Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Kácovský pivovar dává o sobě čím dál víc vědět a v České republice má stále větší „zvuk“. Je to zásluha také obchodního ředitele Jana Matějky.

Pokud je mi známo, funkce obchodního ředitele je v kácovském pivovaru novinka. Proč vznikla?

Odpověď na tuhle otázku přísluší zejména řediteli a majiteli pivovaru, neboť potřeba tohoto pracovního místa vyvstala ještě před tím, než jsem se s majitelem pivovaru seznámil. V každém případě tato funkce vznikla v souvislosti s dalším rozvojem společnosti a kumuluje v sobě jak obchodní, tak i marketingovou platformu řízení podniku.

Kde jste v minulosti působil a co očekáváte od svého pracovního zařazení v Kácově?

V minulosti jsem působil jako marketing manažer ve společnosti, která vyráběla a distribuovala přípravky na ochranu a výživu rostlin. Od svého nového působiště ve firmě Pivovar Kácov očekávám, kromě toho, že poznám nový a zajímavý obor podnikání, využití mých zkušeností a znalostí z oblasti obchodu a marketingu, které, jak doufám, přispějí k plánovanému rozvoji společnosti.

V čem si myslíte, že je vaše nejsilnější stránka, v čem nejvíce můžete být užitečný.

Jak jsem již konstatoval, je to moje dlouholetá praxe v oblasti obchodu a marketingu.

Velmi rychle se blíží Sázavafest v Kácově, z čehož by mohl pivovar profitovat, ale na druhou stranu vím, že pořadatelé festivalu mají nasmlouvaný jiný pivovar. Co tedy od festivalu očekáváte?

Nemohu a ani nechci spekulovat nad kritériem pořadatele pro výběr občerstvení. Pokud se ale na tuto záležitost podívám očima návštěvníka festivalu, určitě bych pivovar minimálně navštívil, se vším, co k takové návštěvě patří. Všechny návštěvníky festivalu a tohoto kraje vůbec tímto zvu na exkurzi do našeho pivovaru, kde si vyslechnou poutavou přednášku o historii a současnosti výroby piva v našem pivovaru z úst našich sympatických průvodkyň, které všechny návštěvníky na závěr napojí naším jedinečným mokem.

V jakých lokalitách je o kácovské pivo hlavně zájem? Vyvážíte pivo také do zahraniční?

S rostoucími kladnými referencemi na naše pivo, které je chuťově velmi jedinečné, se rychle množí i skupina zájemců o prodej našeho piva prakticky ze všech koutů České republiky. V současné době už tedy pouze vybíráme vhodné distributory, kteří by byly schopni zajistit nejen distribuci, ale i kvalitní služby, na které je zákazník od nás zvyklý a které jsou nedílnou součástí našich produktů. Do zahraničí pivo nevyvážíme.

Kácovské pivo se může pochlubit několika oceněními odborné poroty. Můžete zmínit poslední úspěchy?

Zlatý mok z kácovského pivovaru si odnesl Zlatou pivní pečeť z reprezentační slavnosti piva v Táboře v únoru 2009. Táborská přehlídka je nejprestižnější soutěž, která se v současné době v České republice pořádá. Jednotlivá piva hodnotí sládci a zaměstnanci pivovarů, což zaručuje velmi vysokou odbornou úroveň. Bez zajímavosti není ani ocenění, které náš pivovar získal v rámci soutěže návštěvníků webu Pivní.info, kde obsadil první místo v soutěži o nejpovedenější pivní tácek.

Jak je to s účastí pivovaru na různých pivních festivalech a slavnostech?

Samozřejmě, že se snažíme prezentovat naše pivo na takovýchto akcích a naší snahou je, aby pivo Hubertus ochutnalo co nejvíce milovníků zlatavého moku, a rozšířili tak stále bujněji se rozrůstající řady nadšených konzumentů piva z Kácova.

Když hovoříme o záměru představit vaše produkty široké veřejnosti, řekněte mi, jak se vám daří komunikace se zákazníky a jakým způsobem ji realizujete?

Nejprve bylo důležité zjistit, jaké je spektrum konzumentů našeho piva prostřednictvím zejména sociální a demografické struktury a dále na základě těchto poznatků namíchat takový komunikační mix, který bude maximálně efektivně oslovovat jednotlivé cílové skupiny. Abych byl trochu konkrétní, tak vám prozradím, že momentálně připravujeme velmi rozsáhlou webovou prezentaci, která bude oslovovat naše zákazníky a komunikovat s nimi prostřednictvím webových stránek s návazností na oblíbené sociální sítě, kde se tvoří velmi silná komunita příznivců našeho piva a vůbec pivovaru celého. Naše nové webové stránky budou skutečně velmi „výživné“ co do obsahu i zpracování a jejich návštěvník se u nich určitě nebude nudit. Z jejich obsahu mohu namátkou jmenovat například exkurz do bohaté historie pivovaru a výroby piva, databáze restaurací, hospod a prodejních míst produktů Pivovaru Kácov, virtuální prohlídka pivovaru, nabídka Pivovarské hospody s výtečnou domácí kuchyní, společenské akce, seznámení s okolím pivovaru v údolí řeky Sázavy a mnoho dalších zajímavých informací.

Co vás jako nového obchodního ředitele v kácovském pivovaru příjemně překvapilo a naopak co by bylo potřeba zlepšit?

Velmi příjemně mě překvapilo, a nebojím se ani výrazu ohromilo, jak zodpovědně a doslova s posvátnou úctou se přistupuje k celému procesu výroby piva Hubertus. Počínaje výběrem nejkvalitnějších surovin, přes dodržování technologických postupů, které probíhají za nejpřísnějších hygienických podmínek, průběžných degustací, až po distribuci k pečlivě vybraným prodejcům. A co by se mělo zlepšit? Vše je třeba neustále kontinuálně zlepšovat a zdokonalovat, ať už je to práce každého jednotlivce nebo systémové výrobní a organizační procesy.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor/Foto: Luboš Hájek

K výrobě piva Hubertus přistupují s posvátnou úctou

Spolek pivařů se vložil do přestřelky mezi pivovarem Bernard a Plzeňským Prazdrojem. Bernard dvakrát vyzýval plzeňský pivovar k soutěži o nejlepší nealkoholické pivo, Prazdroj to však odmítl. Členové První pivní extraligy tak vzali soutěž do svých rukou a ve slepém testu určili, že nejlepším pivem je Bernard. Birell skončil osmý.

Foto

Spolek pivařů, mezi něž patří například degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, se podle svých slov nechal k soutěži vyprovokovat proto, že plzeňský pivovar odmítl s malým rodinným pivovarem do souboje jít.

"Výzva zůstala ze strany Plzeňského Prazdroje nevyslyšena a vzhledem k tomu, že se na nás obraceli i zástupci pivní veřejnosti, rozhodli jsme se uspořádat vlastní slepý test," vysvětluje Jan Šuráň s tím, že standardně se členové spolku věnují degustaci dvanáctistupňových piv, ale tentokrát udělali výjimku.

Foto

Osm pivních znalců hodnotilo celkem jedenáct tuzemských nealkoholických pivních značek. Každý vzorek měl své číslo a byl vychlazen na předepsanou teplotu. Hodnotící podle vyjádření spolku netušili, jaké značky v testu hodnotí, a jednotlivým vzorkům přiřazovali čísla nejlepšího po nejhorší. Pivo, která tak nasbíralo nejnižší skóre, zvítězilo.

Vůbec nejmenší skóre - 25 - získala značka pivovaru Bernard se svým nealkoholickým pivem Bernard s čistou hlavou Free. Naopak nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell skončilo mezi degustátory na osmém místě spolu s Platanem.

Foto

"Výsledek mě těší a je pro mě určitou satisfakcí, když Plzeňáci souboj nepřijali, ale radši bych byl, kdyby ho přijali," řekl iDNES.cz šéf a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podle něj je účast Jana Šuráně, který se celý život profesně pivem zabývá jak po inženýrské, tak i degustační stránce, zárukou toho, že degustace proběhla podle standardních pravidel. "Výsledek má pro mě i z tohoto důvodu váhu, ale nepřeceňuji ho. Degustací se dělá hodně a vycházejí různě," uvedl Bernard.

Zároveň připomněl, že on sám navrhoval, aby v soutěži s Prazdrojem bylo hodnoceno 25 nealkoholických značek a o jejich pořadí rozhodovalo 25 degustátorů.

Plzeňský Prazdroj svou reakci na výsledek degustace připravuje.

V anketě iDNES.cz hlasovalo pro vítězství nealkoholického piva Bernard 8 831 čtenůřů, Birrelu dalo svůj hlas 3 513 lidí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková


V Banskej Štiavnici po 300 rokoch opäť varia zlatý mok. Výrobu môže každý návštevník vidieť a čerstvo vyrobené pivo priamo tam aj ochutnať.

Foto

Pivovar Erb zriadili v zrekonštruovanom Čačányho dome. Cez presklené dvere na chodbe vidia štamgasti celú technológiu varenia piva, ktorej rozmiestnenie sa muselo podriadiť aj náročným požiadavkám pamiatkarov.

Foto

Hoci sa tam čapuje asi najdrahšie slovenské pivo od prvovýrobcu, o hostí nie je núdza. Okrem tradičnej svetlej desiatky a dvanástky tam čapujú aj pšeničné či údené - to je tmavé pivo s chuťou pripomínajúcou údenú slaninu.

Foto

Prispeli Nóri

Chceme sa stať špičkovou pivovarníckou reštauráciou nielen na Slovensku, ale aj v Európe,“ netají svoje ambície majiteľ pivovaru Eduard Rada. Tento podnikateľ asi pred štyrmi rokmi predal väčšinový podiel vo vyhnianskom pivovare Steiger a odvtedy pracoval na projekte v Čačányho dome.

Foto

Na rekonštrukciu objektu prispela takmer polovicou aj nórska vláda. Tradícia varenia piva sa touto malou fabrikou do Štiavnice vrátila, lebo pred tristo rokmi varili pivo až na trinástich miestach tohto baníckeho mestečka.

Ceny piva:

ležiak svetlý 10 stupňov, pol litra – 1,80 eura

ležiak svetlý, 12 stupňov, pol litra – 1,90 eura

kvasinkové pivo 12 stupňov, pol litra – 2,30 eura

tmavé 13 stupňov – 2,10 eura

Zdroj: Pluska.sk | Autor a foto: Ján Šperka


Být dobrým sládkem se naučit nedá

[pátek, 30. červenec 2010]

Do krušovického pivovaru se po jedenácti letech vrátil jeho původní sládek Václav Kloub. Pivo má zpět svou tradiční chuť

Když začal Václav Kloub pracovat jako sládek krušovického pivovaru, bylo mu pětatřicet let. I díky jeho zkušenostem mělo tehdejší místní pivo mezi Středočechy skvělou pověst. Zlom přinesla až devadesátá léta minulého století, kdy pivovar změnil majitele a s ním i recepturu výroby zlatavého moku.

Z pivovaru odešel po 26 letech

Ze sládka jsem se stal ředitelem. Ale bylo to jen krátké období. V roce 1998 jsem z pivovaru z osobních důvodů odešel,“ popisuje Kloub. Ani poté ale o práci ani zábavu neměl nouzi. Vždycky ho bavila myslivost, tak se ji rozhodl vystudovat. „Teď ji také přednáším. Kromě toho jsem se věnoval psům, což mi zůstalo dodnes. Mám ohaře,“ vypráví s úsměvem Kloub.

Ještě před časem by nevěřil, že se do Krušovic nakonec vrátí. Loni se mu ale ozvali ze společnosti Heineken, která před třemi lety pivovar koupila. „Nabídli mi spolupráci, protože se chtěli vrátit k původní osvědčené receptuře. A tu jsem já dobře znal,“ říká staronový sládek. S týmem spolupracovníků, který vytvořil současný sládek Tomáš Kosmák, se loni na podzim pustil do práce a po čtyřech měsících testování naplnilo sudy první pivo s původní chutí. „Cílem mise bylo vyrobit pivo plné, ale dobře pitelné, což je složitá věc. Nakonec se to ale podařilo. I díky tomu, že nás nový majitel nechal dělat pivo podle našich představ,“ podotýká Kloub.

Mezi svými předky nikdy žádné sládky neměl. „Byla to cesta osudu. Vystudoval jsem vysokou školu chemicko-technologickou, a když jsem pak po nějaké době sháněl práci, dostal jsem se do laboratoře krušovického pivovaru. V provozu jsem si tu musel projít celé ,kolečko‘ a naučit se tu všechnu potřebnou manuální práci. Nejdřív se mi to moc nelíbilo, ale pak jsem pochopil, že je to ta nejlepší škola,“ poznamenává Kloub.

V provozu pracoval asi sedm měsíců, pak se stal vedoucím laboratoře. „Oženil jsem se a odešel do východních Čech, kde jsem měl na starosti dva pivovary a dvě sodovkárny. Nebyl jsem tam ale moc spokojený, a proto jsme se nakonec odstěhovali zpátky,“ říká sládek krušovického pivovaru Václav Kloub, který pochází z Rakovnicka. Na staronovou výrobu zdejšího piva nedohlíží sám. „Současný vrchní sládek Tomáš Kosmák je mladý šikovný chlap, se kterým mám hodně společného. Začínal podobně jako já, jen v Brně,“ upřesňuje Kloub.

Být dobrým sládkem se podle něj naučit nedá. „Sládkem nemůže být každý. Stejně jako šéfkuchařem. Některé věci člověk prostě musí mít v sobě,“ uzavírá Kloub.

***

HISTORIE

Krušovický pivovar První písemná zmínka o vsi Krušovice se objevila už ve 13. století. V roce 1580 tu Jiří Bírka z Násilé začal stavět pivovar, který byl dokončen o rok později. Pak patřil řadě významných vlastníků. V roce 1861, kdy začal zlatý věk českého pivovarnictví, krušovický pivovar vyvážel pivo do Prahy i lázní Teplice, Po 1. světové válce rozšířil výrobu, po roce 1945 byl znárodněn. Po privatizaci v roce 1994 vznikl Pivovar Krušovice. V roce 2007 jej koupila společnost Heineken.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Veronika Fejtková


Pivní kultura: v hospodě je i knihovna

[pátek, 30. červenec 2010]

Díky výměně knih v místní hospodě čtou v maďarské vesnici i lidé, kteří by si průkazku do knihovny nepořídili.

Cestou domů po těžkém pracovním dni dostane Ferenc Nagy často chuť zaskočit si do své oblíbené krčmy o trochu si tam počíst. V Gyopáru, malé hospůdce z komunistické éry v této vesnici hned za Budapeští, kde si mohou zákazníci nejen dát pivo a pálenku, ale dopřát si i určité intelektuální osvěžení, je dvaačtyřicetiletý Nagy něco jako štamgast, napsala agentura Reuters.

"Přijdu, sáhnu po knize a prostě hodinku nebo dvě čtu, podle toho, kolik mám času. Dám si studené pití, uvidím skupinu kolegů, tak jdu k jejich stolu a trochu si čtu. Je to dobré," řekl Nagy.

Knihovna vznikla svépomocí

Už je to víc než tři roky, co vedoucí podniku Peter Maurer přišel na nápad zřídit tento unikátní obecní hybrid - veřejnou knihovnu ve zdech hospody. A soudě podle spokojenosti zákazníků byl tento projekt úspěšný.

"Měli jsme prostě spoustu zahálejících knížek, tak jsme s majitelem mluvili o tom, že bychom je neměli nechat odvézt do odpadu a že by bylo dobré udělat někde knihovnu," řekl Maurer, sám bývalý knihkupec.

Po rychlém telefonátu dalšímu podnikateli, který dodal poličky, byla knihovna hotova během jednoho víkendu. Její obsah tvoří asi tisíc titulů od životopisů z pera starých Řeků až po moderní sportovní encyklopedie.

Přineseš - odneseš

"Nedávno jsme tu v době mistrovství světa měli debatu, kdo vyhrál první šampionát, a odpověď jsme našli ve dvou knihách, takže spor byl rozhodnut," řekl Maurer.

Pravidla jsou jednoduchá. Není tu žádná registrace ani poplatky za zapůjčení, knihovna jede podle systému "jednu přineseš, druhou si odneseš". Podle Maurera se to ukázalo jako překvapivě funkční.

