, Rychtář Klasik a velkou oblibu získává v poslední době také nefiltrovaný Rychtář Natur.

V loňském roce uvařil Pivovar Rychtář přibližně 80.000 hl piva, v plánu na letošní rok je to již téměř 100.000 hl. Takové zvýšení produkce vyžaduje pochopitelně řadu změn a nemalé investice do výroby, které jen v letošním roce dosáhnou 12 milionů korun. V plánu je především rozšíření kapacit ležáckých prostor.

Změny čekají i lahvové pivo. Statistická čísla jeho prodeje vypovídají o stabilní produkci, nicméně jen s 20% podílem na celkovém počtu hektolitrů vyrobeného piva. I proto je stáčecí linka lahví v provozu jen jeden či dva dny v týdnu. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o jejím odstavení - pivo se bude na stáčení vozit do sesterského pivovaru v Jihlavě. Ta zajistí i stabilně vysokou kvalitu piva. V této souvislosti dojde rovněž k úpravám etiket, které budou malým kamínkem v celkové mozaice všech změn a inovací, které se v pivovaru již realizují nebo v nejbližší době realizovat budou.

„Všechny změny a vylepšení mají jediný cíl, a tím je vyšší kvalita piva i služeb, které poskytujeme“, říká Lenka Vedrová.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Plzeňský Prazdroj dokončil iniciativu komunikující čistotu českého piva. Důležitost kvality, čistoty českého piva a zachování pivovarských tradic bude i nadále zdůrazňovat ve své průběžné komunikaci.

Iniciativa začala 31. března a byla plánovaná přibližně na jeden měsíc. Na setkání generálního ředitele Plzeňského Prazdroje s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven, kde se projednávaly různé oblasti spolupráce Plzeňského Prazdroje a ČSPS, se mimo jiné dohodlo ukončení této iniciativy o několik dní dříve. Iniciativa splnila svůj cíl, kterým bylo komunikovat tradiční složení českého piva a kvalitu piv Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj ukončil kampaň Za čisté české pivo, kterou vedl na speciálně založené webové straně. „Děkujeme všem, kteří nás podpořili,“ pouze toto sdělení obsahuje web, který ještě včera fungoval. Mluvčí Prazdroje Jiří Mareček zatím nepotvrdil, zda znamená stopnutí webové strany znamená konec celé mediální kampaně. Tu velmi kritizovali ostatní pivovarníci. Žatecký pivovar kvůli chování Prazdroje vystoupil z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) a ke stejnému kroku se chystali i další.

Předseda ČSPS František Šámal minulý týden vyzval generálního ředitele a předsedu Plzeňského Prazdroje Douglase Brodmana, aby pivovar okamžitě přestal s kampaní, která poškozuje celý obor. A pohrozil Prazdroji vyloučením ze svazu, pokud by ve svém tažení, prezentovaném jako boj proti chemii v pivě, pokračoval.

K iniciativě za čisté české pivo se na webu, spuštěném 31. března, přihlásilo během zhruba 1880 lidí. Ze stránky pivovar postupně stahoval některé texty. Zmizely například názory odborníků na preparát tetrahop, kvůli němuž Prazdroj kampaň rozpoutal.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Známou teorii o šesti stupních odloučení, které jsou mezi jakýmikoli dvěma lidmi na světě, využila ve své interaktivní kampani australská značka piva Tooheys Extra Dry.

Zadání

Výrobce piva Lion Nathan chtěl udržet stávající image Tooheys Extra Dry jako svěží, mladé a inovativní značky.

Úkolem kampaně bylo dosáhnout větší interakce značky se zákazníky, vyvolat v nich zaujetí pro značku a samozřejmě zvýšit prodeje.

Řešení

Agentura BMF vytvořila kampaň zaměřenou na cílovou skupinu mladých lidí ve věku 18 – 24 let. Ti byli vyzváni, aby vytvořili video, ve kterém prozradí, kdo je jejich idolem, s nímž by si chtěli zajít na pivo, a proč.

Mohli si zvolit jakoukoli osobou na světě, a pokud byli vybráni, dostali za úkol ověřit platnost teorie zvané „Six degrees of separation“ (Šest stupňů odloučení). Podle této teorie je každý člověk na světě spojen s jakýmkoli dalším člověkem prostřednictvím řetězce maximálně šesti sobě navzájem známých lidí.

