Domácí výstav piva v roce 2007 zřejmě poprvé překoná hranici 20 miliónů hektolitrů. Zvýšení produkce ale nebude tak výrazné jako v předchozích letech, především kvůli zpomalení tempa růstu exportu. V Česku roste spotřeba piva ještě pomaleji, překvapivě ji drží rychle rostoucí prodej nealkoholického piva.

Konzumace piva na tuzemském trhu vzroste letos přibližně o jedno procento na 16,4 miliónu hektolitrů. Běžného piva vypijí Češi stejně jako loni, stále oblíbenější je pivo s nízkým obsahem alkoholu, které mohou pít i řidiči. Tuzemské pivovary jej letos zřejmě poprvé vyrobí přes 0,5 miliónu hektolitrů, o polovinu více než loni.

Loňský výstav nealkoholického piva překonaly české pivovary už někdy v srpnu. Spotřeba běžného piva zůstane přibližně stejná, mění se ale její skladba. Výstav desetistupňového piva stále převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr pomalu vyrovnává.

„Tento trend by mohl pokračovat i v dalších letech. Mění se tak vývoj z devadesátých let, kdy Češi v době úspor přecházeli na levnější druhy piv,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý. Domácí spotřeba piva se dlouhodobě pohybuje těsně pod úrovní 160 litrů na obyvatele a rok. Proti průměru zemí Evropské unie je tak zhruba dvojnásobná.

Češi pijí méně

Podle pivovarníků ho však samotní Češi v posledních letech vypijí méně, stoupá naopak podíl cizinců na celkové spotřebě. Zatímco loni ČSPS udával podíl zahraničních návštěvníků na průměrné české konzumaci piva 20 litrů, letos svůj odhad zvýšil na 25 až 30 litrů. Jak Veselý informoval, výstav piva v tuzemsku stoupl za první tři čtvrtletí o 1,6 procenta, když za stejné období roku 2006 činil nárůst necelá čtyři procenta.

Za celý loňský rok pivovary vystavily 19,8 miliónu hl piva, o 3,8 % více než v roce 2005. Export ztěžuje i sílící koruna Těžištěm zvyšování výroby piva sice zůstává export, ale i ten rostl letos pomaleji než v předchozích letech. Pivovarníci letos vyvezou přibližně 3,6 miliónu hektolitrů, zhruba o 100 tisíc hektolitrů více než v roce 2006. Loňský nárůst vývozu byl přitom skoro čtyřnásobně větší. Vývoz se na celkovém výstavu piva podílí více než 18 procenty, což je v porovnání se srovnatelnými pivařskými státy nejvíce.

Většina exportu směřuje do zemí EU. Snížení byrokratických bariér po vstupu ČR do EU mělo na růst vývozu českého piva blahodárný vliv. Nyní je pronikání na zahraniční trhy složitější a brání mu také posilující koruna. Největší část vyvezeného piva směřuje do Německa (36 %), na Slovensko (17,4 %) a do Velké Británie (8,2 %).

Zdroj: Novinky.cz

Pivo je v Irsku již po staletí nejen obyčejným nápojem, ale také symbolem družnosti a životního stylu. Vše se samozřejmě mění, ale fakt, že na každých tři sta osmdesát obyvatel tu dnes připadá jedna hospoda, je více než výmluvný. Je to místo přátelských popovídání, poznávání nových přátel, občas také pošťuchování a silnějších slov.

O tom, že pivo je mimořádným fenoménem, který smazává i hranici, jež rozděluje republiku od mocnářství, jsem měl možnost se přesvědčit při jízdách po irských kanálech, řekách a jezerech. A tak stejně útulně bylo v pubech v Enniskillenu v Severním Irsku jako v Carrich-on-Shannon v Irské republice. Jen ta britská cena piva byla vyšší. Mezi všemi těmi světlými, nahnědlými, kaštanovými a černými moky vyniká to nejtmavší. Irové mu říkají ,,black stuff", tedy něco jako černá věc. Dnes už toto pivo zná prakticky celý svět pod pravým jménem - Guinness.

Jeho cesta za slávou začala již před čtvrt tisíciletím. Tehdy se mnozí Dubliňané smáli jako dobrému žertu, že Arthur Guinness v roce 1759 uzavřel nájemní smlouvu na malý, bídně zařízený pivovárek St Jame´s Gate. Cena byla úměrná stavu budovy - 45 liber za rok. Dost nezvyklá však byla doba pronájmu: plných 9000 let.

Arthur Guinness tehdy jako většina pivovarníků vařil anglické pivo, které v té době na ostrovech vládlo. V roce 1770 se rozhodl, že po londýnském vzoru začne vařit porter - tmavé pivo, které neslo jméno svého výrobce. A měl s ním úspěch. Piva vařil stále více, ale tužil se i jinak. Celkem zplodil 21 dětí, z nich tři následovaly jeho příkladu a věnovaly se také pivovarnictví. Po smrti otce si mohly mezi sebou rozdělit i značnou sumu. Když Arthur v roce 1803 zemřel, zanechal dědicům asi 23 000 liber, sumu na tu dobu obrovskou... Pivovar St. Jame´s Gate se stal součástí irského národního bohatství. Když se letos objevily v tisku spekulace, že by se mohl zrušit, ihned se zdvihla vlna protestů. Zážitkem je především návštěva zdejšího muzea, které přiblíží detaily kolem výroby, obchodu, reklamy a dalších zajímavostí. Tak například odhaluje i složení piva: vaří se z ječného sladu, ječmene, chmele, a pivních kvasinek. A samozřejmě z vody. Zlé jazyky uštěpačně dodávají, že Guinness je tak tmavý proto, že se vyrábí z vody, kterou pivovar čerpá ze špinavé dublinské řeky Liffey. Není to samozřejmě pravda, pro výrobu piva odebírá pivovar vodu ze studny svatého Jamese, která se nachází v dublinských horách, a svou charakteristickou barvu získává tím, že část ječmene se praží.

Je dost zajímavé, že Guinness i přes to, že se mu občas přezdívá ,,potrava ve sklenici", není vůbec tak kalorický, jak si konzumenti představují. Imperiální pinta, což je 0,568 litru, obsahuje pouze 198 kalorií. I u nás zachutnal tmavý mok mnoha milovníkům dobrého pití, a tak irské puby najdeme ve všech větších městech. A samozřejmě i lahvové pivo na pultech supermarketů. Ale přenést tu pravou atmosféru ze zeleného ostrova do střední Evropy není snadné.

I když to na den sv. Patricka v mnoha irských hospodách po celém světě pěkně vře, tak to přeci jen není ono. K pravé sváteční náladě totiž patří skotačivá irská hudba, zpěv a patřičný hluk. Guinness však může příjemně osvěžit i při jiných příležitostech. Třeba právě na Silvestra. Ten den se dá kromě vítání nového roku oslavit i výročí podpisu smlouvy o koupi St Jame´s Gate. Pan Arthur Guinness ji uzavřel totiž právě v posledním dni v roce.

Zdroj: E15.cz

Nizozemský pivovarský koncern Heineken koupil kyperskou holdingovou společnost vlastnící druhý největší běloruský pivovar Syabar Brewing Company. Akvizice je součástí snahy Heinekenu získat na každém trhu, kde působí, přední pozici, sdělila dnes společnost, která má pivovary i v České republice.

Heineken koupil kyperský holding od konsorcia investiční společnosti Detroit Investment Limited (Cypriot) a Mezinárodní finanční korporace (IFC) součásti Světové banky. Cenu za nákup firma nesdělila.

Transakce umožní Heinekenu prodávat na běloruském trhu své značky piva a dovážet sem značky, které vyrábí v Rusku. Tam má skupina asi deset pivovarů.

Zdroj: iDnes.cz

Prudké zdražování nedostatkového chmele ale i sladového ječmene znamenalo pro mnoho Američanů smutnější Vánoce, protože pivo bylo dražší a některé speciální značky dokonce vůbec nebyly k sehnání. Američtí farmáři přestávají chmel pěstovat, jelikož přecházejí na výhodnější kukuřici, dotovanou na výrobu biolihu.

Mohou za to zejména farmáři, kteří v posledních letech přestávají chmel a ječmen pěstovat, aby si uvolnili pole pro mnohem výnosnější kukuřici pěstovanou pro výrobu biolihu, napsal britský týdeník The Economist. Pivo kvůli dražšímu chmelu a sladu zdražovalo na konci i roku i na českém trhu.

Kvůli prudkému vzestupu cen chmele byla řada pivovarů, zejména rodinných a specializovaných výrobců, nucena zvýšit ceny, změnit recepty nebo dokonce omezit výrobu. Chmel se v USA produkuje hlavně na severozápadě, farmáři zde však masově přecházejí na kukuřici, z níž lze vyrábět etanol, vládou podporované palivo do automobilových motorů.

Produkce chmele v USA tak za poslední desetiletí klesla až o 50 procent, uvádí Economist. V důsledku toho dramaticky narostly ceny, které jsou proti dřívějšku až pětinásobné a některé menší pivovary vůbec nemohou sehnat dodavatele. Velcí výrobci jako Anheuser-Busch a Miller jsou na tom díky dlouhodobým kontraktům lépe, i oni však již zdražují.

Situace není o mnoho lepší ani u ječmene, který je surovinou k výrobě sladu. I toho se v USA kvůli expanzi kukuřice pěstuje méně; špatná úroda v Austrálii a v částech Evropy přitom v kombinaci se slabým kurzem dolaru ztěžuje dovozy.

Pivo zdražuje kvůli prudkému nárůstu cen chmele a sladu rovněž v Česku, kde tento měsíc zvýšil ceny o čtyři až šest procent Budějovický Budvar. Již od listopadu zdražil své pivo o šest procent největší český výrobce piva Plzeňský Prazdroj.

Čeští pěstitelé letos sklidili 5630 tun chmele, zhruba o tři procenta víc než loni, proti příznivému roku 2005 však byla produkce stále o 28 procent nižší. Ve světě se letos odhaduje produkce chmele na 89.000 tun a spotřeba pivovarsky účinných látek bude podle odhadů překračovat nabídku o zhruba deset procent.

Poptávka převyšující nabídku vede k rekordnímu růstu cen chmele na volném trhu. Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy.

Zdroj: Lidovky.cz

Bill Gates, spoluzakladateľ Microsoftu a jeho súčasný najväčší vlastník, vo štvrtok v nepovinnom hlásení americkej komisii pre cenné papiere oznámil, že sa prostredníctvom svojej investičnej spoločnosti Cascade Investment stal akcionárom druhého najväčšieho mexického pivovaru Femsa.

Gates získal približne 3% akcií spoločnosti sídliacej v Monterrey v hodnote 392 miliónov amerických dolárov.

Vo štvrtkovom a piatkovom obchodovaní sa po oznámení Gatesovej investície hodnota akcií pivovaru obchodovaného aj na americkej burze zvýšila o približne 10%.

Bill Gates už odpredal veľkú časť svojich akcií Microsoftu a prostriedky investoval do iných odvetví, pravidelne tie najzaujímavejšie investície realizuje a oznamuje na konci kalendárneho roka.

Z verejne známych investícií si pozornosť získala napríklad investícia z konca minulého roka, keď Gates spolu so saudskoarabským princom Alwaleed Bin Talal Alsaudom odkúpil Four Seasons Hotels.

Na konci roka 2005 Gates zase získal významný podiel v spoločnosti Pacific Ethanol vyrábajúcej etanol z kukurice.

Podľa informácií Forbesu z augusta Bill Gates už nie je najbohatším mužom planéty. Tento rok ho po trinástich rokoch predbehol zhodou okolností Mexičan Carlos Slim Helú, ktorého majetok bol renomovaným magazínom Forbes odhadnutý na 68 miliárd amerických dolárov. Majetok Gatesa je podľa Forbesu 58 miliárd dolárov.

Zdroj: DSL.sk

Rybova mše v pivovaru

Zřejmě svou světovou premiéru měla Rybova mše v pivovaru. Originálním místem předvedení této u nás nejznámější vánoční skladby se stala humna pivovaru v Chodové Plané, kde se vaří pivo s bílým psem ve znaku – Chodovar. Hej mistře, vstaň bystře!... zaznělo v podání Českého komorního sboru.

„Ještě v pátek na humnech klíčil ječmen pro výrobu našeho piva. Pak jsme celý prostor pro konání akce do noci uklízeli,“ řekl Právu ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

Jedním z iniciátorů nápadu uspořádat Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby v pivovaru byl ředitel místní základní školy Jan Ambrož. O finanční zabezpečení se rovným dílem podělil pivovar a městys Chodová Planá.

Pastorální Rybovu mši ve scénickém provedení s betlémem a jesličkami uvedli ve skvělé atmosféře členové operního sboru Národního divadla – Český komorní sbor. Režisérem byl Tomáš Masák, tajemník operního sboru ND. Šestnáct zpěváků dirigoval Pavel Vaněk, hlavní sbormistr ND. Hru na varhany obstaral regenschori Chrámu sv. Víta Josef Kšica.

V předvánočním shonu si čas nasát vánoční náladu občané Chodové Plané dokázali udělat. Zaplněná pivovarská humna odměňovala účinkující častým nadšeným potleskem.

Zdroj: Novinky.cz

„Počáteční hvizd“ k IQ Janner rallye 2008 s rallye pivem

Freistadtský pivovar vyrábí zvláštní edici 40 000 lahví

Parc fermé a akce v předvečer v prostoru největšího pivovaru v Mühlviertelu

IQ Jänner Rallye, která se koná od 3. do 5. ledna 2008 v oblasti Freistadtu v Mühlviertelu, může nabídnout některé zajímavosti také z hlediska kulinářského. Již počtvrté bude během podniku k mání tradiční rallye pivo. Freistadtský pivovar naplnil speciálně pro tento podnik 40 000 lhaví (0,3 l). Stejně jako loni je na zadní etiketě vytištěno 25 různých veselých výroků o rallye. Rallye pivo (značka Ratsherrntrunk) je k dostání v gastronomických provozech kolem Freistadtu a také u občerstvení hasičů podél trati.

„Rallye pivo již patří k IQ Jänner rallye. Diváci ho velice dobře přijali a v minulých dvou letech bylo vždycky vyprodané. Proto jsme zvýšili produkci z 30.000 na 40.000. Zvláště se ale těším na naši rychlostní zkoušku, která startuje pouhé dva kilometry od Freistadtu a kde jsme naplánovali pro diváky některé zajímavé akce“, uvádí Ewald Pöschko, prokurista Freistadtského pivovaru.

Již od čtvrtka (3. ledna) bude dvůr pivovaru ve Freistadtu v centru dění. Nachází se zde parc fermé IQ Jänner Rallye 2008. A jako každý první čtvrtek v měsíci se v prostorech pivovaru od 18.00 do 20.00 hodin koná „odpískání“. Toto společenské posezení po práci bude tentokrát vylepšeno auty rallye. Pöschko: „Při této akci máme asi 500 hostů. Pro ně je samozřejmě zvláštním zážitkem, když každou minutu vjede do dvora jedno auto rallye. Taková rallye na vlastní kůži.“ Vstupné na „odpískání“ činí 6 eur. Za to dostane návštěvník pivní sklenici, se kterou může ochutnávat různé druhy piva z pivovaru Freistadt. Dále se bude podávat také malá svačina.

Pivovar ve Freistadtu je jedním z 19 malých pivovarů v Horních Rakousích a je největší ze šesti pivovarů v Mühlviertelu. Budova pivovaru byla postavena v letech 1770 až 1780, přičemž již v roce 1363 propůjčil vévoda Rudolf IV. občanům Freistadtu privilegium vařit a čepovat pivo. Od počátku byl pivovar veden jako komuna. Tato právní forma je dnes poslední svého druhu ve střední Evropě.

Výstav Freistadtského piva činí cca 60 000 hl ročně v sedmi různých druzích (Ratsherrntrunk, Märzen, Midium, Dunkel, Weihnachtsbock, jediné nakuřované pivo „Rauchbier“ v Rakousku a od ledna Bio-Zwickel). A k tomu 20 000 hl Freistadtské limonády. Pivo se prodává prostřednictvím 350 partnerů v hostincích a 250 obchodních partnerů v Mühlviertelu a v oblasti Lince.

Zdroj: CAR.cz

Druhý najstarší slovenský pivovar Pilsberg Poprad prestal variť pivo. Majitelia Pilsbergu oznámili, že v priebehu budúceho roka sa chystajú pivovar rekonštruovať a pivo budú zatiaľ variť v zahraničí. V súvislosti s rekonštrukciou prepustili v popradskom pivovare 30 pracovníkov.

Po bratislavskom Steine, ktorý v novembri tohto roku prevzala moravská pivovarnícka skupina PMS Přerov, je Pilsberg druhý z pätice malých pivovarov, ktorý prestáva dočasne vyrábať pivo.

Popradské pivo sa bude v roku 2008 variť v niektorej z krajín visegrádskej štvorky. Pravdu o tom informoval Ladislav Lazár, spolumajiteľ Pilsbergu. Poprel informácie, že výroba piva sa v Poprade končí.

"Nekončí sa, iba sa prerušuje. Popradské pivo sa bude naďalej distribuovať z popradského pivovaru," povedal Lazár.

V Pilsbergu ešte nechceli konkretizovať, či sa varenie presťahuje do poľského alebo českého pivovaru. Lazár spresnil iba to, že pivo sa bude v zahraničí variť pod dohľadom popradských pivovarníkov podľa pôvodných receptúr a zo surovín, ktoré si dodá pivovar Pilsberg.

Dôvodom rekonštrukcie je dosluhujúca varňa. Tá podľa Lazára spotrebúva príliš veľa energie. "Zvažujeme veľkosť novej varne. Projektovaná kapacita musí byť čo najbližšie skutočnej výrobe piva," uviedol Lázar. Toho by sa po modernizácii výroby malo vyrobiť okolo 150-tisíc hektolitrov.

V konkurencii piatich malých pivovarov zaujal Pilsberg tohto roku tretiu priečku. Do konca novembra vyrobil 90 tisíc hektolitrov, ktoré mu zabezpečili 2,6-percentný podiel na slovenskom trhu s pivom. Pilsberg vyrába tradičné značky, ako je Tatran a Kamzík. Ide o pivá plzenského typu.

Podobne ako ostatné slovenské pivovary aj v Poprade zaviedli výrobu českých pív - desiatku Staročesko. Tmavé pivo Lavine je zasa obdobou českého Velvetu.

Popradský pivovar je ako jediný malý slovenský pivovar členom Českého zväzu malých nezávislých pivovarov. Pilsberg týmto členstvom dal jasne najavo, že pivo, ktoré nechutilo bývalému českému premiérovi Milošovi Zemanovi, spĺňa vysoké české požiadavky na kvalitu.

Z pôvodných štrnástich pivovarov, ktoré vyrábali pivo na Slovensku v roku 1990, skončila do roku 2007 výroba v siedmich. V Poprade sú presvedčení, že zachovajú výrobu aj v budúcnosti. Kým ostatné menšie pivovary sa ocitnú pod zvýšeným tlakom nadnárodných spoločností, "zmodernizovaný Pilsberg bude odolávať, pretože má vlastnú sladovňu", uviedol Ladislav Lazár.

Zdroj: tvojePENIAZE.sk

Žebříčku spotřeby piva stále vévodí Češi

Němci bývali vyhlášenými pivaři. Poslední čísla však ukazují, že spotřeba zlatavého moku letos klesla na rekordní minimum. Každý Němec v průměru vypil 112,5 litru, tedy o 3,5 litru méně než v roce 2006. To ale někdejší pivní velmoci pomohli návštěvníci světového šampionátu ve fotbale.

Na špičce ve spotřebě piva se tak nadále drží Češi, kteří ho ročně vypijí téměř 160 litrů.

"Rok 2007 byl pro německé pivovarnictví špatným rokem," potvrdil internetovému vydání deníku Die Welt Peter Hahn, generální ředitel Německého svazu pivovarů.

Důvody vidí ve špatném počasí během léta a podzimu, které nelákalo lidi do pivnic a pivních zahrad, a v nepříznivém demografickém vývoji německé populace. "Čím jsou Němci starší, tím méně pijí pivo," vysvětluje.

Obrat k lepšímu neočekává ani v příštím roce. "Budeme si muset zvyknout na trvalý úbytek konzumace," říká. Ten Německo zažívá již několik let po sobě.

Jedinou výjimkou byl právě loňský rok, kdy spotřeba pěnivého moku lehce stoupla díky hostitelství mistrovství světa v kopané.

Na konci minulého století přitom Němci patřili ke světové špičce v konzumaci piva. V roce 1990 ho každý z nich vypil v průměru o 30 litrů více než letos, v osmdesátých letech připadalo dokonce 156 litrů na osobu.

Podle Hahna bude mít tento trend za následek úbytek pivovarů v Německu. V současnosti zde působí 1284 subjektů, což je nejvíce na celém světě.

Češi pijí pořád stejně

Bezmála 70 procent trhu však ovládá deset největších výrobců. Hahn je přesvědčen, že klesající spotřeba se odrazí v tom, že malé firmy budou přecházet pod velké koncerny. Pivovary již nyní také počítají se zvyšováním cen.

V Česku se spotřeba piva již několik let drží prakticky na stejném množství. Značný podíl na tom ale má konzumace slabšího, desetistupňového piva, které se v zahraničí vyrábí málo.

Tuzemští odborníci navíc upozorňují, že konzumace pěnivého moku samotnými Čechy v posledních letech klesá a stoupá naopak podíl cizinců. Roste také obliba nealkoholických piv na úkor alkoholických.

Zdroj: iDnes.cz

Potrefená husa Restaurace, Sport Bar a Beerpoint – to jsou tři typy franchisového značkového konceptu Staropramen. V letošním roce bylo otevřeno pět provozoven, tři z nich v Praze.

„V hlavním městě je pro Potrefenou husu stále řada příležitostí, ať v širšímu centru Prahy nebo na okrajových sídlištích, a další možnosti vznikají díky růstu nových obchodních lokalit. Z hlediska zákazníků je tu pak velmi silná kupní síla,“ vysvětluje David Petřík, manažer rozvoje značkového konceptu Staropramen. Letos v říjnu byla v Praze otevřena Potrefená husa v pivovaru Staropramen na Smíchově, v listopadu pak Potrefená husa Sport Bar v obchodním domě Centrum na sídlišti Spořilov. Ve čtvrtek 13. prosince je následovala Potrefená husa Restaurace v ulici Platnéřská na Praze 1.

„O franchisu Potrefené husy zaznamenáváme ze strany provozovatelů velký zájem. To nás samozřejmě těší, nicméně partnery pro dlouhodobou spolupráci vždy pečlivě vybíráme, “ říká David Petřík. „Chtěli bychom pokračovat tímto tempem a v příštím roce otevřít zase přibližně pět provozoven. Vedle Prahy vidíme velký potenciál v severních Čechách a také na jižní Moravě. Již nyní mohu prozradit, že příští rok otevřeme v pořadí druhou Potrefenou husu v Liberci a druhou v Bratislavě,“ odkrývá Petřík budoucí plány.

Koncept Potrefená husa klade důraz na vysoký standard kvality gastronomické i pivní nabídky. „Jedná se o koncept pivovarské společnosti, kvalita piva a jeho prezentace jsou pro nás velmi důležité. Potrefená husa je především referenční provozovnou pro značku Staropramen, významné jsou ale i výtoče. Ty se měsíčně pohybují v průměru mezi 40-50 hl na provozovnu a rok od roku se zvyšují,“ říká David Petřík. Ročně zaznamenají Potrefené husy více než dva miliony návštěv.

Myšlenka budovat vlastní síť restaurací pod značkou Staropramen vznikla v roce 1998. První Potrefená husa byla otevřena o rok později na Vinohradech. Vedle Potrefených hus vznikaly od roku 2001 v menších městech a na sídlištích moderní sportovní bary Sportovka, které se v roce 2005 začlenily do konceptu Potrefená husa. V roce 2005 se k Potrefené huse Restauraci a Sport Baru přidala Potrefená husa Beerpoint, moderní pivní bar, určený do nákupních center dobře dostupných městskou hromadnou dopravou.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o., která připravuje provozní projekt a manuál. Ten prostřednictvím svých konzultantů zavádí do praxe. Účast zkušeného šéfkuchaře a manažera provozu pomáhá franchisantovi – držiteli licence lépe se vypořádat s náročným obdobím na počátku fungování nové restaurace. Pivovary Staropramen a F&B Concepts s.r.o. spolupracují s franchisantem po celou dobu spolupráce na pravidelné měsíční bázi. Více informací na www.fbconcepts.cz.

Letošní Potrefené husy:

Červen Hradec Králové - Potrefená husa Restaurace

Srpen Karlovy Vary - Potrefená husa Sport Bar

Říjen Praha – Smíchov - Potrefená husa Na Verandách

Listopad Praha – Spořilov - Potrefená huse Sport Bar

Prosinec Praha – Staré Město - Potrefená husa Restaurace

Doplňující informace:

Značkový koncept Staropramen – Potrefená husa

Od roku 1999 otevřely Pivovary Staropramen 23 Potrefených hus po celé České republice a jednu na Slovensku. Důraz je v Potrefené huse kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb. Kvalitní gastronomie, v níž jsou zastoupena moderně prezentovaná tradiční jídla, kulinářské speciality i lehčí pokrmy, spojená s příjemným designově sladěným interiérem přitahuje stále více spotřebitelů.

Koncept Potrefené husy zahrnuje tři typy:

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst s počtem obyvatel nad 50 000.

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

Potrefená husa Beerpoint

Tento typ byl vyvinut speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, struktury jídelníčku a poskytovaného servisu. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně společnost pořádá. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zatímco celkové objemy prodejů piva jsou v prosinci průměrné, prémiový Pilsner Urquell se prodává ještě více než v nejteplejších letních měsících. Jeho prodej teď roste oproti průměrným měsícům o 35 %. Trend, kdy si lidé

o vánočních svátcích více dopřávají prémiová piva, lze vysledovat i v okolních zemích včetně Polska. V posledních letech nakupují polští spotřebitelé v prosinci

o 10-15 % ležáku Pilsner Urquell více než v běžných měsících.

„Polští pivaři jsou při výběru značky patrioti, stejně jako Češi. O to více si ceníme nárůst prosincových prodejů piva Pilsner Urquell. Za kalendářní rok 2007 pak vzrostl celkový prodej prémiového plzeňského piva meziročně o 8 %. V Polsku je Pilsner Urquell velmi prestižní značkou, což se projevuje také na ceně. Ta je vyšší než u konkurenčních piv, jako jsou například Heineken nebo Carlsberg,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Více o polském pivním trhu a Pilsner Urquell

Polští spotřebitelé se tradičně kloní spíše k destilátům, v posledních letech ale roste obliba piva. Polsko je dnes s prodejem cca 25 mil hl piva desátým největším pivním trhem světa. Oproti ČR Poláci preferují silnější piva: 5-6 objemových procent alkoholu je u polského piva standard. Mezi pivovarníky platí Polsko za „království plechovek“ – prodá se v nich 44 % piva, zatímco v ČR zaujímají pivní plechovky jen cca 3 % podíl.

Značka Pilsner Urquell v posledních letech zintenzivňuje své polské marketingové aktivity. I proto Poláci vnímají Pilsner Urquell jako prestižní značku vysoce kvalitního piva pro moderní lidi.

Češi radí Polákům, jak na pivo

"Pilsner Urquell dává možnost všem stávajícím i budoucím fanouškům opravdového piva," píše polský deník Gazeta. Právě otevřená internetová stránka českého piva www.akademia.pilsner.pl provede všechny polské zájemce uměním servírování a pití piva plzeňského typu tak, jak jej zvládají jen jejich jižní sousedé. Chce-li polský barman správně načepovat pivo, stačí, aby se podíval na web a ví, jak na to.

Dobrovolní hasiči z Velkých Popovic uhasí žízeň z jubilejního soudku

Velkopopovický Kozel patří mezi nejúspěšnější tuzemská piva a letos slaví rekordní prodej. Pivaři jej na území České republiky od ledna vypili již milion hektolitrů. Oblibu Velkopopovického Kozla dokazují nejen rostoucí prodeje, ale také řada ocenění, jako například Obal roku či druhá příčka v soutěži České pivo 2007 – tu získala varianta 11° Medium, jejíž prodej meziročně vzrostl o více než 50 %. Jubilejní soudek s pivem Velkopopovický Kozel předal pivovar Velké Popovice jako dar místnímu sdružení dobrovolných hasičů.

„Jsme opravdu rádi, že obliba Velkopopovického Kozla jakožto značky tradičního poctivého piva neustále roste, což mimo jiné dokazuje i její letošní rekordní prodej. Pro pivaře je Kozel jasnou volbou, proto také patří mezi nejprodávanější piva v Česku. Meziročně jeho prodej stoupl o více než 15 %. O tyto úspěchy se zasloužila především vynikající kvalita piva vařeného s řemeslnou péčí popovických sládků, přesně v souladu se sloganem značky „Kdo umí, umí“. K dobrým výsledkům však přispěla také inovace přepravky, jejíž „dřevěný“ design byl oceněn titulem Obal roku, a vhodná marketingová komunikace značky, oceňující právě poctivou práci,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Za rok 2007 vzrostl prodej čepovaného piva Velkopopovický Kozel o více než 20 %. Požitek z čepovaného piva včetně autentického prostředí a atmosféry mohou okusit návštěvníci značkových restaurací s názvem Kozlovna. První z nich byla otevřena v květnu v Bystřici nad Pernštejnem, další budou následovat v průběhu roku 2008.

Značka Velkopopovický Kozel je již třetím rokem partnerem dobrovolných hasičů a v rámci řady aktivit oceňuje jejich každodenní pomoc druhým. Proto byl symbolický jubilejní soudek s miliontým hektolitrem piva Velkopopovický Kozel slavnostně předán sdružení dobrovolných hasičů z Velkých Popovic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pivovar Černá Hora na Blanensku zahájil výrobu zázvorové limonády. Tu zatím v Česku žádná firma nevyrábí, na tuzemský trh se dováží především z Kanady. Od čtvrtka se limonáda objeví v maloobchodní síti, od ledna ji nabídneme velkým řetězcům.

"Prototyp limonády jsme nechali ochutnat návštěvníky letošní Pivní pouti a 99 procent z nich uvedlo, že by podobný nápoj od českého výrobce za příznivou cenu přivítalo," řekl ředitel pivovaru Jiří Fusek. Výrobní linka je schopna za hodinu vyrobit pět hektolitrů nápoje, podle potřeby lze její kapacitu ještě navýšit. Zázvorovou limonádu plánuje pivovar nabídnout také v sudech do hospod a restaurací.

Na trhu se tento týden objevila další novinka černohorského pivovaru v podobě bylinného likéru Elixír Karla Eufébia. Likér s 28 procenty alkoholu se vyrábí z destilátu, který pivovar získává při výrobě nového typu nealkoholického piva. To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol. Pivovar jej od ledna hodlá nabídnout na export do muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz požívání alkoholu. Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nového typu nealkoholického piva. V budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc hektolitrů.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v ČR. Letos plánuje zvýšit celkovou produkci a vyrobit přes 160 tisíc hektolitrů piva, loni dodal na trh 152 tisíc hektolitrů. Více než 80 procent z nich se spotřebuje v gastronomických zařízeních. (Týden)

Brněnský pivovar Starobrno, člen nizozemské pivovarské skupiny Heineken, letos prolomil rekord ve výstavu piva. Dosud nevyšší hranici 822 000 hektolitrů z roku 1973 překonal 11. prosince. Do konce roku se očekává výstav 850 000 hektolitrů, řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. Vloni pivovar vyrobil 787 000 hektolitrů pěnivého moku. V příštím roce hodlá výstav ještě více navýšit, na jaře by měla skončit dlouhodobá rekonstrukce varny.

Podle manažera pivovaru Petra Hauskrechta stojí za nárůstem odbytu hlavně loňská mírná zima a otevření nových distribučních center Starobrna. Vyšší odbyt zaznamenal pivovar především v horkém létě, kdy se výrazně zvýšila spotřeba piva i nealkoholických nápojů. Výstav piva stoupl v 1. pololetí meziročně o téměř deset procent. Do zahraničí podnik vyvezl za prvních šest měsíců 35 000 hektolitrů, což znamená meziroční nárůst 4,5 procenta. Nejvýznamnějšími odběrateli byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie.

Rekonstrukci varny zahájil pivovar v říjnu. Po jejím dokončení v dubnu 2008 se její kapacita zvýší o 40 procent, díky jímaní tepelných výparů bude také ekologičtější. Podnik očekává, že investice v řádu milionů eur se mu vrátí do pěti let. Současná varna je nejstarší částí celého pivovaru.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V roce 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Nechtěla investovat několik desítek milionů korun do obnovy zastaralé technologie. Ve firmě loni pracovalo 399 zaměstnanců, tedy o 2,4 procenta méně než v roce 2005. (M&M)

První várka piva byla v Nošovicích stočena na začátku prosince roku 1970. V následujících 37 letech se značka Radegast vypracovala na pozici nejoblíbenějšího piva na Moravě a druhou nejprodávanější značku v České republice.

Pivovar za dobu své existence vyrobil více než 47 mil. hl. piva. Přesně v den 37. narozenin pivovaru Radegast navštívil Nošovice guvernér Rotary International pro Českou a Slovenskou republiku, Petr Pajas. V rámci své návštěvy popřál pivovaru mnoho úspěchů a jeho manažerovi, Ivo Kaňákovi, předal spolu s prezidentem ostravského klubu, Daliborem Hustým, pamětní miniaturu rotariánského zvonu z dílny známé zvonařky Marie Ditrichové z Brodku u Přerova.

Na sklonku roku 1970, přesně 3. prosince uvařili sládci v novém nošovickém pivovaru první várku piva. To pojmenovali, stejně jako pivovar ve všelidovém hlasování obyvatelé Nošovic a okolí podle pohanského boha Radegasta. V roce 1971 uvařil pivovar něco málo přes 530 tis. hl piva, v roce 1988 prolomil hranici 1 mil. hl. a o 10 let později překonal další magickou metu 2 mil. hl.

V narozeninový den navštívil pivovar Radegast guvernér českého a slovenského klubu Rotary International Petr Pajas. Guvernéra přivítal manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák, který k návštěvě říká: „Pivovar Radegast je zodpovědnou firmou, která se snaží pomáhat životnímu prostředí, ale i potřebným lidem. Je velmi symbolické, že nás na narozeniny pivovaru navštívila osoba, které má stejné cíle.“

Petr Pajas v rámci svého pobytu v pivovaru poděkoval za podporu projektu tábora pro postižené děti ve Stružielce prostřednictvím projektu Občanská volba Plzeňského Prazdroje. V Moravskoslezském kraji disponuje organizace Rotary International třemi kluby, z nichž jeden je ve Frýdku-Místku a dva v Ostravě. Celkově sdružuje v ČR a SR 64 klubů, jejichž členy je 1420 lidí. Rotary International je nejstarší servisní klubová organiazce na světě, čítá více ne 32 tis. klubů a působí ve 200 zemích světa. Organizace realizuje projekty směřující do humanitární oblasti a čítá 1,2 mil. lidí. (Marketingové noviny)

Výsledky pocházejí ze silvestrovské ankety, která proběhla na internetovém serveru revue.idnes.cz

Lidé letos více upřednostňují trávení Silvestra v zimním prostředí. Zatímco v loňském roce dávali respondenti přednost oslavám doma, popřípadě v restauraci či v klubu, letos se chystá až 43 procent dotázaných na chatu či na hory. 69 procent dotázaných bude jako v loňském roce slavit příchod nového roku se svými přáteli. Více jak dvě třetiny respondentů vyslovily přání oslavit Silvestr se Staropramen CoolKegem. Silvestrovské ankety se zúčastnilo celkem 382 respondentů, zveřejněna byla na internetovém serveru revue.idnes.cz.

Náplň a program silvestrovského večera se i v letošním roce podobá předchozím. Lidé se baví popíjením a povídáním, tancem či oblíbenými společenskými hrami. Televizní pořady jim běží jako zvuková či obrazová kulisa, ale sledování televize upřednostňuje jen 32 % respondentů.

Na silvestrovském stole nesmí chybět kromě tradičních chlebíčků a dalších potravin pivo a víno, které preferuje přes 65 % dotázaných. Tvrdý alkohol si dá více než polovina dotázaných. Silvestrovský večer bez sektu si nedokáže představit více jak 80 % respondentů.

Dotázaní rovněž v anketě potvrdili výhody a skvělé vlastnosti letošní novinky značky Staropramen - samochladícího sudu Staropramen CoolKeg. 96 % dotázaných, kteří se s ním již setkali či o něm alespoň slyšeli, považují Staropramen CoolKeg za skvělý doplněk silvestrovské oslavy. Tento sud nejenže vychladí 20 litrů piva Staropramen Světlý během pouhé hodiny na ideálních 5°C a udrží tuto teplotu dalších 12 hodin, ale zároveň nevyžaduje žádná přídavná zařízení ani zdroj energie. Navíc není nutno řešit problém nedostatku místa v lednici pro lahvové pivo, nehledě na to, že pravý milovník piva dává přednost pivu točenému.

Doporučená cena je 790 Kč, výčepní sadu pořídíte za 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. K dostání je ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a na vybraných čerpacích stanicích. Více informací naleznete na www.staropramen.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

V nové varně v úterý začali vařit pivo pracovníci kácovského pivovaru, jehož historie se datuje od roku 1457.

"Z důvodu navýšení kapacity spojené s plánovaným spuštěním linky na stáčení zlatavého moku do lahví jsme varnu kompletně zrekonstruovali. Nyní jsme schopni vyrobit z jedné várky osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. Dvě varné nádoby jsme přivezli ze Švýcarska,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší.

Na rozjetí moderní technologie dohlíželi přední čeští odborníci v čele s kácovským sládkem Dušanem Krankusem, který dříve působil v pivovaru Bernard. Foto zde ... (Kutnohorský deník)

Speciálně pro vánoční trh navařily chmelový nápoj oba pivovary v regionu, tedy kutnohorský a kácovský. Milovníci zlatavého moku si tak mohou vychutnat dva čtrnáctistupňové tmavé ležáky.

„Pivo značky Lorec, který zahřeje na těle a pohladí po duši, vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili naše výrobky,“ sdělil Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek kutnohorského pivovaru.

Tmavé pivo Lorec se na trh poprvé dostalo v roce 1978, letošní várka čítá přibližně čtyři sta hektolitrů. „Pivo jsme uvařili ještě za horkých srpnových dnů. Jako tradičně ho stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej proto mohou odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil Jan Hejra.

Pozadu nezůstali ani pracovníci kácovského pivovaru. „Vánočního tmavého ležáku jsme navařili dost, aby zbylo na všechny. A pokud by to stejně nestačilo, mohou se naši zákazníci v hospodách těšit na velikonoční svátky, kdy si vše zopakujeme,“ řekl dobře naladěný ředitel pivovaru v Kácově David Hořejší.

On a jeho spolupracovníci totiž před týdnem úspěšně zprovoznili novou varnu, a tak lze nyní z jedné várky vyrobit osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. (Kutnohorský deník)

Ztichlá náves, liduprázdné ulice, krajina v lehce mrazivém oparu. V Dalešicích jako by se v sobotu život zastavil. Ne tak ovšem v místním pivovaru, proslulém především pivem domácí výroby a slavným filmem Postřižiny.

Tradiční Postřižinská zabíjačka s dechovkou lákala už od rána na jitrničky mnoho mlsných hostů

Tam to od rána žilo tradiční Postřižinskou zabíjačkou.

Masné lahůdky mistra řeznického Viktora Bellovice lákaly po celý den party přátel i celé rodiny.

Výčepem se mísil cigaretový kouř s vůní vepřového, sympatická servírka a její kolega se měli co otáčet, aby obsloužili všechny nedočkavé hosty.

„Plno máme už od rána, většinou jsou to lidé odjinud, místních je jen pár,“ stačila prozradit Lenka Kristinusová a už se zase rozběhla po placu s novou várkou plných talířů.

Jídelní lístek nabízel samé speciality. Podával se ořez z vepřového kolene s křenem, pečené jelítko se zelím a bramborem i řízek ve strouhance či přírodní.

Kdo měl chuť na polévku, pro toho se hřála prdelačka nebo ovarová s kroupami.

„Jo, gulášek byl dobrý, jen ty ceny se pořád zvedají,“ zhodnotil výkon kuchařů jeden z trojice dalešických mladíků. Se svými přáteli zde dal partičku karet nad colou, prý stejně jako každý den.

Rušno odpoledne rozčísla dechová kapela Horanka. K jídlu i pití hrála melodie ryze myslivecké, člověk se rázem viděl někde na honu, které střídaly vánoční koledy.

Mnozí hosté si je pobrukovali, jiní se jen zaposlouchali do písní o Ježíškovi a Betlému. Každému, kdo s plným břichem odcházel, se ve tváři zračila spokojenost.

A sotva se u masivních stolů uvolnilo místo, už si sedali další.

I když se dalešická zabíjačka zvala Postřižinskou, člověk si v tu chvíli připadal spíše jak v jiném filmu, něžně humorných Slavnostech sněženek.

Chyběl tu jen rozvážný Rudolf Hrušínský, divoký Petr Čepek, dojemný Jaromír Hanzlík a pravý divočák se šípkovou omáčkou. (Třebíčský deník)

Potenciální německý zájemce o bílinské lázně přijel v pátek do Bíliny. Chce zachovat lázně a navíc v areálu zprovoznit pivovar.

Skupinka Němců se setkala s představiteli města a všichni jednali o možnostech, co si s lázněmi počít. Investor konzultoval své představy s vedením bílinské radnice. „Chtějí kombinaci lázní a pivovaru. Vše si prohlédli, nafotili a ještě tento týden by měli poslat vyjádření. Jejich zájem tedy rozhodně trvá,“ vysvětluje bílinský starosta Josef Horáček. Vysvětlil, že německý investor v současnosti opravuje i lázně v Náchodě a získal tak již mnoho zkušeností.

Řeč byla samozřejmě i o právní formě budoucích zprovozněných lázní. „V prvé řadě mají zájem na vytvoření akciové společnosti,“ přiblížil starosta zájmy investora, které korespondují se představami města. V každém případě má zájemce možnost vyjádřit se ke smlouvě o dlouhodobém pronájmu. Vše se teprve uvidí, až Němci pošlou svoje stanovisko. O lázně v Bílině se zajímají v posledních týdnech velmi intenzivně. Snad tedy konečně třeba jejich zájem bude novým odrazovým můstkem pro opuštěné bílinské lázně. (Teplický deník)