Bez kvalitního stlačeného vzduchu dobré pivo neuvaříte
[pondělí, 11. květen 2009]
S Joeri Oomsem o významu stlačeného vzduchu pro kvalitu piva a o kompresorech společnosti Atlas Copco
Na tom se shodují technologové v pivovarech, jež na jedné straně bojují s požadavky na snižování výrobních nákladů a na druhé straně čelí vysokým požadavkům svých zákazníků a konkurence na zvyšování kvality výrobků. Správná volba kompresorů však dokáže pivovaru ušetřit až stovky tisíc korun ročně.
Vhodné zařízení kompresorové stanice rovněž pomáhá výrazně snížit náklady na spotřebu elektrické energie a také mnohonásobně zvýšit kvalitu vyráběného stlačeného vzduchu. "Jde jen o to, vybrat pro daný pivovarský provoz optimální zařízení kompresorové stanice, a to jak z pohledu spotřeby elektrické energie, tak kvality stlačeného vzduchu a spolehlivosti. Výroba piva je komplikovaný technologický proces, citlivý na mnoho detailů, proto pivovary vyžadují špičkové stroje i servis na té nejvyšší úrovni," říká Joeri Ooms, ředitel divize Kompresory společnosti Atlas Copco. Její kompresory patří dlouhodobě mezi světovou špičku, využívají je pivovary u nás i v zahraničí.
Proč je kvalitní stlačený vzduch pro pivovarnictví tak důležitý?
Potravinářský průmysl, a neméně výroba piva, jsou velmi citlivé na výrobní podmínky. Celý proces potravinářské výroby je přísně střežen množstvím hygienických norem. Stlačený vzduch se podílí na technologickém procesu výroby piva v různých fázích v závislosti na způsobu výroby, skladování a distribuci piva. Často dochází k přímému kontaktu mezi pivem a stlačeným vzduchem. Proto je jeho kvalita pro výrobu piva klíčová. Potřebujeme vyloučit jakékoli riziko znečištění nebo znehodnocení zboží, a v konečném důsledku také zabránit poškození dobrého jména značky.
Kromě záruky dodávky vzduchu bez oleje jsou kompresory Atlas Copco oblíbené hlavně díky tomu, jak dokáží pivovarům šetřit náklady. Čím to je?
Je pravda, že využitím vhodných kompresorů a správnou péčí o ně lze ušetřit mnoho peněz.
Vše záleží na odborném posouzení současného stavu a na optimální volbě typu zařízení a regulace kompresorů. Atlas Copco provádí předběžná měření na původních kompresorech za účelem optimalizace výběru nového zařízení. Například jenom použitím kompresoru s plynulou regulací, tzn. kompresoru, který svoji výkonnost plynule přizpůsobuje spotřebě stlačeného vzduchu změnou otáček elektromotoru, dokážeme snížit spotřebu elektřiny až o 35 %.
Máte nějaký konkrétní příklad?
Konkrétní příklad máme z Německa. Počátkem loňského roku začal tamní pivovar Rolinck využívat čtyři bezmazné kompresory, které jim společnost Atlas Copco doporučila s ohledem na specifika jejich výroby. Během roku se jim celkové náklady snížily o 170 tisíc korun. Výdaje na energii přitom klesly na polovinu.
Kde všude je možné změnou kompresoru takových úspor dosáhnout?
Úspory lze rozdělit na přímé a nepřímé. Ty přímé jsou samozřejmě v servisních nákladech. Při použití bezmazných kompresorů není potřeba měnit fil-trační vložky ve filtrech na výtlaku kompresorů. Také spotřeba elektrické energie je nižší, protože není nutné pokrývat tlakovou ztrátu, jejímž zdrojem jsou filtry na výtlaku. V kompresorech je zpravidla menší olejová náplň. V mnoha případech odpadá potřeba provozovat a udržovat okruh chladící vody, protože kompresory jsou chlazené vzduchem. Ušetří se desítky až stovky tisíc korun ročně. Nepřímé úspory se kvantifikují hůře, ale jsou soustředěny zejména ve zvýšení kvality výrobku a snížení zmetkovosti. -
Zdroj: iHNed.cz
[Ostatní pivní dění] 07:14 [permalink] [reaguj]
Pijte pivo s mírou
[pondělí, 11. květen 2009]
"Poněvadž ne všude dobrá voda nalézá se, z té příčiny rozum lidský mistrně jest jiný nápoj odmyslil, kterémuž pivo říkáme."
Takto odůvodnil vznik piva tělesný lékař Jeho císařského a královského Veličenstva Ferdinanda I., doktor Jan Kopp z Raumenthalu ve své práci nazvané Gruntovní a dokonalý regiment zdraví, do češtiny přeložené Hynkem Krabice z Weitmile. Svou láskou k pivu se pan doktor Kopp netají: "Pivo bývá z vody, obilí a chmele vařeno, a to buď ze pšenice, jako naše blahoslavené pivo české, nebo z ječmene jako naše černé pivo. České obecné bílé pivo velmi příhodný nápoj jest i zdravý, kterýžto životům slušně dobrou živnost a také mnohou a hojnou krev dává, než toliko těm lidem, kteří jej dobře zažíti mohou, neboť břicho nadýmá, větry je vyplňuje a ty úzké průduchy zacpává. Ačkoli méně studí nežli ječné pivo, horkým a suchým lidem jest zdravější nežli ječné, a to proto, že takoví lidé obyčejně silnější žaludky mají a lépe zažívati mohou, aniž se zacpání obávají. Ječné pak pivo lehčeji se zažívá, aniž játra a žíly tak velmi zacpává, ani břicho tam moc nenadýmá, ani tak mnoho větrů nečiní, také lépe moč žene a krev a i veškeren život čistí a obecně za lepší pivo se pokládá než bílé."
Tadeáš Hájek z Hájku, autor vyhlášeného díla De cerevisia z roku 1585, popisuje svérázný povzbuzující prostředek, ve kterém pivo hraje hlavní roli: "Jsou lidé, kteří časně zrána pijí zahřáté pivo zázvorem a pepřem kořeněné, a to zvlášť tehdy, když z domu odebrati neb na cestu vydati se mají, i posilují pak nápojem tím vnitřnosti kupodivu velice."
Z doby bližší našemu století připomeňme profesory Hlavu a Thomayera, jakož i slavného Roberta Kocha, kteří svorně viděli v pivu prostředek proti choleře. K tomuto názoru je vedla zkušenost, že v dobách epidemií cholery jsou zaznamenány pouze vzácně ojedinělé případy onemocnění kohokoli z chasy či obyvatel pivovaru, kteří konzumovali pivo.
Občas se v tisku objeví varování před pitím piva v souvislosti se zvýšeným nebezpečím alkoholické demence. Samozřejmě se jedná o nadměrnou konzumaci, což v souvislosti s alkoholem obecně nebude nikdo zpochybňovat. Varování je spojeno s tím, že demence se u pijáků piva může objevit už po třicítce. Je třeba se u této problematiky trochu zastavit. I současné výzkumy prokazují pozitivní vliv piva, resp. malých dávek alkoholu kupříkladu na duševní schopnosti s tím, že střídmé, rozumné popíjení alkoholických nápojů (a tedy i piva) může i v pozdním věku zachovat bystrou mysl a oddálit duševní poruchy nebo jim zcela zamezit.
Jak to tedy je s blahodárnými účinky piva na naše zdraví, na to se ptáme MUDr. Petra Marečka, specialisty v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie:
Nejnovější výzkumy potvrzují závěry vědeckých zkoumání, že rozumná konzumace alkoholu pozitivně ovlivňuje fyzickou a duševní kondici zdravého člověka. Věta sice povzbudivá, ale: kdo, jaké instituce a kteří vědci a jak tato vědecká zkoumání provádějí?
Výzkumů, autorů i zadavatelů je jistě mnoho. Rozhodující jsou nezávislí výzkumníci z oblasti medicíny. Většinou jde o větší zařízení, nemocnice a především univerzitní pracoviště po celém světě. Kvalita prací je velmi odlišná, časté nedostatky lze najít v metodice prováděných studií (často při sledování škodlivých účinků alkoholu nejsou dostatečně zohledněny jiné rizikové faktory sledovaných probandů - způsob života, kouření, tělesná aktivita, skladba stravy apod). Tradiční jsou skandinávské studie o působení alkoholu na lidský organismus, které často podávají zprávy o negativním vlivu alkoholu na zdraví. Vysvětlení může být ve skandinávském způsobu konzumace - tedy nárazovém pití velkého množství alkoholu.
Jaké pozitivní účinky tedy pivo na organismus má a na co všechno v lidském těle působí? Lze pivo doporučit jako léčebný doplněk stravy?
Pivo obsahuje kolem 2 000 různých obsahových látek. Především vodu - 92 %. Dále cukry, alkohol, vitamíny (zvl. skupiny B), aminokyseliny, minerály, antioxidanty atd. Lidskému organismu tedy dodává v první řadě vodu a energii. Vitamíny B se uplatňují v oblasti správného fungování kůže a nervového systému a podílejí se na prevenci aterosklerózy. Minerály společně s vodou jsou vhodné k rehydrataci a remineralizaci organismu zvláště při větších ztrátách pocením - např. po fyzickém výkonu. Alkohol sám v malém množství zasahuje příznivě do metabolismu tuků a uvolňuje napětí - působí tedy protistresově. Na zklidnění psychických funkcí mohou příznivě působit i obsahové látky chmele - humulin, lupulin. Je prokázáno, že umírnění konzumenti jsou celkově zdravější než abstinenti a nadměrní pijáci. Pravidelná umírněná konzumace snižuje 3x riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda).
Konzumace tedy má být "střídmá, umírněná" či "rozumná". Jaké množství piva se za těmito ukazateli skrývá? Hrají při stanovení užitečné míry roli i osobní dispozice konzumenta?
Bezpečná hranice je 40g čistého alkoholu pro zdravého dospělého muže na den. U žen se díky vrozeně nižší schopnosti odbourávat alkohol jedná o třetinové množství.
A co druh piva či jeho kvalita? Jaká piva jsou z hlediska pozitivních účinků na lidský organismus ta nej?
Do jisté míry platí, že čím bychom chtěli dosáhnout lepších zdravotních dopadů, tím bychom měli pít více piva. To samozřejmě naráží na již uvedenou bezpečnostní hranici (40 g alkoholu). Různá piva jsou si svým složením velmi podobná a nelze tedy doporučit jeden typ či značku piva. Platí to například i o nealkoholickém pivu, které je "ochuzeno" pouze o alkohol. Ostatní prospěšné obsahové látky má zachovány.
Mudr. Petr Mareček (1968) pracuje ve společnosti Medicentrum, s.r.o., v Berouně. Od roku 1992 se specializuje v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie, zvláště potom na diagnosticko-terapeutické metody, jako jsou endoskopie horní části zažívacího traktu, rektoskopie, koloskopie, 24hodinová pH metrie, jícnová manometrie, anorektální manometrie.
Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova
[Ostatní pivní dění] 07:10 [permalink] [reaguj]
Krize nekrize, piva se v Čechách vyrobí a prodá čím dál více
[neděle, 10. květen 2009]
Bez výraznějších potíží zatím proplouvají obdobím celosvětové finanční krize dva největší pivovary v Libereckém kraji.
Díky teplému jaru hlásí nárůst své produkce. A ve Svijanech budou dokonce vzhledem k expanzi společnosti do dalších regionů přijímat nové zaměstnance.
„Krize nás zatím výrazněji netrápí. Na spotřebě našeho piva se neprojevila. V dubnu jsme měli dokonce historicky největší měsíční výstav, když jsme uvařili přes 36 tisíc hektolitrů piva,“ sdělil Deníku ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Rovněž oznámil, že v průběhu roku hodlá vedení společnosti investovat do zvýšení kapacity pivovaru.
„Potřebujeme nové studené prostory, na kterých je způsob, jakým pivo vyrábíme, závislý,“ konkretizoval záměr Roman Havlík. Skutečnost, že se ekonomická krize zatím na prodeji piva příliš nepodepisuje, potvrdil Deníku i sládek vratislavického pivovaru Petr Hostaš. „Není to tak drsné, jak jsme očekávali,“ uvedl.
Také v jejich firmě si uvědomují vliv teplého dubna na měsíční prodej. „Výstav nám stoupl asi o 10 procent. Naším cílem je udržet výrobu pivovaru na hodnotách, které jsme měli v minulém roce. Když bude něco navíc, bude to jen dobře. Velkým pivovarům se ovšem přibližovat nehodláme,“ dodal Petr Hostaš. Pivovar chce v letošním roce vsadit kromě klasické produkce také na speciální pivo pro „fajnšmekry“.
Zdroj: Krkonošský deník.cz | Foto: Libor Jakubec
[Liberecký kraj] 10:31 [permalink] [reaguj]
Sledování kvalitativních parametrů v procesu kvašení
[neděle, 10. květen 2009]
Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.
To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.
Zdroj: Agris.cz | Autor: ÚZEI
[Ostatní pivní dění] 10:25 [permalink] [reaguj]
Sledování kvalitativních parametrů v procesu kvašení
[čtvrtek, 7. květen 2009]
Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.
To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.
Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová
[Ostatní pivní dění] 07:34 [permalink] [reaguj]
Kam nás honí mlsná
[čtvrtek, 7. květen 2009]
Hezké jarní počasí svádí k výletům, a ty nejlepší suvenýry jsou k jídlu.
Pro pivo či pro uši
Milovníci atmosféry starých klášterů jistě vědí, že k velkým řeholním domům patří i obchůdky, v nichž řádoví bratři a sestry prodávají produkty svých zahrad a sadů - likéry, vína, čaje, medy, marmelády.
Premonstráti v klášteře Želiv v okrese Pelhřimov se pustili do výroby přírodního svrchně kvašeného piva a prodávají ho ve třech příchutích. Klasické pivo Gottschalk má patnáct stupňů. O dva stupně slabší je pivo medovinové (Castulus) a třešňové (Siard Falco). Piva s příchutěmi mají pochopitelně nasládlou chuť, ale i pro milovníky hořkosti budou jistě zajímavou změnou. Lákadlem jistě bude i prohlídka kláštera s průvodcem (komunisty zdevastované budovy různého stáří a slohů dokázali premonstráti za necelých 20 let obdivuhodným způsobem obnovit včetně přilehlých půvabných zahrad). V želivském klášteře se můžete i ubytovat.
K výletu láká díky své kulinářské specialitě i městečko Štramberk. Najdete je v Beskydech a proslavilo se zejména díky perníkovým kornoutům zvaným Štramberské uši.
Štramberk leží v prudkém kopci, a díky tomu má půvab středomořských městeček s podobnou polohou - úzké uličky, terasovité zahrady, úžasné výhledy do kraje.
Místní městský pivovar vaří vlastní nefiltrované kvasnicové pivo, jehož tmavou verzi označil dopisovatel Wall Street Journalu za nejlepší tmavé pivo ve střední Evropě. Když se domluvíte předem, můžete si užít i exkurzi s vysvětlením přípravy piva a ochutnávkou. Místní kuchyně nabízí především speciality připravené s použitím piva, je tedy co objevovat.
Štramberské uši jsou prý památkou na Turky, kteří v dobách svého tažení usekávali nebohým křesťanům uši a odváželi si jich plné pytle. Touto děsivou vysvětlivkou se však nenechte odradit a rozhodně ochutnejte. Perníkové uši mohou být sypané oříšky či mandlemi, a když jich pár balíčků přivezete domů, naplňte je šlehačkou, vanilkovou, kávovou či ořechovou zmrzlinou.
Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Karolina Kamberská | Kráceno
[Ostatní pivní dění] 07:34 [permalink] [reaguj]
Jarní pivní převlékání
[čtvrtek, 7. květen 2009]
České pivovary modernizují tváře svých výrobků. Změní se lahve, etikety i způsob balení.
Zároveň s jarem přichází čas dovolených a hospodských zahrádek. Obojí přímo zve k posezení u lahve chlazeného piva. Mnohé z nich se od letoška představují v novém.
Kozel jako živý
Největší obměnu šatníku prodělává Velkopopovický Kozel, který inovuje 54 obalů pro Česko i zahraničí. Nová podoba má blíže k přírodním materiálům a řemeslné tradici.
"Jedním z cílů je konzistentní komunikace napříč Evropou. Správným odrazovým můstkem jsou právě obaly, které se hrdě hlásí k Velkým Popovicím a hodnotám spojeným s poctivou lidskou prací," přiblížil Ekonomu proměnu manažer značky Luděk Baumruk.
Novou, živější tvář dostane i kozel na etiketách, zvýrazní barvy, které od sebe odlišují jednotlivé varianty oblíbeného nápoje.
Osvobozený Birell
Ještě drastičtější změnou prochází nejprodávanější české nealko pivo. Radegast Birell čeká osamostatnění, které zahrnuje i změnu jména. Od počátku května tak na modro-stříbrném obalu z dílny italské designérské firmy Lumen dominuje nápis Birell. Nápoj se nově prodává i v půllitrové plechovce.
"Birell má nyní jinou cílovou skupinu než Radegast, navíc působností přesahuje region Moravy. Chceme prezentovat značku jako moderní a aktivní volbu pro pijáky piva," vysvětlil důvody změny manažer Radegastu Birell Vladimír Vaněk.
Na kolik změny mateřský Plzeňský Prazdroj přijdou? Údaje firma nezveřejnila, náklady na design a technologické vybavení ale přijdou každou značku až na milion korun, dodatečné finance bude vyžadovat jejich komunikace po obměně.
Čtyřikrát šest
Novinky chystá i Budějovický Budvar. Balení plechovek po 24 kusech budou obsahovat čtyři papírové taštičky po šesti plechovkách pro snadnější manipulaci.
"Balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto je zavádíme natrvalo. Nový formát obalu se neprojeví v ceně," komentoval změnu vedoucí tuzemského prodeje Budvaru Martin Hořejš.
Druhou, dočasnou novinkou je balení nealkoholického Budvaru. Akční "multipack" obsahuje osm půllitrových lahví a je určen pro nadcházející motoristickou sezonu do poloviny září. O rostoucí oblibě nealko piva svědčí i čísla: Budvar ho loni prodal meziročně o 13 procent více oproti roku 2007.
Rozhodli fanoušci
Oproti konkurenci, Staropramen má již obnovu za sebou. "Změna lahve a nový design přispěly k růstu tržního podílu značky v segmentu baleného piva v daném roce," míní mluvčí pivovaru Pavel Barvík.
I letos přišel Staropramen s novinkou: Pivovar Ostravar v březnu jako vrchol partnerství s FC Baník představil fotbalové pivo Bazal. Na přípravě polotmavého ležáku se podíleli i fandové klubu, kteří hlasováním rozhodli o jeho typu, sklenici, jménu a podobě etikety. Více než stovka z nich se navíc nechala nafotit pro reklamní kampaň.
"Měsíc po naražení prvních sudů můžeme říci, že o Ostravar Bazal je velký zájem. Celkové prodeje jsou dvojnásobné oproti plánu," dodal Barvík s tím, že cena za přípravu a realizaci projektu se pohybovala v řádech milionů korun.
O regionálních mutacích piva úzce spojeného s Ostravskem ale firma neuvažuje. Zájemci o "fotbalové pivo" tak musejí vyrazit na sever Moravy.
Plzeňský Prazdroj, a. s.
člen skupiny SABMiller
- se značkami Velkopopovický Kozel, Gambrinus, Pilsner Urquell a Radegast první v prodeji piva v ČR
čistý zisk:
- 3,9 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)
tržby:
- 15,7 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)
celkový prodej:
- 10,7 milionu hektolitrů (rok 2008, údaj zahrnuje také licenční výrobu v zahraničí)
Pivovary Staropramen, a. s.
člen skupiny Anheuser-Busch InBev
- s 15,6 procenta trhu pivovarská dvojka v ČR
čistý zisk:
- 578, 4 milionu korun (rok 2007)
tržby:
- 3,8 miliardy korun (rok 2007)
celkový prodej:
- 3,26 milionu hektolitrů (2008)
Budějovický Budvar, n. p.
ve vlastnictví státu
- dlouhodobě jeden z nejúspěšnějších potravinářských podniků v ČR
- prakticky po celou dobu své existence vede spor o ochranné známky s americkým pivovarem Anheuser-Busch
čistý zisk:
- 242 milionů korun (rok 2007)
tržby:
- 2,1 miliardy korun (rok 2007)
celkový prodej:
- 1,3 milionu hektolitrů (rok 2008)
Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička
[Ostatní pivní dění] 07:31 [permalink] [comments: 1]
Chotěboř podporuje kulturu i letní pohodu
[středa, 6. květen 2009]
Chotěbořský pivovar nežije jen přípravou nového piva, ale pomáhá společenskému a kulturnímu životu města a jeho okolí. Proto se rozhodl uspořádat pivovarské slavnosti, podporuje také místní mládež, zapojil se i do největšího festivalu ve střední a východní Evropě. A tím to nekončí.
Grilování s Chotěboří
Bezstarostnou letní pohodu přinese pivovar Chotěboř společně s Rádiem OK do různých míst Vysočiny a východních Čech. Už od poloviny června se bude podílet na grilovačkách v kraji v rámci tzv. Sluníčkového putování s rádiem OK. Vše začne 11. července a grilovat se bude pod dohledem chotěbořského pivovaru a Rádia OK až do 15. srpna.
Festival Fantazie
Dále pivovar Chotěboř spolupracuje na chotěbořském Festivalu Fantazie, který se bude konat od 2. do 12. července. Tento festival je největší svého druhu ve střední a východní Evropě. Pořádá se už od roku 1996 a bude jako obvykle patřit filmu, seriálům, literatuře, hrám a internetu. Loni se ho zúčastnilo 12 000 lidí. Fanoušci fantazie budou moci uhasit žízeň novým chotěbořským pivem.
Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě!
Pivovar Chotěboř navíc sám zakládá novou tradici. 15. srpna se přímo na chotěbořském náměstí budou konat zbrusu nové pivovarské slavnosti pro všechny místní a nejen pro ně. Celá akce nese název Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě! Pít se tu samozřejmě bude pivo Chotěboř.
V programu vystoupí řada místních souborů, skupin i jednotlivců. A večer zahraje Petr Píša a Zatrestband z Třeště. V průběhu celého odpoledne budou na náměstí probíhat soutěže pro děti a výtvarné dílny. Diváci se mohou těšit i na závěrečný ohňostroj.
Majáles
Spolu s městem Chotěboř pivovar podporuje i aktivity místních studentů. V tomto případě ne pivem, ale penězi a slovem. V programu studentského Majálesu, který se koná 29. května, se objeví i sládek Oldřich Záruba. Majáles organizují místní VOŠ a OA společně s gymnazisty.
Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř
Na párty jedině s pivním náklaďákem
[středa, 6. květen 2009]
Někdo má za koníčka automobily, někdo zase pivo. Když se to dá dohromady, vznikne pivní náklaďák.
Parta chlapů se dala dohromady a vytvořili něco, co se dá jen těžko nazvat jinak, než pořádným chlapáckým úletem. Tohle je totiž náklaďák s kompletní výbavou na boží párty, při které poteče pivo a kořalka proudem do úst mastných od grilovaných žebírek.
Do náklaďáku je totiž nainstalována cisterna s chlaďákem, do které se dá natankovat prakticky všechno, co teče. Nemáte rádi pivo? Tak tam můžete mít třeba limonádu. A když ani tu ne... No je to na vás.
Kdo má rád něco ostřejšího, nemusí se omezovat. Je tu i dvacet(!) píp pro tvrdý alkohol. Samozřejmě, že stejně jako pivo mohou být i tyto nápoje chlazené.
A protože jen pít by bylo vražedné, tak nechybí ani pořádný rošt na grilování. Stačí otevřít jedny dveře a veškeré vybavení je přehledně poskládáno ve speciálním boxu.
Máte o tenhle pivní speciál zájem? Tak máte tři možnosti:
1) Postavte si vlastní, ale bude to dost dlouho trvat, budete na to potřebovat dost peněz a především musíte být manuálně zruční.
2) Pánové nemají co dělat a za patřičný obolus klidně postaví další kus.
3) Můžete si auto půjčit. Dvacet tisíc v kapse a můžete na svojí párty pořádně machrovat s „beer vehiclem“.
Zdroj: tn.cz
[Ostatní pivní dění] 07:56 [permalink] [comments: 2]
Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru je připraveno na sezonu
[úterý, 5. květen 2009]
Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru je připraveno na hlavní sezonu. Vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru Antonín Janský řekl v úterý agentuře Mediafax, že v loňském roce navštívilo výrobní prostory pivovaru přes 43 tisíc turistů a multimediální expozici téměř čtyři tisíce lidí.
Počtem turistů se tak Budějovický Budvar řadí mezi nejatraktivnější jihočeské turistické cíle. Návštěvnické centrum se dlouhodobě věnuje rozvoji komplexní nabídky turistických služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice Příběh budějovického piva.
Velmi atraktivní součástí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva v ležáckém sklepě. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích. O spokojenost návštěvníků se stará tým 12 průvodců a čtyř pracovnic v recepci Návštěvnického centra.
Výrobní prostory pivovaru si v loňském roce prohlédlo 43 262 osob. Počet turistů je srovnatelný například s návštěvností zámku Třeboň či hradu Zvíkov. Budějovický Budvar tak právem patří mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji. Přes 70 procent návštěvníků tvořili loni cizinci. Nejvíce hostů přijelo z německy hovořících zemí (42 procent), následovali je Češi (28 procent), turisté hovořící anglicky (19 procent) a lidé z frankofonních zemí (9 procent). Zájem o prohlídky se dlouhodobě zvyšuje, v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi 21 tisíc.
„Velice si vážíme zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Proto nám záleží na tom, aby během prohlídky dostávali z odborného hlediska co nejpřesnější informace, podávané zajímavou a atraktivní formou. Texty prohlídkové trasy proto letos schvaloval také náš sládek Adam Brož,“ řekl Janský.
V loňském roce byl zájem také o prohlídky multimediální expozice Příběh budějovického piva, kterou navštívilo 3776 lidí. Expozici, která srozumitelnou a zábavnou formou představuje historii vaření piva v Českých Budějovicích, otevřel pivovar u příležitosti 110. výročí svého založení v roce 2005.
Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev
[Budějovický Budvar] 21:53 [permalink] [reaguj]
Pivovar Bernard měl v dubnu rekordní výstav piva
[úterý, 5. květen 2009]
Rekordní výstav ve své historii zaznamenal Rodinný pivovar Bernard letos v dubnu, když prodal 20.602 hektolitrů piva. Je to nejlepší výsledek pivovaru od roku 1991, sdělil v úterý agentuře Mediafax manažer pivovaru Zdeněk Mikulášek.
„Nejlepším měsíčním výstavem byl doposud červen loňského roku. Tehdy pivovar prodal 19.795 hektolitů piva. Letos jsme dokázali tento rekord překonat již na jaře. Léto tím pro náš pivovar začalo již v dubnu," uvedl obchodní ředitel Zdeněk Šípek s tím, že meziroční dubnový prodej nepasterizovaného piva Bernard stoupl o 4.467 hektolitrů, což je 27 procent.
Výstav piva Bernard byl v loňském roce 188 tisíc hektolitrůl. "Díky rostoucímu prodeji o 20 procent přesáhly roční tržby za pivo 328 milionů korun, v roce 2007 to bylo 251 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun. Pro srovnání, v roce 2001 měl pivovar zaměstnanců 75 a obrat 104,5 milionu korun," sdělil Šípek.
Vzrůstající výstav piva pokrývá pivovar vlastními surovinami, především výrobou sladu ve sladovně v Rajhradě. Sladovna Bernard je výrobcem tradičního humnového sladu. Ten z jedné poloviny využívá pivovar pro svoji výrobu piva, druhou polovinu sladovna prodává ostatním pivovarům. Roční obrat sladovna meziročně zvýšila z 61 milionů na 76,4 milionu korun. Ve sladovně pracuje 25 lidí.
Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Jitka Voglová
[Bernard Humpolec] 21:51 [permalink] [reaguj]
Pivovarské muzeum slaví 50. narozeniny
[úterý, 5. květen 2009]
Pivovarské muzeum v Plzni, které je pojetím a šíří expozice světovým unikátem, vzniklo 8. května 1959
Své padesáté narozeniny oslaví 8. a 9. května speciálně připraveným programem. V rámci oslav proběhne i slavnostní otevření Plzeňského historického podzemí, které je nově propojeno s Pivovarským muzeem, a otevření nové expozice o historii všech významných plzeňských pivovarů. Rodinný program ve dnech 8. - 9. 5. se zvýhodněným vstupným bude spojen s ukázkami řemesel a historického šermu a zábavnými soutěžemi.
Zletilí návštěvníci budou moci ochutnat pivní muzejní speciál uvařený výlučně pro tuto slavnostní příležitost. Pivovarské muzeum, které se specializuje na historii piva a pivovarnictví, získává v roce svých padesátých narozenin novou „podzemní“ dimenzi. „Muzeum vypráví příběh piva od starověku do současnosti. Už samotná budova – právovárečný dům dochovaný v unikátním stavu – je důkazem tohoto příběhu. Při prohlídce muzea si návštěvníci mohou prohlédnout sladovnu, hvozd, lednici, valečku, spilku a ležácké sklepy – tedy technologické prostory, které sloužily v historii k výrobě piva. Součástí muzea je i poslední dvouplášťový úsek městských hradeb. Novinkou těchto dní je ale spojení s Plzeňským historickým podzemím – další důležitou součástí dějin Plzně,“ říká Markéta Formanová, manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.
V rámci speciálního programu 8. - 9. května si budou návštěvníci Pivovarského muzea moci prohlédnout nejen nově připojené Plzeňské historické podzemí, ale také zbrusu novou expozici věnovanou historii rozvoje plzeňského pivovarnictví na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci se v ní seznámí nejen s historií a slávou Měšťanském pivovaru, ale nově se dozvědí i řadu stejně hodnotných zajímavostí o historii i současnosti pivovaru Gambrinus i bývalých plzeňských pivovarech Světovar a Prior. Prohlídky budou v uvedených dnech spojené s ukázkami řemesel a historického šermu, bude také možnost zapojit se do zábavných soutěží o ceny a jistě potěší ochutnávka pivního speciálu uvařeného výlučně pro tuto slavnostní příležitost. Návštěvníci si budou moci nechat vyrýt jméno na skleněný půllitr a budou moci zkusit některá řemesla.
Ve dnech oslav platí zvýhodněné vstupné: pro dospělé poloviční, pro děti do 150 cm zdarma. Lidé, kteří se narodili v roce založení muzea, budou mít vstup zdarma. Této příležitosti bude moci využít například 3413 obyvatel Plzně, kteří se narodili v roce 1959.
Program oslav v Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí 8. a 9. 5. 2009 od 10 do 18 hodin - prohlídky muzea a podzemí se soutěžemi o ceny - ukázky řemesel – bednáři, keramik - rytí libovolných požadavků na zakoupené nápojové sklo - šermířské souboje na hradbách -občerstvení ze šenku Na Parkánu -výuková dílna pro rodiny – dřevěná stavebnice města Plzně Vstupné poloviční, děti do 150 cm zdarma, lidé narození 1959 (jako muzeum) také zdarma
Zdroj: Cesky Plzeňského kraje.cz
[Ostatní pivní dění] 21:47 [permalink] [reaguj]
Pšeničné svrchně kvašené pivo Herold se vrací !
[úterý, 5. květen 2009]
V ležáckém sklepě pivovaru Herold dozrává skutečná lahůdka, speciální světlé pivo vyrobené z pšeničného sladu.
V polovině května to "bude venku" a všichni zaměstnanci pivovaru Herold budou s napětím čekat, co na pivo řekne náročný zákazník. Teď ještě v ležáckém sklepě pivo dozrává, z nejsledovanějšího tanku číslo 41 se denně odebírá několik vzorků, všichni kdo ochutnali jsou nadšeni.
Pro sládka Františka Pinkavu nebylo vaření "svrchně kvašené pšenice" nic nového, v roce 2005 jí navařil téměř pět set hektolitrů. O technologii a surovinách nám toho nechtěl mnoho říci, podle jeho slov "aby to nedělal každý".
Prozradit můžeme jen že kvasnice jsou z Bavorska, k pšeničnému sladu se přidává malé množství ječmenného sladu pro barvu piva, místo chmelového extraktu se vaří z žateckého chmele. Nepřidává se žádný cukr, antioxidanty, umělé enzymy a barviva. Jde o opravdu čistý přírodní produkt, který má výrazné regenerační účinky a je vyhledáván aktivními sportovci.
O pšeničné kvasnicové pivo je zájem u zahraničních zákazníků. Ředitel pivovaru Miroslav Abrahám vede jednání s několika ruskými zákazníky a věří, že naváže na exportní úspěchy pšeničného piva ve Finsku a ve Velklé Británii, kam pivovar Herold pšeničné pivo dříve vyvážel.
Ale dostane se i na české zákazníky, v obchodní síti by se měl pšeničný Herold objevit v půlce května. Pro fajnšmekry se připravují zajímavé prezentace v První Pivní Tramwaji v Praze na Spořilově a v Pivovarském klubu v Karlíně.
Pšeničné svrchně kvašené pivo Herold má specifickou chuť kvasinek, které zůstávají v pivu. Vyznačuje se vysokou pěnivostí a stálostí pěny. Jeho jedinečné chuťové vlastnosti nejlépe vychutnáte ve vlahém letní podvečeru. Tak se těšte...
Zdroj: Pivovar Herold.cz
[Herold Březnice] 08:26 [permalink] [comments: 12]
Fusek vyhnal K Brewery z Černé Hory
[úterý, 5. květen 2009]
Finančníci z K Brewery nemají vliv na chod pivovaru, ve kterém drží polovinu akcií. Ředitel Jiří Fusek je do firmy nepustí
Česká pivovarnická skupina K Brewery má problém. Vedení pivovaru v Černé Hoře, kde K Brewery drží polovinu akcií, odřízlo lidi z uskupení od možnosti podílet se na řízení a chodu společnosti.
Zákaz vstupu
"Zakázal jsem jim vstup. Já pivovar řídím a nepřeji si, aby mi do toho mluvili," kategoricky prohlašuje ředitel, majitel druhé poloviny akcií a zároveň i prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.
K důvodům své averze vůči K Brewery se Fusek zatím nevyjádřil. On a členové jeho rodiny ovládají tři posty v pětičlenném představenstvu. K Brewery nezmůže nic.
K Brewery zatím váhá, jak se k celé situaci postavit. Předseda představenstva Zdeněk Radil i další zástupci K Brewery se k situaci ani po opakovaných výzvách nevyjádřili. Pokud nechtějí zůstat jen pasivními akcionáři, mají jedinou možnost - svůj podíl prodat. Fusek, který má předkupní právo, ale tvrdí, že ho zatím nikdo neoslovil.
Černá Hora je prvním pivovarem, do kterého majitelé většinového podílu v K Brewery, finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, investovali. V květnu 2007 koupili první akcie od tehdejší spolumajitelky Černé Hory Zdeňky Schmidtové.
Fusek tehdy neměl prostředky. Zpočátku chválil - alespoň na veřejnosti - úmysly svých partnerů. Jenže Hóta s Burdou by chtěli celý pivovar, který v polistopadové době postavil na nohy právě Fusek.
Rozum versus srdce
"Majitelé skupiny K Brewery jsou především finančníci, jdou sice postupně, ale tvrdě za výsledky. Pro pana Fuska je ale pivovar víc srdeční záležitost," popisuje rozpory ohledně řízení Černé Hory anonymně jeden z pivovarnických expertů v Česku.
Černé Hoře vládne jeho rodina pevnou rukou a jak sám říká - pro K Brewery v podstatě jen zhodnocuje majetek.
O možnosti, že by prodal svůj podíl, odmítá spekulovat. Černá Hora pod jeho vládou výrazně investuje, letos 150 milionů korun. Loni pivovar uvařil 162 tisíc hektolitrů, vydělal kolem sedmi milionů a zvýšil tržby o šest procent na 260 milionů.
Marné pokusy o vládnutí
S pokusem o ovládnutí celého pivovaru neuspělo K Brewery před časem ani ve Svijanech a Rohozci, kde ale drží menšinový podíl.
S většinovým akcionářem, libereckou společností LIF, se nakonec K Brewery dohodlo na spolupráci a oba pivovary v současné době řídí právě LIF. Liberecká firma navíc letos rozšířila své pivovarnické aktivity o Pivovar Náchod.
Ještě loni vystupovaly jednotlivé pivovary spadající pod skupinu K Brewery samostatně. Což tam, kde je produkce menší než 200 tisíc hektolitrů, umožnilo využívat výhody kategorie malého pivovaru.
Tedy především odvádět sníženou spotřební daň. To v celkovém součtu ušetřilo podle informací HN sumu zhruba okolo 20 milionů korun.
Od letošního roku K Brewery produkci plně ovládaných pivovarů (tedy i bez Černé Hory) už sčítá a daňovou výhodu neuplatňuje.
Podle Otakara Bindera, který ve skupině dohlíží na vlastní chod jednotlivých pivovarů, to znamená větší tlak na úsporu nákladů.
"Centralizuje nákup surovin a některé další činnosti. Zároveň posilujeme roli pivovarů v jednotlivých regionech," vyjádřil se Binder.
Pivní kolos
Produkce pivovarů, v nichž má vlastnický podíl K Brewery
Pivovar podíl, výstav (v tis. hektolitrů)
Janáček, Uherský Brod 100%, 76,5
Platan Protivín 100%, 270
Ježek Jihlava 100%, 90
Klášter Hradiště 100%, 83
Rychtář, Hlinsko 100%, 76
Lobkowicz, Vys. Chlumec 100%, 111
Svijany 45% / LIF 55%, 350
Rohozec 45% / LIF 55%, 53
Černá Hora 50% / Jiří Fusek 50% , 162
Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr
[Černá Hora] 08:07 [permalink] [reaguj]
Pivní festival na Lazcích: letos pět dní a s kempem
[úterý, 5. květen 2009]
Sto druhů piv, koncerty kapel zvučných jmen a nově i kemp pro návštěvníky. To jsou některá z lákadel, na která zve 8. ročník olomouckého Pivního festivalu. Začne příští středu na Lazcích a potrvá do neděle. Radnice rekordní dvoumilionový rozpočet hudební části podpořila 350 tisíci.
Největší setkání milovníků zlatého moku v tuzemsku začíná v Olomouci – Lazcích na dostihové dráze ve čtvrtek 13. května a potrvá až do neděle 17. května. Svoji produkci předstvví na olomouckém pivním festivalu celkem 27 českých pivovarů.
„Bude se jednat o velké pivovary, ale i o regionální výrobce piva a minipivovary. Někteří výrobci piva se v Olomouci budou prezentovat vůbec poprvé,“ sdělil Pavel Spálený s pořádající agentury Fest Promotion.
Novinka: Beerfest camp u pevnůstky
Letošní ročník pivního festivalu přináší hned několik novinek. „Pro velký zájem návštěvníků akce bude poprvé fungovat Beerfest camp,“ uvedl Spálený.
Improvizované stanové městečko bude vzdáleno cca 10 minut chůze od pivního festivalu v oploceném areálu chomoutovské pevnůstky.
K dispozici zde budou mobilní toalety, pitná voda a hlídané parkoviště. Cena stanování v kempu je 150 Kč za osobu na den. K dalším inovacím patří například možnost bezdrátového připojení k internetu přímo v areálu Beerfestu.
PODÍVEJTE SE: VIDEO a FOTOGALERIE z BEERFESTU 2008
Sobotní program za 250 Kč
Brány Českého pivního festivalu se otevřou ve středu 13. května ve 14.00 hod. Prvních 1500 návštěvníků získá jedno pivo zdarma. Podle informací pořadatelů lze vstupenky na středu, čtvrtek a pátek zakoupit v předprodeji za cenu 110 Kč/den.
Přímo na místě bude vstupné na tyto dny činit 150 Kč. V sobotu lze vstupné v předprodeji pořídit za 130 Kč a na místě za 250 Kč. Vstupenky na neděli budou k dispozici pouze u bran areálu za 30,- Kč.
„Na Lazcích proběhne pivní festival potřetí. Letos jsme jej opět prodloužili i na neděli, tak jak tomu bylo zvykem při ročnících probíhajících na třídě 17. listopadu,“ objasnil Spálený.
Dva miliony na hudbu
Poměrně okázalý bude letos doprovodný kulturní program festivalu. Rozpočet hudební části festivalu je letos dokonce ještě dvakrát větší než ten loňský. Zahrají zde například kapely Kryštof, No name či Chinaski. Na programu jsou také vystoupení Tří sester, skupiny Mig 21 či Pražského výběru. Hlavní zahraniční hnězdou je švédská rapmetalová formace Clawfinger.
„Rozpočet na kulturní program festivalu se oproti loňsku zdvojnásobil. Letos přesáhne dva miliony korun,“ konstatoval Spálený.
Olomoucká radnice na kulturní část Beerfestu přispěla částkou 350 tisíc korun.
„Přestože je festival prezentován jako pivní, chápeme jej jako hudební přehlídku přinášející kapely ze špičky české hudební scény. Ty na festival přitahují nejen konzumenty piva, ale také příznivce kvalitní muziky,“ řekl mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák.
VÍCE: HUDEBNÍ PROGRAM PIVNÍHO FESTIVALU 2009
Pivař: Vyměnil jsem si směnu
Loňský čtyřdenní Pivní festival navštívilo na Lazcích rekordních osmnáct tisíc lidí. Pivovary, které se na akci prezentovaly, vytočily přes 500 hektolitrů piva.
A davy lidí se očekávají i letos. Mnozí si na Pivní festival berou i dovolenou. Třiatřicetiletý Olomoučan Pavel Štencl si zase vyměnil s kolegou směnu, aby mohl na olomoucký Beerfest už ve čtvrtek.
„To tam ještě nebude tolik amatérských pijáků, jako o víkendu. Na pivním festivalu se mi nejvíce líbí to, že si na nic nemusím hrát. Jdeme tam s kamarády proto, abychom do sebe celý den nalévali pivo a poslouchali muziku,“ usmíval se Štencl.
Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autor: Ivo Opletal | Foto: Filip Mach
[Ostatní pivní dění] 07:40 [permalink] [reaguj]
Manažeři Nomury ujdou trestu za pivovary
[úterý, 5. květen 2009]
Z jedenácti obviněných v kauze »České pivo« budou stíháni už jen Libor Procházka a Milan Musil.
Pojistit si investici do přední české banky a vyvést z ní akcie pivovarů a prodat je. To je naprosto v pořádku. Tak alespoň bude znít verdikt české justice, jak zjistil týdeník Ekonom.
Akce, známá pod názvem České pivo, totiž zůstane bez trestu. Uvedená transakce úzce souvisí s privatizací Investiční a Poštovní banky (IPB). Tu získala japonská skupina Nomura a aby si svou investici pojistila, vyvedla z české banky akcie českých pivovarů, ty následně prodala pivovarnické skupině South African Breweries (dnes SAB Miller).
Odpovědný vrchní státní zástupce nyní hodlá trestní stíhání většiny obviněných v této kauze především za zneužití informací v obchodním styku zastavit.
Obviněno je jedenáct lidí, včetně hlavních manažerů Nomury - Randalla Dillarda, Davida Thirska a Eduarda Onderky.
A právě jejich obvinění bude brzy minulostí. Jediní, kteří zřejmě zůstanou stíháni jsou bývalý náměstek IPB Libor Procházka a podnikatel Milan Musil.
»Končím se studiem spisu a hodlám co nejdříve rozhodnout. Jak, to je jakoby jste se ptali soudce před verdiktem,« řekl vrchní státní zástupce Ladislav Letko.
Informace týdeníku Ekonom ale hovoří o něčem jiném. Spis dostal Letko nedávno, před ním jej vedla vrchní státní zástupkyně Darja Dunajová.
Na činnost vrchního státního zástupce Letka přišlo teď anonymní udání. V něm stojí, že doktor Letko zastaví stíhání manažerů Nomury a bude za to inkasovat vysoké částky.
»Pravdou je, že státní zástupce hodlá zastavit stíhání devíti z jedenácti obviněných. Zbudou jen Procházka a Musil. Zbytek toho anonymu je spíše podvrh,« uvádí zdroj blízký vrchnímu státnímu zastupitelství.
Do uzavření spisu zbývají dva důkazy, které doktor Letko nebude požadovat. Jedním z nich je dohoda mezi Českou republikou a japonskou investiční skupinou Nomura, díky níž byly ukončeny všechny vzájemné spory.
»Nechápu k čemu by byla tato smlouva dobrá. Údajná trestní odpovědnost vznikla v roce 1998 a smlouva byla uzavřena 2006, tudíž nemá dopad,« vysvětluje Letko.
Druhý chybějící důkaz je výpověď kanadského právníka Irwina Schwartze, který připravoval smlouvy při akci České pivo pro Nomuru. »Až dostuduji spis, rozhodnu, zda tento důkaz je tak nutný,« říká Letko.
Společnost České pivo založila IPB (a převedla do ní akcie pivovarů Radegast a Plzeňský Prazdroj). Na nákup Prazdroje Českému pivu půjčila zhruba sedm miliard korun sama IPB. Výměnou za ně získala směnky majitelů Českého piva. Po uvalení nucené správy na IPB a jejím prodeji ČSOB se však zjistilo, že Nomura, která mezitím České pivo získala, má právo rozhodnout se, zda svůj závazek zaplatí penězi či akciemi IPB. A právě v té době již bezcennými akciemi závazky splatila.
Zdroj: Ekonom iHNed.cz
[Ostatní pivní dění] 07:36 [permalink] [reaguj]
VI. Vratislavské pivní školení
[neděle, 3. květen 2009]
Srdečně Vás zveme na VI. Vratislavské pivní školení!
Toto školení je jedinečnou akcí v Polsku, které se účastní homebrewaři a milovníci piva z celé země a také z ciziny. Rádi bychom pozvali k účasti
také české a slovenské homebrewaře, kteří by si s námi vyměnili své zkušenosti a zkusili naše polské domácí a regionalní pivo.
Datum: 9. května, 15.00 – 19.00 hod.
Misto: Centrum Kultury „Agora”, Plac Pisudskiego 2 (nam. Pisudskiego), Wroclaw (Vratislav), Polsko
Program mimo jiné:
- přednáška „Stav polských regionálních pivovarů”
- soutěž domácích piv
- ukázka vaření piva
- ochutnávka domácích piv
- soutěž ve šrotování sladu
- stánky obchodu – homebrewing
Kromě toho:
- trička a jiná překvapení
- ceny pro vítěze
- tombola
- ochutnávky piva malých a nezávislých polských pivovarů – Amber, Ciechan, Konstancin
Srdecne Vas zveme!
Otazky a dalsi informace: warsztaty@wolczaska.pl
Agnieszka Wolczaska-Prasolik
+ 48 502 262 911
[Ostatní pivní dění] 09:43 [permalink] [reaguj]
Opravdu dobré pivo v obchodě neseženete
[neděle, 3. květen 2009]
Jsme bezpochyby pivní národ. Rádi se pyšníme svojí pivní tradicí a největší spotřebou tekutého chleba na hlavu. Ale je to s tím naším znalectvím opravdu tak horké? Co třeba minipivovary? Schválně: kolik jich znáte? Dva? Tři? Škoda. Dobré pivo totiž v supermarketu nekoupíte.
V temné době vlády jedné strany tu byl minipivovar jen jeden - U Fleků v centru Prahy. V roce 1948 byl znárodněn (ukraden), ale nadále trpěn jako lákadlo pro turisty a zdroj deviz pro státní kasu. Dnes se ovšem píše rok 2009 a minipivovary zažívají boom. Jsou to vesměs rodinné podniky, mnohé z nich vaří pivo jen pro spotřebu v jedné jediné - své - hospodě či restauraci. V České republice jich v tuto chvíli funguje rovných 71 a přibývají rychlostí, kterou píši tento článek.
Pro srovnání: středních, velkých a každému známých pivovarů je o mnoho méně - asi pětačtyřicet. A v čem se piva z malých pivovárků liší? Rozdíl je asi takový jako mezi poctivými domácími buchtami a „sušinkami“ z celostátního velkopekařství. Tak především: minipivovary pivo většinou nefiltrují a nepasterují. Tyto procesy jsou nutné ve velkých pivovarech, aby byla zachována dlouhá trvanlivost a jejich pivo mohlo ležet v regálech hypermarketů třeba celý rok. Z takového piva je odebráno vše živé a i laik tuší, že to musí být na úkor něčeho jiného, dobrého. Bingo. Na úkor chuti.
Ochutnejme tedy pivo pro gurmány, pivo skutečné, živé, takzvané kvasnicové. Mok plný chutí. Pivo natolik chuťově výrazné, že nemusí každému napoprvé chutnat. Jde o zvyk. Ale jsem si jistý, že dříve či později se do něj bezhlavě zamilujete.
Jak pít kvasnicové pivo
Především se nebojte kalu. Je totiž typickým znakem kvasnicového piva, které nebylo zfiltrováno a zůstaly v něm veškeré aromatické částice a odumřelé kvasinky. Jak hrdě hlásá etiketa na láhvi: „Trvanlivost 14 dnů, případný sediment není na závadu“. Druhá důležitá věc: pijte je „odražené“ při pokojové teplotě. Nikdy je nepijte přechlazené a na žízeň. Toto pivo vyžaduje čas a klídek na vychutnání.
Tak, a teď kam na takové pivo? Vybrat jediný pivovar je nemožné - všechny jsou totiž vynikající. Přesto mám takový svůj žebříček Top Five:
Pivovarský dvůr Chýně
Zámecký pivovar Oslavany
Klášterní pivovar Strahov
Minipivovar Koníček ve Vojkovicích
Pivovar Belveder v Železné Rudě.
Až ochutnáte pivo z této Velké pětky, možná objektivně přiznáte, že jste své knedlo vepřo zelo dosud zapíjeli industriálními pomyjemi označenými G či S či jakkoli jinak. Podpořte naši tradici a naše malé pivovary. Utraťte nějakou tu kačku za dobré české pivko. Řiďte se místem svého bydliště a také dobře propracovaným pivním serverem www.pivni.info. Najdete tu mapu republiky s názvem „Pivovary“. Klikněte na svůj či sousední kraj. Narazíteli na pivovar, který neznáte a jehož piva nejsou k dostání v nebližším hypermarketu, našli jste minipivovar. A hned máte také cíl sobotního rodinného výletu. Mnoho minipivovarů je totiž spojeno s dalšími atrakcemi - hradem, zámkem, sklárnou...
Nebo se zeptejte, kam na pivo, přímo mě. Jen v samotné Praze je minipivovarů devět. Tak na zdraví!
O autorovi| Libor Vojáček, Autor je pivní reportér a lovec pivních suvenýrů (CzechBeerMan@seznam.cz). Pivo z 12 minipivovarů můžete ochutnat na Českém pivním festivalu, který se bude konat na Výstavišti PVA Letňany v Praze od 22. do 31. května. Vstup zdarma.
Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Libor Vojáček
[Ostatní pivní dění] 09:32 [permalink] [comments: 29]
Automuzem ve vratislavickém pivovaru zahájilo novou sezonu
[sobota, 2. květen 2009]
Novu turistickou sezonu dnes zahájilo Automuzeum v areálu pivovaru v Liberci - Vratislavicích. Stejně jako v minulých šesti sezonách i tentokrát nabízí návštěvníkům nějaké novinky. Mimo jiné torza dvou předválečných luxusních automobilů Škoda Favorit a také Porsche 924. Milovníci motorismu mohou v muzeum vidět na pět desítek historických automobilů z nichž nejstarší byl vyroben v roce 1923. Vystavuje i motocykly nebo historické bicykly.
Automuzeum první návštěvníky přivítalo v roce 2003, kdy vznikla první expozice v bývalé ledárně pivovaru. V úzké a tmavé hale se silnými stěnami bez oken skladoval kdysi pivovar led pro své hospody. Po náročné rekonstrukci a zvýšení podlahy téměř o metr na úroveň ostatních podlah v budově, zde Automuzeum otevřelo svou expozici předválečných vozidel. "Expozici dominuje Praga Alfa z roku 1923, ale hned následují jen nepatrně mladší vozy Škoda Populár i Rapid, nebo americký Studebacker Erskine z roku 1928," řekl jeden ze zakladatelů muzea Milan Bumba.
V dalších letech se muzeum postupně rozrůstalo do dalších nevyužívaných prostor pivovaru. Nové využití tak dostala i bývalá uhelná kotelna, v níž je dnes expozice poválečných automobilů. Předchází ji ale vstupní hala, která je koncipována jako "Síň závodních tradic" Libereckého regionu. Liberec měl totiž svého prvního závodníka už v roce 1898. K nejznámějším závodníkům regionu patřil Leopold Lancman, který jel v roce 1949 a 1950 i slavné Rallye Monte Carlo. V expozici mají místo i závodníci ze 70. a 80. let minulého století jako Zdeněk Vojtěch, Břetislav Enge, Ladislav Bareš a Vlastimil Tomášek nebo první český jezdec ve Formuli 1 Tomáš Enge.
Muzeum dnes zahájilo novou sezonu tradičním autofestivalem a setkáním veteránů. Také pivovar při té příležitosti otevřel dveře veřejnosti. Motorismem dnes žil doslova celý Liberec. V ulicích lidé potkávali nejen historické automobily a motocykly, ale i autobusy a starou tramvaj. Dopravní podnik uspořádal totiž také den otevřených dveří a starými vozy zajišťoval dopravu milovníků motorismu ze své vozovny do pivovaru. Na rozdíl od dopravního podniku ale zůstane Automuzeum veřejnosti přístupné i v příštích týdnech, každou neděli až do podzimu vždy od 10:00 do 16:00.
Zdroj: RTM.tv
[Konrad Vratislavice] 21:10 [permalink] [reaguj]
Pivovar Černá Hora představí nové nealko pivo
[sobota, 2. květen 2009]
Nové nealkoholické pivo představí veřejnosti v sobotu pivovar Černá Hora v rámci zábavné akce Pivní máj, kterou ve svém sídle pořádá. Další dvě pivní novinky černohorského pivovaru by měly světlo světa spatřit už na podzim.
Pivovar teprve nedávno uvedl na trh nealkoholické pivo Forman, které má jako první pivo u nás 0% alkoholu. "Veřejnosti v sobotu představíme novou verzi nealko piva, a to polotmavé,“ uvedl Fusek s tím, že na akci proběhne slavnostní degustace tohoto nového produktu. V plánu však jsou také dvě další pivní novinky, které chce pivovar představit letos v září. "Zatím je ale obě necháme pod rouškou tajemství, aby se pivaři měli na co těšit,“ dodal Fusek.
V sobotu na nádvoří pivovaru v rámci Pivního máje vystoupí např. Peter Nagy, Zdeněk Izer, Děda Mládek Illegal Band nebo ALL X. Proběhne i cyklistický nezávod "Ve stopě Petra Bezruče s Josefem Zimovčákem".
Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko. Letos zkouší štěstí i v Číně, hodlá sem vyvézt asi 3000 hektolitrů piva.
Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela
[Černá Hora] 14:41 [permalink] [reaguj]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087