Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Pivovar prodává dům a pozemky

[čtvrtek, 6. listopad 2008]

Vyškovský pivovar se zbavuje nepotřebného majetku. „Vyhlašujeme veřejné výběrové řízení na osoby, se kterými bude uzavřená smlouva ohledně prodeje nemovitostí. Jediným hodnotícím kritériem bude výše nabídnuté kupní ceny,“ uvedl v dokumentu předseda představenstva Zdeněk Řehák.

Ten už před časem přiznal, že odprodej nadbytečných nemovitostí má navýšit rozpočet pivovaru, který už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. „Bohužel ale nemovitosti jsou většinou ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si předseda.

V nabídce jsou nejenom výrobní areál bývalého kroměřížského pivovaru, areál bývalé sodovkárny v Uherském Hradišti, pozemky v Podhradí nad Dyjí a chata v Karolince, ale také nemovitosti ve Vyškově. Jde o třípodlažní bytový dům ve vyškovském předměstí, kterého se chce vedení pivovaru zbavit i se čtyřmi nájemníky.

Dál nabízí dva pozemky o celkové rozloze téměř dvou tisíc osm set metrů čtverečních. Na jednom z pozemků se nachází starší budova bývalých jeslí.

Objekt je ve vlastnictví města, které ho pronajímá ke komerčním účelům. Podle Řeháka a nového ředitele pivovaru Davida Kaprála mezi pivovarem a městem Vyškov nebyla v souvislosti s umístěním stavby na cizím pozemku uzavřená žádná nájemní smlouva ani smlouva o věcném břemeni. „Jde o bývalé jesle na Palánku. Vlastnictví budovy není výběrovým řízením dotčené. Řeší se pouze majetek Jihomoravských pivovarů. Zastupitelstvo města Vyškova na svém zasedání rozhodne, zda se město do výběrového řízení o pozemek pod bývalými jeslemi přihlásí,“ reagovala na zprávu mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Šárka Dubská


Pivní diskuse ve vlaku

[čtvrtek, 6. listopad 2008]

Včera, cestou z práce domů vlakem, jsem se účastnil zajímavé debaty ohledně kvality plzeňského piva.

Seděl jsem sám na lavici ve vlaku z Plzně na Horní B.. Nastoupil jsem dosti brzy. Chvíli před odjezdem si přisedl pán zralého věku, říkejme mu č.1. Za chviličku, na poslední chvíli před hvizdem výpravčího si sedl naproti druhý o něco mladší říkejme mu č.2. Ti dva se znali a pustili se do debaty o Gambrinusu.

Pán č.1 začal hudrovat ,,půl roku jsem si už nekoupil domů Gambrinus. ……….´´ A následovala spousta ostrých výhrad. Načež pán č.2 jen odvětil :,,To víš no.´´ Ale byli jsme teď tamhle v té či oné hospodě a mají tam Koutské , a támhle mají Krušovice 11° ty byly čoveče dobré taky a o Svijany a Bernardu ani nemluvím.

No to bych nebyl já, abych se během několika minut nepřipojil a už jsme diskutovali o kvalitě a nekvalitě piv čepovaných v nejrůznějších hospůdkách v Plzni a okolí. Nakonec po svém hanlivém proslovu na adresu plzeňského piva jsem se dozvěděl, že pán č.2 je již 35 let zaměstnancem Plzeňského pivovaru. Velice mě překvapilo, když ve finále pronesl, že ještě před pár lety se hrdě hlásil k tomu, že je pivovarským z Plzně. Dnes se to však bojí říct, aby nedostal pár facek Jeho hrdost je tatam, protože se podílí na výrobě čehosi, kde má dnes přednost kvantita nad kvalitou a zákazníci se podvádějí tím, že draze platí značku, která dnes již ani zdaleka neodpovídá kvalitou pivu před 5 lety.

Navíc je smutné, když Plzeňští pivovarští chodí na pivo z jiných pivovarů. Dříve bylo pivo děleno na 10°a 12° podle toho jak dlouho zrálo a leželo a podle množství chmele. Dnes se vaří 13°které pak doředí vodou na potřebnou hodnotu ,navíc se nepoužívá chmel ,ale jen chmelový extrakt. Když se stočila 12°tak se začala stáčet rovnou desítka. Takže prvních pár sudů bylo krapet silnějších. Dnes se napřed 300m roura vypláchne vodou a pak se začne stáčet, takže prvních pár sudů je naopak vodovatějších.

Kdyby dnes běžný piják Plzeňského piva dostal na stůl pivo ve stejné kvalitě jako bylo před 5 lety, tak by se zřejmě ošklíbal ,že je moc hořké, nebo že se mu zdá nějaké divné. Omyl ! Zvykli jsme si na pivo bez chuti. Proč by většina hostinských sháněla pro zákazníky další piva, aby měla větší sortiment, když je to práce navíc. Stačí, že máme Plzeňský . Však oni tu eurobřečku vypijí. Chvíli si zanadávají, že už není co bývalo a půjdou v klidu domů se svou dávku ve volátku.

Je smutné, když i pivovarští z Plzně se stydí za svůj výrobek. Když to pán č.2 přednesl na jakémsi potlachu s ředitelem, tak ten jen vyjeveně koukal a zaměstnancům řekl, že právě dojeli zkušební várku 11°ať jdou ochutnat. Na to konto se dotázali pana ředitele, jaká že je? Ten jen odborně řekl že lepší 10°. Vskutku fundovaná odpověď.

A já byl tak rád, že jsem se přestěhoval z Kančí stezky k Plzni, že budu hnedky u zdroje světoznámé dobrůtky a ono prd. No, víc se už ale stěhovat nebudu. Holt budu nosit domů lahváče.

Zdroj: Bigbloger Lidovky.cz | Autor: Miroslav Holeček


Chceme české pivo od českého sládka

[čtvrtek, 6. listopad 2008]

Působí na českém trhu už devět let, ale zná je přitom jen málokdo. Největší importér českých a německých piv do Ruska - Russian Tradition Group - vstoupila do tuzemského povědomí až nedávným pokusem o koupi Pivovaru Náchod. Přestože město, kterému pivovar Primátor patří, prodej pozastavilo, Rusové se po Česku rozhlížejí dál.

"Chceme prodávat jen typicky české pivo vyráběné podle české tradice z českých surovin českým sládkem a v českém pivovaru," popisují strategii uskupení v rozhovoru pro Hospodářské noviny Andrej Brajlovskyj a Sergej Jegorov, kteří spolu s Andrejovým bratrem Alexandrem Russian Tradition vlastní.

Foto

HN: Která česká značka je "nej" ve vašem portfoliu?

Andrej Brajlovskyj: Domnívám se, že jednoznačně největší úspěch jsme dosáhli s Krušovicemi. Tvoří dvacet procent veškerého piva, které dovážíme, to je skvělý výsledek a pro nás nejúspěšnější projekt. Výborné výsledky jsme měli ze začátku i se Staropramenem a Pilsner Urquell, ale ty před pěti lety začali vařit v Rusku licenčně a my si potrpíme na dovoz "echt" tradičního a v Čechách uvařeného piva.

HN: Podnikat jste začali už přímo s dovozem piv?

Andrej Brajlovskyj: My jsme začínali pracovat ve firmě, která se zabývala prodejem veškerých alkoholických nápojů, pak ve firmě, která už dovážela pivo a pak jsme se teprve udělali pro sebe. Začínat dřív by bylo až moc velké dobrodružství. Před nějakými dvaceti lety neexistoval u nás žádný byznys, žádné obchodování. Peníze měli jen komsomolci a podnikalo se jen s tím, co se dalo prodat na ulici.

HN: Základ vašeho dovozu do Ruska a zemí SNS jsou piva z Německa a Česka, méně z Holandska. Proč právě tyto země?

Sergej Jegorov: Německo a Česká republika, to jsou naše základní trhy. Udělali jsme si před časem takový průzkum mezi lidmi v Rusku a zjistili jsme, že za nejlepší se u nás považují piva právě z těchto dvou zemí. Od vás dnes odebíráme 55 procent veškerého našeho dováženého množství.

HN: Čím je náš pivní trh pro Rusy tak zajímavý?

Andrej Brajlovskyj: Víte, v Rusku máme dnes hodně moderních pivovarů, ale prakticky žádnou tradici. Naše pivovary jsou maximálně deset až patnáct let staré. Některé české pivovary tak moderní nejsou, ale je u vás zas mnohem důležitější ta dlouholetá pivovarnická tradice. A to je pro nás rozhodující.

Sergej Jegorov: My ani ruské pivo neprodáváme. Máme strategii, podle které chceme spíš vyplňovat "niky", jakési výklenky, v trhu, kde se můžeme dobře uplatnit s různým speciálním pivem, zvláštními a tradičními značkami.

HN: Jenže samotný dovoz a právě takového zboží bude výrazně dražší než místní piva...

Andrej Brajlovskyj: To platí doslova. Ale zájem přesto dál roste. Z ceny 2,5 eura za jedno pivo přitom tvoří náklady na import 1,3 eura. Drtivou většinu celkové spotřeby piva v Rusku ale zajišťuje domácí výroba. V tom počítám i všechna ta v Rusku licenčně vyráběná piva zahraničních pivovarů. A jen pouhých 0,7 procenta tvoří přímý dovoz.

HN: Je to málo?

Sergej Jegorov: Jak se to vezme. Je to v absolutních číslech zhruba 700 tisíc hektolitrů za rok.

Vyšší pivní kultura

HN: Chcete objem dovozu piva do Ruska a váš podíl na něm zvýšit?

Andrej Brajlovskyj: Ani ne. Nechceme konkurovat nadnárodním koncernům. Byť je to opticky malý trh, tak nám vyhovuje. Cítíme se v něm dobře. Těch 0,7 procenta představuje nějakých 400 milionů dolarů. A náš obrat z toho letos bude zhruba 110 milionů dolarů.

Sergej Jegorov: Navíc, my nejsme tak velká firma, abychom sami dokázali ten podíl 0,7 procenta nějak výrazně zvýšit. A navíc - naším cílem není jen samotný prodej piva, ale snažíme se také o to, aby se zvyšovala kultura prodeje a konzumace piva.

HN: Co pro to děláte?

Andrej Brajlovskyj: Například zaměstnáváme přímo nejen 200 lidí v distribuci piva, ale i 150 ve dvou našich obrovských moskevských restauracích Pražečka. To je i název jedné ze dvou privátních značek, které si u vás necháváme vařit. A snažíme se, aby při podávání a konzumaci piva odpovídalo v našich Pražečkách vše tomu nejlepšímu, co znají zákazníci z nejlepších pivních restaurací u vás.

HN: Pražečka? To zní napůl rusky a napůl česky.

Andrej Brajlovskyj: Je to pojmenování pro obyvatelku Prahy. Takovou kyprou servírku (smích), kterou máme i na etiketě piv téhle značky.

HN: Takže přesněji Pražačka?

Andrej Brajlovskyj: To by bylo správně česky. Ale v ruštině zní Pražečka s -e- něžněji, měkčeji. Je to takové libozvučnější slovo.

Pestrá skladba značek

HN: Kolik Pražečky pro vás pivovar v Protivíně vyrábí?

Sergej Jegorov: V Platanu pro nás vyrábí ročně kolem 40 tisíc hektolitrů piva, a to včetně další naší privátní značky Černovar. To vyvážíme nejen do Ruska, ale i do některých dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Pražečka je přitom v Rusku jedna z nejrychleji rostoucích značek. Její prodej meziročně vzrostl za rok o 140 procent.

HN: U nás Pražečku a Černovar nezkusíte nabídnout?

Sergej Jegorov: Uvažujeme o tom. Hledáme partnera. Ale teprve začínáme s přípravou na založení pobočky naší firmy v České republice. Zkrátka teprve budujeme své české zastoupení. Na tom už pracují právníci. Chceme tu zkrátka založit českou firmu, která bude Pražečku a Černovar prodávat na svém českém trhu. Vznikne v nejbližších měsících.

HN: Co je podle vás základem úspěchu v tomhle podnikání?

Andrej Brajlovskyj: Jednoznačně to chce mít efektivní portfolio značek. Podle nás to znamená nabízet světlé a tmavé české pivo a německé pšeničné, tmavé a pils. S takovým portfoliem můžeme být hodně úspěšní na ruském trhu, ale i v zemích SNS a některých evropských jako třeba v Anglii, Skandinávii nebo Španělsku.

HN: Počítáte s tím, že český trh je v mnohém specifický? A s velmi silnou konkurencí?

Andrej Brajlovskyj: Samozřejmě. Domníváme se, že rozumíme tomu, co se u vás v minulých letech dělo. Pivovary mají nové vlastníky, přišly nadnárodní koncerny. Myslím, že váš trh je hodně silný. Ale globální koncerny, které jsou celosvětově tak úspěšné, ne vždy chápou potřebu zdejšího místního trhu. Máte obrovskou kulturu pití piva a globální hráči ne vždy dokážou respektovat českou tradici a vše, co k českému pivu patří.

HN: Už je vidím, jak nad vašimi slovy kroutí hlavou!

Andrej Brajlovskyj: Jsem přesvědčen o tom, co říkám. Pro opravdu české pivovary je to těžká doba. Za posledních deset let bylo u vás koupeno mnoho pivovarů jen proto, aby byly následně zavřeny. A ty, co zůstaly, nebyly pro ty giganty zajímavé. Dnes se tedy leckde nevede rozhovor o rozvoji pivovaru, ale spíš o jeho přežití. A do toho ta světová krize. Spousta lidí a podnikatelů si myslí, že bude možné dál vydělávat velké peníze tak, jak to fungovalo před deseti lety. Ale jak v Americe, Evropě, i tady je zřejmé, že rychlé zbohatnutí stylem, že něco koupím a hned prodám, nemá perspektivu.

HN: To vše ale mohou být potíže, které musíte řešit i vy.

Andrej Brajlovskyj: Samozřejmě. Jsem ale přesvědčen, že jedna filozofie, kterou razíme i my, je receptem pro tuhle situaci. Chceme prodávat jen typicky české pivo vyráběné podle české tradice z českých surovin českým sládkem a v českém pivovaru.

Hledáme partnera

HN: V jednom takovém českém pivovaru - v Náchodě - jste zatím moc neuspěli. Město, kterému patří a které se ho chystá prodat, pozastavilo výběr kupce a zřejmě vypíše klasické výběrové řízení. Půjdete do toho znovu?

Andrej Brajlovskyj: Tak jako tak hledáme v České republice strategického partnera. Můžeme komukoliv předložit naši strategii rozvoje. Komu se bude líbit, má velkou šanci zvýšit produkci, a tedy i stabilitu na trhu. Náchodský pivovar Primátor je jedna z možností, ale jednáme i s jinými. Dokonce máme i nabídku na spolupráci od velkých koncernů.

HN: Je mezi nimi i česká jednička Plzeňský Prazdroj?

Andrej Brajlovskyj: To nemohu komentovat.

HN: Je vůbec těžké v současné době koupit pivovar? Nebo podíl v něm?

Sergej Jegorov: Je. Tohle není lehká doba pro byznys. Končí časy, kdy pět procent spekulantů závratně vydělávalo a ostatní prodělávali. Ceny se měnily podle nevypočitatelných požadavků spekulantů. I český pivovar může koupit nějaký spekulant a za tři měsíce ho prodat. Pokud by to ale měl kupovat skutečný hospodář, musí nejdřív řešit i otázku peněz do marketingu, rozvoje a počítat si návratnost své investice. Teď musejí do bank i firem přijít hospodáři místo spekulantů. Říkám: Rozumní hospodáři, spojte se.

HN: Co z toho budou mít?

Sergej Jegorov: Všem by to mělo přinést pohodu a peníze.

Obchodníci s pivem Russian Tradition Group

Malému, ale rostoucímu trhu dovozových piv vládne v Rusku společnost Russian Tradition Group už několik let. Do Ruska se ročně dovezou z celého světa piva za 400 milionů dolarů a společnosti Russian Tradition Group z toho patří víc než čtvrtina. Z pohledu ročního objemu exportu českých pivovarů ve výši 3,6 milionu hektolitrů ale tvoří ruským uskupením u nás nakupovaných nějakých 100 tisíc hektolitrů piv jen necelá tři procenta ročně.

Zájem o dovoz piv - především z Německa a Česka - ale v Rusku stále roste. Přestože domácí trh, tedy trh s prakticky nulovou pivovarnickou tradicí a pověstí nepříliš kvalitních místních piv, stále naprostou převahou dovoz válcuje. Německá piva, jako jsou Paulaner, Krombacher, Liebenweiss, Grotwerg, nizozemské La Trappe a česká piva, jako jsou Krušovice nebo Bernard, a v Česku vyráběné privátní značky Pražečka a Černovar dodává Russian Tradition do 1500 supermarketů a pěti set restaurací v Moskvě. Další stovky jich zásobuje v ostatních regionech Ruska.

Firmu, která vznikla v roce 1996 a od roku 1999 působí i v Česku, vlastní trojice podnikatelů, kteří spolu vyrůstali už od dětství v sibiřském Krasnojarsku - dvojčata Andrej a Alexander Brajlovští (letos jim je 39 let) a čtyřicetiletý Sergej Jegorov.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Nemusíte být zrovna sousedy, ale do Sousedského pivovaru U Bansethů proti nuselské radnici se vyplatí zajet i z větší vzdálenosti. Pivovárek Bašta nabízí dost atrakcí pro citlivý jazýček milovníků netradičního piva. Byl založen v loňském roce jako rozšíření nabídky populární plzeňské restaurace, kam chodíval i Jaroslav Hašek. Dnes ji má v nájmu pan Vladimír Bašta, takže jsem byl zvědav, zda se význam jeho jména v této restauraci naplní...

Foto

Přátelské ovzduší

Interiér nevybočuje nijak ze standardu pražských pivnic, zdobí jej však nezbytná spilka a při cestách na sociální zařízení (to by sneslo ještě další vylepšení) se nevyhnete pohledu na bílé pytle, ve kterých se skladuje slad. Přátelský charakter restauraci dávají především očividně spokojení hosté. Jejich dobrou náladu způsobují pohotová a ochotná obsluha, výběr znamenitých pivních speciálů a vyváženě sestavený jídelní lístek, který pamatuje jak na větší jedlíky, tak i na jemnější dámský jazýček.

Obsluha při rychlém obratu nápojů a jídel zvládá své řemeslo se šarmem, který v pivních lokálech není hned tak k vidění. Důležité je, že dokáže s výběrem poradit, a doporučuji na její rady dát. Svědčí o tom třeba i fakt, že ve snaze, abych prošel průřezem hlavních specialit ze zdejšího menu, se vrchní nad vybranou kombinací trochu zarazil, ale nakonec ji schválil s malou obměnou. Tou bylo vynechání langoše, který by zcela jistě narušil vydatnou českou sestavu.

Poctivá kuchyně i jídlo

Ta začala husími jatýrky podle Magdaleny Dobromily Rettigové, zalitými ve vlastním sádle. Atak na vlastní játra se ale kupodivu nekonal. Sádla bylo velice přiměřeně a netlumilo chuť masa. S čerstvým chlebem stylový začátek, obzvlášť, když jsem k němu ochutnal polotmavý dvanáctistupňový ležák. Sládek Jan Kroužek jej vaří dvourmutovým postupem, který dodává pivu při použití plzeňského, karamelového a mnichovského sladu plnou, příjemně nahořklou chuť. Chutnalo i mé společnici, která se vyhnula sádelnému předkrmu a zvolila tataráček. Opět přiměřená porce za přiměřenou cenu 99 korun.

Při volbě hlavního jídla jsem váhal mezi pečenými marinovanými žebírky a kolínkem, ale nakonec jsem se přiklonil k té druhé volbě, a to hlavně kvůli srovnání s jinými pražskými pivnicemi. A koleno bylo opět jiné. Úměrná porce za baťovskou ,,stovku" (99 korun), připravená odlišně, než jsme zvyklí. Koleno bylo naloženo v pivním láku a kuchař jej nechal táhnout údajně dvě hodiny. Výsledkem bylo jemné maso, téměř zcela prosté tukoviny, snad i bezpečná strava pro žlučníkáře. K hladkému trávení přispěl i tmavý speciál, o stupeň vyšší než ležák, v zásadě však vařený obdobným způsobem, ale přece jen o něco sladší, možná i s lehkou kávovou příchutí.

Jídelní lístek nabízí i některé speciality, například připravené z koňského masa, a na objednávku pečené kachny, husy, v sezoně i jehně. Na nápojovém lístku se objevují občas i další speciály, jako je medové a nakuřované pivo. Před Vánocemi prý zkusí i pivo s čokoládovou příchutí, inspirované Bruselem. Když někdo ze společnosti právě neholduje pivu, může si vybrat i z úměrně dobré nabídky vína a samozřejmě nealkoholických nápojů.

Zlatý hřeb

Na závěr české varianty jsme lehce okusili pivní sýr, ke kterému se servírovala i sardelka. V den návštěvy se podávalo ještě světlé kvasnicové pivo. Patnáctistupňový speciál překvapuje faktem, že je čirý, což u kvasnicového nápoje není zcela běžné. V chuti plné se sklonem k sladkým tónům. Doporučuji okusit spíš jen pro chuť, při delším posezení by přece jen mohlo být útokem na rovnovážné ústrojí.

Večeři jsme zakončili hruškovicí a procházka sešeřelými podzimními Nuslemi po této jedné skleničce a třech malých pivech, s účtem nepřesahujícím 500 korun za dvě osoby, vyzněla v téměř jarní náladě.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko


Značka Staropramen korunuje 4. listopadu v rámci slavnostního vyhlášení vítězů 1. ročníku soutěže Czech Bar Awards 2008 nejlepší pivní bar v České republice.

Ceremoniál, který se bude konat v bývalé továrně Šaldovka v Karlíně, tak symbolicky ukončí soutěž časopisu Barlife, která měla za cíl zviditelnit nejlepší české podniky, které si vybrali jak zástupci široké veřejnosti, tak i odborníci na gastronomii, barmanství a hotelnictví. Vedle nejlepšího pivního baru bude oceněna také nejlepší kavárna, koktejlový, designový a hotelový bar.

Důvod, proč se značka Staropramen stala partnerem kategorie pivní bar, je nasnadě. Kromě na první pohled zřejmého spojení se zde nabízí i know-how, které společnost Pivovary Staropramen prezentuje od roku 1998, kdy vznikl koncept značkových restaurací Staropramen provozovaný na bázi franchisingu. Ten v současné době tvoří celkem 26 restaurací na území české a slovenské republiky.

Koncept zahrnuje moderní restaurace v centrech větších měst, sport bary v okrajových částech menších měst a Beerpointy, které návštěvníci naleznou ve velkých nákupních centrech. Nabízí tak

návštěvníkům možnost strávit čas s přáteli v příjemném prostředí, u dobrého jídla a piva, aniž by museli cestovat daleko od místa svého bydliště.

O tom, že je tento řetězec restaurací úspěšný a mezi lidmi oblíbený, svědčí také to, že se ve finálové pětici umístila restaurace Potrefená husa Na Verandách,“ říká David Petřík, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen a dodává: „Tato restaurace sídlí v budově pivovaru Staropramen již od roku 1871. Během druhé světové války byla uzavřena a otevřela se znovu v roce 2000. V říjnu 2007 se po celkové rekonstrukci přeměnila v Potrefenou husu.

Jeho slova potvrzuje i Dan Musialek, brand manažer značky Staropramen: „Pivo Staropramen bylo vždy neodmyslitelně spjato se Smíchovem. Návštěvníci oceňují, že vyhlášená restaurace v pivovaru zůstala a patří mezi místa, kde se podává to nejlépe ošetřené pivo, o které se staráme tak, aby si je host vychutnal co nejlépe.

Velký zájem, který provázel tuto soutěž od jejího vyhlášení, až po ukončení hlasování, je důkazem toho, že dnešní zákazník se již nespokojí s průměrem. Pouze trvalá záruka kvality je totiž tou nejlepší pozvánkou k další návštěvě.

Výherce 1. ročníku soutěže Czech Bar Awards 2008 naleznete na stránkách www.barawards.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Sudy, ve kterých se uchovává plzeňský ležák, smolí ručně pivovarští bednáři. Dnes mezi sebe přijali nového kolegu.

"Držíme se tradice, podle které náš ležák musí být ve vysmolených sudech," řekl nám mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. A právě proto také pivovar v západočeské metropoli zaměstnává několik bednářů. Ti do svých řad dnes přijali dalšího kolegu.

"Je to neskutečně krásný pocit," řekl hned po pasování na bednáře pětatřicetiletý Jaroslav Zajíček. Ten, stejně jako další kolegové, má ke dřevu dlouholetý vztah. Vyučil se totiž truhlářem.

"Samotný učební obor bednář neexistuje, ale dělají jej truhláři. Ti, aby se stali bednáři, musí tři roky pracovat ve zkušeném kolektivu v pivovaru a pak dostanou stejný výuční list jako pan Zajíček. Ono to řemeslo není nikde sepsané a všechno jak se to má dělat, se traduje pouze v ústním podání," vysvětlil Mareček.

Mezi jednu z činností bednářů patří také smolení pivních sudů. Jak to vypadá můžete vidět na videu.

Sud bednáři nejprve nahřejí a pak do něj nalijí horkou smolu. Aby se smola dostala po celé nádobě, musí sud válet po betonovém plácku. Následně z něho zbytek smoly zase vylejí a do sudu se může lít pivo.

"Naši bednáři se spíše starají o staré sudy, ale letos jsme po pětatřiceti letech vyrobili dvě ležácké kádě a jeden ležácký sud. Všechno se dělá ručně podle staré tradice," dodal mluvčí pivovaru.

Zdroj: tn.cz | Autor: Jan Skala


Do řádu rytíře gardy císaře Rudolfa II. (tento císař koupil pivovar v roce 1583) byli v Královském pivovaru Krušovice slavnostně pasováni výherci soutěže, kterou pivovar, ve spolupráci se svými partnery, v létě pořádal v Ruské federaci, kam firma začala exportovat v roce 1999.

Foto

V příštím roce tedy oslaví deset let exportu do této země. Vývoz do Ruské federace v současné době tvoří již více než polovinu objemu exportu Královského pivovaru Krušovice.

Hlavní cenou v soutěži byl automobil, dále se hrálo o 29 zájezdů do Prahy a do Královského pivovaru Krušovice pro dvě osoby a o řadu drobnějších cen.

Dvě skupiny výherců z Ruské federace do ČR přijely v uplynulém a předminulém týdnu. Čekal je zde pestrý program, například projížďka historickou tramvají, která je však zvláštní nejen tím, že je historická, ale i tím, že se v ní bude točit pivo z připravených sudů,“ seznámila nás Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice.

Soutěž v Ruské federaci byla největší akcí, kterou Královský pivovar Krušovice v rámci svých exportních aktivit pořádal. Nejvíce piva z královského pivovaru se loni prodalo právě v Ruské federaci, Německu a na Slovensku, velký růst pak zaznamenala Ukrajina.

Krušovické pivo však míří i jinam, například do severských zemí. Pro zajímavost dodejme, že na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který se v průběhu září konal ve Stockholmu, získalo pivo Krušovice Černé 3. místo v kategorii „černé sudové pivo“.

Beer and Whiskey Festival je nejdůležitější a největší mezinárodní veletrh piva ve Švédsku a 3. největší festival piva na světě. Letos se ho účastnilo zhruba 80 vystavovatelů reprezentujících celkem stovky značek piva z celého světa,“ upřesnila ještě Martina Pastorová.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Martin Kůs


Pivovar oslavil první narozeniny

[pondělí, 3. listopad 2008]

Jediný pivovar ve Stříbře slavil rok své existence

Dvanáct měsíců stačí na důkaz toho, že stříbrský zlatý mok chutná a výborná umístění na soutěžích to jen dokazují. Už po třech měsících vaření získali stříbrští sládci třetí místo za pivo Argent v soutěži Pivní pečeť v Táboře a o měsíc později vychytali první dvě místa se Stříbrňákem a Argentem ve Zvíkově. Tam se jim podařilo získat i i čtvrté místo s Duchmausem.

Foto

Oslava prvních narozenin byla spojená se zabijačkovými hody. V nabídce byly jitrnice, jelita, tlačenka, ovar, guláš, smažák a spousta dalších pochutin, které se dají z vepřového vyrobit. „Dala jsem si výborný gulášek a višňové pivo. Takové hody by mohly být častěji, nebo klidně i jiné akce, třeba bramborový den,“ pochutnala si Jiřina Bruhová ze Stříbra. Zabijačku s úplně první návštěvou pivovaru spojila Jiřina Hrubá z Lomničky. „Jsem tu prvně a jsem unešená, vůbec jsem nevěděla, že to tu mají tak pěkné. Mají krásný interiér a moc milou obsluhu. A asi i dobrého kuchaře, soudím dle snězených výpečků,“ nešetřila chválou paní Hrubá.

Pivovar tedy vstoupil do druhého roku své činnosti. A jak je spokojen majitel David Ryba? „Myslím, že máme všichni za sebou kus práce a dobré výsledky. To dokazuje nejen dobré umístění na soutěžích, ale také vysoká návštěvnost pivnice. Celkově jsem spokojený,“ říká podnikatel.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Martina Sihelská


Pivo zdražuje, lidé si už zvykli

[pondělí, 3. listopad 2008]

Sychravý listopad přináší chmurnou zprávu pro pivaře. Plzeňský Prazdroj od soboty zvedl ceny všech produktů v průměru o čtyři procenta.

Foto

V praxi to vypadá tak, že hostinští budou nakupovat půllitr výčepního Gambrinusu o 80 haléřů dráž, za Prazdroj vytáhnou z peněženek dokonce o korunu navíc.

Mně to už nějak moc nezajímá, teď už se pivo zdražuje pravidelně, není to žádná novinka. Takže ani nevím, jestli pivo bylo dražší nebo ne, když jsem si ho dával. Ta koruna na půllitr už nic neřeší,“ říká po sobotní návštěvě restaurace Jalta na Slovanech Pavel Hanzlík.

Hospodští tak nejspíš nebudou mít problém s prolomením magické dvacetikorunové hranice u "desítky" za půllitr a nakročením k 30korunové ceně za sklenici prazdrojského ležáku.

Provozovatel restaurací U Kostků, V Podlesí a U Havránka v Doubravce ceny upravuje již od pondělka. „Gambrinus bude stát od pondělí 20 korun, tedy o korunu navíc, u Prazdroje se cena zvyšuje ze 27 na 29 korun,“ reaguje na zvýšení cen pivovaru Viktor Starý.

Zdražuje se po roce

Přestože Prazdroj stojí už kolem 30 korun, víc kritiky se lepí stále na desítku Gambrinus.

Prazdroj je pořád skvělá značka, i když si kvůli ceně člověk nemůže dát moc piv. Ale gambáč, to je něco jiného. Už dlouho nestojí za nic, a když se ještě zdraží, nevadí. Konečně se alespoň rozhoupu k tomu, abych přešel na jinou značku,“ vyhrožuje postarší chlapík z letenského Tunelu.

Zatímco někteří pivaři mají pocit, že kvalita jejich milované desítky šla dolů, pivovar tvrdí, že drží stále stejnou úroveň. O zavedení jiné značky uvažoval i provozovatel sokolovny na Nové Hospodě. „Docela jsem ale narazil, zákazníci pořád chtějí Gambrinus,“ říká Jarmil Uzel.

Plzeňský Prazdroj zdražuje pivo po roce, navýšení cen vysvětluje nárůstem vstupních surovin, hlavně chmelu a ječmene. Změna cen se týká i Radegastu, Velkopopovického Kozla, Mastera, Primuse, Klasika a Frisca.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Evžen Zavadil | Foto: Vlastimil Leška


Ležíte vestoje?

[pátek, 31. říjen 2008]

Zdá se Vám tato otázka postavená na hlavu? Není divu, nám také. A přesto jsou lidé, kterým to absurdní nepřijde. Děje se tak v odvětví nám, Čechům, velmi blízkém. V pivovarnictví.

Ne že by se snad zaměstnanci pivovarů pokoušeli pracovat se zavřenýma očima či odpočívat ve vertikální poloze, ale mnohé pivovary používají výrobní technologii, kterou by bylo možno nazvat ležáckým stáním. A nebo rovnou stáním. Že tento pojem do pivovarnictví nepatří? Máte pravdu. Leč, děje se tak.

Proces výroby piva se po staletí neměnil. Pivo přicházelo na svět postupně přes varnu, hlavní kvašení na spilce a zrání v ležáckých tancích. Už sám pojem ležácké tanky objasňuje, že se tyto tanky nacházejí v horizontální poloze a pivo v nich leží. Nicméně hledání úspor se daří zejména tam, kde by se tomu rozhodně dít nemělo – ve výrobě.

Tradiční výrobní technologie byla nahrazena technologií zjednodušenou, jejímž použitím se dá pivo vyrobit levněji a rychleji. Při ní se pro hlavní kvašení a ležácké zrání používají cylindrokónické tanky, což jsou nádrže válcovitého tvaru umístěné nikoli horizontálně jako tanky ležacké, ale vertikálně. A právě proto lze hovořit o „ležení vestoje“.

Bohužel má tento ekonomicky výhodný postup výroby piva, jímž lze kvalitní pivo vyrobit i za 10 dní, i nevýhody. Vede k unifikaci chuti. Pivo ztrácí svůj charakter a postrádá plnost. Namísto toho je hluboce prokvašené a přesycené. A my tak přicházíme o to hlavní – o prožitek při jeho pití.

Rodinný pivovar BERNARD proto nechce čekat, až náš ohrožený, tradičně vyráběný český ležák bude vytlačen z pivního trhu, a rozhodl se být „Na stráži proti europivu“.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Ležíte vestoje?

Konverze pivovaru v Dymokurech

[pátek, 31. říjen 2008]

Pivovarství je nejrozšířenější a vzhledem ke své dlouholeté tradici jedno z nejvýznamnějších výrobních odvětví. Díky svému finálnímu produktu je to výrobní odvětví stále živé a se zaručenou budoucností. Včeské ekonomice a technickém tisíciletém vývoji sehrálo pivovarství výjimečnou roli.

Utvářelo hospodářskou a sociální podobu našich krajů, měst, českého venkova, rozhodujícím způsobem ovlivnily proměnu krajiny a sídel.

Rovnoměrně rozložená síť pivovarů, která na území Čech, Moravy a Slezska vznikala v rozmezí šesti staletí, v průběhu 19. a 20. století vymizela. Nejprve byl příčinou rozmach průmyslových podniků, další výrobní objekty zanikaly následkem první a druhé světové války a ani následující léta nepřinesla možnosti využití. V současné době z dochovaných výrobních celků i drobných reliktů pivovarství pouze zhruba 200 poskytuje čitelné svědectví o neuvěřitelném stavebním fondu českého průmyslového dědictví. Mezi nimi najdeme, díky novému přístupu k technickému a průmyslovému dědictví, i několik kvalitních konverzí.

Foto

Z pohledu historického vývoje – a to jak výrobního objektu, tak i technologie – patří k nejzajímavějším především objekty a areály ze druhé poloviny 19. století, kdy se původní pivovary řemeslné výroby staly základem přestaveb a přístaveb podle požadavků nové technologie výroby piva. Objekty jednoduché stavební struktury se měnily do členitých kompozic jednotlivých technologických bloků a vznikla charakteristická struktura průmyslového pivovaru s vlastními identifikačními prvky. Tím je zejména „klobouk pana starého“ – plechový nástavec komína sušárny sladu (hvozdu), podle kterého již zdaleka poznáme, o jaký charakter objektu se jedná.

Ojedinělý komplex historických výrobních objektů je dominantním prvkem dymokurského náměstí a spolu s kostelem a zámkem zaujímá nepřehlédnutelné místo v panorámatu obce.

Foto

Historie pivovarnictví

Historie pivovarství v Dymokurech je doložena v 16. století. Z tohoto období pocházejí nejstarší dochované budovy pivovaru řemeslné výroby. Rozvoj pivovaru nastal ve druhé polovině 19. století, kdy byl areál modernizován a rozšířen. Nejprve byl do stávající sladovny včleněn věžový blok – stojatý vzdušný hvozd s novou technologií sušení sladu. V roce 1870 byly mimo areál pivovaru postaveny nové sklepy, na které navázaly objekty nového průmyslového pivovaru. Jeho výstavba je datována rokem 1901. K novým sklepům byl přistavěn technologický blok chladnice a spilky a především byla postavena nová varna -impozantní dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu zakončená sedlovou střechou, jejíž fasády tvoří neomítané režné cihelné zdivo.

Vznikl moderní průmyslový podnik na parostrojní provoz, jehož hlavní výrobní budovy se až na drobné úpravy dochovaly dodnes.

Foto

Zrušení pivovaru

Starý pivovar byl zrušen, v provozu zůstala jen sladovna, a to až do roku 1967, kdy byl provoz obou výrobních jednotek ukončen.

Budovy pivovaru byly dále využívány pro provoz sodovkárny, která ukončila provoz v devadesátých letech 20. století. Od té doby, až na drobné využití prostor ke skladovým účelům, oba areály chátraly.

Novou šanci dostal chátrající pivovar v loňském roce. Přestože je poměrně obtížné najít pro specifickou stavební strukturu industriálních objektů nové využití, současný majitel dymokurského pivovaru zahájil projekt revitalizace bývalého průmyslového areálu s originálním programem. V muzeu filmových rekvizit, které se nacházejí v prostorách budovy chladného hospodářství, se mohou návštěvníci již nyní zatoulat do známých filmových příběhů, výrobou piva a sodovky bude pokračovat tradice původního využití objektů, konferenční a výstavní prostory v kotelně nabídnou možnost firemních akcí s atraktivním ubytováním na šalandě, občerstvení nabídne restaurace ve varně. Díky novému využití a citlivému přístupu projektanta bude zachován ojedinělý doklad historie pivovarství v maximálně možné míře autenticity, který přispěje k revitalizaci centra obce a stane se významným kulturním prvkem Nymburska.

Zdroj: Realit.cz | Autor: Šárka Jiroušková


Do velké skupiny našeho architektonického dědictví patří historické výrobní objekty a areály. Většina z nich již dosloužila svému původnímu účelu. Jejich mimořádné kvality a netradiční atmosféra zůstávají dnes téměř bez povšimnutí.

Do velké skupiny našeho architektonického dědictví patří historické výrobní objekty a areály. Většina z nich již dosloužila svému původnímu účelu. Jejich mimořádné kvality a netradiční atmosféra zůstávají dnes téměř bez povšimnutí.

Foto

Bez ohledu na jejich kulturní význam a kvalitu je současným trendem výstavba nových budov na pozemcích historického industriálního objektu bez snahy jejich druhotného využití. Tyto nenahraditelné pozůstatky minulosti postupně chátrají a naše architektonické kulturní dědictví tak přichází o dokumenty významné historické etapy v dějinách – průmyslového období. Na rozdíl od jiných zemí se u nás můžeme pochlubit jen několika skutečně zdařilými konverzemi (rekonstrukce historického výrobního objektu k novému účelu).

Mezi nejzajímavější historické výrobní objekty, které svou stavební strukturou vybízejí k novému využití, patří pivovary ze druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Dispoziční uspořádání jednotlivých technologických bloků bylo řešeno účelně a zároveň nebyla zanedbána stránka estetická jak z hlediska skladby hmot, tak byl kladen důraz též na estetiku fasád s užitím výtvarných doplňků odpovídajících dobovému vkusu.

Foto

Dominanta náměstí

Významným kritériem pro nové využití je kromě stavu jejich lokalita. Právě pivovarství patří mezi průmyslová odvětví, která byla zastoupena téměř v každé lokalitě – jak na okrajích sídelních útvarů, tak v městské zástavbě, v historických jádrech měst – a jeho stopy se dají nalézt i v těch nejmenších obcích. Navíc vzhledem k důležitosti tohoto průmyslového odvětví je umístění jeho výrobních objektů i v územích a v zástavbě, kde jiný průmysl není zastoupen. Z určité „neplánovanosti“ vývoje území se v současné době vyskytují až téměř unikátní sestavy objektů z různých časových období a různého charakteru. Následující příklad budoucí konverze pivovaru je z Kokořínska. V centru obce Lobeč se nachází malý průmyslový výrobní areál, který tvoří dominantu návsi a zároveň je architektonickým kontrastem k baroknímu zámku, ke kterému panský pivovar patřil.

Základ ve sředověku

Jeho kouzlo spočívá v jednoduchosti a příjemném uspořádání technologických bloků, zároveň je výjimečným dokumentem několika historických stavebních etap.

Nejstarší části patrně pocházejí z období středověké tvrze, na jejímž místě byl postaven. První zmínka o existenci lobečského pivovaru se datuje rokem 1654. Současná podoba areálu pochází z devadesátých let 19. století, kdy byl původní pivovar řemeslné výroby přebudován na moderní parostrojní podnik.

Foto

Dispoziční řešení

Areál je tvořen dvěma hlavními částmi. Pohledově zajímavějším svou objemovou kompozicí je objekt, jehož hlavní průčelí směřuje do návsi. Do jednoho komplexu jsou zde uspořádány prostory administrativní a obytné a technologický blok tzv. teplého hospodářství – sladovna tvořená horizontální hmotou humna, sladových a ječných půd s charakteristickou dominantou – věžovým objektem sušárny sladu, tzv. hvozdem. Tato moderní technologie sušení sladu, kdy se nad topné těleso umístily většinou dvě lísky v patrech nad sebou (tzv. hvozd), byla nejčastější modernizací pivovarů ve druhé polovině 19. století. Na sladovnu navazuje varna s typickými průmyslovými okny pro tento prostor. Hlavní trakt je ukončen kotelnou a strojovnou.

Foto

Squatterské bydlení

V zadním traktu, který je oddělen od hlavního dvorem, byly umístěny technologie chladného hospodářství, kam se teplá mladina čerpala z varny pumpou přes dvůr, aby se z ní následnými výrobními procesy stalo pivo. V nejvyšším patře bloku chladného hospodářství, při jehož výstavbě bylo výhodně využito svahu a část objektu byla zahloubena, se nacházela chladnice – prostor pro obrovskou mělkou vanu – chladicí štok. Tento prostor býval otevřený do krovu a ukončený typickým hřebenovým větrákem. Dalším charakteristickým prvkem byly okenní otvory vyplněné nastavitelnými žaluziemi pro ovládání proudění vzduchu. Tekutina odtékala dále do nižších pater přes sprchové chladiče do klenutého prostoru spilky, kde byla zakvašena a k úplnému dokončení výrobního procesu došlo v nejnižším podlaží ve sklepech, které byly pro zajištění potřebné nízké teploty spojené s lednicemi.

Provoz pivovaru byl ukončen v roce 1949. Až do 90. let minulého století byly objekty využívány Státním statkem, sloužily jako sklady, dílny, bydlení. Neudržovaný areál v dalších letech sloužil ke squatterskému bydlení a jako zdroj stavebních materiálů, což výrazně přispělo k jeho úplné devastaci.

Foto

Nová historie

Nová historická etapa začala pro lobečský pivovar v roce 2007, kdy zchátralý, částečně zbořený areál poškozený následnými stavebními úpravami k druhotnému využití ze druhé poloviny 20. století, koupili mladí architekti se záměrem oživení zapomenutého místa.

Nenápadná obec Lobeč by se měla stát atraktivním cílem individuální a kongresové turistiky.

Hlavní trakt nabídne v přízemním klenutém prostoru humna restauraci, další části sladovny – sladové půdy budou využity pro pivovarské a regionální muzeum, zároveň zde bude umístěno kongresové centrum. V prostorách původní varny bude situován minipivovar. Objekt někdejšího sládkova domu bude včetně společenského prostoru s krbem upraven pro potřeby firemní rekreace.

Ve zrekonstruovaném traktu chladného hospodářství najdou návštěvníci pivní lázně, další prostory budou sloužit jako penzion. Pro technické zázemí areálu bude využit původní prostor kotelny a strojovny. Pokud se podaří překonat překážky způsobené neznalostí problematiky technických památek a průmyslového dědictví pracovníků památkové péče a jejich nevstřícností, zůstane zachován významný článek obrovské mozaiky historie pivovarství a dokument historie sídla.

Zdroj: Realit.cz | Autor: Šárka Jiroušková


Král Šumavy - vimperský ležák. Tak se jmenuje nové světlé pivo, které uvařil Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Oficiálně bude pokřtěno 6. listopadu večer v Kulturním domě ve Vimperku v rámci oslav 100 let vimperské radnice. "V ten okamžik budou mít také hospodští možnost Krále objednat a prodávat," uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

Stáčení ve čvrtek 30. října se ve strakonickém pivovaru zúčastnil také starosta Vimperka Pavel Dvořák. "Zájem z naší strany i lidí na Šumavě je obrovský. Jde o obnovení pivovarnické tradice u nás," řekl.

Ve Vimperku fungovaly po II. světové válce dva pivovary. "Oba vlastně od dob Petra Voka. Jeden skončil hned po válce, druhý pracoval od roku 1548 do roku 1967," vysvětlil Dvořák.

Sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková vyzdvihujke především říz a plnost nového piva. "Je uvařen ze světlého sladu ve směsi se sladem bavorským a karamelovým. Obsahový objem alkoholu je 5,5 procenta," upřesnila.

Vedení strakonického pivovaru předpokládá, že ročně prodá přibližně 2500 hektolitrů tohoto piva. "Je určeno pro znalce a pochutnání. Ne pro běžnou konzumaci," dodal Tůma.

Král Šumavy je lahové pivo, ale v případě zájmu může být plněno i do sudů. Je nepasterované.

Video a foto zde...

Audio zde...

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko


Dělníci i pracující inteligence Rodinného pivovaru BERNARD dosáhli dnes významného úspěchu. Splnili svůj sdružený socialistický závazek k 91. výročí Velké říjnové socialistické revoluce nejméně o jeden půllitr překročit loňský výstav piva: 156 520 hektolitrů.

Svým nadšením, zvýšeným pracovním úsilím, zavedením několika zlepšovacích návrhů a v neposlední řadě důsledným uplatňováním sovětských zkušeností se tak stalo už na dnešní ranní směně. Celých osm dní před výročím události, která otřásla světem!

Namísto oslavy a bouchání zátek od piva humpolečtí pracující ve svém úsilí nepolevili a stmelený kolektiv uzavřel zpevněný socialistický závazek - do konce roku překonat loňský výstav nejméně o dvacet procent. Blahopřejeme a jen tak dál, soudružky a soudruzi.

Čest práci!

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Svět se zbláznil, držte se …

[pátek, 31. říjen 2008]

Rodinný pivovar BERNARD se po dvouleté odmlce vrací k reklamní kampani "Svět se zbláznil, držte se…".

"Na listopad máme připravenou zcela nový reklamní motiv a část billboardových ploch je již vylepena, přesto jsme se nyní rozhodli vrátit ke kampani z roku 2006," vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: "Naším cílem je dalším pokračováním zmíněné kampaně reagovat na současný vývoj ve společnosti."

Billboard

Kampaň pivovaru je připravena na listopad.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec


Hospodaření s pivovarskou vodou

[pátek, 31. říjen 2008]

Díky správnému výběru zařízení a optimalizaci technologie se v pivovarech může provádět rozšiřování kapacity a tím se dále podílet na ovlivňování spotřeby vody. Využitím moderních prvků výroby se minimalizuje množství odpadních vod a snižují se běžné povozní náklady.

Byly sledovány podmínky v jednom z německých pivovarů, kde se v současné době pracuje se dvěma pro tento účel vhodnými stupňovitými zařízeními, které využívají reverzní osmózu. Toto zařízení je schopné pracovat na více než 90 procent. Díky investicím ušetřeným za vodu z městského vodovodního řadu se investice do úpravy odpadních vod navrátí ve velice krátké době. Toto nové zařízení pracující na principu reverzní osmózy odpovídá nejmodernějším prováděcím hygienickým kritériím. Je zajišťován vysoký kvalitativní standard při využití základních prostředků a při současném vhodném výběru materiálu. Z příkladu posuzovaného pivovaru je zřejmé, že existující základní prostředky, díky adresnému souboru opatření, budou schopné zajistit rozšíření kapacity za využití finančních zdrojů. Tím se projeví úspory optimalizovaných nákladů se rychleji navrátí vložené investice.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Iva Hvízdalová


Ve dnech 22.- 24. října proběhl v Plzni v pořadí již 34. pivovarsko-sladařský seminář. Zúčastnilo se ho více než 300 odborníků z oboru, zastoupen byl Výzkumný ústav Pivovarský a sladařský, Vysoká škola chemicko-technologická a samozřejmě sládkové jednotlivých pivovarů. Přibližně čtvrtina účastníků přijela ze zahraničí, především z Německa, Slovenska či Rumunska. Mezi zahraničními účastníky byli zástupci prestižních univerzit, například Weihenstephan v Mnichově, nebo VLB v Berlíně a Technologické university na Slovensku.

Padesát let tradice semináře připomněl ve svém úvodním slově generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short. Od roku 1958 se konalo již 34 seminářů, na kterých sládci a pivovarští odborníci z českých i zahraničních pivovarů sdíleli a sdílí odborné a technické informace, novinky a zkušenosti z oblasti výroby sladu, piva a chemicko technologické oblasti.

Odborné příspěvky zahájila statí o historickém vývoji charakteristických vlastností českého typu piva Prof. Gabriela Basařová, vedoucí Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství na VŠCHT. Z odborných technologických témat se probíraly dále pivovarské kvasnice a vliv technologických parametrů na tvorbu oxidu siřičitého během pivovarského kvašení, zkušenosti s průběhem hlavního kvašení a další.

Diskutovalo se také o chráněném zeměpisném označení České pivo. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven při této příležitosti představil logo, které budou moci užívat na etiketách značek svých piv ti výrobci piva, kteří splňují technologické, surovinové i geografické podmínky.. Zemědělští odborníci a šlechtitelé odprezentovali současný stav a vývoj nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo.

Mezi hlavní témata semináře se zařadila také odpovědná konzumace piva a legislativní trendy, které přichází z Evropské Unie. "V otázce prosazování odpovědné konzumace alkoholu by se měly shodnout všechny pivovary v České republice. Odpovědný přístup je jedinou možnou cestou. Pokud jej neprosadíme dobrovolně a sami, zasadí se o ně zákonodárci," zdůraznil Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje. V této souvislosti se také probíral vývoj okolo spotřební daně na pivo.

Z dalších témat se hovořilo například o významu skla v moderním prodeji piva, nebo o moderních metodách výroby nealkoholických piv. Příspěvek na téma revitalizace industriálních pivovarských památek přednesla Markéta Formanová z Plzeňského Prazdroje.

První Pivovarsko-sladařský seminář se konal v Plzni v roce 1958. Přednášející byli z Plzeňských pivovarů i dalších pivovarů a institucí. Seminář se konal každoročně, později každým druhým rokem. Od počátku bylo a je cílem semináře seznámit jeho účastníky s pokroky v technologii a technice výroby piva. Odborná úroveň semináře se neustále zvyšuje.

Se zapojováním ČR do evropských struktur a růstem významu piva z ČR ve světě se na programu semináře stále častěji objevují i témata spojená s odpovědnou konzumací, vlivem střídmé konzumace piva na lidské zdraví a otázky související s politikou a regulací v Evropské unii. Mezi tato témata patří regulace reklamy, omezování spotřeby prostřednictvím spotřební daně či regulace dostupnosti piva.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Stará Pekárna v novém

[čtvrtek, 30. říjen 2008]

Stará Pekárna nově nabízí plzeňské pivo přímo z pivních tanků a destiláty z vagonků.

Brněnská hudební kavárna Stará Pekárna, známá například z přenosů České televize Blues ze Staré Pekárny, je vyhlášená výbornou hudbou a dobrým plzeňským pivem, které nově nabízí přímo z tanků. Interiér a technologie čepování piva ve Staré Pekárně prošly rekonstrukcí za více než 800 tisíc korun.

Logo

Ve Staré Pekárně hrají nebo hráli hudebníci jako Petr Váša, Jan Spálený, Michal Prokop, Honza Hrubý, Luboš Andršt, Radim Hladík, Pavol Hammel, Mňága a Žďorp, Jana Koubková, Peter Lipa a další, mnozí z nich pravidelně. Za devět let existence zde vystoupily například kapely jako -123 minut, Ivan Král, Radůza nebo Glen Hansard s Markétou Irglovou. Od roku 2002 tu navíc natáčí Česká televize Brno střídavě bluesový pořad Blues ze Staré Pekárny a alternativní folkově beatové Sólo pro... Celkem už televize odvysílala více než šedesát koncertů. "Při dobré hudbě plzeňské hostům chutná. Stará Pekárna má tedy dostatečnou výtoč, takže s vedoucím Tomášem Kytnarem můžeme nyní nabídnout hostům nepasterované pivo z tanků. V Brně už je to naše čtyřicátá tankovna," říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Foto

Čtyřicátá tankovna v Brně

Technologii tanků dodává Plzeňský Prazdroj do hospod s dostatečně velkou výtočí, aby si nepasterované pivo zachovalo nejlepší kvalitu. Stará Pekárna procházela v létě posouzením, zda je schopna naplnit technologicky požadovanou hranici. Ačkoli to bylo v době, kdy jsou lidé na dovolených a studenti mimo Brno, přesto se podařilo přísné limity splnit. Na přelomu léta a podzimu pak prošel interiér a především výčepní technika přestavbou v hodnotě přesahující 800 tisíc korun a Stará Pekárna je nyní čtyřicátou tankovnou s plzeňským pivem v Brně.

Rychlík z Vizovic na druhé koleji…

Výsledkem je nejen nabídka tankového nepasterovaného piva, které podle majitelů návštěvníci srovnávají s pivem v hospodě Bláhovka, která minulý rok vyhrála hodnocení Pilsner Urquell Pub Guide (TOP 100 nejoblíbenějších hospod), ale rovněž inovování tratě modelové železnice s rozchodem 45 mm po obvodu salonku. Souprava tažená lokomotivou jezdí nyní surrealistickou krajinou výtvarníka Tomáše Oprchala, zvanou Čtvero pivních období, a dováží hostům skleničky s objednanými destiláty.

V nejbližší době mohou návštěvníci posoudit chuť piva Pilsner Urquell například na koncertě skupiny LACO DECZIho a jeho americké CELULy N.Y. (3. 11. - natáčí ČT Brno), A.S.P.M. Jana Spáleného (18. 11.), nebo mohou oslavit příchod roku 2009 ve swingovém stylu 30. a 40. let pod taktovkou Mojmíra Bártka z orchestru Gustava Broma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nejlepší guláš uvařila žena

[středa, 29. říjen 2008]

Boj o nejlepší krmi svedlo v hotelu Belveder šestnáct kuchařů

Vůně guláše se v sobotu večer nesla železnorudským Horským hotelem Belveder. Konal se zde totiž první roční kulinářské soutěže ,,O nejlepší šumavský gulášek“. Nejchutnější krmi podle poroty uvařila Jaroslava Sklenářová. „Zaplněný sál hotelu svědčil o nebývalém zájmu místních obyvatel i hostů o tuto akci,“ pochvaloval si majitel hotelu František Strnad, který zároveň v Železné Rudě vaří pivo, a tak bylo guláše čím zapíjet.

Celkem šestnáct přihlášených kuchařů a kuchařek, profesionálů i amatérů soutěžilo o stupně nejvyšší v úpravě, barvě, vůni a hlavně chuti pokrmu, který je v naší zemi tak oblíben. Porota odborníků v čele s mistrem kuchařem Pavlem Aubrechtem neměla lehkou úlohu vybrat ty nejlepší.

Po dvouhodinové degustaci vyhlásila za ohromného potlesku, jásotu a nadšení tři nejlepší guláše. „Přestože se zúčastnili kuchaři z blízkého i dalekého okolí až například ze Sokolova, stupně vítězů zůstali Železnorudským,“ uvedl Strnad.

Třetí místo obsadil kuchař Robert Bandžal z hotelu Engadin. Druhá cena putuje do Alžbětína do hotelu U Larvů a zasloužil se o to kuchař Petr Zdeněk. Na stupeň nejvyšší vystoupila žena - Jaroslava Sklenářová z pensionu Habr v Železné Rudě. „S sebou domů si odnesla krásnou cenu, štěně. Ovšem nikoli pejska, ale malý sud železnoruského piva, kterému se tak v pivovarském žargonu říká,“prohlásil Strnad a dodal: „V pozdních nočních hodinách skončila akce, která určitě bude mít v roce 2009 pokračování.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Milan Kilián


V ČR je prostor pro 150 až 200 takzvaných restauračních pivovarů. Nyní už jich funguje 75 s roční produkcí asi 150.000 hektolitrů, což je méně než jedno procento celkové roční české produkce. V rámci rodícího se projektu Pivní cesta, který má propojit návštěvníky jednotlivých mikropivovarů, to na turistickém veletrhu ITEP v Plzni uvedli zástupci šesti výrobců.

"Rosteme jako houby po dešti a držíme při sobě. Když se koukám na to, jak velké nadnárodní koncerny skupují české pivovary, tak poté, co tak dopadne Budvar a zřejmě i malé pivovary s výstavem do 200.000 hektolitrů, tak bude na nás, trpaslících, připomínat veřejnosti, jak to české pivo má chutnat," řekl Vladimír Lažanský, spolumajitel Zámeckého pivovaru Chyše na Karlovarsku s roční produkcí 1500 hektolitrů. Podle něj drobní výrobci, často s historickými tradicemi, nemají ambice násobit výrobu. Díky tomu, že nejsou v marketingovém presu, si mohou dovolit "dát pivu vše, co potřebuje a vařit ho jako za starých časů". Pivovary jsou propojeny turistickými trasami, po nichž vedou cyklistické linie vyzdobené památkami. "Jsme v nejprestižnějším bedekru Pivní cesty," řekl Lažanský. Podle něj bylo letos turistů, kteří jezdí po "pivovárcích", dvojnásobně více než loni. "Můžeme spolupracovat, protože si nekonkurujeme. Na společných akcích se podporujeme," řekl Petr Míč z Pivovarského dvora v Plzni. Nepřekážejí si proto, že většinu své produkce prodají v restauraci nebo "kolem komína". Podle Míče je v ČR prostor pro 150 restauračních pivovarů. Každý se snaží nabídnout k pivu něco navíc, zážitkovou gastronomii, prohlídky, památky, ubytování, pivní lázně a podobně. "Nejmenší pivovary se mohou propojit. Společným jmenovatel je skutečný žatecký chmel a opravdové regionální produkty. Na tom se dá stavět," řekl Václav Fiala z agentury proPRESS, která projekt Pivní cesty spoluorganizuje. Skupinám nebo jednotlivým lidem chce zprostředkovat prohlídku pivovarů a degustace. "Zájem o propojení má Polsko, Německo, Rakousko, Belgie a Irsko. Chtějí se podívat na naše velké pivovary, ale chtějí vidět i ty nejmenší," dodal Fiala. Podle Lažanského stačí na pivovar s ročním výstavem 1000 hl plocha 80 m2, na technologii je třeba asi pět milionů Kč.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz


«« « Strana 937 z 1085 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI