Jihomoravské pivovary navařily před Velikonocemi několik speciálů

Projekt, Řídím, piju nealko pivo startuje na Velikonoce

Zelená a červená, typické barvy pro velikonoční svátky, představují symboly bezpečí, naděje, lásky a radosti. Proto se pivovarníci z Jihlavy již popáté v řadě rozhodli speciálně pro Velikonoce uvařit oblíbené zelené a červené pivo Velikonoční Krasličák. Právě v těchto dnech je k dostání ve více než tisíci stech hospodách po celé republice. Ke svátečnímu stolu si mohou lidé navíc v prodejnách zakoupit i velikonoční kolekce 7 pivních specialit.

Ochutnat každé pivo zvlášť, nebo jako dvoubarevný zeleno-červený Velikonoční Krasličák, takovou možnost mají milovníci piva díky Pivovaru Jihlava již pět let. Zelený Krasličák je 14% zelené speciální pivo, které vyniká výraznou plností podpořenou mírně nasládlou chutí a zakončenou jemnou hořkostí. Červený Krasličák je 10% středně prokvašené světlé výčepní pivo s výraznou hořkostí a chmelovou vůní.

Za tajemstvím dvoubarevného efektu stojí především řádné vychlazení obou piv a jejich správné načepování. „Důležité je, aby mistr výčepní věnoval svou pozornost jak správné teplotě, tak i pozvolnému čepování vrchního červeného piva z malé výšky. Pro správné oddělení barev je důležité, aby pivo stékalo slabým proudem,“ popisuje proces správného postupu čepování Jaromír Kalina, sládek pivovaru v Jihlavě a dodává: „Lidem toto pivo zachutnalo, proto každým rokem navyšujeme jeho výrobu. Letos jsme stočili více než čtyři a půl tisíce sudů“.

O oblíbenosti Krasličáku hovoří i nárůst počtu hospod, ve kterých se čepuje. V letošním roce jich je zhruba tisíc sto. Zapojí se mimo jiné i všechny hospody z programu Cesta pivních znalců. Díky webové stránce www.cestapivnichznalcu.cz si všichni zájemci o toto speciální pivo snadno najdou trasu do nejbližšího pohostinství, kde se dá tento velikonoční speciál zakoupit.

Pivní speciality i pro domácí oslavu

S oslavou Velikonoc se pojí i rodinná setkání a veselí u stolu plného jídla a pití, přičemž obvykle v žádné rodině nechybí ani pivo. Jak již bývá zvykem, pivovarnická skupina Pivovary Lobkowicz k této příležitosti nabízí velikonoční kolekce, které představují 7 lahvových piv z různých pivovarů Čech a Moravy: Comenius (Pivovar Uherský Brod), Démon (Pivovar Vysoký Chlumec), Telčský Zachariáš, Jihlavský Grand (oba Pivovar Jihlava), Protivínský Granát, Prácheňská Perla (oba Pivovar Protivín) a Granát (Pivovar Černá Hora).

Comenius je silné pivo s výraznou hořkostí a plností s nádechem medu a karamelu. Jedná se o nepasterizované 14% světlé speciální pivo s obsahem alkoholu 6,0 % obj.

Démon byl připraven podle starých klášterních receptur mnichovské oblasti a navazuje tak na tradici sahající až do roku 1420. Je charakteristický bohatým a vyváženým profilem chutí. Má příjemnou sladovou sladovou vůni a mírně nasládlou medovou chuť s jemnou hořkostí. Jedná se o 13% polotmavé speciální pivo s obsahem alkoholu 5,2 % obj.

Telčský Zachariáš se vaří podle původních receptur již zaniklého pivovaru v Telči. Pivo je typické plnou chutí, výraznou hořkostí a medovou barvou. Jedná se o 14% světlé speciální pivo s obsahem alkoholu 6,0 % obj.

Jihlavský Grand se vyznačuje nádhernou barvou červeného zlata, mimořádně vyváženou plností i hořkostí a vysokým obsahem alkoholu. Hodí se pro všechny chvíle, kdy v klidu a pohodě vychutnáte jeho mimořádné vlastnosti. Jihlavský Grand je 18% světlé speciální pivo s obsahem alkoholu 8,0 % obj.

Granát z Černé Hory je pivo typické tmavou granátovou až rudohnědou barvou. Použití bavorského, karamelového a barvícího sladu dle prastarých receptur dává tomuto pivu nezaměnitelnou karamelovou chuť a výrazně ovlivňuje charakter hořkosti. Vyniká hlavně vysokou plností, vyšší sladkostí, dobrou pěnivostí a řízem. Granát je tmavý ležák s obsahem alkoholu 4,5 % obj.

Název piva Protivínský Granát je odvozen od jeho sytě granátové barvy. Jedná se o jemně hořké pivo s výborným řízem a bohatou pěnou. Spektrum chutí od karamelové přes několik sladových až po výraznou hořkost poskytují bohatý a harmonický profil chutí, které ocení každý gurmán. Protivínský Granát je polotmavý ležák s obsahem alkoholu 4,6 % obj.

Prácheňská Perla je pivo typické jemnou aromatickou hořkostí, bohatou pěnou, zlatavou barvou a silným řízem, které zaručují výjimečný chuťový zážitek. Jedná se o 14% světlé speciální pivo s obsahem alkoholu 6,0 % obj.

Výstava o dějinách vaření piva v Boskovicích

Pivní festival nabídne 120 druhů piv, světovou kuchyni i rock

Olympijské hry mezi pivními soutěžemi. Tak je označována americká pivní cena World Beer Cup, která se uděluje každé dva roky v USA. Kategorii piv plzeňského typu, do které bylo přihlášeno 53 vzorků z celého světa, letos ovládl ležák Radegast Premium. Do Nošovic tak míří cenná zlatá medaile. Soutěž World Beer Cup se letos uskutečnila podesáté. V roce 2004 z ní přivezl Radegast bronz.

„Je to obrovský úspěch našeho piva, na který mohou být všichni Moravané hrdi. Radegast odlišuje od ostatních piv už více než 40 let výrazná hořkost. Těší mě, že má jeho chuť své příznivce i za hranicemi Moravy. Zlaté medaile si vážíme, ale nejdůležitějším oceněním je pro nás uznání českých a moravských pivařů,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Zlatou medailí z World Beer Cupu završil Radegast hattrick významných pivních ocenění mezi ležáky. V březnu ohodnotila jeho kvalitu odborná porota stříbrnou medailí na domácím Pivexu a vloni získal „evropskou“ stříbrnou medaili na European Beer Star.

Již čtvrtým rokem spolupracuje HEINEKEN Česká republika a Národní park Šumava na projektu Zeleným pivem za zelenou Šumavu. Legendární třináctistupňové Zelené pivo, které pivovar Starobrno vaří tradičně k příležitosti Velikonoc, se na Zelený čtvrtek vrací na Šumavu, aby zvýšilo povědomost o naléhavé situaci na Šumavě a potřebě obnovy zdejších lesů.

Již v loňském roce se zaměstnanci společnosti HEINEKEN Česká republika vydali do Národního parku Šumava, aby zde sázeli nové stromky. V letošním roce si tento zaměstnanecký výlet zopakují. Akcí chce HEINEKEN přispět k obnově usychajících lesů. Stromy jsou totiž pro oblast důležité svou retenční schopností – zadržují vodu, která nesteče po povrchu, ale tvoří zásoby spodních vod, jež pak napájejí prameny řek. Jeden vzrostlý strom zadrží přibližně 6 hektolitrů vody za rok. Cílem projektu je vysadit takový počet stromů, které zadrží vodu odpovídající vyrobenému množství Zeleného piva v roce 2014. Toho letos brněnští sládci uvařili 4500 hektolitrů, které na Zelený čtvrtek zamíří do dvacítky provozoven v Národním parku Šumava a dále pak do přibližně 4000 restaurací v celé České republice.

„Podařilo se nám zastavit kůrovcovou kalamitu, která ovládala šumavské lesy dlouhých sedm let. Nastává doba klidu a doba, kdy se můžeme soustředit na postupné ozeleňování Šumavy. Letos osázíme více než 100 hektarů lesa a místo smrku budeme vysazovat dřeviny, které kalamitám lépe odolávají. Jsou jimi buk, jedle, javor, ale i jeřáb. Vítáme již tradiční spolupráci se společností HEINEKEN, která nám pomáhá na situaci nejen upozorňovat, ale také ji pomáhá aktivně řešit formou pomoci při zalesňování Šumavy," říká Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

"Voda představuje přibližně 95% piva a má vliv na jeho kvalitu i chuť. Hojně se využívá také při výrobních procesech. Ohleduplná práce a ochrana vodních zdrojů je proto pro nás prioritou a jedním z pilířů CSR aktivit. To jsme potvrdili i iniciováním prohlášení Voda 2014+, které společně s námi podepsali přední české společnosti," konstatuje Jiří Hauptmann, ředitel oddělení korporátních vztahů HEINEKEN Česká republika, a.s.

Pivovary HEINEKEN patří ve spotřebě vody mezi nejšetrnější v České republice. Průměrná spotřeba vody na jeden hektolitr vyrobeného piva činila v roce 2013 ve Velkém Březně 4,99 hl, v Krušovicích 3,92 a v Brně jen 3,08 hektolitrů. V tomto pozitivním trendu chtějí pokračovat i do budoucna a spotřebu vody tlačit ještě níž.

Slavným Zeleným pivem se letos bude slavit příchod Velikonoc už podeváté v řadě. Třináctistupňový speciál s neobvyklou barvou před lety vymyslel vrchní sládek pivovaru Starobrno Petr Hauskrecht. Vaří se tradičním způsobem na dva rmuty, za svou sílu pivo vděčí osmidennímu spodnímu kvašení za použití kvasnic z vlastního kmene. Zelené pivo zraje při teplotě 1° Celsia, čímž se chuťově zaokrouhluje a získává svůj typický buket a říz. Nezvyklou barvu tomuto pivnímu speciálu dodává bylinný výluh a likér.

Už je to tady. 7. června 2014 patří nejen pivním nadšencům. První akce festivalové sezóny v Hradci Králové.

„Všechny milovníky piva, pivních speciálů a dobré zábavy přivítáme na Královéhradeckém pivobraní už první červnovou sobotu tohoto roku. Na akci pracujeme dlouhodobě a zbývají nám poslední dva měsíce než odstartujeme…“ říká prezident Královéhradeckého pivobraní Ing. Vítězslav Janků.

A na co se můžeme na akci těšit? Především na patnáct pivovarů představující své umění v podobě svých produktů. Čeká nás přes padesát pivních speciálů a to hlavně ze středních a malých průmyslových pivovarů. Netradiční a méně známá piva budou většinou na pultech minipivovarů.

Zástupce malých pivovarů Ing. Vojtěch Hendrych z rodinného pivovaru Hendrych ve Vrchlabí říká: „Rádi bychom hradeckým ukázali, že tradiční piva se dají vařit i jinak, než jsme zvyklí z velkých pivovarů. Když máte k pivu vztah a můžete s ním pracovat v menším množství, přijdete na nové netradiční chutě.“

A co by na přehlídce piv v Hradci Králové nemělo chybět? Nejvýznamnější pivovar z Královéhradeckého kraje. Markéta Flousková z marketingového oddělení pivovaru Primátor láká návštěvníky především na nejlepší weizenbier na světě. „Primátor přiveze pro své fanoušky oceněný Primátor weizenbier. Worldbeerawards ocenil v r. 2013 tento pivní speciál z Primátoru Náchod jako nejlepší weizenbier na světě.“

Pro hradecké patrioty je připraven již zdomácnělý Votrok. Pivo, které se kdysi vařilo v Hradci Králové se přestěhovalo do Havlíčkova Brodu. Vaří ho tamější pivovar Rebel, ale stále je to pivo Votrok, známé všem pivařům z Hradce Králové.

Záštitu nad Královéhradeckým pivobraním převzal primátor statutárního města Hradce Králové MUDr. Zdeněk Fink a hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc. Patronaci nad tímto svátkem piva převzal známý bavič Josef Alois Náhlovský. Jeho hlas uslyší nadšenci především na vlnách Rádia Černá hora, které upoutávku bude vysílat.

A kde se bude akce konat?

Na tuto otázku odpovídá hlavní organizátor Lukáš Vacek:

„Když jsme vybírali prostor pro pivobraní, chtěli jsme využít nově zrekonstruovaných Šimkových sadů v Hradci Králové. Díky dotacím z EU není možné pro kulturní akce areál využívat po dobu 5 let. Pak nás napadla spásná myšlenka – uspořádat festival pro většinu hradečanů dostupnou. Na pivovarské flošně cca 600 m od Velkého náměstí. Na pivo se chodí pěšky, proto jsme volili místo blízko centra. Máme se skutečně na co těšit.“

Více o festivalu naleznete na stránkách www.kralovehradeckepivobrani.cz a na facebookových stránkách.

Pivovar Ostravar se v minulých dnech dohodl na úzké spolupráci s 37letých zpěvákem a hercem Richardem Krajčem a jeho kapelou Kryštof. Příznivci ostravského piva se tak mohou například těšit, že Richard Krajčo svými nápady osvěží blížící se Slavností pivovaru Ostravar nebo, že si budou moci vychutnat své oblíbené pivo na některém z Kryštof kempů. Obě strany věří, že budou do budoucna přicházet s dalšími nápady, které obohatí kulturní život regionu.

Na vzájemné spolupráci se obě strany dohodly během úspěšného jarního klubového turné kapely Kryštof, které pivovar Ostravar podpořil. Jeho pivo doprovázelo kapelu po českých a moravských městech.

„Během turné jsme zjistili, že máme na spoustu věcí stejný názor,“ vysvětluje manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. „Nabídli jsme proto Richardovi, zda by se nechtěl podílet na dalším rozvoji naší značky. Richard s naší nabídkou souhlasil, a to je skvělé.“

„Ze strany Ostravaru to je zajímavá nabídka. Ostravský pivovar je tradičním reprezentantem našeho regionu a já i všichni kluci v kapele jsme se nikdy netajili svým vztahem k Ostravě,“ říká Richard Krajčo. Podle Krajča ho s Ostravarem spojuje, že oba pochází z jednoho kraje a že oba pracují podobným stylem.

„Nikdy nejde o to zaplnit éter spoustou skladeb za každou cenu. Musíte lidem nabídnout opravdovou kvalitu. Vždycky totiž poznají , jestli děláte věci poctivě a naplno. V tom si s Ostravarem rozumíme,“ dodává Krajčo.

Roman Richter, vrchní sládek pivovaru Ostravar Richarda Krajča doplňuje: ”Ke kvalitní hudbě výborné pivo určitě patří. A naše pivo Ostravar jím jednoznačně je! Vždyť o jeho kvalitu dbáme už 116 let. Díky použití tradiční technologie výroby jeho chuť dokonale vystihuje charakter tohoto regionu.”

Nové partnerství zaznamenají příznivci sympatického zpěváka i ostravského piva poprvé ve druhé polovině dubna, kdy se v regionu objeví velkoplošné plakáty. „Bude na nich napsáno to, co od nás naši fanoušci mohou očekávat,“ říká manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. „Tedy „Víc dávat než brát“, „Zažít víc než víc“, a podobně.“

Další projekt, do které se Krajčo zapojí, budou nadcházející Slavnosti pivovaru Ostravar. Jedná se o tradiční svátek piva a hudby, který se letos uskuteční již počtrnácté.

„Richard se stane součástí našeho přípravného týmu, protože je nejen skvělý hudebník, ale i velmi kreativní tvůrce s neotřelými nápady. Toho bychom chtěli na Slavnostech využít a náš tradiční scénář obohatit o nové prvky,“ uvádí Zuzana Cieciotková.

„Jednou z věcí, která je na Slavnostech zajímavá, je, že Ostravar vytahuje nahoru mladé talentované kapely. Mohli jste tady vidět Tomáše Kluse dávno před tím, než se stal slavným, Martina Chodúra, Fíhu a další dnes již velmi známé interprety. Na to bych určitě rád navázal a postavil speciální stage pro mladé talentované lidi,“ přemýšlí Richard Krajčo. „Další nápady a novinky musím ještě probrat s lidmi z Ostravaru.“

Ostravar zase na oplátku podpoří letní kempy kapely Kryštof. „Bude to takový kousek Ostravy, který si budeme brát v létě po republice s sebou,“ směje se Richard Krajčo. Zástupce pivovaru těší , že jejich značka bude součástí open air festivalu, který je plně v režii přední české kapely, a kterým chce kapela podle svých slov vybočit ze zaběhlého pojetí podobných akcí. Kryštof kempy se odehrají na sedmi místech v Čechách i na Moravě a nabídnou návštěvníkům řadu hudebních i nehudebních zážitků. Více na:www.krystofkemp.cz

Pilsner Urquell vyjíždí na tradiční oslavu Velikonoc ve Vatikánu

Proč právě J. Jakoubek?

Královédvorský pivovar Tambor pokračuje v připomínání významných rodáků Dvora Králové nad Labem. Prvním z nich byl R. A. Dvorský (stejnojmenný světlý ležák 12).

Jaroslav Jakoubek byl nejen Otec šansonu

Bývá označován jako Otec českého šansonu, je autorem mnoha populárních písniček. Stejně jako jiný královédvorský rodák, R. A. Dvorský, byl ale také autorem, na kterého se mělo zapomenout.

Narodil se 30. října 1927 ve Dvoře Králové nad Labem. Po studiu gymnázia a chemické průmyslovky začal pracovat v Tibě. Koncem padesátých let odešel do Prahy, kde se hned zapojil do kulturního života. Ve dne pracoval ve státní projekční kanceláři textilního průmyslu, večer se věnoval kultuře. Díky trochu volnější atmosféře tu začaly vznikat zárodky budoucích legendárních scén. Jaroslav Jakoubek se s Ivanem Vyskočilem podílel na vzniku divadla Na zábradlí, pomáhal při prvních krůčcích poetické kavárny Viola, byl u zrodu divadla Rokoko. V době, kdy se ještě Jiří Suchý neznal s Jiřím Šlitrem, psal pro něj Jakoubek texty. Stal se externím redaktorem Československého rozhlasu a televize. Jeho písničky zpíval Václav Neckář, Eva Pilarová, Pavlína Filipovská, Rudolf Pellar, Ljuba Hermannová a mnoho dalších zpěváků.

„Nebýt Jardy, tak o mě vlastně nevíte. S Honzou Schneiderem jezdili do plzeňské Alfy. Tam si mě všimli a tak dlouho o mě vyprávěli Pepíkovi Vobrubovi, až mě pozval na zkušení natáčení s Tanečním orchestrem Českého rozhlasu,“ vzpomíná Václav Neckář. Mezi jeho nejznámější písničky z té doby patří Blues vo blůze (P. Filipovská), Víc nechtěl by snad ani D´Artagnan (W. Matuška a M. Kubišová), Smutný představení (L. Hermanová), Písnička pro Martu (K. Gott), Sněhová vločka (J. Suchý), Plakát (R. Pellar) nebo Táborák pro dva (V. Neckář).

Po roce 1968 se zařadil mezi širokou skupinu umělců, kteří byli donuceni opustit veřejný život. Několik let měl Prahu „zakázanou“. Začal pracovat na různých dělnických pozicích, občas jeho přátelé umožnili uvést písničku nebo melodii v divadle či rozhlase. Jak vzpomínají Královédvoráci, tvořil v té době do šuplíku. Po roce 1989 se mohly opět jeho písničky hrát, on sám se v devadesátých letech vrátil jako externí hudební redaktor do Českého rozhlasu. Příliš si ale nové svobody neužil. Zemřel v Praze 27. července 1993.

Dva roky po jeho smrti vyšlo profilové CD. Vznikl také jeden z jeho nejznámějších hitů, Nějak se vytrácíš má lásko, který nazpíval Petr Janda a skupina Olympic. „Jednou se Jaroslav trochu zlobil na svět a já jsem na pár hodin odešla – a tenkrát napsal šanson Nějak se vytrácíš, má lásko, s věnováním pro mě,“ vzpomíná jeho žena Jiřina Jakoubková. Text písničky je ale mírně upravený. Celkem se Jakoubek podílel na téměř 400 písničkách.

Ve Dvoře Králové nad Labem vyšlo několik vzpomínkových článků ve Vlastivědném čtení, kde na něj mimo jiné vzpomínal spolupracovník z Tiby, pozdější kronikář Pavel Janoušek nebo skladatel a spoluautor velkého hitu o D´Artagnanovi, Jan Schneider. Jaroslava Jakoubka připomíná na domě na Vinohradech, kde žil, pamětní deska.

Ve městě samém žádnou připomínku nemá. Proto se Královédvorský pivovar Tambor rozhodnul se souhlasem manželky Jiřiny Jakoubkové pojmenovat u příležitosti 5 let od znovuobnovení vaření piva ve Dvoře Králové nad Labem nové královédvorské pivo Tambor, polotmavý ležák 11 právě po Jaroslava Jakoubkovi. Toto pivo bude představeno 2. května v areálu pivovaru při oslavě 5. výročí Královédvorského pivovaru Tambor.

Louny budou mít znovu své pivní slavnosti

Výlet za pivem láká více lidí

Jak se z piva stane luxus

Starobrno a Kometa táhnou za jeden provaz od roku 2012

Gypsy brewing, létající pivovary rozšiřují Čechům pivní obzory

Mistři bednáři předvedli smolení sudů v akci

Vaří nejlepší pivo na světě. Trapistům v Belgii je ale titul na obtíž

Hanácké Velikonoce ve skanzenu nabídly i domácí pivo

Střet nebo námluvy belgické a české pivní kultury?