Za slunečného počasí a značného zájmu přihlížejících diváků v sobotu členové novopackého rybářského svazu provedli výlov Pivovarského rybníka.

Vyznavači Petrova cechu pomocí keserů a podběráků vylovili převážně kapry a rybí plůdek. Nejvzácnějším úlovkem se stala tři čtvrtě metru dlouhá štika. Úlovek byl přemístěn do kádí a odtud převážná část transportována do jahodnické nádrže.

Poslední výlov Pivovarského rybníka se uskutečnil před třemi lety, a jak nám sdělil jednatel MO ČRS Josef Šeps, pro packé rybáře byl sobotní zřejmě i posledním. Majitel rybníka – Pivovar Nová Paka a. s. vypověděl MO ČRS nájemní smlouvu a v budoucnu bude vodní plochu obhospodařovat sám.

Zdroj: Jičínský deník.cz

Finanční dar 64 tisíc korun převzali dnes dobrovolní hasiči z Velkého Března na Ústecku v pivovaru Březňák. Peníze pocházejí ze sbírky zaměstnanců společnosti Heineken, která pivovar vlastní. Vrchní sládek Petr Hauskrecht řekl, že společnost chtěla tímto pomoci místním hasičům, kteří letos zasahovali při povodních a při řadě dalších událostí. Náčelník jednotky Jaroslav Panocha vysvětlil, že je hasiči použijí na výstroj a na vybavení.

Zdroj: Sedmička.cz

Dnes byl v samém centru Prahy v ulici Na Příkopě slavnostně otevřen další z řady Pilsner Urquell Original Restaurantů, v pořadí dvacátý. Nachází se v jedinečných prostorách zadního traktu Paláce Savarin.

Palác označovaný dříve podle majitelů jako palác Piccolominiů či palác Sylva-Taroucca je známější pod názvem Palác Savarin. Jméno celému objektu dala kavárna, která zde byla otevřena v roce 1933. Původní názvy se neujaly. Autorem stavby z roku 1751 je významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

„Naše provozovna, Kolkovna palác Savarin, je součástí projektu Pilsner Urquell Original Restaurant. Klademe důraz na kvalitu čepovaného piva, zejména ležáku Pilsner Urquell, ale také dalších značek. Vedle toho nabízíme hostům jedinečnou českou kuchyni obohacenou o prvky světové gastronomie,“ říká Jaroslav Herman, manažer restaurace, a dodává: „Mezi hosty nechybí zahraniční turisté, pro které je značka Pilsner Urquell synonymem jedinečného piva, ale máme zde i pravidelné hosty z okolních úřadů a firem.“

Prostorové uspořádání dvorní budovy, ve které je nový restaurant umístěn, vytváří písmeno U, a vzniklo tedy ideální místo pro venkovní zahrádku.

Nový restaurant má kapacitu 250 míst k sezení, na čepu se vedle ležáku Pilsner Urquell těší oblibě Velkopopovický Kozel tmavý, Master polotmavý a nechybí ani nealkoholické pivo Birell. Vrcholem v nabízených pokrmech je Staročeský talíř Kolkovna (půl pečené kachny, pečená krkovička, uzené maso, domácí klobása, bílé a červené zelí s variací knedlíků) anebo pečené vepřové koleno s pikantní zeleninovou čalamádou.

Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je koncept Plzeňského Prazdroje. Představuje plzeňský ležák v prostředí, které odpovídá české pivní kultuře. Dominantním jednotícím prvkem je typický výčep s měděným krytem (replikou víka pivovarské varné pánve) přímo naproti vchodu. Dřevěný stylový nábytek, kazetové obložení stěn, interiérové doplňky a originální výčepní stojany vytvářejí pro hosty příjemné prostředí. Výzdoba interiéru je tvořena zápůjčkami originálů a kopiemi exponátů z Pivovarského muzea Plzeň. Nechybí obrazy, dobové fotografie, certifikáty, reklamní cedule, dobové reálie a artefakty, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

„Při výběru místa pro nové restaurace v projektu Pilsner Urquell Original Restaurant se mimo jiné řídíme i lokalitou. Plzeňský ležák Pilsner Urquell si vždy zaslouží to nejlepší prostředí nejen pro sebe, ale i pro hosty. V případě Paláce Savarin jsme neváhali ani na okamžik. Jde o exponované místo v samotném tepajícím srdci Prahy, a přesto oddělené od okolního ruchu. Dvorní trakt vytváří ideální prostor pro restaurant a pivní zahrádku,“ říká Vojtěch Kleisner, manažer Plzeňského Prazdroje pro klíčové zákazníky, který je mj. zodpovědný za projekt PUOR.

V roce 1933 dala kavárna Savarin název celému paláci. Samotná kavárna pak byla pojmenována po proslulém francouzském milovníkovi dobrého jídla a pití. Jean Anthelme Brillat-Savarin (1755–1826), jeden z nejznámějších labužníků, gurmánů a gurmetů, je autorem mnoha knih (zejm. Fyziologie chuti) a citátů o jídle a dobrém žití. Není divu, že po něm byly pojmenovány mnohé restaurace, kavárny či pokrmy. Je také určující osobou etikety stolování – jeho zásady se dodržují dodnes. Je i autorem citátu: „Objev nového pokrmu má více smyslu pro štěstí lidského pokolení než objev nové hvězdy.“

„Kdyby se pan Savarin dožil roku 1842, jistě by tento svůj výrok rozšířil i na nápoje,“ doplňuje Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, s poukazem na první várku plzeňského ležáku a její vliv na světové pivovarnictví, a dodává: „Nepochybně by zaznamenal zrod nového piva a určitě by k základní příborové sadě přidal i otvírák na pivní lahve. Lahvové pivo je prvním řešením ihned po pivu čepovaném. I když je v sudech, lahvích či plechovkách pivo stejné kvality, čepované pivo lidem více chutná. Proč? Jeho kvalita a vnímání je ovlivněna péčí o pivo, které se mu dostává od kvalifikovaných výčepních, a také prostředím, společností přátel, s nimiž si pivo ještě více vychutnáme.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Měšťanský pivovar Strakonice podpořil výstavu Královský sňatek (4.11 2010 - 6.2.2011), která se koná při příležitosti 700. výročí sňatku Elišky Přemyslovny a Jan Lucemburského. Místem konání bude Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, původně gotický městský palác s nárožní obytnou věží, který je možno považovat za součást městské královské rezidence, upravené pro mladé královské manžele v prvním období po jejich příchodu do Prahy.

Výstava bude instalována ve všech expozičních prostorách domu, od suterénu po druhé patro. V prvním patře připomene prvního českého krále z rodu Lucemburků a jeho rodinu, představí i osobnost královny Elišky, její přemyslovské kořeny a hlavní protagonisty královského dvora. Dobový historický kontext bude představen ve druhém patře domu, kde se návštěvník seznámí s architektonickou podobou zástavby pražského území mezi Pražským hradem a Vyšehradem v roce 1310 a poté blíže pozná životní styl Pražanů na konci 13. a v první polovině 14. století.

Výstavu pořádá Muzeum hlavního města Prahy, Galerie hlavního města Prahy a Archiv hlavního města Prahy za podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Je pořádána ve spolupráci s Národním muzeem (Praha) a za podpory Ústavu dějin umění AV ČR a Polského institutu v Praze.

Záštitu nad výstavou převzali primátor hlavního města Prahy Pavel Bém a primátor partnerského města Lucemburk Paul Helminger. Záštitu laskavě převzali také velvyslanec Lucemburského velkovévodství v České republice Jean Faltz a Jeho Eminence kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský.

Zdroj: Pivovar Strakonice.cz

V prostorách varnsdorfského pivovaru Kocour se v sobotu odehrála historicky první česká přehlídka svrchně kvašených piv. Bylo tu možné ochutnat celkem šedesát druhů piv z domácí i zahraniční produkce.

"Takováto akce v Česku zatím chyběla, proto jsme pozvali minipivovary, které u nás taková piva vyrábí, stejně jako firmy, které k nám tato piva dovážejí," popsal Jan Kočka, spolumajitel varnsdorfského pivovaru, který vyrábí právě i svrchně kvašená piva.

Akce se jmenovala Ale FestivAle. "Chceme naučit lidi, že Ale znamená "ejl", což je právě to svrchně kvašené pivo. U piva je základní dělení na svrchně kvašené a spodně kvašené. Výrobní postup je úplně stejný, ta svrchně kvašená však při kvašení a ležení piva mají vyšší teploty," vysvětlil Kočka.

Svrchně kvašená piva jsou aromatičtější a chuťově výraznější, mnohdy i mnohem víc hořká než ležáky, na které jsme všichni zvyklí a na něž nechceme dát dopustit.

Vaří pivo jako pro královská vojska

"My vaříme například Samuraje, který spadá do kategorie India Pale Ale. To je pivní styl, který se vařil v Anglii pro královská vojska v Indii. A aby vydržel několik měsíců na lodi, musel se víc zhořčit, aby vydržel tu dlouhou cestu," uvedl Kočka s tím, že hořkostí tohoto piva jsou mnozí konzumenti příjemně překvapeni.

Vedení pivovaru chce z festivalu svrchně kvašených piv učinit tradici, příští rok ho chce spojit i s oslavou Haloweenu. Už letos jste tu ale mohli pivo nejen ochutnat, ale také se o něm leccos dozvědět. Výčepní u jednotlivých stánků se rádi rozpovídali o tom, v jakém prostředí jejich pivo vzniká a proč ho vaří.

Specialitou je puškvorcové pivo

"Jsme vysloveně restaurační minipivovar s ročním výstavem kolem 400 hektolitrů. Vaříme klasické české ležáky, k tomu speciály různých typů piva, vždy kvůli nějaké příležitosti, jako jsou třeba Vánoce či Velikonoce. Specialitou naší restaurace je puškvorcové pivo, protože název našeho piva je Velkorybnický hastrman. I podle pohádek o vodnících jsme začali vařit puškvorcové pivo," vysvětlil Luboš Vorel z pivovaru Velký Rybník, který leží nedaleko Karlových Varů.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autorka: Lucie Chlebná | Foto: Iveta Lhotská

Pivní lázně se otvírají v pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm . Majitelé pivovaru se tak rozhodli navázat na lázeňskou tradici, která v Rožnově pod Radhoštěm sahá až do osmnáctého století.

Pro zájemce o celkovou relaxaci těla i ducha je nejprve připravena parní bylinná sauna. Narozdíl do klasické sauny se její návrháři inspirovali aromaterapií a na návštěvníky tak během saunování působí relaxační účinek máty, meduňky či šalvěje. Sauna návštěvníky příjemně prohřeje a naladí je na další léčivé procedury.

Koupel v pivu

„Během pobytu v páře navíc uslyší audio záznam, který je zasvětí do tajemství jogínských technik,“ upozornil majitel rožnovského pivovaru Tomáš Kupčík. Po sauně následuje půlhodinová koupel v pivu s velkým množstvím kvasnic. Právě těm se přisuzují blahodárné léčivé účinky. Obsahují totiž vitamín B, stopové prvky a minerální látky.

Což je dobré například pro zlepšení imunity nebo pleti. V pivovarských lázních jsou k dispozici dvě dvoumístné vany z týkového dřeva a tři měděné ručně tepané viktoriánské vany. Kúru tak může absolvovat sedm lidí najednou. Pokud někteří lidé zatouží po soukromí mohou využít závěsů mezi jednotlivými vanami. „Přijít mohou celé rodiny, kolegové z firem i jednotlivci. Horká lázeň v pivu, v pivovarských kvasnicích, v bylinkách či v soli z mrtvého moře nastartuje očistný proces,“ doplnil Kupčík.

Možnost masáže

Během kůry lidé navíc popíjí kvasnicové studené pivo. Po koupeli následuje zábal a přibližně půlhodinový odpočinek na lůžku. Zájemci mohou využít také různé druhy masáže celého těla. „Důležité je, aby bylo tělo před masáží dobře prohřáté. Používáme různé oleje či tělová mléka nebo másla,“ dodal Kupčík. Součástí lázeňské nabídky jsou také pleťové masky z pivovarských kvasnic, peeling celého těla, neomezené pití piva či kosmetické, manikérské, pedikérské nebo kadeřnické služby. „Lidé se u nás detoxikují a zenergetizují. Mohou si také nechat vyfotografovat svou auru speciálním přístrojem,“ doplnil Kupčík.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Lenka Orálková

Dobrá Niva bola jednou z prvých obcí v novodobej histórii Slovenska, v ktorej postavili malý pivovar. Možno to netušia ani najväčší vyznávači zlatistého moku. Vznikol už v roku 1994 pod názvom Dobrovar a pivo sa v ňom varí bez prestávky dodnes.

"Inšpiráciou pre nás bol prvý banskobystrický súkromný pivovar Perla, ktorý krátko predtým vybudovali nad starým Priorom," uviedol manažér Dobrovaru Ľubomír Švarc. Dobrovar postavili v objekte roľníckeho družstva, kde ešte v 80. rokoch uplynulého storočia bolo výpočtové stredisko. Najväčšie problémy boli ale s technológiou. "Dali sme ju postaviť Slovenským potravinárskym strojárňam v Bratislave ako prvý slovenský prototyp. Všetko ale nakoniec stroskotalo na finančných požiadavkách," spomína. Nakoniec tanky na varenie a kvasenie piva poskladali z domácich, českých a maďarských zdrojov.

Na začiatku varili tri druhy piva - svetlú desiatku a dvanástku i tmavú štrnástku. Postupom času, ako sa menili legislatívne podmienky, chute ľudí i samotné možnosti majiteľa, sa prispôsobovala aj technológia a receptúra.

Dnes varia jedenásťstupňový Dobrovar a plnia ho do sudov. Rovnaké pivo, avšak s pridaním kvasiniek, dávajú do 1,5litrových plastových fliaš. Zdroj vody je miestny, ktorý používa na pitie aj časť Dobronivčanov. Na kvalitu dohliada sládek Marián Chladný. Za mesiac uvaria asi 1500 litrov piva. Okrem výčapu, ktorý je súčasťou pivovaru, ho ponúkajú najmä na spoločenských akciách v okolí.

Zámerom majiteľa je ešte viac spopularizovať značku a rozšíriť letnú terasu nad výčapom, ktorá by prilákala v sezóne viac ľudí. "Našou veľkou nevýhodou je, že sme mimo hlavnej cestnej trasy Zvolen - Krupina. Štamgasti, ktorí o nás vedia, sa tu však aj napriek tomu pravidelne zastavia," dodal.

Zdroj: TASR.sk

Martina Karkošová kývla na nabídku Postřižinského pivovaru, i když pivo pít ještě nesměla.

Čerstvě osmnáctiletá Martina Karkošová získala minulý víkend na galavečeru v Žatci titul Vicemiss zlatého moku. Reprezentovala Postřižinský pivovar.

Martino, jak jste reagovala na nabídku pivovaru? V té době vám bylo ještě sedmnáct...

Prostě jsem to přijala. Pro mě je to zajímavá zkušenost. Podívat se do pivovaru, naučit se česat chmel, což umí v dnešní době jen moji prarodiče...

Jaké další disciplíny byly součástí soutěže?

Museli jsme se naučit točit pivo. Taky tam byla degustace, kdy jsme ze tří piv měli poznat to z našeho pivovaru. Další disciplínou byl tanec s korbelem na hlavě. Naštěstí ho měl na hlavě partner. V tom jsme skončili druzí. To vše bylo v rámci dočesné, zhruba dva měsíce před finálovým večerem.

A jak tedy vypadal samotný galavečer?

Nastoupili jsme ve svatebních šatech. Pak byla volná disciplína, v mém případě ohnivá show, potom promenáda v plavkách a nakonec vyhlášení výsledků.

Počítala jste s tak dobrým umístěním?

Tak v duchu jsem doufala, že třeba to třetí místo by to mohlo být. Druhé místo bylo překvapení. Byla tam velká konkurence ze strany dalších dívek.

Kam zařadíte tento svůj úspěch. Už jste bodovala i v jiných soutěžích krásy...

Tak asi úplně nejvýš. Miss Polabí, které jsem se účastnila, byla vlastně jen o části republiky, ale tohle byla celorepubliková soutěž.

Jaký byl váš vztah k nymburskému pivu před soutěží a po ní?

Předtím jsem o nymburském pivu prakticky nic nevěděla. Teď, když jsem ho ochutnala, zjistila jsem, že je rozhodně lepší, než ta masově vyráběná piva, třeba Gambrinus. Ty malé pivovary si na tom podle mě dávají víc záležet, než ty velké.

Kolik jste vypila nejvíc piv?

(smích) To opravdu nevím.

Dvě, šest, deset...

Tak asi tři.

Nabyla jste nové poznatky o pivu. Zajdete s kamarády někdy

na pivo?

Tak já jsem na pivo s kamarády zašla i před tou soutěží.

Dá se říci, že pivo patří mezi vaše oblíbené nápoje?

Tak to určitě.

A kdybychom řekli, že je nejoblíbenější, bylo by to přehnané?

To by bylo přehnané. Obecně alkohol zase až tolik nemiluju.

A co je tedy váš nejoblíbenější nápoj?

Čistá voda.

Jaká je odměna za umístění v této soutěži?

Poukaz do obchodu s optikou, drahý kámen v hodnotě pěti tisíc korun, osobní kosmetiku, autokosmetiku na auto, které nemám...

Jak naložíte se sudem piva, který jste dostala od pivovaru?

Uděláme s kamarády oslavu, kde se spotřebuje.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Martina Karkošová kývla na nabídku Postřižinského pivovaru, i když pivo pít ještě nesměla.

Čerstvě osmnáctiletá Martina Karkošová získala minulý víkend na galavečeru v Žatci titul Vicemiss zlatého moku. Reprezentovala Postřižinský pivovar.

Martino, jak jste reagovala na nabídku pivovaru? V té době vám bylo ještě sedmnáct...

Prostě jsem to přijala. Pro mě je to zajímavá zkušenost. Podívat se do pivovaru, naučit se česat chmel, což umí v dnešní době jen moji prarodiče...

Jaké další disciplíny byly součástí soutěže?

Museli jsme se naučit točit pivo. Taky tam byla degustace, kdy jsme ze tří piv měli poznat to z našeho pivovaru. Další disciplínou byl tanec s korbelem na hlavě. Naštěstí ho měl na hlavě partner. V tom jsme skončili druzí. To vše bylo v rámci dočesné, zhruba dva měsíce před finálovým večerem.

A jak tedy vypadal samotný galavečer?

Nastoupili jsme ve svatebních šatech. Pak byla volná disciplína, v mém případě ohnivá show, potom promenáda v plavkách a nakonec vyhlášení výsledků.

Počítala jste s tak dobrým umístěním?

Tak v duchu jsem doufala, že třeba to třetí místo by to mohlo být. Druhé místo bylo překvapení. Byla tam velká konkurence ze strany dalších dívek.

Kam zařadíte tento svůj úspěch. Už jste bodovala i v jiných soutěžích krásy...

Tak asi úplně nejvýš. Miss Polabí, které jsem se účastnila, byla vlastně jen o části republiky, ale tohle byla celorepubliková soutěž.

Jaký byl váš vztah k nymburskému pivu před soutěží a po ní?

Předtím jsem o nymburském pivu prakticky nic nevěděla. Teď, když jsem ho ochutnala, zjistila jsem, že je rozhodně lepší, než ta masově vyráběná piva, třeba Gambrinus. Ty malé pivovary si na tom podle mě dávají víc záležet, než ty velké.

Kolik jste vypila nejvíc piv?

(smích) To opravdu nevím.

Dvě, šest, deset...

Tak asi tři.

Nabyla jste nové poznatky o pivu. Zajdete s kamarády někdy

na pivo?

Tak já jsem na pivo s kamarády zašla i před tou soutěží.

Dá se říci, že pivo patří mezi vaše oblíbené nápoje?

Tak to určitě.

A kdybychom řekli, že je nejoblíbenější, bylo by to přehnané?

To by bylo přehnané. Obecně alkohol zase až tolik nemiluju.

A co je tedy váš nejoblíbenější nápoj?

Čistá voda.

Jaká je odměna za umístění v této soutěži?

Poukaz do obchodu s optikou, drahý kámen v hodnotě pěti tisíc korun, osobní kosmetiku, autokosmetiku na auto, které nemám...

Jak naložíte se sudem piva, který jste dostala od pivovaru?

Uděláme s kamarády oslavu, kde se spotřebuje.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Ve sklepě Martina Hromádky, kde jsou desítky lahví a soudků domácího piva, by se každý pivař cítil jako v ráji.

Z pohledu běžného pivaře jsem si dříve myslel, že doma si vaří pivo jen úplní zoufalci nebo podivíni. O jednom z nich jsem kdysi slyšel, na začátku své kariéry, kdy měl hluboko do kapsy, si doma vařil pivo frontman britské kapely Cure Robert Smith. A kdybych nepotkal Martina Hromádku z Mělníka, spojoval bych si domácí vaření piva s podivíny asi dodnes.

„Přijď, budu doma vařit pivo,“ oznámil mi čtyřiatřicetiletý Martin. Takovou zkušenost jsem si nechtěl nechat ujít a v domluvený den jsem netrpělivě zvonil u jeho dveří. Zavedl mě do bytu, jehož kuchyně se změnila v alchymistickou dílu.

Vedle prázdného sudu stály plechovky s různými surovinami, v lednici čekaly pivní kvasinky a v konvici se ohřívala voda. Veškeré nástroje byly umyté a dokonce sterilizované. „To musí být. Kdyby se do piva během kvašení dostalo něco, co tam nepatří, zkazilo by se,“ vysvětlil důvody až přehnané čistoty.

Martin své první pivo uvařil před necelými třemi lety. „Původně jsem chtěl věnovat soupravu na domácí vaření piva tátovi k Vánocům, ale pak jsem si ji pořídil i pro sebe. Chtěl jsem to vyzkoušet. Navíc v hospodách moc velký výběr piv není,“ poznamenal.

Mezitím do sudu nalil koncentrát uvařeného a nachmeleného sladu, který postupně zaléval horkou vodou. Přísně však hlídal teplotu, aby nezničil přidané kvasinky, které budou během procesu kvašení měnit cukr v alkohol. „Tohle pivo bude trochu výjimečné a dražší, pokud bych však dělal obyčejné pivo, mohl bych se dostat i na tři koruny za půllitr. Ale nedělám to proto, abych dosáhl nějakých nízkých nákladů, chci, aby pivo bylo dobré,“ seznámil mě Martin s ekonomickou stránkou domácího pivovaru.

Zanedlouho se kuchyní linula vůně budoucího piva. V sudu se vytvořila charakteristická pěna, uzavřenou nádobu pak Martin přenesl do sklepa, kde bude při stabilní teplotě kvasit. „Můžeš s tím i různě experimentovat ohledně chuti. Sám jsem to dělával, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že je lepší, když experimentovat moc nebudu,“ přiznal s úsměvem Martin.

O dva týdny později, kdy se Martin chystal stáčet, jsem se vrátil na místo činu. Tentokrát mě vedl rovnou do sklepa. Na stole stál sud s vykvašeným pivem, na sušáku čekaly vymyté lahve. Nakonec jich naplnil sedmadvacet a navrch ještě pětilitrový soudek. „Týden až čtrnáct dní bude pivo ležet při teplotě, při které kvasilo, aby proběhlo druhé kvašení. Pak to přenesu do studeného sklepa. Čím déle tam bude pivo ležet, tím lépe. Na chuti je to pak znát,“ vysvětlil mi Martin.

A míříme do druhého sklepa, kde jsou na policích vyrovnané desítky lahví a soudků. Každá ze skupin je pečlivě opatřena názvem piva nebo datem výroby. To jsou piva, která čekají na své otevření. Nejeden pivař by se tu cítil jako v ráji...

Zdroj: Mělnický deník.cz | Autor a foto: Vilém Janouš

Plzeňský Prazdroj ozvláštní svou vánoční nabídku limitovanou edicí 15 000 lahví v retro designu, kterým se pivovar vrací do doby před sto lety. Z tehdejší éry čerpají inspiraci nejen etikety, ale také keramický uzávěr a především objem lahve, který pojme jeden litr moku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Hustá krémová pena, charakteristická chmeľová aróma a nezameniteľná horká chuť patrí k pivu Pilsner Urquell tak, ako dúšok tohto zlatého moku k výnimočným okamihom. Tohtoročné Vianoce si ho môžete vychutnať ako ozajstní znalci, z originálneho krígľa, ktorý nájdete vo vianočnom darčekovom balení Pilsner Urquell.

Po minuloročnom úspechu značka Pilsner Urquell opäť pripravila ideálny vianočný darček pre všetkých priaznivcov tohto svetlého ležiaka. „Ak chcete darovať výnimočnú chvíľu ako darček, nikdy to nebolo jednoduchšie. Stačí, ak darujete sviatočné balenie piva Pilsner Urquell,“ odporúča brand manažérka Pilsner Urquell Katarína Molnárová. Balenie obsahuje 7 pollitrových fliaš piva Pilsner Urquell a 1 originálny krígeľ Pilsner Urquell zdarma ako darček. Vianočné balenie Pilsner Urquell bude možné kúpiť vo vybraných obchodoch v mesiacoch november a december.

Pilsner Urquell je jedinečné české pivo s dlhoročnou tradíciou, charakteristickou vôňou a nezameniteľnou horkou chuťou. Je najvýznamnejším predstaviteľom vysoko chmelených, spodne kvasených pív a dalo meno celej kategórii piva plzenského typu. Spolu so značkami Topvar, Smädný Mních, Velkopopovický Kozel, Šariš, Gambrinus a Birell patrí do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller.

Zdroj: ETrend.sk | Tisková zpráva

Půvabná osmnáctiletá Martina Karkošová z Velimi reprezentovala na galavečeru Postřižinský pivovar a získala korunku vicemiss.

Druhé místo pro Postřižinský pivovar a Martinu Karkošovou v konkurenci jedenácti republikových pivovarů a krásných slečen, které je reprezentovali! To je výsledek víkendového galavečera, který se konal v Žatci pod názvem Miss zlatého moku.

Martina Karkošová dorazila tento týden do nymburského pivovaru, aby přijala oficiální poděkování od ředitele Pavla Benáka. „Děkujeme za báječnou reprezentaci a kromě jiných ocenění také přijměte poukaz na sud našeho piva,“ pogratuloval Benák úspěšné krásce.

A jak celá akce, které se zástupkyně Postřižinského pivovaru účastnila poprvé, probíhala? „Nejprve jsme se 3. září účastnily dočesné, kde jsme se učily česat chmel, točit pivo a další disciplíny,“ říká úspěšná dívka, které bylo v červenci 18 let.

Součástí hodnocení byla také degustace, při níž měly dívky poznat ze tří druhů piv to z „jejich“ pivovaru. „To bylo těžké, poznaly to jen tři dívky z celkových jedenácti, které se nakonec galavečera zúčastnily. Já jsem ho nepoznala,“ přiznává Martina.

Jenže jak je jasné podle výsledku, Martina měla silné další disciplíny při galavečeru, který moderoval v žateckém divadle Jan Čenský. „Přípravy začaly už v devět ráno. Samozřejmě se dělaly úpravy vizáže a dolaďovala choreografie. Samotný program začal v 19 hodin,“ popisuje finalistka, která je rodačkou z Kolína a dnes žije v nedaleké Velimi.

Na galavečeru ji doprovázel takzvaný patron, v našem případě sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta. „Dohlížel jsem na to, co bylo potřeba. Na rozdíl od jiných pivovarů my jsme si dívku vybrali a přivezli sami. Naštěstí Martina na naši nabídku kývla,“ říká spokojený sládek.

Vraťme se však do průběhu galavečera, který začal slavnostním nástupem ve svatebních šatech. „Nejdřív jsem si vyhlédla jedny, které mi nakonce nebyly. Pak už na mě žádné nezbyly, takže jsem měla svoje vlastní z tanečních, které jsem měla na věnečku.“

Volnou disciplínou Martina přivádí v úžas i diváky při jiných soutěžích. Předvádí ohnivou show, kterou by měli mít možnost v jejím podání vidět také návštěvníci pivovarského plesu první únorovou sobotu. No a pak už „jen“ promenáda v plavkách a druhé místo bylo na světe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Královský pivovar Krušovice spustil v říjnu novou kampaň, jejímž cílem je i nadále podporovat „pořádnou“ Desítku. Kampaň probíhá až do konce roku 2010 na radiu Blaník, Relax a Agara a využívá čtyři různé rozhlasové spoty, koncipované jako reportáž a image spot „Příběh krušovické Desítky“. Doplněna bude spotřebitelskou soutěží Václava Klouba, emeritního sládka Královského pivovaru Krušovice.

Smyslem kampaně je připomenout spotřebitelům novou krušovickou Desítku. Hlavním sdělení se zaměřuje na komunikaci tradice krušovické desítky, pro kterou byli v minulosti její konzumenti ochotni „přejít půl města“. Kampaň zahrnuje 30´ image spot představující staronovou Desítku, dále využívá 60´ spoty, připraveny jsou celkem čtyři verze.

„Spoty jsou koncipovány jako rozhovory se sládky, a to jak se současným, Tomášem Kosmákem, tak s Václavem Kloubem, který v Krušovicích působil v sedmdesátých a osmdesátých letech“, říká Josef Danihelík, group brand manager značky Krušovice a dodává: „Pan Kloub si přesně pamatoval chuť piva, na kterou milovníci Krušovic vzpomínali. Proto jsme se rozhodli jej oslovit, stal se i součástí připravované kampaně“. Dvě verze rozhovoru jsou také připraveny s krušovickými výčepními a milovníky krušovického piva přímo v restauraci.

Spoty zdůrazňují jedinečnou chuť legendární Desítky, která chutná „jako tenkrát“ a má stupňovitost 10,2°. Kampaň doplňuje soutěž „Otázky Václava Klouba“. Ty jsou zaměřeny na vlastnosti správné poctivé Desítky. Soutěž bude, stejně jako kampaň, probíhat na rádiích ve středočeském regionu, tedy stanicích Blaník Relax a Agara. Po zodpovězení soutěžních otázek získají výherci pivní odměny.

Nová krušovická Desítka byla uvedena na trh v květnu letošního roku, současně došlo ke změně kompletního produktového portfolia Krušovic. Jeho součástí jsou nyní tyto značky: Mušketýr, Krušovický Ležák, Staročeský Malvaz a Černé. Změně portfolia předcházely rozsáhlé spotřebitelské průzkumy, ze kterých vyplynulo, že si spotřebitelé přejí návrat značky k tradiční receptuře z 80. let, kdy se krušovické pivo těšilo obrovské oblibě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Už žádné narážení sudů a ztráty při odčepování piva! Společnost Heineken Česká republika přichází s novou výčepní technologií pro tankové pivo, určenou i menším a středně velkým provozovnám. Jedná se o počítačem řízený systém tankového piva Orion s chlazenými dvěstěpadesátilitrovými nebo pětisetlitrovými tanky, který umožňuje obsluze vše jednoduše řídit přímo z výčepu, tedy z jediného místa.

„Společnost Heineken Česká republika je jediným výhradním dodavatelem nové unikátní výčepní technologie pro tankové pivo – systému Orion – pro český trh. Díky Orionu může Heineken tuto kvalitu nabídnout i menším a středním restauracím,“ konstatuje obchodní ředitel společnosti Heineken Česká republika Jiří Daněk.

V současné době stále se zvyšujících požadavků konzumentů na kvalitu piva je systém tankového piva Orion ideálním řešením. Pro majitele restaurací a hospod přináší systém Orion také úspory při čepování piva – není totiž nutné žádné přerážení piva a díky tomu nedochází ke ztrátám. Systém navíc obsahuje automatický čistící modul, a tak zaručuje vyšší kvalitu piva a úspory při sanitaci výčepního zařízení. V neposlední řadě je úsporou také čepování piva z pivních tanků bez nutnosti použití tlačného plynu jako jsou C02 nebo směs dusíku a CO2. Systém umožňuje i dokonalejší kontrolu díky systému měření a on-line přístupu a v neposlední řadě spokojené zaměstnance, neboť jeho obsluha je vysoce komfortní, již není potřeba narážet a přenášet KEG sudy. Obsluhující personál spravuje celý systém přímo z baru a má všechny informace na jednom kontrolním panelu.

„Systém Orion je určený pro všechny restaurace, hospody a bary, které vytočí mezi sto třiceti a čtyřmi sty hektolitry piva za rok, které se rozhodnou dlouhodobě spolupracovat se společností Heineken Česká republika“, říká Pavel Slavík, Channel manager On trade ze společnosti Heineken Česká republika. „Všechny restaurace, které budou tento systém tankového piva využívat, budou navíc marketingově podporovány například tím, že budou umístěny na webových stránkách značek Krušovice, nebo Starobrno, které informují o nejkvalitnějším tankovém pivu, jenž je mezi spotřebiteli dlouhodobě oblíbeno. Je totiž zárukou ještě lepšího pivního zážitku“, dodává Pavel Slavík. Pivo v tancích je nepasterované, vždy správně vychlazené a zachovává si ty nejlepší senzorické i kvalitativní vlastnosti. Každá provozovna s tankovým pivem je v silném konkurenčním prostředí gastronomie téměř každým konzumentem tou preferovanější.

„U nás máme Orion asi půl roku,“ říká Jaromír Chmelař, provozovatelem Arena Sport-Baru v brněnské Hybešově ulici 21. „Zákazníci si kvalitu piva z tanku jednoznačně chválí, proti sudu je prý nesrovnatelná. Máme tady čtyři tanky po dvou stech padesáti litrech, které se doplňují z cisterny. Jinak vše řídí počítač – díky tomu má pivo přesně takovou teplotu, jakou má mít. Vyšší kvalitu piva zaručuje i sanitace pivního potrubí, prováděná podle toho, jak provoz potřebuje. Pivo našim zákazníkům skutečně chutná, od instalace Orionu se nám tak podařilo prodej navýšit asi o dvacet procent. Za dva dny vytočíme 250 až 300 litrů piva,“ dodává s úsměvem první postřehy k Orionu Jaromír Chmelař.

Systém Orion umožňuje ideální podmínky pro skladování piva, díky němu má totiž pivo větší trvanlivost i po naražení. Kromě jiného dochází díky využití systému Orion k další úspoře finančních prostředků - nedochází k vázání finančních prostředků provozovny v obalovém hospodářství. Jeho konstrukce je navíc velmi skladná a restauračnímu zařízení umožňuje značnou prostorovou úsporu. Instalace systému v Čechách i na Moravě byly již zahájeny a v tuto chvíli jsou v rámci Orion systému k dispozici pivní značky Krušovice a Starobrno, takže Orion cisterny můžete potkat v Praze, středních Čechách nebo v Brně a jeho okolí.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Ze soutěže MISS Zlatého moku si odváží cenu MISS sympatie 24 letá Jana Marešová, reprezentantka Holby Šerák. Úspěch je o to větší, že se jedná o „tuplák“, tedy dvojí vítězství za mimořádné sympatie, které dívka získala u hlasujících na internetu s 11 124 hlasy i v sms soutěži.

Slavnostní vyhlášení proběhlo v Městském divadle v Žatci v rámci Galavečera letošní Miss zlatého moku ČR. Vystoupení skupiny Bailamos s karnevalovým tancem Samba de Jandero předznamenalo slogan Galavečera: PIVO DNES PIJE CELÝ SVĚT! Pak už výborný a osvědčený moderátor večera Jan Čenský s noblesou uváděl hosty a finalistky soutěže. Po oficiálním zahájení předvedly dívky volnou disciplínu a nechyběla ani promenáda v plavkách. Jana Marešová doslova nadchla přítomné svým kouzelnickým vystoupením. Bravurně totiž vykouzlila půllitr plný piva, což ocenila nejen porota, ale i publikum. Navíc se dá předpokládat, že zvládat podobné kousky by jistě toužili i všichni příznivci ryzího piva z hor.

Po představení dívek a jejich patronů z pivovarů diváci shlédli filmové sestřihy plnění technických disciplín finalistek ze září v rámci žatecké Dočesné – ruční česání chmele, degustaci piva, jeho správné čepování i tanec s korbelem piva na hlavě, stejně, jako film z pobytu finalistek ve Spojených arabských emirátech, kde se na soutěžní večer připravovaly a pilovaly svoje volné disciplíny.

Dobročinný obsah dala soutěži sbírka s výtěžkem pro oběti letošních povodní v Ústeckém kraji. Za půl hodiny se na galavečeru vybralo 43.100 korun. Největší částkou přispěl rektor České zemědělské univerzity v Praze Prof. Jiří Balík, který tak získal pro svoji školu korunku vítězky. Vydařená sbírka byla pěknou tečkou za šestým ročníkem soutěže Miss zlatého moku ČR 2010.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Holandská pivovarnícka spoločnosť Heineken znamenala v 3. štvrťroku 2010 slabší ako očakávaný odbyt. Na príčine bolo nepriaznivé letné počasie a úsporné opatrenia, ktoré zaviedli vyspelé krajiny, aby znížili svoje dlhy.

Aj keď odbyt piva v Afrike, Latinskej Amerike a v Ázii v 3. kvartáli 2010 prudko vzrástol, celkový odbyt skupiny Heineken bol nižší ako v rovnakom období minulého roka pre pokles predaja na vyspelých trhoch.

Za tri mesiace do konca septembra Heineken predal 43,8 milióna hektolitrov piva. To je o 2,2 % menej ako v rovnakom období minulého roka, keď celkový odbyt dosiahol 46,9 milióna hektolitrov.

Tržby pivovarníckej skupiny však aj napriek tomu v 3. kvartáli vzrástli medziročne o 13 % na 4,62 miliardy eur, vďaka akvizícii mexického pivovaru Femsa. Ak by sa tento faktor nebral do úvahy, príjmy Heinekenu by v sledovanom období klesli o 2,1 %.

V auguste pivovar zverejnil údaje o hospodárení za 1. polrok 2010. Čistý zisk Heinekenu za obdobie január-jún dosiahol 695 miliónov eur a tržby 7,52 miliardy eur. Za celý rok očakáva medziročný nárast zisku o zhruba 10 %.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: TASR.sk

Společnost Plzeňský Prazdroj odmítá v současné době komentovat cenovou politiku v souvislosti s chystaným zdražením piva, které oznámila společnost Pivovary Staropramen.

"Poslední změnu cen jsme provedli v lednu 2010, kdy jsme byli nuceni promítnout do cen zvýšenou spotřební daň a vyšší sazbu daně z přidané hodnoty. Tato změna cen negativně ovlivnila spotřebu piva, jak je běžné při zvyšování daní," řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. "Monitorujeme situaci na trhu, v tuto chvíli nebudeme otázku cen komentovat," dodal mluvčí.

Dvojka na trhu pivovarů, Staropramen, zdraží točené pivo v průměru o 50 haléřů. Ceny lahvového zatím zůstávají stejné. Staropramen tak zdraží od příštího týdne sudové pivo v průměru o 4,5 procenta.

Zdroj: Plzeňsko Regiony 24.cz | Mediafax

Když se radnici podaří obnovit provoz pivovaru, začne o něm Zvlášňý škola zase hrát.

Domažlické pivo, které dokonce ve svých písních opěvovala kdyňská kapela Zvlášňý škola, by se mohlo vrátit mezi pivaře. Domažlickým radním se totiž podařilo získat zpět pivovar, o který se soudili s pražským developerem.

„V dohledné době chceme začít s přípravou přestavby na minipivovar, restauraci a kulturní centrum regionu. To vše by mělo stát zhruba sto milionů korun. Stavba by měla začít na jaře 2012,“ tvrdí starosta Domažlic Miroslav Mach. Město odstoupilo od smlouvy s pražskou společností, která poté město zažalovala kvůli neplatné výpovědi. Krajský úřad ale potvrdil její platnost a bývalý pivovar je nyní majetkem města.

Pivaři čekají

Domažlice byly sice stále majitelem pivovaru, ale podle smlouvy ho měly developerovi prodat za 7,23 milionu korun po ukončení přestavby, která ale nezačala. Radnice proto uhradí pražské firmě veškeré provozní náklady. Odmítá ale uhradit například nepoužitelný projekt. Obyvatelé Domažlic považují zrušení pivovaru a následné machinace s budovou za ostudu. „Manžel měl domažlické pivo moc rád. Myslím si, že obnova a přestavba na minipivovar by byla pro město přínosem. Tyhle malé pivovary jsou teď v módě, tak proč by nemohl fungovat i ten v Domažlicích?“ říká Marie Stuchlová.

Naproti tomu někteří ortodoxní pivaři nevzpomínají na domažlické pivo moc rádi. „Dobré pivo to rozhodně nebylo. Ochutnal jsem to snad dvakrát a vůbec mi k srdci nepřirostlo. Já jsem zkrátka zvyklý na klasiku z Plzně, ale občas si dám i pivo z některého rodinného pivovaru,“ dodává Martin Staněk.

Starosta mimo jiné potvrdil, že zachované technické vybavení v obnoveném pivovaru zůstane i poté, co se veřejnosti otevřou kulturní sály, galerie, muzeum i dvě restaurace s třemi sty místy. „Budova je v dobrém technickém stavu a vyměnit bude třeba jen střechu a hydroizolaci,“ míní autor studie Jiří Vorel. Kulturní blok, který bude součástí pivovaru, chce radnice vybudovat z dotací Evropské unie. Na pivovar s restaurací, která přijde s fasádami na 25 milionů korun, hledá investora.

A jak na domažlické pivo vzpomínají členové kapely Zvlášňý škola? „Rozhodně v dobrém. Vždyť jsme o tom hráli a spoustu domažlického piva jsme i vypili. Je škoda, že naše pivo zmizelo, a doufáme, že v dohledné době bude zase k dostání,“ říká baskytarista Jiří GO Mezník. „Pokud se radnici podaří provoz obnovit, tak tu písničku o domažlickém pivu začneme zase hrát. Možná uděláme i nějakou novou, ale tu starou rozhodně obnovíme. Jsme takoví místní patrioti a k naší muzice prostě pivo patří,“ slibuje Mezník.

Nejstarší v Evropě

Pivovar, který proslul hlavně pivy Radní a Purkmistr, nechal Plzeňský prazdroj uzavřít v roce 1996. Budova pivovaru zhruba z roku 1720 je památkově chráněna. Tradice vaření piva ve městě ale sahá až do roku 1341, takže domažlický pivovar je údajně jedním z nejstarších ve střední Evropě.

Podle historika Zdeňka Procházky je budova bývalého pivovaru jednou z technických památek, které ještě v Domažlicích zůstaly. „Místní lidé říkají, že by měla budova sloužit původním účelům,“ tvrdí historik.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Zdeněk Mlnařík | Foto: Jan Ráček

Společnost Pivovary Staropramen zdraží od listopadu sudové pivo v průměru o 4,5 procenta. Ceny lahvových a plechovkových piv zůstanou na stávající úrovni. Firmu ke zdražení vedou rostoucí náklady. Firma své výrobky zdražovala naposledy v lednu kvůli zvýšení daní v rámci vládního balíčku úsporných opatření. Ke zvýšení cen zlatavého moku tehdy ze stejného důvodu sáhla většina pivovarů v Česku.

"Naše společnost byla nucena upravit ceny sudového piva, jelikož poslední plošnou změnu jeho cen, která se uskutečnila kvůli rostoucím cenám vstupů, jsme realizovali v prosinci 2008, to znamená před dvěma lety," uvedl mluvčí společnosti Pavel Barvík. Od té doby podle něj vzrostly ceny energií, sladového ječmene či komodit ovlivňujících ceny obalů na pivo. Na růstu nákladů se prý podílelo také nedávné omezení nákladní dopravy v Praze. Firma z tohoto důvodu v současnosti musí využívat delší distribuční trasy a hradit vyšší částky za mýtné.

"Zvýšené ceny už také reflektují avizovaný růst cen relevantních vstupů v příštím roce," dodal Barvík. Již v říjnu zdražilo zhruba o pět procent pivo sedm pivovarů sdružených ve skupině K Brewery. Zdražit půllitr piva o 50 až 70 haléřů plánuje v příštím roce Pardubický pivovar.

Pivovary Staropramen jsou s přibližně patnáctiprocentním podílem na trhu, jehož zhruba polovinu ovládá Plzeňský Prazdroj, dlouhodobě českou pivovarnickou dvojkou.

Tržby společnosti Pivovary Staropramen loni dosáhly 4,04 miliardy korun. Navzdory sedmiprocentnímu snížení objemu prodaného piva tak poklesly jen mírně z předloňských 4,05 miliardy korun. Staropramenu loni naopak výrazně vzrostl čistý zisk na 720,6 milionu korun z předloňských 289,6 milionu korun.

Předchozí vlastník Pivovarů Staropramen, společnost AB InBev, pivovary začátkem loňského prosince prodal firmě CVC Capital Partners společně s dalšími pivovary na Slovensku, v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku. Značka Staropramen je vlajkovou lodí celé skupiny vystupující pod názvem StarBev.

Zdroj: Týden.cz