Obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka prezentuje unikátní chuť piva Pilsner Urquell současně ve 12 hypermarketech Globus. Netradiční forma podpory prodeje a značky, při které je promítána postava na speciální fólii, je v Česku takto použita poprvé. Nakupující mají pocit, jakoby známá tvář pivovaru byla právě v jejich obchodě a hovořila s nimi.

Projekce na speciální fólii Vikuity společnosti 3M je relativní novinka a vůbec poprvé je v Česku použita pro prezentaci značky formou promítání postavy, která s okolím komunikuje. Z úhlu 180˚ to vypadá, jako by obchodní sládek Václav Berka stál přímo v obchodě a mluvil ke kolemjdoucím. „Přemýšleli jsme, jak lidem znovu připomenout náš hlavní komunikační koncept, že pravé bohatství se skrývá uvnitř. Tentokrát jsme zvolili technologii tzv. 2D postavy, díky které to vypadá, jako by náš sládek stál přímo v obchodě a mluvil o svém skvělém pivu rovnou k zákazníkům,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Speciální technologie umožňuje zpětnou projekci pohyblivého obrazu na speciální fólii obsahující skleněné kuličky, takže lidé mají pocit, jakoby před nimi stál živý člověk. Obraz musí být promítán ve výseči pouhých 20˚, takže i za velkého světla není obraz rušen. „Je to prémiová prezentace piva Pilsner Urquell. Chceme zdůraznit unikátnost naší značky na českém trhu prostřednictvím ojedinělého POSM, které nebylo v ČR takto ještě nikdy použito. Věříme, že se lidem bude líbit nejen způsob prezentace, který je zatím v Česku ojedinělý, ale i obsah krátkého videoklipu, protože Václav Berka umí o pivu mluvit opravdu poutavě,“ dodává Vladimír Jurina, manažer značek Plzeňského Prazdroj. Kampaň bude probíhat ve dvou etapách, každá v jednom z prázdninových měsíců. Pro každou část je připravena cca minutová smyčka.

Trvání kampaně: 7. 7.–31. 8. ve 12 hypermarketech Globus

Návrh kampaně: Motýl Media

Realizace kampaně: 4P&P

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Karlštejn, Karlův most a Plzeňský pivovar – místa, na něž Česká republika láká turisty. Zatímco na prvních dvou se setkáme jen s prodavači suvenýrů, šermíři či s pouličními umělci, na tom třetím si lidé vydělávají úplně obyčejně – vaří pivo.

Vjíždíme do Plzně. „Vítejte ve městě, kde pramení Pilsner Urquell.“ Billboard u cesty se stará o to, aby nikdo, kdo město navštíví, nezapomněl, že je blízko slavného pivovaru. Mnoho návštěvníků města to ale ví moc dobře. Do Plzně totiž jezdí právě kvůli pivovaru. Stejně jako se do Prahy sjíždějí turisti z celého světa proto, aby se prošli po Karlově mostě, do Plzně míří, aby se podívali, jak se tam vaří pivo. A není jich málo. Zatímco nikoho nepřekvapí, že třeba na Karlštejn dorazí každý rok přes 330 tisíc návštěvníků, to, že místní pivovar loni navštívilo celkem 188 609 lidí, se už tak samozřejmé nezdá.

Plzeňský Prazdroj se postaral nejen o to, aby místní pivo znali lidé po celém světě. Dokázal je zároveň přesvědčit, že varní proces a pivovarská tradice jsou natolik atraktivní, že stojí za to je vidět na vlastní oči. Jinými slovy – nejen, že plzeňští umějí pivo prodávat, umějí prodat i samotnou jeho výrobu.

Plzeň je mezinárodní metropole

Je dopoledne, všední červnový den. Na nádvoří pivovaru se setkáváme s naší průvodkyní Janou Kodešovou. Mladá studentka Vysoké školy ekonomické v Praze tady jenom brigádničí. Svou brigádu si vybrala dobře, studuje totiž cestovní ruch.

A v pivovaru je skutečně rušno. Češi přitom tvoří jen pětatřicetiprocentní podíl návštěvníků pivovaru. Drtivá většina příchozích jsou zahraniční turisté. Do Plzně se sjíždějí ze všech koutů světa. „Jezdí sem Britové, Američani, Francouzi. Nejpočetnější zastoupení mají ale mezi zahraničními návštěvníky Němci, Rusové a Tchajwanci,“ vyjmenovává naše průvodkyně.

Cizinci přijíždějí nejčastěji v rámci organizovaných skupin. „Velké rozdíly mezi nimi nejsou. Španělé a Italové jsou hlasitější a hůř se hlídají. Asiaté zase spěchají. Chtějí toho vidět co nejvíc za co nejkratší dobu a všechno fotí,“ popisuje průvodkyně a odvádí nás do zrekonstruované budovy historické varny.

Ještě před tím, než si prohlédneme samotnou varnu, nás čeká teoretická část exkurze. Výtahem vyjedeme do zvláštního kina s otočným hledištěm. Obyčejný není ani výtah. Je největší ve střední Evropě. Vejde se do něj 72 lidí. V kině shlédneme, stejně jako ostatní návštěvníci, asi pětiminutový film, který nám stručně vysvětlí, z čeho pivo je a jak se dělá. Do smyslové expozice, která následuje, tak vstupujeme již poučeni. Víme, že „Plzeň“ se dělá z ječmene, měkké plzeňské vody, žateckého chmele a kvasinek.

Pivo vnímané pěti smysly

Smyslové expozici se říká smyslová proto, že při její prohlídce mohou návštěvníci zapojit všechny své smysly. Tedy i chuť a hmat – ty, jejichž užití je v klasických muzeích či na výstavách přísně zakázáno. Ochutnáváme příjemně sladký naklíčený a usušený ječmen – tedy slad. A vzápětí si zkazíme chuť ostře hořkým na jemno rozdrceným chmelem. „Sladový šrot se rozmíchá ve vodě, směsi se říká rmut. Ten se pak vaří až z něj vznikne mladina. Prazdroj používá na rozdíl od ostatních pivovarů trojí rmutovací postup. Také díky tomu je chuť „Plzně“ nezaměnitelná…“ V průběhu prohlídky nám průvodkyně detailněji popisuje proces výroby a další zvláštnosti piva Pilsner Urquell.

Ocitáme se v bývalé varně. Je z počátku 20. století a dnes už jen odpočívá. Její měděné kotle si mohou návštěvníci prohlédnout zblízka. Do současné varny nás ale nepustí. Nebylo by to ani bezpečné, ani hygienické. Na tu se mohou návštěvníci jen podívat. Kromě nich kotle sledují i zaměstnanci Prazdroje. Sedí u počítačů a hlídají, zda vše probíhá tak, jak má. Počítače ale práci lidí nenahrazují. „Umění vařit pivo vychází ze zkušeností, které se předávají z generace na generaci,“ upozorňuje nás průvodkyně. Je pravděpodobné, že tihle lidé od počítačů jsou na více fotkách než leckterá hollywoodská celebrita. Asijští turisté si je fotí nesmírně rádi.

Před polednem přerušujeme prohlídku a vydáváme se do kanceláře staršího obchodního sládka Václava Berky. Zaměstnancem pivovaru byl už jeho otec, on sám pracoval v pivovaru už jako patnáctiletý – jako student samozřejmě jen jako brigádník, o letních prázdninách. A v čem jeho práce spočívá? „Zatímco víno stárnutím získává na kvalitě, pivo je nejlepší v momentu, kdy opouští pivovar. Pak už se jenom kazí. Naším úkolem je postarat se o to, aby pivo lidé, kteří ho dopravují ke spotřebiteli, pokazili co nejmíň,“ vysvětluje s trochou nadsázky Berka a napije se přitom piva. Je to zdravé.

„Pivo obsahuje vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné prvky. Jeho přiměřenou konzumaci proto doporučují i lékaři. Rozumné pití piva snižuje stres, prospívá krevnímu oběhu, srdci i trávení,“ upozorňuje Berkův kolega Pavel Průcha. Pivo je navíc relativně dietní. Jeden jeho litr má jen 400 až 500 kilokalorií – a to je méně než obsahuje stejné množství vína nebo limonády.

Dozvěděli jsme se, proč je dobré pít pivo. Proč ale pít to plzeňské, v čem je vlastně jiné? „Zatímco ostatní české dvanáctistupňové ležáky obsahují okolo pěti procent alkoholu, Plzeň má jen 4,4 procenta. Zůstává v něm více nezkvašeného extraktu ze sladu, z něhož se pivo vyrábí. To mu dává jeho plnost, chlebnatost, jak říkají pivaři. Plzeňský Prazdroj má téměř 40 jednotek hořkosti, což je nejvíc mezi českými pivy,“ popisuje hlavní rozdíly Berka.

Asijská spilka

Je čas na oběd. Přejdeme nádvoří a sestoupíme do bývalého kvasného sklepa. Dnes je z něj restaurace, pivo už totiž nekvasí v sudech a kádích, které byly ve sklepě uloženy, ale v tancích. Ze spilky (což je výraz označující kvasný sklep) se stala restaurace Na Spilce. S kapacitou 550 míst je největší v republice.

Obědváme s vedoucím oddělení rozvoje cestovního ruchu Prazdroje Tomášem Rabochem. „Ve světě je normální, že se pivovary snaží být přístupné veřejnosti. My nemáme co tajit – naopak, chceme se pochlubit,“ shrnuje Raboch důvod existence svého oddělení. S plzeňskou tradicí vaření piva doplněnou o expozice a rekonstruovanou varnu se pivovarští rozhodně chlubit mohou. Jenže vytvoření dnešní podoby prohlídkové trasy si vyžádalo nemalé investice. Jedna osoba přitom za prohlídku pivovaru zaplatí 120 korun. S ohledem na to se prý o otevření pivovaru veřejnosti nedá hovořit jako o ziskovém projektu. „Našim cílem není na návštěvnících pivovaru vydělávat. Prohlídky jsou pro nás především marketingovým nástrojem. Je to způsob, jak Plzeňský Prazdroj a pivo Pilsner Urquell propagovat. Lidé se tady mohou osobně seznámit s procesem jeho výroby, získat k němu bližší vztah,“ vysvětluje Raboch.

Poučeni rozhovorem s odborníky si v místní restauraci objednáváme kromě jídla i pivo. A nejsme jediní. V obrovské pivnici jím klasická česká jídla zapíjejí skoro všichni. Panuje zde přítmí a tak se zdá, že jsme uprostřed úplně obyčejné české hospody. Když si naše oči zvyknou na šero, všimneme si jednoho drobného rozdílu. Hosté, kteří u stolů jedí knedlíky, vepřové a zelí, se do obrázku tradiční české hospody jaksi nehodí. Jsou to turisté z východu – konkrétně Tchajwanci.

Vypadají vesele a uvolněně. Kousek od nich sedí dva muži, kouří a tváří se zodpovědně. Jsou to jejich průvodci. „Lidi od nás z Tchajwanu po Evropě doprovázím již deset let,“ říká první z nich David Wang. „V místním pivovaru jsem byl již mnohokrát a rád se sem vracím. Plzeňský Prazdroj vytvořil skutečně kvalitní a zajímavou prohlídkovou trasu. Lidé u nás doma pijí pivo velmi rádi, ale nevědí, jak se dělá. Tady dostanou příležitost to zjistit.“ Všech jednasedmdesát účastníků zájezdu je z petrolejářské společnosti CPC. Ta poslala některé ze svých zaměstnanců za odměnu na výlet do Evropy. „V rámci dvanáctidenního zájezdu jsme už navštívili Rakousko a chystáme se ještě do Maďarska a Německa. V České republice ale strávíme nejvíc času. Tchajwanští turisté považují Česko za nejzajímavější,“ usmívá se jeho kolega Clint Chiu.

Tak trochu jiné pivo

Náhle se opět zjevuje naše stará známá průvodkyně Jana Kodešová. Přišla si pro nás, aby nám předvedla zlatý hřeb celé prohlídkové trasy – sklepy. To samo o sobě možná nezní jako dobrý důvod k opuštění restaurace, ale nesmíme zapomínat, že prohlídka sklepů je spojena s ochutnávkou piva, které se tam dělá. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat Plzeň, která zraje v dubových kádích a sudech. V pivovarských sklepích se totiž Pilsner Urquell dodnes vyrábí klasickým způsobem. „To znamená kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. K ochutnání pivo nabízíme přímo ze sudu, nefiltrované a nepasterizované. A návštěvníci si ho pochvalují,“ láká nás průvodkyně. Vedle ochutnávek slouží sklepní výroba piva i k pravidelnému srovnávání s pivem vyráběným nahoře v moderních zařízeních, které musí chutnat úplně stejně.

Cestou za pivem potkáváme další výpravy turistů – Francouze a Angličany. Plzeňský pivovar se zdá být stejně multikulturní jako Václavské náměstí. Narazíme i na mladou česko-slovenskou dvojici. „Tohle není naše první návštěva pivovaru, já už viděl Heineken v Holandsku,“ říká Evžen Šmídl z Karlových Varů. „A já byla v irském Guinessu,“ doplňuje jeho slovenská společnice Anna Liptáková. Expozici Plzeňského Prazdroje oba hodnotí jako o něco zajímavější a lépe propracovanou. A jak je napadlo sem přijít? „Máme rádi pivo,“ odpovídá Šmídl za oba.

Chodby sklepa měří celkem devět kilometrů. Je v nich šero, vlhko a taková zima, že jdou lidem od úst obláčky páry. Jedna z chodeb vede k místnosti, která vypadá jako kombinace románské kaple a nějaké podivné jeskynní svatyně. Otvorem v jejím stropě proniká světlo. „Tohle je lednice. Tou dírou sem házeli led a ten tady pak vydržel celý rok,“ objasňuje průvodkyně. Trochu strašidelná a rozhodně studená cesta přinesla své ovoce. Na konci další z chodeb jsou řady sudů a kádí, dnes už, až na pár výjimek, prázdných. Díky těm výjimkám dostaneme ochutnat první české spodně kvašené pivo, první pivo plzeňského typu na světě. Skutečně je jiné. Zda je lepší nebo horší než filtrované a pasterované tankové, ať soudí znalci.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petra Sýkorová

Je to jen pár dní, co pivovarníci ve znojemském pivovaru Hostan naplnili definitivně poslední sud s pivem. Avšak na Hostan, který se bude dál vařit již jen v Brně, by znojemští neměli zapomenout. Přeje si to vedení Heinekenu, kterému znojemský pivovar coby součást brněnského Starobrna patří. A tak v rámci kampaně „Všichni na jedno, Hostan za všechny“ má Starobrno finančně pomoci Znojmu opravit některou z jeho památek.

Město dalo na výběr ze tří. Pivovar pak podpoří jednu z nich, konkrétně tu, která získá nejvíc bodů v hlasování znojemských pivařů. Za každé načepované pivo Hostan tedy dostane host od výčepního žeton, který může vhodit do některé ze tří přítomných hlasovacích schránek. „Veřejné ,referendum‘ potrvá do konce července,“ vzkázala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Prvním projektem, který by mohlo Starobrno finančně podpořit, je Hillizerův altán. V jeho případě jde o výstavbu dřevěné vyhlídky pod svatováclavskou kaplí, která má skýtat pohled na údolí Dyje, Podyjí i na znojemskou přehradu. „Město plánuje obnovit altánek podle dobových obrázků z devatenáctého století,“ přiblížila mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Druhým projektem je rekonstrukce znojemského hradu, v jehož předhradí se až donedávna vařilo pivo.

Třetí nominovanou akcí je pak revitalizace hradebního pásu poblíž ulice Dolní Česká. Tamní areál hradeb se má proměnit v jakousi relaxační zónu.

„Z hradebního příkopu vznikne vlastně amfiteátr, kde bude možné posedět a mohou se tam konat třeba i rytířské turnaje,“ dodala mluvčí znojemské radnice.

Projekt navazuje na loňskou akci, díky níž brněnský pivovar přispěl na vybudování stylového středověkého mázhauzu v centru města.

Značka Hostan patří již několik let do portfolia pivovaru Starobrno, který je od roku 2003 součástí skupiny Heineken. Letos se veškerá výroba znojemského piva přesunula do Brna a pivovarníci mají znojemské prostory definitivně opustit na podzim.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

Příznivci tmavého pivního speciálu Kelt, který vyráběly Pivovary Staropramen, si musí nechat zajít chuť. Firma se rozhodla jeho výrobu po deseti letech ukončit.

„Vidíme větší potenciál v jiných našich značkách,“ vysvětluje Alena Váchová z tiskového oddělení pivovaru. Podle ní si sice kelt svou specifickou chutí získal řadu příznivců, na druhou stranu ho však odlišnost limitovala v dlouhodobém růstu. „Největších prodejních úspěchů kelt dosáhl v roce 2004,“ doplňuje Váchová. Výroba skončila už letos na jaře.

„Dával jsem si ho namísto dražšího guinnesse, kterému byl hodně podobný (byl však vyráběn jinou technologií, pozn. red.),“ srovnává Kelta se známým irským pivem Jaroslav z Prahy. „Když jsem si ho chtěl naposled objednat v Litomyšli, nabídl mi hospodský jako náhradu belgické leffe,“ dodává Jaroslav.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého však patří takoví pivaři k menšině. „Běžný Čech pivní speciál spíše jen ochutná a při nejbližší příležitosti se vrátí ke klasickému ležáku,“ popisuje Veselý. Netradiční piva si prý dopřávají spíše mladší konzumenti z větších měst.

Před několika lety se přitom zdálo, že Češi se z národa pivních tradicionalistů přeorientují na experimentátory. Výroba speciálů rostla, v roce 2005 se jich v Česku uvařilo přes dvě stě tisíc hektolitrů. O rok později však jejich výroba spadla na polovinu a v dalších letech zůstala na této úrovni.

Propad podle odborníků nezavinila jen změna chutí českých pivařů, ale také utlumení reklamních akcí pivovarů, které na začátku tisíciletí speciály mohutně podporovaly. „Aby speciál uspěl, musí se o něm vytvořit silné povědomí, což se vzhledem k prodanému množství nemusí vyplácet,“ upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. To potvrzuje i zástupkyně Staropramenu. „V roce 2001 jsme vytvořili speciální prodejní tým pečující o tyto značky,“ říká Váchová.

Speciální piva umějí na rozdíl od velkých výrobců prodávat ti nejmenší. „Pomalu se blížíme ke stovce minipivovarů v Česku a prakticky všechny nabízejí netradiční piva. Jejich tržní podíl je však zatím jen okolo jednoho procenta,“ uvedl Veselý.

Řada minipivovarů vaří také pivo typu stout, ke kterému patří právě irský guinness. Z větších pivovarů pak vyrábí pivo stout náchodský Primátor.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Pivovarské muzeum patří k místům, která by měl navštívit každý správný Plzeňan. Původní právovárečný dům, ve kterém muzeum sídlí, vyzařuje atmosféru starých dob a odhaluje tajemství výroby a způsobu podávání a pití piva.

Myšlenka na založení Pivovarského muzea pochází již z roku 1929, avšak otevření muzea přišlo až o třicet let později. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 8. května 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky „Plzeňské pivo“.

Návštěvníci během prohlídky nahlédnou do původní sladovny, kde se máčelo a kde klíčilo obilí, či do valečky, původně sloužící k uložení a předsoušení zeleného sladu, takzvanému válení. Další zajímavou expozici tvoří interiér hospody z přelomu 19. a 20. století s využitím původního zařízení. Umístěna je v autentickém prostředí Tázlerovy pivnice z počátku dvacátého století. Lidé uvidí také dvoupatrové středověké sklepy - vysekané v kamenném a pískovcovém podloží - či exponáty, vztahující se k exportu piva.

Všechny, koho zajímá, z čeho se v historii pilo pivo, jak se měřily míry a jak se připíjelo na zdraví, zaručeně zaujme další část muzea věnující se právě těmto otázkám. Nalézt lze i rozsáhlý soubor pivních korbelů ze skla, keramiky a cínu a část věnovanou sběratelství a kuriozitám, které se vztahují k pivu. K vidění je například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři. Součástí expozice je také kolekce pivních lahví pocházejících z různých českých pivovarů z období konce 19. a první třetiny 20. století nebo různé sladovnické náčiní spolu se znakem sladovnického cechu.

Muzeum je otevřeno denně od 10 do 16 hodin a prohlídka s průvodcem trvá přibližně 70 minut.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Vloni běželo v Prazdroji 120 lidí, vybralo se celkem 38.000 Kč

Ve čtvrtek 9. 7. v 17:30 hodin se na nádvoří pivovaru Plzeňského Prazdroje koná druhý ročník Běhu pro Paraple v Plzni - benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely. V loňském úvodním ročníku se pro konto Centra Paraple podařilo získat přes 38.000 Kč. Zároveň oslaví své první narozeniny nová, plně bezbariérová prohlídková trasa, která před rokem otevřela pivovar i všem handicapovaným návštěvníkům.

Na nádvoří Plzeňského Prazdroje v Plzni se Běh pro Paraple koná již podruhé, tentokrát v rámci prvního koncertu Léta v Prazdroji. Hlavním bodem programu jsou závody dvojic v běhu na krátkou vzdálenost, přičemž se závodí o symbolicky vsazenou finanční částku. Tu věnuje poražený na místě na konto Centra Paraple. Benefiční závod odstartuje symbolicky zpěvák a skladatel Jaroslav Uhlíř, který poté vystoupí na prvním koncertu cyklu Léto v Prazdroji.

„Jsme velmi rádi, že běh se k nám po roce vrací. Před rokem závodilo 120 běžců. Konto Paraple jsme podpořili více než 38.000 Kč, přičemž přibližně třetina peněz šla ze sázek soutěžících, zbývající dvě třetiny pak zajistil Prazdroj nákupem triček Centra Paraple,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Plzeňský pivovar si také připomíná rok od chvíle, kdy se plně otevřel i pro návštěvníky s nejrůznějšími handicapy. Přispěla k tomu řada technických opatření a stavebních úprav, zároveň jsou průvodci vyškoleni a vybaveni tak, aby si hluboký zážitek z pivovaru mohli odnést i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodnění zájemci o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

„Od loňského června, kdy jsme novu trasu slavnostně otevřeli, k nám přijelo téměř 350 handicapovaných návštěvníků, kteří jsou většinou nadšeni kvalitní a zajímavou expozicí a velmi oceňují samotnou existenci bezbariérové trasy i přístup pracovníků Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje,“ doplňuje Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Opravdu zajímavý úkol dostali britští sládkové. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku. "Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní čtyřiačtyřicetiletá učitelka Paula Watersová.

"Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila slečna Watersová, která byla předsedkyní Kampaně za opravdové pivo zvolena v dubnu tohoto roku.

Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování "pivo" nemusejí stydět.

Zdroj: Top žena.cz

Na Opavsku to je rarita. Malý pivovar v Hlučíně jménem Avar, kde pivo vyrábí pouhých pět lidí. Jak to v takovém prostředí chodí?

Přicházíme do místnosti, kde se pivo vaří. Sládek David Mičaník nám přiznává, že je abstinent. „Pivo ani jiný alkohol nepiji,“ podotkl. Jeho slova potvrzuje i Leonard Plaček s tím, že všichni zaměstnanci mají kromě nutné degustace přísný zákaz pití.

„Týdně vyrobíme sto dvacet až sto čtyřicet hektolitrů piva. Na domácí trh ale lahve nevyrábíme. Naše pivo si můžete dát buď v naší hospodě, nebo u odběratelů. Nebo v Polsku a Německu,“ řekl Plaček a prozradil, že týden po uvaření pivo intenzivně kvasí.

„Tanky se musí zchladit na požadovanou teplotu, vzniká největší procento budoucího obsahu alkoholu. Dále pivo čtyři týdny leží a dozrává, proto je to ležák,“ pokračoval.

Pivo se v tomto pivovaru vyrábí světlé a tmavé. Na své si pak přijdou i milovníci kvasnicového piva. Kvasnicové je světlé pivo, není ošetřeno filtrací, je zdravější. Někteří lidé chodí pro kvasinky a dělají si obličejové zábaly,“ dodal.

Díváme se z okna, kde stojí odpadní nádoba. „Když se zbytky mláta odvážejí pro potřeby hospodářských zvířat, tak to je v pořádku. Ale kdyby to kvasilo, tak to nakvašené mláto jako odpadní produkt nevoní,“ řekl Plaček.

„Když nevaříme pivo, tak krávy nedojí. Mláto je totiž návyková látka, takže stačí slámu polít mlátem a krávy to žerou. Když pivo nevaříme, odmítají žrát něco jiného a zkrátka nedojí,“ dodal ředitel.

Pivovarník: Dám si třetinku obden

Všechno, co jsem v životě dělal, jsem dělal rád. Takto odpověděl ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček na otázku, zda ho jeho práce baví, nebo by ji raději vyměnil.

Jak přiznává, pije všemožné druhy piva, nejraději však svoje světlé pivo. „Dám si tak třetinku obden,“ podotkl s úsměvem. A jak se k této profesi dostal? „Nejsem původně pivovarník, jsem mikroelektronik. Kolega z práce navrhl, že bychom měli něco vymyslet a začít podnikat.

Třeba že bychom si postavili pivovar. Město v té době dávalo nabídku na využití tohoto prostoru, byla to ruina, a nápad s pivovarem se jim líbil,“ zavzpomínal na své začátky Plaček. Zmínil také, že umí v případě potřeby zastoupit kteréhokoli ze svých zaměstnanců.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Opavský deník.cz

Evropský soud zamítl žalobu bavorských pivovarů na nizozemskou firmu kvůli zneužití územního označení. Druhý největší nizozemský pivovar Bavaria BK může i nadále používat své jméno jako obchodní značku.

Rozhodl o tom Největší evropský soud v Lucemburku. O výsledku soudní pře včera informoval list Financial Times. Spor mezi pivovarem, který sídlí u vesnice Liesbout v zemědělské krajině na jihu Nizozemska, a federací reprezentující 650 bavorských pivovarů se táhl osm let.

Federace se snažila přinutit nizozemskou společnost opustit svou obchodní značku nejprve u soudů v Německu, Itálii a Španělsku. Argumentovala přitom pravidly na ochranu zeměpisného označení, která Evropská unie přijala v roce 1992.

Ta chrání jako regionální speciality, které se smí vyrábět pouze na přesně vymezeném území, například Parmskou šunku nebo z českých výrobků Hořické trubičky nebo Žatecký chmel.

„Bojujeme proti obchodním značkám Bavarie, protože víme, že si mnoho lidí, když pijí Bavarii, myslí, že jde o bavorské pivo,“ řekl Lothar Ebbertz, výkonný manažer Bavorské pivovarské federace.

Německé dědictví

Bavorské pivovary získaly regionální ochranu Evropské unie pro značky „Bayerisches Bier“ nebo „Bavarian Beer“ v roce 2001, ačkoli registrační proces odstartovaly už v roce 1992. Bavaria BK uvedla, že se o probíhajícím registračním procesu poprvé dozvěděla až v roce 1997.

Nizozemský pivovar argumentoval tím, že jeho případ je odlišný a nevztahují se na něj pravidla o regionální ochraně. „Bavaria je a byla pouze odkaz na pivovarskou technologii,“ řekl Peer Swinkels, pravnuk Johannese Swinkelse, který pivovaru dal současný název už v roce 1928.

Je ironií, že to byl německý vrchní sládek Georg Kraus, kdo přesvědčil Johannese a jeho tři syny změnit název pivovaru na Bavaria. Název měl zdůraznit, že nový pivovar přešel od tradičních holandských světlých piv ke spodně kvašenému ležáku bavorského typu, který si získal velkou popularitu ve dvacátých letech minulého století.

S Budvarem na jedné lodi

Podobný spor řeší také českobudějovický Budvar. S nadnárodní pivovarnickou skupinou AnheuserBusch Inbev se soudí o značky Budweiser a Bud. Letos v březnu potvrdil Soud první instance - druhý nejvyšší soud EU - své dřívější rozhodnutí, které brání firmě AnheuserBusch Inbev zaregistrovat si obchodní značku „Budweiser“ pro svá piva a další alkoholické i nealkoholické nápoje v Evropské unii.

V současnosti vedou oba pivovary o značku Budweiser nebo Bud desítky soudních pří ve třicítce zemí světa.

Zdroj. Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek

Na léto jsme pro čtenáře připravili s královédvorským výrobcem zlatavého moku každý týden souboj o sud piva.

Léto už snad konečně hlásí příchod. Vysoké teploty a s nimi žízeň. Proto pro své čtenáře připravil Krkonošský deník s královédvorským pivovarem Tambor prázdninovou soutěž. Každý týden bude možné vyhrát padesátilitrový sud piva z nabídky pivovaru Tambor.

A jak se bude soutěžit? Každou středu, od 15. července do 26. srpna najdou čtenáři Krkonošského deníku na stránkách speciální kupon. Ten vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý od 21. července, mezi 8. až 12. hodinou, potom buď hostinský nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Podvádět s kopiemi se tudíž nevyplácí. Soutěžní podmínky budou zveřejněny na internetových stránkách www.pivotambor.cz a www. krkonossky.denik.cz.

Jsme národem pivařů. Návštěva restaurace je proto i společensko kulturní událostí. V hospodách se lidé potkávají, diskutují, baví se. Jak říká jedno z pořekadel: Když ve vesnici zavřou hospodu, jako by umřela.

„Vycházeli jsme právě z toho. Soutěž má ukázat, kde se lidé rádi scházejí, jsou schopni se domluvit a společně si zasoutěžit. Odměnou jim bude to nejlepší, co je do oblíbené restaurace táhne, tedy pivo. V tomto případě naše nové pivo Tambor. Navíc dostanou možnost si v případě výhry vybrat, který druh chtějí. Spolupráci s Krkonošským deníkem jsme zvolili proto, že to jsou regionální noviny, kde se stejně jako v hospodě řeší místní problémy,“ řekl majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. „Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský.

Tambor se objevil na trhu poprvé v květnu letošního roku. Setkat se s ním mohou návštěvníci nejen ve Dvoře Králové, ale také v Bílé Třemešné, Olomouci, Hradci Králové či v Praze.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Každý dokáže perfektne načapovať pivo, tvrdí holandský majster v čapovaní Franck Evers, ktorý pricestoval na Slovensko trénovať barmanov. Svoje turné po slovenských puboch odštartoval v prvý júlový víkend a počas troch týždňov navštívi spolu 18 vybraných prevádzok po celom Slovensku.

O svoje skúsenosti z čapovania a podávania piva sa so zamestnancami prevádzok podelí vždy od štvrtka do nedele. Svojím umením bude zabávať aj návštevníkov pubov v Bratislave, Košiciach, Žiline, Banskej Bystrici, Trenčíne a ďalších piatich mestách.

Čapovanie je podľa jeho slov jednoduché, ale návštevníci a návštevníčky barov sa napriek tomu pri objednaní piva často stretávajú s rušivými momentmi, ako teplé pivo, veľa alebo málo peny, či rýchlo padajúca pena. Dôležité je pritom i použitie správneho podpivníka a pohára rovnakej značky ako je čapované pivo. Servírovať by sa malo otočené logom k zákazníkovi. „Môžete byť najlepší barman na svete, mať najlepšie vychladené pivo na svete a najlepšie pivo na svete, ale ak nemáte studený a čistý pohár, pena vám rýchlo padne,“ skonštatoval Evers. Práve pena je však dôležitá, pretože pivo chráni - drží oxid uhličitý vnútri a kyslík vonku. Holandský rituál perfektného čapovania je podľa jeho slov jednoduchý. „Zoberiete si studený a čistý pohár, jedným plynulým pohybom otvoríte kohútik, necháte pivo špirálovito stekať do nakloneného pohára, keď je pohár takmer plný, narovnáte ho, a keď je plný, kohútik zatvoríte, vezmete stierku a odstránite prebytočnú penu,“ predviedol Evers novinárom perfektne načapované pivo. Pena má byť pritom podľa neho taká pevná, aby v pive stála stierka. Ako hovorí, každé pivo má vlastný spôsob čapovania, no v prípade ležiakov je tento rituál približne rovnaký.

Počas svojej desaťročnej kariéry Franck Evers vyškolil viac ako 25-tisíc barmanov na celom svete. Ako sám hovorí, všetky jeho predchádzajúce povolania, či už ošetrovateľa na psychiatrii, tenisového trénera alebo majiteľa viacerých barov v Holandsku mu umožnili robiť jeho súčasnú prácu s plným nasadením.

K minipivovaru v Broumech, kde vaří pivo vyhlášený sládek Martin Matuška, by měl časem přibýt i pivovar ve Všeradicích. Zrušen byl v obci v roce 1850, ta se nyní podílí na jeho obnově.

„Věříme, že sem přetáhneme nějaké turisty z Karlštejna. Pomáhá nám i příznivá vzdálenost od Prahy. Když se udělá dobrá propagace, mohly by to být zase další taháky,“ řekl starosta obce Bohumil Stibal.

* Velké pivovary nyní zavírají malé pobočky, na druhou stranu vznikají nové minipivovary. I vy máte otevření jednoho v plánu. Jak si to vysvětlujete?

Podle mě velké pivovary zavírají malé pobočky kvůli snížení nákladů a unifikaci produkce. Minipivovary vznikají z důvodu poptávky po pivních speciálech a také v rámci rozvoje pivní turistiky jako doplněk turisticky zajímavých míst, případně jako obnovení zašlé slávy zaniklé místní značky.

* Vás krize od zprovoznění neodradila?

Ne, může jen výstavbu oddálit. Naopak je potřeba zareagovat a propagovat značku, aby po ukončení krize a návratu do normálu měla již svoje jméno a byli jsme připraveni okamžitě nabídnout svoje služby.

* Neobáváte se konkurence malých pivovarů v okolí: jen na Berounsku je berounský Medvěd, Broumy mají svůj pivovar a jeden se staví i v nedalekých Letech...

Současné malé pivovary si podle mého nekonkurují díky svým specifickým druhům piva, naopak v případě spolupráce se jim podaří lépe propagovat danou oblast, a tím přilákat turistu, potažmo konzumenta. Například pivo z Broum se točí v Broumech a je dodáváno do pražských restaurací.

* Kdy chcete pivovar otevřít, co se v něm bude vařit a pro koho? Budete rovněž rozvážet pivo do okolních restaurací?

O otevření pivovaru je uvažováno na přelomu roku 2010 a 2011. Základem bude polotmavá 13 a další čtyři speciály ročně. Pivo budeme prodávat pouze ve vlastní restauraci, prozatím neuvažujeme o dodávkách do okolních restaurací.

* Jak se bude pivovar jmenovat?

Pivovar ještě v současné době nemá definitivní název, stejně jako není název pro druhy piva. V současnosti pracujeme na logotipech, které chceme představit na kuchařské soutěži v září letošního roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová

Nad najnovším počinom komunistickej Severnej Kórey určite niekto vypení. Ide totiž o miestne pivo, ktoré podľa výrobcov sľubuje zmiernenie stresu u konzumentov.

KĽDR tento týždeň spustila v štátnej televízii reklamnú kampaň na pivo Tädonggang. Pivovar krajina kúpila od Británie a celú prevádzku presunula na svoje územie.

Severokórejská štátna televízia nevysiela takmer žiadne reklamy, hoci programy o miestnych továrňach sú bežné, takže reklama na pivo je zriedkavým posunom ku komercializmu.

Spot, charakterizovaný nekvalitnou grafikou, sprevádza veselá hudba. Záber pohára, ktorý sa plní čapovaným pivom, dopĺňa slogan "Pýcha Pchjongjangu".

V reklame, odvysielanej vo štvrtok, pivo pije baník, z ktorého kvapká pot a mladé atraktívne ženy v tradičných kórejských odevoch ho servírujú dobre oblečeným mestským obyvateľom.

"Predstavuje nový imidž Pchjongjangu," uvádza sa v reklame, ktorú dnes zhliadli aj v Soule. "Stane sa dôverne známou súčasťou našich životov," presviedča reklama.

Pivo je možné kúpiť aj v Južnej Kórei. V hlavnom meste KĽDR ho predávajú v hoteloch pre cudzincov a fľaša stojí približne 1,5 dolára (1,07 eur).

Zdroj: Orange portal.sk | Autor: Reuters, TASR

V Holbě uvařili polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 podle výšky stejnojmenného kopce Šerák. Jedná se o sezónní pivo vyrobené při příležitosti pivovarských slavností a jeho množství je limitováno jednou várkou, tedy 200 hl piva. Na trhu bude k dispozici jako točené a od září z pestří nabídku v restauracích.

Šerák Speciál je polotmavé pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Je výjimečný svými chuťovými vlastnostmi i aroma, které získává díky speciální receptuře a vybraným surovinám. Při jeho výrobě se používá speciální druh karamelového a barevného sladu, který ovlivňuje nejen barvu, ale dává pivu jemnou chuť s mírně karamelovým, pro tmavá piva typickým, nádechem. Výjimečné je i chmelení piva, které je zapotřebí přesně načasovat. Chmel se přidává pozvolna ve třech dávkách, z toho dvě těsně před ukončením chmelovaru. Tím pivo získává jemnější hořkost a současně do něj přecházejí aromatické látky důležité pro jeho vůni.

Hlavní kvašení probíhá na otevřené spilce a trvá asi 12 dní a pivo pak 2 měsíce dozrává a dokváší v ležáckém sklepě a tak se přirozeně sytí oxidem uhličitým, důležitým pro výborný říz. Na jeho výrobu pečlivě dohlíží sládek pivovaru Holba, Luděk Reichl. „Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze Žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma. Svoji barvu i říz získává přirozenými procesy, takže ho není třeba dobarvovat ani uměle dosycovat. Má vysokou pitelnost tzn. že každý doušek vzbuzuje chuť k dalšímu napití,“ upřesňuje sládek. Jedná se o skutečnou lahůdku mezi pivy, kterou pivovar zpestří svoji nabídku v gastro sektoru. V Holbě sází na jeho exklusivitu a o celoroční produkci zatím neuvažují.

Zdroj: Holba.cz

Čerstvé předsedkyni Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Kateřině Kalistové a radnímu Ivanu Krejčímu vadí, že rada jako celek odmítla potrestat Pivovary Staropramen za jejich reklamní spot vysílaný loni v létě na Nově a ČT1.

Došlo ke "snižování lidské důstojnosti žen", míní Kateřina Kalistová a Ivan Krejčí. Oba byli do rady nominování sociálními demokraty Kalistová působila jako šéfka kulturní komise ČSSD, Krejčí byl mimo jiné asistentem místopředsedy sněmovny a ČSSD Lubomíra Zaorálka.

Oba se teď ohradili proti rozhodnutí svých většiny kolegů zastavit správní řízení s pivovarnickou společností. Podle RRTV spot neporušil zákon. "V reklamě běžně užívaná nadsázka v daném případě překročila hranice vkusu a slušnosti," argumentují ale radní za ČSSD.

"Reklamní příběh vycházel z premisy, že ženy zklamané z rozchodů se svými mužskými partnery jsou ochotny se snížit k fyzickému násilí proti svým sokyním, přičemž jsou schopny své emoce transformovat do sexuální přitažlivosti vůči osobě stejného pohlaví. Taková role, která v reklamě byla předurčena ženám, je ponižující a ženu znevažující," míní dva radní.

"Naopak muži jsou zde v roli pozorovatelů, kteří si pozvou bývalé partnerky, aby se mohli pobavit na jejich účet. Tuto 'pěknou chvilku' si pak vychutnávají s půllitrem piva Staropramen. Jsme přesvědčeni, že tím jednoznačně dochází ke snižování lidské důstojnosti žen," vysvětlují svůj pohled.

"Reklama nesmí obsahovat jakoukoli diskriminaci z důvodů pohlaví a nesmí snižovat lidskou důstojnost," prohlásili Kalistová s Krejčím.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Aust

Ve dnech 10. a 11. července 2009 proběhne oslava 2. výročí otevření pivovaru Belveder v Železné Rudě v místě samém. Začátek po oba dny ve 13,30 s ukončením o půlnoci.

Tentokráte pozvali oba Strnadi své kamarády a přátele k prezentaci špičkových piv regionu i pivovary ,které získaly nejedno ocenění nejen na soutěžních prezentacích, ale především u lidí milující klasický český tradiční nápoj - PIVO.

Hosté by na Belvedéru měli ochutnat nejen 5 místních piv, ale i piva z Modré hvězdy v Dobřanech, z Koutu na Šumavě, z Purkmistra z Plzně, dále pak i z Pivovaru Lažanských z Chyše, Pivovaru Permon ze Sokolova a od Rybiček ze Stříbra.

A jelikož uznáváme hlas lidu - hlas boží, měli by návštěvníci ochutnat i pivo ze středního pivovaru - Strakonického Dudáka - a z tzv. gigantu - Velkopopovického Kozla. Václav Fiala a PIVNÍ CESTY přivezou k degustaci i piva lahvová včetně piv z jiných zemí EU.

Po oba dny budou vystupovat živé hudby dále zpestřením budou soutěže, degustace a tomboly. V sobotu paní senátorka JUDr. Jiřina Rippelová pokřtí nové pivo a to světlou devítku KOJENCE.

Toto pivo s EPM 9,6% a obsahem alkoholu 3,8% by se mělo stát pivem k zahnání žízně v letních horkých dnech, pokud nějaké budou...

Parkování i vstupné po oba dva dny je zdarma. Bližší informace na mailové adrese: hotelgradl@email.cz a nebo mobilu 602 406 136.

Bude-li Bůh milostivý jako na mladého Strnada a všechny ostatní v Dýšině, tak jsme přesvědčeni, že i hosté oslav železnorudského pivovaru budou odjíždět do svých domovů v absolutní pohodě.

Srdečně zvou pan starý (sládek) mladý Strnad a věčně mladý de facto starý Strnad...

Městečko Štramberk, které je z mnoha důvodů považováno za významné středisko turismu a cestovního ruchu, se nachází v Moravskoslezskémkraji. Tatoměstská památková rezervace je dobře známá předevšímvěží Štramberské trúby, která se tyčí na kopci nad historickým náměstím a tvoří tak dominantu města.

Malebné městečko se v posledním desetiletí výrazně proměnilo, historická zástavba, zdevastovaná minulým režimem, znovu nabyla původního vzezření a do jednotlivých objektů se pomalu navrací život. Vzniklo zde mnoho kaváren, hospůdek, domácí pekárny, ale ani muzea a galerie uvnitř opravených domů nejsou výjimkou.

Mezi čerstvě zrekonstruovanými stavbami, které jsou součástí historické řadové zástavby na náměstí, je Městský pivovar s restaurací. Dům číslo 5 byl v minulých dobách jedním z dvaadvaceti šenkovních domů ve Štramberku a v minulém režimu byl necitlivými zásahy a nevhodným užíváním značně poškozen. Původní pivovar se nacházel na štramberském náměstí, ale dochovala se z něj pouze hluboká studna, budova byla pro svůj špatný stav zbourána v roce 1868.

Podnikatel Ing. Pavel Šmíra se rozhodl, že tradici vaření piva ve Štramberku obnoví. Proto v úzké spolupráci s Památkovým ústavem v Ostravě našel způsob, jak měšťanský dům opravit a přizpůsobit podnikatelskému záměru.

Komplexní architektonický projekt by neřešil postupně vyvstávající stavební situace v nezmapované budově, proto majitel spolu se stavbyvedoucím Milanem Zečevičem, který na celou rekonstrukci dohlížel, hledali konečná řešení v průběhu probíhajících prací. Dnes je interiér domu zásadně proměněn, v přízemí se nachází stylová Pivovarská restaurace a výčep s měděnými varnami, v gotických sklepeních je Kamenný šenk a v patře moderní sport&dance bar Apollo Burn Club s velkoplošnou projekcí. Interiéry jsou dispozičně upraveny. Vybouráním některých příček se prostor pod původními klenbami více otevřel.

Opravy provázelo mnoho překvapení. Například po dokonalém vyčištění sutí zanesených sklepů se objevila kamenná gotická klenba a drobné niky ve zdech. Součástí sklepení jsou dvě studny s pramenem, vytesané ve skále. Ve sklepě je umístěno technologické zázemí pivovaru a Kamenný šenk se může pyšnit funkčním výčepním pultem z třicátých let minulého století a starožitnými sbírkami předmětů a nádob souvisejících s pivovarnictvím, které jsou instalovány v zasklených nikách. Prostor je vybaven stoly a lavicemi, nově zhotovenými ze starého dřeva. Vytápěná podlaha je vysypána štěrkem, odizolována a vylita. Povrch tvoří staré půdovky, ošetřené speciálním voskem.

Studna v rohu jedné místnosti je opravena, překryta kovovou mříží a v nutnosti je do ní odváděna přepadem přebytečná podzemní voda.Osvětlení v Kamenném šenku je řešeno pomocí tradičních svíček, výklenky se sbírkami cínových a porcelánových nádob k pití piva mají bodová osvětlení.

Rovněž Pivovarská restaurace v přízemí budovy je vybavená dřevěnými lavicemi a stoly, restaurovaným starým selským nábytkem a předměty ze sbírky starožitností majitele. Stěny jsou dekorovány obrázky s reklamami a předměty z období od první republiky až do poválečných let minulého století. Dochované klenby a zdi mají novou nehlazenou omítku, na podlahách a schodištích je historizující dlažba.

Dům stojí na kamenných základech, proto je zdivo v dobrém stavu, nezvlhlé. Původní dělená okna jsou po odstranění starých nátěrů namořena olejem a mezi vnější a vnitřní okenní tabuli je umístěno vnitřní sklo, kvůli neprůhlednosti a stylu. Krovy a střecha byly vyměněny již dříve, za předešlého režimu. Dům má nyní novou fasádu, kde jsou podle dochovaných zbytků štuků a říms dotvořeny přesné repliky.

Náměstí ve Štramberku se v posledních letech proměnilo a zaznamenalo výrazný obrat k lepšímu. Měšťanské domy s historickými průčelími opět září čerstvým nátěrem a do domů se vrátil život.

Zdroj: EArch.cz

Muzeum středního Pootaví Strakonice připravilo společně s akciovou společností Měšťanský pivovar Strakonice a soukromými sběrateli speciální výstavu nazvanou Historie strakonického pivovaru aneb 360 let vaříme pivo.

V hlavní sezoně se na výstavě, která mapuje celých 360 let existence měšťanského pivovaru ve Strakonicích, návštěvníkovi přiblíží vývoj pivovarnické živnosti ve městě a blízkém okolí včetně historie dnes již zaniklých pivovarů v okrese Strakonice.

Kromě mnoha cenných sběratelských kousků z okruhu pivovarnictví (pivních tácků, korunek, etiket, lahví) si budou moci návštěvníci prohlédnout, jak vypadal výčep na počátku minulého století. Zajímavým doplňkem jsou i mnohé dobové fotografie a dokumenty a ukázky literatury a časopisů.

Vernisáž výstavy se bude konat ve výstavních prostorách muzea ve čtvrtek 2. července od 15 hodin a výstava potrvá do 31. srpna 2009.

Otevřeno je kromě pondělí denně od 9 do 17 hodin.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko | Foto: Slávka Petráková

Hlavními hvězdami jedenáctého ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se letos netradičně uskuteční až na konci prázdnin, budou Divokej Bill a Horkýže Slíže.

Nabitý program letošních Slavností zahájí v sobotu 29.srpna ve 13.00 odpoledne skupina Divokej Bill, pak budou následovat formace Sto zvířat, Polemic, Mňága a Ždorp, Vypsaná Fixa a vrcholem letošních oslav bude vystoupení Horkýže Slíže.

„Horkýže Slíže jsme si letos vybrali proto, že jsou na současné hudební scéně zcela nenapodobitelní,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. „My to samé můžeme říct i o našem pivu, takže to bude na Slavnostech zcela ideální spojení.“

Hudební kritici si už 16 let lámou hlavu, kam vlastně mají oblíbenou slovenskou skupinu zařadit. „Podle mě lze zařadit Horkýže Slíže jedině do kategorie Horkýže Slíže,“ myslí si Útlý.

Podíváme-li se do historie této čtyřčlenné formace, zjistíme, že skupina vznikla před 16 lety ve slovenské Nitře. Jejím zakladatelem a dodnes i frontmanem je Peter Kuko Hrivňák. Na česko-slovenské hudební scéně kapela vyniká ojedinělým hudebním pojetím, odvážnými texty a smyslem pro humor. Nejznámějšími skladbami kapely Horkýže Slíže jsou písně jako L.A. Song, A ja sprostá, Maštal nebo Emanuel Bacigala. Skupina je také držitelem dosud posledního slovenského Aurela za videoklip roku k hitu R´n´B Soul, o jehož popularitě svědčí i údaj z YouTube, který do dnešního dne eviduje již 1 870 000 zhlédnutí.

Skupinu Divokej Bill není návštěvníkům ostravských pivních Slavností třeba blíže představovat. Devítičlenná hudební formace má na svém kontě řadu festivalových hitů jako Malování, Pocit, Znamení, či Čmelák a na hlavním pódiu pivovaru Ostravar vystoupí už počtvrté, čímž vyrovná rekord kapely Marcela Woodmanna. Nejzajímavějším počinem skupiny v letošním roce je píseň „Ve dvou to jde líp“, kterou Divokej Bill nazpíval společně s Čechomorem.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Já si myslím, že naše Sněmovna rozhodla dobře, když nezakázala kouřit v restauracích. Nemusíme být přece jako všichni. My lidé žijící v České kotlině jako všichni ani být nemůžeme! To dá rozum. A moc se mi líbí, když to občas dáme najevo.

Už nekouřím. Ale vůbec si nedovedu představit, že bych šel posedět s kamarády a kamarádkami, kteří kouří, a oni si nemohli zapálit. Mám rád kouř jejich cigaret a doutníků.

Mám rád odér restaurací a výčepů, protože ten tam patří, a byl tam, už když jsem chodil dědovi pro pivo. Kdo nám chce vzít i tuhle životodárnou kontinuitu? Nějaký prudérní pokrytec, který se zhlédl v ještě prudérnějších vzorech odkudsi z poza Atlantiku?

Militantní nekuřáci mluví o zdraví, které jim údajně kouř z cigaret ničí. Nevěřím jim. Tak hloupí nejsou. Ono jim to jenom nevoní. Jsou to týpci, kterým chybí špetka tolerance a soudnosti. Já například v zoo taky nelezu do pavilónu plazů. Co nesnáším, vynechám. Nekřičím po zákazu. Nemusím mít všude navrch. Každý přece ví, že jinak to voní v cukrárně, jinak v truhlárně, rybárně, pekárně, ve stáji i v kostele. A jinak holt tam, kde vám nalijí sklenici piva, nebo čeho, kde se vedou řeči, ke stropu stoupá dým a život jde moudře dál.

Aby ale bylo jasno – se zákazem kouření všude jinde souhlasím. A nekuřáckým restauracím přeji prosperitu!

Zdroj: Právo.cz - Z redakční pošty | Autor: Milan Jůzl