Již zítra se rozhodne zda devatenáctiletá Nikol Krmenčíková začne o víkendu vařit pivo ve varnsdorfském minipivovaru Kocour. Minipivovar čeká kolaudační řízení. „Doufám, že vše dobře dopadne a já se budu moci konečně chopit svého řemesla,“ zasnila se Nikol. V minipivovaru by majitelé rádi lidem představili pro Čechy netradiční zahraniční piva. Jedním z jejích cílů je rozšířit pivní kulturu.

„U nás pivaři nejsou moc zvyklí pít jiná piva, než od velkých koncernů, ale chci jim dokázat, že i piva neobvyklá jsou zajímavá a chuťově lahodná. Budeme vařit tipy belegických a anglických piv ležáky, to jsou těžší piva většinou s nějakou příchutí, vícestupňová piva a svrchně kvašená piva,“ vypočítala Nikol.

Pomoc s vařením zahraničních piv bude hledat u zahraničních sládků. Jako první by měl Varnsdorf navštívit sládek skotského pivovaru Inveralmond Ken Duncan. „Tímto způsobem se naučíme vařit piva z míst, do kterých by se nemůže vypravit. Veřím, že se zahraniční piva naučím vařit dokonale a českým spotřebitelům budou k chuti,¨“ řekla mladičká sládková.

Minipivovar Kocour má v plánu nabízet jak piva sudová, tak láhvová. „Doufám, že naše pivo se dostane i za hranice Varnsdorfu, rádi bychom ho nabídli restauracím, které mají takzvanou čtvrtou pípu. To je pípa určená pro malé pivovary,“ uvedla Nikol.

K vaření piva se Nikol dostala náhodou. Po absolvování základní školy ji nepřijaly na gymnázium, a tak se přihlásila na Střední průmyslovou školu obor kvasná technologie. „Šla jsem tam, protože tam měli volná místa. V prvním ročníku jsme si o pivu pouze vyprávěli, to mě moc nebralo, ale ve druháku jsme začínali vařit ve školním pivovaru a v tu dobu jsem si tu práci zamilovala,“ vzpomíná Nikol. Její otec je šťastný, že má v rodině sládkovou, ale maminka si musela chvilku zvykat. „Teď už jsou oba rodiče spokojení, hlavně když zjistili, že nemám problém najít si uplatnění,“ vysvětlila Nikol. Mezi jejími předky nikdo k pivovarnictví netíhnul. „Byli jsme taková klasická rodinka, co si po nedělním obědě dala skleničku piva. Nevím, kde se ve mně tyto vlohy vzaly, ale jsem za ně ráda,“ podotkla sládková.

Náhodou se také dostala do varnsdorfského minipivovaru, ten zaplní poslední volné místo na mapě České republiky. Kocour bude totiž prvním minipivovarem v Ústeckém kraji. „Na jednom kurzu vaření piva jsem se potkala s jedním z provozovatelů varnsdorfského minipivovaru Janem Kočkou a ten se mě tenkrát zeptal, zda bych neměla zájem o místo sladkové. Slovo dalo slovo a já z Prahy utíkám na sever Čech,“ vylíčila s úsměvem Nikol. Dodala, že v celé České republice jsou podle jejich zjištění pouze tři ženy, které se živí tímto řemeslem. „Myslím, že u mnoha chlapů stoupáme v ceně. Kolik ženských má oblibu v tomto moku? Ve svém okolí se spíš setkávám s tím, že ženy svým mužům zakazují pití piva, ale já ho naopak doporučuji,“ uvedla milovnice piva.

S jejím umem se budou moci zájemci seznámit i osobně. „Restaurace není přímo v areálu pivovaru, ale jen o kousek dál. Každý kdo bude mít zájem, se může po dohodě, do pivovaru zajít podívat. Není problém lidem ukázat, jak se pivo vaří, kde zraje a co obnáší práce sládkové,“ lákala na závěr Nikol.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michaela Hlinková

Herečka Jiřina Bohdalová (77) prodala svůj podíl v pivovaru Svijany! Za své akcie, které odpovídaly zhruba 4 % pivovaru, dostala pořádný balík! Odhadem 5 milionů korun!

„Odhaduji, že cena za čtyřprocentní podíl se pohybovala kolem pěti milionů korun. V potaz beru velikost pivovaru a ceny, za které se v posledních měsících prodaly podobně velké pivovary,“ řekl deníku Aha! pivní expert Jaromír Čeleda.

Koupi minoritního podílu od slavné herečky potvrdili i lidé z okolí podnikatele Miroslava Kučery, který od Bohdalové akcie koupil. „Vedle Bohdalové vykoupil Kučera i další minoritní akcionáře a v současnosti má ve Svijanech majoritu,“ potvrdil jeden z Kučerových spolupracovníků.

Bohdalová tak potvrdila instinkt dobré obchodnice. Když před lety podíl kupovala, zaplatila za něj zhruba 400 tisíc korun. „To pivo mi chutnalo a říkala jsem si, že určitě bude chutnat i jiným lidem. Proto jsem si část pivovaru koupila,“ vysvětlila svou investici Bohdalová. Pak už ale o pivovaru příliš mluvit nechtěla.

Zdroj: Aha

Původně strojaře Miloše Vorlíčka přivedl přibližně před deseti lety k výrobě piva zájem o technologii vaření zlatavého moku. Postupem doby založil v bývalé restauraci U Konvalinků malý kladenský pivovar Vorel. Zajímavostí přitom je, že sám už pětadvacet let pivo nepije.

„Před několika roky bylo v České republice asi dvacet malých pivovarů. Dnes je jich kolem pětašedesáti. Tento obor se rozvíjí, neboť konzumenti postupně přecházejí od množství vypitého piva ke kvalitě,“ říká Miloš Vorlíček.

Výrobu zlatavého moku považuje za svého koníčka, ačkoli mu na něj zatím při jeho podnikatelských aktivitách nezbývá tolik času, kolik by si představoval. „Prvotní myšlenkou pro mě jako strojaře bylo udělat provoz, až potom pivo. Zajímal jsem se o technologii výroby, četl odbornou literaturu, navštívil řadu pivovarů,“ popisuje získávání zkušeností Vorlíček. Jeho dcera má koncesi na výrobu piva, nicméně pivovar Vorel zatím tento nápoj ve větší míře neprodukuje. „Za měsíc jsem schopen vyrobit asi sto padesát litrů kvasnicového, pasterilizovaného nebo černého piva. Dělám ho pro vlastní potřebu, zatím spíše proto, abych se ho vařit naučil. Není to kšeft, ale hobby. Byl bych schopen ho vyprodukovat i více, ale jak už jsem zmínil, nemám na to v současné době tolik času, kolik bych potřeboval,“ popisuje Miloš Vorlíček a dodává: „Když někdo přijde a projeví zájem, dám mu samozřejmě ochutnat.“

Do budoucna však majitel jediného kladenského pivovaru plánuje mnohem větší výstav. Má připravenu technologii, se kterou by byl ročně schopen vyprodukovat i několik tisíc hektolitrů. K tomu ale podle svých slov musí věnovat i spoustu času propagaci a celému managementu. Prozatím však vaření piva považuje za koníčka.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský

Březnickému Heroldu se obzvláště daří v Marylandu ve Spojených státech amerických. Lobkowicz sází na kvalitu regionálního piva, ale vyváží také do Ruska či Anglie

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele, tedy i s kojenci a dětmi. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. V okrese Příbram jsou v současné době dva pivovary. První je Herold Březnice, který byl založen roku 1506. Pivovar Herold se v současné době snaží své produkty nabízet především v Americe.

Podle internetových stránek pivovaru je největší zájem o březnické pivo v Marylandu v USA, kde se dá sehnat ve čtyřiatřiceti barech, obchodech a restauracích.

Dalším pivovarem je Lobkowicz ve Vysokém Chlumci. Ten byl založen už v roce 1466 a po restitučních procesech byl jeho majitelům, rodině Lobkowiczů, v roce 1992 vrácen. Jeho produkty jsou v současné době piva Lobkowicz a Démon.

„Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky a že image a značka ne vždy přinese takovou radost jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ řekl Rainer Schroth, jednatel a majitel pivovaru.

Až 35 procent produkce vyváží pivovar Lobkowicz do zahraničí. Vysokochlumecké pivo díky tomu mohou ochutnat například v Německu, Švédsku, Francii, Anglii, Kanadě nebo Rusku.

Zdroj: Příbramský deník | Autor: Jiří Votruba

Jednoho dne v roce 2005 si Petr Fišera z Kladna četl noviny a zaujal ho inzerát na koupi domácího minipivovaru. „Jsem asi trochu pošahanej, ale takových věcí se hned chytnu. Nadchlo mě to a hned jsem firmu ze Šenova u Ostravy kontaktoval.

Čtyřiadvacátého srpna téhož roku jsem si vyrobil první vlastní pivo,“ popisuje své pivovarské začátky muž, který zlatavý mok vyrábí na chodbě svého bytu.

Návod je poměrně jednoduchý. Zakoupený koncentrát přelije do fermentační nádoby a přidá maltózu, 3,5 litru horké vody a vše do 23 litrů doplní studenou vodou. Následuje přimíchání kvasinek. Poté fermentační nádobu uzavře a nechá její obsah při teplotě 18 až 20 stupňů Celsia osm až devět dnů kvasit.

„Když se vyrovnají hladiny v kvasné zátce, stočím obsah do připravených pivních lahví, ve kterých nechám pivo dalších devatenáct dní sekundárně dokvasit, když ještě přidám fermentační drops, který vytvoří pěnu a nápoj vyčistí,“ popsal další kroky Fišera. Podle jeho slov nevzniká při produkci zlatavého moku žádný zápach, ani se nejedná o nějak časově náročnou práci. Není proto problém si pivo vyrábět doma.

„Svoje pivo jsem nazval Bucák, neboť jeho první várka vznikla u Bucku, kde máme chatu,“ prozradil domácí sládek, který si dokonce nechal vyrobit vlastní etikety zdobící pivní lahve.

„Vyrábím třiadvacet litrů měsíčně pro svou potřebu a známé. Jiné pivo už vůbec nepiji,“ říká Petr Fišera.

O všech vyrobených várkách si pečlivě vede deník. Z nabídky čtyřiatřiceti druhů piv nabízených firmou ze Šenova jich vyzkoušel už devětadvacet. „Zatím mi nejvíce zachutnala značka Continental Pilsner,“ dodává Fišera, kterého potěšilo, že dodavatel koncentrátu sortiment rozšířil i o třídu českých ležáků.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský

Tuzemský pivní trh má po dnešku za sebou asi nejvýznamnější změnu letošního roku.

Příznivce ryze českého kapitálu ale zřejmě příliš nepotěší. Mezinárodní pivovarský gigant Heineken totiž koupil jednu z posledních českých pivovarských skupin Drinks Union (DU), která vlastní pivovary v Krásném a Velkém Březně, Kutné Hoře a Lounech.