Čtou i lidé, kteří by do knihovny nešli

"Chodí sem lidi, kteří by pravděpodobně nešli do knihovny, ale sem jdou. Dají si jeden nebo dva vinné střiky a čtou si v knížkách, jako se to za starých časů dělalo v kavárnách," řekl Maurer. Nagy, který sem přinesl asi třicet knížek ze své vlastní knihovny, je jeden z nejskalnějších příznivců této instituce.

"V prvních dnech jsme měli trochu obavy, jak se celá ta věc vyvine, protože ve vesnici je jiná knihovna," řekl. "Oni měli strach, že toto přiláká víc lidí, a ukázalo se, že to tak skutečně je."

Zdroj: tn nova.cz


Nápoj rakouské provenience prý povzbuzuje pijáky k postelovým výkonům.

Jedna rakouská firma vyrábějící pivo přišla se zajímavým vylepšením svého produktu. Vylepšuje pivo extrakty ze sýra, čímž mu dodává blahodárné účinky pro muže, píše list Metro.

Pivo slibuje "pozitivní a zdravé" změny už po pár půllitrech. A pochopitelně, který muž by nechtěl prospět svému libidu, že...

"Moje žena si už nemůže stěžovat, když strávím noc v hospodě," cituje list jednoho pijáka pěnivého moku z Bregenzu.

Rizikem nicméně je chuť nápoje, po níž nezůstává pijákův dech právě vonný. Pokud by tedy někdo chtěl účinky piva vyzkoušet okamžitě po konzumaci, měl by si s sebou vzít kartáček na zuby, aby partnerku (nebo partnera) neodradil.

Zdroj: tn Nova.cz


Budějovický Budvar, n. p., ve čtvrtek odpoledne dosáhl důležitého soudního vítězství nad svým konkurentem.

Foto

Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku dnes definičně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii.

Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemích EU,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n.p. Budějovický Budvar má nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských zemí Evropské unie.

Rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodává Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají již více než 100 let – od roku 1907. Český pivovar je vede prakticky po celém světě a má v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení. Z nich 82 skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Václav Pancer


Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů, podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

V Rožnově pod Radhoštěm se počátkem července začalo opět vařit pivo, a to v místním Rožnovském pivovaru. Na slavnostní okamžik tu milovníci chmelového moku čekali dlouhých 62 let. Vyrábí se tu jedenáctistupňové kvasnicové pivo, také speciální jantarová třináctistupňovka ze čtyř sladů Rothschild a pivovar vidí svou perspektivu také v produkci nealkoholického piva.

Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů," podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross. Přestože je pivovar soukromým subjektem, město s ním uzavřelo partnerství, a to především v oblasti marketingu.

Vaření piva má v Rožnově dlouhou tradici

Hlavním turistickým lákadlem má být podle Grosse zejména chystaná novinka v podobě pivních lázní. „Zároveň s rekonstrukcí pivovaru probíhala i výstavba pivních lázní, které přivítají první klienty zřejmě koncem září. V rámci regionu je to zcela ojedinělý projekt, který může do Rožnova nalákat nové turisty," poznamenal mluvčí.

Historie vaření piva v Rožnově sahá do roku 1712. Pivovar byl v majetku šlechtických rodů Žerotínů, Fürstenberků, Kinských, Rothschildů a v roce 1994 se vrátil do rukou původních majitelů. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otokara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Anna Biháriová


Maďarom i Čechom zachutil Steiger

[čtvrtek, 29. červenec 2010]

Sľubný rast exportu zaznamenal za prvý polrok tohto roku pivovar STEIGER a.s., Vyhne. V porovnaní s prvým polrokom 2009 vyviezol o 41% piva viacej, čo predstavovalo 3894 hektolitrov. Najvýznamnejším pre export je aj v tomto roku maďarský trh, nasledujú ČR, Litva, Francúzsko, Rakúsko a Rusko. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Záujem o naše pivo v zahraničí je iniciovaný hlavne poznaním, že pivo varíme klasickým spôsobom a jeho chuť je prirodzená, typicky pravá pivná. STEIGER vyrába pivo spodne kvasené, stredne chmelené, takzvaného plzenského typu, ktoré zákazníkom chutí. Všeobecne je možno povedať, že v zahraničí je väčší záujem než u nás o pivo v plechovkách a fľašové pivo. Dobre sa predávajú naše ležiaky - 12° pivá a tmavé pivá 11°“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER považuje za mimoriadny úspech zvyšujúci sa predaj sudového piva tejto značky na náročnom pivnom trhu v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom.

Pivovar STEIGER predal na slovenskom trhu za prvý polrok 2010 spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni a ešte lepšie sa ukazuje júl. Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým priaznivé teplé počasie, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Pivovar z Liberecka vévodí žebříčku, který porovnává výrobce podle zisku na jedno pivo. Dobře si vede také humpolecký Bernard nebo pivovary patřící pod skupinu K Brewery. Přestože trh klesal, menším výrobcům se dařilo a rostli.

Foto

Ještě před dvanácti lety chtěli angličtí majitelé svijanský pivovar zavřít, protože byl příliš malý a moc nevydělával. Dnes mohou už jen litovat svého rozhodnutí prodat firmu za 15 milionů korun libereckým podnikatelům ze skupiny LIF. Pivovar Svijany se totiž stal nejziskovějším producentem v Česku v přepočtu na jeden půllitr.

Každé pivo loni majitelům vydělalo před zdaněním 2,72 koruny. Celkový zisk dosáhl 209 milionů, po zdanění pak 167 milionů korun. Žádný z pivovarů, které dosud zveřejnily výsledky, včetně čtveřice největších výrobců, nedopadl v tomto srovnání lépe.

Jak je možné, že pivovar, který uvaří jen asi každé padesáté pivo v Česku, dokáže prodávat ziskověji než obr Plzeňský Prazdroj, aniž by měl podobně drahou a silnou značku, jako je Pilsner Urquell?

"Svijany se stále vezou na vysoké vlně popularity mezi Čechy, která je zároveň podpořena výstavem na hranici aktuálních produkčních možností firmy. I vysoké odpisy udělají se ziskovostí divy," přemítá analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Lidé se odklánějí od masových značek

"Drží se filozofie prodávat co nejblíže kolem pivovaru," vidí další příčinu vyšších zisků výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Svijany prodají zhruba polovinu všeho uvařeného piva ve svém domovském Libereckém kraji a ušetří tak na distribuci do vzdálenějších koutů Česka.

Oproti roku 2008 dokázal podnik zvýšit zisk o 73 procent. Podle jeho šéfa Romana Havlíka nepůjde o ojedinělý výstřelek. "Letos chceme mít nejméně takový zisk jako loni," plánuje Havlík.

Pivovar ročně investuje kolem sta milionů korun do dalšího zvyšování výroby. Výborné výsledky přenesl i na zaměstnance: průměrná mzda tu stoupla meziročně o téměř čtyři tisíce korun, na 28 tisíc korun. Firma se dál rozrůstá: už dříve ovládli stejní majitelé nedaleký Pivovar Rohozec, loni pak náchodský pivovar Primátor.

Svijanskému pivu pomáhá také vzrůstající obliba malých a středních pivovarů. "Je tu pomalý odklon od pití neoriginálních a masových značek k regionálním pivům či speciálům," potvrzuje agrární analytik Petr Havel.

Svijany, podobně jako většina menších pivovarů, se snaží zachovat klasický způsob výroby. "Taková piva teď zákazníci hodně požadují," připomíná prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Malé pivovary rostou

Menší pivovary už proto zdaleka nemusí bojovat o konzumenty pouze nižší cenou. To dokazuje v žebříčku ziskovosti i čtvrté místo Rodinného pivovaru Bernard, který na půllitru dokáže vydělat více než Heineken či Budvar.

Šéf Bernardu přitom očekává, že úspěšný bude i letos. "Už loni se naše ziskovost hodně zlepšila, snažili jsme se vyrábět efektivněji," popisuje Bernard, jehož pivovar má na každém půllitru více než korunu.

Úspěšný rok 2009 hlásí i skupina K Brewery, která vlastní sedm menších pivovarů. "Naše prodeje v Česku vzrostly o 5,5 procenta, navzdory šestiprocentnímu propadu celého trhu ," uvedl ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Velké pivovary neberou zisk na jedno pivo jako zásadní ekonomický ukazatel. "Je to spíše spotřebitelská informace. Naše zisky jakožto exportního pivovaru ovlivňuje hlavně kurz koruny," vysvětluje Jiří Boček, šéf Budějovického Budvaru.

V absolutních číslech je v Česku stále nejziskovější Plzeňský Prazdroj, který za poslední finanční rok vydělal před zdaněním 4,7 miliardy korun.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Tomáš Lysoněk a Jan Sůra | Foto: Ota Bartovský


Místní sládci v současnosti pilně pracují na vývoji další novinky, která by měla opustit zdi pivovaru v průběhu letošního podzimu. Protivínský pivovar slaví, i navzdory obecné recesi v oboru, řadu úspěchů – zdejší zlatavý mok za poslední půlrok zamířil do více jak sta nových restaurací, oblíbené jsou zejména piva Platan 11 a desítka Schwarzenberg. O lecčems vypovídají i významná ocenění ležáku Lobkowicz Premium a nealkoholického piva Lobkowicz Premium Nealko.

Protivínský sládek Michal Voldřich a jeho výrobní tým mohou být na svou práci hrdí. Jen v rámci jihočeského regionu za první pololetí přibylo 100 restaurací, které čepují protivínské pivo. „Největší oblibě se v jižních Čechách stále těší Platan 11, který na základě rostoucí popularity vaříme i v nefiltrované podobě“, říká Voldřich s tím, že v těsném závěsu se drží desítka Schwarzenberg, nesoucí jméno po šlechtickém rodu, který se významně zasloužil o největší rozmach pivovaru v jeho dějinách. V Protivíně se vyrábí také speciál Prácheňská Perla a polotmavé pivo Protivínský Granát.

Nadějně se vyvíjí i poptávka po nealkoholickém pivu.

Poptávka po nealku obecně roste, ovšem v posledních dnech jeho spotřeba překonala veškerá naše očekávání. V porovnání s týdny, kdy počasí konzumaci piva příliš nepřálo, vaříme v současnosti značky Platan Nealko o 80 % více, v porovnání s lednem letošního roku vaříme dokonce trojnásobek.“, dodává Voldřich.

Podzim přinese další novinku

Vloni touto dobou v Protivíně vrcholily přípravy na uvedení nového ležáku Lobkowicz Premium a jeho nealkoholické varianty Lobkowicz Premium Nealko. Přestože neuplynul ani rok od jejich uvedení na trh, mohou se už tato piva pyšnit řadou ocenění: v Čechách (PIVEX 2010 – 2. místo Lobkowicz Premium Nealko, 3. místo Lobkowicz Premium; PIVO České republiky 2010 – 1. místo Lobkowicz Premium Nealko) i v zahraničí (Australian International Beer Awards – 2. místo Lobkowicz Premium). „Úspěchy nás samozřejmě těší a zároveň motivují k další práci, proto v Platanu průběžně pracujeme na vývoji dalších nových značek. To nejlepší a nejchutnější pivo pak rádi představíme široké veřejnosti již na podzim,“ uvádí Voldřich.

Zdroj: Tiskovky.info


In vino veritas, in pivo taky, praví hospodské moudro. Josef Rejlek ze Soběslavi nenašel ve zlatavém moku pravdu, ale celoživotní koníček. Jeho sbírka pivovarských artefaktů čítá tisíce položek. Najdete v ní například více než pět set pivních kalendáříků, originální otvíráky nebo dva a půl tisíce pivních korunek. Nejpočetněji jsou ve sbírce zastoupeny pivní etikety. Sběratel jich během dvaatřiceti let získal přes třicet tisíc.

Foto

Co všechno sbíráte?

Sbírám hlavně pivní etikety. S těmi jsem začínal. Pak jsem se dal do korunek, protože se mi líbila potištěná nebo pomalovaná víčka. Část jsem jich teď zapůjčil na výstavu do písecké Sladovny, kde si je mohou lidé do 22. srpna prohlédnout. Potom přišli kamarádi s tím, že bych měl dělat všechno, a tak od roku 1990, kdy nastal velký příliv artefaktů, sbírám i propisovačky, zapalovače, kalendáříky a otvíráky. Co se týče piva, mám ještě sbírku staniolů, šátečků, jak se říká.

Etikety bylo to první, co jste sbíral. Kdy jste s tím začal?

To vám můžu říct úplně přesně. Bylo to v roce 1978.

Proč právě etikety?

Jeden kolega z práce přinesl krásnou cizinu. Já taky něco měl, ale jemu jsem se nevyrovnal. Tak jsme se domluvili, že začneme sbírat. Jeho to po čase pustilo, ale já sbírám pořád dál.

Kolik jich máte?

Oficiálně udávám třicet tisíc, ale bude jich víc. Hodně jsem jich ještě nezařadil.

Jak se vám podařilo nashromáždit tak velkou sbírku?

Začátky byly krušné, ale mezi sběrateli jsem poznal spoustu dobrých přátel, od kterých jsem etikety sháněl. Navíc tenkrát nebyly drahé, stály desetník, ty dražší padesátník. Dnes jsou ceny mnohonásobně vyšší. Další etikety se mi podařilo získat od lidí, kteří se zbavovali sbírek, protože je neměli kam dát. A tak jsem to dával pomalu dohromady a začal je řadit.

Jak máte sbírku seřazenou?

Podle katalogů. U každé značky piva je obrazová část a v ní se vyhledá etiketa. Etikety se liší třeba vzhledem, různými značkami nebo papírem. Každý kraj má své pivovary. A každý pivovar v kraji má u mě své desky.

Vzpomenete si ještě na svou první etiketu?

To si bohužel nevzpomenu. Myslím, že jsem měl nějaké etikety z ciziny. Pak jsem začal sbírat naše etikety. Nebyly špatné, ale obyčejnější oproti těm cizím. Ty už tenkrát byly na dobré úrovni. Po roce 1990 se to ale i u nás hodně zlepšilo. Pořád je na co se dívat.

Teď sbíráte etikety jen z Čech nebo i ty zahraniční?

Ne, jen z Čech a Slovenska.

Která etiketa je nejstarší nebo kterou si nejvíc ceníte?

Nejvíce si vážím asi etikety z želečského pivovaru, protože to je z našeho regionu. Přinesli mi ji kamarádi. Pochází někdy z první poloviny 20. století. V roce 1943 fungoval v obci pivovar statku Želeč a právě z tohoto období etiketa je. Na začátku minulého století byl v Želči ještě pivovar hraběte Otty z Harrachu , který používal lahve s vyrytými nápisy. Ty se dneska mezi sběrateli také hodně cení.

Je nějaká etiketa, která vám ve sbírce chybí?

Hlavně nemám ty starší. Některých je opravdu málo, například Buštěhrad se teď špatně shání.

Jak získáváte nové kousky do své sbírky?

Když nějakou etiketu prodám, tak si místo ní koupím jinou nebo mi je přinesou kamarádi. Měním a jezdím po burzách. Hodně si taky dopisujeme. Problém je v tom, že dopisem přijde jen jeden kousek a to je špatné.

Od jedné značky máte tedy i více stejných etiket?

Ano, když můžu, tak si nakoupím víc, abych měl na výměnu. Každý nemá možnost jet na burzu, tak to dáme do obálek a pošleme sběratelům. Někdo jiný zase na oplátku pošle etiketu vám.

Jezdíte na pivní slavnosti?

Na pivní slavnosti jezdím, z táborských jsem nevynechal ani jedny. Získávám tam taky nové etikety, ale už to není, co bývalo. Dříve jezdili pivovarští a přivezli různé artefakty. Dnes už jsou tam dealeři a ti toho moc nepřivezou. A když něco přivezou, tak je to všechno staré, tudíž to pro nás sběratele nemá žádnou cenu, protože už to máme. Pivních slavností se ale účastním, protože tam mám kamarády mezi pivaři i sládky z pivovarů.

Jste členem nějakého klubu sběratelů?

Ano. Jsem v pražském Klubu sběratelů kuriozit a od roku 1990 jsem v Parkán klubu Tábor.

Říkal jste, že máte přes třicet tisíc etiket. Víte, kolik sběratelů sbírá stejnou věc a jak jsou na tom sbírky v porovnání velikosti?

Největší sbírka pivních etiket je v Ústí nad Labem. Měl ji pan Tupý, ale zemřel, tak ji asi zdědili jeho synové. Jinak jsou i větší sbírky, než mám já.

Nechcete znovu sbírat zahraniční značky?

Ne, protože je jich velká škála, strašně moc druhů. Mám o nich atlasy a literaturu, ale neuvažuji o tom, že bych je začal sbírat. Navíc musíte umět řeči a já umím německy tak akorát koukat.

Existuje ještě vůbec něco, co od piva nesbíráte?

Pivovarské odznaky a jinak mám asi všechno .

Neláká vás sbírat je?

To ne, jsem spokojený s tímhle. Člověk by mohl sbírat ještě různé přívěsky a další drobnosti, ale to už je nad rámec. Já mám navíc další aktivity - chovatelství. Už tak toho mám moc, takže o tom nepřemýšlím. Taky mi to zabere hodně času.

Kolik času sběratelství věnujete?

Přibližně dvě nebo tři hodiny denně. Teď, když je horko, méně, ale za dlouhých zimních večerů minimálně dvě nebo tři hodiny. Zakoukáte se a nemůžete od toho odejít. Je krása jenom na to pohledět.

Líbí se vám spíš starší etikety nebo ty ze současnosti?

Do roku 1948 byly etikety opravdu skvostné, ale líbí se mi i nové. Podle mě jsou všechny krásné, když se to tak vezme, třeba Klostermann nebo Král Šumavy, to jsou opravdu krásné etikety.

Vyžaduje sbírka nějakou údržbu nebo péči?

Ani ne. Nejnáročnější je rozřazování.

Co říkáte na současný trend prodeje piva v plastových lahvích?

Nemůžu být nadšený, to je jedno s druhým. Je to výhodné pro supermarkety i pro lidi. Plastová lahev je praktičtější, ale sklo je sklo. Od roku 2008 u nás upadají státní pivovary a začíná éra minipivovárků. Působí tu i nadnárodní společnosti, které u nás skupují pivovary, zavírají je a sloučí do jednoho. Tak například zanikla Kutná Hora nebo Louny a teď to všechno stáčí Heineken v Krušovicích. Totéž se děje se Starobrnem. Pro sběratele etiket je to špatné. Dneska už máme jen tovar etikety. Když ho známe, zařadíme si ho, ale jinak už je na tom úplně jiná adresa a vypadá to, že s původní značkou nemá zdánlivě co dělat.

Vidím, že máte přehled o tom, co se děje v pivovarech.

Je to nezbytné. Musíte vědět o dění v každém pivovaru, ať už kvůli korunkám nebo etiketám, bez toho se jako sběratel pivovarských artefaktů neobejdete. Když něco děláte, tak to musíte dělat pořádně.

Jako sběratele a znalce vás musel potěšit záměr vybudovat v Soběslavi malý pivovar a navázat tak na pivovarskou tradici, která má počátky v 18. století.

Zaujalo mne, že tu bude pivovárek, ale dokud nestojí, nemá cenu to rozšiřovat dál.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Hana Míková


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Dost možná i tohle je důvod, proč Soběslavští zvažují po dlouhé době ve svém městě znovu vyrábět vlastní pěnivý mok. Do bývalého pivovaru v areálu místního hradu by se výroba piva vrátila po 60 letech.

O obnovu tradičního pivovarnictví se chce ve městě pokusit jednatel jedné ze zdejších prosperujících firem Rostislav Staněk. Před dvěma lety odkoupil zchátralý objekt na náměstí Republiky a nyní začíná zpracovávat plány.

Pivo se zřejmě bude vyrábět v hradních sklepeních. V budově na náměstí Republiky vznikne restaurace, kongresové centrum i ubytovací zařízení. Obnovený pivovar by se měl stát lákadlem pro turisty. Pravidelně by zde byly návštěvní dny, uvažuje se také o pořádání pivních slavností, které se zatím nejblíže konají v Táboře.

Soběslavské pivo by mě potěšilo. Byl jsem nedávno v nedalekém Pacově a ochutnal tamní domorodé zázvorové a tmavé pivo a byl jsem úplně nadšen. Myslím, že malé pivovary mají budoucnost. Lidé už mají dost těch velkokapacitních břeček,“ netajil se radostí nad chystanou výstavbou pivovaru v Soběslavi tamní obyvatel Josef Nedělník. Pokud se rekonstrukce objektu podaří,mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva. V nabídce bude světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. Nabídka bude rozšiřována podle sezony, uvažuje se například o pivu zázvorovém či višňovém. Speciální piva by se mohla vyrábět také k různým společenským událostem.

***

Pokud se vše podaří, mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Češi mohou o své pivo bojovat

[středa, 28. červenec 2010]

Carlos Brito, předseda představenstva InBevu, se vyhnul odpovědi na otázku, zda InBev po koupi pivovaru Anheuser-Busch koupí i Budějovický Budvar.

Carlos Brito není příliš hovorný muž. Jediným důvodem, proč v současnosti někomu dává rozhovor, je potřeba získat si srdce Američanů poté, co koupil AnheuserBusch, který vyrábí jejich zamilovaný Budweiser. Podle jeho sekretářky by neodpovídal na žádné dotazy, pokud by necítil potřebu být diplomatický v situaci, kdy se mnoho Američanů může cítit dotčeno převzetím jejich piva belgicko-brazilskou firmou.

Takto mi Britova sekretářka dala najevo, že by můj e-mail s otázkami na jejího šéfa mohl zůstat bez odpovědí. "Cítí jistou povinnost reagovat na dotazy amerických médií, ale ne nutně na dotazy jiných národností," dodala, abych pochopil, že být Brazilec jako on mi nepřinese žádné výhody. Vše, co mě zajímalo, byly jeho plány ohledně právní bitvy s původním Budvarem.

Odpovědi od okolí

Protože neodpověděl ani na jednu z otázek, jež jsem mu poslal, rozhodl jsem se získat odpovědi od lidí z jeho blízkosti. Nejdříve jsem ke komentáři o Britových plánech ohledně českobudějovického Budweiseru vyprovokoval jeho sekretářku. Řekl jsem jí, že pokud Brito odmítne na toto téma promluvit, zraní i národní hrdost Čechů. Okamžitě zareagovala a poukázala na šéfův dřívější výrok, ve kterém sdělil, že zatím nemá jasno ve sporu mezi Budweisery, ale že respektuje právo Čechů bojovat o své pivo u soudu.

Na další dotazy již nereagovala, a tak jsem zaměřil svou pozornost jinam. Na muže jménem Francisco Sá. Brazilce, kterého si Brito osobně vybral, aby vedl pobočku InBevu ve střední a východní Evropě.

Tvrdil, že netuší, jak se Brito plánuje vypořádat se sporem o značku. Svěřil se však, že rozhodnutí, které padne, bude s největší pravděpodobností učiněno jako všechna ostatní pod Britovou vládou - s ohledem na jeho hospodárnost.

"Znamená to dohodu?" chtěl jsem vědět. "Ne nutně, ale proč ne?" odvětil. Co třeba koupě Budvaru? "No, to je další možnost, ale český premiér oznámil, že pokud vůbec dojde k prodeji, nebude to dříve než v roce 2010," řekl. A vyslovil to v tentýž den, kdy Mirek Topolánek mluvil o Budvaru. Svědčí to o faktu, že pozorně sleduje dění okolo možného prodeje původního Budweiseru. Zdůraznil ale, že je to pouze spekulace. Nechce se dostat do křížku se svým šéfem, jenž je znám praktickým přístupem k vedení.

Bernardo Pinto Paiva, další Brazilec a prezident InBevu pro severní Ameriku, mi alespoň prozradil, jaký názor bude podle něj mít Brito na společné působení obou značek. Řekl, že Brito by rozhodně rád viděl Budweiser jako světové pivo a že trhy, jako je Čína, Německo a Portugalsko, jsou velmi důležité. Rozhodující ale bude, která možnost se ukáže jako nejziskovější. Paiva trval na tom, že jeho vyjádření o InBevu a Budweiseru nebude citováno jako oficiální. Nejen proto, že se nechtěl dostat do potíží, ale také proto, že opravdu neví, jaké jsou Britovy plány. Svěřil se však, že "pravděpodobně ani on sám neví, jak se postaví k českému Budweiseru, protože teď musí řešit naléhavější věci".

Zajímalo mě, zda Brito někdy české pivo ochutnal. "Ano, všichni jsme ho ochutnali, je to skvělé pivo, ale možná je pro masový komerční úspěch příliš silné." Protestoval jsem a poukázal na to, že jsem nikdy nepotkal nikoho, komu by české pivo nechutnalo. "To chápu, Češi jsou známí svým skvělým pivem. Ale lidé na celém světě jsou zvyklí na jemnější pivo." Tím také vysvětlil, proč je Bud Light nejprodávanějším pivem. Naznačil, že Budvar je vnímán jako pivo pro zvláštní příležitosti, a ne pro každodenní konzumaci. "Je to spíš Stella Artois než Beck's," nabídl srovnání.

Nikdo nic neví. Zatím

Manažer, jenž nechtěl být jmenován, ale který pracuje přímo s Felipem Dutrou, finančním ředitelem InBevu, potvrdil, že tzv. problém Budvar zatím nebyl probírán. Budou zvažovány všechny možnosti. "I koupě Budvaru?" zeptal jsem se. "To je něco, co se nemůže stát před rokem 2010," vyhrkl. "Je zajímavé, že nejste jediný z vedení InBevu, kdo má skvělý přehled o datech možného prodeje Budvaru," provokoval jsem a zaútočil: "Máme to brát jako signál, že InBev uvažuje spíše o této možnosti, než aby utrácel mnoho peněz za soudní boj s Budvarem?"

Po chvilce mlčení řekl: "Naší volbou může být to, co bude dávat největší smysl ekonomicky. Myslím si, že koupě Budvaru nás může stát více než právní poplatky spojené s bojem proti němu, ale musíme také započítat možné zisky na trzích, kde jsme omezeni. Než učiníme rozhodnutí, vezmeme v úvahu mnoho faktorů. Nyní se ale v této věci nečiní žádné kroky, o nichž bych věděl."

Bylo mi jasné, že oficiální vyjádření o záměrech InBevu ohledně boje o použití značky Budweiser nezískám. Pokusil jsem se proto zjistit aspoň něco o záhadném muži, který toto rozhodnutí učiní. Podle jeho kolegy z dob, kdy Brito pracoval pro InBev v Kanadě, byl jeho oblíbeným, "každodenním" pivem Bud Light. Pro zvláštní příležitosti si však dával pivo Stella Artois.

***

Na co Carlos Brito neodpověděl:

Jaké má InBev plány ohledně Budvaru z České republiky?

Bude InBev uvažovat o koupi Budvaru, bude-li na prodej?

Má podle vás lepší chuť český, či americký Budweiser?

Bylo by možné, aby na některém z trhů působily obě dvě značky současně?

Je pravda, že InBev buduje skupinu českých lobbistů, kteří by měli vylepšit jeho pozici pro možná budoucí vyjednávání o Budvaru?

Zdroj: Britské listy | Autor: Fabiano Golgo | Psáno pro Lidové noviny r. 2008

(Psáno pro Lidové noviny r. 2008. Zveřejněno se souhlasem listu.)


V Polabí teď fungují tři pivovary. Týdeník Sedmička navštívil ten největší a nejmenší.

Komplex budov, u vjezdu závora a místnost s vrátným. Osmdesát zaměstnanců, z toho přibližně polovina ve výrobě.

Rodinný dům se zvonkem, který přivolá rovnou majitele. Žádní brigádníci, natožpak lidé zaměstnaní „na stálo“.

Dva rozdílné popisy charakterizují totéž: pivovar. V prvním případě ten vůbec největší v Polabí, podnik v Nymburce, kde vaří Postřižinské pivo. A jeho protipól? Minipivovar Svatý Ján v Polepech, vesničce u Kolína. V čem se oba liší?

Původní i moderní

Exkurzi obvykle začínáme u pamětní desky spisovatele Bohumila Hrabala,“ poukazuje Bohumil Valenta, sládek v nymburském pivovaru, na malé místo u takzvané sladovny. „Ještě než Hrabal umřel, dal souhlas k užívání názvu Postřižinské pivo,“ říká Valenta.

Foto

A jak působí areál, který se stal slavným právě díky románu Postřižiny, v „moderní době“? „Varna je plně automatizovaná, všechno se dá pohlídat přes počítač. Přesto tady pracují vařič a jeho pomocník,“ popisuje Valenta. Příznačná slova: v Nymburce se snaží jít s dobou, ale zároveň zachovat co možná nejvíc původního.

Přesto pivovar, řadící se mezi střední, působí jako továrna. Zvlášť když člověk v ten samý den navštíví i minipivovar Svatý Ján…

Polepský podnik vybudoval Martin Karaivanov. Coby strojař si sám vyrobil celou technologii, vařit pivo začal v roce 1996. O svých produktech – dvousladové dvanáctce Fešák, pšeničné, spodně kvašené dvanáctce Oliver, polotmavé čtrnáctce Mazel, polotmavé žitné třináctce Mates či jednosladové dvanáctce Povstalec – mluví s láskou. „Ne vždy jsem udělal ideální pivo, zvlášť ze začátku,“ říká s úsměvem Karaivanov. „Žádnou várku jsem však vylít do kanálu ještě nemusel.

Vaří dvakrát či třikrát do měsíce, o nabídce informuje na internetu. Zájemci o jeho pivo chodí s pet lahvemi přímo k němu domů. „Nechci výrobu zvětšovat, takhle jsem spokojený. Jsem nezávislý, na různé výtky můžu, ale nemusím reagovat,“ pochvaluje si Karaivanov, který prodává půllitr piva v průměru za pětadvacet korun.

Na výrobu nápoje, který nefiltruje, stačí Karavainovi pár místností. Kádě ve varně působí jako zmenšeniny těch v Nymburce. Teplota v minipivovaru je prakticky stejná. Zato v nymburském komplexu hosta při přechodu z varny do spilky studí rozdíl přibližně pětadvaceti stupňů. „Obvykle si beru bundu,“ říká Valenta.

Chystají se tady přes léto opravy. Investice bude přes devět set tisíc,“ hlásí „nymburský“ Valenta. „Potřebuju do sklepa přidat ještě jednu bečku. Tři jsou málo. Když dělám ležák, jsou všechny na dlouho obsazené a to nemůžu vařit,“ říká „polepský“ Karaivanov.

Srovnávat pivovary, v nichž jsou oba muži sládky, dost dobře nejde. Oni dva však mají mnoho společného. Preferují pivo z menších pivovarů, oba mohou hovořit o zahraničních zákaznících. Pivo z Nymburka se vyváží do Německa, Skandinávie, Francie, Ruska nebo do Itálie, Karaivanovovu technologii už koupili ruský a vietnamský zájemce.

A také exkurzi po pivovaru Valenta i Karaivanov zakončují shodně: „Ochutnáte?“ neopomenou se zeptat…

Návrat na „pivní mapu“

Kromě těchhle dvou funguje pivovar ještě na Kutnohorsku – Hubertus v Kácově. Jinde v Polabí se momentálně zlatavý mok nevaří. V příštích měsících by se to však mělo změnit.

Od roku 2001 pracujeme na rekonstrukci. Žádný termín ale radši nepovím,“ říká Milan Starec, spolumajitel pivovaru v Kostelci nad Černými lesy, který by se měl v dohledné době vrátit na „pivní mapu“. Teď místo slouží jako muzeum, kam se může vypravit na exkurzi každý, koho zajímá historie pivovarnictví v Česku.

O obnovu pivovaru se snaží i v Kutné Hoře. Ten koupila a následně po 436 letech uzavřela společnost Heineken, výrobu piva Dačický přesunula do Velkého Března. Areál stále patří městu, které jej nyní nabízí k prodeji.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jan Hamrník


Špičkovou sbírku pivních etiket vlastní Jiří Kozel z Ostravy. Jeho kolekce je třetí největší na světě.

Více než 350 tisíc pivních etiket z celého světa vlastní Jiří Kozel (55) z Ostravy. Bez nadsázky se dá říci, že téměř neexistuje stát, který by vyráběl pivo, a jehož etiketu by neměl. Ve sbírce mu chybí pouze dvě lokality – ostrov Guam s americkou vojenskou základnou v Tichomoří a Francouzská Guyana v Jižní Americe. Kromě těchto dvou destinací jej nezaskočí ani dotazy na pivo z Grónska, Iránu, Nepálu, Severní Koreje, Palestiny, či z kdejakého ostrůvku uprostřed Pacifiku – všechny je má. Nejvíce si však cení starých etiket z předválečných pivovarů. "Ty měly neopakovatelné kouzlo, byla na nich vidět ta ruční práce," vysvětluje Jiří Kozel.

Sbírání etiket ovlivnilo Jiřímu Kozlovi život

Etikety začal Jiří Kozel sbírat ve třinácti letech spolu se starším bratrem. "Bylo to tehdy pro nás jakýmsi pohledem do ciziny. Nejprve jsme obesílali zahraniční pivovary s prosbou o zaslání etiket, v čemž nám překvapivě často vyhověli, později jsme je začali vyměňovat, nebo i kupovat. Naštěstí nebyly tehdy ceny tak vysoké jako dnes, kdy se etiketa prodává třeba za sto euro. Dnešní sběratelství už nemá to kouzlo, je to komerce, kdy se za peníze dá koupit cokoli," říká Jiří Kozel s tím, že sbírání etiket ovlivnilo celý jeho život. "Teď už to není jenom o sbírání etiket, ale mnohem více o lidech, protože jsem mezi sběrateli našel mnoho opravdových přátel u nás i v zahraničí," říká sběratel, který je zároveň předsedou ostravského Klubu sběratelů pivních suvenýrů. Ten v Ostravě pravidelně pořádá největší burzu pivních etiket v republice, kam se sjíždějí sběratelé z mnoha zemí, aby rozšířili své sbírky.

Postupem času se Jiří Kozel propracoval k největší registrované sbírce v České republice a třetí největší na světě. Není tedy divu, že šanony a krabice s etiketami zabírají podstatnou část jeho bytu. "Jednu dobu jsem na etiketách dokonce i spal, protože jsem je musel mít uskladněné i pod postelí," usmívá se Jiří Kozel, který ač sběratel pivních etiket, pivo téměř vůbec nepije.

Zdroj: tn Nova.cz | Autor: Marek Švidrnoch


Budvar dostal ještě jeden rok

[úterý, 27. červenec 2010]

Pivovar čeká velká změna, z národního podniku se stane akciová společnost

Hned po nástupu nové vlády byly oprášeny plány na přeměnu českobudějovického pivovaru – Budějovický Budvar, národní podnik, na akciovou společnost. Budvar by se podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) mohl transformovat zhruba do jednoho roku.

S návrhem na transformaci pivovaru přišla někdejší vláda Mirka Topolánka. Prakticky okamžitě se začalo spekulovat o tom, jak daleko může být od akciové proměny společnosti k případné privatizaci Budvaru. Už Topolánkova vláda například připouštěla výhody možného vstupu silného partnera do pivovaru.

Zdůrazňuji, že pivovar hodlám transformovat, nikoli privatizovat,“ uvedl ale nedávno pro média Ivan Fuksa.

Jeho slova však berou někteří opoziční parlamentní politici s rezervou. „Je to chystání privatizace, před kterou jsme varovali,“ říká jednoznačně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák. „Budvar je to rodinné stříbro, které by se nemělo prodávat,“ dodává Jandák a upozorňuje, že zahraniční firmy, hlavně konkurenti Budvaru, mají o pivovar zájem už téměř dvě desítky let.

Už k proměně Budvaru na akciovou společnost bude ale potřeba přistoupit obezřetně a chystá se zvláštní zákon. Změny totiž nesmějí ohrozit známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí.

Budvar měl vloni výstav necelých 1,3 milionu hektolitrů a přes třetinu produkce vyvezl celkem do 58 zemí světa.

V současnosti vede Budějovický Budvar, n. p., po celém světě desítky soudních sporů a správních řízení. S americkým konkurentem – firmou Anheuser Busch, českobudějovický pivovar už dlouho válčí o své ochranné známky a hlavně o právo vývozu pod známým označením „Budweiser Bier“.

Když před časem přišla vláda Mirka Topolánka s tím, že národní podnik přemění na akciovou společnost, největší obavy ohledně budoucnosti pivovaru se týkaly právě dopadu transformace na ochranné známky. Ví to i ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem Budvaru. „Vzhledem k rozsahu registrovaného duševního vlastnictví jsou u Budějovického Budvaru, n. p., klíčové dvě věci. Bezchybný přechod duševního vlastnictví doma i v zahraničí a také to, aby nedošlo k přerušení právní kontinuity,“ říká Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

Patenty

V současné době například ještě stále probíhá ověřování u patentových úřadů jednotlivých zemí, jak riziková by byla změna z národního podniku na akciovou společnost.

Ministerstvo zemědělství za šéfování Petra Gandaloviče zadalo specialistům vypracování analýzy, zda je vůbec převod na akciovou společnost možný a jaká jsou s tím případně spojena rizika. Jejich konstatování je jednoznačné – jedině zvláštní zákon! To má zajistit, aby Budvar o své duševní vlastnictví nepřišel.

Spory trvají

Velká vlna sporů z minulých let mezi Budvarem a Anheuserem (který nyní vlastní belgická skupina InBev) momentálně odezněla. Přesto nejsou všechny úplně ukončeny a hlavně je otázkou, zda by transformace podniku nedala podnět k novému kolu žalob na českobudějovický pivovar.

Nynější ministr zemědělství Ivan Fuksa si je největšího zádrhele transformace vědom, ale myslí si, že to není nepřekonatelná komplikace. „Pro drtivou většinu zemí ale bude tento přechod s udržením ochranné známky akceptovatelný,“ vyjádřil se pro média Fuksa. Plán vlády je zdánlivě jednoduchý – poslanecká sněmovna schválí zvláštní zákon. „Jsou doporučeny dvě alternativy,“ uvedla Tereza Dvořáčková. Jednou možností je zvláštní zákon, smluvní převod některých práv a vznik zbytkového podniku, druhou variantou je zvláštní zákon s univerzálním právním nástupnictvím ze zákona.

Ministerstvo zemědělství by se nyní mělo pro jednu z variant rozhodnout a tu předloží ve finále do Poslanecké sněmovny ke schválení.

Nepředpokládá se kratší doba než jeden rok,“ zmínila k časovému horizontu, kdy by mohl být nový zákon přijat, tisková mluvčí ministerstva zemědělství. „Předpokládá se, že jediným akcionářem by byla Česká republika,“ přiblížila Dvořáčková plány ministerstva.

Přechod Budějovického Budvaru na akciové uspořádání by podle Dvořáčkové znamenal standardní řízení a ovládání společnosti. Mimo jiné by to mohlo přinést třeba posílení vlivu firmy na trhu díky majetkové účasti jiných právnických osob nebo právo akcionářů na dividendu.

Vedení podniku se k problematice převodu na akciovou společnost a dalším možným změnám zpravidla téměř nevyjadřuje. „Transformace je věcí vlastníka,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec a dodal, že úkolem vedení podniku je rozvíjet firmu, aby obstála na pivovarnickém trhu.

Případná změna na akciovou společnost by se neměla nijak dotknout ani zaměstnanců ani obchodních vztahů pivovaru.

Investice

Budějovický Budvar vloni investoval do svého rozvoje 313 milionů korun a vytvořil zisk před zdaněním téměř 300 milionů korun.

Českobudějovický pivovar je například významně zastoupen i v českém pavilonu na světové výstavě v čínské Šanghaji a vyváží do 58 zemí světa. Největší odběratele má v sousedních zemích, ale dodává třeba i do Číny nebo do Austrálie.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta


Nový Meštiansky pivovar z roku 2010

[úterý, 27. červenec 2010]

Novootvorený bratislavský Meštiansky pivovar na Drevenej ulici, nadväzuje na dávnu tradíciu známeho Meštianskeho pivovaru „Die Bürgerliche Brauerei“, domáci ho volali Meštiak. Varilo sa v ňom dobré pivo a priľahlá pivovarská reštaurácia bola vychýrená svojou domácou kuchyňou. Nový pivovar funguje na troch poschodiach a chce návštevníkov nalákať hlavne na špeciálny druh svojho vlastného piva, ktorému sa venuje v opozícii ku priemyselne vareným pivám. Meštiansky pivovar je vybavený tou najmodernejšou technológiou, aká v súčasnosti pre mikropivovary existuje.

Daj Boh šťastia

„Daj Boh šťastia“ zdravia sa tak aj sladovníci a toto heslo je aj vo várovni. „Proces varenia nášho piva sa začína výberom najkvalitnejších surovín. Varenie prebieha klasickou technológiou dvojrmutovým spôsobom za použitia tradičných zdrojov: slad, voda, chmeľ a kvasnice, nič iné sa doň nepridáva. Varí sa výlučne z toho najkvalitnejšieho chmeľu, pochádzajúceho zo Žateckej oblasti, voda použitá na výrobu sa filtruje. Naše pivo je pivo plzenského typu, vyrába sa štandardným procesom spodnej fermentácie,“ vraví sladovník pán Peter Pramuk.

Okrem najkvalitnejšej technológie, tkvie proces výroby piva aj v dušiach troch majiteľov –pivných nadšencov, ktorí niekoľko rokov dozadu obzerali po svete koncepty mikropivovarov s reštauráciami. Tí požadovali, aby bolo pivo horké presne k ich chuti. Čo páni sladovníci Brauner a Pramuk dokonale vystihli.

Kde sa dobré pivo varí…

Pri výrobe 12° stupňového piva trvá hlavné kvasenie 8 až 10 dní za štandardnej teploty s pridaním kvasníc. Dokvasovanie trvá 4 týždne a nepasterizuje sa, preto je kalné, obsahuje živé kvasinky. Pivo je pretláčané atmosférou dusíka, to znamená, že je zabránené oxidácií, teda starnutiu piva. Vďaka tomu, že nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom, nedochádza k zvetrávaniu, čo má pozitívny vplyv na jeho kvalitu. V dôsledku toho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma piva a zvýrazňuje sa jeho plnosť či väčšia bohatosť chuti.

Tam musí byť dobrá kuchyňa

Klasická , konzervatívna, poctivá a výdatná domáca kuchyňa, ktorá pasuje k pivu, sa snaží naviazať na pôvodné Prešporské receptúry. Samozrejme kuchyňa je dnes technologicky úplne inde, ale niektoré tradičné postupy v receptoch fungujú podnes. Šéfkuchár František Šipoš kladie dôraz na sezónnu aktuálnosť ako špargľa, hubová sezóna, divina, zabíjačková sezóna, ktorá bude spestrovať stabilné menu a lŕ carte.

Aj sladké jedlá ako sú „šufrle“ pochádzajú z Prešporku. Iný kalorický kaliber sú desaťročiami overené jedlá ako sviečková na smotane, kôprová omáčka s domácou knedľou, pečené koleno, alebo chutne servírovaná pivárska pochúťka, či „tatarák“ s hriankou. V tomto prípade kalórie netreba rátať, zabudnite na postavičky modelov a „modelečiek“, treba sa poddať chuti a pôžitkom z jedla, ktorú správne natočené pivo iba povzbudí.

Zdroj: Správy CZIN.sk


„STEIGER FEST VYHNE 2010“ je názov nového formátu aktivity regiónu Vyhní na podporu domáceho turizmu, ktorý nadväzuje na úspešnú 5 ročnú tradíciu „Dní otvorených dverí pivovaru STEIGER“. Návštevníci tejto originálnej akcie si budú môcť v sobotu 7.augusta 2010 prehliadnuť pivovar STEIGER, okúpať sa vo Vodnom raji a zabávať ich bude Kmeťoband, Alan Mikušek, Metalinda a ďalší. Na ,,Super poukážku“ v cene 3,5 eura dostanú návštevníci dve veľké pivá, pol litra nealka, porciu gulášu, hodinové kúpanie vo Vodnom Raji a tombolu. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Dúfame, že stojíme pri zrode novej tradície spojenej s bohatou históriou regiónu a podporujúcej domáci turizmus, poznanie možností regiónu a hlavne šírenie jeho dobrého mena. Najstarší pivovar na Slovensku – STEIGER, v spolupráci s Obecným úradom Vyhne a ďalšími podnikateľskými subjektmi v obci, organizuje túto novú aktivitu propagujúcu zaujímavý región – obec Vyhne. Pivovar ponúkol vybudovaný potenciál návštevnosti akcie dní otvorených dverí, dosahujúci cez 3 500 návštevníkov, ale aj know-how získaný pri organizovaní piatich ročníkov“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že organizátori očakávajú viac ako 5 000 návštevníkov, čo túto aktivitu zaraďuje medzi najväčšie v regióne. Festival je neziskový a bez vstupného, s nákladovým rozpočtom cca 15 000 €. Kým Dni otvorených dverí sa organizovali tradične prvú augustovú sobotu, v tomto roku bol zvolený termín 7. augusta a akcia bude celodenná (od soboty rána 10:00 do nedele 01:00). Bonusom pre návštevníkov je výhodný nápojový a stravovací lístok – Super poukážka v nominálnej hodnote 8 €, ktorú si môžu kúpiť len za 3,5 € a aj zvýhodnené ceny počas celej akcie. Občerstvenie a strava je za ľudové ceny v hoteloch Termál a Sitno. Na ihrisku OU Vyhne budú stánky s remeslami a atrakciami a vystúpenia známych interpretov a skupín budú na lúke pod hotelom Sitno. Tenisové kurty tohto hotela zas poskytnú deťom Detskú arénu so súťažami. Proti smädu je vybudovaný ,,Pivný chodník“, s čapovaním po trase pivovar -Vodný raj - hotel Sitno.

Pivovar STEIGER vo Vyhniach je už tradične zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Počas celého roka za symbolický poplatok si môžu návštevníci pozrieť celý pivovar, degustovať rôzne pivá a na záver dostanú aj darček. Vlani ich aj napriek kríze prišlo cca 1200. Pred krízou to však bolo ročne spolu s dňom otvorených dverí až 5000 návštevníkov ročne. Okrem domácich slovenských návštevníkov najväčší záujem pozrieť si tradičnú výrobu piva na najmodernejších výrobných zariadeniach vlani využili predovšetkým záujemcovia z Česka, Nemecka, Švajčiarska, ale i Maďarska a Talianska. Nevšedným zážitkom je pre nich ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou. Značná časť hostí po prehliadke a koštovke piva vyjadruje prekvapenie nad tým, že v najstaršom slovenskom pivovare vo vyhniach sa varí pivo klasicky a nepretržite už 537 rokov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Bernard Festem ožije celý Humpolec

[úterý, 27. červenec 2010]

Již tradičně proběhne v Humpolci od 6. do 7. srpna hudební přehlídka, tentokrát však větší než kdy před tím. Festival se totiž letos rozroste o další scénu, která posluchačům nabídne komornější alternativu k programu na hlavním podiu. Návštěvníci se dočkají zavedených hvězd, ale také králů latinskoamerických rytmů Son Caliente.

Srpnový hudební svátek se v Humpolci odehraje na dvou scénách. Tu hlavní na náměstí doplní komornější prostor ve Štočkově Dvoře. „Chceme se přičinit o to, aby město žilo festivalem ještě více než dosud,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Machři i „nováčci“

Zatímco na náměstí i letos vystoupí nejznámější jména české i slovenské hudební scény jako jsou Kryštof, Monkey Business, No Name či Miro Žbirka, vedlejší pódium bude patřit regionálním kapelám v čele s bubenickou partou Barrel Battery , která využívá zvuku brazilských bubnů a postupů tradičních brazilských bubenických orchestrů. Novinkou na letošním ročníku Bernard Festu bude také zavedení jednotné dvoudenní vstupenky, která návštěvníkům festivalu zpřístupní program na obou scénách. Naopak již osvědčeným standardem je prodej piva na žetony či stanové městečko na autokrosovém závodišti.

Domluvíme se?

Jako i předchozí rok do Humpolce během konání Bernard Festu zavítá také road show Domluvme se! zaměřená na snížení počtu dopravních nehod způsobených mladými řidiči pod vlivem alkoholu. Při čekání na oblíbenou kapelu si tak návštěvníci budou moci vyzkoušet své reakce během krizových situací. Kromě simulátoru nárazu, imitujícího náraz do pevné překážky ve třiceti kilometrové rychlosti, budou připraveny také řidičské trenažéry osobního automobilu a motocyklu.

Šestnáctý ročník festivalu v sobotu vyvrcholí velkým ohňostrojem.

Prodej vstupenek na www.ticketpro.cz a na značkové prodejně BERNARD v Humpolci.

Vstupenky v hodnotě 390,- Kč jsou slosovatelné o hodnotné ceny.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


«« « Strana 836 z 1085 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI