V devátém ročníku programu PRAZDROJ LIDEM je jasno v tom, které projekty získají finanční prostředky na svoji realizaci. O rozdělení 5,5 milionů korun, jež do programu poskytla společnost Plzeňský Prazdroj, rozhodovali sami občané, dále zaměstnanci Prazdroje a Rada reprezentantů programu složená z významných osobností veřejného života daného regionu a zástupců společnosti.

Veřejnost pomocí dárcovských zpráv a internetového formuláře či hlasovacího kuponu odeslala celkem více než 37 tisíc hlasů. Největší podporu a tedy i plnou požadovanou částku získal v Plzni projekt Nové poradenské centrum Ledovec a na Moravě pak Hraj, skákej, křič, hlavně konej dobro Salesiánského střediska Don Bosco.

Plnou výši prostředků, o něž žádaly, získají také projekty Domov sv. Aloise (490 tisíc korun), Sportem pro zdravý život našich dětí (180 tisíc korun) a Záchrana starého tisku z roku 1585 (65 tisíc korun), Materiální vybavení pro mladé stolní tenisty (178 tisíc korun). Tyto projekty se staly vítězi v hlasování zaměstnanců Prazdroje a Rady reprezentantů.

Zbylé prostředky si rozdělí další veřejností nejvíce podpořené projekty na základě poměru zaslaných hlasů a žádaných sum.

Do devátého ročníku programu PRAZDROJ LIDEM přihlásily neziskové a příspěvkové organizace působící na území města celkem 108 projektů. V září z nich Rady reprezentantů vybraly 51 (25 v Plzni a 26 na Moravě), které postoupily do veřejného hlasování, které skončilo 30. listopadu. Veřejnost odevzdala 37 347 hlasů, tedy o 50 % více hlasů oproti osmému ročníku. Jen dárcovských zpráv (DMS) přišlo 4503 a díky nim se částka poskytnutá Prazdrojem navýšila o dalších 121 581 korun. Příjemci prostředky převezmou v lednu.

„Na programu je úžasné, že vtahuje do dění stále víc občanů daného regionu a umožňuje jim vyjádřit představu o tom, jaký z projektů peníze nejvíce potřebuje. Skvělé je i to, že mnoho lidí i v dnešní ekonomicky složité době projekty podporuje přímo svými prostředky pomocí dárcovských DMS. Jsou to významné peníze, které určitě přispějí k úspěšné realizaci mnoha z přihlášených projektů,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Partneři Královský pivovar Krušovice a Správa Pražského hradu budou ve spolupráci pokračovat v průběhu roku 2011. Krušovický pivovar podporuje akce a projekty pořádané na Hradě již 8. rokem a je dlouhodobým generálním sponzorem stálé expozice Příběh Pražského hradu.

„Spojení značky Krušovice s Pražským hradem není žádnou novinkou, ale má svůj původ už v 16. století. V roce 1581 totiž tehdejší majitel pivovaru v Krušovicích Jan Bírka z Násile nabídl pivovar Koruně české, tedy Rudolfu II., který jej roku 1583 opravdu koupil. Krušovické pivo pak Rudolf II. ochutnával při četných lovech v přilehlých křivoklátských lesích, a protože si zlatavý mok oblíbil, nechal si jej z Krušovic vozit i na Pražský hrad. Česká koruna pivovar vlastnila více než 100 let, a i přesto, že ho v roce 1685 prodala Arnoštu Josefu z Valdštejna, vřelý vztah Krušovických k Pražskému hradu zůstal a i dnes se neustále rozvíjí,“ vypráví Hana Fenclová, Brand manager značky Krušovice. V současnosti mohou návštěvníci Pražského hradu pivo Krušovice ochutnat v restauracích Vikárka a Lví Dvůr. Královské krušovické se rovněž podává díky své kvalitě a prezentaci při slavnostních příležitostech hostům Pražského hradu.

Pivovar Krušovice je dlouholetým generálním sponzorem expozice Příběh Pražského hradu, která v prostorách Starého královského paláce každoročně přibližuje historii hradního areálu sto tisícům návštěvníků Prahy z celého světa. „V Královském pivovaru Krušovice jsme všichni hrdí na to, že se náš pivovar stal nedílnou součástí vyprávění toho příběhu českých dějin. Současně tak můžeme zvyšovat image značky směrem k exportním trhům a partnerům,“ doplňuje Hana Fenclová.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Budovy bývalého pivovaru včetně všech klíčů a zbytků technologií bývalé varny převzali v úterý dopoledne od zástupce pivovaru Heineken představitelé Znojma.

Klíče od pivovaru předal starostovi Znojma Zbyškovi Kaššaiovi zástupce pivovaru Heineken, ředitel pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Početnou delegaci úředníků města doplnili také městští strážníci včetně ředitele Petra Koloucha. Městská policie totiž začne celý objekt od dneška fyzicky hlídat. Pomoci jim v tom má také technika včetně kamer. Objekt zatím zůstává veřejnosti nepřístupný.

Fotogalerii a celý článek naleznete zde...

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš

I v době ekonomické krize v Česku sílí boom minipivovarů, které vyrábějí desítky, maximálně stovky hektolitrů piva měsíčně pro svou vlastní restauraci a jen pár dalších v okolí. A to přesto, že jejich pivo je většinou dražší než od velkých hráčů na trhu. Minipivovarů už je podle odhadů přes sto a oborníci soudí, že jejich počet nadále poroste. Průmyslových pivovarů je pro srovnání méně než polovina.

Po změně režimu v roce 1989 byl v české části tehdejší federace jediný minipivovar, U Fleků v Praze, před deseti lety jich fungovaly necelé tři desítky. V posledních letech ale přibývají stále rychleji. Příznivce pěnivého moku mimo jiné láká malý výstav slibující jistou exotiku a také výroba převážně speciálních piv, která střední a velké pivovary často vůbec nevaří.

„Minipivovary vaří prakticky pouze speciální piva – nefiltrovaná, vícestupňová, různě ochucená, svrchně kvašená, z pšeničného sladu a tak dále. Oslovují konzumenty, kteří chtějí experimentovat a mají na to,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jejich podíl na celkovém výstavu piva v Česku činí podle statistik svazu asi dvě procenta. „Očekávám, že jich bude přibývat,“ podotkl.

Každoroční nárůst potvrzují i zástupci samotných minipivovarů.

„Pokud chce člověk vařit pivo srdcem a v druhé řadě pro peníze, má velkou šanci uspět,“ řekl deníku E15 René Binar z minipivovaru Slezan v Leskovci na Opavsku, jenž vznikl před čtyřmi lety.

Podle Marka Kocvery z Klášterního pivovaru Strahov v Praze přibývá počet lidí ochotných zaplatit za speciální a kvalitní pivo vyšší cenu peněz a dají si raději čtyři piva z minipivovaru než za tu stejnou cenu pět či šest „komerčních“ piv. „U nás byli lidé zvyklí 40 let prolévat hrdlo levným pivem na množství. Degustační přístup je doména až poslední doby,“ míní Kocvera. Na změně se podle něj podílely nejen samotné pivovary, ale i média, která začala v posledních letech o pivu obecně více psát. „Před čtyřmi lety jsme se dozvěděli maximálně, že Plzeň Největší pivní národ tedy o pivu vlastně moc nevěděl,“ podotkl.

Ačkoli boom minipivovarů bude pokračovat, jsou věci, které by jejich růst mohly přibrzdit. U některých je to kolísající kvalita piva, u jiných omezená trvanlivost, která omezuje možnosti distribuce a konečně i vyšší cena.

„Pro minipivovary by mohlo být likvidační odejmutí nižší daňové sazby pro spotřební daň z piva pro pivovary s nižším ročním výstavem. Stejně tak i případný markantní nárůst cen vstupů – energie, sladu a chmele,“ řekl deníku E15 David Staněk z Rukodělného pivovárku Třebonice, který sídlí na kraji Prahy.

Názory pivovarníků

1. Čím je nárůst minipivovarů způsoben? Čím se odlišují od těch středních a velkých?

2. Kdy a proč pivovar vznikl?

David Staněk, Rukodělný pivovárek Třebonice, Praha

1. Odlišným a pestřejším sortimentem nabízeného piva. Při stabilní kvalitě vařeného piva je to i zdravější nápoj, protože v minipivovaru je pivo nefiltrované a nepasterované, chuťově bohatší a plné minerálních látek, vitamínů a stopových prvků.

2. Roku 2005 na základě nevinně položené otázky, zda bych dovedl doma uvařit pivo. A následně se vše vzájemně na sebe nabalilo a vše skončilo rukodělným komerčním pivovárkem.

Aleš Kocvera, Klášterní pivovar Strahov, Praha

1. Malé pivovary obecně nabízejí vyšší kvalitu za více peněz a zákazníci, kteří upřednostňují kvalitu před kvantitou, to dokáží ocezdražila. nit. Také paleta nabízených druhů je mnohem širší a nabízejí různá sezonní piva, která nejsou velké pivovary schopny uvařit.

2. Současný pivovar vznikl v roce 2001, aby navázal na tradici původního pivovaru, který přestal vařit pivo v roce 1907. Původní pivovar vznikl zároveň s klášterem v roce 1142.

René Binar, minipivovar Slezan, Leskovec na Opavsku

1. Jeden z faktorů růstu je změna vnímání potravinářských produktů z malých provozoven, tím myslím i minipivovarů. Dalším je chuť experimentovat, objevovat nové. Každá várka je svým způsobem originál a má značně omezenou trvanlivost na rozdíl od unifikovaných euro piv.

2. Minipivovar Slezan vznikl oficiálně v roce 2006, předcházely tomu asi roční přípravy. Vznikl z nadšení a hlavně pro kvalitu pivu. Vaříme nejenom klasická, ale i netradiční piva, jako jsou speciály vyšších stupňovitostí a ovocná piva.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Ministerstvo kultury prohlásilo část areálu bývalého pivovaru Hostan kulturní památkou. Město budovy převezme v úterý.

Část areálu bývalého znojemského pivovaru Hostan se stala kulturní památkou. Návrh ležel od letošního ledna na ministerstvu kultury, které v uplynulých dnech některé budovy a vybavení za kulturní památku prohlásilo.

Památkáři navrhovali prohlásit kulturní památkou administrativní budovu, sladovnu a varnu se stáčírnou, kde bylo i technologické zázemí pivovaru. Podle odborníků je velice cenné i vybavení některých součástí areálu. Zejména technické zařízení varny, které bylo vyrobené v třicátých letech minulého století v závodě Škoda. Zda-li ministerstvo kultury vyhovělo všem jejich návrhům, není v tuto chvíli jasné. „Ministerstvo kultury sice již v dané věci rozhodlo, nicméně do nabytí právní moci se nemůžeme k záležitosti více vyjadřovat,“ neprozradil žádné podrobnosti mluvčí ministerstva Jan Cieslar.

Jen část areálu

Ministerští úředníci navíc poslali rozhodnutí o prohlášení památkou ještě bývalému majiteli areálu, tedy společnosti Heineken. „Ministerstvo kultury své rozhodnutí zaslalo Heinekenu, který pivovar vlastnil. Zástupci firmy nám rozhodnutí zatím poslali oskenované elektronickou poštou. Památkovou ochranu získala část budov v areálu,“ nebyla o moc konkrétnější ani vedoucí majetkového odboru znojemské radnice Jana Antošová.

Návrh na prohlášení pivovaru památkou poslali v lednu na ministerstvo památkáři. „Pivovar je jednou z dominant města a stojí v blízkosti hradu a rotundy. Tvoří výrazné a charakteristické panorama, které je potřeba respektovat,“ argumentoval již dříve znojemský památkář Jan Kozdas. Dodal, že jeden z objektů je podle něj barokního původu.

S návrhem souhlasil i historik jihomoravského muzea a tehdejší znojemský radní Jiří Kacetl. „Za památku by odborníci měli prohlásit jen hodnotné části, které jsou v pivovaru. Potom je totiž větší možnost čerpat dotace z ministerstva kultury, které těmto památkám poměrně přeje. Prohlášení by se však mělo udělat tak, aby nebyly chráněné i nehodnotné věci. Aby potom nedošlo k tomu, že v případě zbourání montované betonové věci dojde k průtahům,“ popsal bývalý radní Kacetl.

Klíče v úterý

Zástupci města fyzicky převezmou areál pivovaru od Heinekenu v úterý. „Poté, co pivovar definitivně získáme do správy, změníme v první řadě způsob střežení. Dosud tam působí agentura najatá Heinekenem. Její práce stojí měsíčně kolem devadesáti tisíc korun. Místo ní zaměstnáme dva hlídače a na areál dohlédnou také strážníci městské policie,“ přiblížil první plány starosta Zbyšek Kaššai. Ten nepředpokládá, že by město v nejbližší době otevřelo Hradní ulici, která areálem prochází. „V současné době si to neumím představit. Některé budovy nebo jejich vybavení stále patří pivovaru, je tam též cenné vybavení varny. Do budoucna budeme o využití ulice uvažovat. Nejspíš v souvislosti s projekty na další využití areálu,“ dodal Kaššai.

O budoucím využití pivovaru chce starosta brzy začít jednat s odborníky, úředníky a zastupiteli. „Musíme začít hledat investory a chystat projekty. Vše bude samozřejmě záviset i na tom, jak se nám podaří stabilizovat městskou kasu a kolik budeme mít na investice. Předpokládám, že sestavíme nějakou komisi. Chci hledat širokou shodu napříč celým politickým spektrem, protože jde o strategické rozhodování nejen na jedno volební období,“ dodal Kaššai.

Radnice má pro areál k dispozici takzvaný pasport areálu. „Je to základní popis jednotlivých budov a prostor a návrh, jak s nimi stavebně naložit. Návrhy podle typu a stavu budov sahají od úplného zachování po úplnou demolici. Materiál měli k dispozici i památkáři při procesu prohlašování kulturní památkou. Pokud vím, v zásadě pasport respektovali,“ sdělil vedoucí odboru rozvoje znojemské radnice Zdeněk Čižmář.

Hotel či muzeum?

Otázku využití areálu bývalého pivovaru Hostan už řešili i minulí znojemští radní, návrhy padaly i v nedávné předvolební kampani. V pivovaru by tak mohl mít místo hotel, muzeum pivovarnictví a okurkářství nebo minipivovar s restaurací. Vedle námětů z oblasti cestovního ruchu a kultury padaly ale i návrhy na drobnou výrobu. V areálu Hostanu se pivo vařilo od roku 1720. Výrobu ukončil jeho vlastník, společnost Heineken, v loňském roce a přesunul ji definitivně do Brna.

Čtěte také: Znojmo má definitivně pivovar Hostan

Zdroj: Znojemský deník.cz |Autoři: Martin Moštěk a Daniel Smola

Spoločnosť Pilsner Investment chce zmeniť areál za 100 miliónov eur

Pivovarská spoločnosť Pilsner Investment sa rozhodla svoje pole pôsobnosti rozšíriť aj do oblasti realitného biznisu. Areál súčasného pivovaru Tatran chce využiť na vybudovanie multifunkčného centra s názvom Pivovar Poprad.

Na celkovej ploche cez 30-tisíc štvorcových metrov chcú pivovarníci vybudovať zónu, pozostávajúcu z rezidenčného, obchodného, administratívneho, či hotelového segmentu. V súčasných výrobných priestoroch Tatranu chce realizátor začať stavať v októbri 2012, kedy chce požiadať aj o stavebné povolenie.

Spoločníkmi v biznise pivovarníkov sú levočská City Reality a spoločnosť Slovenská majetková, sídliaca v Prešove.

Projekt má byť zameraný na bytovú výstavbu a obchodné prevádzky. Srdcom bývania by sa malo stať trio 14 až 18-poschodových vežiakov, ktoré poskytnú vyše 110-tisíc štvorcov úžitkovej plochy. „Parametre ich cien si ešte chceme definovať vzhľadom na možnosti a požiadavky trhu,“ dopĺňa Marián Balaj, projekt manažér Pilsner Investment.

Vlajkovou loďou komerčných priestorov by sa zasa mal stať objekt obchodno-zábavného centra s umiestnením v strednej časti komplexu. Zároveň by mal byť priestorovo najväčším objektom.

Administratívu by chcel investor poňať ako štvrtú výškovú budovu s desiatimi podlažiami. Hotelová časť je zatiaľ v predstave 9-podlažnej budovy so štvorhviezdičkovými službami. V areáli by malo vzniknúť aj vyše 1 100 podzemných parkovacích miest.

Projekt v celkovej investícii 100 miliónov eur je v súčasnosti v posudzovaní vplyvov na životné prostredie. Po ukončení projektovej prípravy, by sa mali začať asanačné práce existujúcich objektov v areáli pivovaru. Samotná výroba piva by sa tak mala sťahovať do nových priestorov mimo mesta.

Po ukončení výstavby, ktorá je v pláne na jar 2015, by tak multifunkčná zóna mala spájať centrum mesta s najväčším popradským sídliskom Juh.

Zdroj: Reality eTrend.sk | Autor: Martin Labanc | Vizualizace: Jančina architekti

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., (dále jen CVVM SOÚ AV ČR) ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo. Množství konzumovaného piva se z dlouhodobého hlediska udržuje na úrovni přibližně devíti půllitrů týdně u mužů a přibližně dvou půllitrů u žen. Potvrdily se rovněž dlouhodobé trendy v názorech české populace na prestiž českého piva a pivovarství. Ve srovnání s průzkumem z roku 2006 roste hrdost Čechů na světové prvenství v konzumaci piva, a to především u mužů, v nižším počtu je tomu tak však též u žen. Dlouhodobě dominuje poměrně optimistický názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarství, byť se občas objevuje náznak poklesu příznivých očekávání. Potvrzuje to kupříkladu fakt, že 74 % obyvatel se neobává toho, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. Většina české populace, 65 %, nadále věří, že české pivovary prorazí do zahraničí.

Preference při výběru piva jsou u českých konzumentů dlouhodobě poměrně jasně vyprofilované. Přibližně 80 % mužů si vybírá pivo z konkrétního pivovaru (u žen je podíl kolem 50 %). Podle průzkumu si mladší ročníky (přibližně do 45 let věku) častěji než ročníky starší vybírají pivo jedné značky. Dlouhodobým trendem bez výraznějších změn je preference 53 % mužů konzumovat rozhodně nebo spíše pivo ze známého a velkého pivovaru než z malého a místního. Trvalým trendem je významná preference chuti jako podstatného aspektu při výběru piva (70 %), její podíl přitom mírně roste. Cena má při výběru mnohem menší váhu a pouze 26 % Čechů ji považuje za velmi důležitou. Oproti tomu 55 % Čechů považuje roli reklamy při rozhodování o výběru piva za zcela bezvýznamnou. Srozuměná s faktem, že ceny piva v budoucnosti porostou, je naprostá většina domácí populace.

„Průzkum opět ukázal, že pozice našeho pivovarství a piva je mezi českou populací nadále pevná, a nepotvrdily se obavy z poklesu prestiže českého piva a hrdosti na ně nebo poklesu důvěry v naše pivovarství, což je nejen pozitivní, ale pro výrobce piva a sladu a další dodavatele nepochybně také inspirující a zavazující," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme akceptovat významný trend, kterým je příklon rozhodné většiny Čechů k rozumné výši konzumace piva. Časy, kdy existovala poměrně značně objemná skupina velkých pijáků piva, jsou ty tam a životní styl se nyní ubírá zcela jiným směrem. Navíc je dnešní konzument piva informovanější a nepochybně též vybíravější," dodal Jan Veselý.

„Výzkumy o zásadním fenoménu české společnosti, kterým je její vztah k pivu a pivovarství u nás, organizujeme nepřetržitě od roku 2004. Nabízí objektivní a neobyčejně zajímavý pohled na tuto oblast našeho života s dlouholetou historií, tradicí a současností," komentoval výsledky autor průzkumu PhDr. Jiří Vinopal, PhD., z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je nutné podtrhnout fakt, že průzkumy veřejného mínění jsou především nástrojem pro zmapování nálady, pocitů a názorů obyvatel a že z uvedených hledisek je nutné je též hodnotit," doplnil Jiří Vinopal.

Součástí výzkumu byla analýza vztahu české populace k malým pivovarům. Roste počet těch, kteří na tuto oblast mají jasný názor, a naopak klesá počet respondentů, kteří by nebyli s to svůj názor formulovat. Přibližně dvě pětiny populace vyslovují obavy z ohrožení malých pivovarů a přibližně stejný podíl tvoří ti, kteří takové obavy nevyslovují.

Jinou zajímavou otázkou je vztah české populace k nealkoholickému pivu, který v posledních 4 letech nedoznal změn. Nealkoholické pivo není pochopitelně náhradou piva běžného, pokud si však lidé běžné pivo dát nemohou, automaticky sáhne 53 % mužů a 26 % žen po jeho nealkoholické variantě. Výjimku tvoří skupina mužů mezi 18-29 lety a méně pravidelní konzumenti piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz | Český svaz pivovarů a sladoven

Uplynuly již dva měsíce, co byl otevřen nový Pivovar Hotel Na Rychtě a ještě déle, co jste nám pomohli najít název pro naše piva. Pivovar a restaurace se těší velké návštěvnosti a my doufáme, že i Vy jste již byli ochutnat naše piva či gastronomické speciality.

Každým dnem se snažíme naše služby rozšiřovat ke spokojenosti všech zákazníků a přinášet nové akce, výhody a novinky. A protože se blíží vánoční svátky a oslavy nového roku, rádi bychom Vám touto cestou nabídli jedinečnou příležitost oslavit Nový rok 2011 právě na Rychtě. Za jednorázový poplatek 1500 Kč máte možnost neomezené konzumace piva, jakostních vín, občerstvení z široké nabídky rautového stolu, nealko nápojů či kávy a samozřejmě novoroční přípitek. Je připravena živá hudba včetně tance a večerem Vás bude provázet Libor Zajíček.

Kapacita je omezena, proto pozvání nabízíme prioritně Vám, našim příznivcům. Vstupenky můžete objednávat telefonicky na čísle: 475 205 018 nebo emailem na: info@pivovarnarychte.cz.

Mezi další novinky patří dárkové poukázky na restaurační a hotelové služby v hodnotách 500 Kč, 1000 Kč a 1600 Kč, které můžete nejen k Vánocům věnovat svým přátelům.

Netradičním dárkem může být i luxusní balení našeho piva Mazel ve dvoulitrovém džbánku za 399 Kč.

Soutěžíte rádi? Pak Vás zveme do soutěže s Ústeckým deníkem o nejvtipnější vánoční fotografii. Výhrou je Silvestr pro dvě osoby s novoročním ubytováním v hotelu Na Rychtě. Stačí poslat fotografii a hlasovat na webech Deníků od 13.12 do 26.12. 2010. Více informací na http://ustecky.denik.cz.

A jako dárek pod stromeček jsme Vám uvařili třetí pivo Ústečan – polotmavé 14° pivo s karamelovým nádechem. Čepujeme již od 17. prosince.

Krásné a bezstarostné vánoční svátky a do roku 2011 velkou dávku zdraví a spokojenosti.

Pivovar Hotel Na Rychtě

Zdroj: Pivovar Hotel Na Rychtě

Největší moravskoslezské pivovary se tvrdě přou o ostravské restaurace a hospody. U proslulou Stodolní ulice se pak svádí přímo nelítostný boj. Pivovarská téměř válka probíhá už řadu let.

V boji prý létají velké peníze. "Jak se třeba nějaká hospoda ocitne v problémech, hned se nad ní slétají zástupci velkých pivovarů a nabízejí peníze za to, že se jim hospodský upíše k odběru piva. A ty částky nebývají malé," popisuje situaci muž, který se v oblasti prodeje piva pohybuje. Kvůli svému zaměstnání si ale přál uchovat anonymitu.

Statisíce za výčep? Pivovaru se to vrátí

"Vím, že se nabízejí velké peníze za to, aby hospoda podepsala exkluzivitu pivovaru, nám se to naštěstí vyhýbá," vysvětluje Jiří Zahuta, majitel klubu Hudební bazar v Ostravě-Přívoze. Na rozdíl od většiny ostravských hospod nad jeho výčepem nedominují pípy Radegastu ani Ostravaru, ale malého pivovaru z dalekých Svijan v Libereckém kraji.

V Ostravě mezi sebou bojují dva největší regionální pivovary, místní Ostravar a nošovický Radegast. Zatímco Radegast od poloviny devadesátých let v Ostravě i dalších velkých městech dominoval a získával jednu pozici za druhou, v posledních letech se situace hlavně v Ostravě pomalu obrací.

"V posledních letech se nám daří svou pozici ve městě upevňovat, podle našich interních dat mírně převládá počet hospod a restaurací čepujících některé z piv značky Ostravar," popsal aktuální stav bitvy o Ostravu mluvčí ostravského pivovaru Pavel Barvík a dodal: "Je to ale stále velmi těsné, z řádově stovek restaurací v Ostravě se počet těch, které máme oproti Radegastu navíc, dá počítat v desítkách."

Přesná čísla navíc neexistují, ne všechny restaurace mají exkluzivní smlouvy a mohou čepovat více druhů piv.

Stodolní stále drží Prazdroj a Radegast

Svou pozici v Ostravě, tedy v místě na dohled od "pivovarského komína", kde by měl mít každý pivovar tu nejsilnější pozici, sice Ostravar vylepšuje, stále mu ale chybí pomyslná třešnička na dortu, a to Stodolní ulice. Tam má stále navrch Plzeňský pivovar, pod který patří i Nošovice. Zástupci nošovického pivovaru nechtěli počet restaurací v Ostravě, do kterých dodávají pivo, komentovat.

A na boji o Stodolní nejvíce vydělávají hospodští, které chtějí pivovary získat na svou stranu, nabízejí jim totiž za "převléknutí dresu" statisíce. "Přišli za mnou z Ostravaru a nabízeli mi 650 tisíc korun v hotovosti za to, abych odebíral jejich pivo," popsal majitel Cafe de la Ostrava na Stodolní ulici Marek Pazderník.

"Asi jim šlo hlavně o to dostat se na Stodolní, kde se zatím moc neuchytili. Peníze měly přijít normálně na účet, nebylo to tak, že by ta částka obsahovala třeba propagační předměty, ubrusy nebo sklo. Prostě by za to zaplatili. Ale za rok by to stejně měli zpátky. Ale já zůstal u Prazdroje. Plzeň je Plzeň," dodal.

Pivovar Radegast

Jeden z nejmladších pivovarů v zemi. Letos slaví čtyřicáté výročí, zažil na začátku devadesátých let prudký rozjezd výroby i zájmu pivařů. Nyní patří do pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj, každým rokem vyrábí okolo dvou milionů hektolitrů piva.

Pivovar Ostravar

První pivo se v "Českém akciovém pivovaru v Moravské Ostravě" uvařilo v roce 1898. Pivovar měl v komunistické éře velké problémy s kvalitou piva, v posledních deseti letech se ale vrací mezi oblíbené značky. Pivovar je ve skupině Staropramen společnosti StarBev.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Darek Štalmach

Ještě nedávno chystal stát likvidaci vyškovského pivovaru. Teď pro něj znovu hledal nového nájemce. Pouze ze dvou nabídek měli v pátek na ministerstvu zemědělství vybírat nového nájemce pivovaru.

Bylo ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere. A právě to se podle tiskové mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové také stalo. „Hodnotící komise, která posuzovala došlé nabídky v rámci vyhlášení veřejné obchodní soutěže na pronájem movitých a nemovitých věcí Jihomoravských pivovarů konstatovala, že o pronájem byl projevený zájem, avšak pro formální nedostatky v podaných nabídkách je musela z dalšího posuzování vyřadit,“ informovala Dvořáčková.

Nejistota zaměstnanců o svou budoucnost tak nekončí. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, dojde k dalšímu výběrovému řízení. „Jediný akcionář ve spolupráci s managementem podniku připraví opětovné vyhlášení v dohledné době,“ doplnila mluvčí.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí

Po měsících nejistot a spekulací se v pátek 17. prosince konečně rozhodne o dalším osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení by totiž právě dnes měla vzejít firma, která bude pivovar pronajímat. Podle informací ministerstva zemědělství, které státem vlastněný pivovar spravuje, se přihlásili pouze dva zájemci.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková redakci Vyškovského deníku Rovnosti potvrdila, že obě obálky ve čtvrtek zdárně dorazily do Prahy. „Rozlepování obálek se uskutečnilo ve čtvrtek. Následovalo ověřování a kontrolování nabídek, zda splňují veškeré náležitosti, notářský zápis a návrh dalšího postupu. Komentovat nabídky budeme v pátek,“ informovala Dvořáčková.

Veřejnost a hlavně zaměstnanci pivovaru se tak o dalším osudu dozvědí v pátek dopoledne.

Mluvčí zopakovala, že hlavní podmínkou je, že nájemce musí vařit pivo. „Ano, to samozřejmě platí. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila Dvořáčková.

V okresním městě mezitím kolují dohady, zda nový nájemce převezme všechny zaměstnance. „Nebylo podmínku výběrového řízení, že nás tu nový nájemce nechá všechny. Jde o pronájem movitého a nemovitého majetku. Pochopitelně panují obavy, kolik nás v pivovaru zůstane, i když je zřejmé, že lidi se zkušenostmi v oboru bude nový nájemce potřebovat,“ prohlásil odborář Martin Obruča.

Podle jeho slov třeba účtárna pivovaru nezůstane ve stavu, v jakém je nyní. „Firma určitě bude mít vlastní účetní, ale uvidíme. Přesto doufáme, že z dvojice zájemců se rozhodne pro toho, který má poctivý záměr,“ doplnil Obruča.

Nejistota tak už snad opadne i z dalších zaměstnanců. „Uvidíme, jak to bude celé vypadat. Určitě s novým nájemcem bude i nějaká jistota, směřování někam,“ doufal vrchní sládek Dušan Táborský, který ve vyškovském pivovaru pracuje už šestnáct let.

Při hodnocení nabídek má mít největší vliv výše nájemného. Poté navrhované kauce a úplaty za výkon práv k ochranným známkám. Je ale také možné, že stát v řízení nikoho nevybere.

Psychice zaměstnanců nepomohly ani průtahy při samotném výběrovém řízení. Jeho vítěz měl být známý už v polovině listopadu, jeho příprava se ale zdržela.

Pivovar zažívá už několik let velký propad tržeb a se ztrátou hospodaří dlouhodobě. V loňském roce vykázal ztrátu 30 milionů korun při tržbách necelých 34 milionů, předloni činila ztráta 9,7 milionu korun a o rok dříve zhruba 20 milionů. Letos na jaře proto valná hromada rozhodla o utlumení jeho činnosti. Z třiatřiceti zaměstnanců chtěla do poloviny roku hned čtyřiadvacet propustit. Rozhodnutí nicméně představenstvo společnosti změnilo koncem letošního června.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí

Pivovar SABMiller chce pomáhat při ochraně vodních zdrojů v rozvojových zemích. Tato mezinárodní společnost se v minulosti podílela společně s WWF a německým fondem udržitelného rozvoje (GTZ) na vytvoření partnerství, týkající se budoucnosti vodních zdrojů. Toto partnerství usiluje o lepší obchodní vztahy s privátním sektorem díky podpoře managementu, jež se věnuje udržitelnosti vodních zdrojů. Riziko nedostatku vody totiž v případě pivovarů patří mezi ty nejvážnější.

V minulých letech tito tři partneři spolupracovali v Peru, Tanzánii, na Ukrajině a v jižní Africe. V každé zemi došlo k detailnímu měření nároků, týkajících se spotřeby vody, aby se ukázalo, jakým riziků v této oblasti společnosti čelí.

Pivovar SABMiller výši spotřeby přesně kvantifikoval počínajíc úrodou chmele až po konečnou distribuci piva. Rozbor byl zveřejněn na internetových stránkách včetně přehledu klíčových rizik, identifikovaných v každé zemi.

Výsledek je mimořádně zajímavý. Ukazuje se, že spotřeba vody na výrobu jednoho litru piva kolísá od 61 litrů v Peru až na 180 litrů vody v Tanzánii.

Všechno ale pivovar nedokáže ovlivnit, protože spotřeba vody závisí také na tom, jak kvalitní je úroda. Pivovar SABMiller však poskytuje místním farmářům přesné informace, které jim pomohou využívat co nejlépe vodní zdroje.

Jednou z inovativních myšlenek, kterou pivovar podporuje, aby se chránily vodní zdroje v rozvojových zemích, je zavedení procesu odsolování mořské vody. Mobilní pivovarská loď již zkouší využívat při výrobě piva mořskou vodu. Loď by mohla měnit svá stanoviště podle toho, jaká kde byla úroda chmele a podle toho, zda v dané lokalitě poptávka po zlatavém moku roste nebo klesá, konstatoval Andy Wales,zodpovědný ve společnosti SABMiller za udržitelný vývoj.

Zdroj: O pojištění.cz | Lloyd´s

Jihlavský pivovar Ježek zakládá novou tradici. V pátek v jedenáct hodin v něm poprvé uspořádají vánoční jarmark, který je navíc spojen i se zabijačkou a odpoledním kulturním programem. Přijet má například pekař a kovář, v nabídce budou i svíčky, bižuterie či keramika.

"Od 15 hodin zazpívá Hudební sdružení Gymnázia Jihlava pod vedením sbormistrové Dagmar Němečkové. Představí se také jihlavské folklorní soubory Dřeváček, Jeřabinka, Vysočánek a Vysočan," uvedla mluvčí pivovaru Eva Vařejčková.

Vstup na akci je zdarma. "Těšíme se, že založíme zase nějakou novou jihlavskou tradici. Uvidíme, jak se k Vánocům v pivovaru postaví veřejnost. Doufáme, že dobře," doplnila Vařejčková.

V březnu se chystá ples, o prázdninách Kulturní léto

Pivovar má již i předběžný plán kulturních akcí na rok 2011. Tou nejbližší bude ples Ježka a Dukly. "Část výtěžku tohoto plesu budeme věnovat na podporu mládežnického hokeje v Jihlavě," řekla Eva Vařejčková. Ples se uskuteční 12. března v domě kultury a budou na něm hned dvě scény.

Už nyní zvou lidé z pivovaru interprety také na červnový Den Ježka. "Ten bude tentokrát jednodenní," upřesnila mluvčí.

Návštěvníci pivovaru mohou také počítat s dalším ročníkem Kulturního léta v pivovarské restauraci. "Koncerty budou po celé léto každý čtvrtek – vyjma poslední akce, kterou plánujeme na pátek 2. září. Ráda bych tady měla Láďu Mišíka," doplnila Eva Vařejčková.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Levněji to nejde, tvrdí tuzemské pivovary a upouštějí od výroby privátních značek pro obchodní řetězce. Česko tak čím dál víc zaplavuje pivo z Polska.

Do Česka, světové pivní velmoci, se dováží stále více piva. Jeho dovoz roste rekordním tempem.

V období od ledna do konce října letošního roku se do České republiky dovezlo 762 tisíc hektolitrů zlatavého moku, tedy více než dvojnásobek celkových dovozů v loňském roce.

Z toho 430 tisíc hektolitrů pocházelo z Polska. Včera to potvrdil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Většina dovozu připadá na piva privátních značek obchodních řetězců. Veselý odhaduje, že letošní objem dovozu piva do České republiky přesáhne 850 tisíc hektolitrů.

"Nemá to nic společného s Polskem. Je tam napsáno Vyrobeno v EU," uvedl Veselý. Za celý loňský rok se do Česka dovezlo 319 000 hektolitrů piva ze zahraničí.

České pivovary od výroby pod privátními značkami obchodních řetězců podle Veselého postupně upouštějí.

"Požadavky na pivo jsou takové, že české pivovary už nejsou ochotny pivo za těch cenových relací vyrábět, to znamená s takovou kvalitou," podotkl šéf pivovarnického svazu.

Češi pivo omezují

Tuzemským pivovarům nyní klesá odbyt a pivovarníci očekávají nejvyšší snížení výroby od roku 1989.

Již loni vyrobily pivovary v České republice meziročně o šest procent piva méně. Pro letošní rok dosavadní odhady hovoří minimálně o dvanáctiprocentním poklesu trhu.

Ze statistiky vyplývá, že na poklesu se podílí více snížení domácí poptávky než vývozu piva. Ten za osm měsíců roku klesl o necelých devět procent.

Privátní značky jsou levné

Nabídku výrobků privátních značek, jejichž cena je zpravidla nižší než u značkového zboží, což je v době hospodářské krize konkurenční výhoda, obchodníci rozšiřují.

Řetězce tvrdí, že jejich privátní značky vyjdou levněji, protože je od jednotlivých výrobců nakupují ve větším množství pro několik trhů, na kterých působí. Díky tomu s nimi mohou vyjednat o něco lepší cenu.

Privátní značky obchodních řetězců podle loňského průzkumu pravidelně nakupuje více než polovina Čechů. Je to ale stále méně než například v Maďarsku nebo na Slovensku.

Zdroj: ekonomika iHNed.cz

Osmatřicetiletý Stuart Howe z anglického hrabství Cornwall miluje pivní speciály. Ovšem na trhu jich podle jeho názoru není dost, proto jich sám připravil dvaapadesát.

Každý z nich je přitom výjimečný svou příchutí, které by člověk hledal v pivu jen výjimečně. Stuart totiž uvařil pivo s příchutí ústřic, slaniny ale třeba i vnitřností.

Shlefish Stout neboli silný černý mušlový ležák vyrábí z ústřic, srdcovek a slávek. Barley Tikka Vindaloo zase obsahuje indické koření. Heston Offal Strong Ale, silný ležák s příchutí vnitřností, obsahuje kuřecí játra, ledviny a jehněčí srdíčko.

„Já si docela cením toho, že nebudou chutnat každému a některé z nich jsou docela strašidelné, ale je to zajímavý experiment. Mým oblíbeným je asi pivo s příchutí citrusových plodů. Použil jsem k jeho ochucení kůru ze sedmi různých druhů citrusových plodů, není jich moc, které bych nepoužil,“ tvrdí osmatřicetiletý Stuart, který navíc za pár týdnů představí další speciál s halucinogenními účinky. Ten obsahuje pelyněk a další byliny. Jeho snem je ovšem pivo vařené z krevní plazmy. Tu by ale musel získat z nemocnice.

Zdroj: Bydlení Dáma.cz

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí závěrečné hodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Budějovický Budvar byl „Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. Účast Budějovického Budvaru na EXPO byla přínosem pro další rozvoj obchodních aktivit nejen v Číně, ale i v celé Asii. Hosté českého pavilonu vypili během výstavy 223 hektolitrů budvarského ležáku. Díky účasti na EXPO 2010 zvýšil pivovar letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek a také podstatně rozšířil sortiment piva dodávaného do Číny. Letos byl také zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech do Číny. Protože podstatně vzrostla známost značky Budějovický Budvar nejen v Číně, ale také v dalších asijských zemích, očekává pivovar v příštích letech další zvýšení exportu do těchto zajímavých teritorií.

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí ČR závěrečné zhodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Jedním z reprezentantů ČR na této události světového významu byl Budějovický Budvar jako „Hlavní partner české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. V restauraci CZECHIA na EXPO 2010 v Šanghaji se pro návštěvníky čepoval světlý i tmavý ležák z Budějovického Budvaru. Za půllitr čepovaného ležáku na EXPO 2010 platili návštěvníci 70 čínských RMB (v přepočtu asi 210 Kč). Tato cena odpovídá ceně, za jakou se tento prémiový originální ležák prodává v luxusních šanghajských restauracích pro zahraniční klientelu. Přes vysokou cenu vypili návštěvníci výstavy EXPO přes 223 hektolitrů světlého a tmavého ležáku, který se v Číně prodává pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, doplněnou čínským ekvivalentem (čti „Bai De Fu“, v překladu znamená „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“).

„S výsledky na EXPO jsme spokojeni. Podle našich odhadů ochutnalo naše pivo až 40 000 návštěvníků českého pavilonu z velmi solventní cílové skupiny, která je pro další rozvoj našeho prodeje v Číně klíčová,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka Budějovického Budvaru a dodává: „Překvapil nás zvláště velký zájem o tmavý ležák, jehož objem činil asi 40% prodeje.“ V České republice tvoří tmavé pivo jen asi 2% celkové spotřeby.

„Díky účasti na EXPO 2010 jsme zvýšili letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek. Celkový objem vyvezeného piva bude letos kolem 800 hektolitrů. Také jsme podstatně rozšířili sortiment piva dodávaného do Číny,“ komentuje výsledky Ing. Renata Pánková, vedoucí exportu Budějovického Budvaru. Byl zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech. Účast na EXPO 2010 byla efektivní propagací Budějovického Budvaru i v dalších asijských státech. Jihovýchodní Asie by se měla v nejbližších letech stát velmi perspektivním teritoriem. Přes prozatím nízkou kupní sílu vzniká v této oblasti cílová skupina pro importovaná originální a tedy i drahá piva. Do roku 2014 tam má vzrůst spotřeba piva o 25% a v samotné Číně až o 29%. Budějovický Budvar dnes vyváží pivo do devíti asijských zemí, kromě Číny například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. V letošním roce byla vypravena také první zásilka piva do Indie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Piva Braník v dvoulitrových PET lahvích se již prodalo přes 3 miliony kusů. Stalo se tak během krátké doby, jen půl roku od jeho uvedení na trh v červnu 2010. Braník se navíc v tomto rekordně krátkém čase stal dvojkou v segmentu piv balených v PET lahvích a překonal tak řadu již zavedených konkurenčních značek.

„Když jsme vstupovali na trh piv balených v PET lahvích, věřili jsme, že v něm Braník bude úspěšný. Jsme rádi, že prodejní čísla potvrzují původní ambice Braníku Dvoulitr,“ říká Martina Bučková, manažerka značky Braník. „Braník je v hlavách českých spotřebitelů zavedená pivní značka, která přináší vyvážený poměr ceny a kvality a to je pro jeho konzumenty důležité. Nový Braník Dvoulitr navíc těží z předností balení v PET lahvi, jako je větší objem a lehká manipulace,“ vysvětluje důvody úspěchu prodejů Martina Bučková.

Rychlost prodeje podpořila také televizní reklamní kampaň Braník Dvoulitr, kterou natočil Petr Čtvrtníček. Ta běžela v českých televizích od poloviny července do začátku září. „Televizní reklama velmi dobře a vtipně odkomunikovala příležitosti pro konzumaci Braníku Dvoulitru. Hlášky jako „co to je za kubaturu, Braník Dvoulitr“ se díky ní dostaly do povědomí spotřebitelů a takřka zlidověly“, doplňuje Martina Bučková.

Zájem o pivo Braník v dvoulitrové PET lahvi s koncem sezóny neopadl, prodejní úspěchy Braníku Dvoulitru pokračovali dál i po ukončení kampaně.

Segment piv balených v PET lahvích je v současné době jediným rostoucím v oblasti tzv. baleného piva (tzn. lahve, plechovky apod.) Spotřebitelé na balení v PET lahvích pozitivně hodnotí hlavně větší objem, snadnou manipulaci a zanedbatelnou hmotnost lahve.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

K výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody.

Pivovar Ostravar dosáhl v listopadu historického rekordu, když k výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody. Ostravští pivovarníci tak přivedli proces vaření piva z pohledu efektivity nakládání s vodou téměř k dokonalosti a jsou v tomto ukazateli mezi nejlepšími v Česku. Dnešní spotřeba vody je přitom výsledkem dlouhodobé strategie pivovaru v níž je jeden z pilířů zaměřen na ekologii. Podle mínění vědců se přitom voda stane v blízké budoucnosti strategickou surovinou podmiňující další rozvoj lidské společnosti.

Otázka, kolik litrů vody je potřeba k výrobě jednoho litru piva, vypadá na první pohled jako nějaký vtip. „Laik by mohl říct, že k výrobě jednoho litru piva potřebujete zhruba jeden litr vody,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Ve skutečnosti potřebujete k výrobě litru piva několikanásobně více vody, neboť vodu při výrobě piva potřebujete nejen při vaření piva, ale také v dalších výrobních procesech – například při chlazení piva, sanitaci zařízení či k mytí obalů..“

Ve světě spotřebují pivovary v průměru 5 litrů vody na 1 litr uvařeného piva. V současné době dokáží tuzemské pivovary vyrobit jeden litr piva zpravidla za 4,3 až 7 litrů vody. „Na spodní hranici těchto hodnot, tzn. na více než 4 litrech na jeden litr vyrobeného piva jsme byli přibližně před třemi lety,“ říká Kornas. „Letos jsme dokázali stlačit spotřebu vody pod 3,5 litrů a v listopadu se nám podařilo dosáhnout historického minima.“

Za nízkou spotřebou vody i elektrické energie na jeden litr vyrobeného piva v ostravském pivovaru stojí mezinárodní program SPOt, který má Ostravar implementován od roku 2007. „SPOt je postaven na 7 nejdůležitějších pilířích při výrobě piva. Kromě standardních procesů klade velký důraz právě na ekologii.“ vysvětluje vrchní sládek.

V posledních třech letech investoval Ostravar desítky miliónů korun do nových ekologičtějších technologií. V loňském roce například Ostravar pořídil novou moderní myčku vratných lahví s nízkou spotřebou vody a letos pro změnu zakoupil Ostravar do svého provozu kompresor využívající odpadní teplo, aby snížil spotřebu elektrické energie. Výsledkem ekologických investic ostravského pivovaru bylo snížení spotřeby elektrické energie o 23% a snížení spotřeby vody o 21%.

„V našich ekologických investicích budeme pokračovat i napřesrok,“ říká vrchní sládek ostravského pivovaru Richard Kornas. „Již teď připravujeme druhou etapu modernizace chlazení na spilce, která příští rok přispěje k dalšímu snížení spotřeby vody i elektrické energie.“ uvádí závěrem Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Čím více piva čeští muži a ženy vypijí, tím více jsou hrdí na vysokou konzumaci tohoto alkoholického nápoje v České republice. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného ve středu.

Hrdost na dlouhodobé prvenství Čechů v žebříčku konzumace piva vyjadřují podle průzkumu dvě pětiny Čechů a přibližně šestina žen. Oproti tomu stud jen při zmínce o českém prvenství mezi pijáky piva jsou hlavním pocitem pro každou čtvrtou ženu a přibližně jednoho muže z deseti.

"Pocity vůči faktu vysoké spotřeby piva se vcelku pochopitelně odvíjí především od skutečnosti, kolik piva sám človek konzumuje. Konkrétně pro muže i ženy platí, že čím více piva pijí, tím spíše jsou na vysokou konzumaci v České republice hrdí. Zatímco u žen pak také opačně platí, že ty s nižší mírou konzumace častěji pociťují stud, u mužů se s menším objemem konzumace spíše zvětšují podíly takových, kteří mají smíšené pocity nebo je jim tato věc zkrátka jedno," vyplývá z průzkumu.

Pohled české veřejnosti na budoucnost českého piva a pivoranictví je dlouhodobě poměrně optimistický, většina obyvatel (65 procent) dokonce soudí, že české pivovary prorazí v zahraniční. O opaku je pak přesvědčeno 18 procent Čechů.

Tři čtvrtiny lidí (74 procent) se také neobávají, že by zahraniční pivo z tuzemského trhu vytlačilo české značky. Pijáci piva přitom českým pivovarům věří více než ti, kteří pivo nepijí.

Zhruba dvě pětiny respondentů (41 procent) pociťují obavy o osud malých pivovarů, naopak nesdílí je přibližně stejně velká skupina (38 procent) populace starší 18 let.

Zdroj: TN.cz | Mediafax

Kriminalisté z Písecka stíhají dva mladé muže z Protivína, kteří měli poškodit zdejší pivovar. Jako jeho zaměstnanci měli postupně ukrást 25 sudů od piva.

Dvojice pachatelů měla pivovaru způsobit škodu přesahující 43 000 korun.

"Jeden z obviněných měl jako zaměstnanec podniku postupně odcizit sudy, které následně předával dalšímu obviněnému, který je v Písku vracel oproti záloze. Získané finanční prostředky si měli rozdělovat," uvedla mluvčí policie Kamila Ingrišová.

Motivem činu byla zřejmě finanční tíseň obviněných. Další vyšetřování obou mužů vedou kriminalisté na svobodě.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax