Bez tradičních pivních soutěží se letos musí obejít návštěvníci Slavností Svijanského piva. Pivovar Svijany po šestnácti ročnících podobné soutěže na rychlosti vypití piva letos zrušil. Důvod? Obavy z možných pokut za porušení zákona i klesající zájem o takové akce. „Už loni byl problém sehnat dostatek soutěžících,“ vysvětlil ředitel František Horák.

Jedním z důvodů, proč od podobných soutěží ustupují i další pivovary, je ale přísnější postup úřadů. Jihočeský živnostenský úřad totiž udělil Pivovaru Platan za pivní soutěž pokutu za porušení zákona o reklamě, vyhověl tak stížnosti kulturního sdružení Kontext, které proti takovým akcím bojuje. Stejné sdružení už podalo stížnost například na pivní slavnosti v Pivovaru Hols ve Vratislavicích, které proběhly o víkendu. „Marketing výrobců alkoholu je stále agresivnější,“ vysvětlil Milan Berka ze sdružení Kontext. „Pořádáním těchto soutěží dochází k porušování zákona o regulaci reklamy. Reklama na alkoholické nápoje nesmí nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů,“ míní Berka.

Jedny z největších pivních slavností v republice se letos uskuteční 15. července. Už posedmnácté v areálu svijanskoújezdského koupaliště. „Máme to nahoře s počasím domluvené,“ říká Horák s oblibou v narážce na pravidelně příznivé počasí, které slavnosti provází.

Každý rok slavnosti překonávají rekord ve spotřebě piva i návštěvnosti, loni přišlo celkem šestnáct tisíc lidí, areál byl prakticky celý den přeplněný. „Bude záležet na tom, jak bude, třeba rekord opět padne,“ podotkl Horák.

Pivo se bude točit letos z osmdesáti píp. Oproti loňsku podraží vstupné na stokorunu, stejně jako loni bude návštěvníky vozit také autobusy z turnovského nádraží.

Na slavnostech se představí i známé kapely. Největšími taháky letošního ročníku mají být Mňága a Žďorp, Katapult a Aleš Brichta. Hrát se bude na dvou pódiích, druhé bude patřit hlavně hudbě pro starší generaci. (MF Dnes)

Rockové a heavy metalové kapely mají sraz se svými fanoušky v sobotu v areálu pivovaru Konrád v libereckých Vratislavicích. První roční hudebního festivalu láká posluchače na známá jména i vystoupení regionálních kapel.

Brány festivalu se otevřou v sobotu před polednem, první kapela se chystá na pódium od dvanácti hodin. „Půjde o klasický rockový festival jako za starých časů, takže tvrdá muzika, dobré pivo, jídlo a příjemná atmosféra,“ řekl pořadatel festivalu Tomáš Hnízdil. „Také složení programu by mělo jít skrze různé odnože rockové hudby.“

Jako první se představí na pódiu metalové regionální kapely Vetrol a Rain. Během odpoledne a večera uslyší návštěvníci spojení metalu a elektroniky skupiny Lastminute, liberecké vycházející hardrockové hvězdy Nobody knows, tradiční příznivce heavy metalu, kapelu Krleš, nebo skupinu Sevn. Hlavní hvězdou festivalu bude bezesporu Krucipüsk, který vstoupí na pódium po jedenadvacáté hodině. Závěr přehlídky obstará koncert skupiny Debillheads.

„Vstupenka na festival stojí sto osmdesát korun. Doporučuji přijít od začátku, protože většina kapel stojí za poslech,“ dodal Hnízdil. Festival se koná na louce vratislavického pivovaru. K dostání tu budou podle pořadatelů nejrůznější druhy světlého a tmavého piva a další pochutiny. (MF Dnes)

Více piva než loni zatím vaří pivovary v Libereckém kraji. Úspěšný rok mají nejen díky dobrému počasí, ale kvůli přírůstku nových zákazníků. Prodeje piva rostou především v posledních dnech.

„Jakmile se udělalo teplo, prodáváme mnohem více, než když je zima,“ potvrdil ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš.

Rekordní rok letos zažívají znovu v Pivovaru Svijany. Už loni tu padla hranice 200 tisíc hektolitrů, letos se výroba zvýší opět téměř o desetinu. „V červnu uvaříme nejvíce piva za měsíc v historii,“ podotkl ředitel pivovaru František Horák. Plán na červen je 23 tisíc hektolitrů, stejná hranice podle Horáka může během letních měsíců ještě padnout.

Ještě před záchranou pivovaru takové množství piva vařili ve Svijanech téměř za celý rok. Od prodeje soukromým investorům na konci devadesátých let jde ale produkce svijanského pivovaru každoročně strmě nahoru. „Prakticky nic nevyvážíme, stačí nám čeští zákazníci. Nejdeme cestou výroby levných piv na export,“ podotkl Horák.

Jen za loňský rok stouply tržby Pivovaru Svijany a jeho distribuční společnosti na 333 milionů korun. Dosáhly tak o pětinu vyšší hodnoty, než rok před tím.

Hospodaření skončilo stejně jako v minulých letech ziskem, jeho výši však společnost nezveřejňuje. Svijanský pivovar se loni poprvé dostal nad hranici 200 tisíc vyrobených hektolitrů piva, uvařil 205 tisíc. Růst pokračuje i letos. „Plánovali jsme 215 tisíc hektolitrů, skutečnost ale bude asi ještě vyšší,“ podotkl Horák. Kapacita pivovaru je 230 tisíc hektolitrů.

Firma chystá letos další investice, připravuje například rekonstrukci a rozšíření čistírny odpadních vod. Na dvacetimilionovou akci by ale ráda získala dotaci z evropských fondů. Už v minulých letech firma investovala desítky milionů korun do rozšíření pivovaru.

Rohozecký pivovar roste hlavně letos

S růstem počítá letos i Pivovar Rohozec, který před dvěma lety koupil Pivovar Svijany. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery nenaběhla výroba tak rychle, jak noví majitelé původně plánovali.

Letos ale firma s růstem počítá: namísto loňských 29 tisíc hektolitrů tu vyrobí o deset tisíc více. „K velkému růstu poptávky došlo až letos,“ vysvětlil Kučera. Podle něj roste v Rohozci hlavně poptávka po sudových pivech díky získání nových zákazníků v restauraci. „Proto chystáme letos celkovou opravu sudárny,“ vysvětlil. Ještě před dvěma lety vypadala výroba v Rohozci přitom na zavření.

Oba pivovary si navzájem příliš nekonkurují. Svijany se profilují jako dražší pivo, Rohozec se vzkříšenou značkou Skalák je levnější. Pivo z Rohozce jde také na export, hlavně do polského pohraničí.

S nárůstem odbytu letos počítá i pivovar Hols ve Vratislavicích. Kdysi největší pivovar v kraji letos počítá s růstem produkce na 65 tisíc hektolitrů. „Roste nám odbyt doma i v zahraničí,“ vysvětlil Hostaš. Firma například vyváží své pivo Konrad do Německa. (MF Dnes)

Pivo Zlatopramen 11 z produkce společnosti Drinks Union se začíná stále více prosazovat na africkém kontinentě.

Po dodávkách do Libérie nyní poprvé putuje pět kontejnerů naplněných pivem do středoafrického Beninu. "Do Beninu dodáváme lahvové pivo Zlatopramen 11ř, dvě třetiny dodávky budou světlé pivo, jedna třetina pak tmavé," řekl manažer exportu Drinks Union Viktor Audrlický.

Benin je podle Audrlického jakousi vstupní branou na trhy ve střední Africe, které zahrnují kolem 180 milionů obyvatel. I když samotná země je poměrně malá, stal se Benin na základě relativně klidné politické situace nákupním centrem pro obyvatele okolních států, doplnil manažer. Drinks Union dodávku piva podpoří také reklamní kampaní na Zlatopramen 11 ř. "Dodávkupiva bude doprovázet kampaň v televizi, tisku a rádiu. Reklamou na Zlatopramen 11 ř bude také polepena většina vozidel taxi služby v Beninu," upřesnil Audrlický.

Zlatopramen bude do Beninu cestovat přes přístavy v Hamburku a Le Havre. Pivo bude v zemi distribuováno do obchodů i restaurací. "Chceme také zasáhnout místní pláže, kde se fakticky odehrává život místních obyvatel," uvedl manažer. Doplnil, že dodávku piva zprostředkovává firma, která do stejné země zajistila také historicky první vývoz lihovin sesterské divize KB Likéru. "Nyní na tomto trhu budeme působit s téměř kompletní nabídkou naší produkce," uvedl Audrlický.

Pivo Zlatopramen vyváží společnost Drinks Union do Afriky opět od loňského roku, kdy začala dodávat KEG sudy a lahvové pivo do jedné z nejvyhlášenějších restaurací v liberijském hlavním městě Monrovia. Zlatopramen se tak postupně vrací na kontinent, kde ústecké pivo slavilo velké obchodní úspěchy již před první světovou válkou. Proslavilo se ale především v období druhé světové války jako jediný dodavatel dostatečně kvalitního trvanlivého piva pro africké jednotky maršála Rommela. (Ústecký deník)

Lounský pivovar, který je součástí ústecké pivovarské skupiny Drinks Union, investoval téměř tři miliony korun do nového chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva. Nové zařízení přispěje k dalšímu zlepšování kvality piva, které se v lounském pivovaru vaří tradičním postupem. „Chlazení mladiny se díky novému zařízení také výrazně zkrátí,“ řekl ředitel a sládek pivovaru Daniel Urban.

Díky kratší době chlazení mladého piva budou mít pivovarští mnohem více času na důkladnou sanitaci spílacího potrubí při výrobě jednotlivých várek piva. „Slibujeme si od toho další zlepšování kvality lounského piva,“ podotkl Urban. Díky tomu, že je zařízení výkonnější, přinese také ekonomické úspory.

Zlepšování kvality piva je podle Urbana prioritou pivovaru pro letošní rok. Nad kvalitou piva v Lounech bude také nově dohlížet nový manažer kvality a jeden z předních českých degustátorů Ondřej Koucký. (iLouny.cz)

Na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney účastníkům nejvíc zachutnalo pivo z pivovaru v severočeském Žatci. Přehlídky u protinožců se zúčastnilo na pět desítek pivovarů z celého světa, včetně Plzeňského prazdroje, Staropramenu a Žateckého pivovaru. První místo získalo pivo značky Žatec, na druhém místě skončil mok Duvel z Belgie a na třetím místě Leffe Blonde také z Belgie. (Právo)

Největšímu ze současných čtyr pivovarů na severu Čech – pivovaru Zlatopramen, jsme se již věnovali, takže dnes upřeme pozornost na ostatní.

Pivovar Březnák

Psát v roce 2006 o tomto slavném pivovaru, je na první pohled snadnou záležitostí. Je totiž o cem! Sešlo se najednou pet kulatých výrocí.

První písemná zmínka o pivovaru na panství Velkobrezenském je datována rokem 1606 v kupní smlouve, v které Antonín ze Salhausenu prodává tvrz Velké Brezno spolu s chmelnicí a pivovarem za 30 500 kop míšenských grošu. To máme 400 let.

Roku 1856 se narodil Victor Cibich, zdejší prednosta stanice Severozápadní dráhy. Tento „Muž, který dal pivu tvár“ je nerozlucne spojen s pivovarem a bylo by mu letos 150 let.

Ochranná známka s portrétem tohoto spokojeného a usmevavého muže byla registrována u Obchodní a prumyslové komory v Liberci roku 1906 – takže výrocí v poradí tretí a hned 100leté.

Portrét se objevuje s prestávkami po celé století na etiketách, litých lahvích, reklamních cedulích, plakátech, inzercích a záhlaví úredních dokladu nejen domácího pivovaru, ale podobiznu Victora Cibicha užívají na svých etiketách pivovary v Itálii, USA, Uruguayi, Kostarice a Rumunsku po dobu více jak sedmi desítek let.

Ve stejném roce, tedy 1906, byla otevrena pivovarská restaurace, která tradicne patrila mezi nejznámejší a hojne navštevované v širokém okolí. Puvodne byla výstavním pavilonem pivovaru navrženým dráždanským architektem Wagnerem na prestižní výstave v Decíne roku 1902, kde byla vyhodnocena jako nejkrásnejší. Po výstave byl pavilon demontován a postaven na pozemku poskytnutém hrabetem Chotkem, kde slouží svému úcelu po celých 100 let.

Posledním, ponekud smutným výrocím je 90 let od smrti Victora Cibicha, který zemrel roku 1916 v necelých šedesáti letech.

Žatecký pivovar

Pivovarská literatura udává rok založení pivovaru 1261 v míste, které je jako opevnené hradište archeologicky prokázáno již pred rokem 935. Právo várecné Žatec obdržel od krále, který ve svých zemích založil na padesát mest. Tím králem byl Premysl Otakar II. A psal se rok 1265. První písemná zmínka o pestování chmele v okolí mesta je z poloviny století ctrnáctého. Skutecností je, že námi uvádený pivovar se zacal stavet 1798 a varil pivo od roku 1801. Pocátkem dvacátého století prodával 91 000 hl piva a spolu s druhým„Exportním pivovarem“ bylo ve meste vyrábeno celkem 180 000 hl piva. Patril právovárecnému žateckému meštanstvu až do roku 1948, kdy byl znárodnen. V následujících ctyriceti letech prošel nekolika reorganizacemi a privatizován byl jako jeden z posledních ceských pivovaru.

Po nekolika vlastnických zmenách se vrací roku 2001 k puvodnímu názvu a soucasne varí necelých 30 000 hl, které z 15 vyváží do Velké Británie, Itálie, Švédska a jinam. Vedle klasického sortimentu výcepního piva a ležáku, varí rovnež znacku Baronka 13° na pocest baronky Ulriky von Levetzow, lásky nemeckého básníka Wolfganga von Goetha.

Pivovar Louny

Pocátky lounského pivovarnictví jsou staré jako mesto samo a neliší se od osudu tohoto bohulibého remesla v ostatních ceských mestech. Charakteristickou budiž veršovánka z XV. století... „kdo te v Žatci nepomluvil, v Lounech neopil a ve Slaném nezbil...“, z které naše mesto vychází ješte nejlépe. Právo várecné bylo velmi výnosné a sladovníci byli nejbohatšími obcany. Ostatne mesto Louny se pred tricetiletou válkou radilo k nejvýznamnejším mestum a spolu s Plzní zaujímalo 5. místo v království podle výberu královské berne. V polovine století sedmnáctého však z puvodních ctyr set domu zbývá pouhých osmdesát a morová rána roku 1681 zahubí na 800 obyvatel mesta. Novodobá historie lounského pivovarnictví je datována rokem 1890, kdy kníže Adolf Josef ze Schwarzenbergu staví na hranici mesta behem 18 mesícu nový pivovar, který je roku 1892 slavnostne otevren. Jako první v Rakousko-Uherské monarchii je pivovar zarízen na umelé strojní chlazení. Rychle se stává nejvetším schwarzenbergským pivovarem se 100 000 hektolitry piva výstavu a z mesta Loun vytlacuje plzenské pivo, a to absolutne. Lounské pivo je od roku 1909 vyváženo na nemecký trh pod znackou „Knížecí Plzenské“. V tricátých letech zaujímá pivovar Louny 13. místo v celostátním žebrícku podle vystavených hektolitru piva. V roce 1992 je závod privatizován a o deset let pozdeji se stává soucástí nápojárské skupiny Drinks Union se soucasným výstavem kolem 300 000 hl piva. (MF Dnes)

Pivo na Karlovarsku se nevaří jen v zámeckém pivovaru v Chyši, ale i ve Velichově. Bohuslav Novák, který ho vyrábí pro potřeby své restaurace, dokonce říká, že velichovské pivo se uvařilo dříve než to chyšské. "Pivovar jsme do provozu uvedli už 16. května. Vařím ale také pivo v Lokti," prozrazuje na sebe Bohuslav Novák, který se však sládkem nikdy nevyučil.

Jak tedy k takovému koníčku přišel? "Vařit pivo mě napadlo už dávno. Před lety jsem vyprojektoval pivovar v Ostrově. Jeho rozpočet byl na dvacet až pětadvacet milionů korun, peníze jsem na to ale neměl. Proto jsem požádal banky o úvěr. Jenomže mi ho nedaly. Krachoval tehdy jeden pivovar za druhým, a tak banky neměly záruky. Proto jsem následně prodal dům v Ostrově a přestěhoval se do Velichova," vypráví nadšenec.

V malé obci se opět pustil do svého nápadu postavit svůj vlastní pivovar. Nakonec se mu sen splnil, vybudoval ho vlastnímu rukama v menší podobě. Zatímco sehnat všechny potřebné suroviny pro výrobu piva není žádný problém, horší je to s úřady. "Musíte projít šílenou byrokracií. Nejvíc starostí mi přidělali celníci," přiznává.

Jeho pivo dostalo název Velichovský forman, jde o desetistupňový ležák. "Musím dělat slabé pivo, protože velké pivovary deklasovaly výrobu na pivní limonády. Místním mé pivo chutná více než od velkovýrobců. Za měsíc uvařím čtyřicet sudů, a to pro potřeby restaurace. Pivo stáčím i do petlahví. Půllitr stojí patnáct korun," upřesňuje Bohuslav Novák s tím, že Velichovský forman zraje tak deset až patnáct dnů.

Pro Loket ovšem Velichovský forman nevaří. "V Lokti vyrábíme jedenáctistupňový granát. Je to speciálně pro toto města, protože jsme předpokládali, že zde bude jiná klientela než ve Velichově," dodává. (Karlovarské noviny)

Originální ozdravnou kúru pro tělo představuje pivní lázeň. Tuto ojedinělou možnost lze tělu a duši dopřát v areálu rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, nedaleko Mariánských Lázní.

Host se ponoří do horké koupele připravené z vody a minerální vody IL-SANO, která zde vyvěrá, doplněné tmavým Koupelovým pivem vyráběným tradiční metodou podle chráněné originální receptury. Tím se do vody dostane dávka živých kultur pivovarských kvasnic a přidává se i směs sušených drcených bylin.

Hladinu vody pokrývá pivní pěna karamelové barvy, prostor voní po čerstvě uvařeném tmavém pivu a člověk se tak se sklenicí nepasterovaného Skalního ležáku může oddávat účinkům této ozdravné kúry, při které se mu z těla odplavují škodlivé látky, kvasnice předávají pokožce řadu vitamínů B, proteiny, sacharidy a organismus celkově relaxuje. „Zájem je obrovský. Od konce března, kdy jsme otevřeli, už lázněmi prošlo okolo dvou tisíc lidí,“ konstatuje Mojmír Prokeš, ředitel lázní, hotelu a restaurace, nacházející se v areálu rodinného pivovaru. Tam jsou také zpřístupněné unikátní skalní sklepy v podobě stylové pivnice a muzea.

Nejvíce hostů přijíždí na víkend nebo prodloužený víkend. Rezervovat si pobyt proto doporučuje Prokeš minimálně na týden dopředu. Pivní lázeň, čítající 20 minut koupele a 20 minut relaxace s dvěma třetinkovými sklenicemi Chodovarského ležáku, vyjde na 550 korun. Dvě osoby ve speciální dvojvaně zaplatí 950 korun. Jako doplněk je nabízena také částečná nebo celková masáž za 220, respektive 400 korun. Dvoulůžkový pokoj v rekonstruovaném hotelu U Sládka přijde na 1500 korun. Posilnit se hosté mohou buď v pivovarské re-stauraci a muzeu Ve Skále se znakem Chodovaru v areálu pivovaru, nebo v některé z dalších 18 restaurací sítě U nás doma. Podle Prokeše tento vlastní znak sdružuje okolní stylové restaurace, které mají společné výborné české pivo, jídlo spojené s příjemným posezením a obsluhu na dobré úrovni.

Provozovatelé Chodovaru nabízejí také speciální balíčky za zvýhodněné ceny a doplňující sportovní a kulturní program. Připravují zároveň pivní a přírodní kosmetiku, například Koupelové pivo Chodovar nebo pivní pálenku Chodskou Pivovici.

Kdo místo pivu dává přednost sladké čokoládě, může využít nabídku Lázní pro dva v Rakovníku a nechat se zabalit do směsi z kvalitní hořké čokolády, smetany a syrovátky, nebo se v čokoládě rovnou vykoupat. Takové čokoládové odpoledne i s masáží a inhalací kyslíku přijde na 1490 korun. (Právo)

Jubilejní Mistrovství Evropy v koulení pivních sudů se koná v sobotu 24. června v areálu pivovaru v Chodové Plané na Tachovsku. Kromě hlavního závodu nabídne řadu dalších atrakcí.

Rodinný pivovar Chodovar pořádá toto tradiční pivovarské klání spolu s Českým svazem malých nezávislých pivovarů letos po desáté. K účasti se každoročně hlásí pivovary z České republiky, Německa a Velké Británie. Spolu s nimi závodí zástupci hospůdek a restauračních zařízení. „Soutěž bereme jako originální způsob prezentace tradice výroby piva ve spojení s aktivním odpočinkem," řekl za pořadatele sládek a spolumajitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka ml. Stolitrový dubový sud při ní závodníci koulí po trase dlouhé 600 metrů za pomoci dřevěné tyče - ficáku. Ženy se vydávají na trasu poloviční. V koulení sudů s ficákem v ruce si budou moci zasoutěžit i příchozí návštěvníci.

Podruhé je součástí mistrovství vložený závod Chodovar in-line 2006 - soutěž v jízdě na kolečkových bruslích s plným podnosem. V pivovarském areálu končí trasa cyklistického závodu pro veřejnost se startem v Březové u Sokolova a místo bude cílem hvězdicové jízdy legendárních vozů Mini Cooper.

Chybět nebude vodník Pivílko, který umí čepoval pivo z kašny na náďvoří, a po celý den se budou konat prohlídky pivovaru. Cestou na festival do Karlových Varů se tu zastaví a zahraje Armádní soubor z Olomouce, další produkci zajistí Chodovarka, Chodská vlna a Roulette music.

Hlavní závod začíná v 11 hodin a jeho aktivními účastníky budou dle pořadatelů členové soutěžního družstva složeného z profesionálních hráčů kanadské NHL. (Právo)

Po více než třicetileté přestávce se parta bednářů v pivovaru Plzeňského Prazdroje rozrůstá o dalšího tovaryše. Naposledy byl do bednářského „cechu“ přijat nový člen v roce 1975. Novým bednářským tovaryšem se dnes stal dosavadní učeň Martin Sládek (36). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví.

Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci. Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě

a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek.

Také proto si Plzeňský Prazdroj vychovává nové bednáře, kteří jednou nahradí staré mistry a uchovají toto nádherné starobylé řemeslo a jeho taje pro budoucí generace. Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Martin Sládek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 15 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Modernizace varny a zprovoznění kvasných tanků výrazně zvýší kapacitu výroby

Po úspěšném dvouměsíčním zkušebním provozu uvedl dnes Plzeňský Prazdroj ve svém pivovaru v Plzni do plného provozu modernizovaný výrobní komplex – tzv. dvouapůltou etapu rozšíření varny Pilsner Urquell a nové cylindro-kónické tanky (CKT) na kvašení piva. Jde o největší investici uplynulého finančního roku největší do kapacity, jinak je to druhá největší po stáčírnách*, jejímž hlavním cílem je zvýšení výrobní kapacity pivovaru Plzeň v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích.

Celý projekt za více než 200 milionů korun posouvá roční výrobní kapacitu pro značku Pilsner Urquell na cca 2,7 miliony hektolitrů. Veškeré stavební a technologické práce proběhly za nepřerušeného provozu pivovaru, bez jakéhokoli dopadu na výrobu piva.

Investiční akce byla zaměřena na novou varnu Pilsner Urquell, kde byla instalována druhá mladinová linka včetně vířivé kádě a chladiče mladiny. Do provozu byla rovněž uvedena druhá scezovací káď o průměru 10 metrů. Denní výkon varny byl tak posílen z 12 na 14,5 várek, každá reprezentující 600 hektolitrů mladiny.

V prosinci roku 2005 byly do plzeňského pivovaru dopraveny obří fermentační tanky. Desítka nových stříbřitých nádob s plnícím objemem 2 400 hektolitrů byla vztyčena v prostoru vedle varny a dnes tvoří jeden celek spolu s modernizovaným „srdcem pivovaru“. Kvasné tanky jsou vybaveny unikátní technologií uspořádání ventilů Eco-Matrix, která příznivě ovlivňuje kvalitu piva. Celková týdenní výrobní kapacita pivovaru Plzeň byla rozšířena o téměř 14 000 hl piva. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Vytvoření expozice o vzniku a historických milnících odstartovalo další rozvoj prohlídkové trasy plzeňského pivovaru

Počínaje novou turistickou sezónou roku 2006 vítá návštěvníky plzeňského pivovaru kromě moderní multifunkční budovy Návštěvnického centra také Hala slávy. Je to svým způsobem symbolická expozice věnovaná historii pivovaru a památným milníkům z období jeho vzniku i expanze. Pro její vytvoření se vedení Plzeňského Prazdroje rozhodlo po důkladném prozkoumání způsobů využití volného prostoru před sklepy a po vyhodnocení architektonického a dramaturgického konceptu.

V prostoru mezi novou varnou a vchodem do původních ležáckých sklepů byla návštěvníkům turistické trasy plzeňského pivovaru zpřístupněna nová expozice. Představuje významné artefakty a dobové předměty, které se váží většinou ke vzniku Měšťanského pivovaru v Plzni a k závratně rostoucí slávě jeho výjimečného světlého ležáku Pilsner Urquell.

Hala slávy Pilsner Urquell, jak je nová expozice nazvána, ukazuje návštěvníkům dějinné dokumenty spojené se založením pivovaru. Jde o provolání plzeňských právovárečných měšťanů - vyzvání k výstavbě vlastního pivovaru a sladovny z ledna 1839 a o povolení magistrátu města Plzně k první várce v Měšťanském pivovaru z 25. 2. 1842. Díky těmto dvěma listinám vznikl v Plzni pivovar, který směl z úředního rozhodnutí vařit pivo. Dalšími cennými artefakty z doby rostoucí slávy a popularity pivovaru jsou například skvostné broušené poháry, ze kterých ochutnávali pivo vzácní hosté včetně císaře Františka Josefa I. Expozice dobových předmětů je doplněna archivním filmem o výrobě piva a o exportu Plzeňského Prazdroje.

Přípravou architektonického a dramaturgického konceptu v prostoru Haly slávy bylo pověřeno studio PP production, s.r.o. Stavební úpravy provedla plzeňská firma Stavpran.

Dalšími kroky na cestě k vylepšení a rozšíření prohlídkové trasy by mělo být vytvoření expozice vaření piva v prostoru historické varny z 20. let minulého století, kterou Plzeňský Prazdroj po zprovoznění nové varny Pilsner Urquell zakonzervoval právě pro turistické účely. Prohlídku pivovarských sklepů obohatí ukázka lednice, která se používala před zavedením umělého chlazení a kde se skladoval led získaný z Boleveckých rybníků. Koncem roku by měla prohlídková trasa vést ještě dále do areálu pivovaru a zahrnovat novou stáčírnu, jejíž zprovoznění se očekává na přelomu října a listopadu 2006. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Ta strakonická vyrážela na cestu do města v poledne z Katovic ležících šest kilometrů výše po proudu Otavy. Jelikož pořadatelem strakonických slavností byl místní pivovar, nechyběla na téměř žádné lodi basa piv, na jedné se dokonce vezl i sud. Loď pralidí Pazourkových, kteří jsou v civilu zaměstnanci Technických služeb Strakonice nesla na vlajce nápis Homo vypijens.

„Loď je vyzkoušená z loňska, uveze nás šest. Jen jsme vyměnili kostýmy. Vyráběli jsme je čtrnáct dní, ale v hlavě jsme je nosili celý rok,“ zamával kyjem z klacku a velké hovězí kosti osmačtyřicetiletý Jaroslav Frčka.

V samotných Strakonicích, jež byly cílem plavidel, se po celé Podskalské louce podél Otavy táhl sled mobilních výčepů v autech, pódií s muzikanty a atrakcí a soutěží pro děti. „Je to prostě příjemně strávené odpoledne. Pivo, spousta známých, hezká procházka podél Otavy, žádné davy, aby tu nebylo k hnutí,“ poznamenal čtyřiatřicetiletý Miroslav Pecka ze Strakonic.

Specialitou slavností bylo šestnáctistupňové pivo uvařené pro tuto příležitost - zájmu o něj svědčila fronta u jediné pípy, kde se točilo, i když většina lidí dávala vzhledem k jeho síle přednost třetinkovým kelímkům jenom na ochutnání. (MF Dnes)

Odpůrcům pití alkoholu vadí, že strakonický pivovar chystá pivní soutěže a přitom láká děti.

Pivovarskou pouť na strakonickém Podskalí dnes zkontrolují krajští živnostenští úředníci. Kulturní sdružení Kontext z Brna totiž poslalo na úřad stížnost, že pivovar porušuje zákon o regulaci reklamy. Sdružení vadí, že na slavnosti chystá pivovar pivní soutěže a přitom například láká děti. Pivovar odmítá, že by jakkoliv chtěl porušil víkendovou akcí zákon.

Podle brněnského sdružení Kontext, které poslalo na krajský živnostenský úřad stížnost, si pivovar koleduje o pokutu podobně, jako ji dostal před několika dny pivovar Platan Protivín, když uspořádal soutěž ve vypití co nejvíce piv v určeném čase.

„V letáku zvoucím na akci pivovar láká na dětské soutěže či zápis do Guinessovy knihy rekordů v největším počtu dětí na skluzavce. Výrobci alkoholu každopádně zaměřují své aktivity na nezletilé osoby zcela vědomě a úmyslně, neboť velmi dobře vědí, že nejlepší reklamou je, když děti vidí popíjet svůj největší vzor - rodiče,“ míní Milan Berka, který poslal stížnost na živnostenský úřad.

Vadí mu, že na plakátu je například fotografie malých dětí a v popředí půllitr piva. Obává se, že na akci budou pivní soutěže nabádající k nestřídmému pití alkoholu - piva.

Měšťanský pivovar Strakonice, který stoprocentně vlastní město, přitom dosud nezveřejnil, o jaké soutěže půjde. „Zákon neporušíme, protože jednou ze soutěží bude vypít například pouze jednu sklenici piva na čas nebo udržet co nejdéle půllitr ve vzduchu s napřímenou rukou. Znovu zkontrolujeme, zda soutěže neodporují zákonu. Ale už jen například to, že novinku, šestnáctistupňové pivo, budeme prodávat dráže, než pak bude na trhu, svědčí o tom, že nechceme dávat důvod k opíjení se,“ uvedl včera ředitel pivovaru Karel Seknička.

Sdružení Kontext z Brna vadí i závod nejrůznějších plavidel zvaný neckiáda. Tvrdí, že reklama nesmí spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony. „Je nevhodné a nebezpečné spojovat reklamu na pivo s vodáckými závody, když každoročně dochází k utonutí podnapilých vodáků,“ řekl Berka, který na akci upozornil. Pivovar ale neckiádu rozhodně rušit nebude. Už se mu přihlásilo šestnáct plavidel. Krajští úředníci už oznámili pivovaru, že zkontrolují, zda dodržuje zákon o regulaci reklamy. „Teprve až poté můžeme říci, zda byl porušen příslušný zákon. Při případném vyměření pokuty právnické osobě se přihlíží k závažnosti deliktu, ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem,“ řekl vedoucí krajského živnostenského úřadu Radek Urbánek.

Protivínský Platan za soutěž ve vypití co nejvíce piv za určený čas dostal pětitisícovou pokutu. (MF Dnes)

Na břehu Otavy, přímo pod areálem Měšťanského pivovaru Strakonice, vypukne v sobotu ve 13 hodin tradiční Pivovarská pouť doplněná zábavným programem.

Bývalý Pivovar Nektar, který je už zhruba rok a půl majetkem města, byl loni ziskový a na trhu se hodlá prosadit mimo jiné výrobou takzvaných speciálních piv. Jedno takové podle obchodního ředitele Václava Moravce chystá i na tento víkend: „Jedná se o šestnácťistupňové světlé výčepní pivo, speciál uvařený právě a jedině pro tuto příležitost," uvedl Moravec.

Vedle pouťového speciálu chtějí strakoničtí pivovarníci postupně představovat například Svatováclavské pivo o tradiční strakonické pouti, Mikulášské pivo, pivo Vánoční, Velikonoční a jiná. „Vařit speciály nám dovoluje velikost našeho pivovaru. Řadíme se mezi malé pivovary a takové bonbónky si můžeme dovolit," poznamenal Moravec. (Právo)

Měštanský pivovar Strakonice má za sebou první rok samostatného hospodaření. A jak ukazují ekonomické výsledky, úspěšný. Za uplynulý rok vytvořila společnost zisk po zdanění 3 miliony 420 tisíc korun. Hospodářské výsledky byly prezentováný tento týden na valné hromadě.

Pivovar před rokem koupilo město Strakonice a je také jeho stoprocentním vlastníkem. V podniku se postupně realizují změny, jednou z nich je také postupný přechod od používání značky Nektar ke značce Dudák.

Strakonický Měšťanský pivovar vaří nyní pouze nepasterizované pivo. Odbytiště má v nejbližším regionu, podařilo se mu také ale uchytit na několika místech na jižní Moravě. Loni vystavil pivovar 73 000 hektolitrů piva. (ČRo České Budějovice)

Měšťanský pivovar Strakonice přichází na trh s novinkou: šestnáctistupňovým pivem. Pod názvem Strakonický dudák přijde na trh v třetinkových lahvích. Poprvé jej lidé ochutnají na Pivovarské pouti 24. června. Specialita se vyrábí z tradičního žateckého chmele.

Pivo má být specialitou a rozhodně nebude nosným výrobkem. "Šestnáctistupňové pivo má sedm procent alkoholu, takže jako slabší víno. Specialitou je, že opět jde o pivo vyráběné tradičně ve spilkách z kvalitních surovin, třeba z chmele ze Žatce. Nekupujeme náhražky chmele, třeba levnější granule, protože to by se odrazilo na kvalitě," řekl ředitel pivovaru Karel Seknička.

Tradiční hořkost se u novinky spojuje s příjemnou nasládlou chutí. "Pivovar chce oživit trh. Proto budeme i třeba jen měsíc vyrábět podobná piva, ať už například vánoční pivo, Václavské, pouťové a podobně vždy u nějaké příležitosti," řekl obchodní ředitel Václav Moravec.

Pivo mohou lidé poprvé ochutnat na akci Pivovarská pouť 24. června na strakonickém Podskalí přímo pod pivovarem u řeky Otavy. Tam bude na prodej za vyšší ceny, než pak bude v obchodech. „Protože chceme, aby pivo bylo spíše na ochutnání a neměli jsme pak problémy s opilými lidmi, je to opravdu silné pivo. Třetinka bude za 20 korun, půllitr za třicet korun,“ řekl ředitel Seknička.

Strakonický pivovar vyrábí nepasterovaná piva, která pod značkou Dudák dodává především na Vimpersko, Vodňansko, Písecko, Sušicko, Klatovsko a také na Brněnsko, kde za rok od fungování pod strakonickou radnicí, která ho koupila za 70 milionů korun od státu, ztrojnásobil počet restaurací, kde se točí, na patnáct. (iDnes)

Jihočeši už znají všech sedm divů svého kraje. Projekt “7 divů jižních Čech“, který organizoval pivovar Budějovický Budvar, n.p. ve spolupráci s rozhlasovými stanicemi Radio Faktor, Eldorádio a Radio Gold, ukončí 10. června slavnost na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II.

Více než dvouměsíční hlasování o „7 divů jižních Čech“ skončilo. V posledním kole ankety, ve kterém mohli lidé až do dnešního dne rozhodovat o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“, zvítězil proslulý skalní útvar nad vltavským údolím, Čertova stěna. Oficiální certifikáty předají zástupcům zvolených lokalit organizátoři ankety z Budějovického Budvaru během veřejného slavnostního vyhlášení výsledků, které se uskuteční 10. června v Českých Budějovicích.

Divoký skalní sráz nad řekou Vltavou, k jehož vzniku se váže mnoho legend a pověstí, upřednostnili lidé v anketě před Boubínským pralesem a Chýnovskou jeskyní. S volbou se ztotožňuje například slavný hokejový hráč Jaroslav Pouzar. „Čertova stěna, včetně kamenitého řečiště Vltavy, je podle mého názoru nejpozoruhodnější přírodní útvar v jižních Čechách,“ uvedl bývalý hokejista k hlasování.

O krásách jihočeského regionu lidé rozhodovali už od 22. března. „Anketa vznikla s cílem podpořit zájem Jihočechů o krásy kraje, v němž se narodili a žijí, a zvolit si to, co nejvíce oceňují, čeho si váží a na co jsou hrdí. Chtěli jsme podpořit jihočeský patriotismus, protože i náš pivovar se považuje za patriota,“ popsal myšlenku projektu Petr Samec, PR manažer hlavního organizátora ankety, pivovaru Budějovický Budvar.

V prvním kole Jihočeši zvolili divem v kategorii „Náměstí“ českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. V následujících hlasováních se hned dvakrát projevila podmanivost Českého Krumlova. Historické město bylo zvoleno jihočeským divem v kategorii „Město nebo obec“ a současně je také místem, kde se nachází jihočeský div z kategorie „Technická zajímavost“ – otáčivé hlediště. Dalším jihočeským divem byl zvolen zámek Hluboká nad Vltavou.

Následující tři kola ankety byla zaměřena na přírodní krásy jihočeského regionu. V kategorii „Vodácká řeka“ zvolili lidé řeku Vltavu, v hlasování o nejkrásnější rybník zvítězil rybník Svět. Zřejmě nejobtížnější volbu postavili organizátoři před veřejnost v posledním kole, ve kterém měla rozhodnout o jihočeském divu v kategorii „Přírodní úkaz“. Podrobnosti o projektu „7 divů jižních Čech“ najdete na internetových stránkách http://www.budvar.tv/7divu.

Všech 7 divů jižních Čech bude slavnostně vyhlášeno 10. června během zábavného odpoledne „Slavte s námi 7 divů jižních Čech“ na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Mimo jiné tam zástupcům jihočeských divů budou předány oficiální certifikáty.

Program akce „Slavte s námi 7 divů jižních Čech“:

14:00 zahájení programu

14:05 – 16:00 Budvar Cup – turnaj ve stolním hokeji

14:00 - 15:00 Noise Boutique

15:00 – 15:55 Clou

16:00 Budvar Cup – vyhlášení výsledků za účasti hokejistů HC České Budějovice

16:20 – 17:20 Malkao

17:25 – 18:25 Slavnostní vyhlášení vítězů ankety s předáním certifikátů představitelům jednotlivých jihočeských divů

18:30 – 20:00 Elán revival

20:00 – 20:20 Cryonics trance live act. s křestem jejich nového alba

20:25 slosování pivních žetonů o 7 x 7 000 Kč

20:30 – 22:00 AC/DC revival

(Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Vrchní soud v Praze rozhodl ve sporu o ochrannou známku č. 113295 „dva rytíři“ ve prospěch Budějovického Budvaru, n.p. Vrchní soud tak v plném rozsahu potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31.5. 2005. Žalobce – Budějovický měšťanský pivovar, a.s. (dále BMP) – požadoval, aby tato ochranná známka byla převedena do jeho vlastnictví a argumentoval údajnou neplatností převodu této ochranné známky z národního podniku Jihočeské pivovary na Budějovický Budvar, n.p. v roce 1969. Rozhodnutí je pravomocné a žalobce musí uhradit náklady řízení v plné výši.

„Od samého počátku jsme žalobu BMP považovali za spekulativní a nedávali jsme jí šanci na úspěch,“ říká k výsledku Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru. V rámci tohoto sporu se BMP také snažil prokázat, že je univerzálním právním nástupcem původního německého měšťanského pivovaru založeného v roce 1795. Soud však univerzální nástupnictví odmítl a ve zdůvodnění rozsudku výslovně uvádí, že BMP „není univerzálním právním nástupcem ani státního podniku, ani jiného subjektu“. BMP vznikl až v roce 1992 na základě privatizačního projektu podniku Pivovary České Budějovice, s.p. V odůvodnění rozsudku je mimo jiné řečeno, že „způsob jeho vzniku vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)