Téměř dvě hodiny vydrželi dva nejvýše postavení muži Mladé Boleslavi a německého Dieburgu, Svatopluk Kvaizar a Werner Thomas, naslouchat o historii a současnosti pivovaru a poměrně detailně nahlédnout do výrobních tajů vzniku oblíbeného klášterského piva. Německý starosta přijal pozvání na návštěvu partnerského města Mladé Boleslavi a při několikadenní návštěvě nesměla chybět prohlídka klášterského pivovaru. Vedení mladoboleslavské radnice totiž moc dobře ví, že právě klášterský pivovar je dominantní firmou v regionu. "S klášterským pivem jsem se setkal při našich listopadových slavnostech a jsem rád, že jsem se mohl podívat dovnitř do "kuchyně". Měl jsem kamaráda sládka, takže mi není proces výroby piva neznámý, ale tady je to doslova úžasné. Ty ležácké sklepy osmnáct metrů pod zemí budí velkou úctu. A jak jsem zaslechl vše o historii těchto tajuplných prostor, tak si jen říkám, že bych alespoň na chvíli chtěl vidět, jak to tady dříve, za dob cisterciáků vypadalo," uvedl nadšený Thomas Werner. (Boleslavský deník)

Četba kurzovního lístku není dnes pro majitele sklárny v Harrachově Františka Novosada oblíbenou činností.

Koruna posiluje. A jeho rodinný podnik je přitom přímo závislý na vývozu svého skla vyráběného v Harrachově téměř tři sta let.

Harrachovská sklárna je druhá nejstarší v Čechách, zachoval se zde dodnes tradiční způsob výroby. Za hranice jde většina zboží. Čím níže je kurz eura či dolaru, tím má Novosad větší ztrátu. "Kurz nás dusí už dlouho. Kdybych sklárnu nedotoval z jiných aktivit, už bych to asi zavřel," říká Novosad.

Obchody, které Novosad uzavřel před pár roky v USA, například počítaly s kurzem 32 korun za dolar. "Dával jsem si ještě pětikorunovou rezervu, tehdy byl dolar za 37 korun," vzpomíná Novosad. "Nemusel bych jim dodávat, ale na druhou stranu takový trh stěží najdu," říká sklář, který do Ameriky vyváží nápojové křišťálové sklo.

I on razí teorii, že kurz dolaru spadl uměle. "Byla to obrana Američanů proti rozšíření Evropské unie," říká sklář. Kvůli slabému euru a dolaru musel už propouštět. "Máme asi nejméně lidí v historii sklárny," posteskl si. Počet zaměstnanců se tenčí postupně. "Za pět zaměstnanců, kteří jdou do důchodu, beru jen jednoho nového," dodává.

Sklárnu dnes drží nad vodou jiné aktivity, než je výroba skla. Podnikatel postavil u sklárny hotel a restauraci, návštěvníky Harrachova láká na prohlídku výroby skla, vaří tu vlastní pivo. "To mě živí, zisky jdou do sklárny. Asi jsem špatný podnikatel, když držím ztrátovou výrobu, ale nemám srdce to zavřít. Tři roky se snažíme přežít," říká Novosad.

Skláře zlobí i to, že se o osud jemu podobných nezajímá stát. "Všude se mluví o tom, jak průmysl táhnou zahraniční firmy. Nám nikdo daňové prázdniny nebo investiční pobídky nedal," stěžuje si Novosad, který se chystá o daňové prázdniny v příštích měsících oficiálně požádat.

Silná koruna přitom není jediným problémem, se kterým se skláři v poslední době potýkají. "Navíc šla prudce nahoru cena plynu a elektřiny. Je to jedna rána za druhou," dodává Novosad. Tuzemské sklárny se proto netají obavami z budoucnosti. Řada sklářů propouštěla mnohem razantněji než Novosad, některé továrny úplně skončily. Podle vedení skláren se k problémům přidala měnící se tuzemská poptávka po skle. Lidé dávají přednost levnějšímu sklu z Asie. (MF Dnes)

Nadnárodná pivovarnícka skupina SABMiller uzavrela akvizíciu 48,4-percentného podielu v slovenskom pivovare Topvar. Ako spoločnosť SABMiller informovala, týmto krokom reagovala na schválenie transakcie Protimonopolným úradom (PMÚ) SR 13. marca tohto roka. Na základe kúpneho kontraktu predajú súčasní majoritní akcionári do konca septembra ďalšie akcie Topvaru spoločnosti SABMiller, čím sa podiel juhoafrickej firmy v slovenskom pivovare zvýši minimálne na 67 %. Následne by mal SABMiller v priebehu ďalších 18 mesiacov získať zostávajúce akcie Topvaru na základe rôznych put a call opcií.