Podívejte se na video ke kampani:

Do kampaně se zaregistrovalo více než 1 500 lidí, z nichž byly vybrány čtyři osoby, které se vydaly na „cestu za svým idolem“.

Prostřednictvím maximálně pěti lidí, které pozvali na pivo, se měli účastníci akce během osmnácti dní dostat k vytoužené osobě. Šesté pivo pak měli vypít se svým idolem.

Své putování po celou dobu natáčeli na kameru a na konci z nahrávek vznikla videa, která byla distribuována prostřednictvím mnoha mediálních kanálů.

Zároveň z nich byl vytvořen celovečerní film „Six Beers Of Separation”, který byl promítán v kinech a vysílán prostřednictvím pay-per-view TV.

Přes 150 tisíc DVD s filmem bylo rozdáno za nákup balení Tooheys Extra Dry.

Výsledek

Kanál kampaně na YouTube se stal pátým nejodebíranějším v australské historii.

Společnost Lion Nathan dosáhla svého cíle zvýšit interakci zákazníků se značkou Tooheys a především se jí podařilo zvýšit celkový prodej o 9,5 %. Podíl značky na trhu se zvýšil o 15 %.

Všem čtyřem účastníkům se prostřednictvím pěti piv podařilo potkat svůj idol a dát si s ním jedno Tooheys Extra Dry.

Zdroj: iDirekt.cz

Druhému největšímu pivovaru na světě SABMiller stoupl ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí objem prodeje piva o dvě procenta. K růstu přispělo oživení poptávky na rozvíjejících se trzích Afriky, Asie a Latinské Ameriky a dřívější Velikonoce. Za celý fiskální rok do konce března 2010 zůstal objem prodeje beze změny. Společnost, které patří mimo jiné Plzeňský Prazdroj, to uvedla v dnešním prohlášení.

Výsledky překonaly odhady analytiků, kteří očekávali čtvrtletní zvýšení prodeje bez zahrnutí nových akvizic jen o půl procenta. Objem prodeje piva v Evropě klesl ve čtvrtletí o pět procent a ve Spojených státech o čtyři procenta. Za celý rok se prodej v Evropě snížil o procento a v USA o 2,3 procenta. V Africe se naopak celoroční prodej zvýšil o šest procent, v Asii o pět procent a v Latinské Americe o tři procenta.

Podle analytiků jsou údaje o prodeji velmi optimistické a přinášejí naději, že výsledky hospodaření za tři měsíce do konce března budou příznivé. Až 85 procent zisků skupiny pochází z rozvíjejících se trhů, jako jsou Jižní Afrika, Kolumbie, Polsko a Čína. SABMiller zveřejní výsledky hospodaření 20. května, napsaly agentury AP a Reuters.

SABMiller vlastní mimo jiné značky Miller Lite, Peroni, Castle nebo Grolsch. Součástí skupiny SABMiller je největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj se značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Na Slovensku SABMiller kontroluje pivovary Šariš a Topvar.

Zdroj: Gastrotrend.cz

Situace okolo chýnovského pivovaru už hraničí s obecným ohrožením. Tak ji alespoň popsal vedoucí místního obvodního oddělení policie Miroslav Peroutka. Ten dal také na město podnět k urychlenému řešení.

Letošní sněhová nadílka zapříčinila pád kusu střechy v neobydlené a chátrající části objektu pivovaru. „Nemůžu se spokojit s tím, že někdo řekne, že to dál padat nebude. Výtahová věž je dost nakloněná a bezpečně to rozhodně nevypadá. Chtěl jsem po městě, aby začala situaci nějak intenzivněji řešit,“ uvedl Peroutka. V blízkosti pivovaru je totiž i dětské hřiště, parkoviště a z druhé strany vede hlavní silnice.

„Nemusí padnout hned celá střecha. Stačí když spadně někomu na hlavu jedna taška a já nechci tuhle možnost ani připustit. Tam už to hraničí s obecným ohrožením, ale město ještě s podáním trestního oznámení váhá. Pokud se v dohledné době nezačne něco dít, začneme to šetřit,“ dodal náčelník.

Město napsalo majiteli už dvě výzvy a předalo věc stavebnímu úřadu. Stanislav Valek nejdříve na dopisy nereagoval. Ve středu se ale konečně dohodl se stavebním úřadem na schůzce. Ta by se měla uskutečnit příští týden.

„Když to půjde, rádi bychom začali příští týden i se samotnou demolicí. Nebude to ale nic jednoduchého. Na dalším postupu se chci domluvit s úřadem,“ přislíbil zjednání brzké nápravy Valek. Dodal, že na jeho velkolepých plánech, které s budovou má, se tímto nic nemění. „Naopak. Nečekaně se vše akorát urychlí,“ míní majitel. Ten se Deníku nedávno svěřil s tím, že zde počítá s vybudováním multifunkčního turistického zařízení s wellness centrem.

To ale příliš nekoresponduje s tím, že realitní kanceláře nabízejí pivovar na prodej, a to za třináct milionů korun.

V tuto chvíli by ale Chýnovským stačilo, aby majitel odstranil část stavby, která hrozí zřícením. V opačném případě se radnice chystá demolovat na vlastní náklady, které by následně po Stanislavu Valkovi soudně vymáhala.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová | Foto: Stanislava Valeka

Město musí počátkem srpna žít muzikou mnohem víc než kdy předtím. S tímto předsevzetím dospěli pořadatelé Bernard Festu k průlomovému rozhodnutí. Vůbec poprvé otevřou hned dvě hudební scény.

„Naším dlouhodobým záměrem je rozšířit festival po městě, nabídnout posluchačům komornější alternativu k hlavní scéně na náměstí,“ vysvětlil spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard dohodu o využití Štočkova Dvora, kde zahraje první srpnovou sobotu pětice převážně regionálních kapel.

Šance i pro mladé

Šanci dostanou také humpolečtí Pátrači. Na svoji dvouhodinovku se poctivě připravují již nyní. „Skutečnost, že jsme dostali příležitost, nás pochopitelně těší. Zkoušíme dvakrát týdně, máme nové vokalistky. Chceme, aby vystoupení mělo tvář,“ pravil kytarista a zpěvák Martin Hašek, který také prozradil, že jednou by si Pátrači hrozně rádi zahráli i přímo na hlavní scéně.

Na bernardovskou nabídku rád přikývl také samotný majitel Štočkova Dvora Milan David. „Pro všechny to může být docela zajímavé zpestření. Navíc je to nastavené tak, že pokud na náměstí bude hrát rocková kapela, tady ji doplní country, aby si lidé mohli vybrat,“ řekl David.

Jeden lístek postačí

Na rozdíl od dvoudenního programu na hlavní scéně to ale bude na dvoře tiskárny „žít“ pouze v sobotu.

Bubenická parta jménem Barrel Battery přitom zahájí svoji produkci právě na náměstí, odkud se posléze vydá na Dvůr. „Může to být i trochu kontraproduktivní, protože se nám mohou lidé rozutéci. Každopádně to chceme vyzkoušet,“ dodal Bernard. Mezi novinky patří i zavedení jednotné dvoudenní vstupenky, jejíž pomocí se návštěvníci festivalu samozřejmě dostanou na obě scény. Co se nemění, je osvědčený prodej piva na žetony, zvýhodnění předprodejních vstupenek, vloni zavedené stanové městečko na autokrosovém závodišti. Dále velký ohňostroj, ale i vytříbenost hlavních hvězd šestnáctého ročníku festivalu.

Biely kvet zazní Humpolcem i letos

Na pozvánce se objevily třeba skupiny Kryštof, Monkey Business, No Name, UDG. Ale také zpěvák Miroslav Žbirka, jehož vystoupení patřilo k vrcholům minulého ročníku. „S tímto interpretem jsme se domluvili prakticky bezprostředně poté, co seběhl z pódia. I on sám projevil zájem přijet znovu, líbilo se mu u nás,“ prozradil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek, který považuje za vydařený celý loňský festival, a nejen po společenské stránce.

„Skončili jsme sto tisíc korun v zisku. Tuto částku použijeme pro letošní ročník,“ doplnil Mikulášek. Každá koruna se hodí, šetřit v současnosti musí i organizátoři kulturních akcí. Obzvlášť pečlivě tentokrát sestavovali program také Humpolečtí.

„Možná, že tu letos zahraje o jednu top kapelu méně. Zase se ale podařilo dojednat kubánskou skupinu Son Caliente, která může být zajímavým osvěžením. Cestou kvalitního hudebního festivalu každopádně chceme jít i nadále,“ uzavřel Mikulášek.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Používání CHZO české pivo je pro české zemědělce zárukou odbytu

Plzeňský Prazdroj dokončuje nasmlouvání dodávek sladovnického ječmene z letošní sklizně. Každoročně vykupuje 140–145 tisíc tun českého ječmene, takže cca 600 milionů korun za ječmen dostanou ročně od Prazdroje čeští zemědělci.

Prazdroj je hlavním pivovarským subjektem, který ječmen nedováží ze zahraničí, ale nakupuje ho v ČR. Zároveň je největším tuzemským odběratelem odrůd sladovnického ječmene, jejichž použití je podmínkou pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo.

„Potřebujeme zajistit ječmen nejvyšší kvality pro naše piva a dlouhodobě omezit rizika nedostatku kvalitního ječmene. Nakupujeme přímo v České republice, kde 50 % našich potřeb pořizujeme napřímo od farmářů a 50 % od obchodních družstev a obchodníků,“ říká Pavel Šemík, ředitel plzeňského pivovaru.

Plzeňský Prazdroj má na nakupovaný ječmen velmi přísné kvalitativní požadavky v České republice, a samozřejmě nakupuje pouze ječmen z certifikovaného osiva tak, aby splňoval požadavky Chráněného zeměpisného označení České pivo.

Strategickým cílem je zajišťovat ječmen v odrůdové skladbě vhodné na výrobu Českého piva. Toto označení totiž nosí prazdrojské značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast i Velkopopovický Kozel. Plzeňský Prazdroj má zájem o dlouhodobé a oboustranně výhodné vztahy, podporuje a dlouhodobě motivuje pěstitele k produkci odrůd, bez nichž se České pivo nedá vařit.

„Proto odebíráme každoročně stejný objem ječmene bez ohledu na výstav piva, přičemž naše cenová politika kombinuje jistou cenu před sklizní i tržní cenu po žních. To je užitečná pojistka pro nás i pro zemědělce. Navíc spojení se silným partnerem typu Prazdroje, který bude pivo vařit po desítky dalších let, je pro dodavatele výhodnou perspektivou a jistotou,“ říká Václav Abrahám z nákupního oddělení Plzeňského Prazdroje.

V porovnání s trhem přitom Prazdroj za ječmen platí ceny na horní hranici a přihlášením se k užívání CHZO České pivo si navíc dobrovolně omezil možnosti dovážet v případě nouze ječmen například z Francie, která je největším producentem sladovnického ječmene. Přitom jsou tam nejen skvělé podmínky pro pěstování ječmene a tudíž vyšší výnosnost, ale i nízké ceny díky výrazně vyšším subvencím zemědělcům než v ČR.

Více o sladovnickém ječmeni

Plzeňský Prazdroj je na českém trhu druhým největším odběratelem sladovnického ječmene a největším odběratelem odrůd ječmene schválených na výrobu Českého piva (ČP). Odrůdy určené pro vaření Českého piva tvoří 80–90 % celkového odběru ječmene Prazdrojem, zbytek ale také pochází z ČR. Ročně spotřebuje Plzeňský Prazdroj cca 145 tisíc tun sladovnického ječmene, z něhož vyrobí cca 118 tisíc tun sladu. Asi 13 tisíc tun hotového sladu ještě dokoupí, zároveň ale dodává vysoce kvalitní slad některým minipivovarům.

Dopad Českého piva na dodavatele ječmene

Odrůdy vhodné a schválené na výrobu Českého piva jsou pěstovány převážně v České republice a na Slovensku. Každý pivovar, který se rozhodne používat označení České pivo, podporuje lokální zemědělství, protože vědomě omezuje možnost dovážet ječmen z jiných zemí a většina investovaných prostředků do ječmene zůstává tedy zemědělským subjektům v České republice. Hodně závisí na ochotě pivovarů používat toto chráněné zeměpisné označení, ale vzhledem k tomu, že Plzeňský Prazdroj jako největší výrobce piva v České republice označení České pivo používá, je poměrně značná část odbytu českých odrůd zajištěna.

České pivo je oficiální chráněné zeměpisné označení (CHZO), které je zapsáno u Evropské komise na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Jednou z podmínek používání CHZO České pivo je i používání vyjmenovaných českých odrůd jarního dvouřadého ječmene, které musejí být při výrobě sladu na ČP zastoupeny minimálně z 80 %. Seznam schválených odrůd na ČP vydává a ročně upravuje VÚPS.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Objem prodeje pivovaru se snížil o osm procent. Výsledky zaostaly za odhady analytiků dotazovaných agenturou Reuters.

Největší světový výrobce piva Heineken zaznamenal v prvním čtvrtletí letošního roku větší propad prodeje, než se původně očekávalo. Tržby klesly o 3,5 procenta na 2,94 miliardy eur a objem prodeje se snížil o osm procent. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Nizozemský pivovar, jehož hlavními značkami jsou Heineken a Amstel, uvedl, že za slabšími výsledky stojí pokles prodeje v Evropě.

Výsledky zaostaly za odhady analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří očekávali pokles příjmů o dvě procenta a objemu prodeje o 5,5 procenta. Za celý loňský rok se objem prodeje pivovaru snížil o 5,4 procenta.

Heineken už v únoru upozorňoval, že očekává nižší spotřebu, jelikož lidé kvůli krizi přešli mnohdy na levnější značky. Pokles spotřeby byl částečně kompenzován vyššími cenami.

Konkurence prodej zvýšila

Pivovarnická dvojka SABMiller v úterý uvedla, že zvýšila v období leden až březen objem prodeje piva o dvě procenta. Prodej stoupl v Latinské Americe, Asii a Africe, avšak snížil se v Evropě a Severní Americe.

Heineken má vyšší napojení na zralé rozvinuté trhy než konkurenční skupiny AB InBev a SABMiller. Západní Evropa se loni na celkových příjmech pivovaru podílela 57 procenty. Převzetí mexické skupiny FEMSA by však mělo zvýšit podíl rychle rostoucích rozvíjejících se trhů na celkovém provozním zisku skupiny na 40 procent z nynějších 32 procent, napsala agentura Reuters.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Předloni se navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora. Na počátku letošního roku byla společnost Královský pivovar Krušovice přejmenována na Heineken Česká republika.

V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na tuzemském trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva. Loni pivovary skupiny Heineken Česká republika uvařily 2,62 milionu hektolitrů piva, meziročně o 5,2 procenta méně.

Sdílet

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autorka: Pavlína Máčalová

Hoteliéři a majitelé restaurací se budou v úterý v pivovaru Ostravar učit, jak napsat jídelní lístek, aby přitáhl do jejich zařízení co nejvíce hostů.

Pivovar Ostravar bude v úterý 20. 4. 2010 hostit odborný seminář s názvem Den Českého pohostinství. Pořadatelem semináře je Asociace hotelů a restaurací České republiky. Na semináři vystoupí mj. šéfkuchař hotelu Le Palais Prague Radek Šubrt nebo šéfkuchař Pavel Obrovský z OREA hotelu Voroněž v Brně.

„Účastníci semináře získají praktický pohled na jídelní lístek a jeho význam pro restauraci, a to jak z hlediska marketingu, tak z hlediska ekonomiky kuchyně a atraktivnosti z pohledu hosta,“ vysvětluje generální sekretář Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Součástí programu bude rovněž prohlídka ostravského pivovaru, který seminář hostí jako zástupce společnosti Pivovary Staropramen a. s. - generálního partnera pořádající Asociace hotelů a restaurací České republiky.

„Pivo je v Česku důležitou součástí jídelního lístku,“ říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Platí přitom, že se k různým typům pokrmů hodí různé typy piv. I proto je portfolio naší společnosti tak široké. Podpoře vhodného spojení piva s gastronomií věnujeme dlouhodobě značnou pozornost,“ dodává Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Novou značku nealkoholického piva uvádí na český trh skupina Heineken. Pod značkou Fríí se začne prodávat nealkoholické pivo již letos v květnu. Zavedením značky Fríí tak Heineken vychází vstříc spotřebitelům, kteří v testech upřednostňovali jednoznačně identifikovatelnou nealkoholickou pivní variantu. „Při našich průzkumech jsme totiž zjistili, že řada spotřebitelů má problém u řady pivních značek odlišit jejich alkoholickou a nealkoholickou variantu. Proto jsme se rozhodli pro vytvoření svébytné a samostatné nealkoholické značky piva a rozšířit tak portfolio našich produktů,“ říká Martin Kašpar, Group Brand Manager společnosti Heineken Česká republika.

Nealkoholický nápoj s výraznou podobností klasickému pivu je připraven dekokčním postupem vaření. Jemné a vyvážené chuti je dosaženo klasickou metodou řízeného hlavního kvašení a dokvašování, při kterém jsou použity kvasinky běžně využívané pro výrobu klasických piv. Pro Fríí je charakteristická vyšší plnost střední intenzity hořkosti bez výrazné mladinové příchutě, která bývá typická pro standardně vyráběná nealkoholická piva.

Na designu etikety nové značky pracovala agentura WMC Grey. Návrhy prošly náročným testováním mezi spotřebiteli a konečná podoba má podle výsledků průzkumu srozumitelný a jasný design, je nezaměnitelná a na první pohled je z ní patrné, že se jedná o kvalitní produkt vyrobený tradičními metodami. „Kvalitu a tradiční výrobu podtrhuje zobrazení pivních symbolů na etiketě – chmele a ječmene,“ říká Daniela Klančíková, Brand Manager značky Fríí.

Druhým významným důvodem pro svébytnou značku nealkoholického piva bez jakéhokoli spojení s alkoholickou variantou jsou marketingové aktivity výrobců alkoholických nápojů, směřující k podpoře sportovních a kulturních událostí. „Stále více se hovoří o zodpovědné konzumaci alkoholu, skupina Heineken se tímto tématem dlouhodobě zabývá. Podporujeme řadu aktivit, propagující zodpovědné chování a konzumaci, skupina Heineken má několik vlastních projektů, zabývajících se tímto tématem – například kampaň Rozpoznej příznaky! (Know the Signs),“ dodává Daniela Klančíková. Podle ní právě v oblasti podpory sportu či kultury značkami alkoholických nápojů stále více zaznívá otázka, zda je takové počínání etické a zda se nejedná o přímou podporu konzumace alkoholu. „Tím, že můžeme nabídnout samostatnou značku nealkoholického piva Fríí, chceme dokázat, že i v této oblasti se producenti alkoholu mohou chovat ještě více zodpovědně a eticky,“ upřesňuje Daniela Klančíková. Právě proto se značka Fríí stane oficiálním partnerem podniků Moto GP na brněnském Masarykově okruhu, podle připravovaných smluv zatím na období tří let.

Český trh s nealkoholickým pivem je v posledních letech podle odborníků i podle producentů piva navíc velmi lákavý, protože obliba neakopiva významně roste. „Stále více lidí si dopřává luxus v podobě nealkoholického piva například při pracovních obědech, oceňují jej řidiči, kteří si museli potěšení z piva odříkat, nebo sportující lidé, kteří potřebují doplnit tekutiny. Jasná mysl, pozornost a vitalita – to jsou hlavní devizy, které jim nealkoholické pivo nabízí. Fríí na českém trhu nabídneme točené, ve skleněné lahvi o obsahu půl litru a v plechovce se stejným objemem.“ uzavírá Daniela Klančíková.

Skupina Heineken má s výrobou nealkoholického piva dlouholeté zkušenosti a ve svém portfoliu dosud nabízela několik variant nealkopiva. V loňském roce získal Zlatopramen Nealko první místo ve své kategorii na Žatecké dočesné. Starobrno Fríí obsadilo ve Zlatém poháru Pivex bronzovou pozici mezi nealkoholickými pivy a v roce 2008 získalo třetí příčku v Ceně českých sládků.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Na vlastné oči si môžete skontrolovať, čo vám načapujú! V centre hlavného mesta v týchto dňoch otvorili podnik, ktorý nadväzuje na tradíciu varenia piva v Bratislave.

Na Drevenej ulici vyrábajú špeciálne druhy vlastného piva – Bratislavský ležiak a čapujú tiež 20-stupňové čierne pivo Sessler. Varia ich vo dvoch 500-litrových sudoch a priamo v podniku prebieha aj kvasenie.

Varenie piva

Hneď pri vchode do očí udrú dva 500-litrové sudy. "Varíme z tradičných zdrojov, teda sladu, vody, chmeľu a kvasníc. Naše pivo je plzenského typu," vysvetľuje sladovník Peter Pramuk, ktorý pochádza zo sladovníckej dynastie.

Kvasenie a dokvasovanie piva

V 1 000-litrových tankoch prebieha kvasenie a dokvasovanie piva. "Dokvasovanie trvá štyri týždne a pivo nie je pasterizované, preto je kalné a obsahuje živé kvasinky," tvrdí sladovník.

Čapovanie

Uvarenú zlatú tekutinu vám načapujú vo dvoch výčapných baroch. „Máme dvanástku Bratislavský ležiak alebo čierne pivo dvadsiatku,“ hovorí výčapník Dušan. Okrem toho ponúkajú aj tradičnú slivovicu či hruškovicu.

Na zdravie

"Pivo nie je len chutné, ale vraj aj zdravé," myslí si Adela. Zlatý mok údajne obsahuje sacharidy, bielkoviny a viac ako 30 vitamínov. Chmeľ vraj pôsobí upokojujúco proti stresu a účinkuje aj proti nespavosti.

Meštiansky pivovar v Bratislave sa rozprestiera na troch podlažiach, kapacita sa pohybuje okolo 150 ľudí.

Video naleznete mj. zde...

Zdroj: Adam Čas.sk

Menší a střední pivovary rostou krizi navzdory a stále častěji vytlačují z píp dominantní značky.

Svijany, Koutské pivo, Bernard, Chotěboř, Tambor, Lobkowicz, Hubertus a spousta dalších menšinových značek piv se v Česku valí do hospod. A stále častěji vytlačují z píp dosud dominantní velké značky gigantů, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen nebo Heineken. Česko se tak stále víc odklání od letité místní tradice "jednodruhových" hospod.

"Přibývá hospodských, kteří vidí, že čepovat jednu značku nestačí. Spousta lidí chce vystřídat stále stejnou chuť něčím novým a leckdy kvalitnějším," popisuje důvody majitel speciální pivnice První pivní Tramway Jiří Stehlíček.

Léta sám pravidelně střídá k plzeňskému pivu hned několik regionálních alternativních značek, často speciálních piv. S kolegy z podobně zaměřených hospod v pondělí založil Alianci P.I.V., která má právě sdružovat hostinské, nabízející střídání různých nových značek.

Ke 49 průmyslovým pivovarům přibývají obrovským tempem další malé restaurační minipivovary. Těch už je přes stovku a některé z nich prodávají svůj sudový mok i v širším okolí. Jako třeba Chebský pivovar, královédvorský Tambor, stříbrský U rybiček. Masivní vstup do hospod hlásí i zavedené pivovary. Loni otevřený Pivovar Chotěboř, rychle rostoucí Svijany, Bernard, Lobkowicz a spousta dalších. Chtějí využít rostoucí nevole konzumentů k zavedeným a roky stejným chutím.

Řádově se tak už počítají na stovky hospody, které jen letos zařadily na čep piva menších a středních pivovarů. To vše se děje v době, kdy kvůli letos vyšší spotřební dani piva zdražují a od loňska kvůli krizi strmě padá jejich spotřeba. Menší a střední pivovary přesto rostou, například Bernard letos o dvě procenta.

Jen loni se přitom celý pivní trh v Česku propadl o šest procent, převážně vlivem propadu tří největších pivovarů: Prazdroje, Staropramene a Heinekenu, které ovládají dohromady na tři čtvrtiny celé české pivní spotřeby.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr