V Protivíně si o uplynulém víkendu přišli na své všichni pivní fajnšmekři. Již podesáté se tu konal tradiční Pouťový víkend pod platany, který se letos těšil rekordní návštěvnosti.

Na jubilejní pivní slavnosti totiž do někdejšího největšího pivovaru Prácheňska přijelo více něž 3.000 návštěvníků, a to je určitě historické maximum. Připraven byl pro ně bohatý kulturní program, zajímavé soutěže, prohlídky areálu, hasičská soutěž, koncert skupiny Parkán, ale i pravá jihočeská dechovka. Největšímu zájmu se jako tradičně těšily prohlídky pivovaru a soutěž sběratelů pivních kuriozit.

6 druhů piv, více než 120 sudů

Největším lákadlem bylo samozřejmě pivo, kterého se vypilo více než 120 sudů. Příznivci pěnivého moku měli možnost ochutnat nepasterizované pivo Platan 11 z tanků a také všechny protivínské speciály – čepoval se Protivínský Granát, Prácheňská perla i Kvasničák. Nechyběl ani prémiový ležák Lobkowicz Premium a jeho nealkoholická varianta Lobkowicz Premium Nealko, které protivínský pivovar také vaří.

Letošní ročník se poprvé konal v nově zrekonstruovaném areálu Belveder, který se nachází přímo v areálu protivínského pivovaru. Právě zpevněním povrchů, úpravou ploch, opravou letního výdeje nápojů a občerstvení spolu s přestavbou celého vchodu do areálu, který nově umožňuje i vjezd pro kola, kočárky a invalidy, pivovar získal dokonalé místo pro pořádání různých slavností a koncertů.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti K Brewery

Společnost Heineken Česká republika, která vlastní také pivovar Starobrno, plánuje do konce letošního roku snížit spotřebu vody na přibližně 3,6 litrů vody na vyrobený litr piva, tedy na jednu z nejnižších hodnot dosahovaných při výrobě piva na území České republiky.

Zdroj: Sedmička.cz

Čti také Prazdroj sníží spotřebu vody o třetinu

V muzikálové verzi Postřižin se na nádvoří pivovaru v Třeboni představí Jan Rosák, Pavel Vítek či Pavel Landovský.

Živá zvířata na jevišti, stařičký náklaďáček, historickou stříkačku, koupel Maryšky v sudu, skok z pivovarského komína i zabijačkové pochoutky. To všechno slibuje muzikál Postřižiny, který hrají divadelníci z Berounska na nádvoří třeboňského pivovaru.

U jeho zrodu stál ochotnický soubor nadšenců z několika poberounských obcí. Ten nejprve v roce 2002 nazkoušel muzikál Noc na Karlštějně. „Bylo to hodně výpravné, se šermíři, koni a ohni. U diváků to mělo úspěch a pro náš soubor to znamenalo přelom,“ popisuje scénárista a režisér Miloslav Frýdl. O dva roky později se ochotníci rozhodli nazkoušet novou hru. Frýdl vybral Hrabalovu předlohu a během jedné jediné zimní noci podle ní napsal scénář.

I Postřižiny uvádí soubor v muzikálovém kabátě, autorem hudby je Jan Martínek. „Protože se muzikál Noc na Karlštejně lidem líbil, chtěli jsme i Postřižiny oživit písničkami. Nejprve jsme se inspirovali známými melodiemi, nyní je tam původní autorská hudba zcela v duchu doby, v níž se příběh odehrává,“ vysvětluje Frýdl.

V roce 2008 se ochotníci rozhodli Postřižiny ozvláštnit a spojit v nich své síly s profesionály. Důležité ale bylo, aby mezi účinkujícími byli stále jen lidé, kteří žijí okolo Berounky. „Zjistil jsem si, kdo tu bydlí. Zaťukal u všech na dveře a zeptal se, jestli s námi nechtějí hrát,“ vypráví Frýdl. Tímto způsobem se mu podařilo získat Jana Rosáka, Petra Jančaříka, Pavla Vítka či Pavla Landovského. „Tu nabídku nešlo odmítnout, pan Frýdl byl velmi vytrvalý a přestože jsem ho několikrát vyhodil, pokaždé se vrátil,“ vzpomíná s úsměvem Landovský, který v Postřižinách hraje člena správní rady pivovaru.

Nejprve napětí

První zkoušky ochotníků s profesionály však podle Frýdla provázelo napětí. „Ani jedna skupina nevěděla, co má od té druhé čekat. Obě party jsou navíc zvyklé zkoušet jinak,“ říká. Nakonec se ale herci dobře sehráli, což dokazuje také to, že Postřižiny společně uvádějí již třetí sezonu a téměř vždy mají vyprodáno.

Divadelníci hrají Postřižiny venku, nejčastěji v pivovarech, které se pro příběh nejvíce hodí. „Dostali jsme spoustu nabídek do kamenných divadel, ale ty vždy odmítám. Je to typicky exteriérové představení,“ podotýká Frýdl. V třeboňském pivovaru se byl před představením podívat a je to podle něj jedno z nejmalebnějších míst, kde se budou Postřižiny hrát.

Kromě přirozených kulis zaplňují berounští divadelníci scénu technikou, objeví se motocykl z 20. let i více než sto let stará hasičská stříkačka. „K tématu hry se to nabízí, Hrabal byl velký poeta, knihu takovými věcmi zaplnil a já jsem se toho nechtěl vzdát,“ vysvětluje Frýdl. Na jevišti se objeví i zvířata. Francina na porouchané motorce například přitáhne koza.

Jediné, co by mohlo divácký zážitek trochu pokazit, je nepřízeň počasí. Podle Frýdla se ale lidé nemusí bát, že by o Postřižiny přišli. „Máme pro diváky připravené pláštěnky,“ říká. Pokud by ani ty nestačily, mají divadelníci v záloze nouzový plán. „Loni nás v Nymburku přepadla průtrž mračen. Lidé ale nechtěli odejít, tak jsme se přesunuli do sladovny a tam improvizací dohráli. Nakonec to bylo fantastické, vládla skvělá atmosféra. Takže to je druhá varianta,“ uzavírá Frýdl.

Představení je součástí Třeboňského divadelního festivalu, začíná ve 20 hodin. Vstupenky stojí 200 korun. Bližší info zde .

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Andrea Zajíčková

Patnáctitisícová částka, tedy výtěžek Pivních slavností v Litoměřicích, bude odeslána na konto babyboxu, který má být v září vybudován v litoměřické nemocnici.

Pivní slavnosti, pořádané u příležitosti 290. výročí založení litoměřického pivovaru, navštívilo předposlední červencovou sobotu 1400 lidí, tedy vzhledem k nepřízni počasí poměrně překvapivě vysoký počet návštěvníků. Smyslem akce bylo navázat na tradici pivních slavností, a to i přesto, že pivo se v Litoměřicích již od roku 2002 nevaří.

Tradice Pivních slavností proto bude v Litoměřicích pokračovat. „Příští ročník se uskuteční poslední červencovou sobotu. Počítáme s rozšířením akce o další program, prostory i s početnějším zastoupením regionálních pivovarů,“ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

Veškeré náklady na organizaci Pivních slavností v Litoměřicích pokryly sponzoři, za což jim vedení města děkuje.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Eva Břeňová

V době od 3. září do 14. listopadu se uskuteční ve Vlastivědném muzeu v Nymburce výstava nazvaná Pivovarnictví na Nymbursku.

Uvedený výstavní projekt je tématicky rozčleněn do tří částí. První díl zahrnuje odkaz na historii vaření piva, jeho výrobu ve městě Nymburk a hlavně připomenutí letošního 115.výročí zdejšího novodobého pivovarnictví. Ve své další části výstava prezentuje průřez historií regionálního pivovarnictví.

Představují ho pivovary městské, císařské i šlechtické nebo podnikatelské. Vedle jediného vyrábějícího pivovaru v Nymburce existoval podnik či podniky v Poděbradech, Dymokurech, Křinci, Rožďalovicích, Ronově-Oskořínku, Loučeni, Vlkavě, Dobrovici, Lysé n. Labem, Přerově n. Labem, Kovanicích a nejhůře identifikovatelný v Chotěšicích.

V poslední části výstavy autoři prezentují ukázky ze světa našich hospod a restaurací formou dobových stáčecích zařízení, pivních nádob, fotografií, reklamy a dalšího materiálu, který k tomuto oboru patří. Značná pozornost zde bude věnována vzpomínce na významné nymburské hospody a restaurace.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: František Sýkora

Již čtyři roky se v jedné z nenápadných uliček přímo u náměstí v Rabí ukrývá malé muzeum starých řemesel, které zde provozuje Petr Balcar.

„Staré věci mě vždycky lákaly, a tak jsem je sbíral. Nakonec toho bylo tolik, že jsem už neměl kam všechny věci schovávat. Přišel tedy nápad založit si muzeum,“ říká Balcar.

Muzeum připomíná tradice starých řemesel, bydlení, oblékání a život lidí nejen na Sušicku. „Každý, kdo k nám zavítá, si určitě přijde na své. Uvidíte tu expozice plné módy, dobových výstřižků z novin, reklamních cedulí i plakátů a různých obecních, městských i státních vyhlášek. V muzeu najdete košíky, ošatky, nůše, žehličky, šicí stroje, nádobí a spoustu dalších věcí týkajících se života lidí na Šumavě v minulém a předminulém století. Sbíral jsem to po půdách, stodolách, spousty věcí sem nanosili sami místní občané nebo návštěvníci. Mám z té mé sbírky opravdu velikou radost,“ pokračuje muzejník.

„Největší radost mám z letošních přírůstků v expozici, kterými jsou lámačka, motovidlo z roku 1826, puchle, pradlena. Radost mám z ruční pračky či plně funkčního „stabiláku“ na pohon zemědělských strojů. Uvidíte zde také mnoho vybavení ze starých domácností, představíme, jak se vyráběly dřeváky či šindele, jak se sváželo dříví na Šumavě a mnoho dalšího. Máme tu mnoho fotografií, dokonce i z dob, kdy Šumaváci chodili za prací k cirkusu do ciziny. Zvláštní část expozice je věnována ševcovské dílně a šumavským pivovarům. Velmi cenné jsou dochované pivní lahve pivovarů z Nalžovských Hor, Sušice a dalších míst. Je tu pivní sklo, různé reklamní cedule, tácky pod pivo, dýmky, vývrtky, otvíráky, prostě vše, nač si vzpomenete,“ dodal Balcar.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor & Foto: Ludvík Pouza

Při kopání studny se našlo ohořelé dříví a spálené obilí

Historie mladovožických domů.

Vážení čtenáři, nabízíme vám unikátní možnost nahlédnout do téměř sto let starého rukopisu mladovožického rodáka, historika a spisovatele Richarda Hrdličky. Text se dostal šťastnou souhrou osudu do rukou vedení města, které chce ještě letos podle něj vydat knihu. Ještě před jejím vydáním se ale můžete i vy prostřednictvím pravidelného seriálu Táborského deníku seznámit s historií mladovožických domů a domků tak, jak ji popsal na začátku minulého století Richard Hrdlička (1868–1967).

Čís. nové 4, staré 4, josefinské 3. – Bývalý panský pivovar

Když stál zde královský hrad, měl snad podobně jako jiné hrady také své hospodářské příslušenství, k němuž patříval také pivovar.

Zdali při zboření hradu r. 1425 vzaly zkázu také jeho hospodářské budovy a zdali snad potom dělo se vaření piva v městečku měšťany, kteří měli společnou sladovnu u rybníka, kde louka neb zahrada znaná „sladovna“ dosud ji připomíná, o tom nezachovalo se žádných zpráv.

Sladovny pro nebezpečí ohně při sušení sladu stávaly vždy blíže vody, buď řeky nebo rybníka. Když majitel zahrady „sladovny“ při dělání studny kopal hluboko v zemi, přišel na ohořelé zbytky stavebního dříví a spálené obilí, což by potvrzovalo mínění, že tu skutečně sladovna stávala. Byla-li to sladovna panská, nebo obecní, nelze pověděti.

Zdali zápisní držitelové Vožice nemající zde stálého sídla pěstovali při statku pivovarnictví, o tom rovněž naše prameny mlčí, neboť ani ze století 16. nemáme listiny, která by nám něco pověděla o vnitřních poměrech městečka. V listině z r. 1559 čteme: „Když jmenovaný Šebestián z Leskovce v držení Vožice vejde, to bude s lidmi, s ouroky, kurmi, robotami, se cly nebo mejty, jakýmiž koli platy a dědinami, lukami všelijakými, pustinami, lesy, háji, rybníky, potoky a jiným příslušenstvím.“

O pivovaře samotném není tu zmínky. V kupní smlouvě z r. 1579, kdy nestál tu ještě nový zámek s pivovarem, psáno je, že Michal Španovský koupil zámek pustý a městečko Vožici se clem a várkou piva. Těmto posledním slovům rozuměl bych tak, že značí snad jen poplatek z vaření piva, který odváděli měšťané k vaření piva oprávnění, ačkoli ve zprávách vožických nenalezl jsem zmínky, která by se k bývalému vaření piva vztahovala. Jedině při domě č. 100 n. čteme zprávu z r. 1629: „Berně z várek, kteráž je přijata z domu nebožtíka Adama Lykaona 2 denáry malý“. (V domě tom byla hospoda), r. 1620 z domu č. 25 n. platí se poplatek „z kotla“ za 7 let po 2 kopách.

Pivovar v zámku

Měšťané mívali snad právo pivovařiti a je šenkovati jeden po druhém, vařili je v pivovaru panském a měli sladovnu u rybníka. V privilegiu Michala Španovského daném obci r. 1581 praví se: „Jestliže by šenkování vína tak zhusta bylo, že by tudy překážka pivovaru panskému a vystavování piva se dála, tehdy to pán v moci sobě pozůstavuje, aby v té příčině řád se vymeziti mohl, aby podle vína šenkování várka přitom také mírným časem vycházeti mohla.“

Jednalo se tu patrně o pivovar zřízený v novém zámku. R. 1590 v privilegiích Michalem Španovským potvrzených čteme zprávu o pivovaru tomto: „…. aby mohli sůl, železo nebo ocel kupovati a opět prodávati buď za peníze nebo obilí směňovati, však nečiníc pšenicemi nebo ječmeny újmu pivovaru mému vožickému nebo pacovskému.“ Také ve smlouvě o koupi panství z r. 1603 čteme jež o pivovaru, sladovně, humnech, spilkách atd.

Poplatek z kotle

V urbáři Fünfkircherově z r. 1620 čteme: „Šenkýři a hospodáři, kteříž hostinský domy mají, platí z haltýřů po 12 groších.“ Byly tu tedy domy šenkovní a hostinské, kde se ryby potřebovaly. V témže urbáři nalezl jsem také zápis o „poplatku z kotle“, který platili asi výrobci „páleného“ (kořalky). Bývalo to obyčejně zaměstnání žen, hlavně vdov.

V účtech čteme, že r. 1620 platil „každej vinopal z kotle 2 kopy, Dorota Brodníkova byla dlužna z kotle 1 kopu, 5 gr. V Táboře r. 1683 utržili pověrného z várek sousedských 67 zl. 30 kr., od kotlů v pivovaře 24 zl. Měšťané vařili pivo v pivovaře za plat. V té době jmenují se také „vejsadní krčmy“ ve vsích: Bělče, Buková, Bzová, Janov, Křtěnovice, Lbančice, Mutice, Pojbuky, Radostovice, Staniměřice, Třítež, Voldřichov.

Pokračování z min. týdne:

Když bylo řídké pivo na prodej, zvonilo se na zvonici

Sládkem byl ve Vožici r. 1606 Václav Špála, r. 1620 Václav Dvořáků. Z každé várky platívalo se tzv. posudné ve prospěch královské komory dle usnesení sněmu.

R. 1604 upomínán byl Mikuláš Španovský o zaplacení posudného do král. komory. (Arch. min. vn. S 139/23.) R. 1605 píše Václav Dvořecký z Olbramovic, Jacís. výběrčí posudného kraje bechyňského majiteli Vožice J. B. Fünfkircherovi, že ode dne Filipa Jakuba r. 1601 až do téhož dne r. 1605 z pivovaru vožického za 16 kvartálů posudného dluhuje. Aby je odeslal do Tábora do jeho domu a když by se to nestalo, píše „ …musil bych, ač nerad, MVti. list zatýkací na Vožici odeslati. Ale však vědouce o tom, nesmejšlím pro škodu Vaši, abyste k tomu přijíti dopustiti ráčili. S tím se VMti. na všem dobře šťastně míti vinšuji. Datum v městě Hradišti Hory Tábor v pondělí po květné neděli leta 1605“.

Teprve r. 1616 odvedl Fünfkircher 500 kop míš. za posudné a jiné škody a náklady s dobýváním jeho vzniklé. Omlouvá se, že mu od bratří Španovských při postupování statku vožického žádná varní registra odvedena nebyla. Tím byla věc vyřízena.

R. 1643 byl zde sládkem Pavel Hájek, před ním r. 1623 Václav Hošek. R. 1650 připomíná se Jan Sychra jinak Skřivan, sládek panský a Vít, bečvář panský. R. 1653 pokřtěna Anna, dcera Jana sládka zámku vožického (na jiném místě „při zámku vožickém“) a kmotrem byl jí sládek z Kamberka Jakub Nezavdal. R. 1656 při křtu dcery Alžběty zapsán otec Tomáš Holub, sládek panský v zámku a matka Dorota.

Chtěl do Tábora

R. 1667 je tu sládek Martin Lhoták zemřelý r. 1687. R. 1678 sládek z Ml. Vožice žádal o místo sládka „do verkštatu táborského“, ale byl povinen na tři léta od své vrchnosti povolení k tomu si objednati. R. 1680 byl sládek z Ml. Vožice do pivovaru táborského přijat. (K. Thir. Děj. pivov. táb. 40.), ale byl tu jen do r. 1683.

R. 1688 vařil pivo Vojt. Koníček a r. 1701 Jak. Hrach. R. 1742 zemřel Pavel Holub, sládek ve věku 78 let a r. 1745 jeho manželka Dorota.

Táborský děkan Bartoloměj Zelenka napsal ve svém deníku z r. 1681: „Vyprávěl mi uroz. pan Kryštof Přehořovský, že na panství vožickém, když je koupil jeho otec, zvyk měli zvoniti jedním z posvěcených zvonů, ve zvonici vožické, když řídké pivo bylo na prodej. Horlivý katolík ovšem ihned zlozvyk tento odstranil.“ (K. Thir ve Zprávě mus. táb.)

Nový pivovar

Stavba nového pivovaru projektována r. 1682. Hospod. inspektor Jan Ladislav Krinner píše vrchnosti z Krumlova dne 1. srpna 1682, že stavitel z Hluboké ( de Maggi) je nemocen a nemohl plán nakresliti, aby tedy vožický hejtman přijel na Hlubokou a Krumlov a zde věc projednal. Stavbu pivovaru se špýcharem nemůže stavitel pod 10 tisíc zl. dověsti a vystaví pivovar ve dvou letech.

Dne 24. března 1683 dokládá inspektor Krinner nutnost stavby Nového pivovaru: Je známo, že jest zde nutno vystaviti nový pivovar se špýcharem, který p. Přehořovský již dávno chtěl uskutečniti, když viděl a seznal, že panstvím vládnouti bude a sice z těchto důvodů:

1) že starý pivovárek v zámku je těsný a ohněm nebezpečný pro zámek, dvůr, kostel a městečko, také není dosti místa pro sladovnu a jiné.

2) Nemohou se dělati zásoby sladu, neboť není pro to místa, není tu byt pro sládka, dříví složené na zámeckém nádvoří zabírá místo a znečisťuje je.

3) V zámku pro slabost zdí nemůže se dáti více obilí na půdu, takže obilí se kazí a ztrácí. Zruší-li se pivovárek v zámku, může se pěkná galerie in quadro malým nákladem provésti a chodba ze zámku přímo do kostela skrze půdu nového pivovaru časem zříditi. Nyní je k tomu nejlepší příležitost a předkládá se k tomu plán.

Jelikož bude třeba velkého nákladu zvláště na sklepy a hluboké základy, sotva mohl by býti v pěti letech vystavěn. Stavitel p. Pausách chce býti za tři léta se stavbou hotov a náklad by byl 12 až 15 tisíc zlatých.

Zdroj: Táborský deník.cz | Foto: archiv města Mladá Vožice

Když se Sedmička ptala lidí z Frýdku-Místku, jaké výrobky přesáhly hranice okresu, kraje či dokonce republiky, mluvili hodně o Nošovicích. Tam je přece zelí, pivo Radegast. A také automobilka Hyundai.

...

Dobrý počin komunistů

Úrodné Nošovice ležící kousek od Frýdku-Místku a blízko hranice se Slovenskem nejsou a nebyly přitažlivé jen pro zelináře a Korejce. Když se komunisté v šedesátých letech minulého století rozhodovali, kde na Moravě postaví velký pivovar, vybrali právě je. Protesty vlastníků půdy by v té době byly marné. Pivo se v Nošovicích vaří od prosince roku 1970.

Do roku 1990 byl pivovar součástí podniku Severomoravské pivovary Přerov. Pak se stal samostatným Pivovarem Radegast. Od roku 1999 je součástí největší české pivovarské skupiny Plzeňský Prazdroj.

Zásadní, již dříve využívané spojení pivovaru s pohanským bohem hojnosti, úrody a plodnosti Radegastem stvrdil rok 1998. Pivovar tehdy zaplatil zhotovení kopie sochy radhošťského Radegasta, kterou vytvořili kameníci z Leskovce na Vsetínsku.

Čím je pivo z Nošovic výjimečné?

„Život je hořký. Bohudík.“ Tento slogan to vystihuje. Specificky hořkou chuť nošovického piva prosadil první sládek tamního pivovaru Jaromír Franzl, muž z rodiny sládků, který byl s pivovarem v Nošovicích spjatý ještě i v důchodovém věku. Dostal ocenění Zlatý Radegast, v roce 2005 byl uvedený do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství. „Někomu hořká chuť vadí, ale já ji mám naopak velmi rád. Patří k nám, drsným chlapům z Ostravy,“ směje se Ostravan Radim Piskoř. Jiné pivo pije jen tehdy, když nesežene Radegast. „Vím, že existují i jiná dobrá piva, ale jsem věrný Radegastu,“ říká.

...

Kráceno.

Zdroj: Sedmička.cz | Autoři: Petra Sasínová, Josef Beneš

Pivovar Ostravar, patřící mezi deset největších pivovarů v ČR, zažívá v posledních měsících doslova velký „třesk.“ Ostravský pivovar hodlá skrze totální inovaci značky navrátit štamgastům chuť k pití piva. Zlatavý mok z pivovaru Ostravar tak nyní nově charakterizuje již pouze jeden vzpínající se kůň, který nahradil původně dva koně, reprezentující Ostravar v posledních zhruba 20 letech. Nové logo se hrdě hlásí k tradici regionu Ostravska a celý proces výměny loga, etiket, půllitrů i image hospod a dalších doprovodných promo akcí, přijde pivovar na zhruba 15 milionů Kč.

Další osud značky Ostravar „odhalil“ pro Retail Info manažer značky, pan Michal Útlý.

* Do letošní pivařské sezón vstupujete s velmi razantní změnou, pivo Ostravar mění své logo i etikety. Čeho všeho se změny dotknou a co si od nich slibujete?

Důvod totální inovace značky Ostravar je jednoduchý. Ke změně našeho loga jsme přistoupili s cílem oslovit další spotřebitele v Moravskoslezském kraji, chtěli jsme značku inovovat. Prvním pivem, které nese nové logo, je vlajkové pivo ostravského pivovaru - prémiový ležák Ostravar Premium. S jeho stáčením začal Ostravar v druhé půlce dubna. Nově je to také Ostravar Original. Kromě nového loga a etiket změní Ostravar také vše ostatní, jako např. označení hospod nebo pivní sklo.

* Jakým postupem nyní zavádění nového loga pivovaru Ostravar v praxi vypadá?

Totální inovaci značky můžeme přirovnat k velkému třesku. Ještě nikdy ve více než stoleté historii pivovaru jsme neprováděli tolik změn v marketingové oblasti najednou. Ze stáčecích linek sjíždějí pivní láhve s novými etiketami, finišujeme s obměnou označení hospod, kterou chceme zvládnout v rekordně krátkém čase 75 dní, na hospody posíláme téměř 90 tisíc kusů nového pivního skla. Zároveň jsme zahájili projekt „Fandíme místním partám,“ v jehož první fázi chceme umožnit partám v regionu mít také své nové logo.

* Boj o zákazníky – pivaře je v současnosti velký, co považujete za svoji hlavní výhodu či odlišení se od konkurence?

Naši hlavní konkurenční výhodou je chuť našeho piva a vztah k regionu. Vlastně to jsou spojité nádoby. Právě výjimečná chuť našeho piva, Ostravar má silnější říz a středně hořké doznívání, totiž udělala z naší značky pevnou součást místní tradice a patriotismu. Náš vztah k Moravskoslezskému kraji je dnes velmi silný a intenzivní a posilujeme ho místně zaměřenými aktivitami. Díky naší spolupráci s majiteli hospod a restaurací v regionu výrazně ovlivňujeme sektor gastronomie.

Snažíme se také podporovat zajímavé sportovní a společensko-kulturní akce a projekty v Moravskoslezském kraji, jako byl například koncert Bobbyho McFerrina v ostravské ČEZ Aréně. Proto jsme také již šestým rokem partnerem fotbalového klubu FC Baník Ostrava a stejně dlouho na partnerské bázi spolupracujeme také s ostravskou ČEZ Arénou, ve které se konají největší kulturní akce v regionu.

* Jak jste již několikrát zmínil, pivo Ostravar je úzce spjato s regionem Ostravska a Moravskoslezským krajem vůbec. Plánujete rozšířit podporu značky i do ostatních míst ČR a počítáte např. i s exportem?

Ano, Ostravar je pivo typické pro Ostravu a okolí a jeho distribuci postupně rozšiřujeme v rámci Moravskoslezského regionu. Díky své kvalitě a aktivitám značky je stále populárnější v místech, kde tomu tak ještě před třemi lety nebylo. Nemáme však ambici distribuovat jej jako celonárodní značku např. v Českých Budějovicích. Museli bychom částečně změnit svou komunikaci, a tím by se vytratila část toho nejdůležitějšího, co tato značka má. Silný vztah k regionu. S exportem je to podobně. Rádi vyhovíme poptávce, proto na Ostravar narazíte jak na Slovensku, tak ve Velké Británii. Není to však pro značku priorita.

* Vaše nová promo akce „Fandíme místním partám“ cílí na kamarády-pivaře, kteří se sdružují v místních partičkách. Jakým způsobem budete akci komunikovat a co je jejím cílem?

Projekt „Fandíme místním partám“ vychází z předpokladu, že ve skupinách či partách zažijí lidé více legrace. Myslíme si, že party u nás ví, jak se bavit. Náš projekt chce jejich společnou zábavu podpořit. Prvním počinem nové koncepce se stala výzva, aby si místní party vytvořily vlastní logo a jméno. Jednotlivé party se od poloviny května mohou do projektu přihlásit v některé ze stovek hospod Ostravar nacházejících se v Ostravě, Havířově, Karviné, Opavě a dalších městech našeho regionu. Podmínkou přihlášky je pouze to, aby přihlášená parta byla z moravskoslezského regionu. Pro první tři stovky partiček, jež se do projektu zapojí, vyrobí Ostravar speciální dresy, samolepky, vlastní půllitry a rezervačky na stůl.

* Pivo už nebývá jen doménou mužů, ale k popíjení zlatavého moku se hlásí také čím dál tím více žen. Plánujete do budoucna cíleně oslovit také tuto skupinu?

Je pravda, že pivo již není pouze záležitostí mužů a pije ho stále více žen. Přesto Ostravar neplánuje cíleně oslovovat ženy. Myslíme si totiž, že dlouhodobě naše komunikace i nový projekt „Fandíme místním partám“ oslovuje obě pohlaví.

Zdroj: Retail Info.cz | Autor: Andrea Röszlerová

Majitel rozpadajícího se objektu v Chýnově tu chce postavit ozdravné centrum. Zároveň ho nabízí na internetu ke koupi. Prý je to obchodní strategie.

Neví, co chce, nebo zkouší, která možnost je průchodnější? Zatímco na svých internetových stránkách informuje majitel objektu bývalého pivovaru v Chýnově na Táborsku o plánované velkolepé přestavbě na ozdravné zařízení a nabízí odprodej lukrativních podkrovních bytů, na realitních serverech nabízí za necelých 13 milionů korun celou nemovitost k prodeji.

„Schován v malebných jižních Čechách, ale přitom velmi dobře dostupný, se nachází náš starý pivovar. Zcela unikátní stavba v sobě skrývá nečekaná tajemství... Pojďte je s námi objevovat...,“ takto láká v úvodu svých webových stránek společnost Walboria případné návštěvníky údajně ojedinělého wellness centra. Areál je ale ve skutečnosti z velké části prakticky před likvidací. Hrozí mu zřícení.

Nejjednodušší by bylo srovnat celý areál se zemí

„Není na tom nic divného, jde o taktiku, jak nalákat případné investory. Je to součást obchodní strategie,“ reaguje na dotaz, co vlastně s objektem zamýšlí, majitel chýnovského areálu Stanislav Valek z Prahy, který vlastní společnost Walboria. Víc informací říci odmítá. Oficiální vyjádření prý poskytne až koncem září.

Obdobně pokulhává i nabídka na zakoupení apartmánu, který by v pivovaru umožňoval rekreaci či trvalé bydlení. „V obou případech vám pomůžeme s financováním. Nekupujete plány či nějaké představy jako u klasických developerských projektů, ale již konkrétní nemovitost,“ holedbá se na internetu společnost Walboria.

Namísto luxusních bytů však v Chýnově na náměstí stojí rozpadající se ruina, na jejíž záchranu by podle odborníků bylo potřeba okolo 100 milionů korun.

„Části střechy hrozilo na jaře zřícení na dětské hřiště a hlavní silniční tah z Tábora do Pelhřimova. Na naše výzvy k jejímu odstranění majitel vůbec nereagoval. Částečnou nápravu sjednal teprve ve chvíli, kdy místní policie podala trestní oznámení na neznámého pachatele pro obecné ohrožení,“ přibližuje stav údajného budoucího originálního wellness centra starosta Chýnova Pavel Eybert.

Podle jeho názoru je málo pravděpodobné, že se podaří celý areál zachránit. „Myslím, že přežijí jen hospodářské budovy, které jsou docela zachovalé a v jejichž části už funguje kadeřnictví a masáže. Samotný objekt pivovaru nejspíš skončí demolicí,“ míní starosta. Podotýká přitom, že město svého času také uvažovalo o odkoupení objektu, ale při ekonomické rozvaze došlo k názoru, že neexistuje projekt, který by za současných nákladů potřebných k rekonstrukci byl životaschopný.

„Musela by to být superzáležitost nadregionálního významu, ale na nic takového jsme nepřišli,“ dodal Eybert.

K záchraně objektu by bylo potřeba minimálně kolem 100 milionů korun. „Jen záchranné stavební práce odhaduji na 30 až 40 milionů korun. Nejjednodušší by bylo areál srovnat se zemí,“ uvedl zástupce jedné z táborských stavebních firem, který si ale přál zůstat v anonymitě.

FAKTA Historie pivovaru

Byl založen v roce 1581. Nechal jej vystavět majitel chýnovského hradu Zdeněk Malovec z Chýnova. Pivovar často střídal majitele. Rozmach mu přinesli Schwarzenbergové, kteří jej vlastnili do II. světové války - posledním majitelem byl Adolf, kníže Schwarzenberg. Poté byla na pivovar uvalena národní správa. Poslední várka zde byla uvařena tři dny před koncem roku 1948. Poté jej přeměnili na sklad třeboňského piva. Od 70. let využívalo jeho část JZD jako sklady a kanceláře. Od začátku 90. let objekt chátral. Společnost Walboria ho koupila začátkem léta loňského roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: René Flášar

Horké chvilky zažívají organizátoři populární soutěže Miss zlatého moku 2010, kdy nyní v plném běhu soutěže jedna z dvanácti finalistek – Tereza Novotná z Nového Boru – odstupuje. Nahradí ji manažerka z Loun Anna Zázvorková. Soutěž vyvrcholí během zářijové Dočesné v Žatci.

„Tato finalistka jako by se do země propadla, přestala s námi komunikovat a získávali jsme rozporuplné informace o její cestě do Německa nebo o tom, že přišla do jiného stavu,“ uvedl za realizační agenturu Vlastimil Hüttig. „Údajně odstoupila ze zdravotních důvodů, což nám pouze oznámila maminka soutěžící. Čekáme na lékařské potvrzení, které slíbila poslat, jinak zvažujeme právní kroky podle našich stanov. Odstoupení finalistky nám způsobuje dost velké problémy, kdy musíme měnit víza do Dubaje, kde budou dívky na soustředění i fotografie a údaje na mnoha portálech a desítkách bannerů v celé ČR i na plakátech, které jsme naštěstí stihli zastavit před tiskem. Na místo této finalistky nastupuje další dívka z castingu,“ sdělil ředitel soutěže Petr Šimáček.

Pivo ze Žateckého pivovaru tak bude nově prezentovat nová dívka – Anna Zázvorková - 23letá manažerka z Loun, zabývající se výukou jazyků a pořádáním klubových akcí, módních přehlídek a tancem. Právě tanec si vybrala jako svoji volnou disciplínu, na finálovém galavečeru v Městském divadle v Žatci 22. října předvede karnevalovou sambu.

Celkem se utká ve finále dvanáct dívek, které budou zastupovat pivní značky:

- Petra Pavlíčková z Duchcova (25 let) - Bakalář (Czech Brewery Rakovník)

- Petra Kabylová z Příbrami (22 let) - Březňák (Velké Březno)

- Jana Kadeřávková z Prahy (20 let) - Bernard (Rodinný pivovar Bernard)

- Jana Marešová z Hanušovic (24 let) - Holba Šerák (Pivovar Holba Hanušovice)

- Simona Fabičovicová z Prahy (21 let) - Chrám chmele a piva Žatec

- Güntherová Michaela z Prahy (18 let) - Podžbánské pivo (Mutějovice)

- Martina Karkošová z Velimi (18 let) - Postřižinské pivo (Pivovar Nymburk)

- Veronika Benáková z Tisu/okres HB (27 let) - Rebel (Měšťanský pivovar H. Brod)

- Aneta Sychrová z Ústí nad Orlicí (23 let)- Suchdolský Jeník (ČZU v Praze)

- Monika Ruprichová z Turnova (24 let) - Svijany (Pivovar Svijany)

- Jana Šimáčková z Roudnice n. L. (20 let) - Zlatopramen (Ústí nad Labem)

- Anna Zázvorková z Loun (23 let) - Žatec (Žatecký pivovar)

V letních měsících navštíví finalistky své pivovary, kde se seznámí s výrobou a naučí se degustovat „svoji“ značku piva. Soutěžit se začne v pátek 3. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu ve Stekníku v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustace piva, která v rámci Dočesné probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. V sobotu 4. září v rámci žatecké Dočesné pak na hlavním pódiu před žateckou radnicí budou finalistky představeny návštěvníkům chmelových a pivních slavností, budou soutěžit v ručním česání chmele a se svými partnery musí zvládnout tanec s korbelem piva na hlavě tanečníka. Zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou o titulu Miss sympatie. Na soustředění od 22. do 29. září, které se uskuteční díky cestovní kanceláři EXIM tours a společnosti NOVOstavby Žatec ve SAE v Dubaji, si dívky procvičí své volné disciplíny a s choreografem se připraví na závěrečný Galavečer. Celá soutěž pak vyvrcholí koncem října slavnostním večerem Miss zlatého moku ČR. V rámci bohatého kulturně-společenského programu zde proběhnou poslední dvě finálové disciplíny - promenáda v plavkách a volná disciplína. Průvodcem Galavečera bude opět herec Jan Čenský.

Více o této jedinečné soutěži, ve které krásné dívky zastupují pivní značky českých a moravských pivovarů, naleznete na www.misszlatehomoku.com.

Zdroj: e-Region.cz | Autor: Josef Krucký

Roštín na Kroměřížsku bude o víkendu hostit tradiční Slavnosti piva, na které míří tisíce návštěvníků. Letošní ročník je ale trošku komplikovanější. Ve vesnici totiž silničáři opravují průtah, platí tam tak kompletní uzavírka.

„Do tamního rekreačního areálu Kamínka, kde se slavnosti konají, budou lidé moci přijet jen ve směru od Zdounek, ze Střílek ne,“ upozornila kroměřížská policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Kvůli akci bude pro lepší průjezdnost také posunuta uzavírka. „Omezení bude platit až za křižovatkou s cestou vedoucí na Kamínka,“ vysvětlila.

Dvoudenní roštínské Slavnosti piva začínají už v pátek odpoledne a nabídnou vystoupení mnoha kapel a zhruba desítku druhů pěnivého moku. „Čepovat se bude Budějovický Budvar, Velkopopovický Kozel, Svijany, Bernard, Černý Orel či Pernštejn. Sudy narážíme v osmnáct hodin,“ láká Jarmila Dozbabová z Kamínky. Z kapel budou podle ní největším lákadlem slovenská Tublatanka a Desmod.

Kráceno. Další informace o této akci zde .

Zdroj: Kroměřížský deník.cz | Autor: Jarmila Kuncová

Starostové obou měst včera podepsali prohlášení o spolupráci v cestovním ruchu.

Historie chmele a jeho pěstování, propagace piva i vína, cyklostezky pro vyznavače jízdních kol, chmelová dráha pro příznivce výletního cestování na železnici – to jsou jen některé z dílčích projektů, které chtějí společně prosazovat severočeská města Litoměřice a Žatec. Představitelé obou měst včera v Žatci podepsali prohlášení o dlouhodobé vzájemné spolupráci v oblasti cestovního ruchu a snahy o přilákání většího počtu turistů a návštěvníků do regionu Poohří.

„Obě města mají řadu společných vlastností – jsou to historická sídla s památkovými zónami, obě jsou střediska chmelařství a stále sílícího zájmu turistů. Vzájemná spolupráce bude mít regionální i nadregionální přínos. Společně mohou obě sídla vyvinout účinnější tlak na krajskou samosprávu či další instituce, než kdyby o vše žádala jednotlivě,“ uvedl starosta Žatce Erich Knoblauch.

„Pro město Litoměřice je to už třetí podobné memorandum o spolupráci v cestovním ruchu. První jsme podepsali s církevním biskupstvím v Litoměřicích a druhé se sousedním městem Terezín, kde je známý národní památník. Žatec byl hned třetí na řadě,“ uvedl starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.

Stezka podél řeky má spojit obě města

Obě města spojuje také řeka Ohře. Společně chtějí dosáhnout, aby podél ní – celou trasu mezi oběma sídly – vedla kvalitní cyklostezka s moderním značením a dobrými službami pro výletníky.

Spolupráci chtějí postavit také na vztahu pivo – víno, dvou celosvětově oblíbených nápojích. Litoměřice jsou střediskem vinařství v Čechách a vzniká tam Svatostánek českého vinařství, v Žatci je zase v provozu Chrám chmele a piva. Obě tyto instituce budou spolupracovat. „V Žatci budou moci turisté ochutnávat i víno z Litoměřicka a v Litoměřicích zase pivo ze Žatce. Produkty si budou moci odvážet i jako suvenýry. Obě města se budou i vzájemně propagovat a nabízet zájemcům možnost návštěvy,“ uvedl Jan Novotný, vedoucí turistického informačního centra na žatecké radnici. Prohlášení bylo včera podepsáno právě v prostorách Chrámu chmele a piva.

„Ústecký kraj bývá u řady lidí ze vzdálenějších míst republiky neustále vnímán jako oblast průmyslová, zdevastovaná, se špatným ovzduším, turisticky nezajímavá. My, kteří tu žijeme, ale víme, že to už dávno tak není. I tento předsudek chceme změnit ve spolupráci se Žatcem a nabízet atraktivní programy pro turisty a návštěvníky,“ řekl Jaroslav Tvrdík, místostarosta Litoměřic.

V Žatci žije necelých 20 tisíc obyvatel, v Litoměřicích je jich 24 tisíc. Obě města leží na řece Ohři, jsou vzdálena od sebe asi 60 kilometrů. Ohře právě v Litoměřicích končí a vlévá se tam do Labe.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Libor Želinský

Většina lidí věří, že nejdietnější z alkoholických nápojů je bílé víno a že jedním z nejhorších je naopak pivo. Ovšem jsou to jen domněnky, které s realitou nemají nic společného.

Profesor Charlie Bamforth ze Severní Karolíny uvádí, že pivo je nápojem nejdietnějším. A čím je méně alkoholické, tím lépe. Pivo vede o dost i před bílým vínem. Ovšem má to jeden háček, pivo je dietnější jen tehdy, je-li ho vypito ve stejném objemu jako vína. Jinak řečeno, tři deci bílého vína jsou mnohem kaloričtější než třetinka piva. Ale když někdo tři deci vína nahradí třemi půllitry piva, kalorický obsah se vyrovná zvýšením objemu.

Jisté ovšem je, sklenice suchého bílého vína obsahuje v průměru 131 kalorií, což je o 46 více než stejný objem piva, to obsahuje v průměru 85 kalorií. A kdo tedy vymění víno za pivo, ovšem musí vypít stejný objem, může omezit příjem kalorií a zhubnout.

"Po celá léta bylo pivo očerňováno jako nápoj způsobující obezitu. Hlavním zdrojem kalorií v alkoholických nápojích je ale alkohol sám. Čím méně ho je, tím lépe. A protože pivo obsahuje alkoholu nejméně, je také nejméně kalorické," tvrdí profesor Bamforth s tím, že nejhodnější je slabě alkoholické světlé pivo. Čím alkoholičtější a tmavší je, tím hůře.

Zdroj: Ona iDnes.cz | Autor: Famous

Přes Plzeň projíždí na cestě do Maďarska. U Balatonu se totiž budou konat závody, kterých se zúčastní i jeho syn.

Řeč je o Holanďanovi Antoinovi Reijnsovi, který se stal včera letošním stotisícím návštěvníkem pivovaru Plzeňský Prazdroj.

„V České republice jsem podruhé. Vloni jsem byl v Praze. Plzeň jsem ještě nenavštívil. Moc se mi tu líbí. Je tu mnoho pěkných budov,“ uvedl Reijns.

Plzeňské pivo poprvé okusil právě při své loňské návštěvě Čech. A zachutnalo mu. „Mám v Holandsku kamaráda, který má síť restaurací a plzeňské tam nečepuje. Doporučím mu, aby to napravil,“ konstatuje s úsměvem cizinec, který pochází z města ležícího padesát kilometrů od Amsterdamu. Ze západočeské metropole si odveze dva pětilitrové soudky a certifikát.

Zahraniční návštěvníci tvoří zhruba šedesát procent lidí, kteří se zúčastní prohlídek plzeňského pivovaru. „Letošní návštěvnost zatím zaznamenala více než čtyřprocentní nárůst,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Nejvíce cizinců jezdí z Německa. Na prohlídky už ale dorazili třeba návštěvníci z Dominikánské republiky, Nového Zélandu nebo Islandu. Nejvíce se zvýšil počet Izraelců. Těch do pivovaru letos zamířilo už devět set, což je osmkrát více než vloni.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Toulovcovo náměstí v Litomyšli přivítá v sobotu Litomyšlský pivní festiválek aneb Litomyšlí napříč hudebními žánry. Od deseti hodin dopoledne až do noci budou účinkovat dechovka Bekras, Mužský pěvecký sbor, Xilt, Věneband, Rosa, Trilobajt, Rufus, Pendl, Bohemia Faria, Flumen a další kapely. Odpolední program zpestří několik pivních soutěží, jako například Lahváč turbobrkem či Držení tupláku na čas.

Více informací o této akci včetně seznamu zúčastněných pivovarů zde .

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: jah

V úterý starosta i místostarosta Matek města Roudnice nad Labem podali Radě České televize i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stížnost proti obsahové stránce odvysílané reportáže publicistického pořadu Reportéři ČT Dne 19.7.2010 od 21:35hod. na televizní stanici ČT1 s názvem „Chráněný pivovar bez střechy“.

Oba považují odvysílanou reportáž za zcela neobjektivní, neposkytující vyvážené informace, když tvrzení a zveřejněné informace Město Roudnici n. L. i oba stěžovatele znevýhodňují a poškozují.

Oba žádají Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby tato v rámci svých zákonem svěřených pravomocí celou věc projednala a následně rozhodla, že byl porušen zákon a uložila provozovateli vysílání sankce podle zákona, a dále uložila provozovateli vysílání přiměřenou pokutu.

Současný stav bývalého roudnického pivovaru můžete posoudit z fotografií, které naleznete zde.

Zdroj: Litoměřický deník.cz

Unikátní podzemní prostory budou moci návštěvníci spatřit o plaské pouti.

V případě, že by se koncem padesátých let minulého století studená válka změnila ve válku opravdovou, měli tehdejší funkcionáři vládnoucí Západočeskému kraji o úkrytu jasno. Azyl by jim poskytl kryt civilní obrany maskovaný cisterciáckým klášterem v severoplzeňských Plasích. Do těchto unikátních prostor se budou moci lidé podívat o příštím víkendu v rámci tradiční plaské pouti.

Podle Adriany Šmejkalové z Národního technického muzea převzalo muzeum kryt v loňském roce od Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. „V době, kdy spuštění jaderného konfliktu mohlo být otázkou pouhého nedorozumění, hledaly kompetentní orgány vhodné místo pro válečný úkryt reprezentantů státní správy Západočeského kraje. Našly je právě v areálu kláštera v Plasích – památky položené dostatečně daleko od západočeské metropole, ale přesto odtud dobře dostupné,“ vysvětluje Šmejkalová. „V roce 1963 proto byly někdejší prelátské, později zámecké sklepy pod objektem nového opatství kláštera přebudovány na kryt civilní obrany. Ve vložených betonových konstrukcích mělo sto padesát krajských soudruhů přečkat šest kritických dnů radioaktivního nebo chemického zamoření,“ pokračuje pracovnice.

I poté, co napětí studené války pominulo, byl kryt podle Šmejkalové udržován v pohotovostním stavu jako krizové útočiště Okresního úřadu Plzeň–sever. „Návštěvníkům bude umožněno si kryt prohlédnout o tradiční plaské pouti během víkendu 14.–15. srpna. Prohlídky budou vycházet každou půlhodinu od 9 do 17 hodin. S ohledem na omezený počet míst je vhodné si prohlídku rezervovat telefonicky nebo e–mailem,“ pokračuje.

Kromě mimořádných prohlídek krytu bude možné navštívit rovněž další objekty spravované Národním technickým muzeem. „Klášterní sýpka s královskou kaplí a hodinovou věží je přístupná prohlídkovým okruhem. Návštěvníci zde mají navíc možnost zhlédnout výstavu věnovanou minulosti, současnosti a budoucnosti plaského pivovaru. Součástí instalace je také výběr exponátů ze sbírek Muzea architektury a stavitelství, které budou od roku 2015 prezentovány v adaptovaných prostorech pivovarského areálu v rámci Centra stavitelského dědictví,“ zve Šmejkalová.

Jako tradičně se návštěvníci kláštera mohou podívat také do dalších unikátních prostor – vodního a podzemního vzdušného systému. „Prohlídky jsou opět určené osobám starším 10 let, bez klaustrofobie a podpatků. Vycházet budou čtrnáctičlenné skupiny, takže i v tomto případě je dobré si rezervovat místo,“ dodal plzeňský památkář David Růžička.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Pavel Korelus

Přehlídku českých pivovarů, koncerty domácích i zahraničních kapel či pouťovou zábavu u kostela připravili pro návštěvníky organizátoři 13. ročníku Krkonošských pivních slavností. Tradiční vrchlabská akce vypukne v centru města už tuto sobotu.

Pořadatelé chtějí navázat na loňský formát akce, který se blíží spíš hudebnímu festivalu. „Původně malá městská slavnost dnes patří mezi nejvyhledávanější regionální události. Návštěvníci přivítali loňské novinky s nadšením, a proto jsme se rozhodli zachovat nové pojetí akce i v letošním 13. ročníku,“ říká Vladimír Paulů z pořádající agentury P. Production.

Stejně jako v loňském roce se proto program bude odehrávat na dvou pódiích. Náměstí bude patřit především stálicím české hudební scény. „Letos se po mnoha letech do Vrchlabí vrátí oblíbená kapela Yo Yo Band, zahraje také Michal Hrůza s Kapelou Hrůzy. Mimo jiné dále vystoupí Karel Kahovec s legendárními George and Beatovens a hostujícím Viktorem Sodomou, o dobrou zábavu a podiovou show se postará retro-kapela The Peripeties,“ vypočítává Paulů.

V zámeckém parku Za Konírnou dostanou prostor alternativní hudební žánry a dýdžejové z krkonošského labelu Sunlab.cz. Hlavním lákadlem je legendární anglická space funková parta Kava Kava. Zahraje také česká rock´n´rollová formace s britským zpěvákem The Roads, elektropopová Cartonnage nebo domácí Cémur Šámur.

Součástí programu bude pouť u kostela sv. Vavřince, která navazuje na tradici vrchlabské Vavřinecké poutě. Po celou dobu slavností lidé mohou ochutnávat z rekordní nabídky 16 tuzemských pivovarů, zastoupeni budou samozřejmě i výrobci z Krkonoš a okolí. Nejoblíbenější značku si návštěvníci tradičně zvolí v pivním referendu, jež se koná už od roku 2001. Na své si přijdou také gurmáni. Kromě jiného na ně čekají krkonošské vepřové hody. Lidé nebudou zlatavý mok jen popíjet a hodnotit, ale přímo na náměstí si navíc budou moci prohlédnout výrobu typicky českého nápoje. Místní pivovar totiž do centra města přiveze mobilní varnu a proces vaření piva zájemcům ukáže.

Slavnosti začnou na hlavním pódiu úderem 9. hodiny, vedlejší scéna se rozjede ve 13.00. Vstupné zůstává na loňské úrovni, tedy 150 korun. Náměstí T. G. Masaryka bude od sobotního do nedělního rána pro motoristy uzavřeno. Také pěší bez platné vstupenky musejí centrum obejít.

Bližší informace o této akci včetně programu a seznamu zúčastněných pivovarů najdete zde .

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Tomáš Plecháč

Chtěl bych polemizovat s článkem Budvar uspěl u unijního soudu (viz tento odkaz). Věta „pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895“ je mylná, nevím, zda jen omylem nebo účelově. Slovo „budweiser“, popřípadě někdy psáno „budweisser“, neznamená nic víc a nic méně než „(česko)budějovický“ (Moravské Budějovice jsou německy označovány odchylně) a původně bylo jen označením původu.

Ve skutečnosti byl dnešní pivovar Budvar založen roku 1894 (výrobu započal 7. října 1895) jako Český akciový pivovar v Českých Budějovicích, akc. spol., a prvním sládkem byl Antonín Holeček. Pivovar měl samozřejmě i německé pojmenování, ale šlo výslovně o pivovar český.

Českobudějovické pivovarství – podle pivovarského historika dr. Zbyňka Likovského – má starou tradici, ale bylo provozováno spíše v malých pivovarech. Prvním úspěšným pokusem o vybudování většího provozu bylo založení Měšťanského pivovaru – na papíře založen roku 1722, stavba započata 1847, výroba od roku 1869. Tento pivovar byl opravdu většinově v rukou Němců, právovárečných měšťanů v Českých Budějovicích.

Prvním uváděným sládkem byl Jakub Essbauer a výroba roku 1869 dosáhla 26 253 hektolitrů. Tento pivovar, označovaný jako Budweis(s)er Bürgerbräu, je v současné době provozován jako pivovar Samson (podle známé budějovické kašny).

Pivovar Samson v současné době do sporu o označení aktivně nevstupuje, i když slovo Budweiser na svých etiketách uplatňuje, nepochybně právem. Teoreticky (a údajně částečně i prakticky) byly činěny pokusy o zapletení pivovaru do sfér vlivu firmy AnheuserBusch. Spor existuje mezi pivovarem Budvar, který své pivo označuje jako Budweiser Budvar, Budweiser apod. od svého počátku, a firmou AB (InBev).

Historickou zajímavostí je, že teoreticky by mohl existovat s firmou Anheuser-Busch ještě další spor – totiž o jinou pivní značku Michelob, která byla převzata z pojmenování pivovaru v Měcholupech u Žatce (německy Michelob). Pivovar v Měcholupech byl ovšem uzavřen už roku 1930, takže značka je patrně komerčně volná.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Lubor Mojdl, Frýdek-Místek