Lucie Steinbachová pracuje jako archivářka Plzeňského Prazdroje. Kromě toho ale píše knihy. Jejím posledním počinem je kniha Plzeňský Prazdroj v historických fotografiích, pro jejíž sepsání použila archivní fotografie z pivovaru.

Kniha nabízí čtenáři ucelený obraz o tom, jak se pivo vyrábělo koncem devatenáctého století a pak třeba v padesátých letech minulého století.

"Archivní sbírka Plzeňského Prazdroje je velmi rozsáhlá a také zajímavá, což budou moci čtenáři sami posoudit. Práce na této knize se mi velmi líbila," řekla Steinbachová.

Staré fotografie zavedou čtenáře až do devatenáctého století a nabídnou mu pohled na starý pivovar a jeho kouzlo. Fotografie ukazují třeba výrobu sudů, kterých tu bednáři vyrobili ve třicátých letech minulého století ročně kolem čtyřiceti tisíc. Čtenáři mohou vidět, jak asi výroba vypadala a na skupinových snímcích si mohou prohlédnout i partu bednářů.

Velká většina snímků se v knize objevuje na veřejnosti poprvé. Nechybí v ní také nejstarší fotografie plzeňského pivovaru nebo snímek legendárního hostinského Martina Salzmanna. K vidění jsou v knize také letecké snímky pivovaru z dvacátých let minulého století.

Křest knihy se včera symbolicky uskutečnil ve sklepích Plzeňského Prazdroje. Jejím kmotrem je bývalý vrchní sládek Václav Berka.

"Jsem rád, že také ještě vycházejí knihy a že se najde někdo, kdo je umí napsat. Přeji knize, aby ji lidé četli a vydavatelům, aby takovýchto knížek vydali co nejvíc," řekl Berka. Knihu, která mapuje historii nejslavnějšího českého piva, vydalo nakladatelství Starý most. Navazuje tak na sérii knih, které mapují historii Plzně a pro nakladatelství je to již devatenáctá publikace.

Plzeňské vydavatelství a nakladatelství Starý most se zaměřuje na knihy s regionální tematikou a brzy oslaví šesté výročí svého vzniku.

Mezi starší publikace patří například kniha Škodovka v historických fotografiích nebo Plzeňané. (iDnes)

Plzeňský Prazdroj začal rozšiřovat výrobu ležáku Pilsner Urquell. V první fázi více než dvousetmilionové investice instaloval dva nové cylindro-kónické tanky. Těch bude celkem deset a kromě toho se počítá i s rozvojem sousední varny zprovozněné loni v září. Do ní už podnik dal 400 milionů korun.

Celý projekt se završí v květnu 2006. Roční kapacita výroby piva Pilsner Urquell pak přesáhne tři miliony hektolitrů, což je zhruba o šestinu více než v současnosti.

"Rozšíření výroby piva Pilsner Urquell je v souladu s nárůstem jeho prodeje na zahraničních trzích," dodal mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Podle něj letos Prazdroji opět výrazně roste export tohoto piva, domácí prodej se zatím drží loňské úrovně. Export pivovaru loni dosáhl 1,7 milionu hektolitrů a meziročně se zvýšil o 13 procent, letos by měl být jeho růst ještě vyšší.

Prazdroj loni prodal 9,7 milionu hektolitrů piva, o 200 tisíc hektolitrů více než předloni. Letos by se měl přiblížit k hranici deseti milionů hektolitrů.

Cylindro-kónické tanky používá plzeňský závod ke kvašení a zrání piva od roku 1991 a nyní jich má 104. Pivo v nich deset až 12 dnů kvasí a poté zhruba 30 dnů leží a zraje.

Nových deset kvasných nádrží, do nichž podnik vloží desítky milionů korun, bude stát do konce roku. Každý tank bude mít objem 3240 hektolitrů. "Tanky se plní na 2400 hl, čtvrtina objemu je ponechána na tvorbu pěny během kvašení," uvedl Bechtin.

