Všichni nositelé příjmení Kozel / Kozlová se tuto neděli podívají do Zoo Praha zdarma. Každý, kdo se u vstupu prokáže občanským průkazem a tuto skutečnost doloží, bude 14. září hostem Velkopopovického Kozla. Kromě volného vstupu do zoologické zahrady dostane drobné dárky od Kozla, všichni návštěvníci starší 18 let se navíc mohou těšit na ochutnávku Velkopopovického Kozla.

Volnou vstupenku mohou Kozlovi jmenovci získat v pokladně u kteréhokoliv ze tří vstupů do areálu Zoo Praha, a to na základě kontroly občanského průkazu. Drobné pozornosti a Kozlí občerstvení pro všechny budou návštěvníkům k dispozici v areálu pražské zoo, hned v prostoru hlavního vchodu.

"Značka Velkopopovický Kozel je partnerem Zoo Praha již od roku 2006. V rámci této podpory je navíc sponzorem spřízněných druhů zvířat chovaných v pražské zoologické zahradě, a sice koz kamerunských a kozorožců kavkazských. Jsme rádi, že jedno z nejoblíbenějších českých piv tak může být partnerem jednoho z nejpopulárnějších míst v Praze a příjemného místa odpočinku," řekl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Pivovar ve Velkých Popovicích je dnes součástí akciové společnosti Plzeňský Prazdroj. Více než 133 let vyrábí oblíbené pivo se symbolem sympatického zvířete v logu a již od roku 1939 má svůj vlastní výběh v pivovaru pro kozla s tradičním jménem Olda, živého maskota pivovaru i značky. Před dvěma lety vybudoval pivovar vedle pivovarnického rybníka další výběh, pro druhého kozla - Oldu II. Kozlové z Popovic se tedy stávají partnery svých příbuzných z pražské zoo, koz kamerunských a kozorožců kavkazských.

"Pražská zoo se v posledních letech dynamicky rozvíjí, mnoho odborníků tvrdí, že je to jedna z nejhezčích zoo v Evropě. S tímto rozvojem souvisí i soustavné zlepšování návštěvnického servisu a gastronomických služeb. Jsme proto velmi rádi, že jsme se mohli spojit s takovým kvalitním partnerem, kterým je Plzeňský Prazdroj, jmenovitě značka Velkopopovický Kozel. Jistě to ocení i mnoho našich návštěvníků!" říká Vít Kahle, tiskový mluvčí Zoo Praha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Podle starosty Oldřicha Čtvrtečky (ODS) není nutné, aby město vypisovalo na prodej pivovaru standardní výběrové řízení. „Je to normální majetkoprávní úkon,“ říká.

* Jak jste zjišťovali, zda nabízené částky skutečně odpovídají hodnotě pivovaru?

Ta metodika vycházela ze zisků pivovaru v minulých letech, samozřejmě jsme se také poptávali lidí, kteří se v takové problematice orientují.

* Klasické ocenění jste si však udělat nenechali?

Ne. Ty nabídky korespondují se skutečnou hodnotou, nejde přece třeba o oceňování Zentivy, aby bylo nutné jít tak do hloubky.

* Co bude hlavním kritériem při rozhodování o nabídkách?

Je to na zastupitelích, ale myslím, že kromě ceny bude hrát roli také serióznost zájemce a to, jakou zajistí pro pivovar budoucnost. Hlavním cílem je zachování výroby.

* Jak je možné, že se bude jednat i o nabídce společnosti Russian Tradition, kterou jste obdrželi více než měsíc po uzávěrce?

Je to rozhodnutí rady. Jedná se o nejvyšší nabídku, a proto jsme rozhodli o jejím zařazení.

* Co je firma Russian Tradition zač?

Podle našich informací je to velký dovozce piva do Ruska, z Česka vozí třeba Krušovice a jsou zastoupeni jednou pražskou advokátní kanceláří.

* Očekáváte, že se dnes pivovar prodá?

Nevím. Ale vzhledem k tomu, že jsme obdrželi novou nabídku, která převyšuje ty stávající, tak může dojít k odročení, protože zastupitelé si budou chtít prostudovat všechny podklady. Pokud ale prodej úplně padne, tak o něm až do konce volebního období (podzim 2010, pozn. red.) jednat nebudeme.

Zdroj: MF Dnes.cz

Spotřeba piva na jednoho obyvatele Irska patří stále mezi největší na světě, ale produkce mírně zaostává, protože podíl ostatních alkoholických nápojů na trhu stále více narůstá, díky zvýšené konzumaci vín a cidru.

Výrobní společnosti upozorňují na současné změny v tomto oboru potravinářského průmyslu. Celkově je světlé pivo stále vedoucím segmentem, který významně narůstá. Nárůst ve spotřebě cidru v nedávných letech může být porovnáván s mírným nárůstem výstavu světlého piva.

Černé pivo Guinness se stále těší z toho, že je jednoznačně vedoucí značkou na celém trhu s pivem, ale objemy výroby a podíl prodeje postupně odráží situaci podle toho, jak se mění preference mladších spotřebitelů, kteří mají v oblibě světlá piva a cidr.

Heineken směřuje k tomu, aby byl vedoucí značkou mezi světlými pivy. V roce 2005 předstihl Budweiser jako vedoucí značky mezi světlými pivy. Carlsberg je mezi světlými pivy v současné době na třetím místě.

Světlá anglická piva zažívají mírný pokles, což se projevuje u značky Smithwicks, jež je vedoucí značkou tohoto druhu piv a zaznamenává největší pokles.

Tradiční značky jsou vystavovány tlaku od diskontních piv, zvláště díky působení diskontních prodejen v maloobchodní síti. Stále více, oproti předpokladům, pokračuje nárůst výdajů, ale předpokládaná množství do těchto sítí dosahují stále 68 % z celkové distribuce v požadovaných objemech za přesně stanovených smluvních podmínek.

V Irsku tvoří z 80 % celkové produkce prodej těchto značek piv: Guinness, Heineken, Budweiser, Carlsberg, Smithwicks, Miller Genuine Draft, Coors, Stella Artois, Murphy´s a Foster´s.

Zdroj: Agris.cz

O víkendu 6. a 7. září proběhla v rámci Slavností piva v Žatci degustační soutěž, na které získalo tmavé pivo Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. první místo, stalo se tak už po třetí v řadě.

„Černé pivo Rebel je v Žatci na prvním místě oceňováno už od roku 2006 a letos tak obhájilo prvenství už po třetí. Žatecká cena znamená pro náš pivovar už osmé ocenění piva Rebel během letošního roku, a to jak ve světlých, tak v tmavých pivech. Stejně jako v minulém roce patří pivo Rebel k nejoceňovanějším pivům České republiky. Právě proto obdržel náš pivovar na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s.

Pivo Rebel získává podle informací Jiřího Huška v regionu Vysočiny pozici jednoho z nejoblíbenějších piv. Přestože statistiky českého pivovarnictví ukazovaly v prvním pololetí roku 2008 celorepublikový pokles spotřeby sudového piva o více než pět procent, piva Rebel se ale podle informací vedení brodského pivovaru prodalo v restauracích o více než šest procent více v porovnání s loňským rokem. Sudové pivo činí z celkového objemu výroby pivovaru více než šedesát procent. „Převažuje prodej piva Rebel Originál Premium, tedy poctivého českého ležáku, vyrobeného tradiční technologií otevřeného kvašení. Tato tradiční technologie je doménou malých a středních pivovarů a umožňuje efektivně konkurovat značkám velkých pivovarů či tzv. europivům,“ dodává Jiří Hušek.