PMÚ začal správne konanie vo veci koncentrácie spoločností SABMiller a Topvar na konci júna minulého roku. Oznámenie o koncentrácii bolo na úrad doručené 10. júna 2005. Juhoafrický pivovarnícky koncern SABMiller dosiahol dohodu s majoritnými akcionármi o akvizícii slovenského pivovaru Topvar začiatkom mája minulého roka. Spoločnosť SABMiller ovláda na Slovensku aj Pivovar Šariš.

Pivovarnícka spoločnosť SABMiller zaznamenala vo finančnom roku 2004/2005 nárast zisku o 33 %. Skupina dosiahla zisk pred zdanením, úrokmi, odpismi a amortizáciou (EBITDA) zhruba 72 mld. Sk. Topvar ukončil rok 2004 s výrobou v hodnote 816 mil. Sk a s čistým ziskom 8,68 mil. Sk. Z celkovej produkcie pivovaru odoberajú domáci obchodní partneri približne 95 %, zvyšok smeruje na export. V súčasnosti Topvar vyváža pivo alebo slad do viac ako 18 štátov sveta. (hn.online.sk)

Pivovar Steiger vo Vyhniach zaznamenal vlani 9-% rast predaja. Svoj minuloročný podiel na trhu tak zvýšil o 0,6 %. TASR o tom informoval obchodný riaditeľ spoločnosti Emil Mihálik.

Rast obratu však pivovar zaznamenal len vďaka zvýšeniu predaja kolového nápoja Cola Loca a predaja importovaného piva Budweiser Budvar. Tak ako v roku 2004 aj vlani pretrvával rast predaja menej stupňových, a teda lacnejších značiek piva, čo však nepriaznivo ovplyvňovalo výšku obratu.

Aj keď je pre pivovar prioritný slovenský trh, Steiger realizuje aj export, a to najmä na základe dopytu importérov z jednotlivých krajín. Vlani tak zo Slovenska vyviezli asi 2,7 % produkcie, najmä do Maďarska a Talianska.

Pivovar vlani aj viac investoval - predovšetkým do budovania obchodných zákazníckych centier. Prebudované bolo stredisko v Košiciach a činnosť sa začala aj v centrách v Žiline, Poprade a B. Štiavnici.

Najväčším projektom roka bol začiatok výstavby nového obchodného strediska v Šahách s rozpočtom 17 miliónov Sk.

Ďalšou významnou zmenou bolo komplexné prebudovanie logistiky distribúcie tovaru, s cieľom zabezpečiť výlučne vlastnú distribúciu. Celkový objem investícií predstavoval 47 miliónov Sk.

Vedenie pivovaru počítalo vlani aj s celkovou rekonštrukciou starej sladovne na Národné pivovarnícke centrum. Podstatnú časť z rozpočtu 120 miliónov Sk mali vyfinancovať z eurofondov. Projekt však dosiaľ čaká na odozvu.

Pivovar aj napriek poklesu predaja piva v uplynulých rokoch udržal zamestnanosť na úrovni približne 175 ľudí, a to najmä vďaka posilneniu obchodnej a distribučnej činnosti v jednotlivých regiónoch Slovenska. (Orange)

Netradiční odměna čeká na střelce vítězného gólu týmu Vítkovic v zápasech play-off. Pivovar Ostravar jim slibuje padesátilitrový sud piva. "S vedením klubu jsme se ale dohodli, že střelce vítězných gólů odměníme až po skončení celé sezony, abychom nenarušovali soustředění hráčů na další utkání," usmál se manažer značky Ostravar Pavel Barvík.

Pivovar má připravených dvanáct sudů. Tedy přesně tolik, kolik by musel rozdat v tom případě, že by Vítkovice čtyřikrát vyhrály ve čtvrtfinále, semifinále i finále a vybojovaly mistrovský titul.

"Je to naše přání, abychom na závěrečném ceremoniálu mohli odměnit celkem dvanáct střelců vítězných vítkovických branek," podotkl Barvík.

Za vítězný gól se přitom považuje ten, který je v konečném výsledku rozhodující. Tedy například při výsledku 3:2 je to třetí gól domácího týmu či při výsledku 6:4 zase pátá vstřelená branka.

"Vítězné góly jsou ve vyřazovacích bojích ty nejdůležitější," poznamenal kapitán vítkovických hokejistů Roman Šimíček. "V play-off ale nezáleží na tom, kolik vyhrajete, hlavní je, že vyhrajete."

Pivovar a klub ovšem v play-off nebudou odměňovat pouze hráče. Stejně jako v minulé sezoně chystají atrakce pro diváky, kteří v ČEZ Aréně vítkovickým hokejistům vydatně pomáhají. "Také letos jsme pro hokejové fanoušky připravili zpestření přestávkového programu v podobě střelby na branku," poznamenal Pavel Barvík. (iDnes)

Speciální třináctistupňové pivo pro velikonoční svátky uvařil Pivovar Litovel. „Várku velikonočního speciálu jsme uvařili ještě v minulém roce. Přesně to bylo na Mikuláše. Slad jsme vyrobili dokonce v polovině října minulého roku,“ řekl sládek litovelského pivovaru Petr Kostelecký. Speciální litovelský ležák zraje v pivovarských sklepích při teplotě jeden stupeň Celsia minimálně 80 dnů. Pivovar předpokládá, že pivaři ho v průběhu velikonočního období vypijí až 400 hektolitrů. (MF Dnes)

Po Budvaru přišla řada na Litovel. Český olympijský výbor připravuje žalobu na moravský pivovar kvůli údajnému porušení zákona o ochraně olympijské symboliky.

Pivovar uspořádal na přelomu ledna a února soutěž v restauracích, kde se litovelské pivo čepuje. Jednou z cen byl i zájezd do Turína. Zájemci se mohli zapojit do soutěže v době od 23. ledna do 22. února. Za každých pět vypitých piv získali soutěžní zápalky. "Z obalu krabičky pak setřeli kód. Získali za něj buď drobnou cenu přímo na místě, nebo mohli pokračovat v SMS soutěži o zájezd na olympiádu. Informace o několikatýdenní akci byly zveřejněny i na webových stránkách pivovaru," řekl deníku Den Miroslav Slaný z agentury, která pivovar mediálně zastupuje.

Marketingová agentura Česká olympijská, jež v médiích zastupuje Český olympijský výbor, takové jednání považuje za porušení zákona o ochraně olympijské symboliky. "Pivovar jsme na to upozornili ještě před začátkem olympiády a doporučili okamžité stažení informací o soutěži z internetu. Firma však na naši výzvu nereagovala a ani se neomluvila. Proto jsme už celou záležitost předali právníkům," uvedla výkonná ředitelka agentury Alena Kindová.

Ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek se prý k případné žalobě zatím nemůže jednoznačně vyjádřit. "Nepochopil jsem dost dobře, o co zúčastněným stranám jde. V našem konkrétním případě mi to připadá absolutně přitažené za vlasy. Jsem přesvědčen, že jsme nikomu nezpůsobili žádnou újmu a ani nikoho nepoškodili," řekl Koutek.

Český olympijský výbor připravuje žalobu také na Budějovický Budvar. Škodu, kterou mu údajně budějovický pivovar způsobil využitím olympijských symbolů v reklamě na své pivo, ČOV odhaduje na desítky milionů korun. Budvar pochybení odmítá. (Lidovky)

Pivem roku 2006 je přerovské pivo Zubr Gold. Tato značka zvítězila v degustační soutěži během brněnského veletrhu a získala také Zlatý pohár PIVEX. Přerovské pivo uspělo v silné konkurenci více než dvaceti pivovarů a navázalo na ohodnocení Evropskou pivní hvězdou, které získalo v závěru loňského roku. Na veletrhu pivovar vystavil 287 tisíc hektolitrů piva, což je o 5 tisíc hektolitrů více než loni. Na domácím trhu, kde si Zubr dlouhodobě drží stabilní pozici, se podle informací vedení pivovaru v loňském roce vypilo 255 tisíc hektolitrů, zbytek představoval export. Nejvíce vývozového Zubra se vypije na Slovensku, následuje Polsko, Slovinsko, Itálie, severské země a USA. (Olomoucký den)

Nejprve po Dunaji, pak po českých a slovenských silnicích. Taková byla cesta dvou cylindrokonických tanků, které včera ráno smontovali dělníci v brněnském pivovaru Starobrno. V nádobách vysokých 21 metrů o průměru přes 5,5 metru bude kvasit pivo od června. „Nové tanky nahradí menší ocelové z ležáckých sklepů,“ uvedl Aleš Řiháček z brněnského pivovaru. (MF Dnes)

Kdysi slavný a stále populární hokejový klub Kometa Brno, má šanci získat silného sponzora. Pivovar Starobrno. V rozhovoru pro Rovnost to potvrdil generální ředitel pivovaru František Krakeš. Podle něj by se hokejový klub mohl dostat k velmi zajímavé částce.

Nová láhev je pro pivo jako nové šaty pro ženu

Pražan v čele brněnského pivovaru. To je František Krakeš. Zatímco Prahu považuje za velkoměsto pod velikým mezinárodním vlivem, v Brně vidí město ideální velikosti, kde k sobě mají lidé blíž. To je podle něj vidět i na silném postavení Starobrna. To podle něj zůstalo moravskou značkou i přesto, že pivovar už dlouho neovládají domácí podnikatelé.

Projevila se nějak změna lahví, kterou Starobrno nedávno provedlo?

Když žena nezmění oblečení přestává být atraktivní a to platí pro každý obal. Ke špičkovému výrobku musí zákazník dostat i špičkový obal. Proto jsme přišli na trh s novými lahvemi a trochu revolučně i s lahvemi zelenými, což je určitě trochu návrat do minulosti, kdy si zákazníci vybírali mezi lahvemi zelenými a hnědými. Starobrno má zelenou, protože ta sluší těm nejšpičkovějším značkám.

S novými lahvemi souvisí také kampaň ve vozidlech brněnské hromadné dopravy, kdy na tyčích visely papírové napodobeniny pivních lahví. Byla podle vás tato kampaň etická s ohledem na to, že byla na očích i dětem?

Byl to netradiční nápad reklamní agentury a byl to počin, který z minulosti neznáme. Přestože reklama byla v městské hromadné dopravě, byla to spíš reklama na obal než na obsah. Nemyslím, že by mohla na děti působit negativně.

Ale obal bez obsahu si jde představit těžko.

To samozřejmě nejde. Ale nemyslím, že byla porušena jedna ze zásad a to nedělat reklamu pro děti. Domnívám se, že je to v pořádku. Myslím, že jsme nikoho neurazili.

Reklama už je stažena. Nestalo se to právě kvůli negativním ohlasům?

Splnila už svůj účel. Informovala o novém obalu a její stažení nesouviselo s negativními reakcemi.

V tramvajích, trolejbusech a autobusech jsou reklamy na alkohol stále výjimkou, ale pivo nechybí na velkých sportovních akcích. Bude se Starobrno víc angažovat v brněnském sportu?

Jsme připraveni sponzorovat brněnskou Kometu. Před revolucí bylo Brno hlavní město hokeje, bohužel po revoluci hokej rychle odešel. Jsme rádi, že znojemský pivovar Hostan sponzoruje Orly. Byli bychom ještě radši, kdyby se dařilo hokeji v Brně a my se na tom mohli podílet. Jsme připraveni jednat o zajímavé částce pro Kometu. Zatím je ale příliš brzy na to sdělovat přesnou částku.

V restauracích se však často čepuje jen Starobrno, přitom pod pivovar patří mnohem víc značek. Chystáte se rozšířit nabídku?

Záleží na zájmu majitele i zákazníků. Konzumenti, kteří mají hlouběji do kapsy, ocení spíš levnější výčepní pivo, než dražší Baron Trenck. Snažíme se budovat síť restaurací, které budou nabízet všechna piva vyráběná, nebo distribuovaná Starobrnem. V dubnu chceme otevřít první takovou restauraci. Sice ne přímo v Brně, ale na jižní Moravě.

Kde cítíte, že má Starobrno co zlepšovat?

Je potřeba zlepšovat kvalitu čepování piva. Musí být čisté výčepní zařízení i místo okolo výčepu. Tam se nám nedaří, jak bychom si přáli, ale všechno se zlepšuje. Těší mě zájem především mladých lidí, kteří chtějí pivo čepovat kvalitně. Vyrobit dobré pivo nestačí.

Co přineslo Starobrnu spojení s Heinekenem a naopak?

Heineken je nejprodávanější značka na světě a z toho vyplývá výlučné postavení této značky. Pro nás znamená vstup Heinekenu především zlepšení marketingu, prodeje a distribuce. Je to výhodné pro obě strany. Zahraniční značky se totiž na českém trhu stále neprosazují. Jejich chuť je trochu odlišná, než u tradičního českého piva. Spojení se Starobrnem znamenalo reálné uvedení značky Heineken na český trh. Loni se nám podařilo znásobit prodej a naše cíle jsou velmi ambiciózní. Chceme prodávat desetitisíce hektolitrů Heinekenu. Vzhledem ke konzervativnímu smýšlení to nikdy nebude o stovkách tisíc hektolitrů.

Jakou konkurencí jsou pro Starobrno menší pivovary?

Všechny pivovary jsou konkurencí. Místo malých je zejména v oblasti specialit. Jsou to piva jedinečná, za které si zákazník připlatí a zároveň jsou to piva odlišná. Vyhovují široké škále chutí konzumentů. Díky tomu je na trhu místo pro malé pivovary.

Hlavními konkurenty velcí hráči. Jaký je boj s nimi?

Tvrdý. Na trhu působí silní soupeři po stránce značek, kvality i silných vlastníků. Záleží nejen na kvalitě piva, ale hlavně na marketingových kvalitách pivovaru, aby si v náročném prostředí udržel postavení. Velké pivovary mají svá města. Například Plzeň, České Budějovice a Brno.

Kolik času trávíte prací a jaké jsou vaše mimopracovní koníčky?

Mým největším koníčkem je operní hudba, které mohu holdovat při vemi zdařilých operních inscenacích v Janáčkově divadle. A dalším koníčkem je cestování. Oboje mi pomáhá relaxovat při mé náročné práci. V ní strávím asi třináct hodin denně.

Může se ředitel pivovaru uvolnit na delší dobu z práce a třeba měsíc cestovat?

Na takovou dobu jsem si zatím dovolenou nebral, ale myslím, že bych mohl. Úroveň řízení závisí na tom zda firma funguje i bez přítomnosti ředitele. Pokud funguje, je to dobře řízená firma. Pokud ne, je něco špatně. Maximum rozhodnutí musejí dělat podřízení, vedení firmy musí přijímat strategická rozhodnutí.

Jako Pražan a ředitel brněnského pivovaru, jak vnímáte půtky Praha versus Brno?

Brno vidím velice pozitivně a žije se mi tu lépe. Praha je veliké a příliš internacionální město. V Brně k sobě mají lidé blíž. Ale vidím to i z toho hlediska, že v Praze nemá nikdo předsudky vůči Brňanům. V Brně je to trochu naopak. Podobný vztah funguje i v Rakousku. Občané, kteří nežijí ve Vídni, ji nemají rádi, protože metropole je vnímána jako město, které jde proti zájmům ostatních. Přitom metropole žádné předsudky nemá. Je to vidět i na tom, kolik brněnských umělců je v Praze.

Kdo je František Krakeš

Narozen 26. září 1941 v Praze

V roce 1968 vystudoval VŠE v Praze

V pivovarech začal pracovat v roce 1961

Je ženatý, má dvě děti

Od roku 1994 generální ředitel pivovaru Starobrno

Od roku 2005 předseda Českého svazu pivovarů a sladoven

(Rovnost)

Každodenní pracovní ruch a tisíce pivních sudů vystřídá poslední březnový den hrobové ticho a desítky lavicí pro vzácné hosty a lékařské odborníky.

V přednáškový sál se opět po roce promění výrobní hala humpoleckého pivovaru Bernard. Rozlehlý sál bude hostit třetí český seminář o vlivu alkoholu na lidské zdraví. „Budeme muset přestěhovat stovky pivních sudů ven. Snad už bude tepleji a pivo nám v nich nezmrzne,“ přiblížil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Halu zaplní dřevěné lavice používané i při tradičních pivních slavnostech, vyroste v ní i malé podium a výčep. „Několik sudů musíme v hale nechat kvůli akustice,“ dodal Mikulášek.

Do Humpolce by se na konci měsíce mělo sjet na osmdesát odborníků na problematiku alkoholu. Vesměs se bude jednat o lékaře, kteří se věnují neurologii, dermatologii a hematologii. „Seminář by měl mít podobu přátelské diskuse nad sklenicí piva,“ uvedl Mikulášek.

Odborné přednášky doplní svým vystoupením i několika slovy na odlehčení houslistka Gabriela Demeterová a Dixieland 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. (MF Dnes)

Měšťanský pivovar v Poličce na Svitavsku v loňském roce zvýšil tržby přibližně na 88 milionů korun. Bylo to asi o dva miliony korun více než v roce 2004.

„Mezi spotřebiteli byl vyšší zájem o dražší ležáky, jejichž prodej stoupl asi o dvě procenta,“ řekl předseda představenstva poličského pivovaru Karel Witz.

Výstav pivovaru zůstal přibližně na stejných 85 000 hektolitrech. Čistý zisk činil zhruba 13 milionů korun po předchozí mírně ztrátě.

Pivovar podle předsedy letos nehodlá zdražovat ceny pěnivého moku. Ceny nezvyšoval ani v loňském roce, zdražil pouze o deset procent dopravu. Řada zákazníků si však pro pivo jezdí sama. (MF Dnes)

Město má velkou naději zbavit se nevzhledné ruiny, která mu škodí na kráse.

Místostarosta Jan Čechlovský se tento týden sešel s novým majitelem bývalého pivovaru. Hovořili o budoucím využití tohoto objektu.

Stavba už několik let zeje prázdnotou. Jejím posledním držitelem byl správce konkurzní podstaty, který likvidoval zkrachovalý velkoobchod se zeleninou. Nyní pivovar koupil chrudimský podnikatel, který má před sebou notný kus práce - budova je ve značně zchátralém stavu. "Hovořili jsme o podnikatelském záměru. Pokud noví majitelé chtějí pivovar přestavět na hotel, musí dojít ke změně územního plánu. Podle něj je objekt určen pouze k průmyslovému využití," vysvětluje místostarosta města Jan Čechlovský. Rada města včera vyhodnocovala výběrové řízení na zpracovatele nového územního plánu. Ten ale bude dokument vytvářet alespoň dva roky. Znamená to, že musí podnikatelský záměr celou tu dobu čekat na realizaci? "I o tom jsme diskutovali s tím, že by muselo dojít ke změně v nynějším územním plánu. Bez toho není možné žádat o dotaci na rekonstrukci," dodává místostarosta Čechlovský.

Pivovar v Chrudimi byl postaven v roce 1868, původně byl obecní. Voda se do něj přiváděla z řeky Chrudimky potrubím, jež zásobovalo i městské kašny. Slad se vyráběl dvojí - pšeničný na pivo "bílé" a ječný, který sloužil k výrobě hořkého piva. Město ale nemohlo provoz finančně zajistit, proto objekt prodalo. V areálu působilo postupně několik firem, nakonec se majitelem v roce 1928 staly Pardubické pivovary. "Poslední pivo se uvařilo v roce 1942, následujících dvacet let byla v objektu sladovna," uvádí ředitel Státního okresního archivu v Chrudimi Ivo Šulc. (Noviny Chrudimska)

"Požár nám byl nahlášen ve 23:30. O půlnoci mohl velitel zásahu nahlásit, že je oheň lokalizován," řekl iDNES vyšetřovatel hasičů z Rychnova nad Kněžnou. Hořela střecha a takzvaná prachová půda nad varnou, kterou předchozí požár nezasáhl. Škodu majitelé předběžně vyčíslili na 100 tisíc korun.

"Příčinu požáru vyšetřujeme a samozřejmě prověřujeme souvislost s předchozím ohněm," uvedl vyšetřovatel rychnovských hasičů.

Na konci února zatím z neznámých příčin shořela sladovna pivovaru. Při požáru se propadla střecha dovnitř budovy a škoda byla vyčíslena na 30 milionů korun. - více zde

Budova pivovaru v Dobrušce byla postavena v roce 1870. V roce 1996 byl pivovar uzavřen. Znovu slouží od roku 2002, od kdy se zde nejen vaří pivo, ale majitelé nabízejí i turistické prohlídky funkčním zařízením včetně sladovny a varny. (iDnes)

Trutnovský pivovar Krakonoš loni zopakoval prodej 108.000 hektolitrů piva z roku 2004. Podařilo se mu tak zastavit pokles odbytu trvající od roku 2001. Pivovar je druhým největším v Královéhradeckém kraji. Na prvním místě je Pivovar Náchod, který měl loni výstav 133.420 hektolitrů. Asi 60 procent odbytu trutnovského pivovaru najde kupce v regionu Krkonoš a Podkrkonoší. „Přes velkou konkurenci se snažíme držet pozice v regionu a posilovat je. Letos bychom chtěli zopakovat loňský výsledek,“ řekl jednatel Karel Janko. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský podnik žádné pivo nevyváží. Asi 80 procent výstavu pivovaru loni připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka či speciální čtrnáctistupňový ležák. (MF Dnes)

Celkově tak dosáhl 204 900 hektolitrů. S takovým růstem výroby původně nepočítal, plán předpokládal zvýšení na 185 tis. hektolitrů z předloňských 178 tis. hektolitrů.

"Růst bychom chtěli udržet i v letošním roce, i když už ne tak výrazný. Chceme na trh dodat kolem 215 tis. hektolitrů piva," řekl ředitel pivovaru František Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila ve společnost akciovou. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery bylo cílem zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564.

Firmě s 80 zaměstnanci se podařilo v posledních letech zvýšit výrobu téměř dvojnásobně. Prakticky přitom nevyváží. Daří se jí prosadit i přes poměrně silnou konkurenci velkých pivovarů a také dvou dalších regionálních výrobců. Těm se ale loni tak dobře nedařilo.

Pivovar Rohozec, který svijanská firma předloni koupila, zůstal s výstavem 30 tis. hektolitrů na úrovni předchozího roku. "Pro letošní rok ale počítáme s růstem na 40 tis. hektolitrů, přičemž kolem 17 % bychom chtěli vyvézt,“ sdělil ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovaru Hols Vratislavice dokonce podle ředitele Petra Hotaše výstav mírně klesl na 49 tis. hektolitrů. "Letos bychom ale chtěli produkci zvýšit a přiblížit se 60 tis. hektolitrů," dodal Hostaš. Zvýšit by se měl také export. Vratislavické pivo míří hlavně do Německa, Španělska a Itálie. (Moderní obchod)

Nápojářská skupina Drinks Union podpoří v letošním roce Louny jedním milionem korun. Příslušné memorandum bylo podepsáno v minulých dnech.

"Dlouhodobě se snažíme podporovat kulturu, sport i sociální oblast ve městech, v kterých sídlí naše pivovary. Výjimkou proto nejsou ani Louny, ve kterých naše skupina vlastní Pivovar Louny," řekl předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan. Pivovar Louny s městem spolupracuje dlouhodobě. Vzájemná spolupráce vyústila v propůjčení znaku města pivovaru pro využití při propagaci lounského piva. "Nesmírně si ceníme možnosti spojit naše pivo přímo se znakem města Louny. Zdůraznění původu piva je vždy pro jeho úspěch velmi důležité," poznamenal Hagan. Společnost Drinks Union v Lounech například podporuje místní fotbal. Aktivně se účastní také pravidelných městských slavností Lounské vábení. Pivovar Louny pak stál na začátku devadesátých let u zrodu závodů hendikepovaných sportovců a podporuje je dodnes. Také díky této spolupráci se závod, který se uskuteční v červenci, letos poprvé stane oficiálním Mistrovstvím Evropy v Handbike.

Drinks Union je česká nápojová skupina, kterou vlastní několik fyzických osob. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Jarošov, Louny a Dačický. Do skupiny patří i a sladovna v Jarošově. Drinks Union má vlastní chmelnice nedaleko Žatce, kde pěstuje vlastní chmel jako přísadu do svých piv. Součástí skupiny je také divize KB LIKÉR, výrobce několika desítek druhů lihovin v čele se Starou mysliveckou. V loňském roce společnost prodala, včetně exportu a licenční výroby více než milion hektolitrů piva. Do zahraničí směřovala zhruba čtvrtina produkce. Drinks Union byl loni čtvrtý největší výrobce piva v ČR, udržel si také pozici největšího domácího exportéra piva na německý trh.

Pivovarnická skupina

Drinks Union byl loni čtvrtý největší výrobce piva v ČR, udržel si také pozici největšího domácího exportéra piva na německý trh. (Deník Lučan)

Z internetová diskuze na stránkách města zaznívá hlas lidu: "Jsem pro stavbu nového pivovaru místo trosek starého. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří," prohlašuje diskutující s přezdívkou Digger. Posun kolem polorozpadlé budovy kvituje Vidi: "Je dobré, že se s tou ostudou bude něco dít, ale záměr je přinejmenším zvláštní." Naráží tak na plánovanou výstavbu obchodního domu Tesco, o níž jsme informovali minulý týden. (Deník Chomutovska)

Výrazné zvýšení tržeb přinášejí Rodinnému pivovaru Chodovar aktivity zaměřené na pivní turistiku. Zatímco stabilní prodej nápojů mu přináší dlouhodobě ročně 100 milionů korun, zajistí letos restaurace, hotel, pivní lázně a areálu malého pivovaru dalších zhruba 50 procent navíc.Řekl to ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Restaurace Ve skále pro 260 hostů, která funguje od června 2000 v bývalých pivovarských sklepích, utrží ročně 20 milionů až 30 milionů a zhruba stejnou sumu vynáší tříhvězdičkový hotel U sládka s 89 lůžky, také v areálu pivovaru, který je v provozu rok. Pivovar dále otevřel ve čtvrtek v hotelu pivní lázně na léčbu kožních cévních a ischemických chorob.

Hotel je podle Plevky zamluven do konce roku ze 65 procent. Lázně jsou vyprodány do začátku září. Podle balneologa Romana Vokatého si je objednávají zejména Češi jako dárky, hlásí se také zájemci z Bavorska.

"Balneoprovoz je takovou atrakcí, že určitě přinutí hodně lidí, aby u nás zůstávali delší dobu," uvedl starosta Chodové Plané Pavel Vopat. Už dnes je podle něj obec významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a díky hotelu místem pořádání kongresů a seminářů.

Pivovar loni i letos vyrobí 90.000 hektolitrů piva a zhruba 10.000 hektolitrů limonád Ilsano, které firma vyrábí z vlastní minerální vody, jednoho ze 40 pramenů na Mariánskolázeňsku. Potrubí vede přímo do areálu pivovaru.

Firma prodává pivo ve zhruba 300 západočeských restauracích. Loni vyvezla 5000 hektolitrů piva do Německa, Švýcarska a Ruska. "O vývoz se postarali turisté, kteří nás navštívili a naše pivo je zaujalo," řekl Plevka. Po dvou letech pivovar zdražil od března ceny nápojů o jednotky procent.

Do jara 2007 chce Chodovar rozšířit hotel, který vznikl z bývalého statku, na 130 lůžek. Ze dvou třetin ho navštěvují zahraniční turisté - zejména Němci, Nizozemci a Španělé. "Loňská obsazenost lůžek byla 40 procent, což je na první necelý rok existence hotelu, který nebyl napojen na žádného zprostředkovatele, skvělé," řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Nyní hotel uzavírá smlouvy se 20 cestovními kancelářemi, převážně za zahraničí. Díky pivním lázním se zájem o ubytování výrazně zvyšuje. Podle Prokeše jsou ceny za lůžko asi o polovinu levnější než v nedalekých Mariánských Lázních. (agris)

V Chodové Plané na Tachovsku v areálu zdejšího pivovaru zahájily provoz první Pivní lázně v Čechách.

"Chtěli bychom využít potenciálu, který místní lokalita nabízí, a poskytnout odpočinek celému tělu - uvolnění svalů, prohřátí kloubů, ozdravnou kůru pro pleť a vlasy. Látky, které ke procedurám využíváme, prokazatelně zlepšují obranyschopnost těla," vysvětlil spolumajitel rodinného pivovaru Jiří Plevka mladší.

Pravá pivní lázeň probíhá v rehabilitační vaně a je připravena z vody, minerální vody Il-sano, která zde vyvěrá, a to v poměru jedna ku jedné.

"Hlavní přísadou koupele o teplotě 34 stupňů je tmavé Koupelové pivo vyráběné tradiční metodou podle chráněné originální receptury," prozradil Plevka.

Při vstupu hosta do lázně je její hladina pokryta charakteristickou pivní pěnou karamelové barvy a prostor je aromatizován vůní čerstvě uvařeného tmavého piva.

"Host je optimálně ponořen do lázně o obsahu 55 litrů, která je doplněna dávkou živých kultur pivovarských kvasnic a směsí sušených drcených bylin a chmele," popisuje balneolog Roman Vokatý.

Koupele mají širokou škálu blahodárných účinků - příznivá teplota způsobí mírné postupné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu v celé cévní soustavě. Zároveň prohřeje pokožku a uvolní póry, kterými se při mírném pocení odplavují škodlivé látky z podkoží.

"Směs bylin působí jako očistný peeling, pivní kvasnice předávají pokožce celou řadu vitamínů B, proteiny, sacharidy a přispívají k její celkové regeneraci," doplnil Vokatý.

Pro zvýšení účinku koupele je hostům doporučována sklenice jedinečného nepasterovaného Skalního ležáku obsahující živé kultury kvasnic, které příznivě působí na trávicí trakt. Doba pobytu v lázni je dvacet minut.

"Po koupeli čeká klienta zábal - prostěradlo a deka z ovčího rouna. Zklidnění trvá zhruba pětadvacet minut," doplnil balneolog. Lázně najednou pojmou sedm zákazníků v koupelích a stejný počet na lehátkách. Cena procedury je stanovena na 550 korun.

Provozovatelé Pivních lázní počítají s tím, že zpočátku bude zájem spíše o víkendové pobyty. Využít přitom mohou i další nabídky zdejšího regionu - turistické nebo cyklistické stezky, golfové hřiště nebo kulturní program v nedalekých Mariánských Lázních.

"V budoucnu bychom chtěli v nabídce léčebných produktů pokračovat. Vznikají také první kosmetické prostředky," dodává Jiří Plevka mladší. (iDnes)