Do portfolia skupiny patří značky piv jako je Zlatopramen, Březňák či Dačický. Obě společnosti se vzájemně dohodly, že cenu obchodu nesdělí, jisté však je, že spojením obou skupin posílí Heineken na pozici trojky na tuzemském trhu, hned za Plzeňským Prazdrojem a Pivovary Staropramen.

„Heineken je velký hráč na evropském trhu. Doufáme, že nadále bude rozvíjet naše značky a pomůže nám při exportu našich piv zvláště na německý trh,“ řekl včera Deníku mluvčí DU Josef Vejlupek.

Podle něj celý obchod ještě musí posvětit antimonopolní úřad a k samotnému převodu pivovaru dojde zhruba v polovině roku. O prodeji šestého největšího koncernu na domácím trhu se mezi odborníky spekulovalo už v průběhu minulého roku, k prodeji do vlastnictví Heinekenu však definitivně došlo až v minulých dnech. Nizozemská skupina Heineken už v Česku vlastní pivovary Starobrno, Krušovice či Hostan a po nákupu dalších pivovarů zvýší svůj celkový výstav na 1,9 milionů hektolitrů piva ročně.

Ačkoliv představitelé koncernu zatím deklarují, že chtějí zachovat stávající značky a pivovary, odborníci jsou v odhadu na budoucnost velmi opatrní. Heineken totiž nakoupil pivovary, které jsou relativně blízko u sebe a mohou si vzájemně konkurovat. „Když jsem se o tom bavil s lidmi ze zahraničí, kteří znají chování Heinekenu, tak se zasmáli při představě, že by provozoval dva pivovary v jednom městě,“ řekl v narážce na dva dosavadní pivovary v Březně Jan Kočka, šéfredaktor serveru svetpiva.cz.

„Navíc Louny jsou 40 kilometrů od Krušovic, takže nejpesimičtější odhady mluví o tom, že ze značek zůstane jen Zlatopramen a ostatní pivovary se budou využívat jinak,“ dodal. K takovým úvahám se zatím Heineken nechce vyjadřovat. „Máme zájem o zachování všech značek v portfoliu. Co se týká budoucnosti pivovarů, detailní analýzy provedeme až po jejich převzetí,“ reagovala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Po včerejším nákupu už v Česku zbyly jen dva větší české koncerny. Moravská společnost PMS, která vlastní pivovary Litovel, Holba a Zubr a dále společnost K Brewery Group, která má podíly v pivovarech Platan, Černá hora či Svijany. Celkem je nyní v Česku zhruba 48 průmyslových pivovarů a dalších zhruba 69 restauračních minipivovarů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Jarní cena českých sládků

15. Března 2008

Soutěže se zúčastnilo 121 piv z 31 pivovarů

Světlá výčepní piva (9 piv)

1. Výčepní pivo Stříbrňák (Rodinný pivovar U Rybiček)

2. Zlatá Labuť (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Koutská 10 (Pivovar Kout na Šumavě)

11% světlé ležáky (10 piv)

1. Podskalská Koza (Školní pivovar v Podskalské, Praha)

2. Velkorybnický Hastrman (Domácí pivovárek Velký Rybník)

3. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

12% světlé ležáky (21 piv)

1. Modrá Hvězda (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

2. Světlý ležák Argent (Rodinný pivovar U Rybiček)

3. Javořický ležák (Pivovar Kozlíček Horní Dubenky)

Polotmavé ležáky (10 piv)

1. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

2. Novoměstský ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Polotmavý ležák (Pivovarský Dvůr Chýně)

Polotmavá speciální piva (14 piv)

1. Grošák 14% (Minipivovar Koníček Vojkovice)

2. Dobřanský Dragoun 16% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Svatý Norbert 13% (Pivovar Strahov)

Tmavá speciální piva (16 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Permon 13% (Minipivovar Permon Lomnice u Sokolova)

3. Gradl 15% (Minipivovar Belveder Železná Ruda)

Pšeničná piva (10 piv)

1. Pivovarský Dům (Pivo Praha)

2. Bašta (Pivovar Bašta Nusle)

3. Zvíkovský Rarášek (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

Tmavé ležáky (11 piv)

1. Lipan (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Novoměstský tmavý ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Tmavý ležák 11,7% (Pivo Praha)

Světlá speciální piva (15 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Zlatá Labuť 13% (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Kvasar 14,5% (Domácí výrobna piva Sentice)

Extra-speciální piva (17% a víc)(5 piv)

1. Koutský extra speciál 18% (Pivovar Kout na Šumavě)

2. Dobřanský sekáč 14% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Kaltenecker India Pale Ale (Restaurační minipivovar Kaltenecker Rožňava)

Zdroj a foto: Pivovarský dvůr Zvíkov - hotelpivovar.cz

Královský pivovar Krušovice zahájil export v roce 1997, kdy poprvé prodal cca 15 000 hl na Slovensko, do SRN a do Polska. Od té doby zaznamenává export trvalý růst a po deseti letech cílevědomé a intenzívní exportní činnosti se prodalo v roce 2007 zhruba ve 30 zemích celého světa přes 260 000 hl. Více než polovinu krušovického exportu v loňském roce tvoří černé krušovické pivo. 144 792 hektolitrů prodaných na zahraničních trzích řadí Krušovice Černé na 1. místo mezi tmavými českými exportními pivy.

