Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě vstoupí do Evropské unie připraven čelit konkurenci a využít nových možností rozvoje. Jako do této chvíle jeden z mála českých malých či středních pivovarů získal certifikaci systémů řízení i jakosti.Velkou výhodou Rebelu, jak se Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě zkráceně nazývá podle svého nejpopulárnějšího nápoje, je tunelový paster na lahvová piva, který zvyšuje trvanlivost zboží. Pivovar tak může počítat s rozšířením svého exportu do zahraničí, protože nabízí obchodníkům stejné podmínky jako velké pivovary.

Ve středu 28. dubna by například jeho zástupci měli podepsat smlouvu se silným slovenským partnerem na výhradní dovoz svého zboží do oblasti Trenčína a Bratislavy. Rebel vyváží pivo do řady zemí světa, největší podíl - kromě Slovenska - má export do USA, kde také Rebel získal v roce 2002 druhé místo v soutěži World Cup Beer. Celkový podíl exportu z výstavu, který v minulém roce dosáhl 109 000 hektolitrů piva, je 10 procent. V letošním roce se má zvýšit na 20 procent.

"Zaměstnáváme v současné době 100 lidí, ale kromě toho dáváme příležitost i českým zemědělcům, aby u nás uplatnili své výpěstky," řekl Právu předseda představenstva akciové společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Jaromír Hlaváč. "Orientujeme se výhradně na české suroviny, slad si vyrábíme sami. Sladový ječmen odebíráme od zemědělců z Vysočiny, z okruhu čtyřiceti až padesáti kilometrů, používáme chmel žatecké provenience a budvarský kmen pivovarských kvasnic ze svého oborového výzkumného ústavu," dodal Hlaváč.

Havlíčkobrodský pivovar si chce udržet a pokud možno zvýšit svůj podíl i na regionálním trhu. Proto i přes stoupající ceny vstupů nezdražuje, vyřešil to zvýšením produktivity. Před několika dny také uvedl v souladu s přáním zákazníků na český trh novou značku. Jedenáctistupňový Rebel Beer se vaří podle stejné receptury jako pivo oceněné v USA a je to typ světlého ležáku. (Právo)

Malý pivovar v Poličce má mezi znalci piva velmi slušný zvuk. Není to ale tak dávno, co tento podnik byl jen neudržovaným a nijak zajímavým pivovarem. Až se v roce 1994 vrátili do firmy právovárečníci. Po deseti letech práce mají být na co hrdí. Za úspěchem pivovaru stojí bývalý muzikant Karel Witz. Zastaralý, neudržovaný podnik dostali potomci právovárečníků, mezi které patří, zpět do vlastnictví v roce 1994. Pod jeho vedením se povedlo téměř každý rok zvyšovat výstav piva a pivovar se stal časem známý i za hranicemi kraje. Witz se také stal víceprezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a snažil se pro ně vybojovat co nejvýhodnější podmínky. "Stát se v současné době k malým pivovarům už nechová macešsky. Naopak jednání parlamentu je velice slušné, nepřidal nám ani korunu na spotřební dani, malé pivovary mají možnost využít některých výjimek a nemusíme platit některé zálohy,“ popisuje Witz současnou pozici malých pivovarů.

Malé pivovary musí konkurovat kvalitou. Přesto není podle něj situace malých pivovarů ideální. „Nyní je v provozu čtyřicet čtyři pivovarů, zatímco před deseti lety jich bylo přes sedmdesát,“ tvrdí. Podle něj existuje i možnost, že další firmy ještě zaniknou. „Buď prostě malé pivovary uvaří konkurenceschopné pivo a přežijí, nebo skončí. Nevěřím však, že by hrozil úplný konec výroby v malých pivovarech,“ dodává. Poličský pivovar loni uvařil přes osmdesát tisíc hektolitrů piva a stává se jedním z poznávacích znamení města. „Jsme velmi rádi, že tu pivovar je. Ze zastaralého podniku se podařilo vybudovat firmu, jejíž výrobky jsou známé i v zahraničí. Také je to důležitý zaměstnavatel ve městě,“ říká starosta města Miroslav Popelka a zároveň potvrzuje, že velkou zásluhu na rozvoji pivovaru má předseda představenstva KarelWitz.

Tradice řemesla právovárečníků. Do pivovaru přišel Witz jako jeden z potomků původních právovárečníků. Pivo vařil v Poličce i jeho děda. „Tradice je v našem pivovaru zakotvena a vazba k právovárečníkům je na fungování pivovaru cítit,“ dodává starosta. „Vaření piva je prastaré řemeslo, které nám zbylo po předcích, a nezbývá nám, než ho poctivě udržovat. Za socialismu se rozhodlo, že se u nás už pivo vařit nebude. Stal se ale malý zázrak a po roce 1989 se pivovaru ujali potomci lidí, kteří tu dříve pracovali,“ popisuje Witz začátek novodobé historie pivovaru.

