Národní podnik Budějovický Budvar se stane akciovou společností

Z Budějovického Budvaru, jenž má nyní statut národního podniku, bude akciová společnost. Advokátní kancelář Kříž a Bělina, která před sedmi měsíci vyhrála výběrové řízení na poradce při transformaci, dokončila v těchto dnech analýzu tohoto procesu.

Na navržený technický a právní proces, kterým by mělo dojít ke změně právní formy společnosti, chce ještě nechat Ministerstvo zemědělství zpracovat oponentní posudek.

Analýzu měla přitom zvolená advokátní kancelář skončit podle původního plánu už v srpnu. Ukázalo se ale, že podrobně zpracovat a posoudit na čtyři tisíce stran dokumentů v mnoha světových jazycích - především z oblasti ochrany duševního vlastnictví - je časově náročnější, než se čekalo.

Podrobnosti o nyní navrženém způsobu transformace ale zúčastněné strany tají. Dosud není ani určeno, kdy by transformace měla být hotova. "Jsme vázáni mlčenlivostí, nemůžeme v této věci nic komentovat," odmítl žádost o vyjádření spolumajitel advokátní kanceláře Miroslav Bělina.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka je třeba počkat na oponentní posudky a definitivní verzi navrhované transformace. "Národní podnik jako právní forma už nemá v současném právním řádu žádné opodstatnění. Jinak řečeno - transformovat Budvar je nutnost. Už jen z tohoto hlediska," vyjádřil se včera Vorlíček.

"Z věcného hlediska poradce popsal, jaká má transformace rizika a jak je eliminovat. Až posléze dojde k aktualizaci časového harmonogramu," připomíná generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Největším rizikem je duševní vlastnictví

Největším rizikem při převodu národního podniku na akciovku se ukazuje už zmíněné duševní vlastnictví - tedy právně nezpochybnitelný převod všech ochranných známek, obchodního jména a chráněných označení původu a zeměpisného označení. Rovněž se to týká autorských práv a licenčních smluv.

Budvar totiž působí ve více než padesáti zemích světa a vede víc než stovku právních a soudních sporů se světovým rivalem - americkým pivovarem Anheuser Busch, kterého v červenci koupila světová pivovarnická jednička, belgicko-brazilský koncern InBev. Ta by podle mínění některých expertů z oboru mohla být nakonec i jedním ze žhavých zájemců o koupi Budvaru.

Vláda ale jeho privatizací v tomto volebním období už zřejmě nestihne. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na českém trhu si přitom od privatizace slibují miliardové příjmy do státní poklady. Odpůrci zas argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra".

Nejhodnotnější položkou bude každopádně ochranná značka Budweiser Budvar, jejíž hodnota už podle dřívějších odhadů dosahuje ceny minimálně jedné miliardy dolarů.

Stát přes ministerstvo zemědělství ovládá vedle Budvaru ještě Pivovar Vyškov, zbytkový podnik z Jihomoravských pivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Humpolecký pivovar slaví další úspěch. V novinářské anketě Naše pivo 2008 předstihl většinu nejprodávanějších piv, nestačil jen na plzeňský Prazdroj.

Rodinný pivovar Bernard se s pivem stejnojmenné značky umístil na druhém místě a zopakoval tak úspěch z roku 2006. V oblibě porazil nadnárodní koncerny s několikanásobně vyšší produkcí piva. „S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že jen jedno pivo ze sta je druhé nejoblíbenější v republice,“ okomentoval výsledek generální ředitel Stanislav Bernard s odkazem na jednoprocentní tržní podíl Bernardu.

V anketě hlasovalo 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, kteří nominovali 67 značek, nejvíce v dosavadní historii ankety.

Zdroj: MF Dnes.cz

Výčepní z celého světa včera předvedli své umění v Plzni. Poprvé v historii se totiž finále mezinárodní soutěže Master Bartender koná v České republice. Šestnáct soutěžících se v areálu Plzeňského Prazdroje zapotilo při třech disciplínách: vědomostním testu, pohovoru s porotou a samozřejmě samotném čepování zlatavého moku.

„Mám ze svého výkonu dobrý pocit,“ pochvaloval si český zástupce Václav Vanya. Zároveň ale brzdil optimismus. „Při regionálním kole jsem byl také spokojený, a nakonec jsem skončil až třetí,“ vzpomíná. Výčepní z Kadaně by se rád stal prvním českým vítězem této soutěže. Největším úspěchem zatím bylo v roce 2006 druhé místo Lukáše Svobody.

Mezi soutěžícími byla i osmadvacetiletá Mia Pesonen z Finska. „Jsem trochu nervózní, ale snad to dopadne dobře,“ svěřila se Deníku před tím, než předstoupila před porotu. Konkurence, která se v Plzni sešla, je prý opravdu velká. „Sjela se sem naprostá elita. Jsou tu výrazné individuality,“ konstatovala výčepní z helsinské restaurace Vastarannan Kiiski. Pivo je podle ní pevně zakořeněné ve finské kultuře. „Spousta lidí zajde po práci do hospody na jedno dvě. O víkendu je to pak samozřejmě divočejší,“ doplnila.

Jedním z nejexotičtějších účastníků byl Moses Ndhlovu z Jihoafrické republiky. Prozradil, že v jeho zemi je běžné, že lidé tu pijí pivo přímo z velkých lahví. „Ze sklenic to není tak časté,“ uvedl. V České republice byl vůbec poprvé. Plzeň jej zaujala.

Do soutěže se letos přihlásilo 1500 výčepních ze 16 zemí. Plzeňští zástupci skončili v celorepublikovém kole. Celkový vítěz bude vyhlášen dnes v rámci galavečera v areálu Pražského hradu. Ještě před tím čeká soutěžící od čtrnácti hodin veřejné čepování na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Areál pivovaru je určený na predaj, momentálne ho využíva Heineken Distribúcia.

Presne dva roky uplynuli od zatvorenia rimavskosobotského pivovaru, ktorý mal v našom meste dlhoročnú tradíciu. Po tom, ako v septembri 2006 spoločnosť Heineken Slovensko ukončila výrobu piva v Rimavskej Sobote, plánuje areál pivovaru predať.

„Tak, ako sme avizovali v septembri 2006, z dlhodobejšieho hľadiska je areál určený na predaj, momentálne ho využíva naša distribučná spoločnosť Heineken Slovensko Distribúcia,“ uviedol pre Rimava.sk manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Hieneken Slovensko, Roman Krajniak. Podľa jeho slov bolo niekoľko potenciálnych záujemcov, ale so žiadnym z nich sa spoločnosť na predaji pivovaru nedohodla.

„V poslednom čase sme v areáli odinštalovali niektoré technologické časti, ktoré sa tam ešte nachádzajú,“ dodáva Krajniak. Ako ďalej uviedol, v areáli pivovaru sa nevyskytuje žiadna ekologická záťaž.

Výroba piva Gemer sa z miestneho pivovaru presunula do prevádzky v Hurbanove. „Spoločnosť Heineken Slovensko od času, keď získala Gemer, posilnila postavenie tejto značky na Slovensku. Z regionálnej urobila celonárodne dostupnú značku,“ uviedol Roman Krajniak. Pripustil však, že už pred presunom výroby do Hurbanova zaznamenávali mierny pokles predaja piva značky Gemer. „A tento trend pokračuje aj v ostatných rokoch,“ dodáva Krajniak. Zároveň sa ale vyjadril, že značka Gemer má v portfóliu spoločnosti Heineken svoje nezastupiteľné a dôležité miesto a na tomto fakte neplánuje firma nič meniť.

Zdroj: Rimava.sk

Minulé měsíce jsme s Václavem Sochorem hodnotili nejdříve hostince v okolí metropole a poté dvě desítky luxusních pražských restaurací. K Praze však nedílně patří i tradice pivnic. V následujících dvou měsících bychom se proto rádi věnovali jedné specialitě, která udává trendy v pivní kultuře posledních let. Provedeme vás po pražských minipivovarech, které tvoří vesměs atrakci, kam stojí zato zajít s přáteli, kolegy i hosty.

První zastávkou při hledání pivních speciálů vařených v domě je Pivovarský dům v Ječné ulici. Byl otevřen právě před deseti lety a za tu dobu se stal určitým měřítkem pro podobné lokály nejen v Praze. Zkušenému praktikovi i teoretikovi Aleši Dočkalovi se podařilo, že se pod jeho vedením stala restaurace průkopníkem nového přístupu k českému tradičnímu nápoji, když se snaží vzdorovat masivním kampaním velkých výrobců, kteří představují pivo jako nápoj fotbalových fandů a chlapáků, kteří si neberou servítky.

Vkusně a jednoduše

Již samotné prostředí Pivovarského domu působí vyváženě, nenavozuje asociace na staré výčepy. Vkusná, ale jednoduchá výzdoba a dominance v podobě minipivovaru a velkého baru s rozlehlou výčepní stolicí. V zadní části restaurace je pak klasické restaurační uspořádání.

I když jsem navštívil restauraci již po době obědů, všechny stoly byly obsazené, a dokonce se tvořila fronta zákazníků, kteří čekali, až se uvolní místo. To je signál, že již existuje nová klientela milovníků piva, která vyžaduje jiný standard, než se obvykle nabízí. Pro profit podniku je to určitě příjemné zjištění, ale pro obsluhu značný nápor, který však zvládá s grácií a úsměvem.

Hlavní tahák

Je jím samozřejmě pivo. Pivovarský dům nabízí minimálně osm druhů piva. Kromě ,,Štěpána", světlého a tmavého klasického českého ležáku, z pípy tečou originální speciály, jako je například pivo pšeničné, kávové, višňové, kopřivové, banánové, a jako pivo měsíce se v září čepovalo borůvkové. Celou aktuální nabídku je možné přechutnat v kaskádě decových skleniček. Na začátek jsem zvolil pivovici - destilát, který dodává pivovar Černá Hora v síle 40 procent a 50 procent.

Pohled na vkusný jídelní lístek, který má každý host k dispozici před sebou na stole, má sympatickou skladbu české klasiky i lehčích jídel. Zeleninové medailonky, brokolici s máslem, vegetariánský talíř či zeleninové rizoto s parmazánem návštěvník v restauraci, která nese v názvu pivo, asi nečeká.

Já jsem se soustředil na jídla, při jejichž přípravě nachází uplatnění právě pivo. Žampiony smažené v lehce navinulém pivním těstíčku byly výtečné a ocenil jsem, že na jídle nezbyly nepříjemné stopy po smažení. K zapití jsem si vybral třetinku pšeničného piva.

Klasika i překvapení

Pro hlavní chod jsem zvolil zvěřinové ragú na porteru s kroketami. I když jídelní lístek nabízí standard nebo lux, kdy u luxu je dvojnásobná porce masa, v tomto případě byla standardní porce o váze 150 gramů více než dostatečná. Váhal jsem při výběru piva, nejdříve jsem ochutnal višňové, které však v dané kombinaci bylo hodně aromatické, nakonec se ukázalo borůvkové jako to pravé. Jen symbolicky jsem ochutnal palačinky s pivní marmeládou a k tomu si vybral koktejl Šárčiny vnady, což je pšeničné pivo posilněné medovinou.

Dají se ochutnat i další zvláštnůstky, například i pivní sekt Šamp, ale to je na odpolední dobu pro jedince už moc. Ve vzácných volnějších chvílích je možné i vyslechnout odborný výklad přímo u varny, pro vážné zájemce je výhodnější se dohodnout předem. Celkový dojem z návštěvy Pivovarského domu je: ,,české pivo jinak".

E15 hodnotí české restauranty a hospody

Menu * * * * 1/2

Obsluha * * * * 1/2

Prostředí * * * 1/2

Sociální zařízení * * *

Ceny: vyšší standard

Celkový výsledek * * * *

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Prodat pivovar a zbavit se ho nadobro. Tak pochopili návrh zastupitelky Hany Roudnické kolegové a ruku pro něj nezvedli. Chtějí jen sjednotit jeho majetek.

Opoziční zastupitelka se ještě před tím snažila ukázat slabá místa navrhovaného převodu nemovitostí v areálu Měšťanského pivovaru z města na tuto akciovou společnost. „Měli bychom si to dobře rozmyslet,“ řekla. Pozici pivovaru na trhu by podle ní ukázalo vydání a prodej akcií. K hlasování o tomto návrhu už nedošlo. Zastupitelé se proto znovu začali jednat o převodu.

Jeho důvody popsal starosta Pavel Vondrys. „Při opravách budov si město nemůže odečíst daň z přidané hodnoty – není jejím plátcem. A nemůže uplatnit odpisy,“ uvedl.

Přitom do pivovaru bude třeba hodně investovat. Podle ředitele Měšťanského pivovaru Jaroslava Tůmy padne do technologií a objektů víc než 70 milionů korun. „Budeme to hradit z vlastních zdrojů a využijeme například dodavatelského úvěru,“ dodal.

Hana Roudnická upozornila i na úvěr takřka sedmdesát milionů korun, který si město v roce 2005 na koupi pivovaru vzalo. „Máme splaceno velmi málo. Je to třináct milionů včetně úroků,“ připomněla.

I přesto přípravu na možný převod zastupitelé schválili. „Může jít o vklad, koupi či kombinaci obojího,“ nastínil Jaroslav Tůma. Podle starosty bude nutné zohlednit i zmíněný úvěr.

Místní obyvatelé jsou k celé věci vesměs lhostejní. Jedním z nich je i Milan Kříž. „Ani vlastně nevím, o co jde,“ konstatoval.

Měšťanský pivovar

Od 1. ledna 2005 je majitelem a pronajímatelem pivovaru město a jeho nájemcem Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

Jak lidé z odstupem hodnotí odkoupení pivovaru městem?

František Karel Ladislav, Volyně:

Do hospodaření nevidím, ale přijde mi, že se od té doby zlepšila kvalita piva.

Miloš Březina, Strakonice:

Myslím, že to bylo dobře, strakonický pivovar by měl patřit městu.

Hana Štěpánová, Strakonice:

Nebylo to úplně nejlepší rozhodnutí, chuť piva je od té doby horší.

Josef Poroba, Strakonice:

Nevím, jestli to byl či nebyl dobrý krok, nicméně na chuti piva se to neprojevilo.

Jan Vondra, Strakonice:

Odkoupení mi nevadí, pivovar má vlastnit město. Strakonické pivo mi chutná.

Hana Čakrtová, Strakonice:

Pivo nepiji, ale myslím, že to byl dobrý krok, městské pivo má patřit městu.

Zdroj: Strakonický deník | Autor: Jana Štroblová | Foto: Slávka Petráková

Úspěch zaznamenal na prestižní degustační soutěži s názvem České pivo přerovský pivovar Zubr.

Ten si totiž ze soutěže odvezl hned dvě medaile. Zlatou medaili získal Zubr Gold a stříbrnou příčku obhájilo tmavé výčepní pivo Zubr Classic.

Soutěž České pivo každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladovnickým.

„Hlavním kritériem hodnocení byla nejen kvalita, chuť a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna, celkový pocit po napití a další senzorické a analytické vlastnosti. Tedy vše důležité pro konzumenta,“ uvedla sládková přerovského pivovaru Nataša Rousková.

Podle jejích slov úspěch pivovaru Zubr spočívá v tom, že pivo se zde vaří tradičním postupem, jako tomu bylo před více než sto lety. „Pivo u nás kvasí přirozeně na otevřené spilce a pozvolným dokvašováním v ležáckých sklepích získává ten správný říz,“ vysvětlila sládková pivovaru.

Na základě anonymního hodnocení jednotlivých vzorků čeští sládci a pivovarští experti v letošní soutěži České pivo 2008 udělili medaile i pivovarům Litovel a Holba, které patří i s přerovským Zubrem do společné pivovarnické skupiny.

Stříbro získalo výčepní pivo Holba Classic a bronz si vybojovaly světlý ležák Litovel Premium a nealkoholické pivo Litovel Free.

Zdroj: Hranický deník | Autor: Dagmar Rozkošná

Světlý ležák Budweiser Budvar se umístil na druhém místě v Podzimní ceně českých sládků v kategorii „světlý ležák“. Tato kategorie je již tradičně nejsilněji obsazena a letos se jí účastnilo celkem 20 značek.

Cenu českých sládků pořádá již 15 let časopis Pivní kurýr a koná se dvakrát ročně. Jarní část je určena pro malé pivovary a minipivovary, podzimní pak pro střední a velké pivovary. Letošní podzimní část Ceny českých sládků proběhla ve čtvrtek 25. září v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů, které v osmi kategoriích hodnotilo 24 českých sládků a pivovarských odborníků.

„Hodnocení bylo dvoukolové. Vzorky piva byly do jednotlivých komisí losovány, aby byla zachována maximální objektivita. Proto si ocenění velmi vážím,“ říká Ing. Aleš Dvořák, technolog Budějovického Budvaru, který byl členem jedné z porot.

Stříbro z Ceny českých sládků je již čtvrtým oceněním, které letos získalo pivo z produkce Budějovického Budvaru. V dubnu získalo světlé výčepní pivo Pardál ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“, v červnu švýcarský týdeník Sonntag udělil světlému ležáku Budweiser Budvar titul pivního mistra Evropy a na začátku září se tmavý ležák Budweiser Budvar umístil na druhém místě v kategorii „Ležák tmavý“ v rámci odborné degustace piv při žatecké Dočesné.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pozici úspěšného výrobce speciálních piv v Česku potvrdil Pivovar Svijany. Z letošního patnáctého ročníku soutěže Podzimní cena českých sládků, která se konala minulý týden v Kostelci nad Černými lesy, si jeden z nejstarších českých pivovarů odvezl hned tři první místa, konkrétně v kategoriích: Světlé speciály (Svijanský Kníže), Tmavé ležáky a speciály (Svijanská Kněžna) a Nealkoholická piva (Svijanský Vozka). Kromě toho pivovar vybojoval čtvrté místo za Svijanského Barona a jedno třetí místo za Kvasničáka. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů.

Zdroj: Deník.cz

Výsledky nejprestižnější soutěže v kvalitě piv v České republice, exkluzivně pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven potvrdily , že pivo Dačický patří k těm nejlepším u nás. Na Svatováclavské slavnosti českého piva 2008 byly vyhlášeny výsledky soutěže České pivo roku 2008 a Dačický výčepní tmavý opět bodoval. Tentokrát se umístil na třetím místě.

„Po opakovaném vítězství v letošní soutěži Česká pivní pečeť, třetím místě na budějovickém Pivu České republiky a stříbrném umístění na nedávné Dočesné v Žatci, získává naše pivo letos již čtvrté ocenění," pochlubil se vrchní sládek Jan Hejra. „S výrobou tmavých piv máme bohaté zkušenosti a nejen naši spotřebitelé, ale také odborníci to dokážou ocenit,“ dodal.

Do soutěže bylo přihlášeno 64 pivních značek v pěti kategoriích. Soutěž měla dvě kola, byla zahájena již v únoru a opakovaná hodnocení probíhala za přítomnosti notáře. Spolupořadatelem soutěže je Výzkumný ústav pivovarsko sladařský, a.s. Praha.

Vyhlášení výsledků soutěže proběhlo v hotelu HILTON Prague za přítomnosti předsedy senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Mistři výčepní reprezentující šestnáct zemí celého světa se utkají tento týden v Praze a Plzni o titul mistra světa v čepování piva Pilsner Urquell! Soutěžící budou muset projít náročnými teoretickými a praktickými zkouškami v čepování piva. Poprvé v historii soutěže se finále přesunulo z New Yorku do Česka.

Na Staroměstském náměstí vyroste futuristický kulový pavilón a pódium. Na něm bude moci sledovat výkony soutěžících i veřejnost. Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne v rámci galavečera na Pražském hradě. Soutěž je již tradičně organizována na vysoké společenské úrovni, která dokládá význam značky Pilsner Urquell pro společnost SABMiller. Výčepní z šestnácti zemí se na tři dny stanou celebritami, o jejichž pohodlí a o regulérnost soutěže se stará početný mezinárodní tým.

"Mezinárodní soutěž o titul Pilsner Urquell Master Bartender získává po celém světě stále větší renomé. Zatímco v roce 2006 se do ní přihlásilo 272 výčepních, v loňském roce to bylo již tisíc a v tomto ročníku soutěžilo přes 1500 výčepních ze 16 zemí. Finále soutěže se poprvé uskuteční v České republice a to v Plzni a v Praze. Rád bych tímto pozval všechny příznivce piva a jeho správného čepování a servírování, aby se přišli podívat ve středu odpoledne na exhibici výčepních na Staroměstském náměstí," uvádí Mike Short, generální ředitel společnosti plzeňský Prazdroj.

Vinod Giri, mezinárodní manažer značky Pilsner Urquell řekl k soutěži: "Program Pilsner Urquell Master Bartender je výbornou příležitostí pro výčepní i jejich hospody. V uplynulých třech letech jsme hledali a odměňovali výčepní z celého světa, kteří nejen vytočí hodně piva, ale mají pro Pilsner Urquell i stejné zaujetí, obětavost a hrdost, jaké měli sládci a zaměstnanci pivovaru za uplynulých více než 165 let historie tohoto piva." Vítěz letošního ročníku získá vedle prestižního ocenění i VIP cestu do New Yorku, kde se podělí o své znalosti a postupy s výčepními z newyorských hospod, kde je Pilsner Urquell na čepu.

Seznam účastníků Pilsner Urquell Master Bartender Award:

Václav Vanya – Česká republika

Mia Pesonen - Finsko

Alexander Bäckman - Švédsko

Alexander French - Dánsko

Arsenia Kaloudi – Řecko

Offer Bulka - Izrael

Birger Dedecker - Belgie

Antonio Hernández – Španělsko

Valentyna Lukyanov – Rakousko

Susanna Güntert – Německo

Dymitry Lukyanov – Bělorusko

Julien Caccia – Itálie

Dmitry Muchkin – Rusko

Lubomír Gavalier – Slovensko

Moses Brhlovu – JAR

Danny Walker – Velká Británie

Vítěz českého kola - utekl z domova, bydlel ve squatu a dnes je nejlepším výčepním

Ve stručnosti by se život Václava Vanyi dal shrnout do následující věty: Propadal ve škole, utekl z domova, prožil bouřlivé mládí, ztratil se v New Yorku a poté žil pět let ve squatu v Haagu.

Osud jej nakonec dovedl zpět do České republiky. Vrátil se k rodičům a s tátou otevřel v Kadani na severu Čech hospodu. Restaurace U Věžičky, stojící nedaleko františkánského kláštera v Kadani, je součásti franchisingového řetězce originálních švejkovských restaurantů. U piva z rukou nejlepšího českého výčepního plzeňského piva si můžete pochutnat na specialitách české kuchyně.

Václav začínal úplně od nuly, ale podařilo se mu propracovat až na špičku. Nasbíral mnoho zkušeností, aby se stal tento rok nejlepším výčepním v České republice.

Svoje mistrovství získává kritickým pozorováním kolegů a každodenní praxí za výčepem. Jeho rekordem je vyčepování 10 hl piva Pilsner Urquell na kadaňském festivalu.

Mezi jeho největší záliby patří poslech muziky. Miluje skupinu U2. Rád sleduje sport a fandí všem českým národním týmům.

Program soutěže

Úterý, 30. září

19.30 - slavnostní zahájení soutěže v pražském hotelu Josef

Středa, 1. října

8.00 - 16.30 - teoretická a praktická část soutěže v čepování, individuální rozhovory s porotou, Plzeňský pivovar, Plzeň

Čtvrtek, 2. října

14.00 - 16.00 - čepování piva na Staroměstském náměstí v Praze - otevřeno pro média a veřejnost

19.30 - galavečeře a slavnostní vyhlášení vítězů na Pražském hradě

Předešlí vítězové Pilsner Urquell Master Bartender:

2006 - Cebo Magutshwa, JAR (na druhém místě se umístil Lukáš Svoboda)

2007 - Erik Jonsson, Norsko (Jan Koreis se umístil v první desítce)

Rozhodčí soutěže

Václav Berka - Starší obchodní sládek Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj, a. s.

V pivovarnictví od roku 1980 (od počátku Pilsner Urquell)

Člen Asociace plzeňských sládků a České chemické společnosti

Autor mnoha publikací o pivovarnictví

Ryan Johnson - americký obchodní sládek, Divize mezinárodních značek pivovaru Miller

15 let se doma věnuje vaření piva, destilaci a výrobě vín

Člen americké asociace homebrewingu

Pivovarník a konzultant mnoha minipivovarů a restauračních pivovarů

Asistoval při plánování a výstavbě mnoha pivovarnických systémů a pivních receptů

Alastair Gilmour - britský autor píšící o pivu

Oceněn cenami Britského sdružení autorů píšících o pivu - Autor roku (ve čtyřech kategoriích) a Glenfiddich Food & Drink Awards - Regionální autor roku 2004 a 2007

Píše o národních a mezinárodních kuchyních a nápojích, přispěl do knih The Eyewitness Guide to World Beer (2007) a The Beer Book (2008)

Členem odborné poroty při mnoha pivních soutěžích

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Hlavné pojednávanie s bývalým konateľom Pivovaru Urpín Pavlom Č. sa dnes začalo na Okresnom súde v Banskej Bystrici.

Prokurátor Úradu špeciálnej prokuratúry ho žaluje za neodvedenie dane takmer 95 miliónov korún. Pivovarník tvrdí, že obžaloba je neobjektívna a žiada kontrolný znalecký posudok.

Uviedol, že dane platil a na súde sa nemôže brániť, lebo nemá k dispozícii účtovné doklady za inkriminované obdobie. Podľa prokurátora Pavel Č. ako konateľ spoločnosti Pivovar Urpín Slovenská Ľupča spáchal pokračujúce trestné činy neodvedenia a nezaplatenia dane a poistného v rokoch 2001 až 2003.

Neodviedol a nezaplatil takmer 95 miliónov korún, hoci na účtoch spoločnosti mal dostatok peňazí. Pivovarník neodviedol preddavky na daň z vyplatených miezd zamestnancov, daň z pridanej hodnoty z piva a cestnú daň.

Prvý raz sa senát okresného súdu zaoberal obžalobou na pivovarníka v septembri minulého roka. Vec vtedy vrátil prokurátorovi Úradu špeciálnej prokuratúry pre údajnú závažnú procesnú chybu. Prokurátor voči uzneseniu podal sťažnosť a odvolací senát Krajského súdu v Banskej Bystrici mu vyhovel. Ďalšie pojednávanie s pivovarníkom sa uskutoční koncom novembra.

Zdroj: Aktuality.sk

Jeden z nejdůležitějších sporů o ochrannou značku Budweiser pro pivo začíná: Evropský soudní dvůr zahájí v úterý slyšení ohledně stížností amerického pivovaru Anheuser-Busch, která si na registraci známky v Evropské unii dělá nárok.

Zatím neúspěšně. Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), který v unii značky registruje, totiž ochrannou známku Budweiser odmítl pro americký pivovar zapsat. Úřad vyhověl žádosti společnosti Budějovický Budvar.

"OHIM zamítl žádost o registraci ochranné značky Budweiser s odůvodněním, že tato značka už byla registrována pro Budějovický Budvar v některých členských státech EU. Anheuser-Busch proto podal proti tomuto rozhodnutí žalobu," uvedla Zuzana Trebulová z Evropského soudního dvora.

Americký pivovar, který letos v červenci koupil pivovarnický koncern InBev, vede s českobudějovickým pivovarem více než sto soudních sporů ve třiceti zemích světa.

Budějovický Budvar značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než šedesáti státech.

Hongkongské hádky

Jeden ze sporů o značku skončil letos v červenci.

Český pivovar smí v Hongkongu prodávat své výrobky pod označením Budějovický Budvar. Registraci dvou ochranných známek na logo a etiketu získal pivovar více než po deseti letech od podání přihlášky.

Anheuser-Busch napadl přihlášky Budvaru na ochranné známky u hongkongského registračního úřadu s tím, že jsou prý snadno zaměnitelné s jeho značkami Bud a Budweiser.

Vše skončilo teprve až letos, kdy americký gigant stáhl své námitky. "S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí úřad o možné zaměnitelnosti našich ochranných známek se známkami našeho konkurenta," věří si právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Privatizace ve hvězdách

Značka Budweiser, jejíž hodnota se odhaduje na 30 miliard korun, bude mít vliv i na případnou privatizaci posledního státního pivovaru v zemi.

Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci pivovaru. Ministerstvo zemědělství tak chce Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Vláda si proto nechává zpracovávat právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů.

A podle deníku Wall Street Journal by koncern InBev mohl předejít sporům o známku tím, že by českobudějovický pivovar koupil.

Připomeňte si:

Evropský soudní dvůr už v roce 2007 jeden spor o značky Budweiser a Bud posuzoval.

Soudci rozhodli, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když povolil americkému pivovaru využívat značky Budweiser pro jiné výrobky než je pivo.

Budějovický Budvar namítal, že tím utrpí pověst piva, které se pod danými názvy na trzích EU prodává a ke kterým vlastní ochrannou známku.

Americká společnost totiž hodlala používat pro označování papírenských výrobků, čisticích potřeb, oděvů, jemného pečiva a cukrovinek a soud jí toto právo potvrdil.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Najrozšírenejší sponzoring firiem v oblasti športu je priama podpora športových klubov či podujatí. Niektoré sa však orientujú aj na vybudovanie alebo podporu vlastného klubu.

Do športu vkladá peniaze na Slovensku napríklad nadnárodná spoločnosť SAB Miller, ktorá to nechápe len ako sponzoring, ale aj ako investíciu. Podporuje slovenských olympionikov, mestské futbalové či hokejové kluby alebo je prostredníctvom značky Topvar partnerom Slovenského zväzu ľadového hokeja. "Topvar je tradičná slovenská značka, obľúbená a kvalitná, taká, ako je náš hokej. Toto spojenie má pre nás význam nepochybne aj marketingový, ale zároveň i prestížny,“ uviedla hovorkyňa SAB Millera na Slovensku Drahomíra Mandíková. SAB Miller sa primárne neorientuje na podporu mladých. "Vzhľadom na to, že sme výrobcovia piva, zameriavame sa na dospelých športovcov.“ Značky ako Topvar, Šariš, Smädný mních, Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel, Gambrinus a Radegast podporujú aj kultúrne a spoločenské aktivity či festivaly. Spojenie výrobcu piva a športu však nie je automatické. Podľa Mandíkovej "každá pivná značka má svoju cieľovú skupinu, stratégiu a komunikáciu. V prípade, že práve šport oslovuje cieľovú skupinu danej značky, je určite zaujímavé využiť spojenie piva a športu.“

Heineken Slovensko podporuje šport hlavne cez značku Corgoň od roku 1999. Corgoň bol do roku 2006 partnerom hokejovej reprezentácie. Po hokeji sa objektom sponzoringu stal futbal. Prvá zmluva v roku 2003 sa uzavrela na päť rokov so sumou 88 miliónov korún, potom sa predĺžila a teraz platí až do roku 2011. "Na lokálnej úrovni dlhodobo podporujeme miestne športové kluby, hokej aj futbal. Sme dlhoročným partnerom MSK Hurbanovo, MHC Martin, ale i FC Rimavská Sobota,“ hovorí Roman Krajniak, corporate relations manager Heineken Slovensko. Táto firma sa skôr orientuje na kolektívne športy.

V športe sa angažuje napríklad aj J&T, má podiely v kluboch Sparta Praha a ŠK Slovan Bratislava. Popri nich si buduje vlastný J&T Sport Team. Do priamej podpory mladých vkladá desiatky miliónov korún. "Ak do toho zarátame aj prípravu športovísk, hýbeme sa v stovkách miliónov až miliardách,“ spresňuje hovorca Maroš Sýkora.

Zdroj: Marketér.sk | Autor: Matúš Demko

Akcionáři pivovaru InBev schválili koupi akcií svého rivala, když za akcie zaplatí 52 miliard dolarů (přibližně 884 miliard korun). Informovala o tom agentura Reuters. Až se spojení firem uskuteční, InBev se stane největší pivovarnickou skupinou na světě. Společnost se bude jmenovat Anheuser-Busch InBev.

Skupina InBev si od akvizice slibuje především posílení na americkém trhu, kde má Anheuser-Busch velmi silnou pozici.

InBev bude největší na světě

Vedení InBev uspělo až s druhou nabídkou. Nedávno nabízelo 65 dolarů za akcii, vedení Anheuser-Bush však odmítlo. Důvodem byla nízká částka. Nyní belgická skupina nabídla za akcii o pět dolarů více, s čímž už americká společnost souhlasila. Celkem se částka vyšplhá na 52 miliard dolarů.

Transakce už byla jednohlasně schválena vedením obou firem letos v létě a čekalo se na souhlas akcionářů.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Skupina InBev působí na většině světových trhů včetně našeho.

V České republice vlastní InBev pivovary Staropramen, Ostravar, Velvet a Braník, jejichž prostřednictvím má na trhu podíl přibližně 15 procent. Nejvýznamnějšími značkami pivovaru InBev jsou piva Stella Artois a Beck's.

Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Václav Voseček

Ani jihočeským pivovarům se zřejmě nevyhne nová vlna zdražení. Postupně se asi přidají k poslednímu ohlášenému zvýšení cen Plzeňského Prazdroje, který je rozhodujícím hráčem na trhu. Jen se zdráhají mluvit o tom, kdy a o kolik by mohla cena narůst.

Inflace, dražší chmel a ječmen a nebo větší výdaje za dopravu. To jsou argumenty pivovarů. „Vývoj cen na trhu sledujeme, ale máme vlastní nezávislou cenovou politiku a rozhodně nekopírujeme další výrobce. Zajímají nás především naše výrobní náklady a ty bohužel rostou,“ zdůraznil tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p., Petr Samec.

„Musíme udržovat špičkovou kvalitu našeho piva, proto musíme akceptovat ceny nejkvalitnějších surovin od našich dodavatelů,“ doplnil pro Deník Samec. Například cena žateckého chmele se letos podle Samce výrazně zvýšila – asi o jednu třetinu. „Růst výrobních nákladů budeme muset v dohledné době promítnout do cen piva. Nemohu ale sdělit, kdy k tomu dojde a jak bude zdražení velké,“ řekl Samec.

Podobně se o možném zdražení zdráhají hovořit ve druhém českobudějovickém pivovaru.

„Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za Budějovický měšťanský pivovar ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.

Prazdroj plánuje zvýšení cen od 1. listopadu. „Udělali jsme maximum, abychom udrželi růst cen na rozumné úrovni,“ uvedl k průměrnému připravovanému zvýšení cen o čtyři procenta generální ředitel firmy Mike Short.

Rozdíly mezi pivovary ale postupně rostou. „První zdražení desítky si pamatuju ze dvou korun na dvě padesát. Dneska stojí některé i přes dvacet. Jenom podle ceny se to nedá brát, ale je fakt, že už kolikrát člověk zaváhá, jestli nemá zkusit levnější konkurenci,“ komentoval postupně se rozevírající cenové nůžky na českém pivním trhu Pavel Žírek z Českých Budějovic.

U některých malých pivovarů totiž půllitr stojí až o několik korun méně, než u velkých podniků.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Historicky nejvyšší dotace je určena na projekt Chrámu chmele a piva. Budou za ni opraveny ulice, domy, vyroste rozhledna, minipivovar a další turistické atrakce.

Z Regionálního operačního programu Severozápad Evropské unie získá 211 milionů korun na projekt Chrámu chmele a piva. Ten počítá s rekonstrukcí tzv. pražského předměstí, oblasti kolem náměstí Prokopa Velkého, a jeho přeměnu na turistické centrum.

O udělení dotace se rozhodlo tento týden. Deníku to potvrdil Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jejíž výbor o dotaci pro Žatec rozhodl.

Celý projekt vyjde na 246 milionů korun, zbylou částku zaplatí město ze svého rozpočtu. Stavět by se mělo začít už v příštím roce, pracem bude pravděpodobně předcházet rozsáhlý archeologický průzkum lokality.

Projekt revitalizace pražského předměstí počítá s rekonstrukcemi řady budov, náměstí a ulic, s vybudováním regionálního informačního centra, restaurace s minipivovarem, vyhlídkovou věží s výtahem, venkovními plochami a atrakcemi pro děti i dospělé návštěvníky. Zároveň dojde k oživení zahrady kapucínského kláštera pod domovem důchodců, rozšíření Chmelařského muzea a rekonstrukci renesanční sladovny v Masarykově ulici. Návštěvník centra bude mít možnost netradičním způsobem poznat současnost i historické tradice Žatecka, a to především s ohledem na pěstování chmele a vaření piva.

Pro město projekt přinese oživení této dnes zanedbané části a jeho turistické zatraktivnění. „Není to ale jen turistický projekt. Dojde k rekonstrukci jedné pětiny historického centra města, to má samozřejmě pro Žatec obrovský význam,“ připomněl místostarosta Aleš Kassal. Město Žatec o získání dotace usilovalo už několik let. Žádalo o ni několikrát. Jednou bylo úspěšné, přiřknutá dotace ale byla příliš nízká a město ji odmítlo.

Regionální operační program Severozápad, ze kterého peníze Žatec získá, je jedním z operačních programů Evropské unie. Peníze jsou určené na regeneraci a rozvoj měst, zlepšení infrastruktury, dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém a Karlovarském kraji. Celkem je pro žadatele v tomto programu do roku 2013 připraveno zhruba 18 miliard korun.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt | Kráceno

Náchodský pivovar opět úspěšně zabodoval na jednom z nejstarších a největších pivních festivalů u nás, na Dočesné v Žatci. Součástí oslav sklizně chmele je i degustační soutěž, která je vzhledem k vysokému počtu soutěžních kategorií a počtu přihlášených vzorků rozdělena do dvou dnů. Letošní ročník se uskutečnil ve dnech 5. a 6. září 2008. Celkem se jej zúčastnilo 28 pivovarů se svými vzorky, které soutěžily v 11 kategoriích.

Primátor získal celkově 4 ocenění ve 3 kategoriích.

1. místo obhájil z loňského roku Primátor Polotmavý 13% v kategorii speciální polotmavá piva.

Ve stejné kategorii se na 3. místě umístil Primátor English Pale Ale.

V kategorii speciální světlá piva se na bronzové příčce umístil Primátor Exkluziv 16%, který je v počtu ocenění nejúspěšnější z celé řady náchodských piv. Mimo jiné v červenci letošního roku získalo toto pivo v soutěži o nejlepší piva světa udělovaná Britským odborným časopisem Beers of the World (Piva světa) v jedné ze čtyř hlavních kategorií, v kategorii ležáků, titul „Nejlepší ležák světa“.

Poslední ocenění získal Primátor Diamant v kategorii piva se sníženým obsahem cukrů, který se umístil na 3. místě.

Svým úspěšným vystoupením potvrdil pivovar svoji jedinečnou pozici Specialisty na speciály na tuzemském pivním trhu.

Zdroj: Primátor.cz

Kostelecký pivovar ožil pátým ročníkem akce zvané Kostelecké vykulení.

Již po páté mohli v pivovaru v Kostelci nad černými lesy zájemci z blízka sledovat práci dnes málo známého řemeslníka, bednáře. Plzeňský Láďa Bešťák se svými pomocníky při tradičním Kosteleckém vykulení předvedli náročnost práce s věcí jen zdánlivě jednoduchou, s dřevěným pivovarským sudem.

„To je až neuvěřitelné, co všechno musí takový bednař ovládat,“ uvažuje Jiří Rakovský z Mělníka. „Nejde jen o dřevo, oni zvládají i práci s železem, kapitola sama pro sebe je jak relativně snadno dokáží manipulovat se sudem na několik hektolitrů piva.“

Součástí vykulení sudů byly pivní slavnosti. Majitelé pivovaru sice zatím vlastní pivo nevyrábějí, ale návštevnící mohli ochutnat mnoho zajímavých druhů piva.

„Nejsme právě nakloněni velkovýrobě piva a tak udržujeme kontakty s malými výrobci,“ vysvětluje jeden z majitelů pivovaru Milan Starec. Nabízíme tak dnes na dvacet druhů nápoje z malých pivovarů a naprostou novinkou je Rampušák z pivovaru v Dobrušce.“

„Jezdíme sem pokaždé, když připravují nějakou akci“ svěřuje se Martin Janeček z Jaroměře. „Pivo je přece tradiční český nápoj a to co produkují veliké podniky je jako by sterilně stejné. V Kostelci je vždy možnost objevit a ochutnat nějakou novinku na kterou jinde jen těžko narazíte.“

K akcím v pivovaru patří bohatý nabídka občerstvení letos jí nazvali Staročeská žranice…

„Nejen chlebem a pivem živ je člověk,“ dodává další majitel Tomáš Vodochodský. „Ke každé akci připravujeme i nějaký kulturní program. Dnes jsme se zaměřili na hudební skupiny, odpoledne vystoupila místní skupina Naši Furianti, staropražské písničky představila kapela Třehusk a večerní zábava v nové pivovarské restauraci bude zasvěcena starým šlágrům, děti čeká skákací hrad, projížďky na čtyřkolkách a řada soutěží.“

Odpoledne na nádvoří přijelo dvacet historických automobilů, ctitelé staré techniky obdivovali nejen veterány, ale i historické exponáty v pivovarském muzeu, každou hodinu si mohli s výkladem projít nejzajímavější části pivovaru.

Fotografie zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Skoro 50 sládků z Česka vařilo pivo na nejrůznějších místech světa. V současné době jich působí v zahraničí minimálně 16.

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Češi vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich za hranice mi pracovalo téměř 50. Uvedl to server svetpiva.cz.

Na Filipínách vařila pivo Češka

Sládci z Česka vařili pivo i na takových místech jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Pracovali také v Japonsku, Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Na Filipínách dokázala česká zástupkyně bořit představu, že toto povolání je pouze doménou mužů. "Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů," uvedl Josef Vacl z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS).

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodal Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," uvedl Jan Veselý, ředitel ČSPAS. "To by však bylo málo – je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

Historie přípravy kvašeného nápoje z obilí je na našem území doložena archeologickými nálezy už u předslovanských kmenů. Čechové si do země znalost výroby piva přinesli s sebou a zdá se, že jako první k jeho dochucování začali používat chmel. Prvními písemnými doklady o výrobě piva v Čechách jsou tzv. klášterní nadační listiny českých panovníků z 10. a 11. století. Jedním z významných privilegií udělovaných panovníky měšťanům bylo právo várečné.

Původně každý měšťan připravoval slad a pivo sám a rovněž své pivo čepoval. Bohatší majitelé prostornějších domů zdokonalovali své pivovarské zařízení a pronajímali je k várkám tzv. nákladníkům. To byli měšťané, kteří měli sladovnu a právo vaření a výčepu piva, ale neměli pivovar. Ve středověku totiž bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení „sládek“ pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Michal Dodok