„Nejcennějším exportním artiklem našeho pivovaru je světlý ležák Imperiál,“ říká ředitel exportu ing. Kamil Krakeš. „Černé krušovické pivo představuje druhý pilíř krušovického exportu a mezi českými tmavými pivy zůstává po zásluze již několik let exportní jedničkou. Ve srovnání s předchozím rokem vývoz našeho černého piva v roce 2007 vzrostl o 6 %.“

Výroba tmavého piva má v Krušovicích velkou tradici. Už na počátku minulého století šířil věhlas fürstenbergského pivovaru po celých Čechách čtrnáctistupňový tmavý Grand a dnešní černé krušovické pivo má stále více příznivců.

„Tmavé pivo zkrátka vařit umíme, vyrábí se v Krušovicích nepřetržitě více než sto let. Vařili jsme ho i v dobách, kdy ho příliš pivovarů nevyrábělo. Je to pivo kvalitní, čistě sladové, nepoužíváme žádná umělá barviva,“ říká krušovický sládek František Šmíd. „Řekl bych, že naši i zahraniční zákazníci jednoduše oceňují kvalitu.“

Pivo Krušovice Černé se vyváží do 24 zemí světa, nejvíce se pije v Rusku, Německu, na Ukrajině a v Maďarsku. Jeho plnost, nasládlou karamelovou chuť a jemnou chmelovou hořkost i nižší obsah alkoholu si pochvalují také desetitisíce převážně zahraničních návštěvníků z celého světa, kteří krušovické pivo ze své domoviny znají. Přijíždějí si při turistických zájezdech do České republiky prohlédnout královský pivovar, kde se jejich oblíbený nápoj vyrábí a posoudit, jak chutná přímo z pípy v historické krušovické sladovně.

Krušovické černé pivo získalo v posledních letech řadu uznání v odborných degustačních soutěžích. V loňském roce bylo oceněno ve své kategorii v soutěži Desítka roku 2007 a České pivo roku 2007.

Tisková zpráva Starobrna

Ústecká akciová společnost Drinks Union bude patřit nizozemské společnosti Heineken. Podíl Heinekenu na českém pivovarnickém trhu tak stoupne z osmi na dvanáct procent, celkový objem ročního prodeje na tuzemském trhu přesáhne 1,9 milionu hektolitrů. Informaci sdělila mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Transakci musí ještě odsouhlasit antimonopolní úřad. Akvizice by měla skončit ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Kupní cena nebude zveřejněna.

"Prodej společnosti je jen rozhodnutím akcionářů", řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek. "Do této chvíle o tom nic nevím, nemohu se tedy vyjádřit. Po manažerské linii nemáme žádné informace," dodal. Společnost dosud vlastnilo několik fyzických osob.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

"Tato akvizice výrazně posílí naši základnu a zkonsoliduje naši pozici na profitabilním českém trhu. Díky našemu geografickému rozložení násobenému silným a vyváženým portfoliem národních a regionálních značek budeme mít velkou příležitost více vytěžit ze značných možností růstu na českém trhu," komentoval transakci Nico Nusmeier, regionální ředitel společnosti Heineken N.V. pro střední a východní Evropu.

Heinekenu, jedné z největších pivovarnických skupin na světě, už v Česku od roku 2003 patří Starobrno a od loňského září Královský pivovar Krušovice. Již po začlenění Krušovic se Heineken stal třetím nejsilnějším hráčem na českém pivovarském trhu s výstavem přes 1,6 milionu hektolitrů ročně, což odpovídalo tržnímu podílu kolem osmi procent. Po koupi Drinks Union nizozemská skupina očekává, že se jí zvýší tržby již v roce 2009 a v roce 2012 se akvizice promítne do hodnoty společnosti.

V Česku je v současnosti kolem 50 průmyslových pivovarů, které vyrábějí téměř 20 milionů hektolitrů piva. Přes čtyři pětiny trhu ovládá jen sedm firem. Číslem jedna je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, následují Pivovary Staropramen a na třetím místě je Heineken.

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette. Loňské tržby za prodej piva a lihovin dosáhly rekordních 1,29 miliardy korun. Firma prodala zhruba 900.000 hektolitrů piva. Zaměstnává 523 lidí.

Společnost Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno, jehož výrobní provozy se nacházejí v Brně a Znojmě v Jihomoravském kraji, a Královský pivovar Krušovice se základnou v Krušovicích v regionu Čech. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken.

Značka Heineken se prodává téměř ve všech zemích světa. Společnost ve více než 65 zemích vlastní přes 115 pivovarů. Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarskou skupinu na světě z hlediska objemu. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliard eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur. Heineken má 54 000 zaměstnanců.

Zdroj: E15.cz

Ještě v roce 1968 byl John Milkovisch (+75) úplně neznámý důchodce z amerického Texasu.

Bydlel v obyčejném domě a žil běžným životem. Byl to však 'filuta', kterého napadlo něco zcela jedinečného, mít vlastní 'pivní dům'. Svou představu začal realizovat postupně, nejprve zdobil pouze venkovní terasu různými mosaznými kousky, kuličkami, kamínky a knoflíky. Další na řadě byl jeho dům. Pečlivě vyrovnával plechovky od piva, kterými následně obkládal fasádu.

Celkově mu úpravy zabraly 18 let, odhadem spotřeboval 39 tisíc plechovek. Pak ale zemřel. Jeho díla se chopila vdova Mary. "John ten sen nosil v hlavě dlouho. Dokonce byl přesvědčený, že pivo je všelék. Sám jich denně zvládnul vypít i šest," uvedla žena, která sama řídila dokončení úprav domu.

I po letech pivní dům stále v Houstonu stojí, byl opraven a sjíždějí se sem zvědaví návštěvníci z celé Ameriky, aby nezvyklou nádheru spatřili na vlastní oči. V současné době spravují dům nadšenci z organizace pro ochranu lidového umění.

Zdroj: Blesk

Ke slavnostnímu nedělnímu zahájení plavební sezony na Dalešické přehradě se připojil i pivovar v Dalešicích, což je námořní městys na břehu jezera. Po celou velikonoční neděli byly v pivovaru, proslaveném natáčením kultovních Postřižin, vepřové hody. Měly vyvrcholit ve čtyři hodiny odpoledne nefalšovanou zabijačkou. „Kvůli počasí, kdy se nad pivovarem přehnala prudká přeháňka, a návštěvníci se schovali uvnitř, jsme pašíka zabili komorně za dveřmi v průjezdu. Nikoli tedy na nádvoří, jak bylo plánováno,“ komentoval správce pivovaru Ladislav Urban. Přesto nechtěl, aby hosté úplně přišli o netradiční podívanou. Řezník proto porcoval poté, co se počasí umoudřilo, už zabité prase na nádvoří. Představujete si typického řezníka v krví pocákané zástěře a s čepičkou na hlavě? Tak pozor, ten v dalešickém pivovaru byl úplně jiný. „Jsem ze šestnáctého století. Čelenka, kterou mám na hlavě, je titulem hodnosti vladyka Mstěnický,“ svěřil se řezník, civilním jménem Viktor Bellovič, alias Šedý vlk.

„Jsem řezník, kuchař, číšník, rytíř, horník v uranových dolech. Vyberte si, co chcete. V podstatě jsem penzista a dělám, co mě baví a co je kde zrovna třeba. Tady byl potřeba řezník. Jsem členem skupiny historického šermu v Hrotovicích,“ vylíčil se smíchem šestašedesátiletý Bellovič, jenž zručně brousil nože a umně porcoval pašíka.

Za jeho zády ve vojenské polní kuchyni se vařil ovar. V pivovarské hospodě byl k mání vynikající guláš, zabijačková polévka, jitrnice. Hostům hrála živě skupina Třehusk, později pak legendární Poutníci a večer se konal country bál.

Pivovarem prošly o velikonoční neděli stovky hostů. V posledních letech se stal vyhledávaným turistickým cílem. Těží zde z Postřižin. Jsou tu předměty z filmu. Atraktivní je muzeum rakouskouherského pivovarnictví i prohlídky varny piva. Pivovar pochází ze šestnáctého století. Pivo se tu vařilo do roku 1977. A to současné se vaří od srpna 2002.

Zdroj: MF Dnes

Spor Českého olympijského výboru (ČOV) s pivovary Holba a Litovel kvůli údajnému zneužívání olympijských symbolů skončil mimosoudním vyrovnáním. S odvoláním na informace agentury Česká olympijská to napsal týdeník Profit v čísle, které vyjde v úterý. Pivovar Holba používal během zimní olympiády v Turíně v roce 2006 billboardy se sjezdařem Ondřejem Bankem. Pivovar Litovel zase ve svých značkových hospodách rozjel soutěž nazvanou Litovel Turín, v níž mohl host vyhrát zájezd na olympijský hokejový turnaj. Holba ani Litovel nepatřily mezi oficiální partnery nebo dodavatele olympijského výboru.

Odškodné už nebudou muset podle týdeníku platit ani společnosti Electroworld a Okay. První z nich lákala zákazníky na electrolympiádu, druhá použila olympijské kruhy a výraz olympiáda. ČOV nyní po každé z nich požaduje symbolickou náhradu 100 tisíc korun, soud má být v červnu.

ČOV se dosud soudí o náhradu škody v řádech desítek milionů korun s Budějovickým Budvarem kvůli jeho olympijské reklamní kampani Hokejiáda, v níž vystupovala dvojice Bob a Dave. Krajský soud v Českých Budějovicích vydal ještě během turínských her předběžné opatření zakazující používání této reklamy, definitivní rozhodnutí ve sporu ale zatím nepadlo.

Český olympijský výbor v tuzemsku kontroluje dodržování pravidel v této oblasti a uděluje souhlas k užití symbolů v přesně schválené grafické podobě. Mezi zákonem vymezené olympijské symboly patří například olympijské kruhy, vlajka heslo, oheň, pochodeň, hymna či emblémy i výrazy olympijský a olympiáda. Ochrany požívají i jejich částí či odvozeniny a také fotografie a zvukové i obrazové záznamy z her či olympiády. Využití v reklamně musí schválit olympijský výbor. Povolení mají partneři Českého olympijského výboru a partneři Mezinárodního olympijského výboru.

Sankcí za nedovolené užití olympijské symboliky je náhrada škody, především ušlého zisku, který se odvíjí mimo jiné od příspěvků partnerů. Ty činí v dlouhodobých smlouvách i desítky milionů korun ročně.

Zdroj: Agris.cz

Návštěvníci plzeňského Pivovarského muzea měli o velikonočním víkendu o zábavu postaráno.

Prohlídku jim zpestřily velikonoční hry a soutěže, které pro ně organizátoři připravili. „Kromě zábavné hry měli možnost postavil si například centrum města ve zmenšeném měřítku, protože jsme pro ně zpřístupnili unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ řekla Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Zpestřit prohlídky se muzeum snaží nejen o Velikonocích. Například na podzim jsou již tradicí noční prohlídky muzea.

Pivovarské muzeum se nalézá v původním středověkém právovárečném domě ve Veleslavínově ulici, který se zachoval ve své autentické podobě.. Bylo otevřeno již v roce 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát. Ročně muzeum navštíví přes 40 tisíc návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška

Tuzemští konzumenti piva už tolik nelpí na tradici pití domácích značek. Svědčí o tom raketový nárůst prodeje belgických pivních speciálů.

Podle údajů pivovarnického koncernu Staropramen, který u nás nabízí největší portfolio belgických piv, v posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů až 70 procent.

„Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivůmdokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimě je spotřeba tmavého speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v létě. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo osmi procent. Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně půl procenta.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Dobřanský pivovar Modrá Hvězda se umístil se svými pivy na předních příčkách druhého ročníku celorepublikové soutěže „Jarní cena českých sládků 2008,“ která se konala v Pivovarském dvoře Zvíkov.

Do soutěže, ve které mezi sebou bojovaly minipivovary s roční výrobou piva do pěti tisíc hektolitrů, se přihlásilo celkem 31 pivovarů s 121 vzorky. Tyto vzorky byly rozděleny do deseti kategorií a hodnotilo je celkem dvaapadesát degustátorů.

Jak informovala Simona Sýkorová, ředitelka Městského kulturního střediska Dobřany, dvanáctistupňový ležák Dobřanská hvězda obdržel v kategorii světlý ležák první místo. „Tato kategorie je nejprestižnější, navíc ležáky vaří většina pivovarů, proto je ocenění pro Dobřanské skutečné kolosálním úspěchem,“ sdělila Sýkorová.

Kromě toho se pivovar Modrá Hvězda umístil ještě na druhém místě s šestnáctistupňovým pivem Dobřanský dragoun, a to v kategorii polotmavých speciálů. V kategorii extra speciály obhájil obhájil sedmnáctistupňový Dobřanský řezáč třetí pozici.

Prvenství udělalo velikou radost sládkovi Petrovi Petružálkovi. „Toto ocenění považuji za takovou sklizeň za tu píli a lásku, kterou pivovarskému řemeslu věnuji,“ pochlubil se Petružálek. Zároveň poděkoval majiteli pivovaru Josefu Kozlerovi za to, jak pivovar vede a za investice, které do něj vkládá. Podle Petružálka se v tomto roce navíc můžeme těšit na novinky včetně svrchně kvašeného piva.

V Dobřanech tímto oslavy nekončí. „Letos v červnu oslaví pivovar Modrá Hvězda deset let od svého založení. Oslavy založení se uskuteční v rámci oslav výročí 765 let města Dobřany, a to ve dnech 13. – 15. června,“ informovala Sýkorová, která na akci všechny zve.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Miroslava Vejvodová | Foto: Simona Sýkorová

Podíl malých pivovarů na českém trhu klesá. Zatímco loni činil 16 procent, letos dosáhl pouhých 14,5 procenta. Drobné podnikatele vytlačují velcí pivní giganti. Kvůli sílící koruně zároveň malé firmy obtížněji hledají odbyt v zahraničí. Zachránit je zřejmě může pouze změna výrobní strategie.

Problémy na domácím trhu působí drobným pivovarníkům zejména obchodní řetězce, které místo individuálních značek malých pivovarů prosazují tzv. private labels, tedy vlastní brandy prostupující napříč celým potravinovým spektrem. "Ta značka je spojena se jménem řetězce, ne se jménem pivovaru. Řetězec tak může ze dne na den vyměnit pivovar za jiný a zákazník nic nepozná," vysvětlil nevýhodnou pozici výrobců zlatavého moku ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Komplikace číhají na malé pivovarníky ale také ve vývozu. Ještě v roce 2006 sice jejich export díky nízké ceně rostl v řádech desítek procent, nyní je ale i z něj vytlačují velcí konkurenti.

Aby mohly obstát v tvrdém konkurenčním boji, musí drobné pivovary změnit svoji strategii. Místo výroby levného nápoje se musí zaměřit především na vysokou kvalitu a specifickou chuť. Pomoci by ale mohla i vysokostupňová piva. Právě na jejich výrobu se již začal orientovat Pivovar Jihlava. "V současnosti vyrábíme 14tku a 18tku, což jsou okrajová piva, co se týče hektolitrů, ale pro konzumenty to může být vítané zpestření," informoval o postupu firmy její ředitel Jan Kylberger.

V České republice existuje zhruba 400 pivních značek. Největším hráčem na trhu je Plzeňský Prazdroj, na jehož chování si menší firmy často stěžují. V červenci 2007 například tvrdily, že překračuje povolený sedmdesátiprocentní limit na prodej nápoje do restaurací. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření situace ale žádné pochybení nezjistil.

Zdroj: ČT24 | Autor: Alžběta Musilová

Klasicky vařené litovelské pivo získalo za poslední tři roky absolutně nejvíce ocenění ze všech českých piv.

„Absolutně nejvíce ocenění na prestižních anonymních degustačních soutěžích v posledních třech letech získalo klasicky vařené pivo z hanáckého Pivovaru Litovel. Úspěšné tažení poctivého litovelského piva je obdivuhodné, zasedací místnost vedle kanceláře ředitele pivovaru je poháry, medailemi a diplomy nabitá k prasknutí. Jen za poslední tři roky jich přibylo sedmnáct.“ Informoval o tom Miroslav Slaný.

