Celkem 90 000 hektolitrů piva, což znamená 18 milionů půllitrů, vyrobí kvůli vyšší spotřebě piva za dobrého počasí měsíčně pivovar Starobrno, letos by se rád přiblížil hranici 900 000 hektolitrů.

V pivovaru letos v některých provozech zahájili nepřetržitý provoz už v polovině dubna, kdy se poptávka po pivu po zimních měsících začala zase zvyšovat. „Měsíčně teď vyrobíme kolem devadesáti tisíc hektolitrů,“ uvedl manažer Petr Hauskrecht. V zimě je to kvůli nižší spotřebě o poznání slabší. „Ale letos nám přeje počasí. Očekáváme, že v tomto roce budou naše výstavy historicky rekordní,“ doplnil.

V roce 2007 přesáhl pivovar hranici 850 tisíc hektolitrů vyrobeného piva za rok. Předtím byl největší výstav v sezoně 1992/93, kdy pivovar vyrobil 820 tisíc hektolitrů piva. Letos by se však i díky dobrému počasí mohl přiblížit k hranici 900 tisíc vyrobených hektolitrů. „Předpokládáme, že dobrá letní sezona k dosažení tohoto výstavu pomůže,“ dodal Hauskrecht.

Starobrno patří od roku 2003 do skupiny Heineken, v současné době má asi pětiprocentní podíl na českém trhu. Mezi jeho značky patří Starobrno, Hostan, Zlatý bažant, Červený drak a importovaný Heineken.

Zdroj: Mediafax

Pivo z Černé Hory je festivalovým pivem letošního Bierfestivalu v Berlíně. Pivovar připravil pro tento svátek všech pivařů speciální džbánky s mottem festivalu. Návštěvníci budou ochutnávat šest druhů černohorského piva. Berlínský festival je největší svého druhu. Od pátku prvního srpna do neděle bude na osm set tisíc návštěvníků pít osmnáct set druhů piv.

Zdroj: Deník.cz

Firma už má projekt, zvažuje žalobu na neplatnost odstoupení od smlouvy.

Pražská developerská společnost Bohdalecká obchodní má stále v plánu přebudovat uzavřený domažlický pivovar na minipivovar, restauraci a hotel. Firma už má projekt a podala posledního června žádost o vydání stavebního povolení. Radnice ale tvrdí, že investor nesplnil smluvní termíny, a od smlouvy odstoupila. Podáme žalobu na neplatnost odstoupení, řekl jednatel firmy Jiří Kappel. Domažlice už hledají jiné investory a mají tři zájemce. "Čtyřikrát jsme Bohdalecké posunuli vydání stavebního povolení. Nestihli ani poslední termín do konce června," řekl starosta Miroslav Mach. "Termín pro předložení žádosti o stavební povolení byl prodloužen jedenkrát, a to 21. června 2007, dodatkem ke kupní smlouvě z loňského února," reagoval Kappel. Dodal, že žádost o stavební povolení podala firma 30. června. "Zastupitelstvo ale už 27. června schválilo, že s námi smlouvu ukončí. Považujeme výpověď za neplatnou a podáme žalobu," řekl Kappel. Bohdalecká navíc napadla stavební povolení sousedního Kauflandu, který má otevřít prodejnu v listopadu, také na ploše bývalého pivovaru. Zpoždění žádosti o stavební povolení způsobily podle jednatele firmy Jiřího Kappela problémy kolem územního a stavebního řízení Kauflandu. Investor protestuje, že nebyl přizván jako soused ke stavebnímu řízení, na jehož vydání navazovaly jeho smluvní termíny Bohdalecké. Neznali jsme podmínky stavby; Kaufland staví na pozemcích, na něž máme smlouvu, řekl Kappel. Domnívá se, že informace starosty "jsou účelově nepravdivé" vedené snahou vypovědět vzájemně podepsanou smlouvu z února 2007. Podle ní má investor získat bývalý pivovar za 7,23 milionu Kč. Mach ale řekl, že objekt, jehož historie sahá do roku 1341 a je jedním z nejstarších v Evropě, si město trvale ponechá a do dvou let ho za 40 milionů Kč přebuduje na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Koncem srpna bude mít město na stole studii. "Na podzim požádáme o peníze z evropského programu ROP. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru mají dotovat městskou kulturu. Pivovar bude naší obrovskou propagací, dodal Mach.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Na britských ostrovech se mezi dubnem a červnem vypilo v hospodách nejméně piva od dob Velké krize v 30. letech. Podle agentury AP klesl v tomto období prodej piva o 4,5 procenta oproti předchozímu čtvrtletí.

Důvodů je víc: loňský zákaz kouření na veřejnosti, rostoucí ceny, konkurence supermarketů a zpomalený ekonomický růst. A potom také nuda.

"Většina lidí je pivem trochu znuděná," řekl AP manažer baru Lock 17 v londýnském Camdenu. Podle něj teď víc táhne například cider, alkoholický jablečný mošt, který je "mnohem módnější a lidé se takových trendů rychle chytnou".

Z klesajícího prodeje majitelé hospod viní také supermarkety, které pivo prodávají ve velkých baleních pod tržní cenou. Mnozí se proto vracejí zpět k agresivním marketingovým strategiím, které zákazníky vybízejí k vypití co nejvíce alkoholu v co nejkratší dobu.

Asi polovina z 57 tisíc britských hospod odstoupila od dobrovolné úmluvy, podle které se zavázaly vyhýbat se agresivnímu a nezodpovědnému propagování alkoholu.

Britská policie se obává cenové války mezi hospodami, která by vedla k dramatickému zlevnění alkoholu a tím zhoršila situaci v mnoha městech, kde se o víkendu do němoty opíjejí tisíce mladých Britů.

Na venkově je trend opačný. Kvůli zavírání tradičních hospod je letos v Británii poprvé v historii přes polovinu vesnic "bez piva".

Zdroj: Hospodářské noviny

Vědci z michiganské univerzity dokázali, že častí konzumenti piva jsou náchylnější k rakovině slinivky.

Pokud patříte k lidem, kteří pravidelně holdují zlatavému moku, měli byste se mít na pozoru. Podle posledních výzkumů je časté pití piva důvodem vzniku smrtelné rakoviny slinivky.

Nádor slinivky patří k nejhůře léčitelným druhům rakoviny. Pacienti většinou netrpí zpočátku žádnými příznaky až do pokročilého stadia zhoubného bujení, kdy už se metastázy rozšíří do celého organismu.

Vědci, kteří se zabývají tímto onemocněním, objevili různé rizikové faktory ovlivňující jeho vznik: věk, kouření a stravovací návyky. Podle posledních výzkumů se ale rakovina slinivky objevuje u silných pijáků piva v průměru o deset let dříve než u lidí, kteří pivo nepijí.

"I když i jiné alkoholické nápoje snižují věk pacientů, u kterých se objevuje tato nemoc, pivaři jsou na tom výrazně nejhůř," vysvětluje doktorka Michelle Andersonová z michiganské univerzity. Její studie sledovala 500 mužů a žen trpících nádorem slinivky.

Slinivka břišní je orgánem produkujícím hormon inzulín, který reguluje hladinu cukru v krvi. Je významná pro různé tělesné funkce a proto ji nelze ani v případě zhoubného bujení chirurgicky odstranit.

Zdroj: tn.cz

Pivo Březňák je prestižní záležitostí Drinks Unionu. Odpovídá tomu i kampaň, jež ho provází.

Její součástí je i etiketa, na níž je tvář Victora Cibicha, který propůjčil svou tvář pivu po celém světě. A přesto jej teď provází ostuda. Respektive tvůrce reklamy, v níž postava pana Cibicha vystupuje.

Je to reklama, kde štamgasti netrpělivě na pana Cibicha čekají v hospodě. Ten mezitím prochází městem a zdraví se s kolemjdoucími. Třeba s mužem v rakousko–uherské policejní uniformě. Jakmile přijde do restaurace, pozdraví, vezme pivo a začnou hrát muzikanti v pozadí scény. Zazní několik tónů z polky Škoda lásky, která zlidověla po celém světě.

A právě zde se skrývá jádro pudla celého problému. Victor Cibich totiž zemřel za 1. světové války, v roce 1916. jenže Škoda lásky napsal Jaromír Vejvoda až v roce 1927! „Velkobřezenský pivní dědek“, jak byl pan Cibich pro neznalost svého jména nazýván, by si na ní rozhodně nikdy nezatancoval. Ani by si ji nemohl poslechnout, když už byl 11 let po smrti.

Tohoto detailu si všimlo již několik místních patriotů. Ti Deník na tuto nepřesnost upozornili. „Je to přece jen ostuda. Tato skladba nás proslavila po celém světě, a posunout jí do doby starého mocnářství, je pořádný renonc,“ smál se Jakub Vrba. „Ale to nejsou sami, historickými nesmysly se reklamy a filmy jen hemží. Být zadavatelem reklamy, dám jí reklamovat,“ zavtipkoval.

Drinks Union tuto chybu nakonec přiznal. „Děkuji za upozornění. Skutečně jsem si toho nevšiml. Reklamu pro nás připravila agentura. Je to nepříjemné, ale jsem překvapen, jak pozorně lidé naší reklamu sledují,“ uvedl manažer pro komunikaci Drinks Unionu Josef Vejlupek. Ten se po upozornění na historický omyl, na inkriminovanou reklamu znovu podíval s hudebníkem. Z populární polky v šotu prý zazní zhruba tři, čtyři takty.

Reklamu pro pivovar kompletně připravila reklamní agentura Noesis, sídlící ve Vaníčkově ulici za městským divadlem. Její šéf Radovan Dostálek ovšem tvrdí, že hudba k celému reklamnímu spotu byla komponována jako úplně nová. „Měla být stejně jedinečná jako Březňák,“ vysvětloval Dostálek. Další vyjádření chtěl učinit až po poradě se svými podřízenými, ale později se už do uzávěrky listu neozval.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Ochrana značek Černá hora, Brněnské nebo Znojemské pivo je v nedohlednu. Žádosti pivovarů o ochranu v rámci Evropské unie už tři a půl roku marně čekají na zveřejnění.

Na rozdíl od názvu České pivo, které na 99 procent získá ochranu EU, mají další pivovarníci z Česka smůlu. I když splnili všechny podmínky, zatím se žádné reakce nedočkali a marně čekají na zveřejnění v úředním věstníku unie.

To ostře kritizuje europoslanec Jan Březina. "Evropská komise tak svévolně zdržuje proces registrace a svou nečinností poškozuje zájmy dotčených žadatelů," uvedl.

Žádáme vysvětlení

Ten už se obrátil na Evropskou komisi s interpelací - požaduje vysvětlení, proč zatím nedošlo ke zveřejnění žádostí o ochranu.

Žádosti na ochranu se týkají označení moravských piv Černá hora, Brněnské pivo, Znojemské pivo a Březnického ležáku ze středních Čech.

Česko zatím uspělo se žádostí o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo. Ve stanovené lhůtě proti tomuto označení nikdo nevznesl námitky.

Ty české pivovary, které mají zájem označovat své výrobky názvem České pivo, se tak mohou začít registrovat u Českého svazu pivovarů a sladoven

Registrace ochranné známky u EK přesně stanoví podmínky pro označení, které už nyní některé pivovary na etiketách používají.

Nic jim v tom dosud nebránilo, šlo o označení, pro jehož používání nebyly stanoveny žádné konkrétní podmínky.

"Označení už nějaký čas používá okolo dvaceti českých piv. Výraz České pivo asi polovina z nich ale uvádí ve slovním spojení 'tradiční české pivo', což je trochu zavádějící," řekl výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Registrace začíná

Plzeňský Prazdroj už oznámil, že chce využít chráněné zeměpisné označení České pivo zatím jen pro svůj Gambrinus, nejprodávanější české pivo.

Evropská komise už registruje označení "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Na seznamu piv z Česka, která mají chráněné označení Evropské unie, je nyní Chodské pivo, registraci Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Česko vyjednalo v přístupové smlouvě k EU.

Jako odvetu za postavení americké radarové základny v Brdech navrhovali nedávno někteří ruští představitelé rozmístění svých bombardérů na Kubě.

Teď ale jeden z předních ruských think-tanků vymyslel mnohem rafinovanější řešení - bojkot českého piva.

"Kdyby Rusové přestali pít české pivo v reakci na umístění amerického radaru, byla by to mnohem vážnější odpověď, vážnější než pozastavení dodávek ropy nebo jakýkoliv protest zaslaný ruským ministerstvem zahraničí," napsal analytik Alexander Pikajev z Ústavu pro světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy.

Z jeho prohlášení citovala agentura Ria-Novosti.

Podle Pikajeva by pivařský bojkot byl pro český průmysl velkou ranou.

Znalci trhu ale jeho nápad předem zavrhli. Podle údajů Unie ruských pivovarníků tvoří v Rusku na celkovém objemu vypitého zlatavého moku piva z dovozu jen dvě procenta. Velké značky se totiž vyrábějí licenčně, a piva se tak do Ruska importuje čím dál méně.

V ruských pivovarech se v současné době vaří nejen Prazdroj a Staropramen, ale třeba také Lobkowicz nebo Zlatopramen. A daří se jim konkurovat takovým domácím gigantům, jako je Baltika, Očarovo nebo Krasnyj Vostok.

Průměrný Rus vypije podle tabulek ročně zhruba 50 litrů piva, tedy třikrát méně než obyvatel Česka. I tak ale pivo tvoří v Rusku tři čtvrtiny veškerého prodaného alkoholu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Strach o budoucnost kutnohorského pivovaru přivedl radní města k rozhodnutí pověřit poradenskou firmu jednáním se společností Heineken, která pivovar v současné době vlastní.

Městem najatá firma European Commercial Bureau by měla zjistit, jaké jsou vlastníkovy skutečné plány a v případě toho nejčernějšího scénáře hledat cestu k zachraně místního pivovarnictví. Už v polovině června ředitel a sládek kutnohorského pivovaru Jan Hejra na přímý dotaz Deníku odpověděl, že k zavření provozu nedojde, a dále uvedl, že poplašné zprávy rozšiřují zástupci konkurenčních výrobců. „Vzhledem ke kapacitám a množství připravovaného piva nemusí mít lidé obavy. Z pivovaru vždy odchází oblíbené pivečko v prvotřídní kvalitě,“ uklidnil konzumenty Dačického Jan Hejra. Už nyní tak například speciály připravované pro podzimní a vánoční trh leží ve sklepích a další se budou vařit v nejbližší době.

To, že zatím opravdu nekončí, potvrdily i jejich plány na zvýšení kapacity přetlačných tanků na filtrované pivo nebo na novou sanitační stanici pro studené provozy. „Minulý měsíc jsme dělali rozsáhlé opravy na stáčírně lahví, abychom vkročili do sezony připraveni,“ dodal ředitel.

Mezi zastupiteli Kutné Hory však taková jistota již nepanuje. Průzkum European Commercia Bureau snad přinese jednoznačné odpovědi.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jitka Pokorná

Pivovarské muzeum nachystalo komentované prohlídky s historikem, konkrétně zítra - tento pátek, tzn. 25. 7. Začíná se v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin a na prohlídku Vás osobně (a prostřednictvím Vašich médií i veřejnost) srdečně zveme!

Komentované prohlídky jsou doprovodným programem výstavy Jak dlouho se točí. Výstava Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představuje na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročila výstava i práh Pivovarského muzea a zamířila do vybraných hospod - Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků.

Výstava je k vidění denně v Pivovarském muzeu do 31.10.

Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami

Doprovodný program výstavy obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod.

Akce se koná každý pátek od 17 hodin. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva.

Výhodou je reservace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Sraz účastníků je v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Pokud patříte mezi ženy, které si po dobrém obědě nebo při posezení s přáteli dopřejí zlatavý chmelový mok, pak se vám to možná už také někdy přihodilo. „Dej si, děvče, raději černý, je lepší, a k tomu ti po něm vyrostou prsa“ – jak nepříjemné toto sdělení může být v přeplněné místnosti pivachtivých štamgastů asi není těžké si představit. Mě ale zajímalo, jestli je tato rada bezejmenného pivaře opodstatněná, a hlavně pravdivá. Má opravdu černé pivo vliv na růst prsou? A jestliže ano, pak proč jen černé, a světlé ne, a odkud se vůbec vzala tato „pivní legenda“?

„V souvislosti s konzumací černého piva a růstem ňader je to spíše jen letitý mýtus, jehož původ mi není znám a nikde není vědecky doložen,“ vysvětluje sládek a profesor Vyšší odborné školy ekonomických studií a Střední průmyslové školy potravinářských technologií Ing. Oldřich Koza. K ozdravnému působení piva dodává: „Pivo tmavé i světlé obsahuje řadu látek příznivých pro lidský organismus, tedy i pro ženy. Chmel dodává také fytoestrogeny – rostlinné látky podobné ženským hormonům, které příznivě působí na klimakterické potíže a na prsní žlázu mají podobný účinek jako přirozené ženské hormony estrogeny: obnovují růstovou činnost prsních žláz, tím poprsí zpevňují, zvětšují a činí je plnějším.“

Nezávisle na tomto tvrzení se vyjadřuje i lékař MUDr. David Pupala a říká: „Že by černé pivo mělo vliv na růst prsou, není prokázané, fytoestrogeny obsažené v pivu něco takového mohou vyvolat, ale určitě to nebude nijak razantní růst. Jiné je to s hormonální antikoncepcí, která na růst může mít vliv, to už je ale věc jiná.“

Černé pivo v souvislosti s růstem ňader má podle Kozy navíc ještě ten paradox, že je v něm méně fytoestrogenu než ve světlém pivu, protože světlé pivo se více „chmelí“. Tmavé pivo zas obsahuje více cukrů, tudíž je bohatší na energii. Bude-li vám někdy někdo doporučovat, abyste upřednostnila černé pivo před tím světlým, s nyní už otřepaným tvrzením, že vaše poprsí po něm zvětší svůj objem, nevěřte mu a dejte si jednoduše pivo, které vám víc chutná. Koza pak svou tezi uzavírá slovy: „Pravidelná a nemalá konzumace tmavého piva (případně s přidáním žloutku) vede ke zvýšení celkového energetického příjmu organismu, a tím k zakulacení všech ženských tvarů, nejen ňader.“

Zdroj: Lidovky.cz

Očekávaná událost, atraktivní hudební festival Staropramen SmíchOff Summer, se opět blíží! Letošní druhý ročník se uskuteční v sobotu 13. září a na dvou pódiích opět vystoupí nejen české, ale i zahraniční kapely. Návštěvníci se mohou těšit na kvalitní hudbu, ale i na bohatý doprovodný program. Na místě nebude chybět CoolKeg zóna, ani osvědčený Skybar. Pivovar Staropramen tak navazuje na své heslo z předchozího roku – uspořádat slavnosti jinak!

Letošní festival nabídne opět lahůdky všech hudebních žánrů. Vystoupí zde čeští popoví velikáni TATABOJS z Hanspaulky, kteří nedávno vydali další desku „Kluci, kde ste?“, melodičtí KRYŠTOF, jejichž texty vás chytí za srdce. Nebudou chybět ani rockové nářezy od skupin VYPSANÁ FIXA a SUNSHINE. Fanoušci taneční muziky jistě uvítají nejznámější českou elektronickou kapelu SKYLINE a především její zahraniční kolegy z německé formace N.O.H.A., kteří budou tvořit pomyslnou třešničku na dortu. Svou svěží a veselou hudbu přidá skupina 100º C a na dětské scéně se objeví KAŠPÁREK V ROHLÍKU.

„Hlavní myšlenka v realizaci festivalu SmíchOff Summer spočívá v propojení zážitků s hudebním vyžitím. Ruku v ruce s kvalitní hudbou půjde i bohatý doprovodný program. Kromě toho, že se nám podařilo získat výborné kapely jako Tatabojs či Kryštof, jsme se zaměřili i na zážitky návštěvníků. Mimo tradiční CoolKeg zóny, kde si budou moci návštěvníci festivalu natočit pivo sami přímo ze samochladicích sudů Staropramen CoolKeg, nebo VIP zóny, kde se budou točit belgické speciály, chystáme pro příznivce hudby i několik velkých překvapení“ láká na festival Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Vstupenky na festival Staropramen SmíchOff Summer si budou moci zájemci zakoupit výhodně v předprodeji. „Snažíme se všem návštěvníkům vyjít vstříc a připravili jsme pro ně výhodnou cenu v předprodeji – tam bude cena vstupenky 200 Kč. Při zakoupení vstupenky přímo na festivalu za ní návštěvník zaplatí o padesát korun více,“ komentuje Musialek.

Vstupenky budou k dispozici začátkem srpna v obvyklých předprodejních sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportál.

Festival Staropramen SmíchOff Summer se bude, stejně jako v roce předchozím, i letos konat v areálu pivovaru Staropramen.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

České pivovary budou muset podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nejdéle do konce letošního roku zdražit pivo. Cena sladovnického ječmene, hlavní suroviny pro výrobu sladu, neklesne pod současných 5500 až 6000 korun za tunu, ale vinou vysoké celoevropské poptávky naopak ještě o něco vzroste, řekl dnes Veselý. Pivovary, pro něž slad tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva, už téměř rok drží ceny nápoje zhruba na stejné úrovni. Jejich obavy nevylučuje ani agrární komora. Výrobci piva ale zatím mlčí.

Čeští výrobci piva čekají na konec srpna, kdy očekávají, že by se mohla cena ječmene díky dříve prognózované dobré sklizni mírně snížit. "I když bude sklizeň vyšší, ke zlepšení situace pro pivovary nedojde," řekl Veselý. Loni se ječmen zdražil na 6000 až 7000 korun, přitom v roce 2006 činila jeho průměrná cena 3000 korun za tunu. V závěru roku se bude podle Veselého cena na burze pohybovat opět mezi 5000 až 6000 korunami.

"Pivovary rok čekaly, zda se ječmen nezlevní, ale po letošní sklizni už nebudou mít prostor cenu dále držet," řekl Veselý. Někteří výrobci už zdražili, zatím jen v jednotkách procent. Přitom cena sladu se zdvojnásobila, dodal ředitel svazu.

Obavy pivovarníků potvrdil také prezident agrární komory Jan Veleba. "Žně se zpožďují. Současné počasí ohrožuje výnosy i kvalitu, a proto pivaři mohou mít pravdu," dodal. Pokud do týdne nezačne teplo a nebude svítit slunce, bude úroda sladovnického obilí špatná. Už nyní se podle Veleby na jižní Moravě objevují místa "s černým ječmenem".

Pokud by bylo léto standardní, byla by podle Veleby cena po sklizni kolem 6000 korun, což by bylo o téměř o tisícovku méně než loni a dávalo by to ještě výrobcům piva prostor k udržení současných cen. "Průměr současné ceny je kolem 5500 korun," dodal.

Pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil všechna piva naposledy loni v listopadu v průměru o šest procent. "K vývoji cen se bohužel nemůžeme vyjádřit. Jakýkoliv komentář by mohl být považován za signál trhu," řekl Jiří Mareček, mluvčí největšího domácího pivovaru s polovičním podílem na trhu. Restaurace v Plzni zatím zprávy od distributorů o zdražení piva nemají.

Zdroj: Finance.cz

Na světovém žebříčku producentů piva za minulý rok zaujímá Česká republika 16. pozici. Je před Belgií, dotahuje se na Kanadu. Primát drží Čína, pak jsou USA, Rusko a německo.V exportu byla ČR na devátém místě

Celková světová produkce piva loni vzrostla na 1,756 miliardy hektolitrů z 1,704 miliardy hektolitrů v roce 2006. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

Tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíce piva ve své historii. Na loňské světové produkci piva se Česko podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta.

Z Česka se loni vyvezlo rekordních 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle odhadů by se ale do roku 2012 měla ČR na žebříčku největších exportérů piva posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie. Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent českého vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Za celý loňský rok prodal přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel nebo Radegast.

Spotřeba piva činila loni v České republice zhruba 160 litrů na osobu za rok. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: E15.cz

Včera o půlnoci vypršela půlroční lhůta od zveřejnění žádosti o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo u Evropské komise. Tím bylo ukončeno připomínkové řízení k žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven o registraci. Plzeňský Prazdroj hodlá toto označení použít v první řadě pro nejoblíbenější české pivo Gambrinus, který je díky své vyrovnané chuti považováno za prototyp českého výčepního piva.

Registrace ochranné známky nově stanoví podmínky pro označení, které již nyní používají některé pivovary na svých etiketách. Doposud jim v tom nic nebránilo; jednalo se o prosté označení, pro jehož používání nebyly stanoveny podmínky.

„My jsme se s Gambrinusem rozhodli počkat až do konce procesu registrace. Pak se k oficiálnímu označení přihlásíme,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

„Gambrinus je vyráběn striktně ze tří základních pivovarských surovin – sladu, chmele a vody – bez použití náhražek a chemických preparátů a jistě tak splní požadavky pro označení České pivo,“ řekl k připravované registraci Gambrinus ředitel Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského Karel Kosař. Právě výzkumný ústav se podílel na stanovení podmínek pro registraci.

Vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni nebyly vzneseny žádné připomínky ze strany členských států EU, bude následovat publikace tohoto označení ve Věstníku Evropské komise formou nařízení Evropské komise. Po vydání nařízení, což může trvat 3–4 měsíce, budou muset všechny pivovary, které budou chtít známku České pivo využívat, splnit stanovená kriteria.

Základními požadavky jsou:

1. místo výroby ve vymezené zeměpisné oblasti

2. místo původu a složení základních surovin

3. použitá technologie typická pro výrobu českého piva

4. kvalitativní ukazatele hotového piva jako je extrakt v původní mladině, obsah alkoholu, barva, hořkost, pH, míra prokvašení

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O půlnoci vypršel termín k podání připomínek vůči chystané registraci označení pro tradiční technologii tuzemských pivovarů. Pivo, které splňuje přísná kritéria, bude označeno známkou "České pivo".

Tradiční technologie, suroviny a územní vymezení pro české pivo mají už prakticky jistou ochranu v Evropské unii. V noci na čtvrtek vypršela půlroční lhůta k podání připomínek ze strany členských zemí unie. Do večera nikdo navržené podmínky pro udělení ochranného označení nevznesl a podle informací HN je i velmi nepravděpodobné, že by tak ještě v noci učinil. Udělení chráněného označení by tak mělo být jen formalitou.

Tuzemské pivovary si tak mohou už chystat etikety s označením "České pivo". Slibují si od toho větší zviditelnění především na zahraničních trzích.

Na části území Německa už unie chrání pojem Bavorské pivo. A v Česku má už evropsky chráněné značky západočeský Chodovar (Chodské pivo) a oba českobudějovické pivovary - Budvar a Budějovický měšťanský pivovar.

Česko ale bude první zemí v unii s národní chráněnou technologií.

Zdroj: iHNed.cz

Na své první pivo, které sládek Zdeněk Lux vypil, si nevzpomíná. „Snad někdy na škole. To bylo ještě v době hliníkových sudů. Moje kariéra s pivem začala až později, na vysoké škole,“ říká.

* Kde člověk studuje, aby se stal sládkem?

U mě to byla Vysoká škola chemicko-technologická, fakulta potravinářská, obor kvasná chemie a bioinženýrství.

* Kdybyste nedělal pivo, co byste mohl z tohoto oboru dělat?

Cokoliv, jakékoliv fermentace...

* Prosím?

Asi bych přešel na víno nebo na alkoholické nápoje, a kdybych nezakotvil ani tam, tak s biotechnologií se v podstatě dá dělat ledacos, třeba odbourávat odpady, čistit vodu... Mé poslední roky na škole však byly zaměřené na pivovarnictví.

* Odkud jste původem? Nejste z nějakého vinařského kraje, kde by se taková volba brala jako zrada?

Přímo z vinařského kraje nejsem, ale z jižní Moravy, vlastně spíše ze střední, z pomezí toho kraje, kde se rozhodujete, zda budete pít slivovici, nebo víno. Mně je blízké obojí.

* Když už jsme u vína, má se dodržet klasické pořadí, že nejdříve se pije pivo a až pak víno?

No jasně.

* A co ti, kteří celý večer pijí víno a pak řeknou: a teď by to chtělo plzeň?

Já dávám přednost pivu, ale pokud bych celý večer pil víno, tak si pak nedám pivo, i když jsem sládek.

* Zajímá vás třeba historie piva nebo jak to dělají jinde?

To ano, ale to všechno se týká profesní stránky. Historii piva znám třeba ještě ze školy. Pokud jde o to, jaké mají pivo třeba v cizině, tak na cestách ochutnávám.

* Jak to bylo dřív? Třeba ve středověku, když ještě nebyly ledničky, to pili pivo teplé?

Ale kdepak, nasekali si led v zimě v řece na kvádry a měli ho potom celou dobu schovaný ve sklepení. Proto se také dělaly tak hluboké sklepy.

* Kdybychom zašli do středověké hospody a dali si pivo, poznali bychom, co pijeme?

Asi byste nad tím chvíli váhal, jestli je to pivo. Jednak by ten nápoj byl kalný -proti tomu, co se nalévá dnes. Nefiltrovalo se. Kvasili kvasinkami, které, když to řeknu jednoduše, někde vzali a tak je tam dali. Nejdříve se kvasilo spontánními kvasinkami, které byly zrovna v ovzduší. Časem byl zachován a udržován kvasničný kmen.

* Vy jste dříve dělal pivo Braník a teď Braník a Staropramen. V čem je výrobní rozdíl mezi značkami?

Každá značka má popsanou recepturu. V ní je složení a celý technologický postup. Kdybych to měl říci ve dvou bodech, tak jde o to, co vařím a jak s tím dál zacházím.

* Receptury jsou tajné?

Je to naše know-how. Nesdělujeme je a jsou jen pro naše potřeby.

* Takže kdyby někdo v Americe začal vařit Braník, bylo by to žalovatelné, nebo by se to těžko dokazovalo?

Pravděpodobně by to šlo, ale nejspíš by to do posledního detailu nikdo okopírovat nedokázal. Pivo má vždy nějaký charakter a ten je dán recepturou. Nevěřím, že by ji někdo dodržel úplně přesně.

* Co z českého piva pochází z Česka? Nejspíš voda, ale dál?

České pivo je kompletně české. Vodu máme vlastní, slad je český, chmel také a kvasničný kmen taktéž. Ten je příslušný dané značce.

* Má pivo nějaké léčivé účinky?

To je poslední dobou vděčné téma. Je pravda, že obsahuje řadu minerálů a je to v podstatě iontový nápoj. Obsahuje vitaminy, přinejmenším vitamin B. Teď probíhají studie o tom, jaké má účinky, ale léčit v pravém slova smyslu se jím nedá. Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

* Stále více je v kurzu nealko pivo. Někdy ten, kdo ho pije, má pocit, jako by také mělo účinky, tlumící, uklidňující.

To může být i vliv sugesce. Pokud jde o složení, přinejmenším je v něm chmel a ten na někoho může mít tyto účinky. Když pijete nealkoholické pivo, tak alkohol necítíte, ale vnímáte přítomnost chmele.

* Kdyby nějaký zarytý pivař řekl, že tohle není pivo, co byste mu odpověděl?

Osobně na to říkám, že to je nealkoholické pivo. Proces jeho výroby je přinejmenším podobný výrobě alkoholického piva, není to limonáda, která by se vyráběla jinak.

* Co pivo vydrží? Když jsem si nechal lahve na balkoně a pražilo na ně tři týdny slunce, tak…

Tak ho radši vyhoďte. Slunce není pro pivo zrovna ideální. Sluneční světlo v pivu rozjede chemické reakce, při kterých nápoj zoxiduje. Může pak dostat nepříjemné příchutě. Na první pohled asi nic nepoznáte, ale nebude příjemně chutnat. Naopak nevadí dát pivo na chvíli do mrazáku, ale nesmí zmrznout, protože pak se oddělí voda od zbytku a tím se všechno zničí.

* Novým trendem je také to, že se pivo balí do plechovek a plastů. Má to vliv na chuť?

Ne, obal, je neutrální a nemá na kvalitu vliv, maximálně na trvanlivost, ale to je všechno. Češi jsou dost konzervativní, mají rádi sklo a sudy.

* Roli může hrát i cenový rozdíl.

To je pravda, ale když jedete na hory, tak si nebudete brát lahev.

* Jak jsem se dočetl, jste turista a cyklista…

Ano, jezdím rád na kole, na in-linech a chodím po horách.

* Podle nového, přísného silničního zákona si vlastně nemůžete udělat cyklotrasu od hospody k hospodě a dát si tam pivo.

Hm, tak to je skutečně problém. Proto si taky dávám nealko pivo. U nás ve Staropramenu vaříme hned dvě, Staropramen a Stellu Artois. Pokud jde o nealko pivo, je to na dobré cestě. Dříve bylo nealkoholické pivo spíše výsměchem zákazníkovi, ale dnes to jsou kvalitní výrobky a bylo by dobré, aby byly v každé hospodě.

* Jak vypadá váš pracovní den?

Spíše jsem manažer než ten, co pivo vaří. Přijdu do práce, podívám se na maily, reporty, a jak vypadala výroba v noci, pak obcházím celý pivovar, abych viděl, jaké jsou případné problémy v jednotlivých provozech. Poté děláme degustaci, což je nejpříjemnější část dne.

* Kolik toho za den pracovně vypijete?

Není toho moc, nicméně degustujeme každou šarži, která se vyrobí, také jednotlivé fáze a suroviny. Je toho dost, ale dohromady tak jedno, jedno a půl piva, víc ne.

* Kdo, když ne vy, je tedy tím „kuchařem“ piva?

Není jednoduché přesně říci, kdo je tu „kuchař“. Na varně jsou lidé zodpovědní za to, že se pivo uvaří, pak máme operátory ve výrobě, kteří ho musí nechat dobře prokvasit, další lidé ho zfiltrují a nakonec pivo přijde do stáčírny. Nejsme minipivovárek, aby to vše zvládl jeden člověk.

* Mají malé pivovary budoucnost? Před válkou jich tu bylo na pět stovek.

Budoucnost mají. Pivovary před válkou však měly velké objemy produkce, což se dnes změnilo. Jsou tu velké firmy, které mají většinový podíl na trhu a na druhé straně existují hospodské pivovary, tedy ty já vnímám jako „malé“, které mají svémísto. Mohou dělat to, co nedělají ti velcí. Nacházejí mezery na trhu.

* Je to dáno tím, že je technologie dostupnější?

Určitě. Dnes není problém si seskládat pivovar doma ve sklepě.

* Takže by to mohlo jednou skončit tak, že si v obchodě koupíte sáček s instantním pivema uvaříte si ho doma?

Všechny ingredience k výrobě si skutečně můžete už dnes koupit. Ale pokud jde o skutečnou výrobu, tak o ní musíte přece jen něco vědět. Jsou jistě i lidé, kteří si doma mohou vyrobit pivo pro radost.

* V hospodě dnes pivo patří k nejlevnějším nápojům. Je to tím, že je ta technologie už tak zaběhlá?

To je zajímavá věc. Někdy je levnější než voda. Když přijdu do hospody, dám si pivo a vidím, že minerálka stála dvakrát tolik, tak mně to jako sládkovi trochu pije krev. Je to zřejmě dáno tím, že Češi pijí pivo hodně a cena je u nás vázaná na tuto velkou spotřebu.

* Co se bude s pivem dít do budoucna?

Přijdou další inovace. Určitě budou existovat takové věci jako ležák, výčepní pivo, ale místo si najdou i nové značky a pivní speciály. A co se také mění, je vliv prostředí. Vznikají různé příjemné podniky, třeba naše Potrefené husy. U piva záleží nejen na tom, jaké pijete, ale také kde a s kým.

***

Je více manažer než ten, kdo pivo vaří. Sládek ZDENĚK LUX však musí degustovat každou šarži. Jan Jandourek Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

Zdeněk Lux Narodil se 21. července 1972 ve Slavičíně na pomezí Valašska a Slovácka. Vyrůstal a studoval do svých osmnácti let v Uherském Brodě; je absolventem gymnázia a Vysoké školy chemickotechnologické. Od roku 1995 působí ve společnosti Pivovary Staropramen. Od května roku 2004 byl vrchním sládkempivovaru Braník, dnes je vrchním sládkem pivovaru Staropramen.

Očima autora Vrchního sládka jsem si představoval původně trochu jako hostinského z obrázků Josefa Lady. Zdeněk Lux však vypadá přesně jako ilustrace svého životopisu: spíše manažer, nenuceně pracovně elegantní, tišší. Fotografům a jejich nápadům vychází vstříc. Můžetemu od pohledu věřit, že je turista a cyklista. Není spontánní vypravěč a na rozhovor s ním je třeba připravit delší seznam otázek. Možná je to však tím, že jsme neseděli v hospůdce.

Zdroj: MF Dnes.cz

Poprvé v životě včera navštívil devětadvacetiletý Marcel Ďuriček plzeňský pivovar Prazdroj a hned neodjel s prázdnou. Stal se totiž jeho letošním stotisícím návštěvníkem.

„Jsem milovníkem piva a přijel jsem se podívat na jeho výrobu,“ svěřil se Marcel Ďuriček, který do Plzeňského Prazdroje přijel s celou rodinou z Poříčí nad Sázavou. Potěšil ho především dar v podobě kartonu piva, který si jako jubilejní návštěvník převzal. „Hned je co pít,“ pochvaloval si.

Pivovar je po zoologické zahradě druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Plzně. Počty návštěvníků rok od roku stoupají. Letos se v porovnání s loňskem návštěvnost zvýšila o dvě procenta. „Přispěla k tomu nová expozice surovin a také fakt, že pivovar se stal součástí sítě evropských industriálních památek,“ sdělil Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Stále více návštěvníků pivovaru je také z řad vozíčkářů. „Návštěvnická trasa je od poloviny června plně bezbariérová. Právě dnes shodou okolností očekáváme jubilejního 111. handicapovaného návštěvníka,“ dodal Jiří Mareček.

Zdroj: MF Dnes.cz

Americký pivovar Anheuser-Busch (BUD) v jednom ze svých posledních reportů o zisku v pozici nezávislé společnosti oznámil mírný nárůst zisku, když se mu dařilo na obou polích působnosti, tedy v pivovarnictví i zábavě. Jednička mezi americkými výrobci piva, aktuálně v procesu převzetí od belgicko-brazilského InBev vykázal zisk 689 mil USD / 95c na akcii oproti loňským 677 mil USD / 88c na akcii. Tržby očištěné o spotřební daň dosáhly 4,72 mld.USD. Analytici v průměru očekávali zisk 93c při příjmech 4,71 mld.BRBRAkcie BUD posilují o 0,15% na 67,35 USD

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Beran Michal

Prestižní ocenění britského časopisu Beer of the World získal letos Velkopopovický Kozel. V soutěži World Beer Awards se tradiční česká značka utkala se stovkami pivovarů z Evropy, USA a Austrálie. Kozel je nejprodávanější česká značka na zahraničních trzích. Plzeňský Prazdroj loni prodal 2,6 milionu hektolitrů "Kozla", z toho jeden milion v ČR. Dynamika růstu je ze všech piv největší.

World Beer Awards má čtyři základní kategorie: Lager (ležák), Ale, Stout/Porter a pšeničná piva. Kozel získal titul za Premium Standard Lager, což odpovídá našim světlým ležákům.

"Kozel je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí a věřím, že zpráva o tomto úspěchu jeho popularitu ještě zvýší," řekl manažer pivovaru Velké Popovice Jaroslav Gubiš. Kozel je velmi oblíbený v Rusku, kde se ho loni prodalo přes jeden milion hektolitrů. Poptávka roste také ve Skandinávii. Ve Finsku je se 35 tisíci hektolitry ročně nejprodávanější importovanou značkou vůbec, uvedl Gubiš.

Černý Kozel je lídrem trhu s tmavými pivy v ČR. Celá skupina Plzeňského Prazdroje s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích prodala loni včetně licenční výroby v zahraničí 10,9 milionu hektolitrů piv.

Zdroj: ČT24.cz