Kapacita varny se po rozšíření zvýší z 12 na 18 várek denně, tedy o 22 000 hektolitrů mladiny týdně. Instalace nových nádob je ojedinělým projektem ve skupině SABMiller, kam Prazdroj patří. Zejména díky uspořádání ventilů, které snižuje úniky piva a zajišťují vysokou stabilitu kvasnic a tedy i piva. Na příští rok chystá pivovar v Plzni téměř miliardovou stavbu nové stáčírny piv. "Měla by začít na jaře a skončit do konce roku," uvedl Bechtin. Podle něj půjde o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Podnik dnes produkuje 55 procent piva točeného, zbytek v lahvích.

Čtvrtou, poslední etapu rozšíření varny Pilsner Urquell pivovar na příští rok nechystá. Její zahájení bude podle Bechtina záviset na vývoji světové poptávky po prémiovém plzeňském pivě. Šéf Prazdroje Mike Short uvedl, že SABMiller má s pivovarem v Plzni velké plány. V prvním čtvrtletí 2006 bude mít hotový plán využití celého areálu 58 hektarů. Přestavba z něj bude vycházet. (iDnes)

Po půl století se může vrátit k tradičnímu označení

Budějovický měšťanský pivovar (BMP) zaznamenal průlomový úspěch ve známkoprávních sporech s Budějovickým Budvarem i americkým pivovarnickým gigantem Anheuser Buschem, neboť Úřad průmyslového vlastnictví České republiky měšťanským pivovarníkům zaregistroval ochrannou známku B. B. Budweiser Bürgerbräu.

„Náš pivovar se tak jako nejstarší průmyslový pivovar v Českých Budějovicích může vrátit po více než půl století ke svému tradičnímu označení piva Budweiser Bürgerbräu, které sice užíval a měl chráněno dávno před tím, než v roce 1895 vznikl Budějovický Budvar, ale které mu bylo dlouho odpíráno v důsledku, že všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na národní podnik Budějovický Budvar,“ řekl Právu generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Připomněl, že označení Budějovický měšťanský var (Budweiser Bürgerbräu) spolu s označením Budějovické pivo (Budweiser Bier) bylo uznáno jako chráněné zeměpisné označení v Evropské unii, a to přímo jako součást přístupové smlouvy ČR k EU v roce 2004. Nyní mu patentový úřad zaregistroval ochrannou známku B. B.

Budweiser Bürgerbräu bez možnosti odvolání. Pro označení piva zČeských Budějovic tak budou opět existovat dvě řady ochranných známek, stejně jako tomu bylo v minulosti. Na jedné straně to je pro Budějovický Budvar známka Budweiser Budvar a na druhé straně pro Budějovický měšťanský pivovar známka B. B. Budweiser Bürgerbräu. Jak v této souvislosti zdůraznil evropský patentový zástupce Jiří Sedlák zadvokátní, patentové a známkové kanceláře Kudrlička & Sedlák, posiluje registrace ochranné známky B. B. Budweiser Bürgerbräu pozice Budějovického měšťanského pivovaru na domácím i zahraničním trhu, a to zejména ve sporech s Budějovickým Budvarem i americkým pivovarnickým koncernem Anheuser Buschem, s nímž už nyní vede soudní spory v Izraeli, Maďarsku, Řecku, Dánsku. „Verdikt patentového úřadu ovšem paradoxně prospěje i Budějovickému Budvaru, protože spory, které dosud vedl s Anheuser Buschem, měly slabinu v tom, že AB užíval značku Budweiser v USA od roku 1876, ale Budějovický Budvar vznikl až v roce 1895. Pokud se tedy Budějovický Budvar odkazoval na historii, odkazoval se tak nikoli na historii vlastní, ale na historii Budějovického měšťanského pivovaru, který vyvážel budějovické pivo do USA již po roce 1800,“ konstatoval Sedlák

Podle zástupců Budvaru nemusí být rozhodnutí patentového úřadu o registraci ochranné známky „B. B. Budweiser Bürgerbräu“ definitivní. „Zvažujeme, zda podáme správní žalobu k Městskému soudu v Praze,“ sdělila právnička Budějovického Budvaru Helena Lejtnarová. (Právo)

Časopis Pivní Kurýr včera vyhlásil Budějovický Budvar Pivem roku 2006. Pivovar získal cenu již posedmé za sebou. V soutěži nehodnotí piva odborníci, ale sami pivaři prostřednictvím anketních lístků.