Na jaře 2008 dokončili v pivovaru jednu z největších investičních akcí v novodobé historii, moderní stáčení linku na sudové pivo včetně výstavby skladovacích prostor. V říjnu plánují dokončení další skladovací haly a v listopadu by měli v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. začít vyrábět po čtyřleté přestávce znovu svůj vlastní slad. „Díky soběstačnosti výroby nejdůležitější suroviny nebudeme závislí na dodávkách od dalších stran, a budeme si moci tak do budoucna lépe řídit kvalitu nakupovaných ječmenů a výrobní proces sladování,“ uzavírá Jiří Hušek.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová

Za podezřelé označili opoziční sociální demokraté okolnosti kolem prodeje náchodského pivovaru. Prodej akcií pivovaru Náchod provází dlouhodobě řada nesrovnalostí a komunikačních bariér.

"Klub ČSSD byl od počátku celé kauzy proti unáhlenému prodeji městského pivovaru. Zastupitelé nikdy nerozhodli o záměru pivovar prodat," řekl předseda klubu městských zastupitelů ČSSD Jan Birke. Podle něj byly kroky, které v této záležitosti podnikalo vedení města potažmo rada města, chaotické a postrádaly objektivní přístup. Selhaly orgány společnosti, nešťastným způsobem se v celé záležitosti angažoval i samotný management společnosti.

Kvůli netransparentnosti jednání už odstoupil jeden z vážných zájemců - Pivovar Holba. "Tato skutečnost a vstup dalšího zájemce společnosti Russian Tradition je dalším příkladem neschopnosti či neochoty vedení města vytvořit transparentní a rovné podmínky pro všechny zájemce," uvedl předseda kontrolního výboru náchodského zastupitelstva Mirek Brát. Jak dodal, vina za současnou patovou situaci leží tak na jejich bedrech, na nefunkční koalici. Vysoká absence zastupitelů koalice na jednáních městského zastupitelstva znemožňuje vyřešení situace, dodal Brát.

"Jen rozumný přístup opozičních zastupitelů zabránil prodeji pivovaru jediné společnosti. Zdůrazňujeme, že částka nabízená za pivovar tehdy a částka nabízená nyní se liší o plných 25 milionů korun. Nepotvrdily se tak námitky, že prodlužováním jednání se sníží cena společnosti," řekl Brát. Otázku, jaká je skutečná cena městského pivovaru, však může podle něj zodpovědět jen vyhlášení tendru. Zda bude či nebude městský pivovar v Náchodě nakonec prodán, by měli rozhodnout městští zastupitelé na svém zítřejším zasedání.

Zdroj: Regiony24.cz

Pilsner Urquell oslaví 166. narozeniny dvoudenním festivalem

Ve dnech 3. a 4. října 2008 proběhne další ročník oslav plzeňského piva. Dvoudenní festival nabídne na dvou pódiích celkem devatenáct kapel nejrůznějších hudebních žánrů. Hudební akci doprovodí kulinářské zážitky vybraných plzeňských hospod v rámci tzv. gastrofestu.

Oslava 166 narozenin piva Pilsner Urquell, pravzoru a ikony všech piv plzeňského typu

Spolupořadatelem akce je Plzeň, kandidát na Evropské město kultury 2015

Festival prezentuje jedinečné plzeňské pivo, špičkovou gastronomii a kvalitní hudbu

Vstup na festival zdarma

"Pilsner Fest je oslavou umění sládků, kteří už 166 let pokračují ve vaření piva Pilsner Urquell. Ležáku, který dal název nejrozšířenější variantě piva na světě, piva plzeňského typu." říká Marek Hlavica, manažer komunikace Plzeňského Prazdroje.

Dva dny, dvě pódia, dvě desítky kapel

Hudební program Pilsner Festu se bude odehrávat na dvou pódiích - na Hudební scéně Pilsner Urquell v areálu pivovaru a Hudební scéně města Plzně na náměstí Republiky.

Pilsner Fest zahájí v pátek 3. října v 16.30 hodin na scéně na náměstí Republiky projekt Different D.I.S.C.O. Poté vystoupí Scissorhands, David Kraus Band a páteční večer vyvrcholí koncertem kapely Kryštof. Komornější scéna v areálu pivovaru v pátek uvede Janu Lotu, soubor Ondřej Pivec Organic Quartet, kapelu Ahmed má hlad a jako pomyslnou třešničku na dortu koncert Bratří Ebenů. V sobotu 4. října festivalové scény rozezní vystoupení Dana Bárty & Illustratophere, Wohnout, Priessnitz nebo žhavé kubánské rytmy Son Caliente.

Celkově zahraje 19 kapel, návštěvníci si budou moci vybrat od rocku přes jazz až k cikánským či kubánským rytmům.

Hudbu doplní gastronomie a jedinečný plzeňský ležák

Návštěvníci Pilsner Festu se budou moci osvěžit prémiovým ležákem Pilsner Urquell i v nefiltrované podobě, čepovat se bude pivní speciál Master polotmavý 13°. Řidiči si budou moci dopřát nejprodávanější nealko pivo v Česku, Radegast Birell. Stejně jako vloni budeme věnovat pozornost také odpovědné konzumaci alkoholu ve spoluprácí s občanským sdružením Sananim, městskou policií a BESIPem. Na náměstí bude umístěn prezentační stan, kde si lidé budou moci nechat změřit množství alkoholu v krvi a získat další informace.

Návštěvníky Pilsner Festu potěší dvoudenní gastrofest, který proběhne ve vyhlášených plzeňských restauracích Spilka, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Všechny tyto restaurace budou ve speciálních "gastrostanech" na náměstí Republiky a horním nádvoří pivovaru prezentovat své kulinářské lahůdky. Jedinečné ochutnávkové menu připraví hotel Marriott.

Pivovarské muzeum uvede speciální noční prohlídky, probíhat budou také divadelní představení. Zajímavou příležitostí je možnost vyzkoušet si speciální druh pečení tzv. kynutého obřadního pečiva. Festivalovou atrakci nabídnou také pivovarské sklepy, které ožijí vystoupením bubeníků, kteří rozehrají své rytmy na nástroje vyrobené z dubového dřeva a ležáckých sudů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Restaurace Plzeň - více o restauracích Pilsner Pubs

Blonďatá dívka Marcela Vovsová z Mělníka získala v Žatci titul Miss zlatého moku pro rok 2008. V soutěži krásných dívek a pivovarů zastupovala ústecký Pivovar Zlatopramen.

Stejná dívka si získala i srdce čtenářů našeho deníku, kteří jí v doplňkové anketě poslali nejvíce kuponů vystříhaných z novin. Díky tomu vyhrála i titul Miss sympatie čtenářů a od redakce dostala roční předplatné Deníku.

První vicemiss v hlavní soutěži byla vyhlášena Kamila Vostrá z Postoloprt, která reprezentovala další ústecké pivo – Březňák. Druhou vicemiss se stala Iveta Bylíková z Chomutova, která díky své kráse a schopnostem zajistila třetí místo pro Pivovar Louny.

Výsledky byly vyhlášeny v pátek po 21. hodině na závěrečném finálovém večeru v Městském divadle v Žatci. Zábavná soutěž, propagující dívčí krásu, pivo a chmel a je jediná svého druhu na světě, tradičně doprovází oblíbenou Dočesnou v Žatci.

Dívky v divadle soutěžily v česání chmele, v umění natočit lákavě vypadající půllitr piva a nabídnout ho hostovi, ve volných disciplínách tančily, šermovaly, předváděly divadelní scénky nebo i vystoupení s živým hadem. Nechyběla tradiční promenáda v plavkách.

O výbornou atmosféru finálového večera se postaral zpěvák Petr Kotvald, který se v Žatci narodil a ve městě vyrůstal. Svými melodickými písněmi a tanečním uměním roztleskal početné publikum.