Chutné a čerstvé pivo je víc než reklama. Pod jeho vedením pivovar vsadil především na tradici. "Na velkou reklamu nemáme peníze. Jsme spíše úspěšní přes pověst rozšiřovanou mezi jednotlivými zákazníky. Také sázíme spíš na chutnější pivo bez dlouhé trvanlivosti. Pokud se totiž pivo prodává rychle a dobře, je to rychlý obchod. Když vaříte dobré pivo, tak si s nějakým marketingem či exportem nemusíte dělat zase tak velké starosti,“ míní Witz. Pivovaru se daří průběžně zvyšovat výstav a jeho pivo se točí nejen v okolí Poličky. ale také v Novém Městě na Moravě, Hradci Králové a Praze. "Když vaříte v celoměděné varně Novak & Jahn z roku 1930 s fortelem našich dědečků s trochou nadhledu a lásky, nemůžete uvařit špatné pivo," tvrdí Witz. Přitom před rokem 1989 by ho zřejmě ani nenapadlo, že se bude jednou starat o pivovar. „Živil jsem se jako muzikant. Hrál jsem hlavně ve slovenských kapelách jako Modus nebo Collegium musicum,“ dodává. S legendárním klávesistou Mariánem Vargou natočil například v roce 1978 desku Continuo. (iDnes)

Pivovar v Poličce má za sebou téměř pětisetletou tradici. A zatímco některé velké pivovary se po roce 1989 staly majetkem nadnárodních společností, poličský podnik se naopak po mnoha letech vrátil do rukou potomků původních rodin, které v roce 1517 získaly právo vařit pivo. Právo várečné získalo na základě rozhodnutí zemského sněmu celkem sto třináct měšťanských domů uvnitř hradeb věnného města Poličky. Roku 1771 se ve městě začalo dělat pivo průmyslovým způsobem. Ovšem kvalita uvařeného piva zůstávala velmi rozdílná. Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo takzvaného plzeňského typu. „To znamená pomocí spodního kvašení a chlazené ledem,“ vysvětluje Karel Witz. Ještě stále se však dnešnímu pivu nepodobalo, nebylo totiž filtrované. I přes další rozvoj zůstal podnik jen malým pivovarem s výstavem pod deset tisíc hektolitrů. V roce 1930 se pivo začalo vařit v nové varně, která funguje dodnes. V roce 1938 byl pivovar znárodněn komunisty a roku 1950 bylo rodinám odňato právo várečné. Pivovar však zůstal nadále v provozu. V roce 1985 ale hrozilo, že podnik zanikne. Provoz potřeboval další investice, ale stát se rozhodl podporovat raději pivovar v nedalekých Svitavách. „Uvažovalo se o likvidaci. Po roce 1990 se tak pivovar vrátil do rukou potomků právovárečníků a stát zřejmě ani nepočítal s tím, že provoz uspěje,“ říkáWitz. Z původních sto třinácti vlastnických rodin jich dnes už zůstala jen polovina, akcionářem pivovaru je i město Polička. (Mladá fronta DNES)

Přesně před dvěma lety mohli milovníci zlatavého moku poprvé zkusit kvasnicový Žabeňský ležák.Ti, kteří jeho chuť ještě neznají, mají v těchto dnech poslední možnost. Minipivovar v Žabni na FrýdeckoMístecku končí a jeho majitelé, Lumír Kliš a René Pracuch, se dají na úplně jiný druh podnikání. "Jeden vzdálený příbuzný je z pivovarského oboru.Tak nás tehdy napadlo, že bychom mohli zkusit vařit pivo. V rodinném domku jsme s kolegou zřídili malý pivovar s kapacitou 250 litrů na jednu várku," řekl Kliš. Od obce si pronajali hostinec U čápů a tam Žabeňský ležák čepovali. První pivo z vlastního pivovaru začali v žabeňském pohostinství prodávat 1. dubna 2001. "Snažili jsme se dostat i do jiných hospod, ale to se nechytlo." Lidé v regionu jsou totiž zvyklí především na nošovické pivo. "Radegast je velmi oblíbený. Někteří místní začínali chodit i na naše pivo. V létě s odbytem problém nebyl, často se v hospodě stavovali cyklisté. Horší to bylo v zimě," uvedl Kliš.Je přesvědčen, že pro založení malého pivovaru si nezvolili vhodné místo.Žabeň má necelých 600 obyvatel. "Bohužel, peníze docházejí a nemáme na to, abychom se přestěhovali do jiné obce. Takže s vařením piva jsme skončili. Máme poslední dva sudy," řekl. Žabeňský ležák si přitom mohli štamgasti dát za velmi příznivou cenu. Starostu Žabně Vítězslava Klegu (nez.) informace o tom, že se v minipivovaru přestalo vařit pivo, překvapila. "Byli nadšení, že zkusí něco neobvyklého. Je mi to líto, že po dvou letech končí, místní pivovar mohl zviditelnit obec. Asi nebylo jednoduché přitáhnout hosty na novou značku piva. Nemělo to tady tradici. Navíc jsme malá obec," řekl starosta. "Na úřad práce určitě nepůjdeme, budeme podnikat v něčem jiném," uvedl Kliš, původně automechanik. Jak dodal, také jeho kolega se dříve věnoval autům, takže patrně i jejich nový podnikatelský záměr bude z tohoto oboru. Poslední dva sudy Žabeňského ležáku budou dočepovány v hospodě U čápů. (Právo)

Pivo je jako vaše dítě, tvrdí sládek svijanského pivovaru Petr Menšík. "Celý den se o něj staráte, pořád ho kontrolujete a neustále se bojíte, aby se kolem něj něco špatného nezvrtlo. Každý sládek také ovlivní, jakou má nakonec pivo podobu. Já jsem hrdý na to, že jsem se na některých recepturách mohl vůbec podílet," říká. Kdo si však myslí, že sládek tráví svůj den při pivu u van a tanků, měl by si svou představu poopravit. "K mé práci patří i ochutnávání piva, ale že bych tady nasával po půllitrech, se říct nedá. Navíc, dnešní sládek, to už je víceméně úředník. Většinu času tráví v kanceláři." Pivovar projde Petr Menšík za den tak desetkrát: "Kontroluji filtraci piva, stáčení, zkouším, zda má pivo tu správnou kvalitu. V pivovaru jsem jedním z mála lidí, kteří mají ze zákona dané, že mohou v práci pít pivo a to dokonce průběžně. Složení piva se během dní mění a my nemůžeme dopustit, abychom jej uvařili špatně," uvedl. Střeží si sládek nějakou tajnou recepturu? "To ani ne. Spíše se snažíme dělat pivo tak, jak ho dělávali dřív. To znamená, že dodržujeme jeho klasickou, tedy nepasterizovanou výrobu," sdělil Menšík. "Měnit moc nemáme co. Složení piva určitě ne, občas upravujeme chuť. Děláme zkoušky a snažíme se trefit lidem do chuti. Novinka nemůže chutnat jenom sládkovi." Tvrzení, že kvalitní pivo se neobejde bez jedinečné vody, odmítá. "To jsou marketingové tahy. Většina pivovarů vaří vodu, kterou odebírá z vodovodu, tak jaká to je specialita? My používáme vodu ze studny. Voda to je tvrdá a podle všech příruček pro pivo nevhodná. My z ní vaříme. Každou vodu si totiž upravíte podle potřeby," řekl Menšík. Pro svijanského sládka jsou nejlepším pivem Svijany. "Nejlepší však nejsou ty, které tečou ze sudů nebo z lahví. Nejlepší pivo je to, které si natočíte přímo z tanku. To je ještě kalné a plné kvasinek," doplnil Menšík. "To ale lidé nechtějí. Těm ho musíme filtrovat. Zákazník chce pivo čiré." (Mladá fronta DNES)

První muzeum historických automobilů v Libereckém kraji vzniká od začátku roku v prostorách pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou. Městská část Liberce, kde přišel na svět před bezmála sto třiceti lety slavný konstruktér Ferdinand Porsche, se tak má již v létě pyšnit rozsáhlou expozicí automobilismu. Vratislavický pivovar, který je také investorem akce, se rozhodl muzeum umístit do dvoupatrové budovy bývalé kotelny. Ta se podle zaměstnanců pivovaru desítky let nepoužívala. Podle zakladatelů otevře muzeum své brány nejdříve 1. května, konečnou podobu bude však mít až koncem června. (Pivní kurýr)

Pivní patriotismus - hrdost na svou značku a zásada, že ke každé oblasti patří místní pivo, stále platí. Jeho hranice je ale značně posunutá. Ani místní pivovary už neberou jako ostudu fakt, že v hospodách dostávají mnohem větší prostor značky celorepublikově známé. Je to samozřejmost. "Patriotismus funguje, bez něj bychom tady nebyli, nemůžeme si ale nalhávat, že by všichni kolem našeho pivovaru pili jen naše pivo. Přímo před naší bránou je hospoda, která nás neodebírá. Točí se hlavně plzeňské pivo. Naším úspěchem je, když se vedle jejich pípy objeví také pípa s naší značkou," řekl sládek vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš. V Libereckém kraji jsou tři pivovary. Svijany, Malý Rohozec a vratislavický Hols. Jejich pivo v kraji odebírá přes pět set hospod. Celonárodně známé značky jich v oblasti zásobují přes tisíc. "Pivo vozíme zhruba do čtyř set restaurací. Každým rokem nám jich ale řada přibývá. Můžu říct, že se nám daří," poznamenal ředitel svijanského pivovaru František Horák. Spokojené jsou pochopitelně i nadnárodní pivovary. Do kraje míří hlavně Prazdroj, a Staropramen. "Máme u vás přes osm set hospod. Chtějí nás hlavně ve větších městech a čekáme ještě nárůst. Nejvíce žádaná je desítka Gambrinusu," uvedl mluvčí plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Každý pivovar má své výspy. "Svijany točíme v Liberci, Jablonci, ve Frýdlantě nebo v Hrádku. Tam to jede hodně dobře," řekl Horák. Vratislavice se prosazují hlavně v Liberci. "Liberec, Frýdlant, Varnsdorf - tam jsme silní. V Jablonci, i když jsme hned vedle něj, ne. Zaprvé tam byla vždy rivalita s tamním pivovarem, takže lidi z Jablonce by nás nikdy nepili, zadruhé nás tam hodně zastavily Pražské pivovary, které nás v devadesátých letech zrušily. Dva roky, co jsme nefungovali, nás stály hodně hospod. Zabrali je jiní," sdělil Hostaš. Malý Rohozec se drží na Turnovsku, kde vozil pivo zhruba do dvaceti hospod. Jak se mu ale bude dařit dál, je otázkou. Pivovar je v konkurzu a bojuje o svou záchranu. V celokrajských počtech je poněkud bokem Českolipsko. Malý Rohozec ani Vratislavice tam moc neznají a o mnoho lépe na tom nejsou ani Svijany. "Tam nijak moc nejsme. Ještě tak třeba kolem Sloupu. Jinak tam vítězí pivovar Velké Březno a pak Plzeň," uvedl Horák. Na patriotismus zdejší pivovary sázejí. "Samozřejmě. Patriotismus je důležitý. Nejvíce ten vyloženě nejbližší. Proto také naprostá většina produkce končí kolem našeho komína," konstatoval Horák. "Tady taky podporujeme různé bály, točíme na poutích, děláme vlastní slavnosti piva, na něž lákáme každým rokem tisíce lidí." Vratislavice patriotismu přisuzují své znovuzrození. "Po našem znovuobnovení jsme se zvedli jen díky tomu, že na nás lidé nezapomněli a začali si nás, byť pod novou značkou, opět kupovat," připomněl za Vratislavice Hostaš. "Zůstali nám hlavně fajnšmekři a pak taky vyloženě patrioti, již se nedokázali smířit s tím, že by někdo měl zrušit jejich pivovar." Celostátně známé pivovary ostatně patriotismus také nepodceňují. "Na severu Čech mají tamní pivovary silnou pozici a my je považujeme spolu s Plzní za největší konkurenty. Lokální patriotismus tam je opravdu silný," řekla za Pivovary Staropramen Simona Krutová. K tomu ale, aby se patriotismus zhroutil, stačí málo. "Lidé chodí do hospody hlavně za prostředím. To, jakou tam najdou značku, je až na druhém místě," přiznává Hostaš. Lidé jeho slova podporují. "Jsem rád, když mám v restauraci pivo, na něž jsem zvyklý. Pokud by ho ale hospodský vyměnil za jiné, tak jinam nepřejdu. Takový patriot není asi nikdo. Prostě bych změnil značku," řekl v liberecké restauraci Kůlna Jan Malý. Atak největšími patrioty zůstávají pivovarští sládci. Ti by své pivo neopustili. "Já určitě ne," mínil vratislavický Hostaš. Svijanský sládek Petr Menšík hovořil obdobně: "Sládek, který přejde, je špatný sládek. Navíc, pivo se nesmí dělat pro výplatu, ale pro to, že ho člověk má rád." A čeho by v pivním patriotismu chtěly pivovary dosáhnout? Snad každý škodolibě sní o tom, mít svou hospodu v místě druhého pivovaru. "No, do Svijan bychom se se svým pivem dostali rádi. Oni jsou před naší bránou taky," doplnil s úsměvem Hostaš.

Jaké pivo se točí v hospodách Libereckého kraje? Převahu v hospodách Libereckého kraje mají nadnárodní pivovary, spokojené jsou ale také pivovary místní. Do kolika hospod kdo vozí své pivo? Plzeňský Prazdroj - 800 hospod, se značkami Prazdroj a Gambrinus; Pivovar Svijany-400 hospod; Pivovar Staropramen - 200 hospod; Pivovar Hols - 130 hospod se značkou Konrád; Drinks Union - pivovary Velké a Krásné Březno - 70 hospod se značkami Březňák a Zlatopramen; Pivovar Malý Rohovec - 20 hospod. Počty hospod vycházejí z údajů pivovarů a jsou přibližné hodnoty. (Mladá fronta DNES)

Žatecký pivovar je opět jedním ze symbolů žateckého regionu. Poté, co se v roce 2002 zachránil takřka v hodině dvanácté před uzavřením, dokázal se v roce 2003 úspěšně vrátit na svoje tradiční trhy. Svědčí o tom 52 % - ní nárůst prodaného piva oproti roku 2002. Jedná se o jeden z nejvyšších nárůstů prodeje mezi českými pivovary v loňském roce. Tržby pivovaru vzrostly meziročně o 70%.

„Nejvíce si cením skutečnosti, že se zvýšil prodej prémiových ležáků, tedy piv ve vyšší cenové hladině, což potvrdilo náš odvážný předpoklad, že je-li pivo opravdu kvalitní, svojí cestu si ke spotřebiteli vždy najde. Ani v budoucnu tedy nepůjdeme cestou laciného piva vařeného ve velkých objemech, protože bychom mu nemohli dát takovou péči jakou chceme“, komentoval úspěch pivovaru jednatel společnosti Ing. Tomáš Lejsek.

Výrobní program Žateckého pivovaru je tvořen klasickou řadou světlých piv Žatec Světlé (10%), Žatec Premium (11%) a Žatec Export (12%), vyráběných z nejkvalitnějších surovin, především světově proslulého žateckého chmele a českého a moravského sladu bez použití chmelových extraktů.

I podle obchodního ředitele společnosti, Ing. Radka Vincíka je možné rok 2003 hodnotit jako povedený. „Sázka na kvalitu se vyplatila. Myslím, že neustálá snaha některých výrobců o co nejlacinější výrobek tak trochu zavání podceňováním spotřebitelů. Věřím, že se nám podařilo přesvědčit zákazníky, že kvalitní výrobek a služby umějí poskytnout i malé firmy, s kterými se navíc zákazníkům velmi dobře komunikuje“, dodal Ing. Vincík.

Pro rok 2004 počítá pivovar s nárůstem produkce piva o cca 20% ve srovnání s rokem minulým. Získání prvých úspěšných zkušeností s exportem na náročné trhy EU se promítá v plánovaném růstu prodeje ležáku. Po výrazných investicích do oprav výrobní technologie a administrativních prostor by měl být rok 2003 rokem finanční stabilizace. Krokem k tomu bude i plánované a avizované zvýšení cen o zhruba 5%, které proběhne v únoru letošního roku.

V Žateckém pivovaru však nechtějí usnout na vavřínech. Podle slov Ing. Lejska na konci ledna přijde na trh pivo uvařené za použití nových surovin ze sklizně 2003 a dosavadní průběžné ochutnávky ukazují na úspěšnou spolupráci se soukromými sladovnami v Benátkách nad Jizerou a Mšenu a s Chmelařským institutem v Žatci. (deník Lučan)

Rodinný pivovar Chodovar otevře 1.října ve svém areálu tříhvězdičkový hotel s devadesáti lůžky, jehož součástí budou od příštího roku také první pivní lázně na světě. Příští rok zahájí stavbu levnější turistické ubytovny pro dvě sta hostů. Řekl to Jiří Plevka, spolumajitel pivovaru, který vidí perspektivu zejména ve spojení výroby tradičního českého ležáku s turistikou. Hotel vznikne z bývalého statku z roku 1887, který se nalézá v sousedství výrobny piva. Dalších čtyřicet lůžek přibude do dvou let v navazujícím objektu. Ubytovnu, v níž budou také bowlingové dráhy, představí firma z bývalé sladovny. "Chceme mít v Chodové Plané takový Pivoland", uvedl Plevka. (Pivní kurýr)

Další generaci zákazníků si prý chce malý pivovar Chodovar vychovat pomocí pivního džemu v barvě zlatavého moku, jehož první várku dne 22.3.2004 vyrobil. Složení je tajemstvím pivovaru, ale jedna ze surovin je dvanáctistupňový tradiční český ležák. Obsah alkoholu je však zanedbatelný. Firma začne džem vyrábět až pro budovaný hotel Sládek v areálu pivovaru, který chce otevřít 1. října. „Když si děti napatlají k snídani na chleba s tenkou vrstvou másla hodně džemu a snědí denně čtyři krajíce, tak tu závislost na pivu Chodovar vybudujeme,“ řekl s nadsázkou sládek a spolumajitel západočeského rodinného pivovaru Jiří Plevka. Podle něj však chce podnik džem nabízet zejména k příjemným snídaním v menu svého hotelu. Děti si už brzy budou moci dopřávat se svými otci chmelovou pochoutku. Jen místo tradičního ležáku jim rodiče budou muset koupit pivní džem. S ním chce západočeský pivovar Chodovar oslovit budoucí generace pivařů. (Mladá fronta DNES)

Nejmladší, ale nejdynamičtěji se rozvíjející letní akcí nebo spíše soubor akcí v Plzni je Léto ve světě piva. Jen čtvrteční koncerty na nádvoří plzeňského pivovaru loni navštívilo přes 22 tisíc lidí. Jestli jich letos přibude, si nikdo netroufne odhadovat. Koncerty sice zůstanou na pořadu čtvrtečních večerů, jejich seriál ale začne až v červnu.

Podle organizátorské skupiny pracovníků Plzeňského Prazdroje budou jiná kritéria výběru interpretů. Snahou samozřejmě bude přilákat lidi na známé kapely. Pořadatelé ale nechtějí ty úplné špičky. Chtějí se totiž vyhnout tomu, aby areál navštívilo více lidí, než je jeho kapacita, jak se to stalo loni při vystoupení Divokýho Billa. I při velkém počtu lidí by ale letos neměl být problém hudebníky lépe vidět. Na nádvoří se totiž už na sklonku jara objeví promítací plátno. Uvažuje se, že by se na něj promítal obraz z jeviště.

Plátno bude mít ale mnohem důležitější význam. V době konání letošního mistrovství Evropy ve fotbale na něm přítomní uvidí většinu televizních přenosů. V případě, že vstřelí český tým branku, pak dostanou všichni hosté pivo zdarma. Nápoj za úspěch našich sportovců už mohli hosté vychutnat v sousední restauraci Na Spilce během semifinálové série plzeňských hokejistů se Zlínem a už za pár dní se bude bezplatně servírovat za góly české hokejové reprezentace. (Plzeňský deník)

Nejlepší práce z deseti ročníků mezinárodní soutěže kresleného humoru na téma pivo budou od čtvrtka k vidění v galerii Pivovarského muzea v Plzni. Na slavnostní vernisáži v 17. hodin výstavu Zlatý soudek představí slovenský karikaturista Fedor Vico.

"Myšlenka zorganizovat tuto soutěž vznikla v pivovaru Šariš v roce 1994 a její počátky se váží k satiricko-humoristickému časopisu Bumerang, pod jehož patronací proběhly první čtyři ročníky. Během deseti let došlo do soutěže tisíce výtvarných děl od stovek autorů z celého světa," řekl Vico. Podle něho je téma pivo nevyčerpatelné. "V hlavách kreslířů se stále rodí nové a nové nápady. Pivo je inspiračním fenoménem," prohlásil slovenský karikaturista, jehož snem je vybudovat první pivní galerii na světě se stálou expozicí humoru o pivě.

V letošním ročníku soutěže získal mezi 203 autory z 28 zemí hlavní cenu Břetislav Kovařík z České republiky. "Návštěvníci muzea uvidí přes 130 kreseb, mezi kterými budou i oceněná díla z předchozích ročníků," řekla pracovnice pivovarského muzea Andrea Hvízdalová. Podle ní při slavnostní vernisáži nebude chybět ochutnávka české a slovenské kuchyně a také degustace slovenského piva Šariš. (Právo)

Zatímco někteří větší výrobci pěnivého moku vyhlásili zvýšení ceny piva, z pivovaru Regent přichází pozitivní zpráva. "Minimálně do konce letní sezony ceny piva udržíme," sdělila obchodní ředitelka společnosti Bohemia Regent Hana Hadačová. Pivaři se dočkají jedenáctistupňového piva a další novinkou jsou obnovené prohlídky pivovaru. Majitel pivovaru Ferdinand Stasek zároveň vyvrací fámy o tom, že by měl nejstarší český pivovar prodat. "O tom rozhodně neuvažuji. S pivem Regent se dostáváme na východní trhy. Naopak jsme koupili i chátrající pivovar ve Studené, kde po rekonstrukci vznikne provoz podobný malým rodinným pivovarům," reaguje. Je ale pravdou, že o Regent usilovali zahraniční zájemci, kteří v Čechách některé regionální pivovary vlastní. (Českobudějovické listy)

Měla to být poměrně jednoduchá záležitost. Po více než roce, který uplynul od doby, kdy státní instituce oznámily, že prodají lokální pivovar Nektar Strakonice, je však vše při starém. Pivovar, jehož zakladatelem je přes zbytkový státní podnik Pivovary České Budějovice, Ministerstvo zemědělství, stále patří státu. Podle informací HN za to může především nízké ocenění majetku určeného k privatizaci. Žádná z institucí nechce přesná čísla sdělit. Podle důvěryhodných zdrojů blízkých privatizaci má být účetní hodnota pivovaru se základním kapitálem 55,7 miliónu korun zhruba 115 miliónů korun. Jeho majetek ale měl být oceněn jen na 42 miliónů. Ministerstvo financí proto materiál už vloni vrátilo zpět zakladateli. "Nový materiál ještě nemáme," sdělila mluvčí Ministerstva financí Eva Nováková. Hugo Roldan z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství říká, že se tak stane nejpozději do poloviny dubna. "První cenový odhad bral ohled na další investice, které by do firmy nový vlastník musel vložit," hájí rozhodnutí úřadu Roldan. Podle něho Ministerstvo financí s odhadní cenou nesouhlasilo ani ne tak kvůli její výši, jako spíš se způsobem, jak se k ceně došlo. Zdroj z Ministerstva financí ve své námitce uvedl, že ocenění působí dojmem, jako by se netýkalo funkčního podniku, ale firmy dávané do likvidace. "Prodejní cena by měla umožnit další existenci a rozvoj firmy," upozorňuje však Roldan. Jasná není nejen hodnota firmy, ale ani způsob jejího odstátnění. Zatím se mluvilo nejvíc o přímém prodeji městu Strakonice. Jeho zastupitelé proto už loni schválili založení provozovatelské akciové společnosti Měšťanský pivovar Strakonice a otevření investičního úvěru do 50 miliónů korun u ČSOB. Tím vytvořili předpoklad k tomu, aby město mohlo pivovar koupit. "Prodej městu je stále preferovanou variantou. Nic však není rozhodnuto," uvedla Nováková. Vyloučena tedy není ani veřejná soutěž. O formě odstátnění musí rozhodnout právě Ministerstvo financí. Pivovar Nektar byl založen v roce 1649 a patří mezi nejtradičnější v zemi. V současnosti zaměstnává zhruba osm desítek lidí a vloni vystavil 88 tisíc hektolitrů piva, rok před tím 95 tisíc hl. Jeho výrobní kapacita ale umožňuje produkci až 225 tisíc hektolitrů. Té ale naposledy dosáhl v roce 1990. (iHNed)

Značka Budweiser Budvar získala ve Velké Británii titul Cool Brand Leaders a zařadila se mezi TOP 50 britských značek. O udělení titulu Cool Brand Leaders rozhoduje organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands, která působí v 25 zemích. Budějovický Budvar loni na britské ostrovy vyvezl 108 000 hektolitrů piva, což znamenalo nárůst prodeje o 46,7 procenta.

Nikola Dřevínková z agentury ExMise Public Relations, která českobudějovický pivovar mediálně zastupuje, řekla, že titul může získat pouze výjimečná a ceněná značka. "Jednoduše značka, která má šarm a odráží výjimečný vkus a styl svých konzumentů," uvedla. Budvar v Londýně loni pronikl například do sítě stylových restaurací Conran Restaurants nebo do oblíbeného soukromého klubu Groucho Club, který navštěvují hlavně umělci.

Luke Wade ze společnosti Budweiser Budvar UK odhadl, že ocenění se snaží získat kolem 7000 značek. Mezi značkami piva se to zatím podařilo jenom třem. Budějovický Budvar je ve Velké Británii jedničkou mezi českými pivy a objemově nejrychleji rostoucím prémiovým ležákem v gastronomických zařízeních. Budějovický Budvar exportuje do téměř 60 zemí pěti světadílů. Pivovar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Své obchodní pozice a práva k ochranným známkám brání před útoky společnosti Anheuser-Busch, s níž vede přes 40 soudních sporů a na 70 správních řízení před patentovými úřady. (Budvar n.p.)

O sto procent zvýšil za poslední tři roky Plzeňský Prazdroj výrobu tmavého piva ve svém závodě Velké Popovice. Loni se ho prodalo téměř 100 000 hl, což byla skoro desetina odbytu velkopopovického pivovaru. Jeho produkty byly nejvíce rostoucími značkami z portfolia Prazdroje. Podnik přichází s reklamní ofenzívou a letos počítá s dalším výrazným růstem prodeje tmavého piva. Řekl to mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Kozel také obdržel už popáté za sebou ocenění Tmavé pivo roku, které udělují čtenáři časopisu Pivní kurýr. (Pivní kurýr)

Pivovar Benešov, společnost s ručením omezeným, jehož většinovým vlastníkem byla akciová společnost JNC, změnil na konci minulého týdne majitele. "Novým majitelem se stala společnost TRIOCAR - 3Š spol. s r.o. (Pivovarská 170, Beroun, jediným společníkem je Zdeněk Švehla z Prahy) , která odkoupila jak devadesát procent Pivovaru z držení JNC, tak mých deset procent," uvedl Libor Hubáček, dřívější společník Pivovaru Benešov. Nový majitel pivovaru bude podle Hubáčka i nadále v Benešově vyrábět pivo. Do pivovaru by však měl přinést impuls v podobě finančního pokrytí investic v oblasti technologií a marketingu. Hubáček bude v pivovaru pracovat i pod novým majitelem. "Nechci prchat," tvrdí. "V pivovaru i nadále zůstávám, ovšem na funkci exportního manažera," dodal. Transakce by měla přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti benešovského pivovaru, který by si měl i nadále uhájit pozici na českém pivovarském trhu. (Benešovský deník)

V letošním roce Lobkowiczký pivovar ztrojnásobil výrobu. "Dvě třetiny produkce jdou na export. Největšími partnery jsou Německo, Švédsko a Itálie," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

Pivovar vytvořil nová pracovní místa . Ředitel Peniaštek potvrdil, že zvýšení produkce znamenalo vytvoření nových patnácti pracovních míst. "Zajištění takového extrémního navýšení bylo i finančně náročné. V tuto chvíli je v pivovaru 12 tisíc hektolitrů piva, což odpovídá 25 tisícům sudů. Nedá se říci, že bychom se topili v penězích, ale pro pivovar je to jednoznačně pozitivní rozmach, který znamená i rozvoj na několik dalších let," konstatoval Peniaštek s tím, že pivovar počítá s investicí do strojního zařízení, které zaměstnancům ušetří fyzicky namáhavou práci. "Nyní konkrétně řešíme paletizaci a depaletizaci. Snažíme se minimalizovat ruční manipulování s bednami. Vyřešit by to měly dva stroje, které chceme realizovat," dodal.

Sládek pojede do Ruska. Peniašteka těší, že se pivovaru podařilo uzavřít smlouvu na licenční výrobu piva Lobkowicz do Ruska. "Vyrábět pivo podle přesné naší receptury bude malý ruský moderní pivovar. Náš sládek by měl během měsíce jet do této oblasti a tam na technologii naší receptury uplatnit," potvrdil, že k ruským spotřebitelům se dostanou výrobky v totožných obalech, se stejnými víčky i vinětami. Jedinou změnou bude text psaný azbukou. "Pro nás je to možnost dalších příjmů a získání zkušeností z jiného podobného pivovaru. Půjde o oboustranně výhodnou spolupráci. České pivo tam má reputaci. Pokud by měl Rus jmenovat tři věci, které se mu vybaví při slovech Česká republika, bude jedním z pojmů pivo," tvrdí ředitel. "V červnu by mělo být první pivo na ruském trhu. Orientačně plánujeme realizovaný prodej ve výši 10 tisíc hektolitrů ročně," upřesnil.

Jedou na doraz. Pivo z Lobkowiczkého pivovaru prorazilo také do Dominikánské republiky, kam pivovar exportoval 15 tisíc lahví Démona.

"Odbavit další kontejner bychom měli v dubnu," doplnil ředitel Peniaštek informaci. "Řešíme problém kapacity pivovaru. Jedeme na sto procent, polovička zaměstnanců dělá ve dvou směnách, někde musí pivovar jet non-stop: na sladovně, varně, spilce, kotelně," vysvětlil, že problém spočívá v tom, že pivovar je stavěn na 100 tisíc hektolitrů na rok, ale stočit by stihl trojnásobné množství. Austrálie, Kanada jsou dalšími zeměmi, ve kterých je výraznější poptávka po vysokochlumeckém pivu. Rýsují se i další odbytiště. "Dnes nám přišla e-mailem poptávka z Chile," řekl Peniaštek.

Vstup do Unie do kapsy. Pivovar v nejbližších měsících zdražení piva nechystá, i když by k tomu měl logické důvody. "Nemohu garantovat, jak dlouho ceny udržíme. Aktuálně se cena ječmene zhoupla nahoru, tím se nám slad během posledních třiceti dnů prodražil o 15 procent. Na celkové výrobní náklady to má dopad tři procenta. Také vstup do EU nám vyvolal nepřímé náklady a nároky na zabezpečení legislativy, hygienu provozu, bezpečnost práce, což nám zvýšilo náklady pivovaru o další dvě procenta," vysvětlil ředitel. (Příbramský deník)

Postřižinský Bogan se jmenuje nové nymburské pivo. Premiéru měl nápoj v sobotu u příležitosti vzpomínky na nedožité devadesátiny spisovatele Bohumila Hrabala. "Bogan byla Hrabalova přezdívka ve skautském oddílu," říká ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Jak byste charakterizoval nové postřižinské pivo? V čem je jiné než ostatní?

Je to jedenáctapůlstupňové pivo vařené pouze ze žateckého chmelu. Proti klasickému světlému pivu se liší tím, že do něj byl přidán karamelový sirup. Chuť je proto jemnější.

Představení nové značky jste naplánovali záměrně na den oslav Hrabalových narozenin? Ano, je to tak. Lidé v Kersku byli první, kdo ho ochutnali. Připravovali jsme ho půl roku, protože jsme dlouho zkoušeli chutě. Vyváženost piva nebyla od začátku správná. Buď bylo sladké, anebo v něm nebyl karamel vůbec cítit.

Lidé jsou zvyklí také na stylové doplňky, jako jsou ubrusy nebo tácky... Během dvou až tří měsíců by se měly tyto drobnosti objevit v hostincích a restauracích.

Jaký je váš vztah k Bohumilu Hrabalovi? Znal jsem ho od roku 1987 a mám na tu dobu příjemné vzpomínky. Občas to s ním nebylo lehké, protože jsme za ním třeba přijeli a on si stěžoval, že je mu zle. Potom se ale přiznal, že tady v Hájence snědl půlku kachny a vypil pět piv a potom trvalo, než se z toho dostal. Nemůžu si ale dovolit říct, že jsme byli přátelé, přestože by to bylo hezké. (iDnes)

Nejmenší pivovar v republice postavil už před čtyřmi roky pivovarník Vendelín Krkoška (52) z Liberce. Letos pomohl se stavbou podobné miniatury na honduraském ostrově Roatan. České pivo tam ostrované ochutnali poprvé a podle průzkumu jim zachutnalo. "Na Roatanu mohli koupit jen honduraské pivo v plechovkách. Byl to hodně zvláštní zelený nápoj a po pivu vůbec nechutnal," otřásl se Krkoška.

" Moje stavba pivovaru na koleně zaujala čechoamerického malíře Jiřího Mášku. Převzal technologii a první český pivovar na Roatanu zkolaudujeme už na jaře," předeslal Krkoška. Jedna várka pivovaru Vendelín v libereckém Harcově obnáší jeden hektolitr a za rok uvaří asi 150 hektolitrů. "Na Roatanu počítáme s vyšší produkcí, deseti hektolitry denně. Pořád to ale bude miniaturní pivovar, zhotovený jen kutilskými prostředky," objasnil Krkoška. Dodal, že ostrovanům nabídnou dva druhy piva, standardní kvasnicový ležák a luxusní patnáctistupňový mok pro znalce.

"Českobudějovický emigrant a malíř Jiří Máška (48) byl první realizátor pivovárku v exotické zemi. Mezitím se ozvali další pivovarníci z USA, afrických států, Švédska a Řecka. Všichni byli původem z Čech a ohlásili se na konzultace," podotkl pivovarník. Připustil, že kutilský pivovar se spotřebou jen v místě výroby stačí k uživení rodiny, ale nikoliv ke zbohatnutí. "Pracoval jsem dvaatřicet let ve vratislavickém pivovaru. Po jeho zrušení v devadesátých letech jsem se už nedokázal smířit s jinou prací," vysvětlil Krkoška. (Blesk)