Už po devatenácté se v jihočeském Táboře od 3. do 6. února uskuteční největší slavnosti piva v ČR. Soutěžit bude 280 vzorků piv a také 20 vzorků minerálních vod.

Slavnosti piva a minerálních vod se uskuteční především v táborském hotelu Palcát. Součástí budou i odborné degustace piv a minerálek v prostorách Jihočeské univerzity. „Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho pět ze Slovenské republiky, dva z Polska a po jednom pivovaru z Itálie a Belgie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky. V soutěži minerálních vod bude ve dvou kategoriích soutěžit o titul Zlatý český pramen pět největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva ze Slovenska,“ prozradil pořadatel akce Alois Srb.

V odborné části se už tradičně bude soutěžit o titul Česká pivní pečeť ve 13 kategoriích: nealkoholické pivo, pivo se sníženým obsahem cukru, světlé výčepní pivo, světlý ležák, světlý ležák prémium, tmavé výčepní pivo, polotmavé pivo, tmavý ležák, tmavé speciální pivo, světlé speciální pivo, světlé pivo z minipivovaru, tmavé pivo z minipivovaru a kvasnicové pivo.

Ve veřejných ochutnávkách nabídne akce 85 druhů piv z 35 pivovarů. Konečné vyhlášení výsledků vítězů, se uskuteční 6. února na slavnostním večeru v hotelu Palcát, kde bude udělena i cena veřejnosti jak v nejlepších pivech, tak v nejlepších minerálních vodách.

Organizátoři připravili po celou dobu slavností i bohatý doprovodný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, budou zde také 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna. Jedním z hostů bude i zpěvák Jakub Smolík.

Vstupenky budou v předprodeji od 12. ledna v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Karel Witz (62), spolumajitel a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce

Ačkoliv pivovar v Poličce býval dříve ve vlastnictví jeho předků, k řemeslu se dostal značnou oklikou. Po absolvování vysoké školy ekonomické se odstěhoval do Košic, kde pracoval jako referent. Mnohem více ho však zajímala jeho vášeň - kytara.

Postupně hrál v kapelách Modus, kde se setkal třeba s Miro Žbirkou, spolupracoval s Marianem Vargou, působil po boku Petra Nagye. Po listopadu 1989 však nastal zásadní obrat. Po několikaletém úsilí získal v Poličce pivovar, který však byl v tragickém stavu. Postupně se mu dařilo jej rekonstruovat, zachovával co možná nejvíce z tradičních výrobních postupů. Nyní poličský pivovar uvaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a je 22. největší v Česku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Možná tip na příštího Silvestra. Tedy alespoň pro ty, kteří mají rádi pivo. Pražský Pivovar U Medvídků vaří nejsilnější pivo na světě. Čítá 33 stupňů a jmenuje se X-beer 33. Na ex neradno pít, má totiž 12 % alkoholu.

Pivo se tady vaří už 550 let a v prostorách někdejší sladovny se podíváme na krásné a výjimečné exponáty dokladující historii pivovarnictví: staré pivovarské sudy, kádě a nejrůznější nástroje. „Popíjet“ budeme s Janem Göttlem, spolumajitelem pivovaru a sládkem Ladislavem Veselým.

Tenhle supersilný mok se málem dostali i do Guinessovy knihy rekordů. V Londýně ho ochutnali, testovali, ale nezapsali, protože pro piva vařená z extraktu mladiny zatím nemají kategorii.

Základ na pivo by měl být tak hustý, že prý připomíná pohádku Hrnečku, vař. A reakce na tohle pivo. Buď ano, nebo ne. Buď si ho zamilujete,nebo ho už nikdy nebudete chtít ochutnat.

Video naleznete mj. zde...

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Pražský pivovar U medvídků má hned několik "nej" - je jedním z nejstarších pivovarů u nás, je zcela nepochybně nejmenším pivovarem v českých zemích a vaří se tu nejsilnější pivo na světě. Zdejší X Beer má 33 stupňů a nechybělo mnoho, aby byl zapsán v Guinessově knize rekordů. Bohužel, nakonec se ale ukázalo, že takovou kategorii v Londýně nevypisují a tak se zdejší pivo ocitlo "jen" v knize rekordů českých.

Zdejší sládek Ladislav Veselý nám na uvítanou podal ruku a s neskrývanou hrdostí nám začal vypravovat, že zdejší pivo se vaří podle starých receptur, vše se při jeho výrobě dělá ručně a k jeho kvašení, zrání i stáčení se používají výhradně dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích a doporučuje se pít ho raději ve dvou (na jednoho je prý moc silné), musí nejméně půl roku zrát. Ale platí tu víceméně totéž, co u dobrého vína - čím starší, tím lepší. A tak pěnivý mok, který v sudech odpočívá třeba dva roky, je chuťově ještě mnohem lepší.

Zdejší budova má bohatou historii. Pivo se tu vařilo od poloviny 15. století. Dříve to prý bývalo pivo žaludeční, tedy velmi hořké, které přispívalo k dobrému trávení. Není divu, že se sem scházeli lidé z celé Prahy a nechyběla mezi nimi ani slavná pražská bohéma v čele s Franzem Kafkou. Pro ně tu byl i jeden z prvních pražských tingltanglů - tedy kabaret, kde se nejen čepovalo dobré pivo, ale tančil se i kankán.

Dnes už tu sice Kafku ani tanečnice nepotkáte, ale zato tu uvidíte i plno starých exponátů, které jen tak někde nemají. Nástroje, které v průběhu staletí sloužily k přípravě chmelového moku, zdobí zdejší zákoutí, chodby i výčep a vy jen můžete hádat, k čemu tak mohly sloužit. Přímo v pivovaru pak můžete obdivovat sbírku fotografií starých a dávno zrušených pivovarů, které kdysi fungovaly v okolí Perštýna.

A co víc - nemusíte si tu poručit jen točené pivo, ale také si můžete koupit pivní šampóny, gely a krémy, které prý obsahují plno vitamínu B a našemu zdraví převelice prospívají. A co byste řekli třeba takové pivní zmrzlině? Že byste ji vůbec nevzali do úst? To je ale velká chyba! Při natáčení jsme ji ochutnali a věřte, že je výtečná. "Na jazyku nejprve chutná sladce, ale za malou chvilku se její chuť začíná měnit a nakonec je úplně hořká," vysvětluje spolumajitel pivovaru Jan Göttel. A co víc - můžou ji ochutnat i děti, neobsahuje totiž ani promile alkoholu.

Máte-li čas a chuť, určitě se do pivovaru U medvídků vydejte. Pivo, to je totiž celá věda a vy právě tady můžete alespoň trochu poodkrýt její tajemství.

Zdroj: Toulavá kamera ČT24.cz | Autor: Petra Škraňková

Vánočním překvapením se staly ochutnávky piva ze Žateckého pivovaru až na daleké Kubě.

V Havaně, v Santiagu de Cuba a na pláži Varadera se stalo hitem žatecké exportní pivo v třetinkových lahvích a pivo Xantho, které na ostrov dovezl předseda spolku žateckých rodáků Petr Šimáček.

„Na Kubu jsme přivezli čtyři basy piva ze Žatce. Původně mělo být jen pro nás, ale jakmile se rozkřiklo, že jde o české pivo, byli jsme nuceni dělat ochutnávky a všichni si pivo pochvalovali,“ říká.

Na bílých plážích Varadera jeden barman uspořádal dokonce malou degustaci. V konkurenci slabého kubánského piva Cristal i silnějšího Bucanera vyšlo jako jasný vítěz pivo ze Žatce.

„Kromě domorodců měly největší zájem hlavně turistky z Kanady o černé žatecké pivo Xantho, moc jim chutnalo,“ říká Petr Šimáček.

Pivo, které se vyrábí v Žatci, lze koupit například v Anglii, Německu, Švédsku, Austrálii či Spojených státech. Tam všude žatecký pivovar vyváží. „Exportujeme asi patnáct procent výroby, což znamená necelých 5000 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak doma, tak i v zahraničí, v průměru asi o 5%,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel žateckého pivovaru. “Na Kubu zatím nevyvážíme, ale zájem o naše pivo na Kubě či v Kanadě, to by byla výzva k dalšímu možnému rozšíření exportu v roce 2009,“ usmál se.

Zdroj: Žatecký deník | Foto: Petr Šimáček

Černohorský pivovar má v plánu vybudovat novou pivní stezku z Černé Hory na brněnskou přehradu, vznikne tak celý pivní okruh.

První pivní trasa už funguje, vede z Černé Hory, přes Šebrov, Vranov u Brna, Mokrou Horu na vlakové nádraží Brno – Řečkovice. Druhá trasa povede z Černé Hory přes Drásov, Čebín, Rozdrojovice k brněnské přehradě. Bude měřit 28 kilometrů stejně jako první část.

„Druhou stezku postavíme proto, aby se turisté z Brna nemuseli vracet zpět stejnou trasou, ale jinudy,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. „Stezku nyní dolaďujeme v terénu, u brněnské přehrady by se měla napojit na vznikající cyklostezku,“ dodal.

Pivní stezku by měl 2. května otevřít cyklistický závod k příležitosti pivního máje, který pivovar pořádá.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2007 vyrobil 165 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více než v roce 2006. V současné době buduje v Černé Hoře i čtyřhvězdičkový hotel, který by měl vyrůst do první poloviny roku 2010.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Plzeňský Prazdroj vyhrál výběrové řízení a stal se oficiálním dodavatelem piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky Radě Evropské unie. Od ledna do června Prazdroj dodá piva Pilsner Urquell, ale také Gambrinus 11°, Excelent, Master a Radegast Birell společně s výčepní technikou a sklem na přibližně pět desítek akcí a zasedání.

Poprvé se Prazdroj představí jako partner předsednictví na oficiálním slavnostním galavečeru, který proběhne 7. ledna v Národním divadle. Plzeňské pivo se ale bude čepovat i na setkání vlády s Evropskou komisí, stejně jako na 14 neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti či doprovodných kulturních akcích.

Podle předpokladů vypijí politické reprezentace i kulturní špičky všech zemí unie během půlroku českého předsednictví až 5000 litrů čepovaného piva a 2500 litrů piva lahvového. Počítá se i s dodávkou zhruba 2500 litrů nealkoholického piva Radegast Birell.

„Plzeňské pivo je již od roku 1842 tím nejlepším reprezentantem české pivní kultury. Symbolem předsednictví je kostka cukru, která je českým vynálezem. Ale také spodně kvašený ležák plzeňského typu se zrodil v Čechách. Během zasedání pořádaných v rámci českého předsednictví ochutnají tu pravou Plzeň politické i kulturní špičky všech členských zemí,“ řekl Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Ačkoli čepování piva je na podobných akcích běžnou záležitostí, v jednom detailu se bude pro personál a výčepní lišit. Všichni totiž budou muset projít bezpečnostní prověrkou, která je nezbytná kvůli bezpečnosti zúčastněných.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Jana Křížová

U středně velkých pivovarů se často hledí na to, aby byly vhodně využívány omezené prostory pro skladování a pohyb zboží. Je třeba, aby docházelo k optimalizaci, která by vedla k tomu, aby se mohl vývoj objemů výroby přizpůsobit situaci na současném trhu.

Nákladné přesuny zboží a pracovní procesy zeslabují možnost konkurence, proto se nabízejí dvě doporučené varianty k řešení vzniklých problémů.

1) Rozšíření stavby, vestavbou nebo přístavbou, na stávající ploše podniku, nebo

2) Vybudováním nové budovy logistického centra postaveného na „zelené louce“ (s možností přejíždění tam a zpět v průběhu výroby )

Kompletní přemístění logistiky, například na okraj obce nebo do blízko položených průmyslových zón je pravidlem pro nejčastější způsob řešení, které je zaměřené na budoucnost.

Řízení a kontrola skladování

Stále znovu se klade důraz na kontrolu skladování, která bývala často opomíjena, resp. nevyužívala důležité informace k přesnému řízení, jež nebyly vždy k dispozici, jako například:

- placení za skladovací obaly

- kompletování celků a částí určených k třídění výrobků

- dosažitelné vzdálenosti mezi jednotlivými druhy zboží

- náklady, absolutní a relativní, například na hodinu stohování obalů

- průběžný čas použitých vozidel, které se uplatňují při přísunu i výstupu zboží

- doba na zpracování zakázky

- charakteristické náklady určené k oceňování zaměstnanců

Zdroj: Agronavigátor | Autor: Iva Hvízdalová

JOZEF a KATARÍNA BRONTVAIOVCI odkúpili pozemok s domom v Kvačanoch, v ktorom kedysi vyrastala Katarínina mama. U akademického maliara Milana Gromnicu si objednali projekt na „vidiecky dvor”, ktorý v sebe skĺbil tradíciu liptovskej dediny s architektúrou súčasnosti a postavili dva domy – z dreva a kameňa. Majiteľka jazykovej školy a umelecký kováč najprv uvažovali, že by poskytovali ubytovanie turistom a predvádzali ľudové remeslá. Až neskôr sa zrodila idea prvého mikropivovaru na Liptove.

Nápad s pivom vznikol počas dovolenky v Pensylvánii v USA, kde manžel Kataríninej sestry Taťjany vyrábal pivo v pivnici svojho domu.V Amerike je celom normálne nakúpiť ingrediencie alebo koncentráty a variť si doma vlastné pivo. Vtedy si Jozef povedal: Prečo by som to nemohol skúsiť aj ja?! A tak najväčšia batožina, ktorú si Brontvaiovci priviezli spoza veľkej mláky, boli slady, z ktorých si uvarili vynikajúci poter. Pri jeho popíjaní sa utvrdili v myšlienke, že začnú variť vlastné pivo. Jozef sa vrhol do štúdia histórie piva, čítal o mikropivovaroch, surfoval po pivných informáciách na internete a začal si cieľavedome skladať tím poradcov. V jeho prípade platilo, kto hľadá, ten nájde. Neďaleko Kvačian našiel spriaznenca v pánovi Vojtechovi Giertlovi, ktorý staval pivovary po celom svete. Ďalším Jozefovým poradcom sa stal inžinier Mišovie, jeho vzdialená rodina. Pri vytváraní mozgového trustu nového podniku mu celkom prirodzene napadlo, že na malom Slovensku je asi každý s každým rodina.?

Začínali na jednom variči

S výrobou piva najprv začali v hospodárskej budove s jedným varičom, štyrmi hrncami, sitom a teplomerom. Po prvom narazení piva museli umývať veľa špinavých hrncov, lepkavých od sladiny či uvarenej a zachmelenej mladiny. Prvé domáce pivko im však výborne chutilo. Jozef sa učil na vlastných chybách. Raz nedal na radu profesionála Vojtecha Giertla, ktorý ho presviedčal, že pivovarník nepoužíva ortuťový teplomer. Jožko si bol istý, že sa nemôže rozbiť! Ale stalo sa a pivo musel zlikvidovať. Vtedy si povedal, že musí čierne remeslo celkom zmeniť na biele. S pomocou poradcov ešte raz využil svoje kováčske náčinie a vyrobil potrebnú aparatúru na varenie piva, ktorá vyhovovuje najprísnejším európskym normám. Za hlavného sládka sa vyučil jeho švagor Palko, ktorý už má aj následníka – syna Jakuba. Dnes je hospodárska budova asi najmenším pivovarom na Slovensku a prvým na Liptove vôbec, v ktorom sa za mesiac vyrobí šesťsto litrov piva – Brontvaiovský svetlý výčapný ležiak, Brontvaiovský polotmavý jantár a Brontvaiovské čierne pivo.?

Vhodné najmä pre ženy

Jozef a Katarína tvrdia, že filozofia ich piva nie je o alkohole, ale o dobrých medziľudských vzťahoch, príjemných zážitkoch a úsmevných stretnutiach s priateľmi. Začiatkom roka postihla ich rodinu veľká rana. Po dlhej a ťažkej chorobe zomrel Katarínin otec, lekár a spisovateľ Benjamín Tinák. Pred rokom mu diagnostikovali rakovinu zažívacieho traktu. Choroba postupovala napriek chemoterapiám a intenzívnej liečbe. Katarínin otec do posledných chvíľ vtipkoval, aby odpútal pozornosť od svojej ťaživej situácie. V posledných mesiacoch začal mať problémy aj s prijímaním tekutín. Vyskúšali všetky možné nápoje, až napokon požiadal Katku, aby mu priniesla svoje pivo. Po ňom sa mu zvyklo uľaviť, lebo z dosiaľ nevysvetliteľných dôvodov upokojovalo poničený žalúdok a vyrovnávalo tekutinový deficit v organizme. Nuž, zdá sa, že pivo z Kvačian má veľmi zaujímavé vlastnosti. „Našou snahou je vyrábať pivo plzenského typu dekokčnou metódou s využitím kvačianskej vody a slovenských surovín,” prezrádza Jozef. O tom, že sa im to darí, hovoria aj posledné štúdie pražského Výskumného ústavu pivovarníckeho, z ktorých vyplýva, že brontvaiovské pivo obsahuje veľa fytoestrogénov, aké sa inak nachádzajú v kvasinkovom nepasterizovanom a nefiltrovanom pive. Majiteľ mikropivovaru hovorí, že to je aj dôvod, prečo je vhodné najmä pre ženy.

Sny o budúcnosti

Kvačianska dolina je krásna. Na leto pripravujú vo „vidieckom dvore” festival, pri ktorom nebude chýbať zábava, hudba a prezentácie remesiel. Jozef Brontvai je rodený gurmán, preto rád varí a vyrába všelijaké špeciality. Tie si už pochvaľovali Indovia, ale aj účastníci americkej svadby, na ktorej si bral americký Indián rodáčku z Kvačian. V budúcnosti by si Brontvaiovci radi od urbáru prenajali kúsok lesnej pôdy, kde by si chceli postaviť niekoľko zrubov, v ktorých by predvádzali tradičné remeslá. Ich „dvor” by mal pre všetkých vytvárať priestor pre posedenie a príjemné rozhovory pri čerstvom nepasterizovanom pive.

Zdroj: Slovenka.sk | Autor: Peter Valo

Investor, ktorý plánuje prestavať pivovar Stein na Blumentálskej ulici na polyfunkčný objekt, predpokladá, že bude mať zmenený územný plán v polovici tohto roka. Uviedla riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group Lucia Švecová. Momentálne je územie klasifikované ako priemyselná zóna.

„Vypracúvame urbanistickú a dopravnú štúdiu, mohli by byť hotové začiatkom tohto roka,“ povedala Švecová. Pokiaľ to bude možné zo statického hľadiska, uvažuje investor o tom, že by sa časť pivovaru zachovala, v prevažnej miere však chce stavať nové objekty. „Vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu prehodnocujeme zloženie a objemy jednotlivých funkcií.“

Objekt by mal mať deväť nadzemných podlaží s 33podlažnou výškovou dominantou. Začiatok výstavby predpokladajú na koniec roka 2010, výstavba by mala trvať dva roky.

„Investor spracoval návrh urbanistickej štúdie, ktorá má byť podkladom pre zmenu územného plánu na území s výmerou 16 822 štvorcových metrov,“ potvrdil námestník primátora Tomáš Korček. Hlavné mesto od investora požaduje, aby podstatne zredukoval objem i výšku zástavby, ktorú má prispôsobiť okolitej zástavbe. Ďalej to, aby štúdiu prerokovali s verejnosťou, orgánmi pamiatkovej ochrany, mestskou časťou Staré Mesto a s ďalšími dotknutými subjektmi. „Ide o dlhotrvajúci a legislatívne náročný proces, preto nepredpokladám zmenu územného plánu skôr ako v roku 2010,“ zdôraznil Korček.

Mesto očakáva aj to, že firma podstatne zvýši podiel zelene, umožní pešie prepojenie Legionárskej a Bernolákovej ulice a vytvorí parter s občianskou vybavenosťou vrátane zelených plôch.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autor: SITA

Do redakce PI přišel tento mail, který se asi nejvíce hodí právě do téhle rubriky:

"Dear Sir,

I am a representative of Marche Selecta SAC a Peruvian company specialized in European beers. I would like to import and distribute your products in the Peruvian market and I would like to contact the person on charge about this matter. I really appreciate your kind reply.

Best regards,

Javier Romani

Marche Selecta SAC

Commercial Manager

Tel: 51 1 3482522

www.marcheselecta.com"

Pro nás, kdož nevládneme cizím jazykům snad pomůže volný překlad:

"Jsem reprezentant peruánské firmy Marche Selecta SAC, která se specializuje na evropská piva. Rád bych dovážel Vaše produkty a distribuoval je do marketů v Peru a rád bych kontaktoval osobu zainteresovanou v této věci (někoho, kdo by měl zájem o export). Opravdu oceňuju Vaši laskavou odpověď."

Takže, pivovarští, kteří chcete prodávat do Peru, neváhejte kontaktovat pana Javiera Romani.

Ještě před zhruba patnácti léty byla Čína na třetím místě ve světové produkci piva. Dnes je země s výstavem 395,4 milionů hektolitrů piva nepopiratelně vedoucím výrobcem na světovém trhu. Současnému trendu se daří díky účinku svého působení v celé výši a šíři.

Počátkem devadesátých let minulého století zásobovalo čínský trh okolo 1 300 většinou středních pivovarů, ale také i výrobci s výstavem milionů hektolitrů. Největším současným problémem se jeví nedostatečné obsazení odborných pracovních míst a zastaralé strojní zařízení. Většina odpovědných vedoucích pracovníků pochází z řad stranických kádrů.

Proto je nezbytné hodnotit odborné znalosti technologů, zejména jejich činnost vzhledem k odpovídajícím postupům, které se odrážejí v konečných nákladech a v kvalitě vyráběného piva. V mnoha případech je základním způsobem hodnocení degustace.

Počátkem a uprostřed devadesátých let se pivo velice často dostávalo na domácí stůl místních obyvatel. Proto bylo nutné se stále více zaobírat otázkami kolem plánování výroby, její organizace a logistiky. Na tom se musí podílet dostatečně proškolení vedoucí činitelé pracující ve výrobě, kteří ještě v těchto podnicích chybí. Dalším velkým problémem zbránění příchodu nových technologií do stávajících pivovarů byl důsledek hospodářské izolace Číny.

Až do konce osmdesátých let se běžně používalo zařízení konstruované na základě plánů německých podniků, které zde působily na počátku třicátých let.

V současné době je čínský trh na prudkém vzestupu. V příští dekádě se očekává se desetiprocentní nárůst objemu výroby, ale vyskytují se zde však oprávněné pochybnosti. Úspěchem by byl i nárůst na konečných pět až šest procent.

Vyskytují se i obavy z ukončení činnosti malých pivovarů, které usilují o to, aby se staly většími. Stále se hledají správné cesty, které by ovlivnily špatný stav výnosů a dovedly činnost pivovarů k výraznému zlepšení. Na trhu dochází ke značné kladné odezvě vzhledem k rostoucí kvalitě čínského piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Budějovický měšťanský pivovar (BMP) lepí na své pivo už alespoň šest let označení Budweiser Bürgerbräu. K nelibosti Budějovického Budvaru jako vlastníka ochranné známky Budweiser.

K jeho námitkám zakázal v roce 2004 firmě BMP krajský soud užívání tohoto pojmu a Vrchní soud v Praze v roce 2007 uložil „měšťanům“ zaplatit Budvaru za toto užití odškodné 350.000 korun

BMP mezitím doplnil etiketu o dominantní písmena B. B. Ostatně už 7. června 2002 přihlásil na Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) k zápisu do rejstříku ochranných známek kombinované označení „B.B. ORIGINÁL SVĚTLÝ LEŽÁK Budweiser Bürgerbrau“.

Budweiser dál vadí

K námitkám Budvaru ÚPV 27. listopadu 2003 návrhu nevyhověl. Dospěl k závěru, že navrhované označení by bylo zaměnitelné se známkami Budvaru.

Předseda ÚPV 21. listopadu 2005 ale rozhodnutí změnil. Podle něho přihlašované barevné kombinované označení dostatečně identifikuje BMP jako výrobce a má rozlišovací způsobilost i přes shodný slovní prvek “Budweiser“, který tvoří slovní ochrannou známku Budvaru.

Ten je v označení BMP užit jako součást označení místa původu, a tudíž neplní funkci značky piva. Tu v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“ Neexistuje prý tedy pravděpodobnost záměny u veřejnosti.

Budvar poté zažaloval u Městského soudu v Praze o zrušení tohoto rozhodnutí.

Shrnul, že je majitelem prioritně starších ochranných známek obsahujících slovní prvek „Budweiser“, z nichž dvě byly od února 1989 a od září 1991 prohlášeny za proslulé. Pojem Budweiser je v povědomí veřejnosti spjat s Budvarem.

B. B. je neodliší?

Prvek Budweiser obsažen i ve všech navrhovaných ochranných známkách BMP. Je situován v centrální části a tudíž nejnápadněji, jako dominanta. K odlišení pak nepostačí ani písmena „B.B.“.

Rozhodnutí předsedy ÚPV je podle Budvaru v rozporu se zákonem o ochranných známkách. Předseda ÚPV prý odmítl zkoumat, zda užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jí bylo na újmu.

Budvar připomněl minulé již pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky BMP pro označení Budweiser Bürgerbräu.

Předseda ÚPV k žalobě namítl, že každé přihlašované označení je nutno posuzovat jako jeden celek a nelze z něho tedy vytrhávat jeho jednotlivé části. Slovo „Budweiser“ v posuzovaném návrhu není použito samostatně, nýbrž jako součást označení původu. Funkci značky piva v přihlašovaném označení plní slovní prvek „B.B.“

Pivař se prý vyzná

BMP tvrdí, že „Budweiser“ znamená v překladu „budějovický“ a je jen přídavným jménem, které k získání plného smyslu vyžaduje přiřazení podstatného jména.

V praxi si spotřebitel kupuje i objednává „Budvar“ (od žalobce) nebo „B.B.“, „bébéčka“ či „bíbíčka“ od přihlašovatele. Obě piva jsou vnímána jako „budějovická“.

Průměrného českého spotřebitele prý nelze podceňovat do té míry, že by nevěděl, jaké pivo pije, a že by si pletl výrobky Budvaru a BMP.

Je prý logické, že pocházejí-li oba konkurenti z jednoho místa, mají oba stejně silné právo na užívání názvu geografického místa. BMP pak za předpokladu, že dostatečně své označení odliší dalšími prvky.

Má zato, že dominantním prvkem jeho označení je „B.B.“ v horní části etikety uvedené největším písmem. Je prý víc než pravděpodobné, že spotřebitel při nákupu tohoto piva užije pouze první, nejvýraznější slovní prvek, a ten pak vysloví nejspíše jako „bé bé“ či „bíbíčko“.

O pravděpodobnosti

Městský soud v Praze připomněl zavedení institutu známky s dobrým jménem do českého právního řádu.

Dobré jméno je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost známku zná, spojuje ji s dobrými vlastnostmi a má k ní důvěru.

To zvyšuje hodnotu takové známky. Je jí poskytována vyšší, silnější ochrana.

K pojmu zaměnitelnosti soud zdůraznil, že zákon o ochranných známkách hovoří jen o „pravděpodobnosti záměny“. Za tu se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.

Posuzované (přihlašované) označení je pokládáno za schopné vyvolat pravděpodobnost záměny, jestliže je natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků.

Písmena B. B. mohou asociovat u průměrného spotřebitele vjem, že jde o zkratku označení Budvaru. V jeho známkách se vyskytuje spojení „Budweiser Budvar“ v různých obměnách, a B. B. tedy nemusí logicky vždy evokovat zkratku spojení „Budweiser Bűrgerbräu“.

Zpět na úřad

Posouzení této okolnosti ale ředitel ÚPV ve svém rozhodnutí blíže nerozvedl.

Dle soudu nevyhodnotil účinek ochranných známek Budvaru na povědomí veřejnosti, její známost a vžitost jako identifikátora výrobků namítatele. Nedošlo k vyhodnocení všech faktorů pro vyslovení existence či neexistence pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Proto soud shledal rozhodnutí ředitele ÚPV v tomto směru nepřezkoumatelným a zrušil je pro vady řízení.

Soud uzavřel, že BMP je oprávněn označovat své výrobky zapsaným označením zeměpisného původu. Způsob tohoto označení však nesmí jít na újmu majitele starší ochranné známky. Označení původu může být užito jen způsobem, který nebude u průměrného spotřebitele iniciovat možnost záměny se starší známkou Budvaru.

Nic BMP nebrání, aby označení zeměpisného původu na výrobku uváděl mimo okruh prvků přihlášených k ochraně jako ochrannou známku.

Soud uznává nárok BMP na registraci jeho ochranné známky. Je pouze na něm, jaký stupeň originality zvolí tak, aby výrobky takto označované nevyvolávaly možnost záměny s výrobky jeho konkurenta.

To, že vzhledem k příznačnosti označení „Budweiser“ pro výrobky Budvaru a k přiznání proslulosti jeho známkám je pro přihlašovatele obtížnější volba varianty skutečně originálního a nezaměnitelného označení pro sebe, není možno považovat za zkrácení jeho práv, uzavřel loni v březnu Vrchní soud v Praze. Věc vrátil ÚPV k novému rozhodnutí.

Kasační stížnost BMP proti tomuto rozhodnutí Vrchního soudu zamítl letos 23. prosince Nejvyšší správní soud.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Postřižinský pivovar – tak se přezdívá pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku, kde režisér Menzel natočil na Hrabalův námět film s nezapomenutelnou komínovou scénou.

První písemná zmínka o pivovaru je z počátku 17. století, velkou modernizací prošel za Rakousko–Uherska. Pivo se zde vařilo do roku 1977 a po té nastala několikaletá pauza. Až v roce 1999 se pustili současní majitelé do rekonstrukce pivovaru s tím, že zachovají jeho původní ráz. Nová generace dalešického piva se tak začala vařit od roku 2002.

V současné době mohou návštěvníci ochutnat několk druhů piv.

- Dalešická 11° - světlá (jak nefiltrovaná, tak filtrovaná)

- Jazzový ležák Kouřící králík - polotmavá 12° (nefiltrovaný)

- Májový ležák - světlý speciál 13° (nefiltrovaný)

- Fledermaus - tmavý speciál 13° (nefiltrovaný)

Pivo vyráběné v dalešickém pivovaru se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva se smí použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno.

Ochutnat dalešické pivo můžete kdykoliv, příležitostí může být i první pivovarský ples, který se koná 17. ledna. Předprodej vstupenek začíná už 2. ledna, rezervovat si je můžete na mailové adrese: pivovar@pivovar-dalesice.cz.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová

Na pozemku bývalého pivovaru v Košiciach okrem pôvodného pivovarníckeho komína stojí dnes aj stavba, ktorá pripomína kus histórie a slávy bývalého pivovaru. Dnešný jej názov je Komplex Cassovar, v ktorom investor ponechal aj významnú časť domu zakladateľa pivovaru – Bauerneblov dom. Bauerneblovci boli najznámejšou košickou pivovarníckou rodinou. Vyše sto rokov varili a predávali pivo nielen pre Košice, ale exportovali ho do celého Rakúska-Uhorska.

Historická budova bývalého pivovaru, v ktorom sa naposledy varilo pivo ešte v roku 1997, sa začiatkom tohto roku nebezpečne naklonila a museli ju zbúrať. Spoločnosť, ktorá na mieste pivovaru stavia obytný komplex, sa vtedy zaviazala, že budovu zachráni. Výstavba bude stáť takmer 60 miliónov korún (asi dva milióny eur), povedal zástupca investora Miroslav Marynčák. Na záchranu budovy použili aj pôvodné tehly a iné prvky. Chýbajúce časti doplnili modernými materiálmi. Stavebníci postupovali podľa plánov, ktoré sami pripravili. Pôvodné plány budovy totiž už v archíve nenašli. Budovu podľa Marynčáka podrobne zamerali a nafotili ešte vlani a podľa dokumentácie neskôr pripravili projekty.

Bývalý Bauerneblov dom však už nebude dôslednou kópiou pôvodnej, vyše storočnej stavby. Jednu časť bude podľa Marynčáka tvoriť fasáda zo skla a z hliníka. Prvky, ktoré sa nepodarilo zachrániť, sa totiž architekti rozhodli od vzhľadu pôvodnej stavby jednoznačne odlíšiť.

Niekoľkoposchodová tehlová budova z roku 1903 sa naklonila o viac ako tri metre po tom, čo spoločnosť Global Group začala s výstavbou obytného komplexu za dve miliardy korún (66,4 milióna eur). Dokončená by mala byť v septembri budúceho roku. Celý komplex Cassovar je v súčasnosti dokončený už na 98 percent, uviedla pre HN Zuzana Stavárová zo spoločnosti Cassovar.

Opätovné postavenie historickej budovy je na Slovensku skôr ojedinelé. V polovici júla napríklad v Žiline zbúrali budovu historickej fary, ktorú vyhlásili za národnú kultúrnu pamiatku. Podnikateľ George Trabelssie, ktorý plánuje výstavbu nákupného centra, pôvodne sľúbil, že faru rozoberie a potom nanovo zloží. Zbúraním sa investori na Slovensku zbavili historických budov už viackrát. Napríklad aj spoločnosť HB Reavis Group zbúrala v Bratislave historické budovy v areáli bývalého podniku Kablo, hoci jednu z nich navrhovali na zaradenie medzi pamiatky. Podobne v centre Nitry vlani zrútili budovy starých mlynov, ktoré má nahradiť zábavné centrum.

V Košiciach prvý priemyselný pivovar aj s parnými strojmi postavil v roku 1857 Ján Bayer na terajšej Floriánskej ulici. Neskôr, v roku 1885, vzal za spoločníka Moravana Konštatína Bauernebla, ktorý od neho v roku 1903 kúpil celý pivovar. Bauernebl a syn (tak sa volala firma) si vedľa na Žriedlovej ulici 10 postavili koncom 19. storočia aj vilu a namiesto starej kaplnky venovanej patrónovi pivovarníkov Floriánovi vybudovali v roku 1923 novú murovanú.

Bauernebl ešte stihol tiež kúpiť hotel na Hlavnej ulici číslo 63, ktorý hneď aj prestaval na kaviareň Royal, dnešnú Sláviu. Vznikol najkrajší secesný dom v meste.

Najslávnejšie časy Bauerneblov pivovar zažíval začiatkom 20. storočia, keď v roku 1915 jeho produkcia dosiahla 100 000 hektolitrov, čo bolo obrovské množstvo na tú dobu, veď Košice mali vtedy len 40 000 obyvateľov. Varili tri druhy – Kráľovské, Korunné a Macove pivo v stupňoch 10, 12 a slávne čierne šestnásťstupňové pivo Florián.

Unikátom bolo, že Bauerneblov pivovar, ako jeden z mála v Uhorsku, rozvážal pivo v chladiarenských železničných vagónoch už v roku 1908.

Po druhej svetovej vojne Baeurneblov pivovar zoštátnili. Existoval až do 21. storočia, ale niekdajšiu slávu už nikdy nedosiahol. Liberalizácia slovenského trhu a obchodu začiatkom 21. storočia znamenala pre košický pivovar, ktorý vyrábal pivo pod značkou Cassovar, postupný úpadok a nakoniec krach.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Martina Ruttkayová

Exkurzie a deň otvorených dverí pritiahli do STEIGRA 4720 ľudí

Priestory Pivovaru STEIGER vo Vyhniach sa stávajú zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Popri vyhnianskom akvaparku ,,Vodný raj“, je pivovar lákadlom pre turistov nielen v lete. Od začiatku roka 2008 ho navštívilo 4720 osôb, vo viac ako 70 organizovaných skupinách. Okrem slovenských si v tomto roku prišli pozrieť výrobu piva aj návštevníci z ČR, Nemecka, Švajčiarska, Maďarska, Nórska, Talianska, Turecka a dokonca až zo Saudskej Arábie. Tohtoročný návštevnícky rekord 3500 ľudí zaznamenali v sobotu 2.augusta, počas piateho ročníka ,,Dňa otvorených dverí“. Okrem prehliadky pivovaru k tomu prispelo chladené pivo za symbolickú cenu v horúcom počasí, kompletné občerstvenie, tombola a v neposlednom rade aj spevácke hviezdy na čele so skupinou Vidiek. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Návštevníci k nám však chodia aj mimo dní otvorených dverí, kedy si môžu za symbolický poplatok pozrieť počas cca hodinovej prehliadky celý pivovar. V sprievode lektorov a pri ich zasvätenom výklade, na vlastné oči vidia najmodernejšie zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overia, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco. Nevšedným zážitkom je ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou“, konštatoval E. Mihálik.

Poukázal na to, že milovníci piva si nenechajú ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v najstaršom slovenskom pivovare, ktorý založili mnísi ešte v roku 1473. STEIGER patrí k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným verením stupňovitostí a výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu.

,,V súčasnosti varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Predvianočný trh sme obohatili o ďalšie pivo špeciál, ktorým je „Vianočné pivo STEIGER 14°“. Obmedzená séria 300 sudov, každý po 50 litrov dlhodobo kvalitne uležaného piva, je určená pre cca 300 TOP odberateľov v oblasti HORECA. Svetlá vianočná ,,Štrnástka“ sľubuje štamgastom výnimočný gastronomický zážitok a táto obmedzená séria je ponímaná ako poďakovanie verným zákazníkom, uzavrel E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steger Vyhne

Do Amsterodamu se jezdí za zakázaným ovocem. Všude je plno coffee shopů, kde se prodává marihuana a hašiš, popřípadě další měkké drogy. Město je proslulé kanály (grachty), galeriemi s obrazy nejslavnějších mistrů, přesto ale vy nezapomeňte zařadit do svých plánů prohlídku pivovaru Heineken.

Pivovar stojí v centru města, na břehu kanálu Singelgracht. Pivo se tu vařilo už v 16. století a od roku 1863, kdy pivovar koupil Gerardus Adrian Heineken, začala slavná éra této značky. V devadesátých letech byla výroba přesunuta jinam a dnes je budova sídlem firmy a především hojně navštěvovaným muzeem. V loňském roce muzeem prošlo více než 350 tisíc návštěvníků.

Heineken je světlý ležák zlatavé barvy s jemně hořkou chutí a prodává se ve více než 170 zemích. Zelená barva lahve symbolizuje přírodní suroviny a typická červená hvězda je mystickou sílou, která prý chrání kvalitu piva. Trochu nakřivo posazené „e" má zase působit optimisticky a vesele na spotřebitele.

Heineken Brouwery nelze přehlédnout

Pojďme tedy společně na krátkou prohlídku. Vstupné činí 10 euro, procházíte různými atrakcemi, 3D kinem a nemine vás ani ochutnávka zlatavého moku. Výhodou je, že postupujete budovou sami, vyznačeným směrem, nikdo vás nehoní a v každé části vás čeká „průvodce," který vás několika jazyky seznamuje s postupem při výrobě tolik oblíbeného nápoje. Uvidíte sklady, stáje, neboť pivo se donedávna převáželo po městě koňmo. Nedílnou součástí je multimediální expozice, kde se pohybuje podlaha, jako kdybyste převáželi pivo lodí. V místnosti je chvílemi horko, stříká na vás voda, což bývá při chlazení často.

Velmi zajímavou prohlídku skýtá původní varna, kde se vařilo pivo. Dnes je její součástí malý varný komplex, abyste mohli živě sledovat celý výrobní proces. Vše doprovodí odborný výklad, čichem posoudíte a můžete i ochutnat. Pivo pak „zraje," vy sledujete celý proces až k vlastnímu stáčení. Uvidíte celou historii vývoje uzavírání lahví, zátkovací stroj můžete sami vyzkoušet.

Zkouška pro Čechy

Když průvodce zjistí, že jste z Čech, okamžitě vás zkouší, jestli umíte správně natočit pivo do sklenice. Věřím, že se nenecháte zahanbit a předvedete klasický způsob, jak lehce po skle natočit ten správný „šnyt." Ale ouha, místní výčepní vrtí nesouhlasně hlavou. Pustí pivo do sklenice plnou silou, až pěna značně přeteče, a pak dřevěnou stěrkou kypící pěnu seřízne. V mžiku vám předává krásně natočené pivo tak, jak jej labužníci mají rádi. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Prohlídka pokračuje. K vidění jsou různé druhy výčepních sklenic, pivních etiket i celé historie marketinku. Jste v multimediální místnosti, kde sami sledujete na vlastním displeji zajímavosti z dob dávných i dnešních. Čekají vás i malé reklamní dárky, v místním baru ochutnáte „pravý" Heineken. Češi patří mezi největší spotřebitele piva na světě, jsme také na svá piva patřičně hrdí, ale tady poznáte, že i jinde dělají pivo dobře a profesionálně.

Zdroj: Týden.cz - kráceno | Autor: Ladislav Horák | Foto: Profimedia

Projekty Iniciativy zodpovědných pivovarů zaměřené proti konzumaci alkoholu za volantem a jakékoli konzumaci alkoholu mladistvými budou pokračovat i v příštím roce.

To se týká mimo jiné dlouhodobého programu ČSPAS s názvem „Domluvme se!“, na němž svaz spolupracuje s Ministerstva dopravy – BESIPem a Fórem PSR, a který je zaměřen na mladé lidi ve věku 17–35 let. „Kampaň je oslovuje prostředky a formami, které jsou pro ně přijatelné, např. hudebními akcemi. Během 1deseti koncertů kapel Wanastovi Vjecy, deseti dvojkoncertů skupin Divokej Bill a Tři sestry a deseti koncertů kapely Chinaski byli mladí upozorněni frontmeny skupin na nebezpečí řízení pod vlivem alkoholu. Tyto akce navštívilo v letošním roce 61 328 diváků,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) Jan Veselý.

Filozofie kampaně je podle jeho slov založena na statutu domluveného řidiče, který na sebe dobrovolně vezme roli abstinujícího, aby zajistil odvoz svým přátelům. Cílem kampaně bylo zatraktivnit pozici „domluveného“ řidiče tak, aby byla přijatelná a vyhledávaná mladými lidmi. Kampaň byla realizována v rámci celoevropského projektu „Euro-Bob – Designated Driver“.

Dalším projektem s podporou ČSPAS jsou internetové stránky www.pobavme-se-o-alkoholu.cz, které obsahují mnoho podnětných informací určených mladistvým i jejich rodičům. Kromě toho se připravuje výrazně inovovaný projekt „Přibrzdi, nezletilým nenaléváme“, jenž si klade za cíl zamezit podávání a prodeji alkoholu mladistvým.

„Jsem přesvědčen, že u nás není pivovarník, který by si neuvědomoval negativní důsledky přehnané konzumace alkoholu a jeho nebezpečí pro mladistvé a řidiče a nepodporoval akce, které rozumně, realisticky, a hlavně pravdivě oslovují veřejnost s touto problematikou. Podporujeme proto takové formy osvěty, o kterých si myslíme, že vhodně komunikují především s mladými lidmi. Mladí návštěvníci koncertů věří svým idolům a toho chceme využít,“ tvrdí Veselý. Projekt bude podle něj pokračovat i v příštím roce a kromě toho chystá svaz na příští rok další novinky. "Snažíme se získat podporu dalších institucí, o nichž se domníváme, že sdílejí naši filozofii a jsou ochotné se k nám připojit,“ uvedl Veselý.

Členové ČSPAS chtějí do osvětových akcí zapojit i pivovary které nejsou členy svazu a přesvědčit je o nutnosti dodržovat principy samoregulace v oblasti komerční komunikace. ČSPAS uspořádal v letošním roce dva odborné semináře s cílem zvýšit informovanost v této oblasti. V březnu se konal seminář s názvem „Etický kodex a principy samoregulace v reklamě“ a v listopadu „Samoregulace v pivovarnictví a její uplatňování v praxi“. „Snahou ČSPS je rozšířit řady pivovarů, které pravidla vtělená do Etického kodexu důsledně dodržují. Zejména o menší průmyslové pivovary a minipivovary,“ uzavírá Veselý.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivovarská humna v chodovoplánském pivovaru hostila Rybovu Českou mši vánoční. Pivovarští tuto akci pořádali už minulý rok.

„Tehdy se setkala s obrovským úspěchem. Humna mají výtečnou akustiku. Chceme, aby se zpěv Rybovy mše na humnech stal tradicí,“ řekl Deníku obchodní a marketingový ředitel Chodovaru Jiří Plevka s tím, že duchovním otcem myšlenky je celá rodina Plevkových a ředitel místní školy Jan Ambrož.

Mši zpívalo více než padesát zpěváků a hudebníků z různých souborů a orchestrů z Prahy, Mariánských Lázní, Tachova a Plané.

Co je vlastně Rybova Česká mše vánoční?

„Je lidovým pohledem pro ty lidi, kteří se sami chtěli nějakým způsobem sami zpěvem zúčastnit v aranžmá betlému. Nedá se říci, že by to bylo klasické umělecké dílo, které by se dalo porovnat s klasiky z doby romantismu. Rybova mše se často spojuje s klasickou Mší svatou,“ popsal plánský farář Jaroslav Šašek.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Josef Holek

Ležák podle receptury starší víc než 100 let jde na dračku.

Podle receptury z přelomu devatenáctého a dvacátého století uvařili v černickém pivovaru Purkmistr nové vánoční pivo. Je silnější, patnáctistupňové, obsahuje šest a půl procenta alkoholu a jde na dračku. Z uvařených 750 litrů se jich v posledních dnech vypilo přes sedm set.

"Svou chutí připomíná vídeňské ležáky. Je z něj cítit jak tradiční pivní chuť, tak i chuť Vánoc. Je to pivo světlejšího charakteru a jemné sladové chuti. Je připravené ze čtyř druhů sladu - světlého, mnichovského, karamelového a pšeničného," vysvětlil Petr Míč z pivovaru Purkmistr v Plzni - Černicích. Podle něho v pivovaru vánoční pivo vařili už loni. Bylo ale jiné než letošní. Šlo o polotmavé pivo a zájem o něj nebyl takový jako o to letošní.

"Do Vánoc už rozhodně nestihneme navařit další pivo, protože je to ležák a musí zrát několik týdnů. To pivo má hlavně za účel zahřát člověka v těchto nevlídných a uspěchaných dnech. Proto je také dost silné," dodal Míč. Podle něho se jedná o unikátní pivní druh, který se jinde po České republice nevyrábí.

Zdroj: TN.cz | Autor: Jan Skala