Pořadatelé od jara vybírali z více než sedmi desítek děvčat, která projevila zájem o účast v soutěži. Do finálového večera jich postoupilo deset.

V další doprovodné anketě, kterou pořádal náš deník na svých internetových stránkách, získala od návštěvníků webu Denik.cz nejvíce hlasů Anita Jirásková z Náchoda, která zastupovala pivovar Vratislavice u Liberce.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský

Obnovení výroby piva by se mohly dočkat bývalé pivovary v Děčíně a Litoměřicích. Výroba piva však nedosáhne takového objemu jako v době jejich slávy.

V areálu, který má vzniknout na místě děčínského pivovaru, bude nákupní a zábavní centrum s obchody, byty, kinosály, restaurací a malým pivovarem. „S obnovením výroby piva počítáme v rozsahu pro potřeby nové luxusní restaurace, případně pro odběratele v okolí. Využijeme přitom i kvalitní místní zásoby podzemní vody,“ řekl Martin Král, místopředseda představenstva společnosti Centrum Pivovar.

Historie pivovaru sahá do počátku 18. století, kdy jej v Podmoklech nechal postavit hrabě Thun. Pivovar byl úzce propojen s labskou plavbou. Výrobu páry dlouhá desetiletí zajišťoval lodní kotel. Plavbu připomínaly také názvy piv Admirál, Kapitán nebo Bukanýr, která se tu vařila do roku 1995.

Oživení vaření piva v Korunním pivovaru v centru města má v plánu i litoměřická radnice. Poslední várku tu uvařili v roce 2002, poté byla část areálu rozprodána nebo pronajata. Město chce zabránit tomu, aby zde nevznikla tržnice nebo provoz zatěžující centrum dopravou a hlukem. „Zastupitelé se shodli, že koupíme zbývající části pivovaru a budeme hledat nového investora,“ vysvětlil starosta Ladislav Chlupáč (ODS). Podle představ radnice by tu mohl vzniknout menší pivovar s výstavem do dvaceti tisíc hektolitrů ročně, pivovarská restaurace a také expozice o výrobě piva v regionu. Litoměřický pivovar vznikl v roce 1720 a vařilo se tu mimo jiné pivo Kalich nebo Fořt.

Zdroj: Regiony24 | Foto: Pivovary.zmz.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, podobne ako ostatné slovenské pivovary, zaznamenal trend rastu odbytu plechovkového piva. Balenie piva do plechoviek prežíva medzi zákazníkmi boom, predovšetkým pre jeho praktické prenášanie a konzumáciu v teréne. Slováci si doprajú plechovkové pivo hlavne na dovolenkách. Nosia si ho nielen k moru, ale aj na hory a k jazerám pri domácej rekreácii. Obľuba takto baleného piva rastie napriek jeho mierne vyššej cene oproti fľaškovému baleniu. Spotreba plechovkového piva oproti bežnými mesiacom tradične rastie hlavne v júli a auguste, ale v menšej miere aj v decembri a januári. Výborne sa aj vyváža, pretože v okolitých krajinách, s výnimkou ČR, je plechovkové balenie v oveľa väčšej obľube než na Slovensku. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V pivovare STEIGER tvoril predaj plechovkového piva za prvý polrok 2007 1,6% podielu v segmente off trade (plechovky+fľaškové pivo) a v prvom polroku 2008 to bolo už 3,5%, čo je medziročný nárast o 124% ! Celkovo sme za prvých 6 mesiacov roku tohto roku predali štvrť milióna pollitrových plechoviek piva. STEIGER tak patrí medzi pivovary s rastúcim potenciálom predaja piva aj v tomto obale, ktorý si zákazníci našli hlavne z dôvodu jednoduchej manipulácie a stále prijateľnejšej ceny. STEIGER v plechovke je často lacnejší než fľaškové balenie iných pivovarov. K zvýšenému odbytu určite prispela nielen výnimočná chuť piva STEIGER, vyrábaného klasickou metódou, ale aj nová adjustáž plechoviek 10-percentného piva STEIGER. Obal svojim drsnejším povrchom dobre padne do ruky a jeho strieborná farba evokuje dojem chladenia. Z roka na rok sa zmenšujú aj rozdiely v nákladoch na balenie do plechoviek, v porovnaní s fľašami. V roku 2009 predpokladáme opäť rast predaja piva STEIGER v tomto obale, keď prinesieme na trh nové plechovkové balenie 12-percentného piva“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal však, že vzhľadom k predanému pivu v plechovkách, sa STEIGRU ako malému pivovaru, neoplatí investovať do vlastnej plniacej linky na tento druh balenia.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ešte nemal tak úspešný polrok ovenčený oceneniami, ako v tomto roku. Najprv začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Ešte úspešnejšia bola svetlá desiatka, ktorou STEIGER zabodoval začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“. Jeho 10-percentný svetlý ležiak STEIGER (Classic) získal striebornú medailu, pritom bol ocenený v tejto kategórii ako jediné slovenské pivo. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

O slovenskú pivnú korunku súťažili tri desiatky pív

Najchutnejším nealkoholickým pivom predávaným na Slovensku je Radegast Birell z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar. Pivo získalo prvé miesto vo svojej kategórii v súťaži o najlepšie slovenské pivá Slovenská pivná korunka 2008, hoci pri nealkoholických pivách išlo o nesúťažnú kategóriu.

Radegast Birell vyrába Plzeňský prazdroj (patrí pod spoločnosť SABMiller, rovnako ako Pivovary Topvar). Pivo sa stalo aj najlepším nealkoholickým pivom na svete v súťaži World Beer Cup 2008.

V oficiálnych kategóriách na slovenskej súťaži bodovalo pivo Šariš (10-percentné svetlé pivá), Urpiner (svetlé pivá do 12 percent) a Zlatý bažant (tmavé pivá). Pivo Šariš patrí podobne ako víťaz v nesúťažnej nealko kategórii pod Pivovary Topvar, Zlatý Bažant patrí do ponuky firmy Heineken Slovensko.

Urpiner je produkt rovnomenného banskobystrického pivovaru. Toto pivo uspelo aj v českej konkurencii, keď na súťaži Česká pivní pečeť Tábor 2008 získalo striebro (kategória svetlé výčapné pivo).

Slovenská pivná korunka je celoslovenská súťaž, do ktorej sa mohli zapojiť všetci členovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu. Súťažnej degustácie sa zúčastnilo 32 vzoriek pív.

Zdroj: Víno Etrend.sk

Není to klišé, ale fakt. Ve světě je naše země pravděpodobně nejslavnější díky pivu. V britských „tradičních“ novinách The Times se objevil výborný článeček obsahující seznam deseti nejlepších českých piv. Článek má na svědomí Evan Rail, autor zajímavé knihy Good Beer Guide Prague and Czech Republic. Souhlasíte s ním?

Seznam nejlepších českých pivovarů dle The Times:

1. Pivovarský Dvůr, Chýně

2. Berounský Medvěd

3. Moritz, Olomouc

4. Vendelín, Liberec

5. Pernštejn, Pardubice

6. Pivovar Nová Paka

7. Medlešice

8. Pivovarský Dvůr Lipan

9. Pilsner Urquell, Plzeň

10. Dalešice (Postřižinské pivo)

Inu, nebudu zastírat. O polovině z těchto piv jsem v životě neslyšel, a to mám pivo rád. Z článku je ovšem vidět, že autor si dal s hledáním hodně záležet, a že pivu rozumí. Některé jeho obraty jsou kouzelné a připomínají některé etiketové popisy snobáčtějšího brášky piva. Mám na mysli víno.

Třeba toto: „Dalesice’s version is as rich and creamy as home-made ice cream, but with a lovely back-bite from lots of Czech hops. Like many of the best Czech brews, you’ll probably never taste anything like this in Prague. But once you do, you’ll wish you never had to go back”. Překládat nebudu.

U mě z českých piv vyhrává momentálně Bernard a jakožto rodák z Trutnovska musím zmínit i hořký trutnovský Krakonoš.

Článek v celé verzi naleznete zde: www.timesonline.co.uk Opravdu stojí za přečtení.

Dodatek: Zkuste si na stránce www.timesonline.co.uk zadat do kolonky Search slovo “czech”. Je docela zajímavé a poučné se cizíma očima podívat, co se v anglii o čechách píše.

Na obrázku je pro mě absolutně neznámý pivovárek Vendelín.

Zdroj a foto: BigBloger.cz | Autor: Karel Šec

Japonské pivovarnictví může postavit na nohy jen české pivo. To alespoň tvrdí čeští sládci.

Spotřeba piva v Japonsku totiž rapidně klesá a tamní pivovary svou záchranu vidí ve výrobě piva českého typu. Ve velkém proto skupují český chmel a v poslední době i slad.

„Japonské pivovary se vracejí na český trh, protože zjistily, že české pivo je fenoménem, a to hlavně díky specifické kvalitě surovin,“ říká Karel Kosař, šéf Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

„Původně jsme si mysleli, že chuť českého piva je jen naše specifikum, ale ukazuje se, že o pivo českého typu mají zájem i tyto pivovary,“ dodává.

Speciální odrůdy

Japonci mají největší zájem o suroviny, ze kterých se například vyrábí taková piva jako Prazdroj či Budvar. Ale nezůstává jen u toho, dokonce si nechávají šlechtit i speciální odrůdy chmele.

Vyvstává ovšem otázka, proč se do Japonska pivo přímo nedováží. Zcela logicky by to byl pro české sládky výborný byznys. Ale i na to mají odborníci jasnou odpověď.

„Problémem je vzdálenost. České pivo je nejlepší čerstvé a jakmile ho budete mít v lahvích a bude pět měsíců staré, nikdy nebude tak dobré,“ vysvětluje Karel Kosař.

Podle něho se rozdíl mezi točeným a lahvovým dováženým pivem dá pozorovat například na amerických turistech. Ti totiž bývají často zklamaní, když srovnávají čepované pivo z pražských restaurací a české pivo, které je k dostání ve Spojených státech v supermarketu.

„Pivo z Česka je pro japonského zákazníka problematické, protože ho dostane staré. Není to potravina, která by se měla skladovat,“ dodává Kosař.

Podobné popularitě se české pivo podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselého těší i v Rusku. Bohužel Rusko je ale zároveň místem, kde se český zlatavý mok nejčastěji padělá.

Zdroj: azprávy.cz

Je libo Bernarda, náchodského Primátora, speciál z Černé Hory nebo dovozový Heineken či Guiness? Stačí kliknout na specializovaných webových stránkách a vbrzku je doma. Internetové nákupy vtrhly v Česku už i do oboru prodeje piva.

První tuzemské pivovary a provozovatelé webových stránek objevují možnosti elektronického prodeje nápoje, který byl až dosud doménou jen hospod nebo klasických kamenných obchodů.

Poštou a na dobírku? Žádný problém. Lidé ze specializovaných serverů, jako je třeba pivoteka.cz, pivodomu.cz nebo bernardexpres.cz a dalších, přiznávají, že basu piva si dosud poštou objednává málokdo. Jde spíš o sběratele nebo fajnšmekry, kteří si chtějí pořídit třeba jen pár lahví speciálu ze vzdáleného regionálního pivovaru. Ale prodej rozvážkou v místě už doslova bují.

"Zatím byli všichni zvyklí na hospody nebo hypermarkety. Teď objevují e-shop," říká Jan Kubelka z brněnské firmy Nová doba, která od letoška provozuje stránky pivodomu.cz. Po Brně chystá distribuci i v Praze či Znojmě.

"Webové stránky slouží spíš jako reklama nebo zdroj informací, zákazníci přijdou osobně. Ale přibývají i objednávky na rozvážku po městě," popisuje dosavadní zkušenosti Eva Bíbová ze serveru bernardexpres.cz, který už teď kromě produkce humpoleckého pivovaru nabízí Pražanům i nejrůznější speciální značky ze vzdálených regionálních pivovarů.

K mání přes internetové prodejce jsou už dnes i speciální značky náchodských piv Primátor. V plánu je i internetový prodej z vlastních webových stránek. "Prostřednictvím e-shopu už prodáváme naše speciály v Anglii. Chceme to zkusit i tady. Jde to samozřejmě jen v případech, kdy si můžete účtovat vyšší marže," připomíná generální ředitel Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

Podle Hlavatého jde spíše o doplňkovou nabídku. Ale třeba spolumajitel jihomoravského Pivovaru Černá Hora a zároveň šéf Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek chce v příštích letech prodávat přes internet až deset procent roční produkce, která činí zhruba 160 tisíc hektolitrů. "Jde o úžasně perspektivní způsob prodeje. Hodláme budovat detašovaná pracoviště, ze kterých budeme internetový prodej rozvážkou zajišťovat. Můžeme tak nahradit nevýhodné dohadování s řetězci, kde se těžko domlouváme na ceně," připomíná Fusek plusy internetového prodeje piva.

"Jde o výhodný prodej hlavně v případě regionálních pivovarů, které nemají vlastní silnou distribuční síť po republice," souhlasí s ním i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

"V Evropské unii je prodej piva přes internet běžný," dodává Veselý. Internet tak přispívá i většímu prodeji piva přes hranice. Byť to vede k problému, který právě Evropská unie řeší - s internetovým prodejem mezi zeměmi s rozdílným daňovým zatížením alkoholu. Podle Veselého ale pivní e-shopy nic nezastaví. "Je to perspektivní pro dražší piva a pivní speciály a bude toho stále víc," říká.

Vlastní internetový prodej piv je tak lákavý, že ho zásadně neodmítají ani velké pivovary, jejichž značky jsou k mání i v každé vesnické prodejně a některých internetových prodejnách se širším sortimentem potravin. V případě většího zájmu zákazníků tak o rozšíření on-line prodeje svých značek uvažuje i jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj. "Museli bychom ale vyřešit otázku, jak zamezit při anonymním nákupu přes internet prodeji piva nezletilým," připomíná další z rizik pivních e-shopů mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

V případě prodeje na jihoafrický trh se nejedná o značku Amstel, ale počítá se s dalším hodandským pivem. Od konce června 2008 je Grolsch v Jižní Africe prodáván v gastronomických podnicích a v maloobchdních obchodech. Jistě se na novém trhu z nizozemského dovozu dobře uplatní řada druhů této značky. Jihoafrický SABMiller-dceřiná společnost SAB přináší na tamní trh značku Grolsch. SABMiller koupil holandský Grolsch pivovar na počátku tohoto roku. Důvodem byla kompenzace ztrát Amstelu. Heineken měl odpovídající licenční smlouvu pro Jižní Afriku do konce roku 2007 a tím byla ukončena spolupráce, která trvala po desetiletí.

Z důvodu zavedení značky Grolsch byly vynaloženy prostředky ve výši čtyř milionů USD na propagaci. Byly vydány za televizní spoty, plakáty a prospekty.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Pivo se vařilo a „pitci je odpravovali“ po krčmách. V krčmách bylo veselo a bujno. Zněl tady cimbál a ozývaly se všemožné hlasy. Šenkýři obsluhovali pilně „nedopity“, kteří zpravidla ztráceli nad sebou nadvládu. Zlé bývalo potom zjednat pořádek.

Proto roku 1527 v úterý po sv. Ondřeji, apoštolu božím, usnesli se městští konšelé, že šenk si musí každý šenkýř provozovat sám. Vydali hned předpisy týkající se nedovoleného vysedávání u piva a čepování piva v sobotu či v neděli v čase nešpor. Kdo nařízení porušil, musel pánům konšelům dáti na rathaus jednu kopu grošů českých. Kdo tak neučiní, bude opět potrestán.

Hradecké pivo patřilo mezi piva výborná a rovnalo se hamburskému, nejlepšímu pivu vůbec v tehdejší době. Pivo se vařilo v obecním pivovaru na radnici. Psal se rok 1527 a nařízení pánů konšelů bylo na světě. Vzpomněl jsem si na ně i jejich zaznamenání dějepiscem Solařem při čtení vyhlášky hradeckého magistrátu o zákazu pití piva z května letošního roku v určených lokalitách města Hradce Králové.

Hospod, hospůdek a výčepů je a bylo v Hradci Králové vždy dostatek, i když roku 1830 se to zdaleka nevyrovná. Jen v prostorách Velkého a Malého náměstí bylo tehdy otevřeno 42 výčepů piva!

Sběratel lidových zvyků, obyčejů a písní, spisovatel Karel Jaromír Erben, zařadil do svého díla „Prostonárodní české písně a říkadla“ téměř stovku pijáckých písní. Z Hradecka je tady pijáckých písní třináct.

„Kamarádi z mokré čtvrti“ byli po celých Čechách, a když se sešli, dávali „sobě nalít poznovu“. Pijácké písně patřily ke každému kraji, ale nebyly dokladem rozvětveného pijáctví. To jenom náš národní buditel a básník Karel Jaromír Erben pečlivě sbíral tyto písně, zaznamenával, srovnával, a tak je uchoval až po naše časy.

Pivo podněcovalo veselí a zpěv „když se tak pivečko pění, písnička daleko není“. Jenom bezmezná láska k pivu může ubezpečit „třebas já byl otrhánek, jen když já mám piva džbánek“. A tuhle pijáckou z Hradecka jistě znáte: „Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník. Nebudeme stonat, nebudeme mřít.“ Krásná oslava pijácké nesmrtelnosti.

V pijáckých písních nalezneme také varování. „Kamaráde, nepij, chalupa ti sletí, zabije ti ženu, zabije ti děti. Nechoď tam, nepij ho, toho piva hříšného!“

Ale v dalších pijáckých písních máme i odpověď. „Nepůjdeme domů, nepůjdem, až to všechno vypijem“.

„Kamarádi z mokré čtvrti“ dozpívali, a najisto přidali: „Kdo tě bude, pivo, pít, až já budu v hrobě hnít?“ Tuto starost rychle zahnali výbornou písní z Hradecka:

„Kdybych já věděla, co dělá Matěj,

já bych mu poslala na pivo zlatej,

na pivo zlatej, pěkně kulatej,

aby se nabumbal můj zlatej Matěj!“

Nejsou pijácké písně z Hradecka veselé a hezké? Díky, Karle Jaromíre Erbene!

Zdroj: Hradecký deník | Autor: Jiří Malina | Foto: František Hloušek

Dnes sa zatúlame na breh Laborca, kde kedysi stál pivovar. Prežil dve svetové vojny. Žiaľ, demokraciu nie. Zostali po ňom len fotografie a spomienky.

Prvýkrát ho do máp zakreslili vojaci C.K. monarchie počas 1. vojenského mapovania. Pozornosť vtedy nevenovali len strategickým stavbám, ale aj hostincom, pivným domom, páleniciam a vínnym pivniciam. Náš sprievodca Jaroslav Gorás zistil, že v 18. storočí boli v meste minimálne dva pivné domy. Jeden patril barónovi Imrichovi Luszénskému. Bol na dvoch usadlostiach spolu s krčmou. V roku 1743 ho už vlastnil Egry. Druhý pivovar vlastnili Szirmayovci: "V roku 1740 tu postavil Adam Szirmay novú budovu. Pivom zásoboval aj svoje krčmy." V roku 1743 sa szirmayovský majetok dostal do rúk Sztárayovcov. Tí skúpili aj krčmy baróna Luszénského a dva ďalšie hostince. Verili by ste, že koncom storočia už v meste bolo 7 krčiem? Prevádzkovali ich nájomcovia - árendátori, väčšinou Židia. V prenájme bol aj pivovar, ku ktorému už patrila aj pálenica. Ponuka v krčmách bola široká. Na stoloch boli vína z grófskych vinohradov vo Vinnom, Kaluži, ba aj v Tokaji. Pivo pochádzalo z miestneho pivovaru. Nechýbala pálenka, medovina, rozoliš (sladká pálenka), likér a dokonca káva. Predaj "na borg" bol obmedzený. Viac ako za 2 zlaté sa takto nalievať nesmelo.

Menil majiteľov

V polovici 19. storočia bol pivovar predmetom samostatného nájmu bez krčiem. Záznamy o jeho rozvoji z tohto obdobia chýbajú. "Až z 2. polovice 19. storočia vieme, že gróf Sztáray dal pivovar zmodernizovať. Potom sa stal najvýznamnejšou továrňou v meste. Niesol názov Michalovský pivovar a sladovňa," vysvetľuje Gorás. Modernizáciu absolvoval aj liehovar. Podľa análov tu grófka Sztárayová mohla v roku 1879 vypáliť 7950 l liehu. V roku 1903 si pivovar prenajala firma Műller a synovia. Prestavby a modernizáciu im zničil v roku 1904 požiar. Nevzdali to a začali nanovo. Oplatilo sa ich pivá boli vychýrené nielen v susedných, ale aj vzdialenejších stoliciach. V roku 1906 sa z pivovaru stala akciová spoločnosť. V roku 1924 sa spojil s brnianskym pivovarom a sladovňou Moravia. Starý "piár" tvrdí, že "sa stal pýchou východného Slovenska, ale aj najmodernejším a najzariadenejším podnikom celej republiky, v ktorom všetky najmodernejšie vymoženosti a vynálezy sú uplatnené".

Pod názvom Východoslovenský pivovar a vývozná sladovňa, účastinná spoločnosť, produkoval dvanástku svetlý Chmelovar, trinástku Salónný brezniak, pätnástku Vihorlat - pivo mníchovského charakteru. Raritou bolo tmavé zdravotné pivo Karneval, ktoré malo 20 stupňov! Neskôr sa rozrástol o droždiareň. V 2. svetovej vojne bol poškodený. V roku 1944 ho ako jeden z prvých opravili sovietski vojaci. Fungoval až do 90. rokov 20. storočia. Po krachu chátral a napokon ho zbúrali. Dnes sú tu obchodné domy a centrá.

Zdroj: Cassovia.sk

Šest a půl tisíce pivních plechovek z nejméně sto sedmdesáti zemí světa má ve své sbírce Petr Slanina z mělnických Mlazic.

Sbírá je už osmadvacet let. „Začalo to už na učňáku, nejdříve jsem sbíral plechovky od piv i limonád, ale časem jsem se zaměřil pouze na ty pivní,“ líčí sběratel své začátky.

Plechovky ze všech koutů světa směňuje s dalšími sběrateli, nebo mu je vozí kamarádi. Jezdí i na pražské burzy, pořádané klubem sběratelů kuriozit. Každý rok získá přes dvě stě nových plechovek. Zatím posledními přírůstky je pět plechovek od čínského piva z olympijské série nebo plechovky z Tibetu, Barbadosu, Fidži a francouzské kolonie Reunion. „Teď už se snažím shánět spíš exotické plechovky. Když jsem sledoval zahájení olympiády, přemýšlel jsem, z jakých státečků ještě nic nemám. Například z evropských zemí mi chybí už jen Andorra a Vatikán, ale tam asi pivo nepijou,“ vysvětluje Petr Slanina, který sbírá vedle třetinkových plechovek i pivní soudky.

Byt sběratele v prostorách mlazické školky, kde je školníkem, má stěny i stropy plné plechovek. Jsou pečlivě a systematicky setříděny podle značky nebo podle série. Když se Petra Slaniny zeptáte, které pivo je podle něho nejlepší, odpoví, že to naše.

Foto zde...

Zdroj: Mělnický deník.cz | Autor: Martin Bouška

v sobotu 13. září 2008 se na náměstí T.G.Masaryka ve Stříbře koná první ročník stříbrských pivních slavností.

Program dne:

13.00 - 13.30 zahájení

13.30 - 14.30 vystoupení stříbrské dechovky ZUŠ + německé dechovky

14.30 - 15.00 soutěže pro dospělé

15.00 - 15.45 WYJOU

15.45 - 16.15 soutěže pro dospělé

16.15 - 17.00 kapela Revolever

17.00 - 17.30 soutěže pro dospělé / nejen starostování trochu jinak

17.30 - 18.30 hudební skupina Pillow Fight

18.30 - 19.00 soutěže pro dospělé

19.00 - 21.00 hudební skupina Semtex

21.00 - 23.59 volná zábava s hudebním doprovodem

24.00 konec akce

Většina pivovarů přislíbily účast jedině v případě, že budou mít pivo. Pamatujete v Nepomuku? Tam se z tohoto důvodu nezúčastnilo několik minipivovarů, mezi nimi i právě ten stříbrský...

Účast přislíbily mj. pivovary Loket, Plzeň Černice, Velichov či Kout na Šumavě, dalších asi 5-6 si není jisto. Uvidíme tedy...

Projekt je spolufinancován EU z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Změna programu vyhrazena.

Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen bude brzy vařit nové pivo. Výběr chuti, sílu, název i obal budou přitom vybírat fotbaloví fanoušci. Na dnešní tiskové konferenci to řekl manažer značky Ostravar Pavel Barvík. Podle zástupců pivovaru jde v Česku o ojedinělý projekt. S podobným nápadem před časem přišli například v německé fotbalové lize fanoušci klubu Werder Brémy.

"Hledali jsme dlouho způsob, jak zpestřit nabídku. Došli jsme k tomu, bychom mohli přinést pivní speciál, kteří si lidé vytvoří sami. Rádi bychom dali možnost všem fotbalovým fandům, aby se s námi podíleli na něčem, co v této zemi žádný klub nemá - své pivo, které si sami fanoušci vytvoří," uvedl Barvík.

S projektem Naše fotbalové pivo se budou moci setkat během září fanoušci klubu a milovníci ostravského piva v obchodních centrech a ve vybrané síti hospod v Ostravě, Havířově a Karviné, před stadionem na Bazalech před domácími utkáními či na Havířovských hornických slavnostech, které v Havířově na Karvinsku začínají zítra a potrvají do neděle. Budou pro ně přichystány speciální stánky se dvěma vzorky piv.

"Vzorek A je polotmavý ležák smíchaný ze světlých a tmavých sladů. Má jemně hořkou chuť a plnou chmelovou vůni. Vzorek B je proti tomu tradiční světlý ležák s plnější a lehce nahořklou chutí. Volba je čistě na spotřebitelích, to jak pivo bude vypadat, je na nich," dodal Barvík.

Nový produkt je podle manažera projektu Daniela Farkaše připraven pro fotbalovou sezonu 2008/2009. "V podzimní části se lidé zapojí do tvorby finálního produktu, v jarní části ligy bude uvedení výrobku na trh," uvedl. O názvu nového piva mohou lidé hlasovat také na internetu.

Projekt Naše fotbalové pivo je podle Barvíka vyvrcholením dosavadní spolupráce mezi ostravským pivovarem a klubem Baník Ostrava. Ta trvá od roku 2004 a pro pivovar se tak podle něj otevřela cesta k mladým lidem.

Pivovar Ostravar patří mezi deset největších výrobců piva v Česku. Je součástí společnosti Pivovary Staropramen, která patří do skupiny druhého největšího výrobce piva na světě InBev. Pivovar při výrobě využívá tradiční způsob spodního kvašení. Ve svém portfoliu má zatím značky Ostravar Premium, Ostravar Originál a pivní speciály Ostravar Strong, Velvet a Kelt.

Zdroj: eFotbal.cz

Je pivo nápojem primitivů? Vede jeho konzumace ke zblbnutí a k propadnutí dětinským hrám? Jsou jeho fanoušci násilníci? Nebo pivo coby náš „TEKUTÝ CHLÉB“ za nic nemůže?

Než se autor pustí do tak ošemetného textu, jako je kritika pivní kultury, je potřeba upřesnit jeho výchozí postoj.

Pivo, byť nealkoholické, piji v letních měsících rád a s chutí, nepatřím však mezi jeho fanoušky a nepatřím do pivní subkultury.

Tu jsem začal zkoumat proti pivu nepodjatý (vždyť ho rád piju), ale se zkušenostmi z mimořádně rozvinuté subkultury marihuanové a s jistým náhledem na subkulturu pití čaje a kávy. A tak jsem očekával, že najdu něco alespoň trochu podobného.

Očekávat rozvinutou subkulturu nebylo opovážlivé. Češi jsou v konzumaci piva druzí na světě – v loňském roce činila průměrná spotřeba na hlavu 156 litrů. Spotřeba je u nás víceméně stabilní posledních padesát let. Čechy v pití piva předstihují pouze Bavoráci se 180 litry (celé Německo je až třetí na světě s průměrem 130 litrů na osobu). Podle agentury AISA devadesát devět procent Čechů pokládá pivo za „přirozenou součást české kultury“ a osmdesát pět procent pivní kulturu považuje za „trvalou českou hodnotu“.

Jaká ta kultura vlastně je?

PITÍ A CHLAST

Uměřené pití alkoholu – a alkoholu přírodního, jako je pivo a víno – není zdraví škodlivé.

Oboje lze – alespoň v nepasterizované podobě – označit s trochou nadsázky za čistý bionápoj. Dva až tři drinky denně u muže a jeden až dva u ženy mají pozitivní účinky na srdce, zažívání i psychiku. Naše, české pivo je navíc charakteristické tím, že má proti zahraničním pivům daleko vyšší množství „nezkvašeného extraktu“, to jest vědomě v pivu ponechaných nedokvašených zbytků látek, z nichž se pivo vyrábí – slad a chmel. Tyto zbytky obsahují například i vitamíny. V pivu jsou hned dvě psychotropní látky – všeobecně známý alkohol a méně známý lupulin, účinná látka chmele. Lupulin je jako droga ve svých účincích trochu podobný marihuaně (chmel je ostatně blízkým příbuzným konopí), je zodpovědný za pivařskou bodrost a rozšafnost. Avšak moderní adiktologie (věda zabývající se prevencí a léčbou závislostí) se při zkoumání piva plně zaměřuje na sledování účinků alkoholu.

Konzumace lupulinu totiž nezpůsobuje žádné problémy.

Nadměrná spotřeba piva se sleduje od pěti nápojů zkonzumovaných při jedné příležitosti. To jest – od pěti piv výše na jeden zátah konzument nepije, ale chlastá. A kolik procent populace se věnuje té, dejme tomu, nadměrné spotřebě piva v České republice? Doktor Pavel Kubů z občanského sdružení Drogmem říká: „Podle posledních studií se to týká dvaceti devíti procent mužů a deseti procent žen.“

DOMÁCÍ VARNY

Marihuana, víno i kořalka vytvářejí ve svých subkulturách jednoznačný módní tlak na samovýrobu drogy. „Mít svoje“ je prostě in a kuřák marihuany nejraději kouří to, co si sám vypěstoval.

I vinaři chutná víno z vlastního vinohradu, piják slivovice zase dá přednost pití z vlastních švestek.

Domácí výroba piva je dostupnější než vlastní výroba vína či kořalky. Na rozdíl od marihuany a kořalky je i legální a realizovatelná v podmínkách městského bytu vybaveného běžnou kuchyní. Google najde 116 000 stránek na dotaz „domácí výroba piva“.

Potřebné návody najdete na stovkách míst Internetu, od domény www.pivodoma.cz až po zapadlé stránky na freewebech. Koupit si můžete i Beer Machine, sestavu pro domácí přípravu piva využívající dlouholeté zkušenosti z oblasti homebrewingu (domácí vaření piva) v Americe.

Domácí výrobci piva přirozeně nejsou totožní s tou částí pivní subkultury, která realizuje konzumaci v hospodách. Můžeme je rámcově rozdělit. První jsou pragmatici, kteří kupují pivní extrakt (přípravek získaný tak, že se v jedné fázi pivovarské výroby slad s chmelem dehydrují a zabalí do sáčků) a doma si pivo nechávají dokvasit a odležet. Přídavkem cukru získávají brutálně silná piva. A druhou skupinou jsou konzervativci, co si doma v malém ze sladu a chmele připravují své pivo od samého počátku. Samovýrobci samozřejmě konzumují i pivovarsky vyráběná piva, ale jsou v rámci pivní kultury subkulturou. Mezi našimi pivaři představují zanedbatelný zlomek, méně než jedno procento.

HOSPODA JAKO FENOMÉN

Chceme-li začít zkoumat subkulturu piva, musíme se soustředit na lokalitu, kde se pivo nejčastěji konzumuje – na hospodu.

Popatříme-li na hospodu nezaujatým pohledem, musíme nekompromisně zavrhnout paradigma abstinentství. Hospoda a pivo jsou totiž blahodárné na duševní hygienu člověka. Postmoderní civilizace je maximálně narcistní a jedinec v ní trpí obrovskou existenciální samotou. Rodina jako základní jednotka společnosti je dnes maximálně redukována a až na výjimky je to rodina nukleární – otec, matka a jedno nebo dvě děti. Soužití tří generací v jednom místě se stává výjimkou, která se najde především na venkově. Naopak ve městě je čím dál častější život singles, osamělců obojího pohlaví. Samota člověka se tak prohlubuje a redukují se možnosti jeho sociální komunikace. Zatímco se rodina zmenšuje, pracovní tým, do něhož člověk patří, se naopak v postmoderní společnosti zvětšuje. Malá, nejlépe rodinná firmička, kde se všichni zaměstnanci i majitel dobře znají a vytvářejí partu, je čím dál větší výjimkou. Častějšími se stávají profese, kde jsou si kolegové ve firmě téměř cizí a komunikace mezi nimi je formalizovaná a nespontánní.

Jedinec, jenž žije sám nebo v nukleární rodině a pracuje v nějakém poloanonymním koncernu, je tak ochuzen o většinu přirozených sociálních vazeb a příležitostí sociální komunikace.

Hospoda, kde se lidé scházejí za účelem – či často spíše pod záminkou – pití piva, se pak mění v jediné prostředí, kde může moderní člověk nesvázaně sociálně komunikovat. Pivo působením obou svých účinných látek snižuje komunikační zábrany a v hospodě pak dochází k jakési formě velmi účinné spontánní psychoterapie. Nejlépe ji lze vyjádřit větou: „Nemusím k psychoanalytikovi, vykecám se v hospodě kamarádům.“ Vedle toho funguje hospoda jako přirozený regulátor uměřenosti pití – příliš opilému už prostě nenalejí, takže se nemůže zrušit tak, jak by to udělal sám doma.

Spontánně produkovaná pivní kultura – prostředí tradiční české hospody – je tedy nesporně pozitivním jevem. V posledním desetiletí vznikají i pivnice, které lze buď nazvat „nóbl“, nebo „dámské“. Je to například pražská Kolkovna nebo síť Potrefených hus. Tyto pivnice mají stejnou funkci jako tradiční česká hospoda, parta v nich popíjí a komunikuje, ale nejsou už zdaleka tak familiární a trochu šmucig jako tradiční putyka. Mohou někomu připadat trochu studené, ale zase umožňují hospodskou konzumaci piva i lidem, kteří by do tradiční pivnice třeba nešli. Paradoxně však vznikají i samoobslužné hospody, s pípou u stolu obsluhovanou společností sedící okolo. Tady úplně mizí laskavý dohled číšníka a také hospodská konzumace se stává konzumací neřízenou.

PIVNÍ LÁZNĚ

Mojmír Prokeš je ročník 1976 a je to štíhlý manažer metrosexuálního typu, takže když se představí jako ředitel hotelu a restaurace pivovaru Chodovar a zároveň šéf prvních českých pivních lázní, musí člověk zatížený stereotypem pivaře zaváhat. Sedíme nad pivními lázněmi (jsou ve sklepeních) a já poslouchám až americky dojemný příběh, kterak se v devadesátém druhém roce sládek zanikajícího a vadnoucího pivovaru Chodovar zadlužil až po uši a pivovar koupil, aby z něj za léta práce udělal vysoce prosperující a slavný podnik. Pivo se v Chodově Plané, kde pivovar leží, vaří od dvanáctého století a pramen, z něhož pivo dělají, nalezl podle místní legendy bílý pes Albi. Dodnes je znakem pivovaru.

V roce 2005, když pivovar rozjel vlastní hotel, potřebovali vymyslet nějaký tahák pro turisty, a tak se dali dohromady s balneologem Romanem Vokatým a vytvořili léčebné a relaxační pivní lázně. Primární je terapie kožních chorob, jako je třeba lupénka, ale podle lázeňských napomáhají pivní lázně i celkové regeneraci a zaberou také na srdeční potíže. Klienti se koupou ve vanách, v nichž jsou do vody nejprve vmíchány litry minerálky a pak deset litrů koupelového piva, nepasterovaného a nefiltrovaného, jež se pro tento účel speciálně připravuje a je vždy čerstvé. Do koupele se přidávají také kvasnice a drcený chmel. Po půlhodinové koupeli následuje půlhodinka v zábalu z mláta.

Pak jdeme do sklepa – do lázní – a já obdivuji speciální nerezové vany na pivní koupele a tiše závidím.

Existencí pivních lázní to pivní subkultura dotáhla nejdál – ani vinná či kořalková, ani marihuanová subkultura žádné lázně nemá.

PIVNÍ KLUB

Je velkou výhodou Internetu, že nemusíte pracně pátrat, kdo je v daném oboru největší autoritou. Stačí se podívat na znění domény a je jasné, že když chcete něco vědět o pivu, tak se obrátíte na lidi z domény www.pivniklub.cz. Schůzku s předsedou mám v luxusním espresu v Pařížské a opravdu nevypadá jako pivař.

Bakalář Josef Voltr mladší (ročník 1976) je manažer onoho luxusního podniku, v němž sedíme, a bez ohledu na to, že nemá ani náznak pivního mozolu, je předsedou nejvlivnějšího pivního klubu u nás.

Klub vznikl někdy mezi lety 1993–1994, když spolužáci z hotelové školy v Mariánských Lázních hledali důvod, proč se scházet po dostudování školy, až budou mít rodiny a spoustu dalších dobrých důvodů se s kamarády nescházet. Takže založili klub, a v roce 1998 jej dokonce nechali zaregistrovat u ministerstva vnitra. Jeho program je jasný – další vzdělávání lidí ve věci piva, udržení kvality piva v ČR, podpora lokálních pivovarů a samozřejmě vlastní činnost, především pořádání chmelympiády. To je každoroční putovní schůze, po níž druhý den následuje skupinová prohlídka nějaké vhodné kulturní památky, především pivovaru. Samovýrobou se členové nezabývají, jsou čistí gurmáni, ne kutilové.

Nakonec dává k lepšímu skutečnost, že pan Prokeš, který vede pivní lázně v Chodově Plané, je historicky prvním a zakládajícím předsedou pivního klubu.

VELKÁ PIVNÍ KULTURA

„Největší gastronomická událost v České republice“, Český pivní festival v pražských Holešovicích na Výstavišti, měla na vstupence napsáno, že se dovnitř nesmějí nosit drogy, a hned za branou se prodávaly cigarety a o padesát metrů dál pivo. Nabízeli celkem třicet druhů piva, které stálo jednotnou cenu, jeden pivní tolar – ten jste si museli předem koupit za necelých čtyřicet korun. Jako parafernálie (přidružené serepetičky) pivní kultury je zde ke koupi plyšový půllitr velikosti koše na odpadky a pivní – kvasnicová – kosmetika, která je samozřejmě vysoce účinná. Převládají šampony. A pak zde na rožni pečou vola. A buřty mají. Také prodávají texaské klobouky stetsony z lisované papíroviny.

Jinak celkem nic zajímavého – z inzerovaných deseti tisíc míst pro konzumenty zaplněno tak pět až osm procent. V programu Kamil Střihavka, Abraxas, Michal Pavlíček & Bára Basiková, Rangers, prostě všechno jména, která před dvaceti lety něco znamenala. A starý dobrý rock, byť nám pivní máničky už trochu proplešatěly.

Svátek Ferdinanda v Benešově nebyl festivalem, ale akcí jednoho pivovaru – toho místního, pochopitelně. Kromě papírových klobouků nabízel i nekvalitní čínské kapesní nože. Zato chyběly plyšové půllitry. Hrál Aleš Brichta Band, Bára Zemanová a Beatles revival. A pekly se buřty. Z nudy jsem začal počítat pěkné ženy, a žádnou jsem nezaznamenal.

Šestnáctý ročník Dne Kozla ve Velkých Popovicích byl také akcí tamního pivovaru a bylo to první místo, kde jsem nalezl docela pěkné parafernálie. Klíčenky, čepice, trika a celou rotu nejrůznějších sklenic – prostě spoustu subkulturních předmětů. Ale byly to předměty pivovaru, ne samostatná výroba jako u vinných nebo marihuanových přidružených serepetiček. Soutěže, kterými událost jen hýřila, spočívaly v poměrně trapné nápodobě činností dobrovolného hasiče, například v pumpování vody. Na jiném místě se soutěžilo v tom, kdo uzvedne nejvíce plastových půllitrů naplněných vodou. K tomu vyhrávalo z jednoho pódia country a z druhého zněly jakési popěvky na známé notečky. V ulicích kolem pivovaru spousta stánků se vším představitelným pouťovým zbožím.

Když jsme si s fotografem sedli na trávu s kávou v kelímcích, přišli čtyři členové Národního odporu, kteří se byli na akci bavit, a chtěli mi dát přes hubu tak intenzívně, že jsem musel jednomu z nich to horké kafe vylít do obličeje. Když jsem se později příhodou chlubil, sdělila mi kamarádova přítelkyně, že jim dali náckové na stejných Dnech Kozla před několika lety přes hubu a jednomu z jejích přátel tam zlomili nos.

Nic k samovýrobě piva, nic souvisícího s kulturou hospod jsem na událostech „velké“ pivní kultury nezaznamenal. Zato orientace na nejhloupější cílovou skupinu, orientace na propagaci nadužívání byly u všech tří namátkou vybraných akcí, které jsme navštívili, až zarážející.

PROČ PRIMITIVOVÉ?

Proč je velká pivní kultura zaměřena jen na primitivy? Proč jsou jejím hlavním znakem širáky z lisovaného papíru, přihlouplé soutěže a oplzlé popěvky nebo country? První, komu jsem tuhle ošemetnou otázku musel položit, byl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje. Opět, stejně jako pan Voltr z pivního klubu či pan Prokeš z pivních lázní, naprosto nevypadá jako pivař z karikatury. Elegantní mladý manažer – a myslím, že by na Dnech Kozla, jež sám pořádá, mohl dostat do nosu od týchž nácků, kteří napadli mě.

Vysvětlím, co mne zajímá, a pan Mareček posmutní. A začne mi vysvětlovat, že každá pivní značka má pečlivě budovaný a na konkrétní cílovou skupinu orientovaný marketing a image.

A já jsem si svým náhodným výběrem alespoň z jejich produkce vybral právě tu levnější značku, jež je orientována na vesnického konzumenta a na dělnictvo. Proto jsme také v Popovicích slyšeli jaré country. A je prý velká škoda, že jsem nedorazil také na některé promo Pilsner Urquell, protože to je naopak orientováno na konzumenta intelektuálního a jako hudební styl k sobě deklaruje jazz. Naše exkurze však bohužel ukázaly, že na tu skupinu, co má ráda country & soutěže & popěvky, se orientuje většina pivovarů.

Nakonec jsem proto obešel naše přední adiktology, abych zjistil, jestli je tato gravitace primitivů vlastností samotného piva, či zda je příčina jinde.

„Historickou tradicí je dáno, že víno pijí páni a pivo kmáni!“ říká docent doktor Kamil Kalina, lékař–adiktolog a zároveň významný člen tuzemské vinné kultury. Od února 2007 navíc zastává pozici národního protidrogového koordinátora v Úřadu vlády ČR. „Pivní kultura je družná a mužná, urychluje sdružování a má gender rysy, je ,pro správné chlapy',“ pokračuje docent Kalina, „je proto zaměřena právě na ty, kteří akceptují gender stereotypy. Byť dnes se již vzorce ženského pití připodobňují mužským. Ve vinařské kultuře je přítomen ženský prvek, při výrobě vína jsou mužské a ženské úkoly. K pivu se naopak vážou výhradně chlapácké historické stereotypy a archetypy.“

Existuje i řada jiných pivních subkultur – pití manažerů či sportovců, pití piva jako ritualizovaný doprovod sportovní činnosti. Ale ty na pivním festivalu nenajdete. Doktor Kubů, citovaný již výše, vidí za pivním stereotypem mágy trhu: „Myslím, že je to funkcí gender aspektu, ženám pivo tolik nechutná, takže je marketing pivovarů zaměřen na nejsilnější cílovou skupinu – prostě slavnosti piva potřebují přilákat cílovou skupinu, která během krátkého času zkonzumuje co nejvíc piva. Nebudeme dělat pivní slavnosti pro intelektuály, kteří si dají tři piva a pak si čtou pod stromem knihu.“

A ještě jedna adiktologická autorita, docent Michal Miovský, šéf Centra adiktologie: „Možná pivovary hledají jakoukoliv cílovou skupinu, která je ochotná do sebe za krátký čas naklopit co nejvíc produktu. Chtějí prostě co nejvyšší zisk.“

VÝZVA

Svůj pamflet o pivní kultuře nemohu zakončit jinak než apelem na marketingová oddělení pivovarů: Ne všichni, co pijí pivo, dávají přednost pokleslé pouťové kultuře a bezuzdnému chlastání. Myslete prosím i na ně! Pivní speciály a jejich marketing, které některé pivovary zaměřují právě na netradiční konzumenty, nestačí – dokonce ani levné pivo nepijí jenom primitivové.

Zdroj: Reflex.cz | Autor: Jiří X. Doležal | Foto: Tomáš Tesař