Zemřel nestor českého pivovarnictví pan Ivo Hlaváček
[pondělí, 7. leden 2008]
Ve věku nedožitých osmdesáti dvou let zemřel nestor českého pivovarnictví pan Ivo Hlaváček. Po dlouhá desetiletí se podílel na zachování a úspěchu značek Pilsner Urquell a Gambrinus. V pivovaru Plzeňský Prazdroj a Gambrinus pracoval více než třicet let. Také po odchodu do důchodu byl neustále aktivní a mimo jiné se zasloužil o založení pivovarské knihovny.
„Pivovarnictví představovalo pro Iva nejen zaměstnání, ale také poslání a celoživotní radost. Vychoval celou generaci českých pivovarníků, kteří nyní šíří slávu českého piva dál po světě,“ připomněl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.
Ivo Hlaváček se narodil 5. 6. 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině známého sládka Františka Hlaváčka. Od roku 1929 žil v Plzni. V roce 1945 maturoval na plzeňském reálném gymnáziu a pokračoval studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku a pět let tam pracoval jako vedoucí laboratoře a kontrolor. V roce 1958 přešel do Plzně jako vrchní sládek. Po třicet let (až do roku 1987) řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní náměstek, výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel.
V Plzeňském Prazdroji se mu podařilo udržet náročný technologický výrobní postup piva Pilsner Urquell i v dobách, které udržení vysoké kvality a ověřených technologických postupů příliš nepřály. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969/1970 odmítl všechny neověřené experimenty a zasadil se o použití klasických maloobjemových měděných varních souprav. Na počátku 80. let minulého století díky svému odborného rozhledu zajistil výstavbu nové sladovny, díky které má Plzeňský Prazdroj i dnes možnost připravovat svůj vlastní, jedinečný slad plzeňského typu.
Smuteční obřad a pohřeb se bude konat v obřadní síni plzeňského krematoria v pondělí 14. ledna ve 14:00 hodin.
Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[Prazdroj Plzeň] 15:53 [permalink] [reaguj]
Nejmladší sládková v Česku bude vařit pivo ve Varnsdorfu
[pondělí, 7. leden 2008]
"O fous lepší pivo", jak tvrdí slogan, bude od půli ledna vařit Nikol Krmenčíková v novém minipivovaru Kocour ve Varnsdorfu. Nikol, absolventka pražské Střední průmyslové školy potravinářských technologií, je ve svých 19 letech nejmladší sládkovou v Česku. Také její nové pracoviště drží jeden primát. Varnsdorfský Kocour ruší poslední bílé místo na správní mapě republiky - bude totiž prvním minipivovarem v Ústeckém kraji.
Mladičká sládková Nikol smí podle zákona ochutnávat alkoholické nápoje teprve rok. Stihla za tu dobu najít zalíbení v určitém druhu piva? "Ochutnala jsem ho sice o něco dřív, jako děti jsme doma dostávaly po nedělním mastném obědě cucnout piva na trávení. Ale teď? Nejradši si dám světlý ležák. I když postupně přicházím na chuť také některým speciálům, jako jsou stout, ale nebo lambic," svěřila se.
Rozšíření spektra oblíbených piv může být Nikol v její profesi jedině k užitku. Pivovar Kocour totiž kromě klasického světlého a tmavého ležáku do budoucna slibuje labužníkům i speciality v podobě svrchně kvašených piv a piv vařených z jiných než ječných sladů. Ani těch se Nikol nebojí, i když její prioritou a sládkovskou metou je zachování tradice českého piva: "Nechci, aby se všude čepovalo jediné pivo od jediného obřího koncernu a to pili všichni. Přála bych pivu, aby si uchovalo rozmanitost a pestrou škálu chutí a vůní. A pivařům bych chtěla ukázat, že není důležité piva vypít hodně, ale vychutnat si ho."
Varnsdorfský Kocour vám nenatočí sklenice přímo pod svou varnou, jak už je běžné v mnoha dalších restauračních pivovarech. Sudové pivo se bude pít jinde, než se uvaří. "Ve Varnsdorfu ho budou čepovat v nedaleké restauraci," uvedl jeden z provozovatelů Jan Kočka. "A v Praze nebo někde jinde? Určitě tam, kde už funguje takzvaná čtvrtá pípa." A myslí tím hostince, které se rozhodly nabídnout ve svém výčepu kromě zavedené značky něco navíc - specialitu v podobě piva z malého či regionálního pivovaru. Lahvové pivo z Kocoura bude navíc k mání ve specializovaných obchodech.
Sládková Nikol Krmečníková dobře ví, že nebude jedinou paní nad pánvemi a káděmi varnsdorfského minipivovaru. Kocour chce příležitostně zvát také přespolní pivovarníky, aby ve zdejší varně "zhmotnili" své, pro české pivaře často nezvyklé receptury. První přijde nejspíš na řadu Ken Duncan, sládek skotského pivovaru Inveralmond. "Poznáme tak piva z míst, do kterých se v tu chvíli zkrátka nemůžeme vypravit. Věřím, že cizí sládkové budou vařit pivo blízké svému srdci," vysvětluje Jan Kočka.
Zdroj a foto: České Noviny.cz
[Kocour Varnsdorf] 13:09 [permalink] [comments: 2]
Recenze: Pivovar Pegas Brno
[pondělí, 7. leden 2008]
Kdo v životě nebyl v Brně (o nic nepřišel:)) Navštívil jsem pivovar Pegas, který vaří několik standardních piv včetně slušného pšeničného (to se tak často nevidí).
Záměr vybudovat pivovar sahá do revolučního roku 1989. Další tři roky trvalo, než se veřejnosti otevřel v celé své kráse včetně přidružené pivnice a restaurace. Moje zkušenost je rozprostřena do dvou návštěv v rozmezí cca půl roku. Prostředí pivnice je relativně útulné, což je způsobeno obložením z tmavého dřeva a decentním osvětlením. Konečně kdo kdy viděl „hospodu s denním světlem“, jisté proPijácké a alkoholové opojení tutlající přítmí je určitým standardem.
Ochutnal jsem celou nabídku. Od klasického ležáku přes jeho tmavou verzi až k šestnáctistupňovému speciálu. A nesmím zapomenout ani na v úvodu zmíněnou pšenici. Na oficiálních stránkách jsem se dokonce dočetl, že se v Pegasu prováděly i experimenty s ochucenými pivy.
Trochu odbočím. Degustoval jsem celé portfolio ochucených piv v Pivovarském domě s velmi rozporuplným pocitem. Naopak borůvkový speciál z Černé Hory mě docela mile překvapil. Konečně i malinové „čůčo“ Witterkerke Rose je ve své kategorii velmi dobrým nápojem. Třešňový Kriek je ochucenou a oslazenou variantou spontánně kvašeného piva Lambiek, a chutná skvěle. Prostě ne vše ochucené je dobré a hodně záleží i na osobních preferencích případného konzumenta.
Pšeničné pivo a klasický ležák
Ale zpět do Pegasu. Pšeničné pivo je nejblíže bavorskému stylu (neplést například s voňavým a kořeněným Hoegaardnem). Je osvěžující a dobře pitelné. Díky výrobě svrchním kvašením lze ve vůni (i chuti) zachytit ovocné tóny. Úplně mě nenadchlo, ale rozhodně nezklamalo. Na takové to normální pití doporučuji zdejší světlý ležák. Na nic si nehraje, dobře se pije. Vyhovoval mně jak plností v chuti, tak vyváženou chmelovostí. Jídlo jsem nezkoušel a obsluhu mohu s klidem hodnotit známkou 2. Ale podle mých informací je její kvalita kolísavá – číšník od číšníka. Na fotce přikládám místního vedoucího „sekce výčep“. Cena za půllitr se pohybuje okolo 24 Kč.
Hodnocení Pegas 7/10
(původní článek krácen jen na Pivovar Pegas)
Zdroj a foto: Gurmetclub.cz
[Pegas Brno] 08:32 [permalink] [comments: 3]
Radegast je oficiálním pivem HC Vítkovice Steel
[sobota, 5. leden 2008]
Silného partnera získal od 1.1.2008 hokejový klub HC Vítkovice Steel. Na spolupráci se ostravský klub dohodl se značkou Radegast, která je druhým nejprodávanějším pivem v České republice. Radegast se podpisem smlouvy stal oficiálním pivem klubu. Spolupráce přinese výhody zejména pro fanoušky. Radegast plánuje řadu akcí a projektů, jejichž cílem je přiblížení příznivců ke klubu, vč. netradičních setkání s hráči.
S oficiálním pivem HC Vítkovice Steel se fanoušci setkají hned na prvních domácích zápasech klubu v ČEZ Aréně. V přestávkách mezi třetinami budou mít návštěvníci zápasu příležitost získat oblečení z kolekce značky Radegast. Jak říká manažer značky Radegast, Karel Kraus, další projekty budou následovat: „Vstupujeme do rozběhnuté sezóny a proto budeme velmi těžce do kalendáře klubu výrazněji zasahovat. Mohu ale fanouškům slíbit, že se dočkají celé řady zajímavých akcí, v jejichž rámci se setkají s hráči a nahlédnout pod pokličku svého oblíbeného klubu.“
Spolupráce se značkou Radegast má samozřejmě nemalý význam pro samotný klub. Jak říká marketingový šéf HC Vítkovice Steel Aleš Pavlík, klub spoléhá na pomoc značky v oblasti přilákání fanoušků do ČEZ Arény: „Návštěvníky dostanou do hlediště zejména kvalitní výkony našeho týmu. Důležitým článkem jsou však i akce a originální projekty pro fanoušky, které ke špičkovým klubům patří. Jsem přesvědčen, že v této oblasti bude partnerství se značkou Radegast pro příznivce velmi zajímavé.“
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[Radegast Nošovice] 22:47 [permalink] [reaguj]
Zaniklý pivovar v Českém Brodě: to je neslavný konec slavné tradice
[sobota, 5. leden 2008]
Snaha českobrodské radnice obnovit zájem občanů města o jeho historii a s ní spjaté tradice je chvályhodná. Proto bych chtěl touto stručnou statí přiložit ruku, či spíše klávesy k dílu a připomenout čtyřicáté výročí uzavření zdejšího pivovaru, které spolu se zrušením českobrodského okresu v roce 1960 přispělo podstatnou měrou k úpadku prestiže města a tím i patriotismu jeho obyvatel.
Pohled do dávné historie pivovaru
Českobrodský pivovar, založený před polovinou 17. století jako společný podnik měšťanů vlastnících domy s takzvaným várečným právem, navazoval na předbělohorské soukromé pivovary, jejichž tradice sahala až do 14. století, a kterých ve městě bylo několik desítek.
Zhruba do počátku 19. století jej měšťanstvo provozovalo se střídavými úspěchy samo, posléze se o zisky i ztráty plynoucí z této činnosti dělilo s dlouhou řadou nájemců. Posledním z nich byla koncem 19. století, kdy se již podnik ze svého původního sídla v centru města přestěhoval do nové, prostornější lokality „pod skálou“, Akciová společnost pro výrobu piva a sladu, která se roku 1904 s měšťany spojila do nové společnosti s názvem Právovárečné měšťanstvo v Českém Brodě.
Pod taktovkou nově vzniklé firmy, sdružující bývalé právovárečné měšťany i členy původní akciové společnosti, fungoval pivovar až do roku 1948 a zejména v meziválečném období zažívalo toto průmyslové odvětví v našem městě novodobý zlatý věk, když roční produkce piva, stoupající již od vybudování nového závodu, dosáhla ve druhé polovině 20. let minulého století více než 45 000 hektolitrů.
Jaká byla doba po znárodnění?
Po znárodnění roku 1949 byl pivovar, který ještě za 2. světové války dodával pivo do oblasti sahající od východního okraje Prahy až do Kolína a Lysé nad Labem, nejprve silně postižen takzvanou rajonizací odbytišť, která během 50. let snížila počet odběratelů piva z původních 160 na 97. Tedy takřka o polovinu, což znamenalo postupný pokles produkce, která se na přelomu 40. a 50. let pohybovala okolo 35 000 hektolitrů ročně, zhruba o 10 000 hektolitrů. To nejhorší však mělo teprve přijít.
Na úsvitu šedesátých let si Český Brod připomněl 600. výročí městského pivovarnictví. Navzdory optimistických prognózám doprovázejícím oslavy velkého jubilea se však nad českobrodským pivovarem, jenž byl jako součást kolínského pivovaru začleněn do národního podniku Středočeské pivovary s centrálou ve Velkých Popovicích, již stahovala mračna.
Počátek 60. let byl pro něj totiž dobou krajně nepříznivou – k dřívějším problémům se přidružily nové, ohrožující nakonec již samu jeho existenci.
V první řadě lze jmenovat zejména další pokles počtu odběratelů – hostince v Českém Brodě a okolí se postupně zavíraly a zaváděl se prodej lahvového piva do potravinářských prodejen, což ovšem vzniklé ztráty nemohlo nahradit.
Roku 1962 tak pivovar zásoboval 8 hostinců – byly to hospody „Na Bulánce“ V Palackého ulici, „Pražská“ u nemocnice, „U Prokopa Velikého“ na Husově náměstí, „Modrá hvězda“ tamtéž, „Sport“ u dnes již zrušeného fotbalového hřiště, „U Steinerů“ na Havlíčkově předměstí za drahou, „Lidový dům“ a nádražní restaurace.
Lahvové pivo pak odebíralo ještě 10 prodejen sítě „Pramen“ a 2 závodní jídelny.
Plány rozvoje hospodářství velkou hrozbou
Ještě větší hrozbu však představovaly plány rozvoje národního hospodářství, které zahrnovaly i rozvoj pivovarského průmyslu. Ve výhledovém plánu bylo již v závěru 50. let počítáno s omezením počtu pivovarů a jejich soustředěním do větších, ekonomicky lépe vyhovujících celků. Pivovary byly proto rozděleny do tří kategorií, a to na pivovary vývojové, pivovary na dožití a pivovary k uzavření.
Českobrodský pivovar byl zařazen do druhé jmenované skupiny – na dožití, v důsledku čehož neměl do budoucna dostávat z Velkých Popovic žádné větší investice nebo prostředky na potřebné opravy.
Několik dalších let tak jen živořil a byl v případě oprav odkázán jen na to, co si sám zajistil, respektive zaplatil.
Vzhledem k zastarávajícímu zařízení, od jehož poslední velké renovace uplynulo půl století, se tak stávalo stále obtížnějším udržet plný provoz, aby bylo možno plnit podmínky státního plánu a uspokojovat odběratele včasnými dodávkami, ale i jakostí produktů.
V pozdějších letech sice došlo k částečnému zlepšení, ale hlavní problémy, představované špatnou energetickou vybaveností a zastaralým strojním zařízením, nadále zůstávaly.
Argumenty pro zachování
Vedení závodu se bránilo a poukazovalo především na dlouhou tradici pivovarnictví v Českém Brodě, výhodnou polohu podniku vzhledem k železniční a silniční síti, jakož i na jiné výhody, plynoucí z pokračování činnosti pivovaru, například zaměstnání pro zdejší obyvatelstvo. Přestože tyto argumenty měly nesporně racionální jádro, bylo již při prvních jednáních na podzim 1959 počítáno s uzavřením pivovaru k roku 1962 a vedení podniku bylo sděleno, že se do budoucna nepočítá s pivovary o ročním výstavu pod 100 000 hektolitrů, a že by v Českém Brodě měla zůstat jen stáčírna lahvového piva, popřípadě výrobna sladu.
Českobrodští se však nehodlali vzdát bez boje a postupně se obrátili na kompetentní správní i stranické orgány a jiné odpovědné činitele s dopisy, kde žádali zachování existence závodu a nastiňovali i možnosti jeho dalšího rozvoje. Ty byly podmiňovány především investicemi do technického vybavení. Sázka na aktivní odpor se jim vyplatila – dotázané instance přikázaly věc vyšetřit a nakonec bylo původní rozhodnutí novým vedením Středočeských pivovarů anulováno a uzavření pivovaru odsunuto na pozdější dobu – optimistické varianty počítaly minimálně se zachováním do roku 1970.
Výrobna a stáčírna lahvového piva byla sice roku 1963 přesunuta do Kostelce nad Černými lesy, na druhé straně však byly pivovaru přiřčeny dodávky sudového piva na Slovensko – roku 1964 to bylo 15 000 hektolitrů ročně.
Roku 1966 činil roční výstav 42 130 hektolitrů piva, přičemž čtyřicetitisícová hranice byla překonána naposledy roku 1929. To byl však poslední úspěch českobrodského pivovaru.
Od 1. ledna 1967 byla totiž v rámci liberálních ekonomických reforem zrušena rajonizace odbytišť v potravinářském průmyslu a přikročilo se k zavedení volné soutěže podniků, kde hlavním ukazatelem měla být jakost piva. Na to ovšem podnik, po stránce investic do vybavení po léta Středočeskými pivovary více méně zanedbávaný, již neměl síly a záhy začal ztrácet svá česká odbytiště – z 39 odběratelů na počátku roku jich na podzim téhož roku zbývalo ve 27 obcích již jen 33.
Také s dodávkami na Slovensko to šlo od desíti k pěti. Fakticky jedinou ekonomicky ziskovou činností závodu tak byla výroba sladu, z čehož pak velkopopovický národní podnik vycházel při dalších jednáních o jeho zrušení, která se opět rozběhla.
Malé pivovary začaly skomírat
Již od poloviny 60. let mohli ostatně českobrodští pozorovat varovné signály, že se situace bude dále ztěžovat, když byly po celé republice zavírány malé pivovary, nucené ustoupit novým, moderním velkokapacitním závodům, stavěným především na Slovensku. Bylo tak nevyhnutelně již jen otázkou času, kdy bude na řadě i pivovar českobrodský. Do roku 1980 bylo údajně ve Středočeském kraji počítáno se 7 činnými pivovary, k nimž byl ještě s otazníkem počítán osmý Kolín.
Oficiálně začal proces směřující k uzavření pivovaru na informativní poradě, konané 15. listopadu 1967 v pivovarské kanceláři, která byla svolána za účelem objasnění odbytu českobrodského piva v následujícím roce. Bilance byla neradostná – závod ztratil pozice v Mrzkách, Rostoklatech, Velimi, Pečkách a Tatcích. Ale ani zbylá odbytiště nebyla jistá – zástupci cizích pivovarů (například Braník) je soustavně objížděli a snažili se je získat. Zástupci národního podniku poukazovali na špatnou kvalitu piva – docházelo prý k mnoha reklamacím. K tomu se přidalo také neseriózní jednání ze strany RaJ a prodejen Jednoty, které nedodržovaly vyhlášku o čtvrtletní výpovědní lhůtě hospodářských smluv a dále tak zvyšovaly nejistotu vedení pivovaru, zda se podle plánu vyrobené pivo vůbec prodá.
Pro rok 1968 bylo nakonec naplánováno 20 000 hektolitrů piva na Slovensko a alespoň 15 000 hektolitrů pro místní okruh, aby mohl být závod udržen v provozu.
Pokud šlo o dlouhodobější perspektivu ohroženého pivovaru, názory nadřízených instancí se různily. Zatímco vedení Středočeských pivovarů navrhovalo, aby byl v provozu do roku 1972, kdy bude mít velkopopovický pivovar dostatek vody z nádrže Želivky, aby mohl zvýšit výrobu a převzít českobrodská odbytiště, požadovali zástupci kolínského závodu nekompromisně jeho okamžité uzavření pro nízkou kvalitu piva. Sami českobrodští nebyli ve svém postoji jednotní – vedoucí provozovny Oldřich Malý s uzavřením z odbytových důvodů souhlasil, zástupci českobrodského MNV se obávali dopadu takového rozhodnutí na obecní volby v následujícím roce. Druhé kolo jednání proběhlo 6. prosince 1967 a jeho účastníci dospěli k závěru, že další výroba piva je zde naprosto nerentabilní, nedojde-li k investicím do technického vybavení. Výsledky byly veškeré žádné - bylo zřejmé, že si nikdo nechce vzít na zodpovědnost jeho uzavření, ale nikdo se také nehodlal angažovat pro zlepšení jeho situace.
Do výrobního roku 1968 vstupovali českobrodští s obavami, jak bude rozhodnuto o osudu jejich pivovaru. Nejistota ale neměla mít dlouhého trvání. Již 4. ledna rozhodl národní podnik Středočeské pivovary o definitivním zastavení výroby k 1. únoru 1968, vyjma sladovny; uvolněná odbytiště byla přiřčena Kolínu, dodávky na Slovensko převzaly pivovary v Berouně a Krušovicích.
Poslední várka
Poslední várka v českobrodském pivovaru proběhla 4. ledna a jejím výsledkem bylo 160 hektolitrů desetistupňového piva, které se do sudů naposledy stáčelo 6. února a o tři dny později bylo odebráno českobrodskou restaurací „Prokop Veliký“, spadající pod podnik RaJ Kolín, a hostinci ve Štolmíři a Tuchorazi.
Podle záznamu v pivovarské kronice byl poslední půllitr českobrodského piva načat 4. dubna téhož roku.
Jako trpká ironie vyznívá skutečnost, že reformní procesy, v jejichž rámci byl pivovar spolu s řadou dalších podniků zrušen, byly po několika letech opět odvolány. Ušetřena zůstala pouze sladovna, která dle záznamů kroniky sloužila svému účelu ještě takřka dvě desetiletí.
Zdroj a foto: Kolínský deník | Autor: Michal Fokt
[Ostatní pivní dění] 10:30 [permalink] [comments: 4]
Ostravar hledá manažery mezi studenty
[sobota, 5. leden 2008]
Práci v mezinárodní společnosti a možnost zahraničních stáží ještě v době studia nabízí uchazečům z řad vysokoškoláků ostravský pivovar Ostravar. „Mezi studenty a absolventy vysokých škol hledáme vhodné kandidáty, u nichž předpokládáme, že se v budoucnu vypracují do manažerských pozic. Zaměřujeme se i na Ostravu, neboť zdejší VŠB s dvaceti tisíci studenty představuje velký potenciál,“ říká Eva Pánková ze společnosti InBev, které Ostravar patří. Po ukončení tréninkového programu mohou jeho absolventi nastoupit buď do pivovaru Ostravar, nebo Staropramen.
Zdroj: MF dnes.cz
[Ostravar Moravská Ostrava] 10:28 [permalink] [reaguj]
Pivný klub
[pátek, 4. leden 2008]
Koľko ľudí – toľko chutí! Ale koľko chutí má pivo a koľko druhov piva poznáme? Len dve, odpovie pivár, dobrú a zlú. Potom, ak začneme loviť v pamäti, tak vymenujeme ešte desiatku, dvanástku, pivo svetlé a tmavé, s alkoholom, alebo aj bez…
Slovensko patrí medzi konzervatívne krajiny a niektoré udalosti sa dejú preto opatrnejšie a pomalšie. Takto je to aj s prienikom pivnej rôznorodosti, pivnej jedinečnosti v gastronómii, pivnej harmónii, pivnej kultúry, znalostí v správnom degustovaní rôznych druhov a kategórií piva a pod.
Pivovar Kaltenecker, ako jeden z progresívnych reštauračných minipivovarov na Slovensku ponúka všetkým záujemcom a priaznivcom pivnej rôznorodosti, rozmanitosti a jedinečnosti, pivným gurmánom terajším aj budúcim nielen svoje produkty v podobe netradičných pivných špeciálov, ale aj možnosť zapojiť sa do aktivít pivného Kalt bier klubu.
Pivný klub je zoskupenie fanúšikov (fanklub) pivovaru Kaltenecker, ktorí sa chcú dozvedieť viac o čarovnom svete piva, nielen ležiakov, ktoré tvoria 95% ponuku značiek na Slovensku, ale aj o kategóriách, ako sú napr. Lambik, Porter, Stout, Ale, Weizen, Märzen, Bock a ďaľších približne 50 kategórií známych vo svete.
Kalt bier klub ponúka svojim členom pravidelné klubové aktivity, prednášky so zaujímavými osobnosťami z pivovarskej brandže nielen zo Slovenska, ale aj zo zahraničia, moderované degustácie zaujímavých a netradičných pivných špeciálov zo sveta, ako aj vlastné prezentácie členov klubu. Hlavným cieľom je však pozdvihnúť medzi členmi klubu pivnú kultúru na úroveň, ktorú si pivo, ako nápoj vysoko gastronomický vo vyspelom svete užíva. Pivná kultúra je synonymom pivnej rozmanitosti, kultúry pitia piva a kultúry prístupu k pivu od samotného konzumenta.
Členstvo v Kalt bier klube sa získava po vyplnení prihlášky, ktorú záujemca starší ako 18 rokov, vyplní TU . Následne po uhradení ročného členského poplatku vo výške 300 Sk mu bude doručená klubová členská karta.
Kalt bier klub od 1.1.2008 vykonáva svoju činnosť zatiaľ v dvoch mestách na Slovensku:
• Rožňava, Pivovarská reštaurácia Kaltenecker,
Zakarpatská 28, pri ČS SHELL
• Košice, Vigvam pub, Toryská 8, Košice-Západ
Každý nepárny mesiac organizuje klubovú činnosť rožňavský klub a každý párny mesiac košický klub.
Členovia majú vstup na klubový večer bezplatný, majú právo si vziať so sebou jedného hosťa – nečlena za zvýhodnené vstupné 50 Sk. Nečlenovia klubu – záujemcovia sa môžu akcií taktiež zúčastniť so vstupným poplatkom 100 Sk za osobu.
Vážení priaznivci pivnej kultúry, pivný klub prináša pravidelne formou krátkych správ a článkov aj klubové aktuality, zaujímavosti, komentáre a pod. Aj vy sa tu v časti FÓRUM môžete aktívne zapojiť svojimi diskusnými príspevkami, postrehmi, námetmi alebo pripomienkami k čarovnému svetu piva.
Zdroj a obr: Kaltenecker.sk
[Kaltenecker Rožňava] 14:33 [permalink] [reaguj]
India Pale Ale už aj na Slovensku
[pátek, 4. leden 2008]
Pivovar Kaltenecker už tradične ponúka priaznivcom pivnej rôznorodosti nové druhy piva, ktoré sú pre Slovensko netypické, ale vo svete prežívajú renesanciu a tešia sa mimoriadne veľkej obľube. Po historicky prvom slovenskom vrchne kvasenom pšeničnom pive Weizen, ktoré sme ponúkli v polovičke roka 2007 (a pre mimoriadny úspech sme ho ponechali v stálej ponuke naďalej aj na rok 2008) prinášame ďalší vrchne kvasený pivný špeciál na náš slovenský pivný trh: obľúbený anglický typ India Pale Ale.
Priaznivcom pivnej kultúry a pivnej rôznorodosti pivo India Pale Ale nie je celkom neznáme, prvýkrát sme ho ponúkli v obmedzenom množstve 0,5 hl už v januári 2007 počas 1. Pivných slávností, ktoré sa konali pri príležitosti 10. výročia založenia pivovaru Kaltenecker v Rožňave. Druhýkrát sme ponúkli toto pivo počas Junifestu v Bratislave v júni 2007, ale v prevedení IPA Double s duplovanou horkosťou. Aj tentokrát sa jednalo o obmedzené množstvo 1 hl, nakoľko pivo na obe spomínané akcie bolo dovezené ako hosťujúce pivo z Prahy z Pivovarského domu (mnohým známy progresívny reštauračný minipivovar na Ječnej ul.).
Tentokrát bude IPA varená v Rožňave v pivovare Kaltenecker v množstve 13 hl. Využívame návštevu majiteľov firmy Pivo Praha s.r.o (Pivovarský dum) v Rožňave a hosťujúcim sládkom bude Ing.Jan Šuráň, ktorý patrí medzi špičkových pivovarských odborníkov u našich západných susedov a má na konte množstvo noviniek, ktorými pravidelne obohacuje českú pivnú scénu. Partnerstvo medzi pivovarom Kaltenecker a Pivovarským domom v Prahe trvá presne rok a za ten čas sme počas roka 2007 ponúkli našim pivným gurmánom množstvo zaujímavých hosťujúcich pív z Prahy, ako napr. pivá: vanilkové, banánové, čučoriedkové, limetkové, kávové, chilli, žihľavové, unikátny pivný sekt Šamp a samozrejme IPA a IPA Double.
Prvá slovenská India Pale Ale bude unikátna polotmavá nefiltrovaná kvasnicová 16-ka, ktorá bude vynikať svojou typickou intenzívnou, ale zároveň príjemne zvýšenou horkosťou. Variť sa bude 11. a 12. januára 2008, preto ju môžete očakávať už v prvej polovičke februára nielen v čapovanej, ale aj vo fľaškovanej verzii nielen v pivovarskej reštaurácii v Rožňave, ale aj u všetkých zmluvných predajcov pivovaru Kaltenecker na Slovensku.
Zdroj: Kaltenecker.sk | Autor: Laco Kovács
[Kaltenecker Rožňava] 14:06 [permalink] [comments: 1]
Role cukru při tvorbě chuti piva
[pátek, 4. leden 2008]
Je diskutován problém používání cukru při výrobě piva nejen jako levné suroviny, ale i jako suroviny přidávající pivům speciální senzorické vlastnosti.
Cukr se pravidelně používal v pivovarnictví jako zdroj zkvasitelného extraktu. Nedávné experimenty se zajímavými surovinami a zajímavou sladkou chutí (demeraga – guayanský cukr, med, javorový sirup) však tuto situaci změnily. Cukr také ovlivňuje pěnivost piva. Řada pivovarníků považuje cukr za méně hodnotnou surovinu, byť je dobře zkvasitelná a relativně levná.
Ve Velké Británii se cukr v pivovarnictví používal od poloviny 16. stol.. Britská tradice se přenesla i do Austrálie, kde se cukr používá dodnes. V kontinentální Evropě se dává přednost škrobnatým surovinám, což bylo převzato i v USA a v Japonsku, kde se využívá kukuřice a rýže.
Japonský systém danění piva založený na obsahu sladu donutil výrobce se poohlédnout po jiných alternativních zdrojích extraktivních zkvasitelných látek. Piva s vysokým obsahem sladu jsou totiž v Japonsku zdaněna vysokými částkami. To bylo důvodem zavedení cukru a sirupů jako kvasných složek, ač to zní neuvěřitelně.
Nejvhodnějším mediem pro kvašení je cukr anebo z něho odvozené deriváty (invertní cukr a glukosový sirup). Cukr ale také ovlivňuje jakost piva, jako jsou např. vnímání chuti piva, plnosti chuti, a samozřejmě ovlivňuje i kvašení. Výhodou cukru byly také jeho stabilní ceny, které nepřesáhly 10 US centů na libru, což platilo do února 2006. Koncem roku 2006 činily ceny libry cukru 17 – 18 US centů. U některých pivovarů nehraje hlavní roli cena cukru, ale jeho technologický přínos ke stabilitě piva, k vyrovnanému profilu sladiny a k rozpouštění dusíku. Oproti sladu má cukr stabilní složení, což je důležité pro vlastní kvašení; jednotlivé várky jsou vyrovnané.
Cukry hrají ústřední roli ve vývoji senzorických vlastností piva. Senzorika piva závisí na tom, co kvasinky zkvašují, co vylučují, jaké jsou hlavní senzoricky aktivní látky (estery a vyšší alkoholy) a na hořkosti. Až na hořkost ovlivňuje cukr všechny vyjmenované faktory. Během výroby piva se cukry účastní celé řady reakcí. Je to karamelizace, kdy jako reakce na zahřátí se tvoří barevné látky, ale i senzoricky aktivní látky. Barva piva může podnítit spotřebitelskou preferenci. Interakce redukujících cukrů a aminokyselin vede k Maillardově reakci za vzniku specifických chuťových látek. Reakce různých cukrů s aminokyselinami rozšiřuje paletu vzniklých senzoricky aktivních látek, čehož se využívá obecně v potravinářském průmyslu (pečivo, karamel, smažené bramborové lupínky, pečené maso apod.).
Pro zlepšení senzorických vlastností piva se používá i přídavek cukru po vykvašení. Cukr je využit pro sekundární kvašení během ležácké fáze piva anebo jako přídavek do filtrovaného lahvového piva. Tak se vytvářejí nové zajímavé příchutě, které mohou zaujmout nové generace pijáků piva. Přitom se vychází z prokázané stimulační úlohy sladké chuti při vnímání ostatních aromatických složek. Tak např. sacharosa a fruktosa podporují vnímání citrusové chuti, glukosa podporuje vnímání karamelové chuti a podporuje i hořkost. Různými cukry lze tedy diferencovat chuťový profil piva. Toho se využívá při ochucování piva po kvašení různými rostlinami, jako jsou bezinky, zázvor nebo broskvovými květy, kde přídavek cukru tyto chutě ještě zvýrazní. Tyto přídavky po fermentaci se uplatňují zejména u nízko alkoholových a nealkoholických piv.
Na druhé straně je třeba přiznat, že přídavek cukrů není spotřebitelskou veřejností chápán jako pozitivní krok. Přesto roste počet pivovarů, kde se používají při výrobě piva speciální sacharidové suroviny, jako je javorový sirup nebo med. Stoupá také obliba „přírodních“ piv, piv blízkých biopivům.
Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Ing. Ctibor Perlín, CSc.
[Ostatní pivní dění] 13:57 [permalink] [comments: 2]
Manažer výroby pivovaru Velké Popovice míří na Slovensko
[pátek, 4. leden 2008]
Jozef Špirko (46), dosavadní manažer výroby pivovaru Velké Popovice, odchází v rámci skupiny SABMiller na pozici manažera sesterského pivovaru ve slovenských Topolčanech, který spadá pod Pivovary Topvar, a.s.
Jozef Špirko absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou a v pivovarnictví se pohybuje již přes dvacet let. V letech 1986-1996 pracoval ve Východočeských pivovarech v Hradci Králové, poté působil na různých pozicích v pivovaru Radegast a později již v rámci sloučené společnosti Plzeňský Prazdroj jako manažer výroby ve Velkých Popovicích. Nyní přijal nabídku přesunout se v rámci skupiny SABMiller na Slovensko, odkud také pochází, na pozici manažera závodu v pivovaru v Topol‘čanech. Ten spolu s pivovarem Šariš tvoří Pivovary Topvar, a.s., sloučené k 1. lednu 2007.
Pivovary Topvar, a.s., patří společně s Plzeňským Prazdrojem, a.s., do skupiny SABMiller, jedné z největších světových pivovarnických společností. K principům personálního rozvoje patří rotace perspektivních kádrů v rámci skupiny, kdy pracovníci osvědčení v jedné zemi dostávají příležitost uplatnit své zkušenosti na dalších trzích. Slovenský pivní trh je do značné míry podobný českému, pro skupinu SABMiller zastoupenou Pivovary Topvar je však daleko náročnější vzhledem k výrazně silnějším pozicím největších konkurentů než je tomu v ČR.
Jozef Špirko je ženatý a má dvě děti. Hovoří česky, slovensky, anglicky a rusky. Ve volném čase se věnuje rodině, občas fotbalu a tenisu a také vaření.
Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
Pivomaty se Plzeňskému Prazdroji vyplatí
[pátek, 4. leden 2008]
V březnu minulého roku přišel Plzeňský Prazdroj na trh s novinkou v podobě automatů na pivo. Pivomaty mají narozdíl od ostatních automatů jednu zvláštnost, kterou je čtečka občanských průkazů. Toto zařízení má znemožnit přístup k alkoholu dětem a mládeži.
Které pivo si v přístroji můžete zakoupit?
V automatech jsou nabízeny všechny značky Plzeňského Prazdroje. „Nabídka piv na konkrétních místech se liší podle povahy lokality, ve všech je nabízen nealkoholický Radegast Birell,“ upřesňuje pro portál Studentské městečko.cz tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Největší zájem je o pivo značky Velkopopovický Kozel světlý.
Nemohou automat nezletilí zneužívat?
Jednoznačně nejdiskutovanější otázka ohledně nových automatů na pivo je, jestli nemohou děti čtečku nějak obelhat. Samozřejmě se nabízí možnost, že si neplnoletí půjčí občanský průkaz od svého staršího kamaráda, nebo ho ukradnou rodičům. Tiskový mluvčí Prazdroje na to však reaguje pouze z hlediska toho, jak funguje sám automat. Říká, že čtečka kontroluje plnoletost kupujícího na základě údajů z osobního dokladu. „V tomto smyslu tedy nezletilí pivomaty zneužít nemohou, neboť nemají průkaz, kterým by prokázali svoji plnoletost.“
Jak se pivomaty osvědčily?
Podle Marečka se zavedení automatů pivovaru vyplatilo. „Nový prodejní kanál se osvědčil, jen za první půlrok se v pivomatech prodalo 31 tisíc plechovek.“ Zároveň dodává, že hned začátkem roku plánují umístit dalších dvacet pivomatů. V současnosti je v provozu čtyřicet automatů. Kde můžete na pivomaty narazit? „Automaty jsou zatím nejčastěji umístěny v ubytovacích zařízeních - koleje, hostely, ubytovny, kde je jejich prostřednictvím zajištěn nepřetržitý prodej nápojů. Několik jich je také v nákupních centrech,“ říká Mareček. Nejvytíženější jsou podle něj pivní automaty, které jsou umístěny na vysokoškolských kolejích. Tyto se na prodeji se podílely více než polovinou.
Zdroj: Studentské městečko
Pro pivovarníka neznám lepší místo
[čtvrtek, 3. leden 2008]
Místo, kde žiju očima ředitele Pivovaru Zubr Pavla Svobody
Když jsem se rozhodl studovat Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor kvasná chemie, bylo mi jasné, že se jednou budu živit výrobou piva. Při volbě prvního zaměstnání jsem zůstal věrný střední Moravě a s odstupem času můžu prohlásit, že pro pivovarníka z hlediska odborných příležitostí neznám lepší místo. Na Přerovsku se po staletí vaří poctivé české pivo, zatímco jiní už dávno přešli na lukrativnější velkoobjemové způsoby produkce. Do posledního detailu promyšlený a svým způsobem unikátní klasický způsob výroby piva byl pro mě vždy výzvou.
Jen tradiční metody vám totiž umožní ovlivnit výsledek a současně si pohrát. A pokud máte dobrý tým, pivo je pak doslova vyladěné a konzumenty určitě potěší. Právě v Zubru jsem sbíral první výrobní zkušenosti, které mě už v mých sedmadvaceti letech posunuly až na pozici sládka a o rok později i ředitele.
Stále hledám nová originální řešení
A víte, co mi dnes pomáhá v řízení? Nejsou to jen manažerské zkušenosti, nebo znalosti výroby a podobně, ale hlavně mi pomáhá stále nová motivace hledat originální řešení - v mém případě to jsou hlavně technologická, ale také marketingová. Je to velké štěstí mít práci, která vás opravdu zajímá.
Musíte ovšem počítat i s tím, že přicházejí situace, kdy jedno rozhodnutí může ovlivnit další chod podniku. Například před deseti lety, když přišly povodně, nastoupilo krizové řízení během několika minut. Tehdy nikdo neočekával, že nás to postihne tak rychle a zásadně.
Ten den jsme shodou okolností chtěli po práci s několika kolegy oslavit narozeniny. Sestava se mávnutím proutku stala krizovým štábem, jehož úkolem v první fázi bylo zajistit především bezpečnost zaměstnanců tak, aby nedošlo k ohrožení jejich životů.
V pivovaru nás to nakonec uvěznilo na tři dny a oslava to rozhodně nebyla. Následky škod likvidujeme prakticky dodnes.
Areál pivovaru důstojně reprezentuje město
Pivovar prochází dlouhodobou rekonstrukcí a na posledních úpravách se pracuje právě nyní. Myslím, že v současnosti jeho areál důstojně reprezentuje město, dokonce jsme získali ocenění za nejzdařilejší provedení fasády na jedné z pivovarnických budov lemujících hlavní třídu.
To, že pivo Zubr a Přerov k sobě neodlučně patří, potvrdily i výsledky jednoho z průzkumů veřejnosti. Většina dotázaných si totiž s Přerovem spojila právě pivovar Zubr, a tak trochu zapomněli třeba na učitele národů Jana Amose Komenského. Z intelektuálního pohledu to zřejmě potěšující nebude, ale pokud mám hodnotit znalost a vnímání značky, pak je to pro nás určitě pozizpravy. tivní.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Zubr Přerov] 10:24 [permalink] [comments: 2]
Před šesti lety zemřel pivovarnický magnát Heineken
[čtvrtek, 3. leden 2008]
"Neprodávám pivo, ale dobrou náladu" - tak znělo krédo nizozemského podnikatele a pivovarnického mangáta Alfreda Henryho Heinekena, který zemřel 3. ledna 2002. Legendární Freddy, jak ho okolí přezdívalo, byl s majetkem odhadovaným na více než 3,6 miliardy dolarů nejbohatším mužem v Nizozemsku a své jmění si také náležitě vychutnával. Závist budila jeho vášeň pro letadla, krásné ženy a rychlá auta.
Do podniku, který založil jeho děd Gerard Adrian Heineken v roce 1864, nastoupil Alfred Henry ve svých 18 letech v roce 1942, kdy jeho otec ztratil majoritní podíl v podniku. Henry ho však za pár let získal zpět. Stěžejní byl pro něj dvouletý pobyt v pobočce firmy v USA, odkud si přivezl americkou manželku a nedocenitelné zkušenosti. V roce 1951 se stal klíčovou postavou reklamního oddělení Heinekenu a členem jeho dozorčí rady. Sám také navrhl proslulou heinekenovskou zelenou láhev a logo s rudou hvězdou. Dnes je Heineken čtvrtou největší pivovarnickou skupinou na světě, v ČR vlastní pivovar Starobrno a od loňska i pivovar Krušovice. Klíčovými značkami pivovaru jsou Heineken a Amstel.
Zdroj: Agris.cz
[Heineken] 10:22 [permalink] [comments: 1]
Pivovary Topvar investovali v topoľčianskom závode
[středa, 2. leden 2008]
Pivovary Topvar v posledných mesiacoch v topoľčianskom závode investovali do modernizácie viacerých výrobných technológií. Celkovo išlo o sumu 16 miliónov Sk. Cieľom tejto investície je udržanie vysokého štandardu a kvality značiek vyrábaných v topoľčianskom pivovare.
Zrealizované inovácie prispejú nielen k udržaniu vysokej kvality piva, kedže sa vďaka nim v jednotlivých fázach výroby zaistí šetrné zaobchádzanie s vyrábaným produktom, ale zároveň pomôžu optimalizovať spotrebu elektrickej energie.
„Investície prebehli v niekoľkých fázach a týkali sa viacerých procesov – hlavne v oblasti chladenia. Okrem iného sa napríklad investovalo do rekonštrukcie chladenia na sladovni, kde sa inštalovali nové chladiče na prevzdušňovanie hromád klíčiaceho jačmeňa. Inováciou taktiež prešli procesy chladenia piva. V rámci nich sa inštaloval vyrovnávací tank na sudové pivo a nové sudovacie potrubie zo spilky do pivnice,“ uvádza Ján Čerkala, technický riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.
Spoločnosť SABMiller pôsobí na slovenskom pivnom trhu od roku 1997, keď vstúpila do pivovaru Šariš. Počas svojho doterajšieho pôsobenia preinvestovala viac ako 1,5 mld. Sk a stala sa jedným z najväčších investorov na východnom Slovensku. V minulom roku po získaní topoľčianskeho pivovaru spoločnosť informovala, že plánuje jeho ďalší rozvoj a oznámila tiež, že bude investovať do moderných výrobných technológií. Od vstupu do topoľčianskeho pivovaru v marci 2006 už investovala do modernizácie pivovaru viac ako 30 mil. Sk. V najbližšom období sú plánované ďalšie investičné projekty zamerané na modernizáciu technologických zariadení tak, aby bola zabezpečená najvyššia kvalita výroby piva.
Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar
[Topvar Topoľčany] 10:20 [permalink] [reaguj]
Novou dominantou Žatce má být Pivní maják
[středa, 2. leden 2008]
Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele i náměstí Prokopa Velikého blízko centra Žatce by se už příští rok mohly začít měnit v přitažlivé turistické centrum. Žatecké Pražské předměstí, kde zmíněné památky spojené s tradiční místní plodinou jsou, se má změnit v Chrám chmele a piva.
Jeho dominantu vytvoří zcela nová rozhledna, objeví se tu malý pivovar a restaurace, má být opraveno i náměstíčko. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Proti Chmelařskému muzeu se přestaví budova, z níž vznikne regionální informační centrum,“ popsal chystané změny starosta Žatce Erich Knoblauch.
Za přípravou projektu jsou i členové sdružení Chrám chmele a piva. Upozornili na sebe před několika lety svéráznou recesistickou akcí, vymysleli postavu starodávného pivaře Lojzy Lupulína a kmen Homolupulů. Kolem něj pak vyfabulovali celou historii pivařského národa. Hlavním cílem sdružení však nejsou zábavné akce, ale obnova zchátralých chmelařských budov. Jejich oprava má stát 220 milionů korun. Žatecko je totiž vedle německého Norimberka historicky nejdůležitějším chmelařským a pivovarským centrem na světě.
Musí ale přijít dotace Pětaosmdesát procent nákladů na stavbu chmelařských atrakcí chce Žatec získat z evropských fondů. „Výzvy se vyhlásí v únoru nebo březnu. O tři měsíce později bychom měli vědět, zda dotaci získáme,“ řekl Knoblauch.
Vedení Žatce už o peníze na stavbu chrámu žádalo třikrát, ani jednou však neuspělo. Jednou to bylo i proto, že přednost dostala přestavba centra Ústí nad Labem. „Věřím, že tentokrát to vyjde. Projekt je připravený tak, že lépe to nejde,“ doufá starosta. Na nutnou spoluúčast k evropské dotaci má Žatec připravených asi 30 milionů korun. Vedení města chce z evropských peněz zaplatit také rekonstrukci atletického stadionuMládí nebo stavbu pěti hřišť pro děti. Na tyto stavby už samo vyčlenilo pět milionů korun.
Na evropské dotace se připravují i další města v kraji. Například Litoměřice mají u několika bank slíbené úvěry za 120 milionů korun. „Tyto peníze použijeme například na plánovanou rekonstrukci zimního stadionu,“ uvedl místostarosta města Jiří Landa. Roudnice nad Labem má ve Fondu budoucnosti, který je určen pro rozvoj města, připraveno přes 20 milionů korun. Žádat chce o dotace na čtyřicet projektů. „Prioritou jsou rekonstrukce a přístavby dvou základních škol a zateplení nemocnice,“ uvedl mluvčí radnice Vlastimil Sýkora.
Zdroj: MFDnes.cz
[Ostatní pivní dění] 10:19 [permalink] [reaguj]
Štramberk rozsvítil Silvestr
[středa, 2. leden 2008]
Přitažlivým místem oslav příchodu nového roku se stává „Moravský Betlém“ - Štramberk, kam z Ostravy jede speciální vlak. Na slavící zde letos čekaly hudba, soutěže či trnkové pivo.
Do silvestrovské půlnoci schází už jen čtvrthodina, když na pódium k vystupující kapele na štramberském náměstí ladně vyskočí jeden ze slavících diváků.
Sebere zpěvákovi mikrofon a sám dokončí refrén písně Michala Davida: „Já chci žít nonstop!“
Když jej po chvíli odvádí pracovník bezpečnostní služby, mladý muž se usmívá. „No tak jsem to aspoň zkusil. Kdyby mě nechali, zpíval bych tam déle, ostatně vystupoval jsem už i v Maďarsku.“
O pár minut později se už amatérský zpěvák, který zatoužil po přízni publika, objímá se svými přáteli a připíjí s nimi na nový rok 2008.
Tentokrát přijelo méně místních, ale více cizinců Štramberské náměstí se stalo už počtvrté kulisou k velkým silvestrovským oslavám a také letos sem speciálním parním vlakem z Ostravy, ale i z blízkého i dalekého okolí dorazily stovky lidí.
„Letos se nám zdálo, že přijelo o něco méně lidí než loni, ale jakmile se přiblížila půlnoc, náměstí se stejně zaplnilo,“ řekla Milada Podolská ze společnosti Šmíra Print, která veselici pořádala.
„Ve speciálním vlaku, který přijel z Ostravy, byli také cizinci. Další zahraniční návštěvníci, zejména Poláci, dorazili se zájezdy. Návštěvníky z ciziny jsme tady v takovém množství měli na veselici poprvé,“ uvedla Milada Podolská.
„Příští ročník už bude pátý a je velmi pravděpodobné, že bude ještě zajímavější a lákavější než ten nynější.“ Lidé si kromě živé muziky mohli vychutnat i představení exotických tanečnic, v podnicích na náměstí hrála cimbálovka či harmonikář.
Štramberský Městský pivovar uvařil a na náměstí také prodával speciální trnkové pivo, které šlo mezi návštěvníky veselice na dračku.
Přišli rodiče a malými dětmi, ale také důchodci Silvestr do Moravského Betléma přišly oslavit snad všechny věkové kategorie. Někteří rodiče přišli i s malými dětmi na ramenou, nejvíce návštěvníků asi bylo mezi mladými do třiceti let, ale ani lidé středního věku či důchodci tady nechyběli.
Někdo chtěl být co nejblíže vřavě před pódiem, velký hrozen lidí byl na horním konci náměstí u kostela, další návštěvníci veselice sledovali dění z Trúby.
Dlouho před půlnocí, pak i přesně na přelomu roku a snad ještě dvě hodiny v roce novém pak střed města osvětlily a ohlušily rány z petard a velkého ohňostroje.
Před druhou hodinou ranní se ale stovky návštěvníků pomalu daly na cestu zpátky na štramberské nádraží, odkud vyjížděl po půl třetí ráno historický vlak tažený parní lokomotivou zpátky do Ostravy.
Pak ještě bylo ve Štramberku slyšet pár ojedinělých výbuchů petard a brzy ráno město utichlo. Tak zase za rok, na Silvestra.
Zdroj: MFDnes.cz
[Trubač Štramberk] 10:18 [permalink] [reaguj]
KORB - Bajonet, FLACH - Plochý a FLACH - Kombi
[pondělí, 31. prosinec 2007]
Tento pivovar používá standardně sudy, ke kterým potřebujete naražeč typu
KORB-Bajonet
Ale pokud budete chtít, naplní Vám i sudy s naražeči
FLACH-Kombi
a FLACH-Plochý
Údaj je v pivovaru ověřený
KORB - Bajonet a FLACH - Kombi
[pondělí, 31. prosinec 2007]
Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu
KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l
FLACH-Kombi - pro sudy 10l a 20l
Údaj je v pivovaru ověřený
KORB - Bajonet a FLACH - Plochý
[pondělí, 31. prosinec 2007]
Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete narážeče typu
KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l
FLACH-Plochý - pro sudy 10l, 15l. 30l a 50l
Údaj je v pivovaru ověřený
[Narážeče] 20:44 [permalink] [comments: 9]
KORB - Bajonet a FLACH - Plochý
[pondělí, 31. prosinec 2007]
Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu
KORB-Bajonet
FLACH-Plochý
Údaj je v pivovaru ověřený
[Narážeče] 20:36 [permalink] [comments: 1]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085