Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Nedávno se mne redaktor Sokolovského deníku Milan Hloušek zeptal, jak jsem přišel na to, napsat knihu o pivovarech na Sokolovsku. Bylo tomu tak. Asi před dvěma lety přišel za mnou sokolovský výtvarník pan profesor Weinfurter s tím, že byl v sokolovském muzeu, kde se poptával po nějakých materiálech o pivovarech na Sokolovsku, a v muzeu mu řekli, aby se obrátil na mne.

U pana Weinfurtera si totiž objednal zhotovení plastické mapy pivovarů na Sokolovsku pan Pajtaš, hostinský restaurace „U Smrku“ v Sokolově. A já jsem ve svých sbírkách pohlednic skutečně našel několik pohlednic, které zobrazovaly pivovarské objekty, a tyto pohlednice jsem mu dal k dispozici. A on udělal keramickou mapu, která v současné době zdobí jednu stěnu hostince „U Smrku“. Pan prof. Weinfurter nám bohužel v nedávné době zemřel, a tak tato keramická mapa byla jeho posledním uměleckým výtvorem.

Ale vaření piva v pivovarech na Sokolovsku mne zaujalo tak, že jsem začal studovat regionální práce historiků v jednotlivých obcích Sokolovska a vybíral jsem zejména zprávy o dějinách vaření piva. A zjistil jsem, že během staletí bylo na Sokolovsku celkem 30 pivovarů, respektive míst, kde se pivo vařilo. Vaření piva ve středověku nebylo dovoleno každému, bylo to jedno z privilegií, která dával nejdříve panovník královským městům, později ale pověřoval i šlechtické velmože, aby zakládali na svých panstvích města, a i oni mohli dávat svým městům právo k vaření piva.

A Sokolovsko ve středověku mělo tradici rudného hornictví. To se v určitých stoletích provozovalo ve Slavkovském lese, ale zejména v Krušných horách na Kraslicku, ale hornická činnost rudného kutání je prokázána i přímo na Sokolovsku. A ruda ve středověku se dobývala napřed ručně, ale později ohříváním rudné skály.

Až teprve po třicetileté válce se začal používat k rozrušování skály střelný prach. A tak při hornické práci byla značná potřeba pití a horníci, ale i dělníci ve šmelcovnách měli značnou potřebu pití. A nepili vodu, ale pivo. Ale pili pivo z druhé anebo z třetí várky, tedy méně alkoholické, ale mělo chuť piva a v horkém prostředí hasilo žízeň.

A tak jsem shromáždil některé údaje jak o vaření piva vůbec, tak i o vaření piva v českých zemích a ty jsem s různými vyobrazeními dal do kupy. Chtěl jsem, aby kniha vyšla i v česko-německé verzi, ale to se mi bohužel nepodařilo.

Mezitím jsem získal ještě jiné poznatky o vaření piva na Sokolovsku, ale i obrazový materiál, a tak bude-li zájem o nové vydání, tyto v knize doplním.

Chtěl jsem poděkovat nakladatelství Fornika, které zejména graficky knihu velmi dobře upravilo. Snad kniha potěší nejenom milovníky pivního moku, ale přispěje i k dějinám zdejšího regionu.

Zdroj: Sokolovský deník | Autor: Jiří John, autor knihy Vaření piva v českých zemích a zaniklé pivovary na Sokolovsku


Černé zlato ze Smaragdového ostrova

[čtvrtek, 19. březen 2009]

Jet do Irska a nepít Guinness je jako jet do Vegas a nezahrát si s jednorukým banditou. Už 250 let.

Plakát

Pivovar Guinness slaví kulatiny. Od chvíle, kdy Arthur Guinness podepsal smlouvu o pronájmu dublinského pivovaru St. James Gate, uběhne letos již 250 let. I když se narozeniny budou slavit v den výročí podpisu smlouvy, tedy 31. prosince, jeden z vrcholů oslav nastává už 17. března na sv. Patrika, kdy svůj národní svátek slaví celý „Smaragdový ostrov“.

A Guinness je stejně jako sv. Patrik jedním z jeho symbolů. Světově nejoblíbenější pivo typu stout se vyváží do 150 zemí celého světa, kde se ho denně vypije 10 milionů sklenic. Stejně jako před 250 lety se k jeho výrobě používají pouze čtyři základní suroviny: voda, ječmen, chmel a kvasnice. Nepřidávají se žádné umělé přísady. Snad i proto se traduje, že Guinness dnes chutná úplně stejně jako v dobách, kdy z bran dublinského pivovaru vyjela v dřevěných sudech první várka. Milovníci Guinnessu nemusí mít strach, že by jejich pivo jednou došlo – nájemní smlouvu totiž Arthur Guinness uzavřel na 9000 let.

Identita značky Guinness

Když se Guinness začal vyrábět, pojmy jako „identita značky“, „merchandising“ či „propagace prodeje“ měly hodně času do svého zrození. Nicméně již v 19. století se díky obchodním úspěchům stal Guinness terčem snah falzifikátorů, proto pivovar v roce 1862 zavádí klasickou a s úpravami až do dnešního dne používanou etiketu. Až do 20. století se totiž Guinness dopravoval k distributorům v sudech. Ti pak sami zajišťovali lahvování a doručení finálního produktu k zákazníkovi. Po zavedení nové etikety se museli firmě písemně zaručit, že budou označovat láhve pouze těmito značkami, což se dá označit jako počátky „formalizované kontroly kvality“. V první polovině 20. století se začalo hovořit o reklamě tak, jak si ji představujeme dnes. Rozšířila se produktová řada (Guinness Draught, Guinness Extra Stout), standardizovaly se grafické prvky a začaly se využívat všechny tehdy dostupné komunikační kanály. Grafické prvky doznaly během času lehkých změn, tři základní body brand identity ovšem zůstávají přítomny na všech formách propagačních materiálů, od obalu přes print až po televizní spoty.

Tak trochu jiná expozice

Bývalá fermentační budova Guinness Storehouse má sedm pater. Dnes slouží jako muzeum a ukázka toho, „jak se to v Guinnesu dělalo a dělá“. Od klasických zařízení podobného druhu se ovšem liší asi tak, jako Guinness sám od neidentifikovatelného europiva jakékoli značky. Sama budova se nachází v jihozápadní části Dublinu. Už její tvar připomíná klasickou pintu – s tím rozdílem, že kdybyste tuto naplnili, pojme do sebe 14,3 milionu pint černého zlata. Všechno je velké a všeho je tady moc. Hned v přízemí je rozsáhlý archiv, ve kterém jsou uloženy všechny písemnosti, reklama, tištěné materiály – včetně originálu nájemní smlouvy, podepsané v roce 1759 Arthurem Guinnessem. V prvním patře si projdete postup výroby černého zlata od základních surovin přes mletí, fermentaci, filtrování až po výsledný produkt. To vše je doplněno ukázkami historických nástrojů, aktuálních postupů, audiovizuálními vysvětlivkami… Doporučená doba na prohlídku je hodina a půl, já jsem tam strávil hodiny tři a měl jsem pocit, že ještě jednou tolik by se klidně sneslo. Ve třetím patře je výstava reklamních předmětů, letáků a plakátů od těch prvních z 30. let až po dnešek.

Autor obrázků John Gilroy pracoval pro reklamní agenturu Benson’s. Když agentura v roce 1928 vyhrála reklamní tendr na Guinness, mohla se zrodit bájná postavička hlídače v zoologické zahradě s jeho pověstnou partičkou zvířat včetně nejpopulárnějšího tukana. Gilroyovy první skeče zaujaly studio Walta Disneye, a dokonce dostal z Hollywoodu nabídku na práci. Naštěstí pro Guinness odmítl a zůstal věrný černému zlatu. V expozici nemůže chybět restaurace s originálními guinnessovskými recepturami, prodejna reklamních předmětů, kde koupíte všechno od triček a mikin přes plakáty a knížky až po otvíráky na pivo, čokoládu a třeba i hořčici s příchutí Guinnesse. V posledním, sedmém patře si pak můžete vyměnit útržek ze vstupenky za pintu piva Guinness, a jelikož se jedná o jednu z nejvýše položených restaurací ve městě, vychutnáte si ji i s unikátním výhledem na město.

17. března je každý Irem

Svátek svatého Patrika spouští ve městě šílenství. Od rána je jedna z hlavních ulic Dame Street uzavřena kvůli průvodu, který odpoledne prochází od Parnell Square až k hlavní katedrále sv. Patrika. Turisté z celého světa od rána kolují městem, oblékají se do úsměvných zelených klobouků a nasazují si rezavé vousy. V celé zemi se nepracuje a lidé mají radost, že mohou od rána pít. „Nejhorší jsou Američani,“ říká Honza Križka, dlouhodobě žijící v samém centru dění na Temple Baru. „Je to takový místní sport. Když se vás některý z Američanů, které jde poznat na první pohled, protože si oblékají trička ,Kiss Me, I’m Irish’, zeptá, kde začíná průvod, je zvykem je poslat na Sherriff Street, což je jedna z nejdrsnějších ulic v Severním Dublinu,“ usmívá se Honza.

„Něco jako kdyby se v Praze ptali na Pražský hrad a vy je poslali do Libně,“ přitakává jeho partnerka Jitka a usrkává z první ranní pinty. Stará pověst tvrdí, že 17. března je každý Irem. Takže mě omluvte, jdu si koupit irskou vlajku a vyrážím do ulic. Sláinte!

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Zdeněk Strnad


PET lahve v Německu i ve světě

[čtvrtek, 19. březen 2009]

PET obaly patří, na základě jejich četných předností zvláště v oblasti nealkoholických nápojů, k velmi oblíbeným. Jejich vývoj je stále na vzestupu, jak v Německu, tak také mezinárodním měřítku. U piva se tato situace v jednotlivých zemích odlišuje. Ukazuje se, které nápoje a ve kterým množství jsou spotřebitelů balených v PET obalech akceptované, a které trendy se budou vyskytovat v budoucnosti.

Nejen v Německu je popularita PET obalů u nealkoholických nápojů ničím nepřerušovaná. Mezinárodně se sestává z 59 procent veškerých lahví vyrobených z těchto materiálů, oblíbených pro svou nepatrnou hmotnost a bezpečnost. U spotřebitelů stojí v popředí jejich denní potřeba a přirozeně jejich cena. Po PET lahvích následuje balení nealkoholických nápojů do plechovek (12 %), do kartonů (11 %), teprve potom následují skleněné lahve s podílem devíti procent veškerého trhu s obaly.

U piva vypadá situace ovšem celkem jinak. Zde jsou skleněné lahve užívány s opravdu vysokým podílem, okolo 71 procent, jsou ještě pořád nejoblíbenějším obalem, následovaný plechovkami (23 %) a konečně PET lahvemi s „pouze“ šesti procenty podílu na celkovém objemu.

Celosvětově leží PET obaly v téměř všech segmentech nealkoholických nápojů na předním místě. Odhaduje se, že se 42 procent objemu balených nealkoholických PET obalů využívá pro samotnou vodu. Odhaduje se, že s 38 procenty následují nápoje s sycené oxidem uhličitým (kolové nápoje, limonády atd.) a osm procent zaujímá balení šťáv, nektarů a ovocných nápojů balených v PET obalech.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Místo schátralého pivovaru ve Fandrlíkově ulici by měly už letos na jaře začít vznikat exkluzivní loftové byty pro movitější občany.

Foto

Hospodářská krize náš záměr neohrozila. Financování akce je vyřešeno a věříme, že své kupce tyto byty najdou,“ konstatoval Jan Řehořek, ředitel pro strategii a rozvoj investorské firmy Toma z Otrokovic.

Projektovou dokumentaci dokončí architekti ještě tento měsíc, v dubnu bude výběrové řízení na dodavatele stavby a v květnu se má stavět.

Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě je jich nedostatek,“ poznamenal k projektu již před časem prostějovský starosta Jan Tesař (ODS).

Lofty vznikají přestavbou průmyslových objektů. K bydlení nabízejí velkorysý prostor s vysokými stropy a obrovskými okny, který nedělí žádné příčky. Byty jsou drahé stejně jako jejich vytápění.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík


Výroba piva v trnavskom minipivovare

[středa, 18. březen 2009]

Kým sa pivo dostante k svojim milovníkom, musí prejsť dlhou cestou. Z varne putuje do horúcej miestnosti a odtiaľ do kvasného tanku. V ležiackych tankoch potom stojí aj päťdesiat dní. Výsledkom je uznávaný a ospevovaný zlatistý mok.

Foto

Sládek trnavského pivovaru Sessler, Karol Puschenreiter sa každý deň stará o výrobu piva.

Foto

Svoju cestu začína zlatistý mok vo varni, kde sú dva kotle.

Foto

Z prvého, varného kotla, sa tekutina presúva do druhého, cediaceho kotla.

Foto

Z varne putuje roztok do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného kotla.

Foto

Mladé pivo sa sťahuje z kvasníc a prechádza do ležiackych tankov. Desaťstupňové pivo tu dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové päťdesiat.

Foto

Po tejto dobe je pivo pripravené pre milovníkov a putuje do expedičnej miestnosti.

Foto

Pri dnešných podmienkach by v trnavskom minipivovare dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová


Zbožňované, uznávané a ospevované pivo má pôvod až v Mezopotámii. V Trnave vznikol prvý pivovar v roku 1752 a slad z neho sa vozil do celého Rakúsko - Uhorska. V Malom Ríme je pivovar aj dnes. Varia v ňom slovenskú raritu - dvadsať stupňové pivo.

Málokto vie, že história piva siaha až do dávnej Mezopotámie. Postupy pri varení piva boli vtedy oveľa jednoduchšie, zlatistý mok nemal takú úžasnú chuť, ako dnes. O mnohé zmeny sa postaral Louis Paster, keď vynašiel pasterizáciu. Pivo vtedy nabralo celkom inú chuť a kvalitu.

Majiteľom prvého pivovaru bol Jozef Sessler

Na postavenie prvého pivovaru dostalo kráľovské mesto Trnava povolenie roku 1752. „Vybudovali ho za hranicami mesta a jeho prvým majiteľom sa stal Jozef Sessler. Pivovar dostal vtedy názov Prvá trnavská sladovňa," hovorí Karol Puchenreiter, vedúci trnavského minipivovaru Sessler. Dnes jediný trnavský pivovar teda nesie meno po majiteľovi celkom prvého pivovaru na území Trnavy.

Z Trnavy putoval slad do celého Rakúsko-Uhorska

Slad z Prvej trnavskej sladovne bol taký kvalitný, že sa vyvážali do celého Rakúsko - Uhorska. Počas druhej svetovej vojny sa pivovar dostal do rúk neslávneho nemeckého arizátora Huga Hofera. Postupne sa stal štátnym majetkom, sprivatizovali ho a putoval rukami niekoľkých súkromných vlastníkov.

Ak hovoríme o trnavských pivovaroch, musíme spomenúť pivovar Horden, ktorý vznikol v sedemdesiatich rokoch a Barbakan, ktorý vznikol v roku 1995. Oba pivovary zanikli v roku 2003," spomína Puschenreiter.

Zlatistý mok vzniká viac ako mesiac

Milovníkov piva je na svete neúrekom. Vychutnávajú si ho nie len počas horúcich dní. Pred tým, ako sa tento zlatistý mok dostane do vášho pohára, musí prejsť dlhú cestu. „U nás sa prechádza piatimi miestnosťami. Prvou je varňa. Nachádzajú sa tu dva kotle, varný a cediaci. Pod nimi sú pohony a ventily.

Do prvého kotla sa nasype šrot a keď sa uvarí, putuje do druhého kotla. Tu sa nechá odležať, až kým vznikne usadenina, cez ktorú sa prefiltruje vyvretá voda," opisuje postup Karol Puschenreiter. Prefiltrovaná voda, sladinka, obsahuje veľké množstvo cukrov. „Sladinka sa prečerpá späť do varného kotla a pridá sa do nej chmeľ. Takýmto spôsobom vznikne mladina." Pripravený roztok smeruje z varne do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného tanku. Pridávajú sa do neho kvasnice.

Mladé pivo sa potom sťahuje z kvasníc a putuje do ležiackych tankov. Tu dozrieva. Desaťstupňové pivo dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové asi päťdesiat. Z ležiackych tankov putuje pivo do poslednej, expedičnej miestnosti," vysvetľuje Karol Puschenreiter.

Foto

Dvadsať stupňové pivo je slovenskou raritou

V trnavskom pivovare Sessler varia štyri druhy piva. Jedenásť a pól stupňové svetlé a tmavé, desaťstupňové svetlé a dvadsať stupňové pivo. „Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech a tak ho dnes varíme pravidelne."

Ak navštívite pivovar Sessler, môžete vyskúšať ešte jednu raritu. Je ňou „zebra", pivo rezané z troch druhov, polotmavého, svetlého a tmavého piva. V tomto trnavskom pivovare by pri dnešných podmienkach dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Pochvala od labužníkov je najlepším uznaním

Výroba piva by sa mohla zdať pre mnohých zložitým procesom. Človek, ktorý sa jej však venuje každý deň, musí mať z tejto práce radosť. „Dôležité je, aby sládek za sebou videl dobrý výsledok. Najväčším zadosťučinením je určite pochvala od labužníkov. Okrem toho musí byť prístupný aj kritike. Veď ako sa hovorí, koľko ľudí, toľko chutí," uzatvára so smiechom Karol Puschenreiter.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová


Říká se, že nejlahodnější pivo má zářivou barvu a je správně vychlazené. Co ale když je skoro sto let staré? Jak takové pivo chutná, se teď mohou přesvědčit pracovníci brněnského pivovaru Starobrno, v jejichž lednici se jeden z nejstarších dochovaných "lahváčů" právě chladí.

Foto

O tomto jedinečném muzejním kousku přitom ještě nedávno nikdo nevěděl. "Lahev piva, která pochází odhadem z roku 1920 až 1930, se našla při hloubení studny ve Slavkově u Brna před dvěma lety," uvedl manažer Starobrna Tomáš Pluháček.

Protože byl na skleněné lahvi vyražený název pivovaru, nálezci ji předali sládkovi, který pivo prozatím uschoval do lednice.

Těžká volba: zachovat, či ochutnat?

"Celé dva roky jsme pátrali po tom, z jaké doby vlastně pochází. V tom období žádné etikety nebyly, proto jsme museli najít pamětníky a historiky, kteří by uměli tento historický dokument do nějaké epochy zařadit," vysvětlil Pluháček důvod, proč celou dobu zůstalo pivo nedotčené.

Nyní stojí pivovarníci před složitým rozhodnutím: bude lepší si takový historický unikát uchovat, nebo raději dát přednost zvědavosti chuťových buněk a pivo ochutnat a prozkoumat?

"Kdybychom tuto historickou relikvii otevřeli, zničili bychom její jedinečnost, ale na druhou stranu bychom mohli zjistit, jakou technikou, z jakých surovin a vody bylo pivo tehdy vyrobené, odkud se bral slad a chmel nebo jaké má parametry," uvedl Pluháček a dodal, že se současnými technickými vymoženostmi by to nebylo nic složitého.

Jak ale může jedno století staré pivo chutnat, má manažer jasno: "Určitě to nic dobrého na pití nebude. Není to víno, stářím se kvalita piva nezlepšuje," potvrdil Pluháček.

Tato lahev piva ale není jediným historickým předmětem, který starobrněnský pivovar vlastní. Atmosféru tamních prostorů vykreslují například stará pivovarnická zařízení a nástroje na rozbíjení ledu, starodávné sudy či stáčecí zařízení.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Lucie Hušková | Foto: Monika Tomášková


Kačenka s Rampušákem, mobilní informační centrum Infobus a desítka Zilvar z rychnovského pivovaru. To vše mohli vidět a ochutnat návštěvníci víkendového veletrhu, kteří zavítali do expozice Východních Čech pod hlavičkou Orlické hory a Podorlicko.

Nadcházející sobotu, tedy 21. března, bude opět otevřen Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. Několik doušků z první várky piva mohli ochutnat hosté Infotouru, druhou várku pivovar rozdá lidem při sobotním slavnostním znovuotevření. „Akci jsme nazvali Vítání jara a kromě ochutnávek piva je připravena také zabijačka, která k pivu patří,“ zval návštěvníky rychnovský místostarosta Miroslav Richter.

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Miloslav Dostálek a Martin Černý | Kráceno


Staropramen loni rekordně prodával

[úterý, 17. březen 2009]

Prodeje společnosti Pivovary Staropramen bez započtení zahraniční licenční výroby loni vzrostly o 0,7 procenta na 3,26 milionu hektolitrů piva a překonaly tak svůj předloňský rekord. Firma zaznamenala nárůst prodeje na domácím trhu, zvýšil se také vývoz.

"Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o tři procenta, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 procent," uvedla společnost. Pivovary Staropramen loni vyvážely pivo do 32 zemí světa. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou pro firmu Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Loňské finanční výsledky společnost zatím nezveřejnila. Předloni společnost Pivovary Staropramen více než zdvojnásobila zisk na 578,4 milionu korun oproti 231,3 milionu korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně tehdy vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun.

AB InBev možná opustí český trh

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v České republice. Na domácím trhu mají zhruba patnáctiprocentní podíl. Firma je součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největšího světového producenta piva.

Anheuser-Busch InBev vznikl loni v listopadu, kdy belgický InBev dokončil převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Mezi hlavní značky firmy patří Bud a Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Supina nevylučuje, že opustí český trh. Po loňském spojení shromažďuje peníze na úhradu akvizice a chce je získat i prodejem části svých pivovarů v Evropě. Podle informací Hospodářských novin z konce února se chystá prodat i Pivovary Staropramen.

Zdroj: E15.cz


Tradiční spolupráce prémiové značky a nejlepších českých sportovců pokračuje.

Značka Pilsner Urquell bude i nadále generálním partnerem Českého olympijského týmu (ČOT). Dnes byla podepsána sponzorská smlouva na další dva olympijské cykly, zahrnující dvě letní a dvě zimní olympiády. Pilsner Urquell je generálním partnerem ČOT již od roku 2001. Vzájemná spolupráce bude pokračovat nejméně do roku 2016.

Jsme velmi rádi, že jsme dnes stvrdili naše již tradiční partnerství novou dlouhodobou smlouvou, otevřeně se hlásíme k hodnotám olympionismu a pravým olympijským myšlenkám. Značka Pilsner Urquell jako česká pivní ikona chce i nadále podporovat naše nejlepší sportovce, tak aby co nejlépe reprezentovali Českou republiku všude ve světě, podobně jako se to daří našemu pivu. Na posledních třech olympijských hrách (Salt Lake City, Atény a Turín), kde jsme naše sportovce podporovali, získala ČR 3 zlaté, 6 stříbrných a 6 bronzových medailí. Snad se bude díky naší podpoře podobně dařit i na dalších olympiádách. Věříme, že Pilsner Urquell s sebou také přináší sportovcům a fanouškům kus domova do míst konání Olympijských her a pomáhá jim vychutnat si jejich úspěchy," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Foto

Smlouvu dnes slavnostně podepsali Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru a Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Smlouvou stvrzená spolupráce opravňuje značku Pilsner Urquell používat v komunikaci olympijské motivy a symboly. Pilsner Urquell se také pyšní titulem „Hlavní partner Českého olympijského týmu", plzeňské pivo bude i nadále přítomno během olympiád v Českém olympijském domě, což jistě potěší všechny sportovce a fanoušky.

Velmi oceňujeme a vážíme si dlouhodobého partnerství Českého olympijského týmu a Pilsner Urquell. Pivo Pilsner Urquell reprezentuje Českou republiku v zahraničí stejně skvěle, jako nejlepší čeští sportovci, proto je pro nás partnerství naprosto přirozené," říká předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek.

Spolupráce zahrnuje dva olympijské cykly - 2009 - 2012 a 2013 - 2016, během nichž proběhnou dvě zimní (Vancouver 2010 a Sochi 2014) a dvě letní olympiády (Londýn 2012, 2016 - místo zatím nevybráno).

Zdroj: Tisková zpráva PlzeŇského Prazdroje


Všechnopárty

[úterý, 17. březen 2009]

Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma České pivo bude vysílána dnes 17.3.2009 od 20:50 na ČT1. Účinkují: Stanislav Bernard, Václav Berka a Zdeněk Susa. Režie V. Polesný

Tentokrát se budeme zabývat českým fenoménem, kterým je pivo. O tajemství výroby národního nápoje přijde vyprávět Stanislav Bernard, sládek a degustátor Václav Berka a spisovatel Zdeněk Susa, který zná o historii piva téměř vše.

Pořad budete moci v budoucnu shlédnout na této adrese...

Zdroj: Česká televize.cz


Corgoň s novou tvárou

[pondělí, 16. březen 2009]

Značka Corgoň mení image. Od marca tohto roku má nový dizajn etikiet, pričom o ich finálnej podobe nakoniec rozhodli slovenskí spotrebitelia. Prvé fľaše s novou tvárou opustili výrobné linky závodu v Hurbanove už na začiatku marca. Najpredávanejšia slovenská značka piva nesúca meno legendárneho hrdinu naposledy prešla zmenou v roku 2007. V tomto čase začala používať vlastný typ fľaše a ako prvá uviedla na trh úspešnú 1,5 litrovú PET Maxifľašu.

Proces zmeny dizajnu etikiet piva Corgoň od zadania až po prvé fľaše s novým dizajnom vyrobené v Hurbanove trval takmer šesť mesiacov. „Naším cieľom pri tvorbe novej tváre Corgoňa bolo poukázať na tradíciu a kvalitu tejto značky, potešiť súčasných a zároveň osloviť nových zákazníkov,“ hovorí Michal Mackov, brand manažér značky Corgoň v spoločnosti Heineken Slovensko.

S ponukou na vytvorenie nového dizajnu boli oslovené 3 agentúry, z toho jedna domáca a dve svetové. O víťaznom návrhu, ktorým sa stal dizajn z dielne svetovej agentúry Claessens/Cartils z Amsterdamu, nakoniec rozhodli prieskumom slovenskí spotrebitelia.

Hrdina Corgoň získal na kontraste

Nový dizajn spočíva vo viacerých zmenách. Na etikete naďalej prevláda červená farba, ktorá pivo výrazne odlišuje na pultoch predajní, výraznejšou sa však stala zlatá farba, zlaté medaily a jačmenné klasy. Značka naďalej farbou vnútri etikety odlišuje stupňovitosť piva – strieborná farba pre 10° pivo, zlatá pre 12° a čierna pre tmavé pivo. Okrem dizajnu sa zmenil aj materiál etikety, ktorá je vyrobená z papiera s kovovým efektom.

Názov najznámejšieho piva na Slovensku pochádza z mena legendárneho hrdinu Corgoňa. Ten bol údajne kováčom a mal takú veľkú silu, že podľa legendy pomohol mestu odraziť útok Turkov kotúľaním obrovských kameňov. Na novej etikete rovnomenného piva bol hrdina Corgoň síce mierne zmenšený, ale presunom na červené pozadie zasa získal na kontraste. V súvislosti s novým imidžom značky bude v týchto dňoch spustená aj redizajnovaná stránka www.corgon.sk.

Nový prístup aj v športovom sponzoringu

Podľa výsledkov spotrebiteľských prieskumov je značka Corgoň najvýraznejšie sa spájajúcou so športom. Od roku 2003 naša najvyššia futbalová liga nesie názov Corgoň liga.

V súvislosti so zmenou dizajnu nastala aj ďalšia zmena v prezentácii značky na futbalových štadiónoch. Od konca marca 2009 v jarnej časti Corgoň ligy návštevníkov privítajú bannery s novým vizuálom značky, pričom jeden samostatný reklamný panel bude venovaný projektu spoločnosti Heineken Slovensko - Pite rozumne. Cieľom tohto programu je šíriť informácie o zodpovednej konzumácii alkoholu, a spoločnosť používa logo projektu na svojich etiketách, v reklamných spotoch a v súvislosti so zmenou dizajnu sponzora už aj na štadiónoch našej najvyššej futbalovej súťaže.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko


Gambrinus 11° Excelent, který se začal prodávat v listopadu 2008, se za pouhých několik měsíců od uvedení na trhu stal jedničkou v segmentu balených jedenáctek s tržním podílem 21,8%. V polovině března zároveň překonal magickou hranici 100.000 prodaných hektolitrů.

Rozhodně jsme hrdí na to, že si Gambrinus 11° Excelent získal důvěru v tak krátké době. Těší nás, že čeští pivaři oceňují vysokou kvalitu našeho piva," říká Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

Gambrinus 11° Excelent se od konkurenčních jedenáctek odlišuje plnější chutí danou přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele, které spočívá v přidání třetí dávky chmele až po ukončení chmelovaru, na samém konci varného procesu. To přináší plnější chuť spolu s intenzivnější chmelovou vůní.

Stejně jako jeho sourozenci, Gambrinus výčepní světlý (10°) a Gambrinus Premium (12°), i Gambrinus 11° Excelent se vyrábí tradičním pivovarským postupem s odděleným hlavním kvašením a zráním. Gambrinus se vaří pouze ze tří přírodních pivovarských surovin (ječný slad, chmel a voda) a jako všechny výrobky značky Gambrinus tak splňuje podmínky k používání chráněného označení České pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jako na potvoru, třináctýho v pátek si dvě prasátka najednou v šest ráno zlomila nožičku,“ hlásil šéf nymburského pivovaru Pavel Benák.

To už ale byla jedna z pivovarských hal neskutečně provoněná neopakovatelnou vůní ovaru, gulášku a všech dalších zabijačkových pochoutek, po kterých gurmánům tečou sliny až na zem. Nemohl pochopitelně chybět naražený soudek postřižinského piva a naprosto souhlasím s panem Hrabalem, že to je jedna ze situací, pro kterou stojí za to žít.

A že pochoutky nepřipravoval jen tak někdo. Třeba za jedním z mlýnků na maso stál končící sládek Jaroslav Svoboda. „Už tady mele z posledního,“ vtipkovali kolegové při výrobě náplní jitrnic. I to však byli pánové, kteří v pivovaru něco znamenají a normálně chodí v oblecích.

Situace v pivovaru se v tento den jednou ročně obrací. Zaměstnanci spokojeně debužírují u stolků, popíjejí zlatavý mok a mohutně si namáčí kousky masa v chomáčcích křenu. Naopak jejich nadřízení se starají o vaření, výrobu a vše, bez čeho by se pořádná zabijačka neobešla.

Když má sládek Svoboda chvíli čas, vezme do ruky půllitr a přisedne. „Víte, na konci března tu končím. Budu normálně bydlet v Havlíčkově Brodu a chodit na pivo tam. Sem se ale vždycky rád vrátím a dám si tady s místníma pivo. Ještě se uvidí, jestli mi ho dají zadarmo nebo si ho budu muset zaplatit,“ říká se smíchem.

A zabijačka je kolem poledne v plném proudu.

Foto a video zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický


Becherovce nebylo jedno, komu domy prodá

[pondělí, 16. březen 2009]

Podnikatel Karel Holoubek koupil před několika dny budovy Becherovky v obchodně–správním centru města. Nejen to byl důvod ke krátkému rozhovoru…

Jak k obchodu vlastně došlo?

Už delší dobu jsem uvažoval využít historických sklepů u Zámečku v Doubí k výstavbě malého pivovaru. Za tím účelem jsem si také před časem zaregistroval ochrannou známku na pivo Karel. Ale řešil jsem problém, jak dostat lidi do Doubí. Když se objevila nabídka na prodej budov Becherovky, tak jsem ji využil.

Nejprve byla cena přemrštěná, ale pak jsme vedli slušné jednání a uzavřeli obchod. Ani Becherovce nebylo jedno, komu svůj historický majetek prodá.

Za kolik jste ty domy koupil?

To nemůžu říct, protože je to předmětem obchodního tajemství, ale na první nabídku za 280 milionů jsem nereagoval, a jestliže se proslýchá, že jsem to koupil za 90 milionů, tak je to opačný extrém.

Becherovka teď bude u Karla Holoubka v nájmu?

Ano, na dva roky plus jeden s opcí, než si postaví nový výrobní areál v Bohaticích.

Máte tedy celé dva roky na to rozhodnout, co tu bude potom…

Já vím, co tu bude. Udělám tu malý pivovar s restaurací, kde se bude vařit pivo Karel. V proskleném prostoru stáčírny by mohla být třeba galerie. Chci, aby lidi z ulice vešli do prostoru. Mám také zájem udržet a ještě více v budoucnu využít Muzea becherovky. Co zatím nevím, je, jak využít sklepy v prostoru bývalého kina Praha v pasáži. Snad nějaký nápad přijde.

A co původní nápad s pivovarem ve sklepích v Doubí?

To je teď pasé, zakonzervoval jsem je a i tady čekám, že mě v budoucnu něco napadne. V každém případě bych byl rád, kdyby okolí sídla firmy na Zámečku v Doubí nějak vypadalo. Nebaví mě se dívat z okna na nepořádek. Jestli se mají Karlovy Vary rozrůstat, pak Doubí je určitě zajímavá lokalita.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Zahradníček | Kráceno


V Koutě chtějí vařit více piva

[pátek, 13. březen 2009]

V Koutském pivovaru plánují zvýšit dvojnásobně roční produkci piva.

Foto

Chtěli bychom ročně vařit deset tisíc litrů, ale současná kapacita pivovaru nám to nedovoluje. Od Pacovských strojíren jsme dostali nabídku na nové technologické zařízení, ve kterém by se dalo uvařit sto tisíc hektolitrů piva ročně. V tom případě bychom mohli uspokojit všechny zájemce o naše pivo,“ uvádí sládek Koutského pivovaru Bohuslav Hlavsa.

Nové zařízení by umožnila pivovaru mnohem více prezentovat Koutské pivo v zahraničí.

Je pravda, že na Domažlicku se prodává naše pivo nejméně. Velký odběr má Praha a Plzeň, kam vozíme třicet sudů za týden. Zájem o Koutské pivo mají i v Drážďanech, kam budeme vyvážet sto sudů piva týdně,“ pokračuje Hlavsa.

Někteří pivaři z okolí jsou však nespokojení a stěžují si, že je koutské pivo často kalné a hlavně drahé.

Pivo mám rád a mohu říct, že ´koutské´ bylo a je skutečně výborné. Bohužel je dost drahé,“ říká Emil Vopálka ze Kdyně.

U nás vaříme pivo z nejdražšího a zároveň nejlepšího chmelu, a to žateckého poloranného červeňáku. Je to pivo syrové a není pasterizované, proto se rychleji kazí. Co se týká zakalení, je důležité, jak naši odběratelé pivo skladují. Když pivo točí 14 dní a mají ho uskladněné pod pultem v blízkosti chladiče, který vydává teplo, tak se snadno zakalí. To se stává u každého piva. Záruka na Koutské pivo je jeden měsíc při osmi stupních Celsia. Jestli to hospodští dodrží, už my bohužel ovlivnit nemůžeme,“ vysvětluje sládek.

Novým trendem odběratelů je pivo nefiltrované.

Pivo se buď filtruje, a pak je naprosto čiré nebo zůstává nefiltrované, a tím také mírně zakalené. A právě o toto pivo začíná být velký zájem hlavně v Praze a v Plzni,“ dodává Hlavsa.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor a foto: Helena Bauerová


Přichází Bernard s vůní švestek

[čtvrtek, 12. březen 2009]

Letos začne linka humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard produkovat nový nápoj, který už nyní má svůj originální název - „Bernard s čistou hlavou švestka“. Jedná se o nealkoholický osvěžující nápoj na bázi sladu se švestkovou chutí.

Pivovar již začal novinku zkušebně prodávat v Humpolci a okolí. Např. tento pátek se bude prodávat v pelhřimovské Bille. První reakce, které pivovar od nakupujících zaznamenal, jsou až nečekaně pozitivní. Do celostátní sítě začne být Bernard s čistou hlavou švestka distribuován v dubnu. Pivovar bude zatím nápoj prodávat v lahvích o objemu 0,33 a 0,5 litru.

V loňském roce se humpoleckému pivovaru dařilo. Výroba stoupla o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Roční tržby za pivo díky rostoucímu prodeji převýšily 328 milionů, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů korun. Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi. Humpolecké pivo mohli ochutnat zákazníci například na Slovensku, v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA. Díky úspěchu v soutěži Bernard vstoupil do sítě největšího obchodního řetězce ve Velké Británii.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů korun. Sladovna Bernard, která je v Rajhradě u Brna, loni vykázala obrat 76,4 milionu korun, zatímco o rok dříve to bylo 61 milionů. V tomto provozu pracuje 25 lidí.

Zdroj: Humpolák.cz


Pivo a čeština

[čtvrtek, 12. březen 2009]

Možná, že jste si také všimli, že bohatost češtiny se projevuje mimo jiné i tak, že pro významné objekty, nebo děje, má celou škálu názvů, jmen a přezdívek. Například uslyšíte-li slova : hokna, makačka, facha, džob, rachota, jedná se vždy o práci. Bžunda, prča, sranda, švanda, humor, jsou výrazy pro jen málo se lišící druhy většinou bouřlivé veselosti. Žvanec, dlabanec, strava, bašta, krmě, či s odpuštěním žrádlo je zase pár synonymů pro jídlo. Dalo by se pokračovat, ale to není účel. Chtěl jsem jen lehce naznačit, že takto definitoricky uchopeno se zpětnou dedukcí lze usoudit, že podle počtu synonym je i pivo v našem národě velmi oblíbeným objektem.

Vězte tedy, že pivo může být malé, nebo dospělé. Malé pivo může být malé záměrně, jaksi regulérně, za cenu odpovídající té malosti, ale může být také malé selháním techniky (mně to málo chladí, pění a pod.). Jen si, prosím, nemyslete, že za to může výčepní. Takové pivo je tedy nedospělé, pro rybáře podměrečné, pro zahrádkáře zákrsek, pro krejčího tříčtvrťák, pro novináře podčárník, pro atleta nezdařený pokus, pro grafika miniatura. Jistě by šlo pokračovat, ale za všechny další název naprosto pregnantní, který používají lidé rozčilení, přechodně zbavení humoru: ošizený, okradený. Ale kluci, pánové - klídek! To dojde! Už mu rostou nožičky...

Předkládané pojednání je sice výsledkem především usilovné sběratelské práce, ale musím přiznat, že k této formě shrnutí mne inspiroval spisovatel Jaroslav Žák, který podobně pořádal slang studentský ve vztahu k objektům a dějům ve škole. Abychom však zůstali věrni tematu a zachovali jednotu textu s názvem článku, vraťme se k dnes probíranému oblíbenci: Dobré pivo je malvaz, nektar, lahoda, prima, bezva chmelináda, chmelka, chmelovinka, mok, rezavé potěšení, pivo s chybami je polívka, čuránky, kyselina chmelová, kalovka, pšouk-wasser, nafukovadlo, brynda, šumák nebo v Brně pasová zrzka.

Půllitr - samozřejmě plný - se jmenuje půlčík, štandlík, škopek, kýbl, džbánek, kousek, bahno, holba, nočník, sklenka, hrnek nebo prostě - pivko. Případně i žejdlík, ačkoli skutečný žejdlík není půl litru.

Pivo má pěnu - někdy jako smetanu, šlehačku, vatu, dobrou, správnou, jako krém, jako čepici, jindy jako saponát, mydlinky, jako stříbropěnné Labe, jako "vzteklej u huby", prostě špatnou a svědčící i o nedobrém ošetření oblíbeného nápoje.

Pivo se může vymlasknout, vytáhnout, vyblafnout, vyglutat, prolít hrdlem, prolít límečkem, vycamrat, troubit, šoupnout, dát, nebo prostě jen vypít (taky to jde!). Toto jde udělat na žízeň, na chuť, na lačno, na uzené, na ex, nadvakrát, na stojáka, na slaná játra, na občerstvení a na spoustu dalších, vesměs velice kvalifikovaných důvodů, například na Velký pátek, nebo na svatého Dyndy.

Pivo točí a nosí hostinský, šenkýř, číšník, pingl, servírka, taťka, Pepík, Jiřka, káča, černej, ta krasavice, ta nádhera, cmrndal, čaropisec, čarodějnice, zloděj, rejžák, zlatokop, donosník platejs a zase, jako už tolikrát: šlo by pokračovat, ale...

Tito jmenovaní dělají v hospodách, špeluňkách, krčmách, pivnicích, šencích, výčepech, chmelírnách, zotavovnách, kulturních jizbách, chlasthausech a jinými, zejména krajovými jmény označených napajedlech. Restaurace je restaurace, hostinec je hostinec i když pod názvem restaurace najdete špinavou knajpu a naopak pod vývěsním štítem "Hospoda" vchod do čisťounké krčmičky. Je to pestré a variabilní jako sám život.

Pivo se točí do oblíbených pohárků, "štuců", zdobených, lisovaných, malovaných a dokonce i broušených sklenic, které mají většinou jediného majitele - "štamgasta"- a mají většinou křestní jména, která vyjadřují něžný vztah majitele ke svému keramickému společníkovi. Půllitry z masivního skla, běžné pro většinu hospod, postihl opovržlivý název "květináč", kdežto oblíbené, uznávané, ale málo obvyklé kameninové nádoby nemají pro tu neobvyklost žádné speciální pojmenování - snad jen to křestní jméno.

Pivo se samozřejmě pije i přímo z lahví, ale to ortodoxní pivař udělá jen v největší tísni a běžně tento zlozvyk z hloubi duše odsuzuje, na "flaškaře" se dívá svrchu, jako na pivařskou chamraď, znesvětitele, kacíře. Inu - točené je točené… - že?

Nádoby menší, než půllitr, jsou rovněž přehlíženy a nemají proto pivním národem vytvořenou přezdívku, nebo dokonce gloriolu celé řady názvů. Skoro stejně dopadly nádoby větší, ve velké úctě chované, ale podobně málo obvyklé - bez rozdílu objemu mají název "tuplák".

A kdo že nám to chodí do oněch hospůdek, knajp a krčmiček? Jsou to pivaři, pivníci, přátelé nazlátlého moku, nálevkové, nálevníci, spiťaři, kamarádi z mokré čtvrti, ochmelkové, opilci, chmelové žoky a pivní sudy. Mám pocit, že většina těchto názvů nevyšla z slovesně tvůrčí dílny přátel zlatavého moku.

Někteří chodí domů s náladou, roztomilou špičkou, opicí, medvědem, gorilou, se zpožděním, s nechutí, s prázdnou peněženkou, s těžkou hlavou, se strachem, co se o sobě zase dovědí od ženy a někdy s odhodláním, že to dneska bylo naposledy. Toto předsevzetí i většinou dodrží a ten den již po druhé do hospody nejdou.

Vím, že tento článek nemůže vyčerpat beze zbytku celou širokou jazykovou problematiku piva, věcí a lidí okolo něj. Snad někdo soustavnější, než já, napíše zevrubnější zprávu a jistě to bude kniha - a tlustá.

Pro mne teď nastává okamžik, kdy se musím rozhodnout, jak to celé ukončím. A tak mne napadají úsloví a hesla vížící se k pivu: Pivo je jako dřevěný dům: v zimě hřeje, v létě chladí. Ze zeleninových jídel je chmelový vývar nejchutnější. Dobré pivo není špatné, ale jsou chvíle, kdy špatné pivo je docela dobré.

Tak, kluci, na zdraví - a ať jsme tlustý na tři prsty!

Zdroj: Poeta.cz | Autor: me2d


Bylo mu čtyřiapadesát let, když se rozhodl zachránit krachující pivovar v Černé Hoře na Blanensku. Do té doby neměl Jiří Fusek s pivovarnictvím žádné do činění.

Foto

Ve světě podnikání však rozhodně nebyl nováčkem. Na začátku devadesátých let například kompletně zmodernizoval stavařskou společnost DCD Prosenice. „Práce vás musí bavit,“ říká s nadšením. Titul jihomoravského Podnikatele roku vloni získal jako první zástupce českých pivovarníků.

Jak jste se dostal k podnikání v pivovarnictví?

Jsem stavební inženýr a podnikat jsem začal v tomto oboru. Pracoval jsem tehdy na severní Moravě. Pocházím ale z Kyjova a táhlo mě to na jih. Pak jsem se dověděl, že jihomoravský pivovar v Černé Hoře je na prodej. Se čtyřmi kolegy jsme se rozhodli, že jej zkusíme koupit. Dali jsme hlavy dohromady, oslovili banky a určili limit ceny, kterou jsme byli ochotni zaplatit. Vyšlo to na první pokus. Naše nabídka byla nejvyšší.

Proč zrovna krachující podnik?

Černohorské pivo jsem měl rád. Na druhou stranu nejsem sládek, na to máme lepší odborníky. Někdo by mohl říct, že to byl hazard, ale měl jsem hlavně chuť vyzkoušet něco jiného jako manažer.

V jakém stavu byl podnik, který jste získali?

Tehdy v roce 1996 měli pivovar zavřít. Výroba trpěla řadou technických problémů, piva měla například jen krátkou trvanlivost. V kraji byla ale pořád oblíbená. Navíc jsme ještě nepociťovali obrovský tlak konkurence, který známe dnes. Pustili jsme se proto do modernizace výroby.

Jaké byly v polovině devadesátých let podmínky k podnikání?

Už o rok později začala česká ekonomika pokulhávat. Úroky bank vyskočily na devětadvacet procent. Dostali jsme se do vážné situace. Moji kolegové z pivovaru jeden po druhém odcházeli. Ale já nejsem zvyklý se vzdávat. Zvyšoval jsem svou účast, až jsem se stal nadpolovičním vlastníkem podniku.

Kdy se situace zlepšila?

Hospodářství se uklidnilo v roce 1999. Potkaly nás ale další problémy. Investiční banka, se kterou jsme spolupracovali, pivovaru spíš škodila než pomáhala. Zatímco sazby jiných bankovních institucí se snižovaly, my jsme platili vražedně vysoký úrok. Podle mého názoru se tehdy společnost Nomura snažila poničit český pivovarnický trh. V té době jsem byl skoro na lopatkách.

Co jste podnikl?

Nakonec jsme přešli pod křídla Komerční banky, která nám poskytla úrok v přiměřené výši. A karta se začala obracet. Rok 2000 byl vynikající. Výstav piva byl tehdy bezmála dvě stě tisíc hektolitrů.

Podařilo se vám úspěch zúročit?

Pořídili jsme rozhodující technické vybavení pivovaru. A vrhli se na nové aktivity a výrobní programy. Rozšířili jsme třeba výrobu limonád. Mezi malými pivovary se dnes v Česku chlubíme nejširším sortimentem výrobků.

Jak podnikání ovlivnil vstup České republiky do Evropské Unie?

Bylo výborné, že jsme mohli rozšířit export. Ještě před vstupem do Unie jsem se stal prvním prezidentem Evropského svazu malých nezávislých pivovarů, na jehož založení jsem se podílel. Podařilo se nám díky tomu proniknout do Itálie, Gruzie nebo do Německa.

Co pro vás znamenalo ocenění Podnikatel roku, které jste získal minulý rok?

Člověku udělá nepředstavitelnou radost, když zjistí, že jeho práce je vidět. Na vavřínech ale usnout nesmíme. Trofej krajského Podnikatele roku byla završením jedné etapy. Po ní přišlo radikální rozšíření exportu. Máme plné ruce práce s rozvíjením sítě prodejen, restaurací a sportovišť.

Jaké vztahy panují mezi pivovarem a jeho zaměstnanci?

Zaměstnance se snažím motivovat osobním příkladem. Jsou mi blízké názory Tomáše Bati. V pivovaru jsem před osmi lety zavedl systém, díky kterému se můžeme označit za malou privátní banku. Celou svou výplatu vkládám na speciální firemní účet. Když zaměstnanci vidí, nakolik firmě věřím, věří jí také. Pokud se rozhodnou své peníze na firemní účet také odkládat, mohou se těšit na úrok. Zároveň tím pivovaru významně pomáhají. S podobným systémem jsem se ještě nesetkal.

Pocítil pivovar Černá Hora nynější hospodářské ochlazení?

Rozhodně. Byla to mimořádná zima a došlo k poklesu zisku. Přístup ke zdrojům je díky krizi mnohem složitější, ale není nemožný. Podařilo se mi získat peníze na provoz a dokonce na nový hotel. O nouzových opatřeních, jako je propouštění, nemůže být řeč.

Co je v takové situaci pro podnik nejdůležitější?

Poctivost mezi podnikatelem a úvěrovým domem. Neznám absolutní recept na úspěch. Ale jsem si jist, že podpora banky je v podnikání klíčová.

Mají podniky v současnosti šanci, aby jim banka půjčila?

Získat úvěr je díky krizi složité. Ale pokud máte dobrou pověst, máte naději. Za celou dobu mého podnikání se ani jednou nestalo, že bych zaplatil svém partnerům pozdě. Pocit důvěry je důležitý a musíte o něj pečovat. Pořád jsou banky, které na to slyší.

Kromě široké nabídky často netradičních piv nabízíte také limonády jako je proslulá Grena nebo Kombajnérka. Patří tak široký záběr k obchodní strategii pivovaru?

Naše podnikání nemá jen jediný pivní program, ale rovnou čtyři. Všechny jsou si rovnocenné. Kromě piva se věnujeme i výrobě nealko limonád a destilátů. Čtvrtým pilířem je rozvoj turistického ruchu. K pivovaru patří hotel a penzion. Snažíme se zkrátka pořád nabízet nové a zajímavé věci. Příkladem je naše borůvkové pivo. Prodáváme je s úspěchem na Slovensku, kde mu ovšem říkají pivo čučoriedkové.

Vypadá to, že tvořivost je předpokladem dobrého podnikatele.

Stoprocentně. Platí to i o propagaci společnosti. Snažíme se investovat do rozvoje infrastruktury a turismu v našem kraji. Podpoříme dobrou věc a zároveň podnik zviditelňujeme. Nemusíme díky tomu vkládat horentní sumy do mediální reklamy.

Máte v současnosti podnikatelský sen?

Snů mám spoustu. Je mi ale pětašedesát let, tak nevím, kolik z nich stihnu. Jeden velký sen bych rád uskutečnil tady, v nádherném regionu kolem městysu Černá Hora. V historickém pivovaru s podzemím ze třináctého století budujeme hotel a pivní lázně. Místo by se v budoucnu mohlo stát kongresovým a turistickým centrem oblasti.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Lucie Hrabcová


První pivo v Plzeňském pivovaru bylo uvařeno již v roce 1842, ochrannou známku si plzeňský pivovar nechal zaregistrovat před 150 lety. Značka Plzeňské pivo (Pilsner Bier) byla reakcí na rostoucí počet plagiátů originálního a oblíbeného piva. Od uvaření první várky se vystavilo již téměř 110 milionů hektolitrů plzeňského piva a vyváží se do více než 50 zemí světa.

Před nedávnem byly v pivovaru nalezeny chemické rozbory piva z roku 1897 a české i švýcarské laboratoře dokázaly, že Pilsner Urquell chutná dnes zcela stejně jako v 19. století. Určitě také proto je Pilsner Urquell jednou z nejúspěšnějších a nejznámějších českých značek, kterou zná 99 procent milovníků piva,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Krátce po svém vzniku získalo plzeňské pivo díky své chuti a kvalitě velmi rychle oblibu nejen doma ale i ve světě, což vedlo ke kopírování značky. Proto si pivovar registroval před 150 lety v roce 1859 ochrannou známku Pilsner Bier. V tomto roce totiž vstoupil v platnost Císařský patent o ochranných známkách, který registraci umožnil.

Chuť plzeňského piva si pochvaloval i rakouský císař František Josef I., který poté, co ho v Plzni okusil, ho začal pít pravidelně.

Po 40 letech potom Pilsner Bier nahradilo označení Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj. Dnes je 70 procent všech piv na světě označeno jako pils / pilsner. Pilsner Urquell tak dal jméno nejrozšířenějšímu pivnímu druhu.

Dokladem úspěšnosti je i to, že během prvních třiceti let existence byl Pilsner Urquell exportován už nejen po celé rakousko-uherské monarchii, ale také do Ameriky. V roce, kdy proběhla registrace známky (1859), se uvařilo bezmála 42 tisíc hektolitrů piva, o 50 let později to bylo už 820 tisíc hektolitrů.

Důležitým mezníkem byl v roce 1913 první výstav přes milion hektolitrů piva, obchodní zastoupení existovalo už v 34 zemích. V roce 1959, výstav kolísal po propadu z války a počátku padesátých let kolem hranice 800 tisíc hektolitrů, aby postupně vzrostl až na současných přibližně 1,7 milionu hektolitru. Celkem se tak uvařilo bezmála 110 milionu hektolitrů piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík


«« « Strana 903 z 1068 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI