Herec a zabávač Roman Pomajbo (41) v piatok večer požehnal novému pivu. Stal sa krstným otcom tretieho bratislavského minipivovaru. Krstilo sa, ako inak, pivom.

Herec sa o varenie piva živo zaujímal. Najskôr si nechal podrobne vysvetliť princíp výroby a potom sa pustil do oblievania pípy zlatým mokom. Suché nezostali ani kotle, v ktorých sa Patrónske pivo pripravuje.

Roman sa zhostil aj úlohy krčmára, postavil sa za pult a čapoval. So širokým úsmevom ponúkal hosťom chuťovky od výmyslu sveta. Staral sa o to, aby nikomu nič nechýbalo a keď dámy dostali chuť na sladké, okamžite zabezpečil celý podnos dobrôt. Ak jedného dňa zavesí Roman Pomajbo herectvo na klinec, určite by sa mal venovať podnikaniu v gastronómií. Ide mu to skvele.

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Ladislav Prikler

Pivo je pro ně celý život. Mají doma tisíce pivních lahví, korbelů, plechovek, víček, etiket, tácků, odznaků ale třeba i tabulí.

Když přijdete k pětasedmdesátiletému Josefu Davídkovi do pokoje, máte pocit, že takhle vypadá pivní ráj. Jen pivo tu neteče proudem. V prosklených skříních, které zabírají celou stěnu jeho pokoje, jsou vyskládané pivní korbely. Do malých, zvláštními šiframi popsaných krabiček, které sahají od podlahy ke stropu, má vyskládané pivní tácky. V dalších jsou zase pivní etikety. Má jich tisíce. V koutě stojí desítky archivních pivních lahví, vedle jsou desítky pivních plechovek. Sbírá ale i víčka a tácky. Po stěnách visí reklamní tabule na různá piva z celé republiky.

Na jedné je nápis: „Nestarej se ženo má, kde je pivo, tam jsem já.“ To by mohlo být i mottem Josefa Davídka, pětasedmdesátiletého předsedy Pilsner clubu, což je plzeňský klub sběratelů pivních suvenýrů. Sdružení je nejstarší z celé republiky. Vzniklo v roce 1950. Dnes má dvacet členů. Josef Davídek o sobě říká, že sbírá hlavně korbely. To ostatní se prostě nějak přidružilo. Co se piva týká, dá se sbírat prostě všechno. „Dokonce i víčka od sudů nebo pivní účtenky,“ jmenuje. Korbelů má téměř pět stovek, pocházejí z celé Evropy i z Ameriky. Většina je z porcelánu, má ale i velké korbely ze dřeva. Některé při otevření začnou hrát, chloubou sbírky je série korbelů s poštovní tematikou. Za ty by na burze dostal i tři tisíce.

Království z plechovek

Sedmdesátiletý Josef Černý pivní koníček zdědil po svém synovi. Ten v polovině osmdesátých let sbíral plechovky od piva, které u nás tehdy byly velkou vzácností. „Objížděl parkoviště v okolí Plzně, kde parkovaly kamiony, a od řidičů plechovky dostával,“ popisuje Josef Černý jeden ze synových zdrojů. Když se syn vrátil z vojny, plechovky ho přestaly zajímat. Sbírku tak rozšiřoval jeho otec. Ve svém čtyřpokojovém bytě na Lochotíně má tři tisícovky plechovek od piva. Ve sbírce jich má ale mnohem víc. Všechny se mu do bytu nevejdou a polovinu sbírky tak musel přestěhovat na chatu. Společně s pivními sbírá i plechovky od různých limonád. Nejstarší plechovka je od Coca Coly a pochází ze šedesátých let minulého století.

„Ještě ani nemá ten univerzální systém na otevírání jako dnes. Musel jste na ni mít otvírák na konzervy,“ popisuje. Jejich ceny se podle něj pohybují v řádech deseti, maximálně sto korun. Sám za žádnou nezaplatil ani korunu. Plechovky má ze všech kontinentů, z Afriky i z Asie. Vozí mu je známí, mění je na burze. Když uvidí v obchodě novou plechovku, hned ji musí mít. „Je to první věc, co sleduji, když jdu na nákup,“ uzavírá.

Pivní etiketa

Přes sto dvacet tisíc etiket má ve své sbírce Miroslav David. Specializuje se na naše pivovary a ze všeho nejvíc na minipivovary. „Rostou u nás jako houby po dešti, takže budu mít pořád co dělat,“ říká s úsměvem zapálený sběratel. K tomu by měl rád pivní etiketu z každé země z celého světa. Zbývá mu jich asi třicet. Řadu exotických exemplářů získal díky e-mailu. „Napsal jsem do pivovaru nebo sběrateli a výměnou za naše kousky mi poslali ty jejich. Takhle fungujeme,“ vysvětluje.

Sbírat etikety začal dnešní pětapadesátník až ve čtyřiceti letech. S manželkou chodili na dlouhé turistické pochody. Do sešitu si lepili etikety piv, které na cestě ochutnali. Pak je začal dostávat od známých ze všech pivovarů po republice. Spolupracuje totiž s dobřanským pivovarem jako profesionální degustátor.

„Nakonec jsem měl doma plnou krabici a rozhodl jsem se je uspořádat,“ vypráví o svých sběratelských začátcích. Etikety má roztříděné v šanonech podle států a podle krajů České republiky. Sbírá ty z lahví i ze sudů. „Problém nám teď dělají petky, těžko je možné všechny dosledovat,“ vysvětluje.

Rozdíl mezi sběratelstvím před a po roce 1989 je podle něj veliký. Dnes je hodně takových, kteří se na tom snaží zbohatnout. „Etikety se teď prodávají. To nikdy nebylo, vždycky se jen měnily. Stal se z toho byznys,“ argumentuje. Modrým mauriciem jsou podle něj etikety již neexistujících pivovarů. „Třeba ty z pivovaru ve Spáleném Poříčí nebo Starém Plzenci, ty stojí okolo pěti tisíc,“ přirovnává.

Sbírka víček

Stanislav Vohrna z Nepomuka začal víčka z pivních lahví sbírat v desti letech. Dostal jich plnou krabici od bratranců, které to přestalo bavit. Za čtyřiadvacet let, co se o sbírku stará, ji pořádně rozšířil. Z českých a slovenských pivovarů už má doma 1500 víček. Asi nejcennější exemplář je zátka z Koutu na Šumavě ze šedesátých let minulého století. V republice takových není víc než deset. Tehdy se ještě popisky na víčka vyrážely směrem nahoru. „Potom se razily dolů, až potom se začínají objevovat barevné potisky,“ popisuje. Ve své sbírce má i několik víček, která vypadají na první pohled úplně stejně. „Liší se ale třeba v uvedené ceně piva, velikostí písma nebo výrobcem, který tu zátku vyrobil,“ vysvětluje Vohrna speciality, které laik jen těžko chápe.

Odznaky s pivem

Artikl Stanislava Boudy mezi pivními sběrateli tak oblíbený není. Sbírá pivovarské odznáčky. „V Plzni o nikom jiném nevím,“ uvádí. Na pražské burze, kam se sjíždějí sběratelé z celé republiky, se takových, jako je on, schází necelá desítka.

Specializuje se na Čechy a Slovensko. Odznaků má okolo tisícovky. „Nejvíc mám samozřejmě z Prazdroje a z Gambrinusu,“ říká. Má i stotisícovou sbírku etiket, k tomu ještě sbírá pivní kalendáře a pivní účtenky. I těch má stovky. Sbírku odznaků a etiket zdědil po svém otci. Sám ji celý život pečlivě rozšiřuje. Komu odznaky předá, ale zatím neví. „Syn a vnučky o to nemají zájem,“ uzavírá sběratel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek

Letošní ročník Bobr Cup byl v mnoha ohledech jedinečný. Na startu se sešla absolutně největší konkurence, poprvé se kvůli velké vodě musely měnit tratě a běžci nebrodili, ale plavali. Kdo se však nemění, je stálice Kamil Mrůzek. Mistr světa ve sjezdu na divoké vodě obhájil na Bobru titul a zlatým písmem vítěze se do historie závodu zapsal už pošesté.

Kamil Mrůzek tentokrát startoval v dresu Pivovaru Litovel spolu s Martinem Freiem v běhu a Robertem Novotným na horském kole.

Jako druhé družstvo z 249 startujících dokončil soutěž Free Litovel Bobr Cup tým Craft s Jiřím Vojákem, Janem Hruškou a Václavem Lagnerem.

Běh v plovací vestě

Na trať poznamenanou nepříznivým počasím minulého týdne vyrazili nejprve běžci, pro které se na poslední chvíli otevřely i proslulé litovelské brody. Kvůli vysoké vodě však běžci museli brodit s plovacími vestami, které si zapůjčili od svých kajakářů.

Traverzy Moravy však zůstaly zapovězeny jejich cyklistickým kolegům. Kajakáři se však skoku do studené říjnové vody nevyhnuli. Vodákům se také jako jediné kategorii trať nemusela upravovat.

Závěrečný vodní souboj

Na první předávku nejrychleji doběhl Jiří Voják z týmu Craft, těsně za ním předával štafetu David Gerych z týmu Insportline trener Ghost a Martin Frei z družstva Pivovar Litovel, který vyslal do závodu bikera Roberta Novotného.

Zkušený Robert Giovan Novotný vytáhl svůj tým nahoru a předával do poslední fáze těsně za Janem Hruškou z Craftu jako druhý. Na vodě se odehrál souboj mezi zkušeným Kamilem Mrůzkem a jeho reprezentačním kolegou Václavem Lagnerem, který rychle vyzněl pro zkušeného Mrůzka, jenž s vítězným gestem protrhl cílovou pásku jako první.

Druhý tým Craft dovezl na litovelské koupaliště Václav Lagner a třetí Trek dotáhl do cíle Karel Slepica.

Statečné ženy

Po tom, co dorazily do cíle nejrychlejší mužské týmy, Bobr Cup zdaleka nekončil. Napjatě se očekávaly nejrychlejší týmy v kategoriích ženy, veteráni muži, akademici muži i ženy.

Nejlepší ženskou trojicí se stalo družstvo Kola Kaňkovský women ve složení Lenka Šibravová, Barbora Manďáková a Kateřina Vacíková. Stříbro vybojovaly Jana Grygarová, Lenka Bulisová a Petra Halašková za tým Top woman. Třetí pozici a současně první v kategorii akademičky zaujaly závodnice týmu Stíhačky ve složení Šárka Zelenková, Adéla Boudíková a Tereza Lernerová.

Třešničkou na dortu Free Litovel Bobr Cupu každoročně bývá kategorie crazy týmů. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a v nemalé konkurenci méně či více úspěšných, ale za každých okolností bláznivých a nápaditých trojic v nejrůznějších převlecích udělal největší dojem na pořadatele tým Breberky Lady Králové, Kateřiny Tázlarové a Petry Klaškové, které se mimochodem dobře umístily v ženské akademické kategorii na slušném třetím místě!

Zdroj: Hory doly.cz

Červený kohout řádil v sobotu večer v prostorách kutnohorského pivovaru. Požár patrně způsobila nepozornost dělníků demontujících prvky technologie.

Ten pivovar je snad začarovaný! A pokud ne, tak ho alespoň pronásleduje pořádná smůla. V polovině září zde záhadně zmizely měděné trubky a další technologické prvky za nejméně půl milionu korun. V sobotu místo zloděje či zlodějů řádil v prostorách pivovaru červený kohout. A škoda je s největší pravděpodobností, alespoň podle předběžných odhadů, jednou tak vysoká.

Požár ohlásil krátce před půl šestou odpoledne na operační středisko kolemjdoucí, který si všiml kouře valícího se zpod střechy budovy. Na místo dorazila jednotka profesionálních hasičů z kutnohorské stanice a jednotka SDH Nové Dvory. Zásahu se účastnil také ředitel územního odboru Hasičského záchranného sboru Kutná Hora Jiří Pokorný.

„V areálu v současnosti působí zaměstnanci firmy likvidující technologie. K požáru došlo při práci s otevřeným ohněm, část budovy je sendvičové konstrukce, hořet začala izolace mezi zdmi. Požár se rozrůstal z ohniska směrem do střechy. Část střechy jsme tedy museli obnažit. Požár je v tuto chvíli lokalizován a nyní ho ještě likvidujeme,“ uvedl Jiří Pokorný krátce po sedmé hodině večer.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Jan Šmok

Plzeňský pivovar slaví o víkendu 168 let od uvaření první várky piva Pilsner Urguell, v sobotu i v neděli se konají od 10 do 18 hodin oživené prohlídky pivovarských sklepů. Ve stejném čase se konají v pivovarském muzeu restaurátorské dílny a na Spilce vaří knedlíkové speciality.

Výjimečně se mohou o víkendu podívat návštěvníci pivovarských sklepů i tam, kam se jindy nedostanou. Například do jedné z nejdelších ručně kopaných podzemních chodeb sklepení vedoucí z nádvoří k pivovarské vodárenské věži. „Na stěně je tu zobrazen čert, patron sklepů. Kdo ho pohladí, bude mít v životě štěstí,“ lákal zájemce průvodce jedné z prvních sobotních prohlídek. Mezi návštěvníky se však našli i ti, kteří si zkušenost s hlazením čerta raději odpustili.

Ochutnat ale pivo z obrovských dřevěných sudů chtěli všichni. Kousek dál viděli při práci pivovarské bednáře, které pivovar dodnes zaměstnává. „Jsem vyučený truhlář a pak jsem se učil přímo tady v pivovaru další tři roky bednářem. Jsme už raritou nejen v republice, ale v celé Evropě,“ usmíval se jeden ze semi řemeslníků Ladislav Brůha. V Plzni vyrábí jednak obrovské 40ti hektolitrové sudy, v nichž pivo zraje, ale například i sedmnáctilitrové soudky, v nichž se prodává pivo turistům. „Když někde řeknu, že jsem bednář, vznikají zajímavé situace. Mladí vůbec nevědí, o co jde, a ptají se, zda někde stloukám bedny. Ti starší většinou zaberou,“ říká Ladislav Brůha pobaveně, zatímco zájemcům ukazuje a vysvětluje systém stavění sudu.

Jeho kolega mezitím zaujímá strnulou pozici vedle figuriny dělníka, jenž válí sudy. Čeká na další várku procházejích návštěvníků. Když jsou na dosah, z ničeho nic se postaví a otře si rukou zpocené čelo. Následují překvapená vyjeknutí a spontánní potlesk diváků, bednáři však jen zacukají koutky a sedá si s hoblíkem ke kusu dřeva pro další sud.

Cestou lidé ještě potkají při oživených prohlídkách sládka Josefa Grolla nebo Martina Stelzera, stavitele měšťanského pivovaru.

Z pivovaru míří do pivovarského muzea známý koňský potah, který sem převáží návštěvníky. „Tady jsme otevřeli víkendové restaurátorské dílny v souvislosti s právě otevřenou výstavou zrestaurovaných pamětních knih Měšťanského pivovaru z 19. století,“ připomíná Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci tu mohou proniknout do tajů péče o historické předměty,sami si vyzkoušet, jak se pozlacuje, nebo jak se čistí a restaurují obrazy.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška

Ač se kvůli nedostatku sladovnického ječmene některé menší pivovary uchýlily k zdražení piva, Rodinný pivovar Bernard prozatím zdražení neplánuje. „Pro naši sladovnu v Rajhradě máme sladovnické ječmeny již z velké části nakoupeny, takže máme pokryté rezervy,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Podle něj ale zdražení vzhledem k vzrůstajícím cenám sladu a chystanému navýšení cen elektrické energie nelze vyloučit. „Eventuální navýšení cen je závislé na našich vlastních analýzách, nikoli na cenách konkurence,“ dodal Mikulášek.

Zdroj: Euro.cz

Hygienici měřili hluk. A pokuty hrozí třeba za pivní oslavy.

Jihlavský pivovar má problém. Hrozí mu pokuta od krajských hygieniků za příliš hlučné oslavy 150. výročí založení pivovaru z letošního června. „Limity hluku tehdy překročili výrazně,“ řekl Sedmičce Milan Brychta z Krajské hygienické stanice (KHS) v Jihlavě, která s pivovarem vede správní řízení.

Jenže vedení pivovaru se to dozvědělo až od redaktora Sedmičky. „Vůbec jsme to netušili. Dozvídáme se to až od vás, takže se k tomu nemůžeme zatím nijak vyjádřit,“ podivila se Eva Vařejčková z jihlavského pivovaru nad tím, že jim o hrozbě pokuty nedal nikdo dosud vědět. Podotkla, že kdyby to v pivovaru věděli už v červnu, tak by si asi rozmýšleli pořádání letních hudebních čtvrtků na dvoře pivovaru. Ty ale nechali hygienici bez povšimnutí.

Jihlavský pivovar není ve městě jediný, na nějž si lidé stěžovali nebo stěžují kvůli velkému hluku. Úředníci z hygieny a stavebního úřadu museli letos pozastavit provoz diskotéky na největším jihlavském sídlišti Březinky. Aktuálně si lidé nejvíc stěžují na situaci v Humpolecké ulici, kde přivádí lidi k zoufalství nákladní auta z kamenolomu a obalovny. „V nejbližších dnech tam pošleme specialisty na měření hluku ze Zdravotního ústavu, protože si lidé stěžují na rámus z dopravy,“ vysvětlil Milan Brychta.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Roman Martínek | Kráceno

Je jim dvacet. Žijí pro každý okamžik a kamarádi jsou pro ně vším. Tak trochu snílci a trochu rebelové. Nemají chuť se usadit. Jsou nezávislí a blázniví. Na party se dokážou odvázat a vydrží se bavit až do rána. Kluby a bary jsou jejich druhým domovem. Rádi jsou středem pozornosti, nosí designové boty, módní oblečení a na party je poznáte podle fluoreskující lahve.

Generace narozená těsně před a po sametové revoluci, mezi sociology nazývána X a Y, se stala terčem pivovaru Gambrinus. Na trh přichází s trendy lahví 11° XCLNT o objemu 0,33l. Originální, stylová a prémiově vzhlížející láhev byla exkluzivně vyvinuta pro kluby, diskotéky a bary. Od klasických pivních lahví se odlišuje v několika detailech. Láhev již nemá tradiční etiketu, ale plastické logo. Povrch láhve je vroubkovaný a krček zdobí fluorescentní etiketa svítící pouze pod UV světlem. Pití piva se tak stává zážitkem pro další dva lidské smysly - hmat a zrak. Reliéf na láhvi má ale i funkční charakter. Díky němu při divokém večírku lépe sedí v ruce a jen tak z ní nevypadne.

Gambrinus 11° XCLNT s obsahem alkoholu 4,7% je unikátní v dávkování chmele, které spočívá v přidání třetí dávky až po ukončení chmelovaru, na samém konci varného procesu. Pro bohatší chuť navíc sládci přidali karamelový slad. Třetinkovou láhev, která se od 1. října objeví ve vybraných barech a klubech ocení všichni, kteří milují nezávislost a dokážou se bavit dlouho do noci. Právě těm nová designová láhev zaručuje, že se ani v přeplněném klubu neztratí.

Vstup novinky na trh podpoří v rámci svých koncertních vystoupení české kultovní kapely. 8. října se můžete těšit na Bigg Boss jam v pražské Meet factory. XCLNT Toxique party vypukne 22.října v Retro music hall. Plánovány jsou také sampling party s XCLNT teamem hostesek v barech, na univerzitách, vysokoškolských kolejích a klubech.

Současně proběhne oficiální představení limitované edice tenisek Botas 66 XCLNT, vycházející z modelu Botas Classic 66. Ten v loňském roce získal Národní cenu za studentský design. Od října budou boty k dispozici ve standardním prodeji Botas. Stylové botasky se spolu s novým Gambrinusem představí také na Design Bloku v Praze, který se koná ve dnech 5. - 10. října 2010.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Ogilvy Public Relations

Mytí vratných lahví má v pivovarství důležitý význam, a proto se každý pivovar snaží shromáždit nutné informace pro co nejlepší nastavení myčky lahví. Určujícími faktory jsou provozní účinnost a dopad na životní prostředí, přičemž samozřejmě musí mít vrácené lahve jistou úroveň čistoty proto, aby mohly být i nadále používány. Z tohoto důvodu se tým odborníků zabýval řešením otázky, jak měřit spolehlivost umytí lahví a tyto hodnoty porovnávat a vyhodnocovat.

Výsledky získané realizací uvedeného projektu umožňují použít standardizovaného zašpinění jako prostředku ke specifickému vyhodnocení přítomnosti zbytků nečistot v lahvích po jejich umytí.

Je nutné, aby byly i nadále vyvíjeny a zlepšovány standardní suspenze schopné jednotného a přesně definovaného pokrytí nečistotami, stejně tak jako procedury k jeho identifikaci a hodnocení zbytků nečistot, které mohou být provedené nezávisle na pozorovateli.

Kromě toho byly ještě vytvořeny a testovány tři velmi slibné recepty pro suspenze, které nepodléhají zkáze.

V tomto případě byla vzata jako základ orientační představa o optimalizaci mycího procesu. Standardní suspenze nečistot lze snadno upravit podle požadavků jednotlivých zákazníků tak, aby odpovídaly specifickým podmínkám každého mycího zařízení.

Pro všeobecné použití a ověření platnosti této metody a zvláště pro porovnávání účinnosti mycího procesu, by bylo jistě vhodné pokračovat v této práci na jasně osvědčených standardech. To by mohlo být například přesné a jasné definování parametrů pro pevné zbytky nečistot, které by vyústilo v zavedení parametrů pro úplné odstranění nečistot z lahví.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Biopotraviny si k českým zákazníkům již cestu našly. Nakupujeme biouzeniny, biozeleninu nebo biomléko. Na pultech obchodů však stále častěji narazíme i na biopivo. Říkáte si, jak asi biopivo chutná? Naše redaktorka ho otestovala za vás!

Oblíbili jste si biopotraviny a přemýšlíte, že klasické pivo vyměníte za to s přívlastkem bio? Pokud byste čekali, že je toto nekonvenční pivo vyráběno jinou, sofistikovanější, technologicky vyspělejší či dokonce zázračnou cestou, asi budete zklamaní. Rozdíl mezi tradičním a organickým ležákem je hlavně v původu základních surovin. Bezpodmínečně nutné je, aby při výrobě biopiva byly použity suroviny, které byly vypěstovány bez použití chemických hnojiv a pesticidů. Samozřejmě i celý výrobní proces každého biovýrobku podlehá předpisům a dodržování přísných norem, žádné zázraky se však nedějí.

"Biopiva jsou více hořká a výrazně je v nich cítit chmel."

Základem každého piva je voda, chmel, slad a kvasinky. Voda je jednou z nejdůležitějších surovin a její kvalita výrazně ovlivňuje celkovou chuť piva. Chmel dodává pivu hořkost, vůni a působí jako konzervant. Některé pivovary používají chmelových extraktů či chmelových granulí. Slad dodává pivu plnost, sladkost a barvu. Obvykle se získává z ječmene, může být ale také pšeničný. Doba sušení zrn sladu a teplota použitá pro pražení určují, zda vznikne zlatý plzeňský ležák nebo tmavý stout. Obvykle platí, že čím více sladu se použije, tím je pivo aromatičtější.

České biopivo v supermarketech zatím nenajdete. Pokud toužíte po organickém pivu, musíte se spokojit se zahraničními výrobky. Počítejte ale s tím, že jsou drahé. Jak biopivo chutná, otestovala naše redaktorka. Podívejte se na její hodnocení!

Biopivo je drahé

V současné době v supermarketech nenarazíte na české biopivo. Pokud toužíte po organickém pivu, musíte se s pokojit se zahraničními značkami, jejichž ceny se pohybují mezi 35–90 korunami.

Srovnání cen lahvového biopiva

Název piva - Fuller's Organic Honey Dew - Mothership Wit Beer Organic Wheat Beer - Lammsbrau Pilsner

Původ - Anglie - Belgie - Německo

Cena za lahev - 69–89 Kč - 35–55 Kč - 37–45 Kč

Ačkoli se zatím české biopivo nevyrábí ve velkém, objevují se první vlaštovky. V červenci tohoto roku měli čeští fanoušci pivních experimentů jedinečnou možnost vyzkoušet organické pivo české výroby. Organické pivo vyrobil Pivovarský dům v Ječné ulici v Praze. Slad ovšem pocházel z Německa a chmel z Nového Zélandu (v České republice zatím nejsou tyto suroviny k dostání v biokvalitě). A ačkoli postup výroby tohoto biopiva nebyl certifikovaný, lze ho označit za první organické pivo vyrobené v ČR.

Jak chutná biopivo?

Říkáte si, jak vlastně to biopivo může chutnat? Také mě to zajímalo, proto jsem se rozhodla otestovat několik organických piv, které jsou běžně k dostání v supermarketu. Zde jsou mé dojmy:

Peak Organic IPA

U tohoto piva jsem byla spokojená s hustější pěnou, která se u amerických piv moc nevidí. Pěna brání zvětrání piva a celkově dotváří hezký vzhled. Překvapila mě však jeho hořkost a lehká sirupovitost, kterou bych čekala spíše u tmavších piv. Na druhou stranu můj kamarád byl tímto vzorkem nadchnut a dle jeho posouzení má pivo správný říz, perlivost, je osvěžující a jedno ochutnání ho přesvědčilo o jeho dalším nákupu.

Butte Creek Pilsner

Jedná se o lehké pivo. Není příliš výrazné, což mně osobně více vyhovuje, dobře vychlazené je velmi osvěžující a vcelku mě potěšil také fakt, že je takřka bez hořkého chmelového zakončení. Můj kamarád jej zhodnotil slovy, že chutná po jablcích.

Wolaver’s White Ale

Musím poznamenat, že mé hodnocení uvedeného vzorku veskrze ovlivnil fakt, že všeobecně nejsem příznivcem tohoto typu. Podle mě se tedy nijak nelišilo od jiných kvasnicových piv. Podle mého kamaráda je to však jedno z nejlepších kvasnicových piv, příjemné pro svou suchost a perlivost, které kdy vyzkoušel. A to i bez přidání citronu.

Biopivo chutná po chmelu

O biovýrobcích se všeobecně tvrdí, že jejich chuťové spektrum je mnohem širší, jsou celkově výraznější a chutnější. Na základě ochutnání těchto vzorků organických ležáků jsme dospěli ke shodě na jednom rysu, který převažoval u všech. Biopiva mají vyšší hořkost a výrazně je v nich cítit chmel. Všechny vzorky kromě Peak Organic IPA také postradádají hodnotnou pěnu, což by ale mohlo být přisuzováno faktu, že pocházejí z americke produkce. Ani tento charakter by nemusel ubírat biopivu na kvalitě, neboť objem lahve je pouze 355 ml, takže průměrnému českému konzumentovi nevydrží pivo ve sklenici tak dlouho, aby mohlo zvětrat.

Zdroj Na zeleno.cz

Skupina Xantho má na svém kontě celou řadu významných úspěchů.

Znovuzrozením se dá nazvat opětovný návrat na scénu twirlingového světa sedmičlenné smíšené skupiny, nově pod názvem Xantho Žatec.

Tato taneční skupina má 7 členů, 6 dívek a 1 chlapce ve věku od 15 do 23 let a patří do seniorské kategorie. Od letošního září se skupina připravuje pod novým názvem twirlingový team Xantho Žatec na Mistrovství České republiky, které se bude konat v Nymburku.

Název skupiny Xantho skupině propůjčil Žatecký pivovar, který nejenomže propůjčil Xanthu název, ale také nabídl i spolupráci ohledně vystoupení a možné finanční podpory. Avšak, jak jsem sám viděl a slyšel, peněz není nikdy dostatek, a tak členové skupiny stále pokukují po dalších sponzorech.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Michal Hrdlička | Kráceno

Vyškovský pivovar sice stále vaří pivo, ale jeho budoucnost není vyjasněna. Jasno ale mají futsalisté, kteří pod jeho jménem bojují o divizní body. Ty první se budou rozdávat v pátek večer, kdy Pivovar nastoupí v Třešti proti Arsenalu Brtnice.

„I do našeho klubu se ekonomické problémy pivovaru promítly a dnes už na naši činnost nepřispívá vůbec. Abychom mohli hrát divizi, museli jsme prostředky zajistit jinde. Název jsme ale vzhledem k tradici zachovat chtěli, i když pokud by přišel nějaký hlavní partner, změnu nevylučujeme,“ popsal současný vztah FC Pivovar k pivovaru hrající trenér Jaroslav Kolečkář.

I z těchto důvodů mužstvo zahájí soutěž bez jakékoliv přípravy...

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Zdeněk Vlach | Kráceno

Za pouhý rok po vstupu na švédský trh se Březňák zařadil mezi deset nejprodávanějších ležáků. „Silnou pozici jsme tak získali nejen v maloobchodním prodeji s Březňákem v lahvi o obsahu 0,33 litru, ale také v restauracích, kam se Březňák dodává ve 30litrových výčepních sudech. K nejúspěšnějším restauracím, které čepují Březňák, patří Liseberg v zábavním parku v Goteborgu, který ročně navštíví více než tři miliony lidí,“ říká Lenka Honajzerová, Export Business Development Manager společnosti Heineken Česká republika, zodpovědná za švédský trh.

Podle ní se podařilo jen za prvních sedm měsíců tohoto roku prodat celkem zhruba pět tisíc hektolitrů březeňského ležáku, do konce roku pak odhaduje, že se podaří prolomit hranici osmi tisíc hektolitrů. „Uvedení Březňáku ležák na švédský trh byl téměř dvouletý proces, na jehož počátku stálo vítězství tohoto piva v chuťovém tendru, vyhlašovaném pravidelně státní institucí Systembolaget, která reguluje švédský trh s alkoholickými nápoji s obsahem vyšším než 3,5 procenta alkoholu,“ dodává Lenka Honajzerová.

Za její působnosti bylo pro švédský trh totiž vyvinuto zcela nové balení s obsahem 0,33 litru, na ostatních exportních trzích se Březňák dlouhodobě prodává v půllitrových lahvích nebo ve výčepních sudech. Měnil se proto celý labeling, balení i systém stáčení a do Švédska se dováží v kartonech po 24 lahvích.

Švédsko sice nepatří k významným světovým producentům piva, ale oblíbenost zlatavého chmelového moku je tam velmi vysoká. „Švédští spotřebitelé si potrpí na kvalitní a chutná piva. Právě proto u nich má Březňák vysokou šanci dlouhodobě uspět . Má výbornou vůni a pro české pivo typicky bohatou chuť a říz,“ dodává Lenka Honajzerová. Ve Švédsku se v roce 2009 vypilo více než 4,9 milionů hektolitrů piva, z toho zhruba 21 procent činí dovozové pivní značky. Jen piva z produkce českých a slovenských pivovarů se na importu podílejí 22 procenty, značky z portfolia skupiny Heineken Česká republika pak mají dohromady téměř devítiprocentní podíl celkového importu.

Již několik let se ve Švédsku úspěšně prodávají další značky ze skupiny Heineken Česká republika – Starobrno, Zlatopramen a Krušovice. Všechny jsou velmi úspěšné a u spotřebitelů známé a oblíbené.

Prodej alkoholu je ve Švédsku regulován místní státní autoritou Systembolaget. Ten prakticky monopolně rozhoduje o tom, který konkrétní alkohol bude na švédském trhu v prodeji, a také přímo ovládá vlastní síť specializovaných obchodů s veškerým alkoholem o obsahu více než 3,5 procenta.. Na špičce švédského pivního trhu se aktuálně drží značky Carlsberg (35 procent), Spendrups (29 procent), Kopparbergs (13 procent) a Åbro (13 procent).

Březňák patří k jedné z nejexportovanějších pivních značek skupiny Heineken Česká republika. Největším odbytištěm je Německo, kde je absolutní špičkou. Vedle Březňáku ležák je tam velmi oblíbený i Březňák černý a také speciální značky Bernstein a Březňák Diät. Od jara loňského roku se také rozběhla licenční výroba piva Březňák v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Deset replik legendární motorky Jawa Pionýr již má své šťastné majitele. Motorku vyhráli v soutěži Hostanovi pionýři, kterou spustila v srpnu značka Hostan a jejíž finále se uskutečnilo o víkendu 11. září ve Znojmě a 12. září v Třebíči.

„Princip soutěže byl jednoduchý: ve zhruba 250 restauracích a výčepech, kde se prodává čepovaný Hostan, získávali lidé za každá dvě piva soutěžní samolepku, kterou si vylepili do hráčské karty. Po nasbírání deseti samolepek dostali stírací výherní los, díky kterému mohli buď získat jednu z padesáti tisíc drobných cen okamžitě – pivo zdarma, tričko, motorkářský šátek či motorkářskou nášivku, nebo dostali klíč,“ říká Martin Kašpar, Group Brand Manager společnosti Heineken Česká republika.

„Ve hře bylo celkem 600 klíčů, ale jen deset z nich bylo výherních. Na závěrečné finále, které se konalo v sobotu 11. září ve Znojmě a o den později v Třebíči, přišlo téměř 300 soutěžících s finálovými klíči,“ upřesňuje Pavel Slavík, manažer trade marketingu pro gastronomii Heinekenu Česká republika, a.s. odpovědný za tuto promo aktivitu. „Měli štěstí, v této třístovce totiž bylo všech deset výherních klíčů, které zaručovaly otevření skříňky symbolizující pomyslné nastartování skutečného stroje,“ doplňuje Slavík.

Finále bylo velmi napínavé, nakonec devět motorek vyhráli soutěžící ve Znojmě kam se sjeli téměř všichni nedočkavci a poslední motocykl si nadšený výherce odvezl v neděli z Třebíče. Desítka novopečených motocyklistů tak nyní může poznávat krásy Hostanova kraje ze sedla repliky Jawy Pionýr. Finálová kola se konala před supermarkety Albert a nechyběla ani ochutnávka piva Hostan, kterého se za celý víkend na obou akcích vytočilo přes 100 litrů.

Odměnu mohli během finálového víkendu lidé získat i za nákup lahvového piva Hostan v přilehlém supermarketu, kde je hostesky odměňovaly podle počtu zakoupených lahví piva klíčenkami, nášivkami, šátky nebo tričky s logem soutěže.

Pivní značka Hostan je tradičně spojena se Znojmem a znojemským regionem a řadí se k nejoblíbenějším pivům v této oblasti. Do portfolia Heinekenu Česká republika patří od roku 2003.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Pokud každé Vánoce řešíte dilema, čím obdarujete své blízké a co dáte na vánoční stůl, Stella Artois má jedinečnou odpověď na obě otázky. Vánoční multipack, dostupný v obchodní síti od půlky listopadu, může být vhodným dárkem pro vaše blízké a elegantní belgický ležák Stella Artois vhodným nápojem k vašemu vánočnímu menu. Navíc si ho můžete naservírovat rovnou v oblíbené originální sklenici na stopce, kterou multipack kromě čtyř půllitrových lahví obsahuje.

Vánoční období je vhodné k tomu, aby si lidé dopřáli něco trochu „lepšího“, a proto v tomto období roste také podíl prodeje pivních ležáků. Značka Stella Artois, lídr trhu prémiových zahraničních piv, vychází i letos svým příznivcům vstříc a uvede na předvánoční trh multipack ve stylovém obalu. „Každoročně je o naše vánoční multipacky Stella Artois velký zájem. V loňském roce se vyprodaly ještě před samotnými Vánocemi. Letos bychom rádi na tento obchodní úspěch navázali,“ komentuje záměr značky Martina Bučková, manažerka pro prémiové značky společnosti Pivovary Staropramen, která je výhradním distributorem značky Stella Artois v České republice.

Do dárkového balení s vánočními motivy byly i letos skryty čtyři 0,5 litrové lahve a elegantní atypická sklenice na stopce, která díky specifickému designu slaví úspěchy u mužů i u žen. „Vánoční multipack Stella Artois je pro všechny, kteří ocení kvalitu ve spojení s elegancí. Nejen mužská část rodiny si zamiluje lahodnou chuť ležáku servírovaného v originální sklenici, která je speciálně navržena tak, aby dala co nejvíce vyniknout chuti a vůni piva,“ doplňuje k multipacku Martina Bučková.

Stella Artois k Vánocům neochvějně patří, zrodila se totiž právě na počest Vánočních svátků, když se sládkům v belgickém pivovaru v Leuvenu povedlo uvařit první sklenici ležáku obvzláště jiskřivého a zářivě zlatého. Zářivá zlatá barva jej odlišovala od všech tehdy běžných tmavých piv, a tak dostal název Stella, což v latině znamená hvězda. A tak se zrodila pravá vánoční hvězda. Druhé jméno, Artois, dostal ležák podle majitele pivovaru, který v té době ještě neměl ani tušení, že se jeho pivo stane světovým fenoménem. Již od roku 1366 se sládci pivovaru v belgickém Leuvenu snaží vařit to nejchutnější pivo, a každá sklenice je proto odrazem tradice, umění a práce zručných mistrů.

Pokud chcete udělat radost svým blízkým, případně i sobě, vánoční balení Stella Artois bude v prodeji od druhé poloviny listopadu v mezinárodních obchodních řetězcích. Doporučená cena je stejně jako loni 99 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Nikdy neprešlo plniacou linkou, nikdy sa nestáčalo do sudov, nikdy sa nesprávne neskladovalo a nikdy ani nebolo vystavené vplyvom vonkajšieho prostredia. Do Bratislavy sa vozí špeciálnou cisternou priamo z ležiackych tankov v pivovare a je tak celý čas chladené na optimálnu teplotu. Tankové pivo Velkopopovický Kozel absolvuje špeciálnu cestu ku konzumetovi len s jedným cieľom: zachovať si neprekonateľnú čerstvosť.

Keď sa povie tank, nemusí ísť vždy o ozbrojený konflikt. Pivné tanky plnia úplne inú misiu. Prinášajú výnimočnú chuť piva, ktorá vzniká vďaka tomu, že pivo je nepasterizované a v tankoch dokonale chránené. Kvalitu prírodných surovín podčiarkne práve čerstvosť pri servírovaní. Od polovice septembra si už aj milovníci Kozla môžu vychutnať ten najčerstvejší pivný zážitok. Prvé tri prevádzky v Bratislave a okolí totiž začali ponúkať Kozla z tanku. Ďalšie prevádzky vzniknú v priebehu budúceho roka.

Čím je tankový Kozel iný? Nuž, je taký čerstvý, ako len môže byť. Značka Vekopopovický Kozel využíva pokročilú technológiu, vďaka ktorej sa pivo nečapuje z klasických sudov, ale z moderných nerezových tankov s objemom 5 alebo 10 hl. Nepasterizované pivo dovezené z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne sa stáča do nepriepustného vaku, ktorý je vo vnútri tanku (tzv. systém bag-in-box). Zlatý mok sa následne čapuje tlačením vzduchu na vak. Vďaka tomu nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom a zabraňuje sa tak jeho zvetrávaniu. To má pozitívny vplyv na jeho kvalitu a trvanlivosť. Pivo zostáva optimálne sýtené, v dôsledku čoho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma a zvýrazňuje sa plnosť piva či väčšia bohatosť chuti.

Najväčšou prednosťou tankového piva je teda to, že sa dostane z ležiackej pivnice pivovaru k zákazníkovi najrýchlejším možným spôsobom. A to všetko bez pasterizácie. „To znamená, že ku konzumentovi sa dostáva pivo bez tepelného zásahu. Vďaka tomu môže Velkopopovický Kozel milovníkom piva ponúknuť ešte lepší chuťový zážitok,“ upozorňuje Matej Hargaš z oddelenia marketingu značky Velkopopovický Kozel. „Pivo je skrátka od začiatku do konca v ideálnych podmienkach, aké si len sládok dokáže predstaviť,“ dopĺňa ho obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar Ján Píry.

Na Slovensku si môžete tento výnimočný pivný zážitok so značkou Velkopopovický Kozel dopriať hneď na troch miestach v Bratislave a okolí – v prevádzkach Formula v Devínskej Novej Vsi, La Paloma v Ivanke pri Dunaji a Orim v bratislavskej Dúbravke.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel, Gambrinus a Birell.

Zdroj: Mediálne ETrend.sk | Omnipublic Consulting

Produkce piva v Česku klesla o 12 procent. Na propadu se podílí velký pokles turistiky a zvýšená spotřební daň.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven se výrazně propadá jak domácí spotřeba, tak i export českých pivovarů. Pro domácí trh uvařily pivovary od ledna do konce června 6,2 miliónu hektolitrů, za hranice putoval víc jak milión hektolitrů.

Skutečný objem letošní produkce českého pivovarnictví je však o něco vyšší. Údaje do statistiky svazu totiž letos nedodal Budějovický Budvar. Dvanáctiprocentní meziroční pokles produkce je ale přesto objektivní – vychází z údajů loňské celkové produkce také bez započítání Budvaru.

„Na propadu se podílí velký pokles počtu turistů, kteří chybí především v těch nejnavštěvovanějších českých destinacích. V regionech, které tolik navštěvované nejsou, viditelný pokles turistiky a tedy spotřeby piva není,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pokles zahraničních návštěvníků a tedy konzumentů českého piva byl ale i loni. Dalším - a údajně asi i největším - vlivem na pokles spotřeby je letos o třetinu zvýšená spotřební daň, která zdražila jedno dvanáctistupňové pivo zhruba o korunu.

„Chápeme, že stát hledá každou příležitost jak zvýšit příjmy rozpočtu. Pro nás ale bylo tohle zdražení velmi výrazné,“ dodává Veselý.

Naprosto zásadní vliv na celkový propad spotřeby mají největší pivovary. Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budvar ovládají na 80 procent celé české produkce. V průběhu roku svou produkci nezveřejňují, ale dvanáctiprocentní pololetní propad je hlavně jejich dílem. Lze odhadovat, že zhruba o tolik se propadla jejich produkce.

„Kromě vlivu ekonomické krize a úspornějšího chování spotřebitelů ovlivňila letošní spotřebu i ta vyšší daň. Ale i počasí, které po většinu léta prodeji piva nepřálo,“ obhajuje pokles výroby například mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Problémy s počasím ani daní ale některé jiné pivovary zřejmě neměly. Relativně dobře se dařilo menším a středním pivovarům jako je Bernard, Svijany nebo celá skupina K Brewery, která se produkcí svých sedmi pivovarů letos zřejmě dostane na pátou příčku na trhu – hned za Budvar.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Oživené prohlídky pivovarských sklepů, knedlíkové hody nebo nahlédnutí do restaurátorské dílny. To jsou některá z lákadel, která připravil Plzeňský Prazdroj na oslavu uvaření první várky piva Pilsner Urquell.

„Druhého a třetího října návštěvníci pivovaru uvidí, jak se vařilo pivo v minulosti, potkají stavitele plzeňského pivovaru a Josefa Grolla, prvního sládka, který dal vzniknout světoznámému ležáku, a dostanou se i do míst, která běžně přístupná nejsou,“ říká tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Od 11 do 23 hodin budou moci od 1. do 3. října zájemci ochutnat rozličné knedlíkové speciality. Do 31. března bude k vidění výstava zrestaurovaných pamětních knih Měšťanského pivovaru z 19. století, mezi které patří i bohatě zdobené Album exportních distributorů Měšťanského pivovaru z roku 1892.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Prazdroj hájí svou značku Primus. Skupina K Brewery ji prý zneužila. V K Brewery přitom působí řada bývalých manažerů z Prazdroje.

Ostrý boj tuzemských pivovarů se už nevede jen v regálech řetězců, v hospodách či na půdě pivovarnického svazu. Teď přechází i do soudní síně.

Lídr trhu Plzeňský Prazdroj žaluje svého úhlavního nepřítele, skupinu K Brewery, a jím ovládaný uherskobrodský Pivovar Janáček. Jeho desítka Prima se prý názvem i použitým písmem a etiketou nápadně podobá značce Primus, kterou má od roku 1993 zaregistrovanou Prazdroj. K Brewery tak podle svého plzeňského konkurenta parazituje na známé a zavedené značce.

Návrh na předběžné opatření neuspěl

Údajné porušení práva k ochranné známce a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl letos v lednu u Městského soudu v Praze a ani následně v létě v odvolání u Vrchního soudu. Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli.

Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak není důvod předběžné opatření vydávat. Případ se tak dostane v nejbližších týdnech k řádnému projednávání v soudní síni.

„Nechceme to nyní před projednáváním komentovat,“ reagovala mluvčí K Brewery Barbora Burešová. Zástupci Prazdroje na otázky neodpověděli vůbec.

Ostrý boj o trh

Případ je podle lidí z branže ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům v čele s Prazdrojem (vaří zhruba 45 procent tuzemské produkce) už od loňska výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Celý trh, který ze tří čtvrtin tvoří Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budvar, se loni propadl o šest procent a letošní pokles se prohlubuje na víc jak dvojnásobek loňského. Na druhé straně takový Bernard, Svijany nebo skupina K Brewery rostou zhruba o deset až dvacet procent.

Přeběhlictví se neodpouští

Právě K Brewery jsou pro Prazdroj nepřítel číslo jedna. Jejich regionální pivovary, kam patří kromě Janáčka i jihlavský Ježek, Černá Hora, protivínský Platan, Klášter Hradiště, Rychtář Hlinsko a Lobkowicz Vysoký Chlumec, stále víc vytlačují z hospod nejprodávanější české pivo – výčepní Gambrinus od Prazdroje.

Pikantní na celém souboji je i to, že na vedoucích postech v K Brewery dnes působí řada manažerů z Prazdroje. Třeba obchodní ředitel Otakar Binder nebo vrchní sládek Jiří Fáměra. A za nimi přišli i další lidé z Prazdroje.

„V Plzni to přeběhlíkům nemohou odpustit. O to víc je Prazdroj teď na K Brewery vysazený,“ komentuje situaci jeden ze znalců pivovarnické branže, sám bývalý zaměstnanec Prazdroje.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Pokud vláda zdraží pivo, padne, praví letitá moudrost. Tvrdil to alespoň spisovatel Jaroslav Hašek ústy své nejslavnější postavy – dobrého vojáka Švejka. Zkušenost ovšem ukazuje, že švejkovské pravidlo neplatí. Zdá se ale, že zdražování piva přece jen tak nějak zavání švejkovinou. Ať jsou předchozí propočty jakékoli, nic dobrého z toho nepovstane…

„Odborné studie naznačují, že zdražení od 1. ledna nepřineslo očekávaný efekt,“ řekl Deníku výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Důsledkem je, že piva za vyšší cenu lidé koupí méně. A s poklesem odbytu přicházejí problémy, které postihují celý sektor gastronomie. „Ten už zažil otřes v podobě odlivu turistů – a do toho se zdraží pivo,“ připomněl ředitel.

Dokonce by prý mohlo být ohroženo až 150 tisíc pracovních míst v pohostinství – přičemž zdaleka nejde jen o výčepní a servírky. Dopady týkající se všech typů gastroprovozů by mohly postihnout třeba i kuchaře. Stále totiž zůstává pravidlem, že s pivem většina hospod stojí a padá. „Jeho prodej přináší 25 až 26 procent tržeb v gastronomii, dalších 21 procent představuje jídlo,“ konstatoval inženýr Veselý s tím, že prodej piva má tudíž i značné ekonomické dopady.

Krize odeznívá, propad pokračuje

Už loni výrobci piva i jeho prodejci pocítili dopady hospodářské krize. Důsledkem byl pokles odbytu o šest procent. Letos se zdá, že krize odeznívá – většina velkých pivovarů ale hlásí pokračující propad. A to navzdory tomu, že se snaží přicházet s novinkami, které by oslovily zákazníky, a hledat na trhu nový prostor. „Současný pokles – to už je vliv zvýšení spotřební daně,“ míní Veselý. A jedním dechem odkazuje na studie, které naznačují, že tohle zdražení v konečném důsledku mnoho nepřinese. „Čekalo se, že výnos bude letos navíc 1,3 miliardy korun.

Nyní se rýsují dvě varianty, lišící se v závislosti na tom, jak poklesne poptávka: buď zisk 24 milionů korun, nebo dokonce ztráta 13 milionů,“ zdůrazňuje. A hned vysvětluje, že žádné počty nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdá: ano, daně se vybere víc, avšak kvůli tomu se také méně prodá. A to s sebou nese další dopady, které nejenom pocítí jako své osobní problémy konkrétní lidé, ale i ekonomika jako celek: výpadek v daních z příjmu, výplata dávek v nezaměstnanosti… „Prakticky se tak plus minus ocitneme kolem nuly,“ podotýká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nepřeberné množství zajímavostí o pivu a také rad, jak a proč pít zlatý mok, naleznete na 68 stranách přílohy Průvodce českými pivovary, která bude součástí zítřejšího vydání Deníku. Inženýr Jan Veselý v ní mimo jiné vysvětlí, že v pití piva mají Češi reálnou šanci dohnat Španěly.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Holakovský