Kolem prodeje pivovaru se bohužel objevují nepříjemné tahanice mezi zastupiteli a ty jsou často ke škodě celé věci. Například pře o tom, že zastupitelé nevěděli včas o zájmu pivovaru Holba, který nabízí více než původní zájemce LIF. Nabídka pivovaru Holba ale přišla v první fázi pouze jako dopis, nebyla podrobněji konkretizovaná. To se stalo až později, ale ani při nedávném rozšířeném jednání rady města o nabídkách na koupi pivovaru, kde už se sešlo více nabídek, nebyla nabídka pivovaru tak podrobná jako od společnosti LIF. Ta předložila podrobnou nabídku, dokonce včetně návrhu smluv. To ale neznamená, že by měl mít některý zájemce menší šance. Nakonec zastupitelstvo bude na podzim posuzovat všechny vážné nabídky. A bude muset rozhodnout. Netroufám si vůbec odhadnout, jak to nakonec dopadne. Buď se pivovar prodá, nebo ne. Nechci říci, že mi je jedno, jak to dopadne, ale já osobně jsem připraven na obě varianty. I na tu, že pokud zastupitelé s prodejem pivovaru nebudou souhlasit, nebude už město v tomto volebním období o prodeji pivovaru jednat.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel náchodského pivovaru

Nejmenší chmelnička světa přímo na náměstí vedle historické radnice symbolizuje význam chmele pro Žatec. „Zelené zlato“ se na Žatecku pěstuje tisíc let a prokazatelně déle než sedm století, jak dokazují středověké listiny, se ve městě vaří pivo.

Kdo má pivo rád, nesmí si nechat ujít návštěvu Žateckého pivovaru. Tam se při prohlídce dozví a na vlastní oči uvidí, jak se pivo vaří. „Máme dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ slibuje průvodce pivovarem.

Návštěvník se však musí připravit na teplotní šoky. I v parném létě jsou totiž v pivovarských sklepeních pouhé dva stupně Celsia. Zato ve varně u čtyř naleštěných měděných kádí je pochopitelně horko jako v předpeklí.

Žatecký pivovar, který patří k menším výrobcům piva v Česku, se pyšní tradičním postupem. „To znamená, že vaříme z klasických surovin, jen z vody, sladu a chmele. A potom pivo zraje v otevřených spilkách několik dní a dlouhodobě dozrává v tancích,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivo se z varny přes usazovací káď a spilku dostává až do sklepů samospádem. Pivovar totiž stojí ve svahu, kde před tisícovkou let stával přemyslovský hrad. Až na konci 18. století si žatečtí měšťané na jeho místě postavili nový pivovar. Kromě pivovaru stojí rozhodně za návštěvu také Chmelařské muzeum. V bývalém skladu a sušárně chmele vybudovali žatečtí chmelaři největší muzeum svého druhu na světě.

Unikátní lis a pražce „Jsou tu unikátní věci, jako třeba balotový lis z roku 1890. Nebo železniční pražce, kterými se dříve chmelnice kotvily,“ zve na návštěvu manažer Chmelařského muzea Vladimír Valeš.

Novinkou od letošní sezony je možnost degustace tří druhů piva. Pokud návštěvníci splní malý test v ochutnávání, dostanou glejt, že jsou mistrem chuti.

Procházka Žatcem je vůbec plná odkazů na chmelařskou a pivovarnickou tradici. Muzeum stojí na náměstí, kde mají všechny budovy chmelařský původ. Proto také město usiluje o zařazení mezi technické památky UNESCO.

Na Kruhovém náměstí zase leží obrovský sud a sto metrů od něj stojí renesanční sladovna, která čeká na opravu.

Chmel nechybí ani v Regionálním muzeu K. A. Polánka, které si jinak zakládá na vlastních archeologických nálezech. Jednou z expozic je Kabinet chmelových známek, tedy ukázka žetonů, jež dostávali česáči v dobách, kdy se ještě chmel česal ručně.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Na berounském okrese fungovalo v minulosti kolem dvaceti minipivovarů. Dnes pivo vyrábí pouze Berounský medvěd

Moderní pivovarnictví v Berouně počalo rokem 1871, tradice vaření piva je však spojena již se založením města. Na Berounsku bylo registrováno kolem dvaceti minipivovarů, dnes je jediným fungujícím Rodinný pivovar Berounský medvěd, který za svůj provoz vděčí Václavu Mayerovi, majiteli pivovaru.

Jak se zrodil nápad vybudovat v Berouně pivovar a jaký máte k pivovarnictví vztah?

I když jsem původně z úplně jiného oboru, pivovarnictví mě vždycky lákalo a kolem roku 1991 jsem se o to začal více zajímat. Se svým kamarádem, který je dnes sládkem, jsme na začátku dokonce sami zkoušeli vařit pivo v hrnci… Na ty doby mám velice hezké vzpomínky. V podstatě jsem byl vždycky pivovarským fandou.

Vyrábíte jedenácti a třináctistupňové nefiltrované pivo. Jaký je rozdíl oproti filtrovaným pivům?

Produkujeme jen nefiltrované pivo, které se od ostatních značek liší chutí i složením. Když se napijete nefiltrovaného piva, působí takovou příjemnou sytou chutí. Když naši prapředci říkávali, že je pivo tekutý chléb, bylo na tom leccos pravdy.

Častá otázka žen: Prý se po pivu tloustne. Je to mýtus nebo pravda?

Sám na sobě jsem si vyzkoušel, jak to doopravdy je. Pivo totiž obsahuje velké množství vitamínu B, který je sice velice prospěšný našemu organismu, ale jeho vedlejším účinkem je, že dostanete chuť k jídlu. Netloustnete tedy po pivu, ale po tom, co si k tomuto nápoji přikusujete. Samozřejmě pivo určitou energetickou hodnotu má, ale abyste ztloustli, museli byste pivo pít ve velkém množství.

Jaké máte plány s pivovarem do budoucna? Máme očekávat nějaké novinky?

Víte, já jsem takovým jakoby patriotem. Tak jako jsem v Berouně jsem obnovil značku Berounského medvěda, mám nyní myšlenky o obnovení tradice vaření piva v suchomastském pivovaru, kde momentálně funguje jen sladovna. Rád bych v budoucnu pojmenoval jedno pivo po panu Marešovi, bývalém majiteli pivovaru v Suchomastech.

Budete se i nadále věnovat výrobě pouze piva? Nepřemýšlíte i o něčem jiném?

Je pravda, že mám teď takový nápad založení likérky, kde bychom vyráběli vlastní likéry. Už máme vyzkoušených přibližně pět druhů nových likérů a myslím, že by to za pokus jistě stálo.

Video zde...

Zdroj: Berounský deník.cz | Autor: Dagmar Kratochvílová

Pivovarská restaurace, pivnice a také minipivovar, kde by návštěvníci mohli sledovat ukázky výroby piva, by měly začít v roce 2009 vznikat v areálu znojemského pivovaru Hostan. Počítá s tím revitalizační plán majitelů.

Svoji tvář by měl změnit i znojemský hrad. Má zde vzniknout zázemí pro pořádání konferencí a různých setkání ve Znojmě. V objektu pivovaru by měl vzniknout i prostor pro ubytování.

"Počítá se i s umístěním expozice o pivovarské historii. Dobová architektura budovy a celý kolorit stavby jsou k tomu ideální," řekla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Změna by se ale měla týkat jen části areálu. "Nejedná se o přebudování stávajícího pivovaru, ale o rekonstrukci a nové zprovoznění jeho horní třetiny, kde dříve byla stáčírna lahví," upřesnila Eliášová.

Spolupráce města s majiteli pivovaru

Výroba sudového piva by tak měla ve Znojmě zůstat zachována. V loňském roce pivovar vyprodukoval zhruba sto devadesát tisíc hektolitrů. Podle Eliášové je o něj velký zájem, stejně jako o limonádu, která se ve Znojmě vyrábí. V posledních letech ale produkce piva klesala.

Majitelé pivovaru spolupracují i se znojemskou radnicí. Ta již hledá nové využití pro areál přilehlého hradu. Město zvažuje možnost otevřít památku především kongresové turistice.

Mimo hlavní sezonu by tak pro tyto účely mohl být využit i sál předků a císařský sál. Pro konference a sympozia by mohl sloužit i současný ateliér a deset dalších místností v prvním patře hradu.

Podle znojemského místostarosty Mariana Keremidského město spolu s majitelem pivovaru chtějí vytvořit obecně prospěšnou společnost.

Město hodlá s majitelem pivovaru vytvořit obecně prospěšnou společnost. "Bude tak pro nás jednodušší čerpat dotace například z fondů Evropské unie," řekl. Kdy by k přípravě hradu na jeho novou funkci mělo dojít, ale zatím nechce předjímat. V nejbližších letech památka potřebuje zhruba sedmi set tisícovou investici na zajištění akutních oprav. "Dalších až dvanáct milionů bude potřeba na výměnu dožívajících konstrukcí a střešního pláště," dodal Keremidský.

Kongresy a různá firemní setkání jsou podle odborníků jednou z možností, jak do města přilákat turisty i mimo hlavní sezonu. Znojmu zatím chybí kvalitní reprezentační prostory a ubytování. V pivovaru by mělo být zhruba deset až dvacet pokojů. Město se podle Keremidského bude snažit majitele přesvědčit, aby kapacitu lůžek zvětšil.

Zdroj: Znojemský deník

Pivo za kilo brambor nabízí svým hostům v době, kdy řada z nich má hluboko do kapsy, hospůdka ve východoanglickém Edgefieldu. Návštěvníci hospůdky The Pigs (Prasata) mohou také žízeň zahánět za králíky z vlastního chovu, čerstvě zastřelené bažanty nebo holuby.

"Pokud jste vypěstovali, vykrmili, zastřelili nebo ukradli něco, co se může hodit do našeho jídelníčku, přineste to k nám a dohodneme se," stojí na tabuli u vchodu do hospůdky. "V čím horší situaci lidé jsou, tím jsou naše výměnné obchody oblíbenější," vypráví hostinská Cloe Waseyová. "Od začátku úvěrové krize zažíváme boom," dodává.

Podle současného kurzu "pivní měny" stojí pinta (o něco více než půllitr) zlatavého moku například kilo brambor, kilo čerstvého ovoce, 12 vajíček nebo tři makrely. "Nejčastěji nám lidé nabízejí zboží z vlastní produkce, které je daleko čerstvější a chutnější než to z velkoobchodu," říká hostinská.

"Takto se v hospůdce cítíme ještě více jako doma," pochvaluje si jeden za štamgastů.

Zdroj: Týden.cz

Výrobca belgického piva Stella Artois rozbehol kampaň, ktorou chce Britov prilákať na webovú súťaž. Píše o tom marketingový server Brandrepublic.

Paradoxne, pri uvedení svojej internetovej kampane LeCourage v septembri 2007 spoločnosť uviedla, že prestane produkovať tradičné výpravné TV spoty a základ svojej komunikácie na britskom trhu presunie na Stellaartois.com. Do televízie sa vracia len preto, aby na tento web upozornila.

Minuloročné uvedenie webového dobrodružstva LeCourage sprevádzala intenzívna televízna a printová kampaň. Návštevníci môžu prežiť príbehy "bájneho" sveta, v ktorom vznikalo pivo Stella Artois.

Nová TV kampaň má za cieľ podporiť práve návštevnosť stránky mužmi vo veku 18 až 34 rokov. Spot bude ladený v duchu hľadania ingrediencií piva v mýtickom 14. storočí.

Webovú stránku pripravila pre majiteľa piva InBev reklamná agentúra Lowe Worldwide. Aktuálnu kampaň spúšťa Stella už spolu s agentúrou Mother.

Minuloročný spot Le Courage

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Petra Dzurovčinová

Od září 2008 bude obměněna půllitrová NRW-láhev na pivo Bitburger. Uvedení nové láhve na trh předcházely testy spotřebitelů, kdy byla jako vítěz byla vybrána láhev, která odpovídala všem požadavkům. Nový typ láhve byl porovnáván se standardní láhví s dlouhým krkem a spolu s dosavadní NRW-láhví. Na základě výpovědí testujících osob se dalo přednost typu láhve, která padla lépe do ruky. Pozitivně byl rovněž hodnocen zvláštní reliéf těsně pod hrdlem láhve s nápisem “Bitte ein Bit”. Podle hodnocení byla nová láhev pokládána za stylovou, moderní a velice vhodnou. Celková hmotnost jedné přepravky je o jeden kilogram lehčí, a proto se dá snadněji přenášet a převážet.

Vývoj nové láhve na pivo Bitburger trval jeden rok. Tři návrhářské agentury vyvinuly dohromady 250 rozdílných tvarů a 100 prototypů. Ke konečnému testování bylo předloženo pouze sedm různých druhů láhví. Nový obal na pivo je návrhem agentury “Ropelius. Marke und Design”, vznikl za podpory jejich výrobního návrháře. Zavedení nové láhve na trh proběhne od září 2008 a bude doprovázeno komplexní komunikační kampaní v televizi a tisku pod heslem “Požitek v jeho nejkrásnější formě”.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Hospoda Kozlovna slavnostně zahájila provoz v centru Havlíčkova Brodu. V originálních prostorách se může usadit až 150 lidí, letní zahrádce pak 40 lidí, vychutnávat široký sortiment čepovaného piva a vybírat z tradiční minutkové kuchyně nejrůznější pivní pochutiny.

„Interiér havlíčkobrodské Kozlovny dbá zejména na detaily. Hosté zde mohou posedět na originálních židličkách u stolů s kopýtky, bar zdobí reliéf s kozlím motivem, světla na stěnách mají tvary půllitrů a majestátně působící socha kozla jako by dohlížela na veškeré dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry“, informoval Tomáš Vrána z tiskového servisu projektu Kozlovna.

V hospodě mohou hosté sledovat televisní přenosy na velkoplošných obrazovkách a současně nebudou rušit další, kteří budou hrát šipky či kulečník.

V Kozlovnách je pro náštěvníky připraven široký výběr čepovaného Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Premium (ležáky) a Velkopopovický Kozel Černý. Speciální sortiment jídel a chuťovek k pivu vychází z tradiční národní i regionální české kuchyně a přináší její moderní varianty.

"Testovací Kozlovna v Bystřici nad Pernštejnem, která byla otevřena v květnu loňského roku, se těší veliké oblibě, proto chceme tento koncept rozjet naplno. Věřím, že havlíčkobrodská Kozlovna bude v úspěchu pokračovat," uvedl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel, a dodává: "Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Byla by škoda, kdyby si zákazníci nemohli vychutnat Velkopopovického Kozla v originálních hospodách."

Zdroj a foto: Regionalist.cz | Autor: Eva Šinkovská

Zámecký park v Chyši se dnes večer promění v dějiště rokového koncertu. Ve 20 hodin tady odstartuje velká revivalová show s názvem The Beatles Night, jejíž hlavní hvězdou bude košická kapela The Backwards. Na scéně působí od roku 1995 a po původní tvorbě se členové rozhodli, že se budou věnovat hudbě své nejoblíbenější skupiny, tedy The Beatles. V roce 1998 tito slovenští hoši vyhráli Světový Beatfest v New Yorku, a nechali tak za sebou konkurenci třiceti šesti kapel z celého světa. Po pěti letech toto vítězství úspěšně obhájili. Jako předkapely se představí Jam & Bazar, kteří zahrají písně legendárních kapel, jako ABBA nebo třeba Boney M. Na vystoupení budou vypraveny zvláštní spoje z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Vstupné na koncert stojí 250 korun.

Zámek láká k prohlídce Pokud by diváci toužili spojit koncert s prohlídkou zámku, musí v pátek počítat s omezením jeho provozu. Úplně o ni ale nepřijdou. Zámek bude otevřen do 15. hodiny. Prohlídky budou v tento den probíhat po třiceti minutách a poslední začne ve 14 hodin.

Velkým lákadlem by se pro návštěvníky mohl stát chyšský pivovar, který vaří zdejší pivo podle staročeských receptur s použitím českých a moravských sladů a žateckého chmele. Chyšské pivo není filtrované a pasterizované a také neobsahuje chemické přídavky.

Prohlídková trasa zámku má tři části a návštěvníci si mohou prohlédnout zámecké interiéry, sklepení a expozici věnovanou pobytu Karla Čapka v roce 1917. Interiéry nabídnou podívanou na zrekonstruované sály, které jsou vybaveny převážně barokním zařízením. Zámecké sklepení zase reprezentuje nejstarší část zámku a jeho prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu. Expozice Karla Čapka ukazuje odraz jeho pobytu v Chyši a na Karlovarsku, který se promítl do jeho literární tvorby.

Zámecký park zase nabízí příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století. Návštěvníci zde najdou například čtyři sta let starou lípu. Nejstarší historické zprávy o Chyši pocházejí z druhé poloviny 12. století.

Vstupné na zámek je pro dospělé 50, pro studenty, důchodce a držitele karty ZTP 40, děti od 6 do 15 let zaplatí 30 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Plechatá

Zdraží jeden a automaticky zdraží i ostatní. Tak trochu davová psychóza, kdy stádo následuje prvního, který se k něčemu takovému vůbec odhodlá. Ale bylo tomu tak vždycky?

Co třeba za Rakouska-Uherska? Kdo tehdy určoval kdy a o kolik se vlastně může zdražovat? Přiznám se, že do této části pivovarské historie zas až tak moc nevidím. Najde se tady nějaký Rosťa Kloubek, který nám to ozřejmí? :-)

Při přemýšlení nad tím, jak tomu vlastně kdysi mohlo být, jistě napomůže také tato dobová listina - viz foto. Písečtí právovárečníci v ní oznamují, že "musejí" zdražit, protože i ostatní pivovary zdražují. Nikde žádná zmínka o tom, proč je zdražení nezbytně nutné. Je snad důvodem pro zdražení to, že tak učinil někdo jiný? A proč vlastně všichni zdražují v jeden a týž den? Že by nějaká kartelová dohoda, která předběhla dobu?

Belgická skupina InBev zlepšila svůj hospodářský výsledek navzdory stagnaci tržeb a růstu nákladů. Pivovaru pomohla nižší daňová zátěž.

Pivovarnická skupina InBev, která působí i na našem trhu prostřednictvím značek Staropramen, Braník a Ostravar, zvýšila ve druhém čtvrtletí zisk o 8,6 procenta na 542 milionů eur (více než 13 miliard korun). Podle agentury Bloomberg tak firma vydělala na jednu akcii 90 centů.

Tržby společnosti poklesly o 0,3 procenta, v západní Evropě dokonce o 5,5 procenta. Za celkové lepší hospodářské výsledky vděčí firma nižší daňové zátěži.

Společnost doufá v lepší výhled svého hospodaření především v souvislosti s fůzí s americkým pivovarem Anheuser-Busch, která byla oznámena minulý měsíc. Transakce by měla být dokončena ještě letos.

InBev operuje v Čechách díky vlastnictví pivovarů Staropramen, Braník a Ostravar. Na našem trhu drží přibližně 15procentní podíl. Mezi nejznámější značky pivovaru patří Stella Artois, Beck's a brazilské pivo Brahma. Skupina Inbev byla až do loňského roku celosvětově největším producentem piva, letos ji ale překonal SABMiller, který vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Václav Voseček

Rekordní množství zlatavého moku letos vyrábí jak ve Svijanech, tak ve Vratislavicích nad Nisou

Rekordní množství piva vyrábějí v letošním roce oba pivovary na Liberecku. Za velkým zájmem o zlatavý mok stojí mimo jiné ideální počasí.

„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany, který patří mezi deset největších pivovarů v zemi, Roman Havlík.

Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu.

„Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal.

„Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík.

Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje roste již od roku 1998.

Tehdy pivovar vyprodukoval 35 tisíc hektolitrů, loni jich bylo už 266 tisíc. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.

Úspěchy v letošním roce zažívá také Pivovar Hols, který sídlí ve Vratislavicích nad Nisou.

„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl ředitel vratislavického pivovaru Hols Petr Hostaš s tím, že v první polovině letošního roku pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva.

Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar Hols jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvoří plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Kým za prvých sedem mesiacov roku 2007 v Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyexpedovali 96 631 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 126 274 hektolitrov. STEIGER za obdobie január až júl 2008 zaznamenal 31-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Celkovo vyrobili za 7.mesiacov slovenské pivovary 2,167 mil. hl piva, čo predstavuje medziročný pokles o 5 percent.

Vystaveným pivom si STEIGER udržiava stabilné tretie miesto medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sú veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1,1604 mil. hl za 7.mesiacov 2008) a Pivovary Topvar, a.s. (840 172 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

"Napriek medziročnému nárastu, s vývojom predaja nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žní a tohtoročný nepriaznivý priebeh letného počasia nám, aj väčšine ostatných pivovarov, ubral z očakávaného predaja. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvnilo predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy nad 30 stupňov zas spôsobujú, že ľudia prudko znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu, pretože im to nerobí dobre. Na odbyt sice vtedy idú nealkoholické a nízkostupňové pivá, ale to výpadok predaja ležiakov nenahradí. Ideálne pivárske počasie predstavuje 28 C v tieni a polojasno", konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za 7 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných necelých 6 percent. Medziročný nárast výstavu

piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu aj české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Zlatým klincom kampane bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne je najväčším z malých slovenských pivovarov. Vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva cca 200 pracovníkov. Nová filozofia dôrazu na kvalitu prišla s nástupom nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Väčšinovým akcionárom v pivovare STEIGER Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom STEIGRA sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dodneška zbylo pivovarů jen několik

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

„Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.“

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století, některé kroniky dokonce píší, že panský pivovar byl nejstarší budovou v obci.

Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko - rakouské války v roce 1866. Pivovaru se ale od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se Grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660 a od té doby se zde nepřestalo pivo vařit až do konce padesátých let minulého století.

Zlatými lety pro výrobu chmelového nápoje bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých let minulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou.

První várky v místním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Mikulička

Míchané nápoje na bázi piva a pivo bez alkoholu jsou rostoucími segmenty na klesajícím trhu s pivem.

Prostřednictvím propagační kampaně zameřené na inovované varianty míchaných nápojů na bázi piva se pivovarským výrobcům podařilo zaujmout mladé spotřebitele, kterým se přiblížili i demograficky. Tímto novým způsobem byl kompenzován úbytek spotřebitelů. Pivní výrobky bez alkoholu mají stále větší úspěch. Byly zaznamenány nové trendy, v souvislosti se změnou spotřebitelských zvyklostí a požitků u konzumentů nealkoholických nápojů. Bylo docíleno zvýšení tlaku na uspíšení vývoje nových obchodních značek. Proto pivovary rozšiřují svou propagační aktivitu a stále více se soustřeďují ná výrobu nových značek nápojů bez alkoholu.

Mezi nápoje na bázi piva, které byly nejčastěji uváděné do oběhu během roku 2007, patří s nejvyšším podílem na trhu Radler (36,8 %), Colabier (25,1 %) a nápoj s příchutí citronu (20,3 %).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Aktuální celoplošná televizní reklama na pivo Březňák rozvířila mezi znalci debaty o postavě pana Cibicha, muže z etikety. Kdo to vlastně byl, když je mu prokazována taková úcta?

Victor Cibich se narodil 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Jeho vzdělání není známo, celý život byl zřejmě drážním úředníkem, díky čemuž se často stěhoval. Oženil se roku 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou, se kterou měl dva syny, Bruna a Paula. Ve Velkém Březně se Cibichovi trvale usadili 12. března 1891. Bydleli v prostorném bytě v budově nádraží. V roce 1901 byl Victor Cibich kontrolorem soukromé rakouské severozápadní dráhy. O šest let později zažádal u obce Velké Březno o udělení domovského práva. V protokolu následného jednání obecního výboru je poprvé zaznamenána jeho funkce přednosty stanice Velké Březno.

Victor Cibich byl proslulý svou láskou k pivu Březňák nejen ve Velkém Březně, ale i okolí. V roce 1906 ho proto oslovila správní rada s nabídkou stát se tváří piva Březňák a Cibich rád souhlasil. Jeho portrét se od té doby objevoval na etiketách, reklamních cedulích, inzertních a propagačních materiálech všeho druhu. Jako protihodnotu dostal doživotní rentu 30 piv týdně, kterou si vychutnával v restauraci Tivoli ve Velkém Březně.

Pan Cibich zemřel v 59 letech. Záznam o jeho pohřbu vypovídá o jeho postavení ve společnosti a oblíbenosti. Na hřbitov ve Valtířově, kde má svůj hrob dodnes, se s ním přišli rozloučit členové hraběcí rodiny Chotků, úředníci a zřízenci státních drah, představitelé a členové místních spolků a korporací.

U příležitosti stého výročí ochranné známky s panem Cibichem se konala v Ústí nad Labem dvoudenní konference na téma „Muž, který dal pivu tvář“, na které se sešlo na čtyřicet historiků ze čtyř zemí Evropy. Přednášky pak byly vydány ve sborníku „Pivo lepších časů“. U stejné příležitosti byl nákladem pivovaru obnoven zapomenutý hrob Victora Cibicha na hřbitově ve Valtířově osazením epitafní desky. Současně bylo oficiálně pozměněno jméno muže z etikety, které bylo do té doby nesprávně známo jako pan Zippich, k čemuž přispěl patrně nepřesný fonetický přepis. O panu Cibichovi se rozepisuje také Martin Krsek ve své knize Šedesát ústeckých NEJ, jako o nejznámějším českém pivaři na světě.

Dokladem úspěšnosti motivu pana přednosty stanice je fakt, že postupem času používaly a stále používají Cibichův portrét na svých etiketách pivovary v Itálii, USA, Kostarice, Uruguayi, Rumunsku, Francii nebo ve Vietnamu – samozřejmě bez souhlasu mateřského velkobřezenského pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Video: YouTube.com

Letos poprvé dojde k propojení soutěže o nejlepšího barmana s festivalem belgických speciálů a vybraných gurmánských lahůdek.

Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin se znovu rozbíhá. Již šestý ročník navazuje na úspěšnou tradici celorepublikových mistrovství, letos bude ale obohacen o zcela nový rozměr. Ke každému typu piva se budou prezentovat i na míru šité gurmánské lahůdky připravené pod taktovkou šéfkuchaře karlovarského Grandhotelu Pupp Jana Pípala.

Obchodní sládek Pivovarů Staropramen Libor Vávra nejprve zasvěceně představí specifické vlastnosti belgických speciálů v rámci své prezentace pivního someliérství. „Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin jsou typově odlišná piva a poznávání jejich nuancí je opravdový chuťový zážitek,“ říká Libor Vávra.

Jan Pípal, držitel titulu Kuchař roku 2003/04, následně připraví speciální gurmánské lahůdky na míru ke každému ze tří typů piv. „Hledání optimálních kombinací má několik pravidel. Například k aromatickému jídlu je vhodné chuťově výrazné pivo, jako Hoegaarden,“ objasňuje Pípal.

Vše bude probíhat během slavnostního finálového klání o Mistra České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois, které se bude konat 18. srpna v nádherném prostředí Trojského zámečku v Praze. Celkový vítěz pojede v říjnu obhájit své zkušenosti na celosvětové finále Stella Artois Draught Master 2008 do belgického Leuvenu.

V rámci Mistrovství změří své schopnosti v co nejrychlejším a nejdokonalejším natočení prémiového ležáku Stella Artois profesionální číšníci a barmani napříč Českou a Slovenskou republikou. „Nominovány jsou ty provozovny, které nejlépe plní kritéria dokonalé prezentace Stelly Artois a dalších našich značek,“ osvětluje princip nominací Martin Jahoda, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Odborná porota pod vedením režiséra Jana Hřebejka se soustředí především na správné dodržování servírovacího rituálu Stelly Artois, který má celkem devět kroků. „Při prezentaci jednotlivých barmanů klademe mimo jiné důraz na správný sklon sklenice při čepování, výšku pěny, její správné seříznutí, ale i kvalitu a rychlost provedení jednotlivých kroků servírovacího rituálu,“ poznamenává Jahoda.

Vloni zvítězila v Mistrovství České republiky Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Letos se Česká republika zapojuje do Mistrovství již šestým rokem, v Belgii proběhne již po jedenácté.

Historie mistrovství STELLA ARTOIS WORLD DRAUGHT MASTER

Mistrovství světa v servírování belgických piv pořádá společnost InBev již od roku 1997. V této soutěži měří své dovednosti v čepování a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů číšníci a barmani z celého světa. V soutěži je kladen velký důraz na proces čištění sklenice, správnou pozici kohoutku při čepování piva (nesmí se dotýkat piva, pěny, ani sklenice), výšku pěny (ne vyšší než dva prsty) a závěrečné ponoření sklenice do studené vody. Každý krok bedlivě sleduje a hodnotí odborná porota.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Měření velikosti zákalu při výrobě nefiltrovaného piva je důležitým krokem při řízení kontroly kvality v této oblasti pivovarství. V současné době se pracuje s kalibrovanými fotometry, které jsou schopné přesně stanovit míru zákalu piva podle EBC (European Brewery Convention). Díky těmto měřením je poskytován stálý obraz přítomného zákalu. V omezeném rozsahu se sleduje jeho dlouhodobá stabilita. Měření velikosti částeček probíhá podle EBC za použití laseru. Výsledky přítomnosti stálého zákalu jsou uváděny v procentuálním zastoupení. S určitostí lze předpokládat, že nesedimentující zákal bude mít podíl velikosti částeček přibližně 1 μm. Prostřednictvím uvedené metody lze úplně přesně rozdělovat počty částeček v jednotlivých velikostních třídách. V případě, že je známa hustota a velikost přítomných částeček, mohou se získané údaje použít k odhadu následujícího stavu systému. Při využití měření hodnot před a po dekantování (podle EBC) je možné stanovit významný podíl zákalu s velikostí částeček kolem 1 μm. Tato hodnota slouží jako nepřímý parametr, od něhož se dá předpovědět, zdali se bude vyskytovat stálý zákal. Za použití měřicího systému Helos a Sucell jsou prováděna měření takovým způsobem, aby byla zajištěna kvalita u různých druhů zakalených piv. Stanovení se může provádět velice rychle v laboratoři nebo také přímo na výrobní lince bez rušivého vlivu bublinek oxidu uhličitého. Při tomto způsobu zpracování výsledků se mohou měnit parametry procesu, který může být následně rychle regulován.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Na ovlaženie tela i duše sa už pred tisíckami rokov zrodil bior, inde peor, pier či bier

Pramienok nápoja z kvaseného obilia začal vytekať už v Mezopotámii. Akkadi, Babylončania i Asýrčania varili pivo z jačmeňa, pšenice aj prosa, Sumeri pozývali na „kaš“ zo sladu. V Egypte bdela nad výrobou piva bohyňa lásky Hathor a robotníci na pyramídach dostávali denne dva džbány ako povinný prídel k chlebu, cesnaku a cibuli.

Starodávna Gália obohatila pivo rascou, starí Slovania ho varili aj z raže a ovsa. V Ázii mu dala inú chuť ryža.

Amerika uprednostnila kukuricu a cukrovú trstinu, Indiáni v strednej časti kontinentu zase rastlinu aloe a javorový sirup. To všetko dalo pivu storaké farby a chute.

Už v jedenástom storočí sa na Slovensku začali variť takzvané chmelené pivá, o osemsto rokov neskôr vznikali pivovarnícke fabriky. Pivo sa vtedy najviac pilo na Vianoce, Veľkú noc, ale aj v bežné piatky i stredy a počas pôstnych dní namiesto zakázaného mlieka.

V súčasnosti sa aj slovenský zlatý mok blíži k takzvanému europivu. Trh si rozdelili veľkí pivovarnícki hráči a z dvadsiatich siedmich pootváraných malých slovenských pivovarov napokon ostalo iba osem.

„Pred troma rokmi sme sa doteraz ako jediní rozhodli pre varenie špeciálov a ich fľašovanie,“ hovorí riaditeľ Kalteneckeru v Rožňave Ladislav Kovács. Najťažšie je vraj odhadnúť, na akú špecialitu je slovenský zákazník už pripravený.

A tak iba pomaly a postupne varili pšeničný Weizen, neskôr polotmavý Jantár, banánové a kávové pivo, pivo s výťažkom z tokajského vína, višňové a vanilkové pivo, tmavý šestnásťstupňový Brokát, údený Rauchbier, čili pivo a novinku – tmavé pšeničné Dunkel Weizen.

Zdroj: Trend Víno.sk | Autor: Soňa Hudecová-Podhorná

Společně s dalšími osmi porotci zvolil Josef Tolar, sládek a výrobně technický ředitel Budějovického Budvaru, na festivalu "Great British Beer Festival (GBBF)" nejlepší pivo Velké Británie, který pořádá spotřebitelská organizace CAMRA. Z více než dvou tisíc značek, které se celkově přihlásily do soutěže, zvítězila Alton´s Pride z hrabství Hampshire. Vítěze český sládek volil mimo jiné s členem britského parlamentu či odborným redaktorem britské televize BBC.

"Vítězné pivo bylo mým favoritem. Je to zlatohnědé pivo velice čisté chuti se zakouřeným nádechem. Obsahuje asi 3,8 procenta alkoholu a musím říci, že se velice příjemně pilo. Jsem přesvědčen, že zvítězilo nejzajímavější pivo, které přesvědčilo prakticky všechny porotce," uvedl k vítěznému pivu Tolar.

Britský způsob hodnocení při pivních soutěžích je odlišný od toho českého, kdy se hodnotí například plnost či hořkost. Kromě klasického anonymního hodnocení, kdy porotci jednotlivé vzorky bodují ve čtyřech kategoriích - chuť, vůně, vzhled a dojem - jsou piva hodnocena i v diskusi mezi porotci a na jejím základě je určen vítěz.

"Bylo to velice působivé a pro mě, jako Čecha, i nezvyklé. Je to takový systém dle anglického práva, kde se o všem debatuje. Kromě bodového hodnocení porotci o jednotlivých pivech diskutují a až na základě této diskuse a vzájemného přesvědčování vzejde vítěz. Debata byla místy velmi bouřlivá, zvláště v ní vynikal právě redaktor BBC, který ale, stejně jako všichni členové poroty včetně poslance britského parlamentu, pivu opravdu rozuměl. Myslím, že je to velice spravedlivé a tímto způsobem lze odpovědně zvolit nejlepší pivo i mezi naprosto rozdílnými typy piv, jako tomu bylo na této soutěži," vysvětlil Tolar.

V modelu soutěže na GBBF jsou totiž ve finálovém kole hodnocena piva velice odlišných typů, která se do závěrečného klání kvalifikuji vítězstvím v šesti pivních kategoriích: Bitter, Best Bitter, Dark & Light Mild, Golden Ale, Speciality Ale a Strong Bitter. Na GBBF se v nich utkalo 73 značek, které hodnotilo 33 porotců. Ti určili vítěze jednotlivých kategorií a poslali je tak před hlavní porotu, která rozhodla o celkovém vítězi. K šesti vítězům je pak automaticky přiřazen vítěz soutěže o zimní speciál, která se koná v zimním období.

"Britský pivní trh je v porovnání s naším velice rozmanitý a nabízí opravdu širokou nabídku různých druhů piv. Tomu odpovídá i rozsah soutěže a kategorií. Posledních sedm piv je pak hodnoceno bez jakýchkoli rozdílů a záleží na tom, jak pivo dokáže porotce zaujmout. Myslím, že je to takový spotřebitelský výsledek. Ale rozhodně se nedomnívám, že by hodnocení bylo laické. Britové jako národ jsou velkými znalci piva a porotci jsou mistři svého řemesla. Velmi si vážím toho, že jsem mohl být členem této poroty," podotkl Tolar.

Kromě soutěže o nejlepší pivo byla součástí GBBF dražba různých předmětů, jejíž výtěžek je tradičně určený na charitativní účely. Vrcholem této soutěže pak byla dražba nazvaná "Brewer for a Day", tedy možnost stát se na jeden den sládkem vybraného pivovaru. Pro letošní rok byl cenou jeden den v roli sládka v Budějovickém Budvar. Značka Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek, a proto byl o možnost vařit zde jeden den pivo velký zájem. Vítězem se nakonec stal sedmdesátiletý Ian Dobson, jeden ze zakladatelů sdružení CAMRA a v období 90. let i jeho předseda. V dražbě zvítězil nejvyšší nabídkou v historii GBBF, když za roli sládka pro jeden den nabídl 1250 anglických liber, tedy téměř 39 tisíc korun.

"Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů," řekl ke svému vítězství Ian Dobson. Ten má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Poprvé jej navštívil před rokem 1989 a podle jeho slov byl tehdy motivován hlavně snahou vyzkoušet dobré pivo.

Pro Dobsona je v pivovaru připraven náročný program, který mu poskytne komplexní představu o náplni činnosti sládka v Budějovickém Budvaru. Vítězstvím získá přístup na všechna místa, která sládek v průběhu jednoho pracovního dne při své práci navštíví. Ve výrobě bude s Tolarem přebírat suroviny pro výrobu piva či testovat jednotlivé fáze procesu vaření piva. V průběhu dne pak společně naplánují výrobu Budějovického Budvaru pro další období nebo zkontrolují průběh stavebních prací a budou jednat se stavebními dodavateli. Kromě návštěvy v pivovaru je pro Iana Dobsona připraven jednodenní pobyt v Praze a v Českém Krumlově.

"Mám opravdu radost, že vítězem je právě Ian, který má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Chceme mu připravit opravdu realistickou zkušenost, a proto spolu začneme hned v šest hodin ráno," dodal s úsměvem Tolar.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová