Pětasedmdesát druhů vůní. Většina lidí by možná nedokázala ani vyjmenovat alespoň část tohoto množství. Existuje ale profese, kde to nutné je. A kde je hlavně zapotřebí tolik vůní rozpoznat, určit a zhodnotit jejich vliv na kvalitu testovaného vzorku. Umí to degustátor. A právě v Plzni je takových odborníků víc než kdekoliv jinde v tuzemsku. Potřebuje je pivovar, najdete je i v likérce či vinařském podniku.

Například pro skupinu Plzeňského Prazdroje pracuje na třicet lidí, kteří zvládají degustátorské řemeslo. "Nesmírně důležitá je paměť na chutě a vůně. Tu musí degustátor trénovat, aby je pak uměl poznat i v případě piva, které je složitou směsicí vůní a chutí. Třeba kovovou stopu při tréninku lze vytvořit tak, že se do vody přimísí nepatrné množství inkoustu," vysvětluje odborník z nejpovolanějších, Jiří Faměra z Plzeňského Prazdroje.

"Některé chutě pro učení zase dovážíme z Velké Británie. Degustátor ji okusí a zapamatuje si ji, a pokud by ji v pivě někdy rozpoznal, ví, jak ji pojmenovat. Degustátor totiž při hodnocení nemůže jen říci: tohle pivo je dobré, tohle méně. U mnoha testů by měl co nejvíce znaků piva přesně popsat," dodává. Přestože dnešní pivovary mají k dipozici špičkovou techniku, která dokáže pivo přesně analyzovat, role degustátorů je nezastupitelná. "To, že je pivo po analytické stránce v pořádku ještě neznamená, že obstojí i při smyslovém posouzení. Že bude chutnat. Třeba takzvanou papírovou chuť, která vzniká při špatném skladování, technika neodhalí. To je na lidech," říká degustátor Kamil Růžek.

Podle něj je důležitá i zkušenost. "Starý praktik, který za život ochutnal mnohem více druhů a značek piv než třeba já, rozpozná samozřejmě více," tvrdí mladý muž. Hodnocení degustátorů, kteří v Prazdroji nad různými úkoly i pivy zasedají téměř denně, je dílo kolektivní. "Abychom některé hodnocení brali jako platné - třeba nežádoucí příchuť, musí se na něm shodnout nejméně čtyři z deseti degustátorů," vysvětluje Jiří Faměra. Většina ochutnávačů pivovaru patří mezi sládky a lidi z výroby. "Musejí mít i oficiální zkoušky, na kterých spolupracuje potravinářská inspekce a výzkumný ústav pivovarnický," doplnil Faměra.

Cílem týmu, který v Prazdroji hlídá kvalitu piva, je dosáhnout toho, aby na trh přišlo vždy stejné pivo. Každá značka má svůj profil, tedy podobu jak má vypadat, chutnat, vonět, jaké má mít složení. "Pivovarníci musí vařit pivo tak, aby bylo co nejblíže všem stanoveným hodnotám, bez výkyvů. A k tomu slouží i degustace," uzavírá Faměra. (iDnes)

Zvýšený zájem o prémiový ležák Pilsner Urquell pomůže pokrýt nová varna. Nové zařízení už začíná sloužit - plzeňská firma zahájila ve varně zkušební provoz. Do konce března se pivo z ní objeví na trhu.Současná kapacita výroby Pilsner Urquell se blíží 49 tisícům hektolitrů mladiny týdně, z čehož polovina se vaří v novém zařízení. Až pivovar úpravy dokončí, bude schopen vařit až 67 tisíc hektolitrů mladiny týdně."Práce jsou velmi náročné, celá rekonstrukce a výstavba probíhá za běžného chodu pivovaru," říká manažer pivovaru Plzeň Václav Berka.

"Výsledky zkušebního provozu potvrzují, že nové zařízení nemá žádný negativní vliv na kvalitu, přesně definované vlastnosti a chuť našeho piva," doplňuje Václav Berka.Rozhodnutí o investici do rozšíření varny přijala firma kvůli tomu, aby mohla několikanásobně zvýšit výrobu piva Pilsner Urquell do roku 2010 tak, aby se tato značka zařadila mezi pět největších prémiových mezinárodních značek světa.

Celý projekt přijde na více než 300 milionů korun. (iDnes)

Pivovaru Protivínský Platan, nad kterým ještě před čtyřmi lety visela hrozba zániku, se daří. Za loňský rok zvýšil oproti roku předchozímu objem výroby o 7,5 %, a prodal tak 258 000 hl piva. Vedení pivovaru ale nezapírá, že velký podíl na výsledcích má smlouva z Plzeňským Prazdrojem, pro který vaří levné pivo Klasik."Je to pro nás dobrý výsledek, ačkoliv ho ovlivnilo také horké léto,"uvedl šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. Platan podle něho přesto uvažuje o doplňkové výrobě, stáčení limonád, jako to dělají další menší pivovary, ale odmítá. "Stálo by to hodně peněz na stavební úpravy a hygienu. Uvažujeme o jiném typu sortimentu,"řekl Kovaříček, aniž by záměr rozšíření produkce nějak blíže konkretizoval. Platan menší část produkce vyváží do evropských zemí. Nová celní opatření mu ale přidělala starosti. U celního úřadu například musel složit vývozní jistinu ve výši sedmi milionů korun. Náklady na výrobu Platanu jsou letos podle Kovaříčka větší také o vyšší daně za vodu z vlastních vrtů a o spotřební daň. (Mladá fronta Dnes)

Město Strakonice chce koupit místní pivovar. Zastupitelstvo už loni schválilo přijetí investičního úvěru do výše 50 miliónů korun od ČSOB a založení městské akciové společnosti, která by pivovar provozovala. Prodej ovšem brzdí ocenění majetku. Problém je v tom, že původní ocenění majetku bylo podle úředníků příliš nízké. Ministerstvo zemědělství proto mělo předložit ministerstvu financí do konce loňského roku nové ocenění. "Dosud tento materiál k dispozici nemáme. Podle aktuálních informací bychom ho měli získat během několika dnů," řekl Radek Němeček z tiskového odboru ministerstva financí. Město chce získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chce ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. Podle Němečka ale město pivovar jistý nemá. "Ve hře jsou všechny varianty, tedy například i veřejná soutěž," uvedl už před časem. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, je v současné době posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva, v současné době představuje jeho roční výstav asi 95 tisíc hektolitrů. (Právo)

Budějovický Budvar spustil tento týden nové internetové stránky Budvar. Jejich nová verze už má možno vícejazyčného ovládání, návštěvíci mohou volit mezi korporátními stránkami, produktovou částí a aktualizovanou verzí akčních stránek Jdeme na pivo. Stránky společnosti Budvar jsou koncipovány v souladu s nejnovější marketingovou strategií společnosti a mají přitáhnout především mladé lidi, kteří na internetu hledají nejen informace, ale i zábavu. Kreativní a obsahové řešení obstarala pro Budvar společnost Český Web ve spolupráci s reklamní agenturou Kaspen a PR agenturou ExMise. (Strategie)

Budějovický Budvar připravil pro nadcházející Mistrovství světa v hokeji nové balení ležáku Budweiser Budvar. Pivo bude mít hokejový design, který však ponesou také plechovky, lahve a kartony s desetilahvovým balením piva. Pivovar plánuje dodávky speciálního balení na trh od března do června tohoto roku.

Budvar se stal oficiálním partnerem české hokejové reprezentace a hokejové extraligy. Podle představitelů Budvaru má speciální hokejová série podpořit prodejní a marketingové aktivity zaměřené na komunikaci spojení českého hokeje a prémiového ležáku Budweiser Budvar. (iStrategie)

Pivovar Klášter v uplynulém desetiletí investoval hodně přes sto miliónů korun do modernizace své pivovárečné a stáčecí technologie, což je velmi složitá záležitost v historických prostorech, kde sídlí. Nyní představenstvo akciové společnosti Pivovar Klášter pracuje na detailech obchodního projektu, který by měl oslovit pivaře v Praze.V letech 1996 až 2000 vlastníci Pivovaru Klášter proinvestovali více než sto miliónů korun při modernizaci varny, chlazení ležáckých tanků, rozšíření kvasných sklepů, obnově stáčecí linky a zavedení systému vlastní dopravy pro expedici piva především k odběratelům v nejbližším okolí pivovaru. Na Mladoboleslavsku se totiž vypije více než polovina z ročního výstavu 90 tisíc hektolitrů klášterského piva.V dalších letech část investičních prostředků pivovar vložil do nové etiketovací linky a více než 2,5 milionu Kč do další modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních mají nyní speciální švýcarský nátěr obrit s hygienickými vlastnostmi lepšími než nerezový ocelový materiál. A od května 2002 se klášterské pivo už nepasterizuje, neboť součástí technologického procesu je nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. "Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití tradiční pasterizace," zdůrazňuje sládek Josef Svoboda.V nejbližší době by chystané investice měly směřovat do rozšíření a zatraktivnění nabídky klášterského piva. Obchodním záměrem vedení Pivovaru Klášter je podstatně výrazněji se prosadit v Praze a to nejen ve zdejších zavedených restauracích, ale také vybudováním nové reprezentativní Klášterské pivnice v české metropoli. (Boleslavský deník)

Sazka Arena prochází zátěžovými testy a její první návštěvníci se při nich posilňují pivem. Při úterním testu se vytočilo 60 hektolitrů moku, tedy asi 12 tisíc půllitrů. Právě tolik lidí se dopoledního testu zúčastnilo. Podobně tomu bylo i při večerním testu. Další zátěžové zkoušky halu čekají ve čtvrtek a v sobotu, kdy se aréna také slavnostně otevře. "Pivovody fungují znamenitě," ujistil mluvčí společnosti Bestsport Jan Vala.

V aréně je totiž více než tříkilometrový výčepní systém, který dokáže naplnit 1000 půllitrů za minutu. Vedení trubek má osm samostatných okruhů. V půlce putuje Staropramen desítka, v druhé půlce Staropramen Ležák. Pivo míří do 168 rychlovýčepů. Tanky o objemu 360 hektolitrů jsou uloženy v zachlazovacím boxu, který simuluje prostředí ležáckého sklepa v pivovaru s ideální teplotou pět až sedm stupňů Celsia. Pro srovnání: největší hospody mívají tanky na 20 hektolitrů a vedení bývá v restauracích obvykle dlouhé tak deset metrů. Rozvod piva v Sazka Areně nemá podle Pivovarů Staropramen v Evropě obdobu. "Ani v Hamburku nebo v Helsinkách nemají nerez trubky, ani pivní vedení nedosahuje takové délky," uvedla už dříve mluvčí pivovarů Simona Krautová. Zařízení je podle ní investicí v řádu desítek milionů korun. (iDnes)

Zlatopramen, Březňák, Louny a nově také Žatec se zabydlují v západní Evropě a míří ještě dál. Pivovary, které se ve světě snaží obnovit zvuk severočeského piva, již dobyly deset zemí a do dalších dvou států začnou dovážet letos. Největší úspěch mají mezi německými pivaři. Ještě před pěti lety byla ústecká firma Drinks Union, která provozuje pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. "Za hranice jsme vyváželi pouhých třináct tisíc hektolitrů ročně. Loňský rok již pro nás ale byl vůbec nejúspěšnějším v celé naší historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z České republiky," pochvaluje si stávající situaci šéf exportního oddělení firmy Drinks Union Miloš Kuba. Oproti roku 2002 zaznamenali v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 procent. "Nejvíce piva vyvážíme do Německa, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie," doplnil Kuba. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádají si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku. O pivní speciality je zájem v centru Kodaně, kde tamní restaurace nabízí téměř všechny značky severočeských piv a největší úspěch zde slaví speciální čtrnáctistupňové pivo značky Březňák.

"Na konci devatenáctého století, ve zlatém věku českého pivovarnictví, žíznil po českém pivu celý svět," říká historik pivovarnictví Petr Žižkovský z Ústí nad Labem.

* Mělo tehdy české pivo ve světě slavnější jméno než dnes?

O obrovské poptávce po našem pivu svědčí i rozmach pivovarnictví v té době. Od roku 1869 za pouhé dvě desítky let bylo v Čechách postaveno 34 nejmodernějších pivovarů. Poptávka byla nejen po českém pivě, ale také sladu a žateckém chmelu. Nejvíce žádaní však byli čeští sládci. Takového celosvětového věhlasu již nikdy nebylo dosaženo.

* Jak na tom byli s exportem piva pivovary v dnešním Ústeckém kraji?

Severočeské pivovary užívaly výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary.

* Kam například?

Například na Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením "Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig". Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. (Mladá fronta DNES)

Největší výrobce nápojů na severu Čech, společnost Drinks Union, v roce 2003 vyvezla téměř 180 000 hl piva. Tedy o 81 % více než v roce 2002. Firma v roce 2003 zvýšila o čtvrtinu i celkový výstav. "Ve čtyřech pivovarech, které společnost sdružuje, se vyrobilo skoro 708 000 hl piva," sdělil marketingový ředitel společnosti Boris Rajdl. Nejvíce piva vyrobeného v pivovarech ve Velkém a Krásném Březně na Ústecku, v Lounech a v Kutné Hoře vyvezla firma do Německa, Velké Británie a Austrálie. "Zájem o naše pivo roste také v severských zemích, na jihu Evropy, v Srbsku a Kanadě," uvedl Rajdl. Podíl Drinks Union na českém pivním trhu činil v roce 2003 zhruba 5 %, což je asi dvakrát více, než v předchozím roce. Nejprodávanější značkou v rámci skupiny je pivo Zlatopramen 11, které se vyrábí v Krásném Březně. Jeho výstav meziročně vzrostl o třetinu na 227 000 hl. Hlavními akcionáři Drinks Union jsou Pivovary a sodovkárny Brno a Ústecké pivovary. Firmy ze skupiny na základě rozhodnutí valných hromad postupně směřují ke sloučení. (Mladá fronta DNES)

Uherskobrodský Pivovar Janáček plánuje v letošním roce růst vývozu. Podnik, jenž dosud převážnou většinu produkce prodával v tuzemsku, se v květnu letošního roku vrátí na polský trh. V současné době rovněž vede jednání o zahájení dodávek s německými a holandskými odběrateli. Pokud uzavře kontrakty, plánuje letos zvýšení výstavu až o 25 %. "Pokud se dohodneme, mohl by se letošní výstav přiblížit 75 000 hl. Nejzajímavější možnosti se nám otevírají v Německu. Případné dodávky bychom realizovali v pro pivovar velmi zajímavém objemu," uvedla Lidáková. Podle ní je již společnost s odběrateli na obchodních podmínkách domluvena a v současné době dolaďuje kontrakty. Jejich podrobnosti ale z obchodních důvodů odmítla zveřejnit. Po vstupu do Evropské unie a pádu některých obchodních bariér chystá Janáček také opětovný návrat na polský trh, který musel kvůli ochranářským opatřením tamní vlády v loňském roce opustit. (Mladá fronta DNES)

Mají rádi pivo, tak se rozhodli, že si je budou sami vařit tak lze krátce shrnout příběh otce a syna Vaňkových, kteří dali vzniknout kopřivnickému ležáku s názvem Lašský vulkán. Podobných projektů existují v zemi desítky. Jen málo z nich se ale nakonec udrží při životě. „Myšlenku založit si malý rodinný pivovárek už nosíme v hlavě dva roky. Objeli jsme si jiné malé pivovary v zemi i v zahraničí a dali dohromady vlastní výrobní linku,“ říká Jiří Vaněk starší. Spolu se synem rok upravovali prostory v bývalém skladu Jednoty na okraji Kopřivnice a nyní už připravují první várku piva do volného prodeje a také případným zákazníkům do restaurací.

„Nejdříve jsme museli vybrat z široké škály možných chutí tu pravou. Nakonec jsme se usnesli na tom, že naše pivo nebude žádným chuťovým experimentem. Po prvním loku chutná trošičku nasládle, pak už hořce,“ říká Jiří Vaněk mladší o prvním výrobku rodinného minipivovaru Vaněk & Vaněk. „Nechtěli jsme se pouštět do něčeho, co by bylo jenom atrakcí, jako třeba malinová či ostružinová piva.“ Lašský vulkán je kvasnicové pivo bez pasterizace, ale i bez zákalu.

Chceme, aby Kopřivnice měla svoje vlastní pivo Majitelé pivovaru neplánují, že by v budoucnu se svým pivem někam expandovali. „Chtěli bychom, aby Kopřivnice měla svoje vlastní pivo a aby i Kopřivničané říkali: Lašský vulkán je naše pivo,“ říká Jiří Vaněk starší. Zatím se pivovar chystá především na letní sezonu, kdy hodlá lidem například nabízet pěti nebo třicetilitrové soudky. V sudech už zraje pivo, které budou pít zákazníci v březnu a dubnu. „Od okamžiku, kdy poprvé sáhnu na suroviny - slad, chmel a vodu do chvíle, kdy si lidé narazí sud, uběhne zhruba čtyřicet dní,“ říká Jiří Vaněk. „Pokud budou mít zájem hospodští, dodáme vulkán i jim,“ říká Jiří Vaněk starší. Zkušební čepování vulkánu v místní restauraci Žába prý dopadlo nad očekávání dobře. „Byli jsme až překvapeni, jaký zájem místní pivařští patrioti o vulkán mají.“

Minipivovar dokáže denně vyrobit dvě stě litrů piva. Majitelé Vaňkovi zatím hodlají vyrábět ležák a pokud budou mít zákazníci zájem, jsou schopni připravit i nějaké speciální pivo. „Ještěže nás podporují rodiny, bez toho bychom tady u piva těžko mohli trávit celé dny,“ směje se Jiří Vaněk starší, který je v pivovaře zatím za sládka. „Syn nemá tolik času, takže je to spíše zatím na mě.“ Pivo pomáhal vyrobit i sládek profesionál. Ačkoli se oba Vaňci vzdělávali v oboru díky literatuře i návštěvám jiných pivovarů, nad jejich začátky dohlíží bývalý sládek profesionál, který je garantem jejich podnikání. „Nejde totiž o volnou, ale vázanou živnost, takže jsme pomoc zkušeného sládka přivítali.“ Ačkoli otec i syn Vaňkovi neplánují, že by chtěli ze svého minipivovaru udělat výnosné podnikání, myslí si, že malé pivovary mají budoucnost. „My máme výhodu v tom, že se neženeme za rychlými zisky. Chceme, aby nás pivovar uživil, ale na nějaké rychlé zbohatnutí to zcela jistě nebude. I tak si ale myslím, že do několika let bude v okrese několik takových malých pivovarů, jako je ten náš,“ říká sládek kopřivnického pivovaru Jiří Vaněk starší (iDnes)

Se svým lahvovým pivem s patentním uzávěrem uspěl především v síti hypermarketů Leonard Plaček z Hlučína. Ten obnovil v Hlučíně v roce 1992 pivovar, který tam fungoval od roku 1524 do roku 1904. Pivovar patří rovněž k těm malým, které se snaží najít skulinu na trhu, který ovládají mamutí pivovary. "Ale necítím žádný velký tlak. Velké pivovary totiž potřebují říkat, že nejsou žádný monopol a že umožňují malým pivovarům žít," říká s nadsázkou Leonard Plaček, který uvaří ročně do deseti tisíc hektolitrů piva. V minulém roce se hlučínský pivovarník dokonce prodral se svým černým pivem také na německý trh, kde se čepovalo především na německých pivních slavnostech. "Ale nedodávám ho po troškách. Mám tam výhradního zástupce, který odveze ročně tři kamiony piva a pak ho menším firmám rozprodá," říká podnikatel, který na Ostravsku zásobuje sudovým pivem několik restaurací a nedávno začal dodávat své pivo také do jedné restaurace v Přerově. Průlom však pro jeho pivovar znamenal právě úspěch lahvového piva Avar v síti hypermarketů Tesco. Leonard Plaček říká, že začal své pivo jako první v zemi opatřovat plastovým uzávěrem. "A také jsem jako první v zemi začal zvyšovat trvanlivost piva jiným způsobem než pasterizací," říká majitel malého pivovaru. "Pasterizace bakterie zničí, ale já je z piva odfiltruju. Němci stejně jiné pivo ani neberou," říká pivovarník a dodává, že tato filtrace ponechává pivu jeho kvality. "Pivo zůstává přírodní, voňavé a ponechává si chuťové vlastnosti, které má po výrobě," říká Leonard Plaček. (MF DNES)

Dne 27.ledna 2004 při hokejovém utkání HC Znojemští Orli s HC Moeller Pardubice došlo ke slavnostnímu oficiálnímu přejmenování zimního stadionu ve Znojmě na "HOSTAN ARÉNA ZNOJMO". Pivovar Hostan navázal tímto krokem na dlouholetou podporu nejenom kulturních, společenských a sportovních aktivit ve znojemském regionu. Spolupráce s pivovarem Hostan ve Znojmě sahá hluboko do minulosti a určitě si vzpomenete na úspěšné akce podporované pivovarem, jako jsou tradiční Znojemské slavnosti piva, Znojemské vinobraní a Festival Znojemský hrozen. Tímto spojením značky Hostan s názvem zimního stadionu dostává podpora sportovních aktivit v regionu Znojemska další zajímavou dimenzi. Všichni návštěvníci, kteří se tohoto hokejového utkání zúčastnili, obdrželi od sponzora zimního stadionu - pivovaru Hostan - při příchodu do "HOSTAN ARÉNY ZNOJMO" malý dárek. V přestávkách utkání se "rozstřelovala" mezi diváky trička Hostan. (Pivovar Hostan)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 14. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2004, která se konala ve dnech 27.-30. ledna v rámci Reprezentačních slavností piva v hotelu Palcát v Táboře. Nepasterizované pivo Bernard opět triumfovalo v kategorii tmavých speciálů, když Speciální černé pivo 13% vyhrálo soutěž a obhájilo tak své loňské a předloňské prvenství. V kategorii tmavých speciálů bylo do soutěže přihlášeno 12 vzorků.

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství soutěžících, celkem 47 pivovarů. Soutěže se zúčastnilo více jak 200 vzorků a značka Bernard tak opět potvrdila svoji vysokou kvalitou. (Pivovar Bernard)

Pivovary přeplácejí hostinské, aby odebírali jejich pivo. Tvrdí to Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci.

Ročně to podle něj stojí stamilióny a stal se z toho začarovaný kruh. Nepřináší to žádnou zásadní změnu podílu na trhu, jen udržení dosažených pozic. "Ta praxe k nám přišla z Německa," vysvětluje. Upozorňuje, že střední a malé pivovary na tyto "investice" nemají. Způsobuje jim to trvalý pokles prodeje a ohrožení samotné podstaty jejich existence.

Antimonopolní úřad je podle Bernarda o situaci informován, nepodnikl však zatím žádné dostatečně rázné kroky. Pivo se v Humpolci stáčí z větší části do sudů než do láhví. Nejvíc roční produkce se tedy vypije právě v hospodách. "Těžko bychom přeplatili částky, které poskytly pivovarské giganty v eurech," říká zakladatel. Co může hospoda dostat Přetahování zavedených pivnic k jiné značce se mu navíc osobně příčí. Za přijatelnou ale považuje investiční podporu začínajících podnikatelů v pohostinství. Znamená to dodávku výčepního a chladicího zařízení s montáží, samozřejmostí jsou sklenice, ubrusy a další reklamní předměty s užitnou hodnotou. Takový vklad v řádu desítek a stovek tisíc může podle Bernarda podnikatelský start velmi usnadnit. I když je obvyklé, že se zároveň smluvně upraví budoucí dodavatelský vztah a sankce za případný přechod k jiné značce. Ale další peníze - tentokrát od konkurence - mohou mít větší moc než smluvní ujednání. Spoluzakladatel rodinného pivovaru v Humpolci se obává, že by taková finanční injekce mohla být lákavá v době, kdy se pohoštění v restauraci dostane do vyššího pásma DPH. "Některým restauracím by to mohlo pomoci zdražit méně než ostatní a přilákat tak více zákazníků."

Pravdou ovšem je, že humpolecký pivovar za poslední dva a půl roku -od kapitálového vstupu belgické společnosti Duvel Moortgat - také získal několik set hostinců na svou stranu. Na jaře roku 2001 dodával asi 800 odběratelům z pohostinství, dnes je jich na 1500.

Kritických 100 000 hektolitrů "Neměli jsme jinou šanci než získávat nové hospody, pokud jsme nechtěli ukončit výrobu jako jiné malé pivovary," krčí Bernard rameny. Roční produkce po úspěšných začátcích v 90. létech postupně klesala až pod hranici 100 000 hl. Tu tady považují za kritickou. Loni to už zase bylo 123 000 hektolitrů a brzy by se chtěli dostat na 140 000. To je také hranice, za kterou začnou montovat technologii do stavebně připravených nových kapacit. Stanislav Bernard se svým společníkem Josefem Vávrou se poté, co se dohodli s Belgičany na vzájemném 50% podílu ve firmě, necítí odsunuti na vedlejší kolej. Bernard se stále věnuje hlavně marketingu, ve kterém slavil úspěchy.

V minulosti docílil spojením vlastního jména s názvem firmy a usilovným parlamentním lobbováním ve prospěch malých pivovarů stupně povědomí o značce Bernard, jakého nedosáhl žádný jiný produkt s pouhým jedním procentem podílu na trhu. To vedlo k daňové úlevě po německém vzoru, pivovar Bernard o ni paradoxně spojením s Belgičany na čas přišel. Jednou za dva měsíce se radí se zahraničními partnery o dalším postupu, jinak se kompetence managementu nezměnily. Firma se zbavila většiny úvěrů, investuje a roste. "To mne baví, tak proč bych měl ztrácet čas zkoumáním výše podílů na výpisu z obchodního rejstříku?" dodává. (Právo)

Pracovníci stavební firmy stěhují z bývalých sklepů místního pivovaru několik desítek tanků - pivovarských nádrží - v nichž v minulosti zrálo pivo Rampušák. "Doberská stavební firma připravuje budoucí staveniště. Na jaře začnou její pracovníci budovat v části sklepů stylovou pivovarskou restauraci," vysvětlil Ladislav Valtr, jeden ze spolumajitelů firmy Staročeský pivovárek Dobruška. Dodal, že práce na znovuzrození pivovaru pokračují podle harmonogramu a restaurace by měla být dokončena v příštím roce. Část sklepů bude v následujících letech nadále sloužit původním účelům. Do tanků, které zde zůstaly, by se v budoucnosti mělo podle nových majitelů opět vrátit pivo stejné značky. (Hradecké noviny)

Společnosti Pivovar Nová Paka na Jičínsku v roce 2003 klesl výstav téměř o třetinu na 48 000 hl z 71 000 hl v roce 2002. Jedním z hlavních důvodů poklesu bylo ukončení dodávek do Lotyšska, kde pivovaru skončila tříletá obchodní smlouva. Řekl to ředitel podniku Jaromír Bulko. Objem exportu se tím pivovaru v roce 2003 snížil o více než 40 % na 14 000 hl. Zhruba o 11 000 hl se pivovaru propadl i odbyt v České republice, což firma přičetla zejména ukončení dodávek piva na severní Moravu. "Nenašli jsme tam vhodného obchodního partnera," uvedl Bulko. (Hospodářské noviny)

V hostinci na Rosa Menzer Strasse v centru Drážďan je plno. Při pohledu na jídelní lístek si Čech připadá jako doma, pro místní jsou to speciality: moravský vrabec, svíčková či Švejkův závitek. A točí se výhradně Březňák z velkobřezenského pivovaru - půllitr za 2,30 euro. "Německé pivo je slabé, vodové. Březňák je určitě hustší a chutnější. Málokterý z našich hostů zůstane pouze u jednoho," říká majitel restaurace Bernd Herrmann. Pohostinství otevřel se svou manželkou Libuší před čtyřmi lety a nazval jej U Švejka. Figurína dobrého vojáka v životní velikosti sedí za jedním stolem v rohu místnosti, v ústech má fajfku a před sebou půllitr. "Moc toho ale nevypije, je známé, že mu víc chutná plzeňské," říká v žertu Bernd Herrmann.

Proč se manželé Herrmannovi rozhodli otevřít českou restauraci, je zřejmé. "Manželka je z Čech a je výborná kuchařka. Řekli jsme si, že když už budeme vařit české jídlo, nabídneme našim hostům také výborné české pivo," vysvětluje hostinský. Pro Březňák se manželé rozhodli ze dvou důvodů. "Vedení pivovaru nám nabídlo výhodné obchodní podmínky a zároveň kvalitní pivo. Březňáka našim zákazníkům prezentujeme jako nejlepší české pivo vůbec," doplňuje Herrmann.

Začátky velkobřezenského piva zde ale nebyly jednoduché. "Někteří zákazníci zprvu českému pivu příliš nedůvěřovali a objednali si tedy pouze jedno malé. Nakonec ale většinou přesedlali na klasiku a dali si půllitr," vzpomíná Libuše Herrmannová, která si na chvíli odskočila z kuchyně. "Dnes už zde máme i štamgasty, kteří na naše pivo nedají dopustit. Jsme první originální česká restaurace v Sasku a zatím jediná v Drážďanech," dodává. Restaurace s českými specialitami v Drážďanech prosperuje. Spořiví Sasové zareagovali na cenově zvýhodněné polední menu a porci guláše nebo vepřového se zelím a knedlíkem nelze spláchnout ničím jiným než pivem. Do jejich mluvy tak pronikl i nový výraz Brecnak, jak název piva vyslovují. (iDnes)