V nové varně v úterý začali vařit pivo pracovníci kácovského pivovaru, jehož historie se datuje od roku 1457.

"Z důvodu navýšení kapacity spojené s plánovaným spuštěním linky na stáčení zlatavého moku do lahví jsme varnu kompletně zrekonstruovali. Nyní jsme schopni vyrobit z jedné várky osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. Dvě varné nádoby jsme přivezli ze Švýcarska,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší.

Na rozjetí moderní technologie dohlíželi přední čeští odborníci v čele s kácovským sládkem Dušanem Krankusem, který dříve působil v pivovaru Bernard. Foto zde ... (Kutnohorský deník)

Speciálně pro vánoční trh navařily chmelový nápoj oba pivovary v regionu, tedy kutnohorský a kácovský. Milovníci zlatavého moku si tak mohou vychutnat dva čtrnáctistupňové tmavé ležáky.

„Pivo značky Lorec, který zahřeje na těle a pohladí po duši, vaříme pouze jednou ročně. Je to jakési poděkování našim zákazníkům na konci roku za to, že si oblíbili naše výrobky,“ sdělil Jan Hejra, ředitel a zároveň vrchní sládek kutnohorského pivovaru.

Tmavé pivo Lorec se na trh poprvé dostalo v roce 1978, letošní várka čítá přibližně čtyři sta hektolitrů. „Pivo jsme uvařili ještě za horkých srpnových dnů. Jako tradičně ho stáčíme do lahví i do sudů. Naši zákazníci si jej proto mohou odnést domů z obchodu, ale i vychutnat si ho ve své oblíbené hospůdce,“ doplnil Jan Hejra.

Pozadu nezůstali ani pracovníci kácovského pivovaru. „Vánočního tmavého ležáku jsme navařili dost, aby zbylo na všechny. A pokud by to stejně nestačilo, mohou se naši zákazníci v hospodách těšit na velikonoční svátky, kdy si vše zopakujeme,“ řekl dobře naladěný ředitel pivovaru v Kácově David Hořejší.

On a jeho spolupracovníci totiž před týdnem úspěšně zprovoznili novou varnu, a tak lze nyní z jedné várky vyrobit osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. (Kutnohorský deník)

Ztichlá náves, liduprázdné ulice, krajina v lehce mrazivém oparu. V Dalešicích jako by se v sobotu život zastavil. Ne tak ovšem v místním pivovaru, proslulém především pivem domácí výroby a slavným filmem Postřižiny.

Tradiční Postřižinská zabíjačka s dechovkou lákala už od rána na jitrničky mnoho mlsných hostů

Tam to od rána žilo tradiční Postřižinskou zabíjačkou.

Masné lahůdky mistra řeznického Viktora Bellovice lákaly po celý den party přátel i celé rodiny.

Výčepem se mísil cigaretový kouř s vůní vepřového, sympatická servírka a její kolega se měli co otáčet, aby obsloužili všechny nedočkavé hosty.

„Plno máme už od rána, většinou jsou to lidé odjinud, místních je jen pár,“ stačila prozradit Lenka Kristinusová a už se zase rozběhla po placu s novou várkou plných talířů.

Jídelní lístek nabízel samé speciality. Podával se ořez z vepřového kolene s křenem, pečené jelítko se zelím a bramborem i řízek ve strouhance či přírodní.

Kdo měl chuť na polévku, pro toho se hřála prdelačka nebo ovarová s kroupami.

„Jo, gulášek byl dobrý, jen ty ceny se pořád zvedají,“ zhodnotil výkon kuchařů jeden z trojice dalešických mladíků. Se svými přáteli zde dal partičku karet nad colou, prý stejně jako každý den.

Rušno odpoledne rozčísla dechová kapela Horanka. K jídlu i pití hrála melodie ryze myslivecké, člověk se rázem viděl někde na honu, které střídaly vánoční koledy.

Mnozí hosté si je pobrukovali, jiní se jen zaposlouchali do písní o Ježíškovi a Betlému. Každému, kdo s plným břichem odcházel, se ve tváři zračila spokojenost.

A sotva se u masivních stolů uvolnilo místo, už si sedali další.

I když se dalešická zabíjačka zvala Postřižinskou, člověk si v tu chvíli připadal spíše jak v jiném filmu, něžně humorných Slavnostech sněženek.

Chyběl tu jen rozvážný Rudolf Hrušínský, divoký Petr Čepek, dojemný Jaromír Hanzlík a pravý divočák se šípkovou omáčkou. (Třebíčský deník)

Potenciální německý zájemce o bílinské lázně přijel v pátek do Bíliny. Chce zachovat lázně a navíc v areálu zprovoznit pivovar.

Skupinka Němců se setkala s představiteli města a všichni jednali o možnostech, co si s lázněmi počít. Investor konzultoval své představy s vedením bílinské radnice. „Chtějí kombinaci lázní a pivovaru. Vše si prohlédli, nafotili a ještě tento týden by měli poslat vyjádření. Jejich zájem tedy rozhodně trvá,“ vysvětluje bílinský starosta Josef Horáček. Vysvětlil, že německý investor v současnosti opravuje i lázně v Náchodě a získal tak již mnoho zkušeností.

Řeč byla samozřejmě i o právní formě budoucích zprovozněných lázní. „V prvé řadě mají zájem na vytvoření akciové společnosti,“ přiblížil starosta zájmy investora, které korespondují se představami města. V každém případě má zájemce možnost vyjádřit se ke smlouvě o dlouhodobém pronájmu. Vše se teprve uvidí, až Němci pošlou svoje stanovisko. O lázně v Bílině se zajímají v posledních týdnech velmi intenzivně. Snad tedy konečně třeba jejich zájem bude novým odrazovým můstkem pro opuštěné bílinské lázně. (Teplický deník)

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již ve středověku. Dříve se pivo vařilo v domech, což ukončilo rozhodnutí městského zastupitelstva vybudovat městský pivovar.

Základní kámen pivovaru byl položen roku 1872, v roce 1935 se začala používat chráněná značka Náchodský Primátor, předchůdce současné známky. Od založení prošel pivovar mnoha změnami a rekonstrukcemi. Dnes patří mezi nejmodernější v republice. Hlavní část výroby tvoří Primátor Premium a Primátor Světlý. Oblibu má i tmavý ležák, nealkoholické pivo nebo Primátor Diamant se sníženým obsahem cukru. Nabídku doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo nebo kvašený polotmavý ležák anglického typu.

Společnost vyrábí i řadu limonád Primátor Limo. Od října začal pivovar distribuovat výrobky s novými etiketami. Ty navazují na předešlé, kvůli orientaci zákazníka bylo v jádru zachováno i barevné ladění. Změna etiket se uskutečnila po čtyřech letech.

Značka Primátor si udržuje svoji kvalitu. O tom svědčí i ocenění získaná na různých domácích a zahraničních veletrzích a soutěžích. Pivo Diamant získalo například letos titul Pivo České republiky. Dvě druhá místa získalo náchodské pivo v kategorii Nealkoholická piva a Pivo se sníženým množstvím cukrů. Nejlepší piva vyráběná v ČR byla vyhlášena na Svatováclavské slavnosti piva v Praze. Zde obhájil loňské vítězství Premium Dark. Pivovarští odborníci vybírali mezi 77 pivy vítěze v pěti kategoriích. Zisk titulu České pivo 2007 tmavého ležáku se stal stým oceněním v novodobé historii pivovaru.

Od ledna 1993 až do dneška přivezl Pivovar Náchod z různých soutěží celkem 106 ocenění, z toho 27 zahraničních. Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv u nás. Nejlépe si vedou piva Premium Dark s 23 oceněními a Exlusiv s 21 úspěchy. (Chrudimský deník)

Pivovar Steiger, a. s., nezvýši do konca tohto roku cenu svojho piva. Dokonca je reálny predpoklad, že ceny ostanú nezmenené aj v prvom štvrťroku 2008.

"Je to výsledok stabilizovanej ekonomickej situácie spoločnosti. Uplynulé tri štvrťroky pivovar ukončil s kladnými hospodárskymi výsledkami. Tržby za 9 mesiacov dosiahli 219 miliónov Sk, čo predstavuje oproti skutočnosti za rovnaké obdobie minulého roku 120-% nárast. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 66 miliónov Sk a aktíva pivovaru sú 317 miliónov Sk," informoval riaditeľ spoločnosti Jaroslav Vysloužil.

Spoločnosť za prvých deväť mesiacov tohto roka predala celkom vyše 118 000 hektolitrov piva a 15 000 hektolitrov nealkoholického nápoja Kola Loka. Nárast predaja piva a nealkonápoja oproti minulému roku je 105 %. Spoločnosť Pivovar Steiger, je aj významným distribútorom originálnych českých pív Budvar, Zubr a Litovel. (Sme)

Známá českobudějovická restaurace „Masné krámy“ má za sebou první týden provozu. Ten je možné vyhodnotit jako velmi úspěšný. V období od 5. do 11. prosince včetně, tedy během pouhých sedmi dní bylo vytočeno celkem 6 183 l piva, z toho 5 785 l kroužkovaného ležáku. Hosté vypili téměř 13 000 velkých nebo malých piv.

„Mimořádným dnem byl pátý prosinec, kdy se Masné krámy po pěti letech znovu otevřely. Hosté vypili rekordních 15 hektolitrů piva. Restaurace byla od 14 hodin až do zavírací doby neustále přeplněna. Mnoho lidí si dalo své první pivo v nových Masných krámech ve stoje,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masné krámy jsou ale nejen o pivu, ale také o dobrém jídle. Během prvních sedmi dnů bylo hostům naservírováno 3500 pokrmů. Statistikám dominuje „vepřový vrabec na tmavém ležáku s knedlíkem a se zelím“ (79,- Kč) z akční nabídky Vepřové hody, která potrvá až do Vánoc. Zájem je také o další zabíjačkové speciality, například o „zabijačkový guláš s křenem a houskovým knedlíkem“ (59,- Kč). Z nabídky stálého jídelního lístku je mezi zákazníky největší zájem o „vepřové koleno řeznického mistra“ (199,- Kč), „pečené stehno z mladé kačeny“ (128,- Kč) a „pivovarský guláš se dvěma druhy knedlíků“ (108,- Kč).

Přestože zájem hostů o návštěvu restaurace je velký, personál připravil na závěr roku několik zpestření, včetně hudebního programu. V neděli 16. prosince od 18 do 19 hodin zahraje kapela Dudlajda pásmo koled (vstup zdarma). Masné krámy budou otevřeny i během Vánoc a na Silvestra. Na Štědrý den bude otevřeno do 15 hodin. Na Silvestra bude pro veřejnost otevřeno od 10.30 do 14 hodin. Od 19 do 04 hodin na Nový rok je připraven silvestrovský program s hudbou. Vstupné v ceně 150,- Kč na osobu zahrnuje hudbu a něco slaného na stůl. Během silvestrovského večera si budou hosté vybírat jídlo a la carte ze zúženého silvestrovského jídelního lístku. Zájemci si mohou také alternativně objednat speciální silvestrovské menu o čtyřech chodech se sklenkou sektu za 650,- Kč, které zahrnuje i vstupné.

V Masných krámech je velký zájem o rezervace. Například na Štědrý den je již potvrzeno 105 rezervací a velmi obsazený je i celý předvánoční týden. Rezervace je možné objednávat na telefonu 387 201 301 nebo e-mailem na info@masne-kramy.cz. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hod, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hod a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Na Hodonínsku jsou pouze dva minipivovary, které dodávají dvěma hospodám. Skomírajícím oborem na Hodonínsku je pivovarnictví. Region, který měl ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století téměř deset pivovarů, má nyní jen dva minipivovary. Ty bojují v konkurenci velkovýrobců různými zbraněmi. „Čistou“ technologií nebo také prapodivnými příchutěmi.

„Višňové či malinové pivo si vyžádal trh. Jsou to druhy, kterým se velké pivovary nemohou věnovat,“ řekl sládek Minipivovaru Kunc z Hodonína Jaroslav Škrabal. Ovocná příchuť podle něj přilákala více žen. Speciální zázvorové pivo chutná zase především mužům. Pivovar vyrábí pěnivý mok jen pro vlastní potřebu a čepuje jej pouze v restauraci, která je součástí výroby. Kotle, kde se pivo vaří, jsou dokonce hned za barem.

Jen několik měsíců funguje druhý minipivovar okresu. Ten je o poznání menší než ten hodonínský a sídlí ve Bzenci pod tamním kopcem Kněží hora, jak se pivo také jmenuje. Domácí výrobce Radomil Paták dodává pivo zatím jen sousedům a známým a do restaurace, která sídlí přes ulici. Má ale vyšší ambice. Chystá se rozšířit výrobu a zvýšit kapacitu. Nové odběratele mu možná získají právě spokojení známí.

„Nepiji nic jiného. Pravidelně si dojíždím pro zásobu. Dělám vše pro to, abych měl i u nás hospodu, kam bych si mohl na Kněžihorské zajít,“ plánuje Miroslav Somr z Vracova.

Je možné, že dalšího pivovaru se okres Hodonín ani nedočká. Nejsou totiž kvalifikovaní pracovníci. Své o tom ví Bohumil Žandovský, který v devadesátých letech koupil budovu bývalého pivovaru v Kyjově.

„Původně jsem ji kupoval, abych tam obnovil výrobu. Ta tam skončila v šedesátých letech minulého století. Ale kromě jiných problémů jsem narazil na to, že v regionu nejsou lidé, kteří mají s touto výrobou zkušenosti,“ řekl Žandovský. (Hodonínský deník)

Milovníci speciálních hořkých piv si před Vánocemi přijdou na své. Dvě zcela nová, výrazně hořká speciální piva připravil pro předvánoční trh pivovar Louny, který patří do skupiny Drinks Union. „V obou případech jde o výjimečně hořká speciální piva. Prvním je hořký speciál Louny 13°, druhým pak extra hořký speciál Louny 16°,“ řekl ředitel pivovaru Louny Daniel Urban. Podobně silná piva se podle historika pod značkou Louny ještě nikdy neprodávala.

Pivo se na předvánočním trhu objeví jen v omezeném množství. „Pivo je uvařené z nejkvalitnějšího chmele pocházejícího z lounské chmelařské oblasti. Oba hořké speciály jsou uvařené již od července letošního roku. V ležáckých sklepích pak zrály téměř 120 dní,“ uvedl ředitel pivovaru Louny.

Dodal, že na trhu se objeví po 150 hektolitrech každého typu hořkého speciálu. „Chtěli jsme dát lidem, kteří mají rádi pivo Louny, něco navíc, aby si mohli vychutnat skutečně kvalitní pivo. Hořké speciály budou čepovat vybrané restaurace na Lounsku, Chomutovsku a Mostecku,“ doplnila marketingová manažerka značky Louny Daniela Klančíková. Podle ní společnost Drinks Union uvažuje o tom, že pokud by se piva osvědčila, mohla by se na trhu objevovat pravidelně. „Vše záleží na tom, jak našim zákazníkům zachutnají. Věříme ale, že na takto výjimečných pivech si milovníci piva Louny skutečně pochutnají,“ uvedla. Dodala, že pivovar připravil pro sváteční chvíle ještě novoroční polotmavý Lounský ležák.

Podle historika pivovarnictví Petra Žižkovského značka Louny podobně silná piva nikdy neměla. „Podle dochovaných záznamů bylo nejsilnějším pivem lounská 12°, kterou vaří pivovar i dnes ovšem pod názvem Louny – světlý ležák,“ uvedl historik.

Hořké speciály Louny nejsou jedinými předvánočními výjimečnostmi pivovarů skupiny Drinks Union. „Pro vánoční trh jsme připravili také speciální polotmavý sváteční Březňák jedenáct. Na německý trh pak putuje nejsilnější pivo v historii pivovarů Drinks Union, 21stupňový Březňák DOPPEL-DOPPEL Bock,“ uvedl hlavní technolog skupiny Ondřej Koucký. (Ústecko24)

Bratislavský Stein, druhý najstarší slovenský pivovar, už nevarí pivo. Poslednú novembrovú várku rozvezú odberateľom do konca tohto roku. Značka Stein však z trhu neodíde.

Pivovar, ktorý na jar roku 2007 kúpila luxemburská finančná spoločnosť Orco Property Group, potom zbúrajú. Značka Stein však z trhu neodíde. Bude sa ďalej vyrábať v réžii moravskej pivovarníckej skupiny PMS Přerov, ktorá na Slovensku prevádzkuje pivovar Steiger Vyhne. Vyplýva to z dohody o porozumení, ktorú na sklonku novembra podpísali zástupcovia Orco s dlhodobým strategickým zahraničným partnerom, záujmy ktorého v pivovarníctve zastupuje PMS Přerov.

Zahraničný partner sa v zmluve zaviazal, že zaručí pokračovanie výroby piva a ďalší rozvoj značky Stein. Zdroj Pravdy potvrdil, že sudové pivo Stein by sa malo vyrábať v niektorom z moravských pivovarov skupiny PMS, a to buď v Přerove, Litovli alebo Hanušovciach. Steiger Vyhne by zasa zabezpečil výrobu fľaškového Steinu. Vyhniansky Steiger, ako aj bratislavský Stein patria do kategórie tzv. malých pivovarov. Tie odvádzajú štátu za pivo nižšiu spotrebnú daň. Pri desiatke je to za jeden hektoliter 370 korún, oproti 500 korunám, ktoré platia veľké pivovary.

Presunom výroby piva Stein do vyhnianskeho Steigra by sa podľa informácií Pravdy nemala zvýšiť výroba nad hranicu 200-tisíc hektolitrov piva. Tá je totiž podmienkou na uplatnenie nižšej spotrebnej dane.

Steiger v roku 2006 vyrobil 165-tisíc hektolitrov piva a jeho celkový trhový podiel dosiahol 4,3 percenta. Stein dodal na trh 143-tisíc hektolitrov pri trhovom podiele 3,8 percenta. Skupina PMS Přerov získala spolu so značnou Stein aj prístup do zhruba 400 krčiem a výčapov, ktoré v Bratislave, na Záhorí a južnom Slovensku zásoboval pivom bratislavský Stein.

Zhruba po dvoch až troch rokoch od zbúrania starého pivovaru by sa výroba piva Stein mala vrátiť do Bratislavy. Developerská skupina Orco Property Group totiž plánuje postaviť malý pivovar s reštauráciou. Varil by sa v ňom podľa pôvodnej receptúry bratislavský Stein.

Malý pivovar s predpokladanou ročnou výrobou 5- až 10-tisíc hektolitrov by bol súčasťou nového multifunkčného obchodno-obytného komplexu Stein.

Pravde túto informáciu potvrdil obchodný riaditeľ spoločnosti Stein Dušan Pfeifer. Viac ako 130-ročná tradícia výroby piva v Bratislave by tak zostala zachovaná. (Tvoje peniaze)

Od včerejšího dne má také Jindřichův Hradec své vlastní pivo. Jedná se o kvalitní jedenáctistupňový ležák, který pro město vyrábí rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Jediné místo, kde se dá tato specialita zakoupit, je prodejna firmy Fruko v Komenského ulici.

Server Patria.cz na svých stránkách přinesl informaci o tom, že zájem získat veřejnou zakázku na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost mají celkem tři firmy. Podle oznámeného scénáře chce současná vláda nejprve národní podnik převést na akciovou společnost a poté prodat strategickému zájemci. Ve hře není ale jen hodnota samotného podniku, jde také o sérii známkoprávních sporů s americkým pivovarem Anheuser Busch. Odpůrci transformace Budvaru totiž poukazují na to, že by americký pivovar mohl svého tradičního konkurenta koupí zlikvidovat. (Kurzy.cz)

Pivní labužníci se mohou těšit na dárek k Vánocům, i když ho vzhledem ke zdržení závěrečných řemeslnických prací nejspíš dostanou až v lednu. Naproti radnici v pražských Nuslích, pár ulic od chátrající budovy bývalého nuselského pivovaru, z jehož varny zavoněl slad a chmel naposled v roce 1960, čeká na kolaudaci minipivovar s názvem Bašta - sousedský pivovárek u Bansethů.

Vladimír Bašta, provozovatel staropražské restaurace U Bansethů, ho umístil hned vedle svého kmenového podniku. Sám si libuje v pivech vařených tradičním způsobem. Zároveň už prý delší dobu pozoruje vzrůstající zájem pivomilné veřejnosti o pestřejší chuťové spektrum v nabídce oblíbeného nápoje.

V půli letošního roku přešel Bašta od slov k činům - u pivovarníka a technologa Josefa Krýsla z Plzně objednal zařízení pivovaru, včetně receptur k vaření, a do varny povolal mladého sládka Jana Kroužka. Ten své první praktické zkušenosti po vyučení nasbíral v restauračním pivovaru Berounský medvěd. V Nuslích zatím pouze "vyvařuje pánve" - regulérní chmelovar lze spustit až po kolaudaci.

Vlajkovým pivem bude polotmavý dvanáctistupňový ležák. Ze sousedních píp poteče do originálních půllitrů světlý vícestupňový speciál, tmavé pivo mnichovského typu a svrchně kvašené pšeničné pivo. Navíc se počítá i se svátečními pivy k nejrůznějším příležitostem.

Vedle prvotřídního českého chmele bude mít sládek při vaření k dispozici plzeňský slad, karamelový slad, pšeničný slad a na tmavé pivo slad mnichovský. Fermentaci obstarají pivní kvasnice z Pivovarského dvora v Plzni-Černicích a z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Lípové ulici v Praze.

Na jednom ze stolů v lokále se kupí prozatím prázdné patentní sklenice. "V nich dostane návštěvník na stůl podle svého přání buď utopence, uleželé tvarůžky nebo škvarky se sádlem. K tomu prkénko, příbor, chleba a cibuli - a ať se s tím sám porve...," říká s úsměvem Vladimír Bašta. Jídelníček nabídne i teplá jídla, včetně pivovarského guláše.

K pivovaru U Fleků, který byl dlouhá desetiletí jediným zástupcem restauračních pivovarů v Praze, přibylo v hlavním městě za necelé dvě dekády pět adres. Novoměstský pivovar, Klášterní pivovar Strahov a minipivovar U Medvídků se orientují spíš na zahraniční klientelu. Tuzemští milovníci nevšedních piv si oblíbili Pivovarský dům a Pivovar U Bulovky Františka Richtra.

Interiér pivovárku Bašta, připravovaný jídelníček i ceny naznačují, že provozovatel by rád oslovil spíše zdejší příznivce autentické chmeloviny, nefiltrované a nepasterované. Vladimír Bašta přísahá, že podnik chce každopádně dostát svému přídomku "sousedský pivovárek". "Když sem zabloudí turista, rádi ho uvítáme, ale jinak jsme tu pro místní kumpány," říká. Foto zde ... (České noviny)

Výjimečnou chuť a kvalitu světlého ležáku Budweiser Budvar ocenili čtenáři časopisu Pivní kurýr, kteří toto pivo letos opět zvolili „Pivem roku“ v hlavní kategorii ležáků. V celoročním hlasování čtenářů získal světlý ležák z Budějovického Budvaru nejvíce bodů. Ocenění „Pivo roku“ získal Budweiser Budvar již po jedenácté v sedmnáctileté historii ankety a po deváté v řadě za sebou.

„Vítězství v anketě čtenářů Pivního kurýru si velmi ceníme. Je pro nás důležité hlavně to, že o pořadí rozhodují sami konzumenti a nikoliv jen úzký okruh odborníků. Přízeň čtenářů Pivního kurýru je ještě cennější tím, že je dlouhodobá. Budweiser Budvar tak byl zvolen Pivem roku již po jedenácté,“ uvedl k ocenění Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Titul „Pivo roku“ je čtvrtým významným oceněním, které letos získaly ležáky z Budějovického Budvaru. Velmi úspěšný byl tmavý ležák Budweiser Budvar, který získal dokonce tři ocenění. Ve Velké Británii obdržel tmavý ležák prestižní titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v soutěži pořádané časopisem „Beers of the World“. V České republice získal od Sdružení přátel piva druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ a v rámci „Odborné degustace piv“ při Žatecké Dočesné 2007 se umístil také na druhém místě v kategorii „Ležák tmavý“.

U světlého ležáku Budweiser Budvar oceňují milovníci piva především jeho lahodnou chuť a zlatožlutou barvu, které jsou výsledkem pečlivého výběru přírodních surovin a dodržování tradičních výrobních postupů, zvláště dodržování doby zrání 90 dní. Při výrobě ležáku Budweiser Budvar používají sládci výhradně hlávkový žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkkou vodu čerpanou z vlastních, více než 300 m hlubokých artéských studní. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Jen pár set metrů od Plzeňského Prazdroje vyroste nový soukromý minipivovar. Pivo se začne vařit v takzvaném Lautensackovském domě, tedy v ještě nedávno zcela zpustlé památce u parkoviště Rychtářka poblíž centra města.

Vlastníkem stavby i investorem je firma Acreal – nemovitosti plzeňské podnikatelky Blanky Houserové. „Pro začátek počítáme s ročním výstavem tisíc hektolitrů, do budoucna se produkce možná zvýší,“ řekl Právu Norbert Plch, který pomáhá s realizací tohoto projektu. Zdejší pivo ponese název Lotr a půjde o polotmavý čtrnáctistupňový nepasterizovaný ležák. „Bude vznikat klasickým způsobem spodním kvašením,“ podotkl Plch.

Lotr přichází

Lotr bude určený výlučně pro potřeby zdejší restaurace a pivnice s celkovou kapacitou kolem sto osmdesáti lidí. Podnik, jehož součástí bude i cukrárna a šest apartmánů s 24 lůžky, zahájí provoz do dubna. „Technologie je nakoupená, varna bude zároveň jednou ze zdejších atrakcí,“ doplnil Plch. Osm pětihektolitrových dřevěných sudů čeká na vysmolení.

Kromě příznivců pěnivého moku jásají především památkáři. Klasicistní stavba z konce 18. st. totiž byla ještě před pěti lety v dezolátním stavu. „Už na ni byl vydaný havarijní výměr,“ připomněl Petr Marovič, vedoucí památkového odboru plzeňského magistrátu. Teď končí komplexní rekonstrukce, podle Plcha za zhruba 50 miliónů korun. „Přišla za minutu dvanáct, a pokud se zde začne vařit pivo, tak je to velmi dobře,“ dodal Marovič.

Sedmý v kraji

Minipivovar v Lautensackovském domě bude první v centru města, třetí svého druhu v Plzni a sedmý v kraji. V západočeské metropoli se již šest let vaří pivo v restauraci U rytíře Lochoty, k níž letos přibyl Pivovarský dvůr ve čtvrti Černice. Mimo Plzeň jsou podobné provozy ještě v Dobřanech, Koutu na Šumavě, v Železné Rudě a nejnověji také ve Stříbře. (Právo)

Pomozte Pivovarskému muzeu prohlídkou rodinných alb

Pivovarské muzeum v Plzni prosí veřejnost o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu. Uvítá libovolné fotografie hospod, sezónních kiosků či regálů s pivem v obchodech, pořízené zejména během uplynulého století. Odměnou je volný vstup do muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií navíc čeká celodenní zážitek v pivovaru v podobě exkluzivního kurzu Pivního znalce.

Pivovarské muzeum dokumentuje historii piva od jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Toto jediné odborné pracoviště svého druhu v ČR již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. „Historickou dobou se už stává i druhá polovina 20. století, ovšem z tohoto období máme zatím velmi málo obrazových materiálů, které zachycují tehdejší pivní kulturu – interiéry a exteriéry hospod, kiosků či regálů s pivem v samoobsluhách,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea.

Například i relativně mladé fotografie „socialistických“ hospod budou jednou staré. Pokud je nikdo dokumentačně nepodchytí, mohou se stát anonymním balastem, protože už nebude nikdo, kdo by k nim dokázal říci, co představují. „Proto nyní hledáme tyto fotografie, aby jako nic neříkající a nepotřebné neskončily třeba ve sběru. Tím by se nenávratně ztratily pro nás cenné historické dokumenty. Přitom věříme, že v zásuvkách a rodinných albech se jich najde celá řada,“ dodává Jiří Hána.

Fotografie lze doručit osobně nebo poštou do Pivovarského muzea, Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň, a to až do konce února 2008. Nejlépe originály, pokud možno se jménem autora fotografie a kontaktem, dále popisem fotografovaného místa a rokem pořízení.

Autoři či poskytovatelé všech fotografií z řad veřejnosti budou odměněni volným vstupem do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Pro dárce tří nejlepších fotografií je navíc připraven celodenní zážitek v pivovaru, kdy absolvují exkluzivní kurs tzv. Pivního znalce (Beer Conoisseur) pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

V čem se v Plzni vařilo pivo před více než půlstoletím, mohou od čtvrtka vidět návštěvníci plzeňského pivovaru. V rámci turistických prohlídek se totiž zpřístupnila stará varna z přelomu 20. a 30. let minulého století. Její restaurování a stavební úpravy trvaly skoro rok a skončily v listopadu. Pivovar za práce zaplatil skoro šest milionů korun.

Stará varna se během výroby několikrát přestavovala a opravovala. Definitivně přestala fungovat až v roce 2003. Od té doby ale výrazně zchátrala. Vrátit kouzlo 30. let mohl jen zkušený restaurátor technických památek. Pivovar vybral brněnského odborníka Tomáše Flimela. Ten viděl poprvé svoje dílo doplněné i stavebními pracemi až dnes (7. 12.).

„Naše práce na kovových částech varny skončila v dubnu. Pracovali jsme na tom v pěti až sedmi lidech čtyři měsíce, a to včetně sobot a někdy nedělí. Bylo to velmi náročné,“ uvedl včera Flimel. Podle něj se věci, které šly demontovat, odvážely do dílen v Brně a na pevno ukotvené předměty se upravovaly na místě. „Mezi Plzní a Brnem jsme za tu dobu jeli asi 40krát a to vždy dvěma až třemi auty,“ vzpomíná Flimel.

K nejtěžším úkolům prý patřilo povolit přepouštěcí kohouty u rmutovacích kádí a přidělat na měděné klobouky kádí nová dvířka. „Zhruba v 70. nebo 80. letech někdo osadil dvířka na kádích plastovými úchyty. Ty tam nemohly zůstat. Musely se udělat nové kladkové šoupačky z kovu. Klobouky byly ale obouchané a každý měl jiný tvar, takže se musely na každý klobouk zvlášť vyměřovat,“ popisoval úskalí Flimel s tím, že na varně je šest souprav po jedné varné a jedné rmutovací kádi.

Dále se restaurovala korýtka s přepouštěcími kohoutky a různé měděné spoje. Podle restaurátorovy manželky Bohumily Flimelové se jednalo o jednu z náročnějších zakázek jejich dílny. Mnohem obtížnější prý ale bylo restaurovat pivovar v Dalešicích, kde se natáčel film Potsřižiny. „Tamní varna byla ještě starší a v mnohem horším stavu. Plno věcí se tam muselo dovézt odjinud nebo nově vyrobit,“ vzpomíná Flimelová na první zkušenost s pivovarem.

Manželé také například restaurovali známou výtahovou kancelář Tomáše Bati ve Zlíně a některé exempláře Národního technického muzea.

I stavebně dokončenou varnou byli mile překvapeni. „Při restaurování jsme vycházeli až ze 70 let starých fotografií a musím říci, že i po stavební stránce se podařilo prostor přiblížit původnímu stavu,“ dodal restaurátor.

Varna se stala společně s expozicí surovin novou částí turistické trasy pivovarem. „Projít celou trasu teď trvá zhruba hodinu a půl,“ říká manažer technických služeb pivovaru Vladimír Burian. Do turistické trasy dále patří návštěvnické centrum, hala slávy, sklepy, nová varna, nová plnírna lahví a plechovek a v rámci právě probíhajících speciálních prohlídek ´Znáte svou Plzeň?´ jsou veřejnosti mimořádně k nahlédnutí i interiéry pivovarská věže. Fotogalerie zde ... (Plzeňský deník)

Vodárenská věž v Plzeňském Prazdroji, která zásobovala vodou pivovar po většinu 20. století, právě slaví 100. výročí. Stavbou ve stylu holandských větrných mlýnů pivovar reagoval na rostoucí oblibu piva Pilsner Urquell ve světě, kdy bylo potřeba zajistit dostatečný přísun vody do rozšiřující se výroby. Vodárenská věž se objevila letos na podzim také na poštovní známce v rámci edice „Technické památky“.

Na začátku 20. století prudce rostl zájem o plzeňské pivo, a proto bylo nutné zajistit pivovaru dostatečné množství vody pro výrobu. Tehdejší šéfinženýr závodu František Spalek byl pověřen projektem stavby vodárenské věže. Spalek vykonal studijní cestu po německých průmyslových závodech, kde hledal pro projekt inspiraci. Jako místo stavby byl zvolen nejvýše položený bod v areálu pivovaru, bývalý plzeňský popravčí vrch, kde kdysi skončil svou životní cestu i Jan Sladký-Kozina. Stavba probíhala v letech 1901 – 1907 a nová věž byla zkolaudována čtyři dny před Štědrým večerem 20. prosince 1907.

U příležitosti letošního kulatého výročí bude věž dnes večer slavnostně nasvícena. Plzeňané i návštěvníci se budou moci kochat nočním pohledem na architektonickou dominantu pivovaru až do konce února. Světla ozáří špičku věže, její trup i ochoz, takže rozsvícená věž by měla být vidět z celé Plzně. Navrhnout a umístit osvětlení na technickou památku jako je vodárenská věž bylo velkou výzvou pro plzeňskou firmu Ateliér Maur. „Na kompletní osvětlení věže jsme použili celkem 2831 žárovek a přes dva kilometry kabelů,“ říká Dušan Kokaisl z Ateliéru Maur.

„Pro návštěvníky pivovaru jsme připravili možnost vstoupit do věže a prohlédnout si tuto architektonickou památku zevnitř.,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka turistiky a historického dědictví Plzeňského Prazdroje a dodává: “Pivovar užíval věž až do listopadu 2005 a za celou dobu nikdy nevypověděla služby. Prošla pouze dvěma rekonstrukcemi v letech 1960-63 a 1987-91.“

Věž má výšku 50 metrů, Z vrcholu shlíží již od jejího dokončení na pivovar korouhev v podobě sochy Gambrina. Stěny věže mají u země průměr 2,67 metru. V kopuli jsou dvě nádrže: ta větší s objemem 5530 hl je určena na varnou vodu přiváděnou z podzemních vrtů na Roudné, ta menší má objem 2540 hl a využívala se pro říční užitkovou vodu.Dříve stačilo toto množství vody na uvaření cca 700 hl piva, na konci roku 2005, kdy se věž zavírala, bylo možné díky úsporám ve výrobě uvařit ze stejného objěmu více než 2000 hl piva.

Vodárenská věž plzeňského pivovaru se dočkala dárku ke stému výročí již začátkem října. V rámci edice Technické památky byla vytištěna poštovní známka v hodnotě 18 korun s rytinou věže od výtvarníků Jana Kavana a Václav Fajta. Foto 1 2 3 (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Bratislavskú značku preberajú Moravskoslezské pivovary Přerov, ktoré ovládajú i vyhniansky Steiger. Veľkovýroba piva Stein v širšom centre Bratislavy definitívne končí. Luxemburská developerská spoločnosť Orco Property Group, ktorá dávnejšie kúpila budovy i pozemok pivovaru na výstavbu nového komplexu s kanceláriami a bytmi, pre značku Stein našla nového majiteľa.

Obchodný riaditeľ pôvodného vlastníka pivovaru – firmy Stein Beverages – Dušan Pfeifer potvrdil informácie Pravdy, že podnik preberajú Moravskoslezské pivovary Přerov. Spolu so zatiaľ nespresnenou zahraničnou investičnou skupinou.

Podľa informácií TRENDU má byť týmto zahraničným partnerom britská firma Endemit. Spolu s ňou Moravskoslezské pivovary prevzali vlani iný slovenský pivovar – Steiger Vyhne.

Možno tak očakávať, že sa pri Steine zopakuje ten istý model ako pri Steigeri: Endemit zafinancuje kúpu Steinu, a o prevádzku sa bude starať česká pivovarnícka spoločnosť.

Posledné pivo Stein sa v starých bratislavských priestoroch uvarilo minulý mesiac. Českí pivári chcú v produkcii pokračovať tak, že fľaškový Stein bude prevažne vyrábať Steiger a sudový jeden z moravských závodov.

No malá produkcia sa udrží aj na starom mieste. Nový investor si od Orco vyrokoval, že v malom objeme sa bude môcť Stein variť aj v mini pivovare priamo v novovybudovanom kancelársko-bytovom komplexe. Jeho súčasťou bude aj reštaurácia s výčapom. (Etrend)

Frontu jako na banány z dob totality včera zažilo krajské město. Přesně ve dvě hodiny odpoledne se po pěti letech otevřely dveře historické pivnice Masné krámy. Dav nedočkavých vletěl dovnitř jako torpédo.

Rekonstrukce pivnice se vlekla vinou sporů mezi spolumajiteli. Největším podílníkem je město, které také zorganizovalo přestavbu za třicet milionů korun. Restauraci provozuje Budějovický Budvar.

„Moc se mi interiér líbí. Je modernější než dřív, ale když člověk vejde do dveří, je pořád v Masných krámech,“ hodnotil poslední vedoucí původní pivnice před přestavbou František Vlček.

V září 2002 odtud odcházel Vlček se svou firmou VELFA těžce zklamaný, včera měl dobrou náladu. Hospodu tehdy zavřel hygienik. „Také jsme plánovali rekonstrukci. Určitě by dřív stála míň,“ poznamenal.

Rekonstrukce prošla v rekordním čase, hlavní stavební úpravy začaly až v září. Postavila se nová kuchyň a znovu vyštukoval a zařídil interiér včetně podlah.

„Zvítězil zdravý rozum,“ poznamenal včera ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, který byl u zahájení od 11 hodin, kdy měli do útrob vstup pozvaní čestní hosté.

Budějovický Budvar chce podle Bočka využít pivnici jako propagaci národního podniku. Kromě toho, že zde povede gastronomii, tu bude nabízet suvenýry a reklamní předměty. U pípy, která vydala první litry kroužkovaného ležáku, si včera ťukali s půllitry ředitelé firem a politici. Pivo si zkoušela točit i náměstkyně primátora Ivana Popelová.

„Pivnice je perfektní, originální, čistá, dobře zařízená,“ chválil odborník na gastronomii Petr Stupka.

Masné krámy mají po úpravě 178 míst pro hosty. Změnila se dodávka piva, k výčepu je přiváděné ze čtyř tanků, na které návštěvníci vidí.

Se včerejším otevřením přivalil dav do pivnice i první turisty. „O jejich otevření jsem se dověděl před týdnem. Vzal jsem si volno a přijel i s manželkou a švagrem,“ uvedl Johann Prügl z rakouského Ulrichsbergu.

Ceny točeného piva kroužkovaný ležák 29, tmavý ležák 29, výčepní desítka 29 Kč. (MF Dnes)