Všichni brněnští pivaři se mohou těšit na jedenáctý ročník Pivovarských dnů na Staré radnici v Brně, který se bude konat už za čtrnáct dní. Zájemci se tak dostanou k dvaadvaceti různým druhům piva ze sedmi moravských pivovarů.

Letošní ročník je plný novinek. „Ukončili jsme spolupráci se Svazem malých a nezávislých pivovarů, takže se návštěvníci nedočkají některých oblíbených značek jako jsou například Svijany. Na druhou stranu ochutnají například pivo Vévoda nebo Démon z pivovaru Vysoký Chlumec nebo tmavá piva, ležáky i kvasničáky z Pivovaru Klášter,“ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová.

K ukončení spolupráce přispěla výměna vedení v pivovaru Černá hora. „Nebyli jsme si vůbec jistí, jestli pivovarské dny letos budou. Nakonec se nám podařilo domluvit spolupráci s českou společností K Brewery, která pod sebou sdružuje sedm českých regionálních značek. Právě výrobky těchto pivovarů ochutnají návštěvníci pivovarských dnů,“ vysvětlila Fantová.

Do skupiny K Brewery patří Pivovar Vysoký Chlumec, Janáček, Klášter, Protivín, Rychtář, Černá hora a Platan. „Na Radnické ulici bude v pátek 21. května a v sobotu 22. května postavených patnáct stánků, kde se budou piva točit. Připravené jsou i stánky s občerstvením. Čekáme, že se vytočí asi třicet tisíc hektolitrů piva,“ uvedl marketingový ředitel K Brewery Libor Navrátil.

K pivu kultura

Pivovarské dny nejsou jen o ochutnávání a popíjení piva. Pořadatelé připravili také bohatý kulturní program. „V pátek od čtyř hodin odpoledne vystoupí na nádvoří Staré radnice například skupina Lidopop nebo Luis Armstrong revival. V sobotu bude hrát folková kapela Sakrapes nebo Johnny Cash revival,“ popsala program Fantová.

Pivo se bude v pátek točit už od jedné hodiny odpoledne. Pípy se zavřou kolem deváté hodiny večer. V sobotu bude pivo k mání od deseti hodin dopoledne do šesti hodin večer.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Helena Čtvrtečková

Postřižiny. To byl první vjem při příchodu do sklípku rodinného domu u Lužnice manželů Jamrichových. Na návštěvníka tam dýchne kouzlo starých časů v podobě již historických kousků pivních píp a sudů, ale především unikátní sbírky půllitrů, třetinek, tupláků – prostě pivního skla. Příjemné posezení v chladném sklípku s Mariánem Jamrichem je umocněno rozhovorem o zajímavých exemplářích. A že tam těch kousků má....

Proč jste se rozhodl stát se sběratelem?

Začínal jsem hned po střední škole. Dostal jsem se na vysokou, kde jsem se seznámil s jednou rodinou. Ten dotyčný sbíral pivní etikety a nálepky od zápalek. Ukázal mi svou sbírku s tím, zda mě to také nebude bavit. Rozhodl jsem se pro pivní etikety, něco jsem dostal, něco jsem odlepil z lahví a začal jsme psát do pivovarů. Mezi tím jsem si občas koupil nějakou tu skleničku. Takže jsem vlastně začal sbírat první kousky od roku 1987.

První byly tedy pivní etikety?

Ano. Skleničky byly totiž přeci jen větší a méně skladné. Jezdívali jsme na čundry, takže jsem si mohl dovézt spíše etikety, tácky nebo zátky od piva. Občas jsme chodívali do hospod, nějaká ta sklenička byla hezká, tak jsem si ji nenápadně vypůjčil a když jsem končil vysokou, měl jsem prvních dvacet skleniček.

Pocházíte z Tábora?

Ne, jsem rodák od Trenčína, ale přišel jsem do Čech. Tady sloužím v armádě. Začínal jsem ve Vlašimi, kde jsem měl svou první poličku se sklínkama. Postupem času jsme se dostal sem do Tábora, a to už jsem přicházel asi z osmdesáti skleničkama.

Navázal jste tady kontakt s místními sběrateli? Je tu velice známý Parkán klub...

Hned na prvních pivních slavnostech, které jsem tu zažil v roce 1996. Přihlásil jsem se právě do Parkán klubu, hned jsem dostal takový přehled o tom, kde se konají burzy, jak se co vyměňuje a tak. To jsem ještě zároveň sbíral i pivní etikety, ale postupem jsem přišel na to, že se mi skleničky líbí více. Rozhodl jsem se, že dál budu pokračovat už jen v těch skleničkách. Nejdříve jsme bydlel na Starém městě, kde jsem si vybudoval svou první poličku třířadovou přes celou stěnu. Postupně jsem měl dvě stě sklenic. Ale jak jsem se musel v rámci své profese stěhovat, vždycky nějaká ta sklenička to schytala. Nejhorší bylo to balení a uložení do krabic. Když jsem se stěhovali zpět do Tábora, tentokrát už nastálo, tak už jsem měl asi čtyřicet velikánských krabic.

Podle jakého klíče svou sbírku třídíte?

Skleničky sbírám s logy českých pivovarů, to znamená, že až tak nerozlišuji velikost sklenic, i když se snažím, aby to byly nejlépe půllitry. Ale něco je na štucu, něco s uchem, něco je třetinka, prostě podle toho, jaké sklo si pivovar nechá vyrobit. Mně se ale hlavně jedná o ten emblém. Takže sbírám české sklo, pár jich mám ze zahraničí. To je ale malá část, spíše když nějakou sklenku dostanu. Nahoře nad pecí je pak slovenské sklo. A protože pivovary mají i keramické půllitry, tak ty pak dělím na keramické pivovarské a suvenýry. V Táboře se pokaždé snažím na pivních slavnostech získat do sbírky pivní pečeť.

Měníte na burzách, dostáváte sklenice, oslovujete pivovary. Jak složité je získat unikátní sklenici?

V dnešní době nejdražší kousky získávám přes Aukro na aukci na internetu. Jsem tam sice dost často, ale také se nás tam pohybuje více. Předháníme se, kdo dá více peněz. Měním sklenky s kamarády, které mám v různých koutech republiky. Třeba v Hodoníně a ještě další na Moravě a každý něco sbírá. Meilujeme si a když se sejdeme, tak měníme. Ona také sklínka z pivovaru vyjde třeba na čtyřicet korun, ale na Aukru už na devadesát korun. Je to také o penězích. Samozřejmě něco seženu na burzách. Jsou téměř každý týden všude možně po republice. Vybírám si jen takové, kam stihnu zajet. V Táboře bohužel nic, protože tady sbírám sklo jenom já. Manželka má rodinu na Moravě, takže při návštěvě stihnu i nějakou tu zajímavou burzu.

To tedy znamená, že nakupujete více skleniček od jednoho druhu, abyste je mohl měnit?

Když už nakupuji, tak více. Ale pokud nakupuji nějakou tu raritku, tak jen pro sebe. Mým koníčkem je objíždět pivovary. Většinou o dovolené. Když jsem byli mladší, jezdívali jsme s kamarádem vlakem. Pohodička – od pivovaru k pivovaru. Teď už není tak snadné se tam dostat. Soukromé pivovárky mívají restaurace, tam se člověk dostane snadno. Jinde ale mají třeba ochranku, bývá to složitější. Okoštovat pivo většinou ani nemohu, protože teď už obvykle řídím. A také přibylo různých pivních slavností, dá se pivní sklo lépe sehnat přímo na těchto akcích.

Zásadní otázka: kolik jich vlastně máte?

Mám přesnou evidenci. Rozdělené jsou po pivovarech. K dnešnímu dni mám 1 340 českých sklenic, plus Slovensko a keramika, tedy dohromady 1 600 kusů.

To už je malé jmění. Co s tím dál?

Zdaleka nemám všechno české sklo, ale pořád přibývá. Tak rok a půl jsem připravoval tady ten sklep. Dům jsme koupili v roce 2006, nejprve jsem zařídil bydlení pro rodinu, pak jsem se pustil do sklípku. Když jsem před čtyřmi roky zaplnil police, ještě mi zbývaly prázdné police. Postupem času to stále doplňuji, zase už jsem letos přidával police. Ještě mám pivní soudky, které jsem tam chtěl dát původně. Jenomže asi tam půjdou ty police. Každý měsíc mi dvacet sklínek přibude.

Jak často sklenice myjete? To dá asi zabrat taková várka?

To se mě ptá každý. Naposledy jsem je myl, když jsem je sem dával. Občas některé přeleštím hadrem. Ale to se pořád nedá, když jsem jich měl jen osm set, tak jsem je myl čtyři hodiny denně tak pět dní. Tady ve sklepě se na ně zase až tak moc nepráší.

Kdybyste mohl svou sbírku zhodnotit, patří mezi největší?

Jsou i větší sbírky. Znám kluky, kteří mají kolem dvou tisíc kousků. To už je takový ten strop. pak už se ti sběratelé začínají nějakým způsobem vymezovat. Třeba přestanou brát minipivovary, nebo někdo se zaměří na sbírání skla jen do určitého roku. Zatím jsem v té fázi, že beru všechny pivovary, které tady existují. Tady mám sklínky 177 pivovarů, které byly nebo ještě jsou. A pak také pivovary sklo obměňují, pořád je co sbírat.

Která pivní sklenice je nejstarší, nebo které si nejvíce ceníte?

Historicky nejstarší bude asi ta z první republiky, ta je ještě smaltová. Zajímavé je, že před časem mě na základě jiného článku oslovil jeden pán a nabídl mi skleničku z Vietnamu s emblémem Gambrinusu. Funguje tam nějaký minipivovárek a čepují tam tohle pivo. Podíváte-li se blíže, tak ten chlapík na emblému je náš Březňák, ale obráceně, stejně jako písmeno S v nápisu. To je skutečně rarita. Mimo to přinesl asi dalších deset sklenic. Z těch jsem měl také velikou radost, protože mezi nimi byla další z první republiky. Pyšný jsem ještě na sklínky od jednoho známého z Moravy, které sice nebyly příliš levné, ale je to moc hezká sbírka starých moravských pivních sklenic. Mně se ale líbí, mají své kouzlo, vím, jak jsem každou sehnal.

Co na to říká vaše žena?

Už si mě s tou sbírkou brala. Ale nechtěla ji mít v obýváku. Takže když jsme nakonec v Táboře vybírali dům, tak tady v tom sklípku jsme oba mou sbírku shodně viděli. Myslím, že se jí to tady líbí a snad i to, že mám svého koníčka. A když jedeme na dovolenou, třeba i po těch pivovarech, tak už se střídáme a já můžu občas koštnout.

Máte následovníka?

Máme čtyřletého syna Olivera, tak věřím, že v tom pokračovat bude. Když ne, tak to prodá a i tak z toho něco bude mít.

Marián Jamrich

Narodil se v roce 1969, pochází od Trenčína, konkrétně z Nového Města nad Váhom, studoval na Slovensku, ale pracovat přišel do Čech.. S manželkou má čtyřletého syna Olivera a všichni společně už jezdí na burzy.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová

Martin Grygařík (38) přechází v obchodním týmu Plzeňského Prazdroje na pozici National Off-trade* manager. Ve své nové funkci bude řídit celý trh s lahvovým a plechovkovým pivem Plzeňského Prazdroje v České republice. Ve funkci nahradí Martina Mináře, který odchází do Londýna podílet se na speciálním projektu mateřské společnosti SABMiller.

„Má dosavadní patnáctiletá pracovní kariéra je úzce spjata s obchodními řetězci, kde Plzeňský Prazdroj patří mezi TOP největší dodavatele. K mým hlavním cílům v nové pozici proto bude patřit prosazování strategických obchodních cílů Plzeňského Prazdroje, zajištění růstu a rozvoje kategorie piva a rovněž pokračování v dlouhodobých dobrých vztazích s našimi zákazníky,“ říká .

Po absolvování Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity se zaměřením na marketing a management nastoupil Martin Grygařík do Pivovaru Radegast, kde založil a poté vedl oddělení klíčových zákazníků. Následně se podílel na fúzi s Plzeňským Prazdrojem (1999–2000), kde v dalších letech pracoval v oddělení klíčových zákazníků na pozicích National Key Account manager (00), Category manager (01–07) a Customer business development manager (07–10).

Martin Grygařík je ženatý, má dvě děti. Hovoří anglicky a německy. Rád poznává nové lidi. Ve volném čase se věnuje cestování, fotbalu a volejbalu.

*Off-trade = výraz označující prodej lahvového nebo plechovkového piva v obchodech, supermarketech a hypermarketech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tradiční pochod za ryzím pivem z hor, v pořadí již 13. Pivovarská čtvrtka letos odstartuje v sobotu 22. května. Čtvrtka je ojedinělou turistickou akcí, kterou pořádá pivovar Holba. Každoročně se na ní sjíždějí příznivci turistiky a ryzího piva z hor z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a současně zavítali do hanušovického pivovaru.

Kromě očekávaných kilometrů přináší letošní ročník několik novinek. 13. Pivovarská čtvrtka nabídne celkem 6 tras v délce 10 až 22 km, to je o jednu tůru více než loni. Nová trasa přes „Zámeček“ patří k těm méně náročným, její délka je 12 km. Stejně jako ostatní vede krásnou krajinou a navíc nabízí příjemnou zastávku v malebném penzionu na okraji lesa.

„Největší zájem je o kratší nenáročné vycházky, proto jsme se rozhodli jejich počet rozšířit,“ k organizaci vyjadřuje Lenka Krellerová z pivovaru Holba.

Další novinkou letošního pochodu je možnost on line registrace prostřednictvím internetu na www.holba.cz. Ta by měla přispět k rychlejšímu odbavení účastníků, kteří se budou hlásit přímo na startovních místech. Loni Pivovarskou čtvrtku absolvovalo více než 1.800 lidí, a proto letos pivovar posílí odbavení účastníků. „Je to skutečně jedinečná akce v rámci republiky a i letos počítáme s vysokou účastí, kterou zatím potvrzují on line rezervace. Chceme zajistit nejen plynulý start, ale také odbavení v cíli,“ dodává Krellerová.

Pochod končí na nádvoří pivovaru, kde jeho absolventi obdrží malovanou pivní sklenici z limitované série. Motivy na sklenicích na sebe navazují, takže pravidelní účastníci akce mohou dát dohromady celý seriál. Na nádvoří pivovaru bude připraveno příjemné posezení s hudbou a občerstvením a pro zájemce prohlídky provozu s průvodcem.

13. Pivovarská čtvrtka nově přináší také zvýhodnění seniorů ve věku 70 let a více, kteří mají letos startovné zdarma, dodává Lenka Krellerová.

Trasy podle náročnosti

Nejnáročnější

Hanušovice - Hanušovice 22 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Potůčník – Prameny - Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Králíky – Hanušovice 22 km (náměstí Králíky – Hedeč – sv. Trojice - Počátky - Pivovar HOLBA)

Šumperk – Hanušovice 22 km (Šumperk SOU - Nové domky - Městské skály – Smrk - Nový hrad)

Střední náročnost

Hanušovice - Hanušovice 16 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Příjemná procházka

Hanušovice – Hanušovice10 km (Pivovar HOLBA - Nový hrad - Pivovar HOLBA)

Hanušovice – Hanušovice 12 km (Pivovar HOLBA – Zámeček - Pivovar HOLBA)

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

V rámci kompletního vylepšení produktového portfolia uvádí v těchto dnech pivovar Krušovice na trh novou desítku. Milovníci pěnivého moku ocení především její vyšší stupňovitost, která, což není na českém pivním trhu běžné, přesahuje deset stupňů (10,20). K přípravě desítky si pivovar přizval bývalého sládka Václava Klouba a o její chuti se radil s těmi, pro které je pivo určeno – se zákazníky a konzumenty. Pivovar přistoupil ke kvalitativním změnám i u dalších druhů piv ve své nabídce, Mušketýra a Ležáku. V Krušovicích také připravili nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz.

Jedním z důvodů rozsáhlých změn byl záměr vrátit se zpět k chuti, kterou Krušovice prosluly před více než dvaceti lety . „Krušovické pivo bývalo vyhlášené pro svou plnou nahořklou chuť, příjemnou vůni i sytou barvu. Novou desítkou chceme vyjít vstříc preferencím a poptávce konzumentů, kteří se v průzkumech jednoznačně vyjádřili pro pořádnou poctivou desítku, která má vynikající pitelnost a plnost.,“ uvedl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Heineken, která nyní pivovar Krušovice vlastní.

Cestu k nové desítce naznačili pivovaru sami zákazníci – hostinští, štamgasti i obyčejní milovníci pěnivého moku. Z kvantitativních i kvalitativních spotřebitelských výzkumů a ze stovek rozhovorů, které se týkaly především vnímání značky, kvality a produktu jasně vyplynulo jakou desítku zákazníci a hostinští vyhledávají.

Zárukou poctivého piva připravovaného podle tradičních receptur je bývalý ředitel pivovaru a sládek Václav Kloub, kterého pivovar nyní přizval také ke spolupráci na nové Desítce. „Pan Kloub si pamatoval základní chuťové vlastnosti a technologický postup z dob největší slávy pivovaru, jinak ale pivo vznikalo týmovou prací. Zkušební várky jsme dávali ochutnávat zaměstnancům i odborné veřejnosti a postupně tak došli až k výsledné podobě nové Desítky,“ přiblížil Tomáš Kosmák, současný vrchní sládek krušovického pivovaru. Václav Kloub doplňuje: „S bývalým německým majitelem pivovaru jsem se kdysi rozešel ve zlém, nabídka spolupráce od nového vedení byla pro mě příjemným zadostiučiněním a bez váhání jsem ji přijal. S Tomášem Kosmákem a celým týmem je velmi příjemné spolupracovat.“

Na rozdíl od dřívějšího postupu se sládci rozhodli snížit stupeň prokvašení, aby v nové desítce zůstalo více neprokvašeného extraktu. Dominantní hořkost a tělo piva tak dosahují ideální rovnováhy. Zásadní změnou je i stupňovitost nové Desítky, která má nyní 10,20. Stupňovitost pivovar zvýšil i u piva Mušketýr, drobné změny doznala také výroba Ležáku.

Nová Desítka je v prodeji od 1. května 2010 v obchodních řetězcích Tesco, Interspar, Kaufland a na dalších obchodních místech ve vratných lahvích 0,5 l a ve speciálním promomultipacku s dárkovou sklenicí, následovat bude standardní nápojový karton a půllitrová plechovka. Kromě obchodních řetězců je Desítka distribuována i do restauračních zařízení v KEG sudech 50 l.

Také ostatní vylepšené produkty z krušovického portfolia se dostanou na trh v průběhu května.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Díky silnému prodeji v Jižní Americe vzrostl čtvrtletní zisk před zdaněním o pět procent na 3,09 miliardy dolarů. Nezabránila tomu ani menší poptávka v USA.

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev v prvním čtvrtletí zvýšil zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) o pět procent na 3,09 miliardy dolarů (zhruba 62 miliard Kč) díky silnému růstu prodeje v Brazílii. Firma však varovala před pomalejším růstem zisku ve druhém čtvrtletí.

Zisk překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 2,98 miliardy dolarů. Celkový objem prodeje stoupl o 0,8 procenta. V Brazílii se zvýšil o 16 procent, zatímco ve Spojených státech se propadl o sedm procent. USA a Brazílie jsou hlavními trhy podniku.

"Měli jsme dobrý vstup do roku 2010 navzdory obtížnému ekonomickému prostředí a očekáváme solidní provozní výkony v celém roce," uvedla společnost. "Nadále předpokládáme, že růst objemu prodeje a zisku EBITDA ve třetím čtvrtletí překoná tempo z prvního pololetí a že ve čtvrtém čtvrtletí opět zrychlí," dodala.

AB InBev vznikl v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Společnost loni prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy dolarů. Transakce zahrnovala rovněž pivovary na Slovensku, v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

Zdroj Finweb iHNed.cz

Překvapivý vývoj prodělává trh s pivy ve Velké Británii, na ostrovech stoupla spotřeba černého piva o těžko uvěřitelných 42 procent. Na nečekaném zájmu o tmavý mok se výrazně podílely i české značky.

„Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky,“ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii.

V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquell, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech, ale obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Speciální černé pivo Bernard) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva.

„V roce 2010 černé pivo z ČR ještě více posílí své pozice na britském trhu. S blížícím se létem a zejména světovým fotbalovým šampionátem očekáváme zvýšený zájem o tento nápoj,“ říká Peter Bexton.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka

Až třicet samoobslužných restaurací sítě The Pub by mohlo za několik let fungovat po celém Česku. Plánují to jejich zakladatelé Martin Šampalík a Jaroslav Stuna. Míří především do velkých měst, v budoucnu by se však tato síť restaurací, kde si hosté sami točí pivo, mohla rozrůst i do sousedního Německa.

Pivní bary The PUB se od ostatních restaurací liší jednou podstatnou věcí: hosté si zde mohou sami načepovat pivo z pípy zabudované přímo do jejich stolu. S obsluhou se zde komunikuje prostřednictvím malého počítačového displeje umístěného nad pípou, kterým se dá objednat třeba jídlo a brzy také oblíbená písnička. Řetězec samoobslužných pivnic chystá jako novinku elektronický jukebox.

"Bude to takový e-shop na muziku. Host si vybere album a písničku pak zařadí do playlistu," říká spolumajitel řetězce The PUB Martin Šampalík.

Na podobném principu funguje také elektronický účet. Každý host si na displeji zvolí vlastní podkonto, a když chce načepovat pivo, jednoduše se přihlásí pod svým číslem. Při placení pak stačí uvést číslo stolu a účtu. Jednotlivé stoly a provozovny pak mezi sebou mohou soutěžit v tom, kolik vypijí. Jejich výtoč se zobrazuje na velkoplošném plátně.

Martin Šampalík otevřel s kamarádem Jaroslavem Stunou první samoobslužnou pivnici před pěti lety v Plzni, kde oba žijí. Dnes je jich v Česku deset a většina z nich funguje na principu franšízy. Dvě nové provozovny se chystají v Opavě a v Praze, o dalších se jedná. Majitelé plánují, že by v budoucnu mělo v zemi fungovat kolem třiceti pivnic.

"Zájem o franšízy je. Výhledově je připravujeme ve Zlíně, Chomutově, Teplicích, Děčíně nebo v Mladé Boleslavi. Máme pravidlo, že nepůjdeme do měst pod 50 tisíc obyvatel," říká Šampalík.

Stále častěji se ozývají zájemci ze zahraničí. První expanze se chystá zanedlouho v Německu, jednání probíhají také v Maďarsku, na Slovensku nebo v Rusku. "V Německu jsme našli partnera, který rozjede pilotní projekt. Když se na trhu bude dařit, bude plnit roli naší tamní centrály," říká Šampalík.

Léto barům nesvědčí

První pivnice se otevře na přelomu května a června v Berlíně, další zanedlouho poté. "Pak bude následovat šestiměsíční období, kdy budeme sledovat výsledky a rozhodovat se dál."

Pro německý trh nebude fungovat univerzálně jedna značka piva jako v Česku, kde si lidé mohou načepovat výhradně ležák Pilsner Urquell. Řetězec bude spolupracovat s domácí skupinou Radeberger Gruppe, která je s patnáctiprocentním podílem největší na trhu.

"Skupina má v každém regionu silnou značku. Německý trh je hodně odlišný od toho českého, v podstatě tam neexistuje značka, která by fungovala plošně," popisuje Šampalík.

Loňskou expanzi zpomalila krize, která zastavila dva připravované projekty v Ústí nad Labem a další v Praze. Šetření lidí se projevilo také na tržbách, které sice vzrostly na zhruba 100 milionů korun, ale podle Šampalíka hlavně díky předchozímu růstu provozoven. "Loňský rok navíc ukázal, že ne všechny provozovny fungují tak, jak bychom chtěli."

Pivnicím se pomalu blíží okurková sezona. Paradoxně ji zažívají v době, kdy mají pivovary největší žně – v létě. Většina barů je totiž v suterénech bez letní zahrádky. "Prodeje jednotlivých provozoven co do objemu se dost liší. Obzvláště v letním období mají velký výkyv směrem dolů," říká Vojtěch Kleistner, specialista gastrořetězce z Plzeňského Prazdroje.

Na trubky vlastní specialista

Značné ztráty mají pivnice i kvůli složité sanitaci, při níž podle Šampalíka přijdou větší provozovny, kde je kolem dvaceti stolů, každý týden až o 50 litrů piva. Do píp na stole proudí mok z ocelových tanků a čištění potrubí zabere několik hodin.

Sanitace se navíc prodraží, firma si proto najala vlastního sanitéra, čímž chce ročně ušetřit několik set tisíc. Šampalík odhaduje, že se v pivnicích vypijí řádově stovky hektolitrů piva měsíčně. Prý se proto objevily i úvahy začít vyrábět vlastní pivo. "Napadlo nás to, ale zatím nic takového nechystáme," dodal.

Podle Jana Veselého ze Českého svazu pivovarů a sladoven může být firma do budoucna úspěšná. Rozvíjí se totiž v době, kdy se restaurace snaží odlišit a nabídnout hostům něco originálního. "Je to koncept, který se odlišuje od ostatních a tím přináší potenciální úspěch," myslí si Veselý.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Veronika Němcová

Znojmo odkoupí od společnosti Heineken areál bývalého pivovaru Hostan v centru města. Zaplatí za něj 26 milionů korun. Na odkoupení areálu se znojemští zastupitelé dohodli už loni na podzim, od té doby vyjednávali podmínky, za jakých město pivovar převezme. Koupě pivovaru je pro město klíčová. Pokud by areál získal někdo jiný, Znojmo by jen těžko zajišťovalo přístup k hradu a známé rotundě svaté Kateřiny.

Jednou z původních podmínek pivovarského koncernu bylo, že se v areálu pivovaru a na přilehlém hradě bude následujících deset let prodávat pouze pivo skupiny Heineken. To se ale zástupcům města podařilo zmírnit. Podmínka se bude týkat pouze areálu pivovaru a lhůta se zkrátila na polovinu. „Pět let není zase tak dlouhá doba vzhledem k tomu, jak je to rozsáhlý areál a v jakém stavu se nyní nachází,“ uvedl starosta Petr Nezveda (ODS).

Lhůtu si Heineken určil i pro případnou budoucí výrobu piva. Pokud by Znojmo dostalo během následujících deseti let od někoho nabídku na výrobu piva, osloví nejdříve společnost Heineken, která bude mít přednostní právo. „Pokud nabídku nebude Heineken akceptovat, budeme mít volné ruce a budeme moct spolupracovat s kýmkoliv jiným,“ vysvětlil podmínku Nezveda.

Požadavkem města bylo, aby daň z převodu nemovitosti zaplatilo Znojmo a Heineken napůl. I na tom se s nynějším majitelem pivovaru zástupci města domluvili. Nejasný osud teď čeká už jen část vybavení bývalé varny piva.Ta se totiž možná stane kulturní památkou, a proto v pivovaru stále zůstávají měděné kotle a je na ně uvaleno věcné břemeno. I když bude pivovar patřit Znojmu, kotle zůstanou majetkem Heinekenu a budou umístěny v areálu. „Dokud nebudeme znát verdikt řízení o udělení statusu kulturní památky, necháme tuto technologii stát na místě a až potom se rozhodneme, jak s ní naložíme,“ uvedla mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová.

Budoucí využití areálu ještě není určeno. Město má k dispozici studii, ve které památkáři určili jednotlivým budovám pivovaru památkovou hodnotu. Pivovar je umístěn v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky, rotundy svaté Kateřiny. Podle starosty Petra Nezvedy by se v areálu mohlo postavit například muzeum výroby okurek, muzeum dějin Znojma nebo výroby piva. Částku šestadvaceti milionů korun musí město Heinekenu zaplatit do konce října.

Znojemský pivovar postavilo město počátkem 18. století v sousedství hradu. Pivo se tam začalo vařit v roce 1720. Pivovar patřil pod skupinu Heineken od roku 2003.

Původní článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Pivovar Ostravar mění vizuální styl svých hospod, etiket a spolu s tím i půllitrů čili krýglů. Při pohledu na ně mě však jako první blesklo hlavou, že jsou tak nějak pražsky zženštělé.

Poprosil jsem tedy jednu svou kolegyni z Moravy, aby vyslovila svůj názor. Aniž znala můj názor bez přemýšlení potvrdila to, přesně to, co jsem si myslel. K ní se přidali i další kolegové v redakci a všichni do jednoho použili slovo „zženštělé“. Vše završila kolegyně, která má své kořeny přímo v ostravského regionu. Když pohlédla na novou sklenici, jen ucedila, „ty pičo, to jsem zvědavá, jak z toho teď ti havíři budou pít“.

Představuji si, že se to celé seběhlo takhle: majitel Ostravaru, tedy pražské Pivovary Staropramen, usoudil, že je třeba dodat trochu toho lesku mourem zapadané značce. Manažeři s vizáží metrosexuálů začali zjišťovat, jaké jsou aktuální trendy a zjistili, že v designu vládne jednoduchost, decentnost, tenké sklo atd. I pověřili agenturu, aby přesně takhle trendy vypadal ten nový krýgl. A stalo se. Dost možná, že došlo i na nějakou tu „fokus grupu“, pochopitelně v Praze. Na ní parta holobrádků a možná i slečen dosvědčila, že takhle je to fakt „cool“, a že by jim to pivo hned víc chutnalo.

Tak, Ostraváci, a máte to! Konečně jste nás dohnali a i vy budete pít ze stejně vystajlovaných půllitrů, z jakých už léta chlemtáme pivo u nás v Praze.

PS: Budu moc rád, pokud dáte nové sklenici svůj palec nahoru nebo dolů v rámci diskusního fóra, i když je mi jasné, že mezi čtenáři se mnoho tradičních pijáků Ostravaru asi neobjeví. (vlevo starý krýgl, vpravo nový)

Zdroj: Blogy MaM iHNed.cz | Autor: Bohuslav Bohuněk

Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar, n. p., dnes (29.4.2010) předá při příležitosti vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009 Jihočeskému divadlu sponzorský šek na 750 tisíc korun. Pivovar spolupracuje s Jihočeským divadlem již od roku 1994. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru se objevuje jako rekvizita i v některých hrách Jihočeského divadla a samozřejmě je možné zakoupit ho i v divadelní restauraci a bufetu.

Budějovický Budvar, n. p., pokračuje i v letošním roce jako generální sponzor v dlouholeté spolupráci s Jihočeským divadlem. Při dnešním slavnostním vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009, které proběhne od 19 hodin v kulturním domě Metropol, předá ekonomický ředitel pivovaru Ing. Petr Žáček darovací šek na částku 750 tisíc korun Mgr. Jiřímu Šestákovi, řediteli Jihočeského divadla. Výrobce tradičního českého piva je partnerem této prestižní regionální kulturní instituce již sedmnáct let.

„Jihočeské divadlo patří mezi nejdůležitější kulturní instituce v regionu jižních Čech a díky krumlovské točně získalo i velký mezinárodní věhlas. Protože Budějovický Budvar patří k významným jihočeským podnikům, považuje za samozřejmost podporovat i rozvoj kultury v našem kraji. Věříme, že námi věnovaná částka pomůže Jihočeskému divadlu k tomu, aby tisícům Jihočechů přinášelo i nadále špičkové kulturní zážitky,“ uvedl Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar.

Pivo z Budějovického Budvaru si jako rekvizita „zahrálo“ i v některých inscenacích Jihočeského divadla. Pochutnávali si na něm herci například ve hře „Odcházení“ od Václava Havla nebo ve hře „Sajns Fikšn“. Návštěvníci divadla si samozřejmě mohou dopřát výjimečnou chuť ležáku Budweiser Budvar v restauraci Divadelní klub i v divadelním bufetu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Ležák Budweiser Budvar již šest let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněné zeměpisné označení (CHZO) „Českobudějovické pivo“. Proto se na etiketách tohoto prémiového ležáku od května 2004 objevuje logo s tímto symbolem. Evropská unie tím uznala jedinečnost a výjimečnost ležáku Budweiser Budvar a zařadila ho do prestižního klubu nejkvalitnějších evropských potravinářských výrobků. Chráněné zeměpisné označení „Českobudějovické pivo“ bylo zároveň prvním označením tohoto druhu, které získaly potravinářské výrobky z nově přistoupivších členů EU v roce 2004 ve střední a východní Evropě. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného chráněného označení pro pojem „České pivo“. Podmínky chráněného zeměpisného označení „Českobudějovické pivo“ jsou ještě přísnější než v případě názvu „České pivo“.

Podmínky pro udělení CHZO „Českobudějovické pivo“ jsou velmi přísné. K výrobě piva s tímto označením musí být přesně dodržen technologický postup, místo výroby a mohou se používat jen přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují ekologicky nezávadnou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Tvrdost této vody dosahuje nízké úrovně, maximálně 1 mval/l, a její minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda se mimořádně hodí pro proces výroby piva bez jakékoliv chemické úpravy.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy, který splňuje vysoká kritéria kvality.

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: Pro výrobu „Českobudějovického piva“ se používá kmen kvasinek pro spodní kvašení (Saccharomyces cerevisiae var. uvarum), jehož vlastnosti dávají pivu Budweiser Budvar charakteristickou vůni a chuť. Tento kmen byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru.

Při výrobě ležáku Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo přípravku Tetrahop.

Zásada výroby pouze v místě původu také neumožňuje vaření piva Budweiser Budvar licenčně mimo České Budějovice. „Tato skutečnost je zdánlivě konkurenční nevýhodou, ale pro nás je kvalita na prvním místě. Díky našim originálním postupům, specifickým výrobním podmínkám a produkci pouze v našem pivovaru máme celý proces bezprostředně pod kontrolou a zaručujeme tak, na rozdíl od licenčních výrobců, neměnnou a vysokou kvalitu našeho piva. Náš zákazník kdekoliv na světě má jistotu, že si zakoupil originální produkt, nikoliv napodobeninu,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních lidí, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pivo, které vaří strakonický Měšťanský pivovar pro Otavskou plavbu, ponese jiný název, než se původně uvažovalo.

Podle slov mluvčí radnice Marie Kotlíkové se těsně před tiskem etiket ukázalo, že název zlaťák už je registrovaný. „A tak přišla změna na Otavský zlatý,“ dodala.

Tento světlý ležák, označovaný jako prácheňské pivo, vyrobený speciálně pro již jmenovaný společný projekt měst Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek bude veřejně pokřtěn a poprvé ochutnán koncem května v Písku při akci Cipískoviště. Křest se odehraje v pátek 21. května od 11 hodin na plovoucím pódiu na Otavě u Kamenného mostu.

Cipískoviště nabídne v Písku o víkendu od 21. do 23. května návštěvníkům široký program, kde se kromě již populárních soch z písku objeví mezi mnoha jinými akcemi i závody dračích lodí. Těch se pravidelně zúčastňují také posádky z měst Otavské plavby.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Jana Štroblová

Domažlice se nemohou smířit se stavem vyhlášeného pivovaru a bojí se, co z něj bude.

Ukázat veřejnosti zajímavé a využitelné prostory, které zůstaly v areálu starobylého pivovaru založeného roku 1341 – to byl hlavní záměr prvních domažlických pivních slavností. Cílem bylo poukázat na poměrně dobrý stav historických objektů zapsaných mezi památky a také příchozím ukázat, jak by bylo možné pivovar oživit.

Představení návrhu na využití

„Pan architekt Vorel, který je místní rodák, studoval na Baarově gymnáziu a má k městu vztah, nám zpracoval tuto studii na využití prostor pivovaru,“ uvedl několikrát za sobotní odpoledne návštěvníkům starosta Miroslav Mach. Poté na plátně postupně představil návrhy Jiřího Vorla, který podle jeho slov ´dělal´ i plzeňský pivovar Spilku.

Město Domažlice se soudí s investorem, se kterým podepsalo smlouvu minulé zastupitelstvo. Oprava pivovaru a záměr vybudovat malý pivovar a hotel měly časově navazovat na stavbu vedle stojícího Kauflandu, avšak nestalo se tak. Město proto odstoupilo od smlouvy – investor se jejího dodržení domáhal u soudu a nyní věc leží na odvolacím Krajském soudu v Plzni.

Bude na místo pivovaru rozšířeno parkoviště?

„Proslýchá se, že investor jednal s vedením Kauflandu, prý by bylo možné pivovar zbořit a rozšířit parkoviště před hypermarketem,“ uvedl Deníku zdroj, který si nepřál být v souvislosti s touto neoficiální zprávou jmenován.

„V této historické budově by mohl vzniknout nejen pivovárek, ale i jakési kulturní centrum, což jsme si ostatně vyzkoušeli už dvakrát. Poprvé při křtu desky Chodské vlny, podruhé dnes. Líbí se mi myšlenka architekta Vorla, který do míst současného pivovarského komína umístil prosklený výtah jako dopravní prostředek na vyhlídkovou věž,“ vysvětlil starosta Mach, který si pro tuto příležitost oblékl tričko s nápisem mluvícím za vše: SPMD.CZ Sdružení pro město Domažlice.

Uvedení návrhu architekta Vorla v život je závislé na výroku krajského soudu

„V případě, že by soud Domažlice vyhrály, měly by další historický objekt se smysluplným využitím. Říkám to proto, že se nemohu dívat na areál staré domažlické nemocnice, který už roky chátrá a dělá ostudu,“ prohlásil senior Václav D. a dodal:

„Moje jméno není tak důležité jako to, co se dokáže s pivovarem udělat. Dnes jsem slyšel, že z ulice by měly – pokud se to podaří – být vidět pivní tanky. Ukazovali je na obrázku, je to dobrý nápad a byla by to další zajímavost.“

Zeptali jsme se

Co říká možnému zbourání pivovaru a jak se mu líbí nápad architekta, jsme se zeptali regionálního historika Zdeňka Procházky.

„Slyšel jsem to také, ale vypadá to jako fáma. Sdružení Tusta i já osobně jsme se prali za to, aby byl pivovar prohlášen za kulturní památku, což se podařilo. Věděli jsme, jak to předtím dopadlo s Destou a dalšími historickými budovami ve městě. Myslím si, že nebude jednoduché památku zbourat. Každopádně se mi líbí myšlenka pivovar opravit. Vyhlídková věž nad varnou, zamýšlené muzeum i sklářská výroba by byly jen přínosem,“ odpověděl Procházka.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka: Milena Cibulková

Slávnostné otvorenie prvej prevádzky s tankovým pivom – Keltic pub v Komárne

Spoločnosť Heineken Slovensko túto sezónu prináša najčerstvejšiu novinku v oblasti čapovaného piva. Je ňou úplne nový, plne automatizovaný systém tankového piva, ktorý je riadený počítačom a konzumentom zabezpečuje absolútnu čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania. Inováciu na trh uvádza značka Zlatý Bažant a prvé prevádzky s novým systémom tankového piva boli ku koncu apríla otvorené v Komárne.

Najnovšia inovácia v oblasti tankového piva, ktorú na konci apríla priniesol Heineken Slovensko prostredníctvom svojej najhodnotnejšej značky Zlatý Bažant, je moderným, plne automatizovaným systémom s počítačovou riadiacou jednotkou CLEVER. Tá zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva v 500 litrovom pivnom tanku a automatické čistenie pivných potrubí bez zásahu človeka. Samochladiace tanky udržiavajú pivo v ideálnych teplotných podmienkach. Výsledkom je stopercentná chuť a čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania, ako aj mnohé výhody pre samotného majiteľa prevádzky.

Z pivovaru priamo k spotrebiteľovi

Pivo sa do pivných tankov v prevádzke dopravuje priamo z pivovaru v Hurbanove v špeciálne upravených cisternách za prísnych hygienických a technických podmienok, bez zásahu človeka a bez kontaktu so vzduchom. Vo vnútri pivného tanku je vzduchový kompresor, ktorý tlačí vzduch na vaky s pivom vo vnútri tanku. Pivo si tak zachováva pôvodný obsah CO2. Pivné tanky zároveň udržiavajú pivo po celý čas v ideálnych teplotných podmienkach a sanitačná jednotka zabezpečuje automatické čistenie. Výsledkom je vždy stopercentná chuť a čerstvosť podávaného piva po dobu 30 dní od narazenia tanku.

Výhody pre majiteľa prevádzky

Pre samotného majiteľa prevádzky nový systém tankového piva prináša hneď niekoľko výhod. Systém sa ovláda veľmi jednoducho spoza barového pultu, čo znamená zlepšené pracovné podmienky pre personál prevádzky. Prevádzke zároveň odpadajú starosti s čistením pivných potrubí, ktoré zabezpečuje automaticky sanitačná jednotka a veľkou výhodou je aj automatizovaný manažment stavu skladových zásob prostredníctvom riadiacej jednotky CLEVER. Nezanedbateľnou výhodou pre majiteľov prevádzok je dostupnosť piva v každom momente bez časových strát. V prevádzke s tankovým pivom sa zároveň manipulácia so sudmi, ich skladovanie či „držanie záloh“ v sudoch stávajú minulosťou.

Prvé prevádzky v Komárne

Prvou prevádzkou, v ktorej bol nový systém tankového piva na Slovensku zavedený, je prevádzka Keltic pub v Komárne, po ktorej v krátkom čase nasledoval pub Jazmín takisto v Komárne. V priebehu mesiaca máj bude uvedená prvá prevádzka s tankovým pivom od Heinekenu Slovensko aj v Bratislave a v priebehu roka je naplánovaných zhruba 77 prevádzok na celom Slovensku. Po značke Zlatý Bažant, ktorá novinku uvádza, bude nový systém zavedený aj pre najpredávanejšiu značku piva na Slovensku, značku Corgoň. Spoločnosť Heineken Slovensko si od tejto revolučnej novinky okrem iného sľubuje aj "naštartovanie" predaja čapovaného piva v segmente Horeca na Slovensku.

Fakty o pivných tankoch od Heinekenu Slovensko:

Riadiaca jednotka Clever: program riadenia a ovládania systému prostredníctvom počítača, ktorý zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva, riadi automatické čistenie jednotky, sleduje stav zásob a zabezpečuje spojenie so serverom.

Chladič: udržiava pivo v ideálnych teplotných podmienkach

Prietokomer: umožní kontrolu nad obsahom piva v tanku

Sanitačná jednotka: automatický systém na údržbu a čistenie. Pravidelnou sanitáciou zabezpečuje správnu chuť a čerstvosť piva.

Vzduchový kompresor: tlačí vzduch na pivné vaky, v ktorých je uskladnené pivo v tankoch, pivo si zachováva pôvodný obsah CO2.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom takmer 45 %. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V. Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva najhodnotnejšiu slovenskú značku Zlatý Bažant, ďalšie silné slovenské značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície dosiahli výšku približne 216 mil. EUR, čo tvorí zhruba 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2009 je Heineken Slovensko najväčšou potravinárskou spoločnosťou na Slovensku.

Zdroj: Spravy czin.sk | Foto: Heineken

Domažlice mají za sebou premiérové pivní slavnosti.

Uskutečnily se v budovách, které zbyly z kdysi vyhlášeného pivovaru, mimochodem jednoho z nejstarších v Čechách.

Veřejnosti byl představen návrh využití stávajících prostor.

Původnímu investorovi, který měl v objektu vybudovat mimipivovar a hotel, město pro nedodržení podmínek vypovědělo smlouvu. Investor se odvolal a vyhrál u okresního soudu. Nyní je na krajském soudu, jak vše posoudí.

Na snímku z prezentace je výtah, který má být v případě, že město soud vyhraje, postaven v místě současného komínu a má vyvážet zájemce nahoru, kde má vzniknout vyhlídková věž.

Takto nějak by mohl v budoucnu vypadat dle návrhu architekta Jiřího Vorla domažlický pivovar s vyhlídkovou věží.

Zdroj: Domažlický deník | Autorka: Milena Cibulková

Český národ je zřejmě po právu nazýván národem pivním. Ukazuje se, že vyznavači pěnivého moku poznají, zda pijí kvalitní pivo. Přesvědčil se o tom sládek Jan Rada z minipivoaru Permon v Sokolově, který v pátek pořádal pivní slavnosti. Během nich si pivaře otestoval degustací různých druhů piva Permon.

Degustátoři dostali na stůl šest vzorků piva. Ohodnotit museli vůni, říz, hořkost, plnost a chuť zlatavého moku. To vše si pečlivě zapisovali, aby později mohli určit, jaké pivo vůbec pijí.

„Nejlepší je, když se nechá trochu klesnout pěna, pak je vůně výraznější,“ radil sládek, který se výrobě piva věnuje už čtvrtým rokem.

„U nás na vesnici v Lomnici tehdy zavřeli snad všechny hospody. Tchán proto řekl, že se pokusíme vařit pivo vlastní,“ zavzpomínal během degustace sládek. To už degustátoři hodnotili říz.

„Tady je důležité, zda má pivo správný obsah CO2,“ podotkl. U hodocení hořkosti pak poznamenal, ža ta by po napití měla mít jakýsi doznívající efekt. A jak si degustátoři při pivních slavnostech vedli? Podle sládka nad očekávání dobře. Více než polovina zúčastněných totiž dokázala rozpoznat například plnost piva, která se určuje obsahem alkoholu a o chuti nemohla být ani řeč.

„Jsem typickým pivařem a rozpoznám dobré a špatné pivo. Když mi v hospodě někdo natočí špatné, už si další nedám a odcházím,“ řekl odhodlaně Jiří Thán z Krajkové. Dokázal přesně určit čtyři vzorky z šesti. Obdobně si vedli i další degustátoři. Sládek Jan Rada na závěr doplnil, že na chuti piva se výrazně podílí i samotný výčepní. „Pokud pivo správně nenačepuje, ztrácí svojí chuť. To jistě pravý pivař moc dobře pozná,“ doplnil.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Drozdík

Kutnohorskou radnicí tajená firma splnila podmínky města, radní jí chtějí městský pivovar pronajmout co nejdřív.

Kutnohorský starosta Ivo Šalátek už má horkého kandidáta na provozovatele místního pivovaru, ve kterém předloni ukončila provoz skupina Heineken. Vedení města, kterému patří nemovitosti pivovaru, už jedná s jediným zájemcem, ve Švédsku registrovaným dovozcem českého piva do skandinávských zemí. Splnil všechny podmínky výběru, radní by měli o pronájmu pivovaru hlasovat v první polovině května.

Jde už jen o osobní představení zástupců té společnosti. Ostatní podmínky byly splněny. Byl bych rád, kdyby se celá záležitost uzavřela co nejdříve, pivovar měl v Kutné Hoře vždy své místo, uvedl starosta. V soutěži o pronájem kutnohorského pivovaru byl ještě další zájemce, který ale podmínky města v termínu nesplnil.

Nájemce pivovaru, ve kterém předchůdce Heinekenu, společnost Drinks Union, vařil ročně přes 140 tisíc hektolitrů známé regionální značky Dačický, musel kromě podnikatelského záměru nabídnout minimálně 2,5 milionu korun jako měsíční nájem a nabídnout městu akciový podíl ve společnosti, která se bude provozem pivovaru zabývat.

Kutnohorští radní důsledně tají podrobnější údaje o finalistovi výběrového řízení, údaje nedostali k dispozici ani zastupitelé. Skandinávie je v nynějším čase propadu exportu pivovarů a ekonomické krize jedním z trhů, které výrazně dovoz z Česka neomezují. Pro Švédy by dovoz piva z vlastního pivovaru představoval významnou úsporu nákladů.

Mezi lidmi z Kutné Hory padají ale hodně protichůdné názory na nutnost obnovení provozu pivovaru, který nizozemská skupina Heineken kvůli údajné nerentabilitě zastavila krátce poté, co pivovar koupila od české pivovarnické skupiny Drinks Union. "Připadá mi to trochu jako podvod, o té firmě nic nevíme. A aby se tu vařilo pivo jen pro to, aby ho někdo hned odvezl z republiky, to nedává smysl," reaguje zastupitel a lékař Jan Havlovic.

Sporný je i problém kolem technologie, která - na rozdíl od budov a pozemků - nepatří městu, ale stále Heinekenu, jehož předchůdce ji před lety koupil zrovna od města za sumu kolem čtyř milionů. Teď by ji mělo město koupit zpět. Heineken pivovarnickou technologii nejprve ocenil na 28 miliónů, chtěl za ni 20 miliónů a požadovanou cenu teď naposled snížil na 10 miliónů. I to se zdá kutnohorským moc.

Pronajmout pivovar má význam. V žádném případě ale nebudu souhlasit, aby město technologii kupovalo. Bude záležet na nájemci, jak se rozhodne. Zda bude stávající technologii potřebovat nebo si dodá vlastní, říká členka městské rady Marie Štorková.

Kutná Hora je první z pivovarů, které Heineken u nás uzavřel. Následovaly znojemský Hostan a Pivovar Louny.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz

Plzeňský Prazdroj se dostal mezi 10 nejlepších českých firem, které postoupily do druhého kola mezinárodní soutěže European Business Awards oceňující výjimečné komerční subjekty všech velikostí ze všech členských států EU. Nyní má Prazdroj šanci získat Čestnou stuhu v kategorii „Přínos firmy k trvale udržitelnému rozvoji“ a postoupit do finále, jehož výsledky budou oznámeny 16. listopadu v Paříži.

„V naší kategorii Přínos firmy k trvale udržitelnému rozvoji máme čím přesvědčit. Na tuto oblast klademe velký důraz, je součástí našeho podnikání a je v základech firemní strategie. Úspěšně například snižujeme spotřebu vody nebo úroveň emisí CO2. Obnovitelné zdroje energie (tzv. zelenou energii) získáváme třeba čištěním odpadních vod. Investujeme také do oblasti sociální a prosazujeme odpovědnou konzumaci alkoholu. V soutěži jsme se zatím dostali mezi 10 nejlepších českých firem a teď budeme pracovat na postupu do finále,“ říká Zuzana Novická, manažerka trvale udržitelného rozvoje v Plzeňském Prazdroji.

Všech 175 společností reprezentujících jednotlivé země Evropské unie nyní přísně posoudí panel několika desítek ekonomů, podnikatelských lídrů, akademiků, politiků a vydavatelů médií z celé Evropy. Z jejich hodnocení vzejde v červenci v každé kategorii výběr deseti nejlepších firem, které budou dekorovány Čestnou stuhou (Ruban d'Honneur) a navíc postoupí do finále. Slavnostní vyhlášení vítězů a předávání ocenění proběhne 16. listopadu 2010 v Paříži.

V žádném z předchozích ročníků této soutěže nikdo z ČR nevyhrál svou kategorii a ani jako držitel Čestné stuhy nepostoupil do finále.

Více o European Business Awards

Evropské ceny pro podnikatele (European Business Awards) jsou nezávislým programem, prostřednictvím kterého jsou již čtvrtým rokem oceňovány výjimečné podniky všech velikostí ze všech členských států EU. Uchazeči o ocenění jsou posuzováni podle stanovených kriterií programu s ohledem na úspěch, inovace a podnikatelskou etiku.

Viz http://www.businessawardseurope.com

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Budějovický Budvar je jedním z partnerů české účasti na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. V minulém týdnu pivovar odeslal do Číny 440 sudů piva. V restauraci českého pavilonu na EXPO 2010 v Šanghaji je pro návštěvníky připraven výčep s českým pivem.

Budějovický Budvar je totiž hlavním partnerem české účasti na světové výstavě. Číšníci budou nabízet hostům pivo z Českých Budějovic spolu s pokrmy tradiční české kuchyně. "Za půllitr čepovaného ležáku zaplatí návštěvníci 45 čínských jüanů, v přepočtu asi 126 korun," řekl obchodní manažer pro Čínu z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

V minulém týdnu zaznamenal český pavilon velký úspěch již během zkušebního provozu. Restaurace byla podle Bártů po celý den plná a k večeru byly všechny pokrmy beznadějně vyprodány.

Do Číny vyváží Budějovický Budvar od roku 2008 pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, kterou doplňuje i čínský ekvivalent jejího názvu „Bai De Fu“, v překladu znamenající „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“. Kromě Číny se pivo z Českých Budějovic vyváží do dalších osmi asijských zemí, například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu.

Zdroj: Jižní Čechy regiony24.cz | Mediafax