Každý rok se v České republice konají čtyři prestižní anonymní degustační soutěže. Česká pivní pečeť v Táboře, Pivex v Brně, Pivo České republiky v Českých Budějovicích a České pivo v Praze. Všech čtyřech se litovelský pivovar pravidelně zúčastňuje. Pokaždé přiveze domů medaile. Letos už proběhly dvě – Česká pivní pečeť a Pivex. Z jihočeského Tábora si litovelské pivo odvezlo zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. Z brněnského Pivexu dvě stříbrné. Žádné jiné pivo se takto pravidelně na nejvyšších příčkách neumísťuje. Co za tímto až neuvěřitelným úspěchem litovelského piva stojí? Odpověď zní: Dodržování klasického výrobního postupu a tradičních receptur a poctivost starého pivovarnického řemesla. V době, kdy je celý svět přeplněn pivy unifikované chuti, se tradiční výroba stává významnou konkurenční výhodou.

„Poslední roky nám přináší opravdu nevídanou sbírku ocenění. To jen dokazuje, že vařit pivo klasickým způsobem se vyplatí a na pivu je to nakonec znát. Použití vhodných surovin, přirozené kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání je na pivu poznat. Přináší mu plnou, vyváženou chuť, jedinečný přirozený říz a nenapodobitelný charakter,“ říká Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel.

V porovnání s europivy je výroba klasických piv až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Na rozdíl od technologií používaných v pivovarnických gigantech je tradiční způsob výroby postaven na přirozených procesech kvašení a delší době zrání, které ovlivňují výslednou chuť i kvalitu piva. Rozdíl je i v samotném vaření. „Pivo od počátku vaříme na předem danou stupňovitost a dopředu tak vyloučíme možnost jeho ředění vodou. Je to zásadní rozdíl ve srovnání s dnes běžně používanými technologiemi světových pivovarnických gigantů, kde se z úsporných důvodů vaří většinou jeden druh piva na mnohdy až dvojnásobnou stupňovitost a následně se před stáčením ředí vodou, uměle dobarvuje a dosycuje. Výsledkem toho je stejná chuť piva u různých značek jednoho velkovýrobce,“ vysvětluje Petr Kostelecký sládek pivovaru Litovel.

Litovelské pivo nesbírá medaile jen doma, ale i ve světě. Vítězí i na světových anonymních degustacích v konkurenci s pivy ze všech koutů světa. V kanceláři ředitele pivovaru tak můžete spatřit třeba i stříbrné ocenění v nejprestižnější kategorii ležáků z mezinárodního pivního festivalu ve Stockholmu, kde spolu soutěžilo více než tisíc druhů piv, nebo Evropskou pivní hvězdu z evropské soutěže v německém Norimberku.

„Všechna naše získaná ocenění jsou z anonymních degustací, kde o kvalitě rozhodují profesionální degustátoři, kteří dopředu nikdy neví, které pivo zrovna hodnotí. Proto mají tato ocenění vysoký punc a opravdu o něčem svědčí. Jsou pro nás o to cennější, že je získáváme pravidelně jak doma tak na mezinárodních soutěžích v zahraničí. Nejedná se o nějaké náhodné umístění. To je důkazem opravdu vysoké kvality našeho klasicky vařeného piva,“ vysvětluje Miroslav Koutek.

„K dlouhodobému úspěchu se však téměř vždy musí sejít více prvků najednou. Nám v Litovli se podařilo skloubit tři základní prvky dohromady: V první řadě jsou to dokončené rozsáhlé rekonstrukce v pivovaru, dále potom přesné dodržování klasických technologických postupů a v neposlední řadě kolektiv zkušených pivovarníků, který všemu dává duši,“ dodává Koutek.

Zdroj: Deník | Autor: Bohdana Stočková

Dne 21. února 2008 byl ve zcela zaplněném hlavním auditoriu muzea Carlsberg uskutečněn seminář o českém pivovarnictví „Tjekkiske og danske øl“ /Dánské a české pivo/. Tato akce, která byla součástí letošní rozsáhlé prezentační iniciativy ZÚ Kodaň nazvané FOKUS TJEKKIET („Zaměřeno na Českou republiku“) se setkala s velmi vysokým zájmem odborné i široké veřejnosti.

Cílem akce bylo především zvýšit povědomí o současném stavu českého pivovarnictví a o současných produktech českých pivovarů a sladoven, a tím povzbudit zájem dánských klientů o další komerční spolupráci. ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade proto považovaly za nezbytné více zvýraznit Českou republiku především vůči podnikatelským subjektům, zároveň ale kladly důraz na přístupnou formu akce i vůči široké veřejnosti. V tomto ohledu byla proto pozitivní nejen vlastní vysoká účast na této celovečerní akci, ale též značná publicita v dánském tisku (např. Copenhagen Post).

Na zajištění akce participoval Český svaz pivovarů a sladoven, jehož výkonný ředitel Ing. Jan Veselý se osobně vlastního semináře zúčastnil.

V rámci úvodní powerpointové prezentace byli účastníci seznámeni s dlouhodobou tradicí výroby piva v českých zemí, se specifikou „českého“ piva, s různými technologiemi české produkce, atd. Poté následovala diskuze odborníků, jejímž obsahem byla mj. komparace českého a dánského pivovarnictví spojená s degustací dvou vybraných českých značek – Budvar a Staropramen a dvou dánských pivních produktů – Carlsberg a Jacobsen. Ve druhé části prezentační akce, která byla spojena s recepcí, pak měli účastníci možnost otestovat i další české výrobky – Krušovice, Gambrinus, Pilsner Urquell, Zlatopramen, Náchod Primátor a Černá Hora.

V rámci celovečerní akce, kterou organizačně podpořilo muzeum Carlsberg a dánská marketingová a tradingová firma House of Beer, měli účastníci možnost si prohlédnout stálou expozici muzea a rovněž historické, neoklasicistické prostory muzea s řadou vysoce kvalitních uměleckých sbírek (obrazy, sochy), které nejsou pro veřejnost jinak zpřístupněny.

ZÚ Kodaň, OEÚ a ZK CzechTrade považují tuto akci za velmi úspěšnou, a proto předpokládají, že by mohla i z hlediska komerčního přispět k dalšímu nárůstu českého vývozu do Dánska. Komoditní položka „pivo ze sladu“ se dle dostupných statistik MPO ČR stává v této severské zemi mimořádně atraktivní. Konkrétně například od roku 2000 do roku 2007 došlo k progresivnímu navýšení vývozu piva do Dánska o 635 % (!).

Zdroj: Czechtrade

Nadměrné popíjení vína poškozuje mozek více než pití piva. Dokonce prý škodí více i než tvrdý alkohol. K takovému závěru dospěli vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný lékařský časopis Alcohol & Alcoholism.

Nové poznatky o dlouhodobých účincích nadměrného pití ukazují, že jedna oblast mozku je u pijáků vína menší, než byla u zkoumaného vzorku lidí, kteří ve velkém množství pili jiný druh alkoholu. Tzv. hippocampus, což je část mozku, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace, byl u lidí, kteří pili víno, o více než deset procent menší než u těch, kteří dlouhodobě dávali přednost pivu.

Vědci říkají, že samotný alkohol rozdíly nevysvětluje, protože pijáci piva a tvrdého alkoholu vykazují větší celoživotní spotřebu alkoholu. V případě pijáků piva někteří ze zkoumaného vzorku vypili až dvojnásobně větší množství alkoholu než konzumenti vína. Podle jedné teorie proto musí být v pivu nějaká složka, která částečně chrání mozek před poškozením způsobeným nadměrným pitím.

Nenechte mozek zakrnět!

Vědci provedli podrobné měření mozku u mužů a žen, jimž byl diagnostikován alkoholismus, a porovnali ho s údaji o mozku u zdravých dospělých. Hippocampus byl největší u skupiny zdravých lidí a jeho obsah činil 3,85 mililitru. U pijáků piva dosahoval hodnoty 3,4 mililitru, zatímco průměr u pijáků tvrdého alkoholu byl 2,9 mililitrů a u pijáků vína dosahoval hodnoty 2,8 mililitru.

Výzkumníci z univerzity v německém Göttingenu soudí, že nálezy mohou mít souvislost s množství tzv. homocysteinu v krvi, které je podle jiných výzkumů spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob, mrtvice, zakrnění mozku a demence. Vědci tvrdí, že pijáci piva mají této směsi v krvi nejméně. Podle jiných teorií složky piva, jako je například vitamin B, mohou právě hladinu homocysteinu v krvi snižovat.

Zdroj: Týden

Více než 90 procent zaměstnanců Plzeňského Prazdroje, kteří jsou odměňováni tarifní mzdou, si od dubna polepší v průměru o sedm procent. Vyplývá to z dnes podepsané kolektivní smlouvy mezi odbory a vedením podniku, platné do konce března 2009. Nové principy umožňují lépe odměňovat pracovníky za výkon a dosažené výsledky, řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Při započtení dalších benefitů činí navýšení 9,15 procenta. Třináctý plat nahradí odměna za hospodaření, jejíž kritéria budou shodná i pro manažery, od 15 do 40 procent měsíčního platu.

Průměrná mzda v Prazdroji, který má 2500 lidí po celé ČR, je nyní více než 27.700 korun; výpočet ale nezohledňuje výdělky manažerů. Plzeňská Škoda Holding s 3000 lidmi má průměrnou mzdu 28.200 korun, u dělníků je o 7000 Kč nižší. "Letos vzroste nejméně o šest procent," řekla mluvčí Radka Pistoriusová. Všichni pracující v Plzeňském kraji si loni vydělali v průměru 20.050 korun, což bylo meziročně o sedm procent více.

Prazdroj nově zavádí odměny za doporučení vhodného kandidáta na práci ve firmě. Pokud ho firma přijme, dostane její pracovník 5000 až 15.000 korun. Nově příchozí zaměstnanec má nárok na 6000 Kč.

Nové jsou také dotace péče o zdraví zaměstnanců 2000 Kč a "vitaminový balíček" v hodnotě 1500 korun ročně. Nadále lidé dostávají rekreační poukazy, víkendové pobyty a vstupenky na kulturu a sport. Slouží manažerům k ocenění výjimečných výkonů, dodal mluvčí.

"Podařilo se dohodnout tolik diskutované odměny za hospodářské výsledky. Rovněž šeky na zdraví, které budou kompenzovat dopady zdravotní reformy na naše zaměstnance," řekl předseda odborů Bohumír Matas. Rozšíření benefitů zajistí podle něj stabilitu kvalifikovaných lidí.

Personální šéf Prazdroje Ivan Balogh dodal, že vedení se nově setkávalo s odboráři po celý rok, vždy po třech měsících. "Byli jsme velmi dobře informováni o návrzích odborů a oni znali naše stanoviska," dodal.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš