V březnu minulého roku přišel Plzeňský Prazdroj na trh s novinkou v podobě automatů na pivo. Pivomaty mají narozdíl od ostatních automatů jednu zvláštnost, kterou je čtečka občanských průkazů. Toto zařízení má znemožnit přístup k alkoholu dětem a mládeži.

Které pivo si v přístroji můžete zakoupit?

V automatech jsou nabízeny všechny značky Plzeňského Prazdroje. „Nabídka piv na konkrétních místech se liší podle povahy lokality, ve všech je nabízen nealkoholický Radegast Birell,“ upřesňuje pro portál Studentské městečko.cz tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Největší zájem je o pivo značky Velkopopovický Kozel světlý.

Nemohou automat nezletilí zneužívat?

Jednoznačně nejdiskutovanější otázka ohledně nových automatů na pivo je, jestli nemohou děti čtečku nějak obelhat. Samozřejmě se nabízí možnost, že si neplnoletí půjčí občanský průkaz od svého staršího kamaráda, nebo ho ukradnou rodičům. Tiskový mluvčí Prazdroje na to však reaguje pouze z hlediska toho, jak funguje sám automat. Říká, že čtečka kontroluje plnoletost kupujícího na základě údajů z osobního dokladu. „V tomto smyslu tedy nezletilí pivomaty zneužít nemohou, neboť nemají průkaz, kterým by prokázali svoji plnoletost.“

Jak se pivomaty osvědčily?

Podle Marečka se zavedení automatů pivovaru vyplatilo. „Nový prodejní kanál se osvědčil, jen za první půlrok se v pivomatech prodalo 31 tisíc plechovek.“ Zároveň dodává, že hned začátkem roku plánují umístit dalších dvacet pivomatů. V současnosti je v provozu čtyřicet automatů. Kde můžete na pivomaty narazit? „Automaty jsou zatím nejčastěji umístěny v ubytovacích zařízeních - koleje, hostely, ubytovny, kde je jejich prostřednictvím zajištěn nepřetržitý prodej nápojů. Několik jich je také v nákupních centrech,“ říká Mareček. Nejvytíženější jsou podle něj pivní automaty, které jsou umístěny na vysokoškolských kolejích. Tyto se na prodeji se podílely více než polovinou.

Zdroj: Studentské městečko

Místo, kde žiju očima ředitele Pivovaru Zubr Pavla Svobody

Když jsem se rozhodl studovat Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor kvasná chemie, bylo mi jasné, že se jednou budu živit výrobou piva. Při volbě prvního zaměstnání jsem zůstal věrný střední Moravě a s odstupem času můžu prohlásit, že pro pivovarníka z hlediska odborných příležitostí neznám lepší místo. Na Přerovsku se po staletí vaří poctivé české pivo, zatímco jiní už dávno přešli na lukrativnější velkoobjemové způsoby produkce. Do posledního detailu promyšlený a svým způsobem unikátní klasický způsob výroby piva byl pro mě vždy výzvou.

Jen tradiční metody vám totiž umožní ovlivnit výsledek a současně si pohrát. A pokud máte dobrý tým, pivo je pak doslova vyladěné a konzumenty určitě potěší. Právě v Zubru jsem sbíral první výrobní zkušenosti, které mě už v mých sedmadvaceti letech posunuly až na pozici sládka a o rok později i ředitele.

Stále hledám nová originální řešení

A víte, co mi dnes pomáhá v řízení? Nejsou to jen manažerské zkušenosti, nebo znalosti výroby a podobně, ale hlavně mi pomáhá stále nová motivace hledat originální řešení - v mém případě to jsou hlavně technologická, ale také marketingová. Je to velké štěstí mít práci, která vás opravdu zajímá.

Musíte ovšem počítat i s tím, že přicházejí situace, kdy jedno rozhodnutí může ovlivnit další chod podniku. Například před deseti lety, když přišly povodně, nastoupilo krizové řízení během několika minut. Tehdy nikdo neočekával, že nás to postihne tak rychle a zásadně.

Ten den jsme shodou okolností chtěli po práci s několika kolegy oslavit narozeniny. Sestava se mávnutím proutku stala krizovým štábem, jehož úkolem v první fázi bylo zajistit především bezpečnost zaměstnanců tak, aby nedošlo k ohrožení jejich životů.

V pivovaru nás to nakonec uvěznilo na tři dny a oslava to rozhodně nebyla. Následky škod likvidujeme prakticky dodnes.

Areál pivovaru důstojně reprezentuje město

Pivovar prochází dlouhodobou rekonstrukcí a na posledních úpravách se pracuje právě nyní. Myslím, že v současnosti jeho areál důstojně reprezentuje město, dokonce jsme získali ocenění za nejzdařilejší provedení fasády na jedné z pivovarnických budov lemujících hlavní třídu.

To, že pivo Zubr a Přerov k sobě neodlučně patří, potvrdily i výsledky jednoho z průzkumů veřejnosti. Většina dotázaných si totiž s Přerovem spojila právě pivovar Zubr, a tak trochu zapomněli třeba na učitele národů Jana Amose Komenského. Z intelektuálního pohledu to zřejmě potěšující nebude, ale pokud mám hodnotit znalost a vnímání značky, pak je to pro nás určitě pozizpravy. tivní.

Zdroj: MF Dnes.cz

"Neprodávám pivo, ale dobrou náladu" - tak znělo krédo nizozemského podnikatele a pivovarnického mangáta Alfreda Henryho Heinekena, který zemřel 3. ledna 2002. Legendární Freddy, jak ho okolí přezdívalo, byl s majetkem odhadovaným na více než 3,6 miliardy dolarů nejbohatším mužem v Nizozemsku a své jmění si také náležitě vychutnával. Závist budila jeho vášeň pro letadla, krásné ženy a rychlá auta.

Do podniku, který založil jeho děd Gerard Adrian Heineken v roce 1864, nastoupil Alfred Henry ve svých 18 letech v roce 1942, kdy jeho otec ztratil majoritní podíl v podniku. Henry ho však za pár let získal zpět. Stěžejní byl pro něj dvouletý pobyt v pobočce firmy v USA, odkud si přivezl americkou manželku a nedocenitelné zkušenosti. V roce 1951 se stal klíčovou postavou reklamního oddělení Heinekenu a členem jeho dozorčí rady. Sám také navrhl proslulou heinekenovskou zelenou láhev a logo s rudou hvězdou. Dnes je Heineken čtvrtou největší pivovarnickou skupinou na světě, v ČR vlastní pivovar Starobrno a od loňska i pivovar Krušovice. Klíčovými značkami pivovaru jsou Heineken a Amstel.

Zdroj: Agris.cz

Pivovary Topvar v posledných mesiacoch v topoľčianskom závode investovali do modernizácie viacerých výrobných technológií. Celkovo išlo o sumu 16 miliónov Sk. Cieľom tejto investície je udržanie vysokého štandardu a kvality značiek vyrábaných v topoľčianskom pivovare.

Zrealizované inovácie prispejú nielen k udržaniu vysokej kvality piva, kedže sa vďaka nim v jednotlivých fázach výroby zaistí šetrné zaobchádzanie s vyrábaným produktom, ale zároveň pomôžu optimalizovať spotrebu elektrickej energie.

„Investície prebehli v niekoľkých fázach a týkali sa viacerých procesov – hlavne v oblasti chladenia. Okrem iného sa napríklad investovalo do rekonštrukcie chladenia na sladovni, kde sa inštalovali nové chladiče na prevzdušňovanie hromád klíčiaceho jačmeňa. Inováciou taktiež prešli procesy chladenia piva. V rámci nich sa inštaloval vyrovnávací tank na sudové pivo a nové sudovacie potrubie zo spilky do pivnice,“ uvádza Ján Čerkala, technický riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Spoločnosť SABMiller pôsobí na slovenskom pivnom trhu od roku 1997, keď vstúpila do pivovaru Šariš. Počas svojho doterajšieho pôsobenia preinvestovala viac ako 1,5 mld. Sk a stala sa jedným z najväčších investorov na východnom Slovensku. V minulom roku po získaní topoľčianskeho pivovaru spoločnosť informovala, že plánuje jeho ďalší rozvoj a oznámila tiež, že bude investovať do moderných výrobných technológií. Od vstupu do topoľčianskeho pivovaru v marci 2006 už investovala do modernizácie pivovaru viac ako 30 mil. Sk. V najbližšom období sú plánované ďalšie investičné projekty zamerané na modernizáciu technologických zariadení tak, aby bola zabezpečená najvyššia kvalita výroby piva.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele i náměstí Prokopa Velikého blízko centra Žatce by se už příští rok mohly začít měnit v přitažlivé turistické centrum. Žatecké Pražské předměstí, kde zmíněné památky spojené s tradiční místní plodinou jsou, se má změnit v Chrám chmele a piva.

Jeho dominantu vytvoří zcela nová rozhledna, objeví se tu malý pivovar a restaurace, má být opraveno i náměstíčko. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Proti Chmelařskému muzeu se přestaví budova, z níž vznikne regionální informační centrum,“ popsal chystané změny starosta Žatce Erich Knoblauch.

Za přípravou projektu jsou i členové sdružení Chrám chmele a piva. Upozornili na sebe před několika lety svéráznou recesistickou akcí, vymysleli postavu starodávného pivaře Lojzy Lupulína a kmen Homolupulů. Kolem něj pak vyfabulovali celou historii pivařského národa. Hlavním cílem sdružení však nejsou zábavné akce, ale obnova zchátralých chmelařských budov. Jejich oprava má stát 220 milionů korun. Žatecko je totiž vedle německého Norimberka historicky nejdůležitějším chmelařským a pivovarským centrem na světě.

Musí ale přijít dotace Pětaosmdesát procent nákladů na stavbu chmelařských atrakcí chce Žatec získat z evropských fondů. „Výzvy se vyhlásí v únoru nebo březnu. O tři měsíce později bychom měli vědět, zda dotaci získáme,“ řekl Knoblauch.

Vedení Žatce už o peníze na stavbu chrámu žádalo třikrát, ani jednou však neuspělo. Jednou to bylo i proto, že přednost dostala přestavba centra Ústí nad Labem. „Věřím, že tentokrát to vyjde. Projekt je připravený tak, že lépe to nejde,“ doufá starosta. Na nutnou spoluúčast k evropské dotaci má Žatec připravených asi 30 milionů korun. Vedení města chce z evropských peněz zaplatit také rekonstrukci atletického stadionuMládí nebo stavbu pěti hřišť pro děti. Na tyto stavby už samo vyčlenilo pět milionů korun.

Na evropské dotace se připravují i další města v kraji. Například Litoměřice mají u několika bank slíbené úvěry za 120 milionů korun. „Tyto peníze použijeme například na plánovanou rekonstrukci zimního stadionu,“ uvedl místostarosta města Jiří Landa. Roudnice nad Labem má ve Fondu budoucnosti, který je určen pro rozvoj města, připraveno přes 20 milionů korun. Žádat chce o dotace na čtyřicet projektů. „Prioritou jsou rekonstrukce a přístavby dvou základních škol a zateplení nemocnice,“ uvedl mluvčí radnice Vlastimil Sýkora.

Zdroj: MFDnes.cz

Přitažlivým místem oslav příchodu nového roku se stává „Moravský Betlém“ - Štramberk, kam z Ostravy jede speciální vlak. Na slavící zde letos čekaly hudba, soutěže či trnkové pivo.

Do silvestrovské půlnoci schází už jen čtvrthodina, když na pódium k vystupující kapele na štramberském náměstí ladně vyskočí jeden ze slavících diváků.

Sebere zpěvákovi mikrofon a sám dokončí refrén písně Michala Davida: „Já chci žít nonstop!“

Když jej po chvíli odvádí pracovník bezpečnostní služby, mladý muž se usmívá. „No tak jsem to aspoň zkusil. Kdyby mě nechali, zpíval bych tam déle, ostatně vystupoval jsem už i v Maďarsku.“

O pár minut později se už amatérský zpěvák, který zatoužil po přízni publika, objímá se svými přáteli a připíjí s nimi na nový rok 2008.

Tentokrát přijelo méně místních, ale více cizinců Štramberské náměstí se stalo už počtvrté kulisou k velkým silvestrovským oslavám a také letos sem speciálním parním vlakem z Ostravy, ale i z blízkého i dalekého okolí dorazily stovky lidí.

„Letos se nám zdálo, že přijelo o něco méně lidí než loni, ale jakmile se přiblížila půlnoc, náměstí se stejně zaplnilo,“ řekla Milada Podolská ze společnosti Šmíra Print, která veselici pořádala.

„Ve speciálním vlaku, který přijel z Ostravy, byli také cizinci. Další zahraniční návštěvníci, zejména Poláci, dorazili se zájezdy. Návštěvníky z ciziny jsme tady v takovém množství měli na veselici poprvé,“ uvedla Milada Podolská.

„Příští ročník už bude pátý a je velmi pravděpodobné, že bude ještě zajímavější a lákavější než ten nynější.“ Lidé si kromě živé muziky mohli vychutnat i představení exotických tanečnic, v podnicích na náměstí hrála cimbálovka či harmonikář.

Štramberský Městský pivovar uvařil a na náměstí také prodával speciální trnkové pivo, které šlo mezi návštěvníky veselice na dračku.

Přišli rodiče a malými dětmi, ale také důchodci Silvestr do Moravského Betléma přišly oslavit snad všechny věkové kategorie. Někteří rodiče přišli i s malými dětmi na ramenou, nejvíce návštěvníků asi bylo mezi mladými do třiceti let, ale ani lidé středního věku či důchodci tady nechyběli.

Někdo chtěl být co nejblíže vřavě před pódiem, velký hrozen lidí byl na horním konci náměstí u kostela, další návštěvníci veselice sledovali dění z Trúby.

Dlouho před půlnocí, pak i přesně na přelomu roku a snad ještě dvě hodiny v roce novém pak střed města osvětlily a ohlušily rány z petard a velkého ohňostroje.

Před druhou hodinou ranní se ale stovky návštěvníků pomalu daly na cestu zpátky na štramberské nádraží, odkud vyjížděl po půl třetí ráno historický vlak tažený parní lokomotivou zpátky do Ostravy.

Pak ještě bylo ve Štramberku slyšet pár ojedinělých výbuchů petard a brzy ráno město utichlo. Tak zase za rok, na Silvestra.

Zdroj: MFDnes.cz

Tento pivovar používá standardně sudy, ke kterým potřebujete naražeč typu

KORB-Bajonet

Ale pokud budete chtít, naplní Vám i sudy s naražeči

FLACH-Kombi

a FLACH-Plochý

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu

KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l

FLACH-Kombi - pro sudy 10l a 20l

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete narážeče typu

KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l

FLACH-Plochý - pro sudy 10l, 15l. 30l a 50l

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu

KORB-Bajonet

FLACH-Plochý

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH - Kombi.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Kombi.

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete narážeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč KORB-Bajonet.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč KORB-Bajonet.

Údaj je v pivovaru ověřený

Americký koncern Crown hodlá na Slovensku postavit závod na výrobu plechovek na pivo. Společnost, která dodává obaly pivovarnickému gigantu SABMiller, plánuje do továrny ve dvou etapách investovat celkem 95 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy Kč). Informoval o tom slovenský list Hospodárske noviny.

Závod s plánovanou kapacitou 720 milionů hliníkových plechovek ročně nebude podle listu zásobovat pouze slovenský trh. V jeho plechovkách by se mělo pivo prodávat také na ruském trhu, který patří mezi největší na světě. O investici měli údajně zájem také Rusko a Maďarsko.

Společnost SABMiller na Slovensku provozuje dceřinou firmu Pivovary Topvar a je druhým největším producentem piva v zemi. Nemá však na Slovensku vlastní závod na plechovky, takže musí slovenské značky do hliníkových obalů stáčet v Polsku.

Součástí společnosti SABMiller je rovněž největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast.

Zdroj: ČT24.cz

Piva vařená za minulého režimu měla oproti těm dnešním obecně menší obsah alkoholu. Platí to ale i pro piva prvorepubliková? A jak to bylo s cenou piva třeba v porovnání s párkem či houskou?

Vyjdeme z půvabné knížečky „Pivo a hnutí abstinenční“, kterou napsal profesor Jan Šatava (vydání v roce 1923) jako polemiku s abstinenčním hnutím, které tehdy triumfovalo například v USA.

Řada informací je zde zábavná; autor zde například ukazuje, jak obtížné je interpretovat statistická data. Tak například abstinenti se podle tehdejších údajů se dožívali vůbec nejkratšího průměrného věku i v porovnání s velmi silnými pijáky (51 let abstinenti, 53 opilci, 63 velmi mírně pijící a dále křivka klesala až po 53 let opilců). Autor ovšem upozorňuje, že zde mohou hrát roli i jiné faktory, třeba to, že abstinenty se často stávají lidé různě nemocní.

Statistika, která pozitivně koreluje pití alkoholu a zločinnost, lze podle prof. Šatavy vysvětlit podobně: abstinenti jsou nemocní lidé, pro něž je kriminální dráha (alespoň v oblasti násilné kriminality) více-méně zapovězená ze zdravotních důvodů. :-)

Zajímavé jsou i další tehdejší náhledy na pivo. Zatímco dnes se mu vytýká fakt, že dělá hezká těla, tehdy byl pohled opačný. Hlad nebyl ničím neznámým a pivo kromě doplnění nálady umožňovalo také doplnit kalorie (i přes tehdejší daň na pivo navíc relativně levně). Taktéž často umožňovalo alespoň nějak strávit pokrmy chudých vrstev, často prakticky bez chutě (chleba, brambory).

Desetistupňové pivo mělo tehdy 3 procenta alkoholu, ovšem měřeno v procentech hmotnostních. Při hustotě etanolu okolo 0,8 to odpovídá 3,75 procent objemových. Lepší desítky dnes mají okolo 4 %, není tedy pravda, že by prvorepubliková piva byla o moc slabší, to byl až důsledek regulací v socialistickém Československu (pozor, i tehdy se ale udávala procenta hmotnostní).

Co se tehdejší ceny piva týče ve srovnání s jinými potravinami:

1 litr mléka: 2,90 Kč

houska, 50 g: 30 haléřů

párek, 40 g: 1 Kč (25 korun za kilo)

pivo, půl litr: 1,10 Kč

Obecně vidíme, že relativně jsou dnes oproti první republice nejlevnější uzeniny. Hlavně však byly tehdy potraviny vzhledem k výši průměrného platu docela drahé. Pročež – ať nám dnes za takto příznivých okolností chutná!

Zdroj: ScienceWORLD.cz