Ocenění si Budvar cení více než vítězství v odborných soutěžích. „Při odborném hodnocení je to názor třeba dvaceti lidí s různou chutí, což je oproti spotřebitelům podstatně menší vzorek,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček.

Zákazníci podle Bočka od piva očekávají chuť a stabilní kvalitu. „Přitom pivovarská výroba není tak konzervativní, jak to vypadá. Každý rok se neurodí stejné suroviny, i kvasinky jsou živé, proto musíme se surovinami aktivně pracovat, abychom kvalitu udrželi na stejné úrovni,“ vysvětlil Boček.

Za Budvarem skončil na druhém místě Plzeňský Prazdroj. „To, že jsme se umístili před Prazdrojem, nás těší, je to vždy takové derby,“ zasmál se Boček. Celkem pivovar nasbíral již čtyři desítky ocenění doma i v zahraničí. Letos jeho tmavý ležák získal v Británii titul Nejlepší importované pivo.

Naopak v soutěži České pivo pořádané Výzkumným ústavem pivovarským, kde piva hodnotí právě odborníci, letos neuspěl. Jiných českých soutěží se pivovar neúčastní.

Letos pivovar pro své příznivce nachystal dvě překvapení - v říjnu vyměnil hnědé lahve za zelené a na předvánoční období nachystal do obchodů speciální pivní balení. „Na příští rok chystáme další novinky, ale zatím se k nim nebudu vyjadřovat,“ dodal Boček. (MF Dnes)

Budějovický Budvar změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005.

Budějovický Budvar, n.p. změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005. Informovala o tom Radka Spiesová z mediální agentury Hauska&Partner.

Firma 6production převzala reklamní aktivity, jež se netýkají televize a rozhlasu, po PPD Services, s níž Budvar spolupracoval od roku 2003.

"Hlavními faktory byla prezentovaná kvalita řešení požadavků podle našeho zadání, kvalita a flexibilita reportingu. V neposlední řadě též rozpočet, který odpovídal nabídce za jejich komplexní služby," uvedla marketingová analytička pivovaru Pavlína Jandová. Podotkla, že spolupráce bude zahájena co nejdříve. Bližší podrobnosti kontraktu pivovar nezveřejnil.

Reklamu v médiích zajišťuje českobudějovickému pivovaru agentura Kaspen, která kromě jiného pracuje i pro Oskar Vodafone či Kofolu. Nejznámější reklamou je série televizních spotů, v nichž Budvar vychvalují svérázní angličtí padesátníci Bob a Dave.

Budějovický Budvar loni vyrobil 1,112 milionu hektolitrů piva. Výstavem patří mezi čtyři největší pivovary v zemi. Celkové výnosy Budvaru dosáhly loni 2,3 miliardy korun. Budvar patří též mezi přední domácí exportéry. Minulý rok vyvezl téměř 510.000 hektolitrů piva do 60 zemí světa, například do Austrálie, Japonska, Kanady a nově jako první český pivovar do Turecka. (MaM)

Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňský Prazdroj, letos zvýšil výstav o víc než 17 procent a blíží se k historické hranici 1,5 milionu hektolitrů. Po Plzni a Radegastu je třetím největším českým pivovarem.

Ke zlepšení výsledků přispělo mimo jiné rozšíření portfolia výrobků se značkou Velkopopovický Kozel o jedenáctistupňové pivo Medium nebo zahájení licenční výroby v Maďarsku. Díky rostoucímu exportu a licenční výrobě je Velkopopovický Kozel nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. Letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, řekl manažer pivovaru Pavel Šemík.

Pivovar Velké Popovice letos vystavil 70.000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, 46procentní pozici na českém trhu. V porovnání s rokem 2002 se tohoto výrobku v současnosti prodá v průměru o čtvrtinu víc.

Firma letos například opravila historické pivovarské nádvoří podle původních výkresů a otevřela novou návštěvnickou trasu. Do čistírny odpadních vod investovala už kolem 50 milionů Kč.

Plzeňský Prazdroj, je přední českou pivovarnickou společností a největším exportérem českého piva. Jeho hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.

Plzeňský Prazdroj je lídrem českého trhu a s vývozem do 50 zemí celého světa je zároveň největším exportérem českého piva. Patří do mezinárodní pivovarnické společnosti SABMiller plc, jedné z největších na světě. (MaM)

Pivovar Velké Popovice, který je součástí skupiny Plzeňského Prazdroje, letos zvýší výstav piva o více než 17 procent a blíží se k hranici 1,5 miliónu hektolitrů. Upevnil si tak pozici třetího největšího tuzemského pivovaru po Prazdroji a Radegastu.

Ke zlepšení výsledků přispělo především rozšíření portfolia o jedenáctistupňové pivo Velkopopovický Kozel Medium, ale i zahájení licenční výroby v Maďarsku. Dík růstu exportu a licenční výrobě se Kozel stal nejprodávanějším českým pivem v cizině.

Pivovar letos vystavil 70 000 hektolitrů černého piva a v tomto segmentu má vedoucí, asi 46procentní podíl na českém trhu.

Kozel letos získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, sdělil Právu manažer pivovaru Pavel Šemík. (Právo)

Husovo náměstí se včera v deset hodin dopoledne stalo terčem nájezdu desítky Mikulášů. Ti všem procházejícím jako koledu rozdávali krušovický jubilejní ležák. Šlo o marketingovou akci královského pivovaru. Kromě Rakovníka autobus s Mikuláši vyrazil i do Nového Strašecí. Nejenom rakovnický okres měla parta Mikulášů ve svém pondělním itineráři, jubilejního ležáku se dočkali i občané Berouna, Slaného a dalších středočeských měst. (Rakovnický deník)

Williama Lobkowicze, který s Rainerem Schrotem vlastní Lobkowiczký pivovar, jsme požádali o rozhovor.

Co pro vás znamenal rok 2005?

V letošním roce se nám podařilo prolomit magickou hranici a při roční výrobě piva se náš malý pivovar dostal nad 100 tisíc hektolitrů. Těší mne, že v posledních třech letech jsme navýšili stav zaměstnanců, tedy z původních 54 na 71. Za dva poslední roky jsme také zvýšili průměrné mzdy zaměstnancům o dvacet procent. Nebylo to pod tlakem odborů, ale z naší vůle. Už dvakrát po sobě se stalo, že jsme při vyjednávání o mzdách odboráře předběhli. Naposledy to bylo asi před třemi týdny.

Vaší rodině patří také zámky v Nelahozevsi a Roudnici. Jak pokračuje jejich rekonstrukce?

V Roudnici děláme nové fasády. Velikou letošní investicí byla oprava hlavní věže, v interiérech jsme zcela rekonstruovali tři místnosti, včetně starých kachlových kamen, upravovali jsme podlahy. V Nelahozevsi jsme například udělali novou restauraci a zdvojnásobili též prostory kuchyně. Objekty vylepšujeme už devět let a spolupracujeme při tom s památkáři. Postupujeme podle projektů. Hlavní věc je, že se nám podařilo dát do pořádku střechy, což bylo velmi finančně nákladné.

Kde strávíte letos Vánoce?

Tentokrát budeme o Vánocích v USA. Svátky strávíme společně v rodinném kruhu a s přáteli. Těším se, že závěrem roku s mými příbuznými i příbuznými mojí ženy budeme lyžovat, trochu cestovat, ale hlavně si chceme užít klidu a rodinné pohody a samozřejmě, že budeme popíjet naše pivo. Rodina je pro mne nesmírně důležitá. Nechci ji šidit na úkor svého zaměstnání. Důležité je, abych se dětem věnoval právě teď, jak při studiu, tak při jejich hrách. Nechci nic promeškat. Uvědomuji si, že až budou dospělé, tak mne nebudou tolik potřebovat. (Benešovský deník)

V příštím roce oslaví Lobkowiczký pivovar 540 let od doby, kdy se v něm začalo vařit pivo. "Ve spolupráci s obcí a starostou Vysokého Chlumce Františkem Chlastákem jsme požádali kraj o dotaci na akci, která má pracovní název Kulturní léto. Do té bychom chtěli včlenit i oslavy pivovaru," uvedl ředitel Lobkowiczkého pivovaru Petr Peniaštek. "Znamená to, že nechceme v létě už dělat na statku Rockfest. Byla to přechodná akce v době, kdy pivovar navyšoval výrobu a nemohl se tak kultuře věnovat. Vrátit zábavu chceme do areálu a program budeme vybírat takový, aby byl příjemný pro všechny generace. Nepůjde o žádnou mega akci, ale tak pro 1000 až 1500 návštěvníků," plánuje ředitel. (Příbramský deník)

Pivovar Nymburk chce počátkem příštího roku rozjet výrobu speciálního pivního nápoje s šesti procenty alkoholu a exotickými přísadami, který bude určen především na export.

Na této výrobě bude spolupracovat s monackou společností Propaganda Products, která vlastní příslušnou licenci. Novinka sice obohatí nabídku pivovaru, ale bude se vyrábět jen v malých objemech a neměla by zásadně zvýšit celkový výstav, který se již několik let drží pod 150.000 hektolitrů ročně.

Nový nápoj na bázi piva, který se bude stáčet do speciálních lahví, nemá podle ředitele pivovaru Pavla Benáka mnoho společného s původními recepty klasického nymburského piva. "Je vařen trochu jinak, je méně chmelený a je i silnější," řekl Benák. Bude obsahovat přísady povzbuzujícího prostředku guarana, ibiškový sirup a kofein a mělo by posilovat imunitní systém a také povzbuzovat organismus například při déletrvající námaze.

Podle Benáka se bude tento nápoj prodávat především v různých barech a na diskotékách. Bude také zřejmě podstatně dražší než běžné pivo. "Pokud se tam třetinka piva prodává třeba za 15 až 20 korun, tak tohle se bude prodávat u konečného spotřebitele třeba za 50 i 80 korun," řekl Benák. Neočekává proto, že by pivovar produkoval tuto specialitu ve velkých objemech. Hodlá zatím i do budoucna uchovat roční výstav pod 150.000 hektolitry, aby nemusel platit vyšší spotřební daň.

Výroba se rozjede počátkem příštího roku, pokud dopadnou dobře všechny potřebné zkoušky nápoje. Monacká strana by měla podle Benáka finančně přispět na potřebné technologické úpravy linky. (Aktuálně)

Podobně jako v jiných českých královských městech, tak i v Nymburku vařili měšťané pivo prakticky od založení města.

„Prvním dokladem, kdy se tato skutečnost nepřímo uvádí, je obnova práv a výsad města Nymburka z rozhodnutí krále Jana Lucemburského ze dne 26. prosince 1328. K mnoha privilegiím patřilo i právo mílové, které městu umožňovalo udržet si monopolní postavení ve výrobě a prodeji piva,“ uvádí František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Doklad o vaření zlatého moku se také nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan. Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k bohatnutí měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast Nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město poté ztratilo mnoho venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva.

„V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva měly sídlo v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary této konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za oběť požáru,“ dodává František Sýkora.

Novým místem, kde se začalo vařit pivo, byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla prusko-habsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem různí sládkové.

Vdalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské pivo na trhu těžko prosazuje.

K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk-Poříčany. Jeho poloha umožnila skvělý rozvoj do budoucna. Instalované zařízení bylo ve své době na špičkové úrovni a umožnilo vysokou pracovní produktivitu. Období 1. světové války přetrhlo nadějnou novodobou existenci pivovaru, protože nastal nedostatek chmele a ječmene. V dobách první republiky se pokračovalo v modernizaci. Bez zajímavosti není skutečnost, že na rozvoji nymburského pivovaru se podílel František Hrabal, otec známého spisovatele Bohumila Hrabala. V pivovaru pracoval v letech 1919-1929 jako účetní, v letech 1929-1948 jako správce. Od roku 1948 do roku 1953 zde pak působil jako národní správce. (MF Dnes)

Pivovar, který proslavil především Hrabal, si nemůže letos stěžovat na nepřízeň osudu. Kromě toho, že nymburská piva získala několik ocenění na celostátních degustátorských soutěžích, projevila zájem o spolupráci s pivovarem monacká společnost Propaganda Products. V lednu by mělo být jasné, zda se Monačané budou podílet polovinou na investici do nové výrobní linky. Rozsah investice odhadl ředitel pivovaru Pavel Benák na dva až tři miliony korun. "Chtějí po nás, abychom pro ně stáčeli nápoj s exotickými přísadami na bázi piva s obsahem šesti procent alkoholu. Pokud se zkušební produkty osvědčí, budou se podílet na výstavbě nové stáčecí linky. Nápoj má být určený především pro mladé spotřebitele mezi 18 a 25 lety," nastínil Benák. Roční výstav nymburského pivovaru se pohybuje stále pod 150 tisíc hektolitrů a společnost se podařilo stabilizovat. Ředitel Benák prozatím o zvýšení výstavu neuvažuje s ohledem na spotřební daň. Zvýšení by se vyplatilo až při dalším nasmlouvání zakázek o objemu 20 tisíc hektolitrů. (Nymburský deník)

Chcete doplnit vitamin B, a nechcete polykat umělé vitaminy?

Nedostatkem vitaminů skupiny B totiž trpí většina žen. Tento vitamin se totiž nemá příliš rád s hormonální antikoncepcí, která nejenže mírně brání vstřebávání těchto vitaminů, ale i je z těla ve vyšší míře odvádí.

Trvalý béčkový deficit je tedy víc než pravděpodobný. Totéž se týká i kyseliny listové, která se doporučuje při plánování těhotenství.

Pokud tedy tento nedostatek nechcete řešit konzumací piva, protože i to je bohaté nejen na vitaminy skupiny B, ale i na různé enzymy a minerální látky, máte jinou možnost.

Ale stále zůstaneme v pivovaru. Už víte?

Z kvasnic byla totiž izolována látka, která dostala název vitamin B15 a jméno kyselina pangamová. Od ní je odvozen název proslulých pivovarských kvasnic, které na základě patentu již od roku 1958 vyrábí pivovar Braník.

Ano, řešením jsou sušené pivovarské kvasnice.

Kvasničná buňka je přírodní minilaboratoř, která obsahuje lehce stravitelné a biologicky cenné látky vhodné pro doplňkovou výživu. V proměnlivých množstvích, která odpovídají přirozené variabilitě suroviny, obsahuje:

Vitaminy: B1, B2, B6, B12, kyselina pantotenová, panamová a listová, niacin, biotin, cholin.

Minerální látky: vápník, fosfor, draslík a hořčík

Stopové prvky: železo, měď, zinek, mangan.

K dostání jsou v různých variantách, a to dokonce i s přídavkem bifidogenních bakterií nebo pupalkovým olejem. Stejně tak můžete dostat kvasnice s přídavkem Glukavinu, který posiluje přirozenou imunitu těla.

Pokud vám vadí kvasnicová příchuť těchto tablet, tak nezoufejte. Pro vás existují stejně účinné tobolky v dražé.

Doporučují se nejen nemocným a rekonvalescentům, ale i těm, kteří chtějí posílit organismus zatížený zhoršeným životním prostředím a těm, kdož se chtějí chránit před nemocemi.

Pivovarské kvasnice jsou šancí pro pleť stiženou akné, ale zlepšují celkový stav i citlivé pleti, zvyšují její odolnost. Zlepšuje se kvalita vlasů i nehtů.

Jediným možným negativem užívání tohoto vitaminu je fakt, že u některých jedinců způsobuje zvýšenou chuť k jídlu.

Doplnila bych, že občas je to přímo nenažranost, protože je vám v tu chvíli jedno, co jíte, hlavně že něco jíte…

Prostě pivovarské kvasnice vám dodají chuť nejen do života… (Žena-in)

V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek, plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006.

Spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. začne v najbližších dňoch v petrohradskom pivovare Heineken Brewery s výrobou piva značky Zlatý Bažant, ktorú má vo svojom portfóliu.

"V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek," uviedol pre agentúru SITA hovorca firmy Heineken Slovensko Peter Švec. Dodal, že plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006. Týmto krokom ukončí Pivovar v Hurbanove export fľaškového piva značky Zlatý Bažant na ruský trh.

Dôvodom začatia licenčnej výroby Zlatého Bažanta v Rusku bol podľa Šveca výrazne sa zvyšujúci dopyt po tejto značke a neustály nárast exportu zo Slovenska. Zlatý Bažant bude po značkách Heineken a Buckler len treťou značkou z celosvetového portfólia skupiny Heineken N.V. vyrábaným lokálne v Rusku.

Spustenie licenčnej výroby bude sprevádzať aj marketingová podpora, ktorá má za úlohu zvýšiť akceptáciu značky. "K zvýšeniu konkurencieschopnosti Zlatého Bažanta nepochybne prispeje aj jej zaradenie do ponuky kompletnej distribučnej siete Heineken Rusko. Doteraz sa jeho distribúcia zabezpečovala prostredníctvom troch nezávislých importérov," vysvetlil Švec.

Ako pokračoval, spoločnosti Heineken Slovensko sa okrem Zlatého Bažanta darí na ruský trh v segmente prémiových pív úspešne umiestňovať aj pivo Kelt. Ten sa však bude pre ruský trh naďalej variť na Slovensku a exportovať vo fľaši a v plechovke.

Rusko je podľa Šveca jedným z najdynamickejšie rastúcich pivných trhov na svete. Aktuálne figuruje v prvej päťke podľa objemu predaného piva za USA, Čínou, Nemeckom a Brazíliou.

"Po intenzívnejšej sérii akvizícií v rokoch 2004 až 2005 je sieť Heineken Rusko so svojimi už desiatimi pivovarmi tretím najsilnejším hráčom s ambíciou naďalej rásť," komentoval Švec. V roku 2004 dosiahla podľa neho spotreba piva na obyvateľa 58 litrov a postupne sa bude zvyšovať na úroveň obvyklú v krajinách s pivovarníckou tradíciou.

Skupina Heineken N.V. je na Slovensku zastúpená spoločnosťou Heineken Slovensko, ktorá na slovenskom trhu pôsobí od roku 1995. Do portfólia spoločnosti Heineken Slovensko patria značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner, Gemer, Heineken, Amstel, Desperados a Starobrno. (e-Trend)

Před Vánocemi se objeví v některých hospodách speciální piva.

Jakou dobrotou vybočit na Vánoce z běžných pochutin? Výrobci na střední Moravě to vyřešili za vás. Na předvánoční trh chystají například speciální malinovici či pivo. I k němu se bude možné zakousnout do speciální variace pocházejí z loštické tvarůřkárny.

Sváteční speciály už zrají i v pivovaru v Litovli či hanušovické Holbě. "Sváteční speciál je vlastně třináctistupňové pivo, které obsahuje kolem šesti procent alkoholu. Byl o něj velký zájem, tak jsme ho opět zařadili do prodeje v zimních měsících, neboť takto silné pivo zahřeje," slibuje ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. Ležák se bude prodávat od prosince do května.

Hanušovičtí už uvařili Holbu Šerák Speciál 13,51 stupně. Jeho síla se podle tradice odvíjí od výšky jesenického vrcholu Šerák. "Aby získal správný říz, zraje dva měsíce v ležáckých sudech," tvrdí Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. Před Vánocemi se do hospod dostane kolem osmi set hektolitrů a pivovar předpokládá, že na čepu vydrží do konce tohoto roku.

Pivovary vaří speciální piva v limitovaných sériích pouze několikrát do roka. "Oblíbili si je především znalci. Etikety speciálů jsou také vyhledávaným sběratelským artiklem," podotkl mediální zástupce litovelského pivovaru Miroslav Slaný.

Pozadu nezůstávají ani další firmy. Například prostějovská palírna U Zeleného stromu nabídne speciální malinovici a tvarůžkárna v Lošticích vyrábí sváteční tyčinky (iDnes)

Heineken ho do tejto krajiny presúva len ako svoju tretiu novú značku

Po dávnejšom spustení licenčných výrob hurbanovského piva Zlatý Bažant v Maďarsku a Česku rozbieha holandský Heineken produkciu tejto svojej slovenskej značky už aj v Rusku. Koncern začal Bažanta od začiatku tohto mesiaca variť vo svojom petrohradskom pivovare Heineken Brewery.

Predpokladaný úspech projektu má zabezpečiť to, že Heineken do Ruska dlhšie vyvážal Bažanta aj priamo zo slovenskej výroby. Navyše, značka bola v tejto krajine známa ešte z čias, keď oba štáty patrili do socialistického bloku.

Z hurbanovského pivovaru, dcérskej firmy Heinekenu Slovensko, sa v posledných rokoch vozilo do Ruska vždy niekoľko desiatok tisíc hektolitrov piva.

Najdôležitejším zahraničným trhom však stále pre Heineken Slovensko ostáva susedné Česko, kde ročne predá zhruba stotisíc hektolitrov piva. Rusko sa však tiež priraďuje k prioritným oblastiam.

Táto svetová veľmoc patrí k najdynamickejšie rastúcim pivárskym trhom a aj predaj Zlatého Bažanta sa tam za prvých deväť mesiacov tohto roku zvýšil takmer o dve tretiny. Holandský koncern okrem slovenskej značky priniesol do Ruska už iba dva nové brandy – Heineken a Buckler. (eTrend)

Napriek 7-% poklesu spotreby piva na Slovensku sa bratislavský Pivovar Stein, a. s., neobáva hospodárskeho výsledku. Od januára do októbra Stein predal 121 417 hektolitrov (hl) piva, čo predstavuje 84,91 % ročného plánu. Ako uviedol predseda predstavenstva spoločnosti Marian Beňo, index rastu v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roku je 104,5. Očakáva, že koncoročný plánovaný hospodársky výsledok Stein mierne prekročí.

Spoločnosť Stein je majetkovo plne vo vlastníctve slovenského kapitálu, čo v konkurencii dvoch kľúčových medzinárodných reťazcov, vyrábajúcich pivo na Slovensku, vytvára zložitejšie konkurenčné prostredie. Trh však neváha obohatiť o nové segmenty. Pred Vianocami prichádza Stein so 14-stupňovým svetlým Ležiakom špeciál, ktorý by mal osloviť najmä labužníkov kvalitného piva. Odporúčaná maloobchodná cena za pol litra je len 13,90 Sk. (Orange)

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus s.r.o. (jediný společník: Jarmila Kociánová, Rakouská republika). Společnost se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť bývalý majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve. Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupil minipivovar od dodávek pro hypermarkety. Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Dérer však dál dodávají do Německa, kde si našlo své konzumenty. (MF Dnes)

Před 108 lety byl v Ostravě založen pivovar Ostravar. „Tak bohatou historií a tradicí se už dnes ve městě může pochlubit málokdo,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. První pivo se v Ostravaru začalo stáčet na jaře roku 1898. Od té doby se roční produkce více než zdesetinásobila. V současné době uvaří pivovar Ostravar ročně kolem půl miliónu hektolitrů zlatavého moku.

Základ produkce pivovaru tvoří značka Ostravar, která je nabízena ve třech variantách: Premium, Originál a Strong. Dále pivovar vaří také pivní speciály - sametový Velvet a tajemný černý Kelt.

Před měsícem dostal pivovar Ostravar k sto osmým narozeninám od Českého svazu pivovarů a sladoven ten nejhezčí dárek. Pivovarští experti mu udělili titul České pivo roku 2005. ”Je vidět, že naše receptura spodního kvašení se silnějším řízem, plnou chutí a středně hořkým dozníváním stále i po více než 100 letech oslovuje zákazníky, a na to jsme velmi pyšní,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Kužela. (Agris)