Český národní podnik Budějovický Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.

Alexander Grancharov, generální ředitel Carlsberg Bulgaria, ke spolupráci poznamenal: "Jsme velmi hrdí na to, že nyní máme v nabídce tak slavnou značku, jakou je Budweiser Budvar. Velmi významně to pomůže v našem úsilí nabízet bulharským zákazníkům významné prémiové značky piva, které se vyrábějí tradičním způsobem a představují původní kvalitu."

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru dodal: "Carlsberg Bulgaria je pro nás významným partnerem a v Bulharsku cítíme značný obchodní potenciál. Tuto spolupráci vnímáme jako další ocenění celosvětové popularity naší značky."

Ležák Budweiser Budvar je pokračovatelem tradice vaření piva v Českých Budějovicích. Tato tradice je více než 700 let dlouhá. Ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější značky českého piva v zahraničí. Zeměpisné označení "Budějovické pivo" (Budweiser Bier nebo Beer from Budweis) je na území Evropské unie oficiálně chráněno prostřednictvím institutu Chráněného zeměpisného označení (Protected Geographical Indication – PGI). Logo PGI zaručuje kvalitu, použití vybraných surovin, originální výrobní postup a tradiční místo původu. Znamená také to, že "Budějovické pivo" nesmí být vyráběno na jiném místě, než v Českých Budějovicích. (Web Reporter)

Budějovický Budvar letos překonal hranici výstavu milionu hektolitrů piva o měsíc dříve než loni - přesně 17. října. Na zvýšení objemu uvařeného piva se vedle tradičních značek podílí i letošní novinka – světlé výčepní pivo Pardál.

Budvar v posledních třech letech překonává magickou hranici milionu hektolitrů piva stále rychleji. Zatímco v roce 2005 tohoto objemu dosáhl 2. prosince, loni to bylo už 16. listopadu. Letos je to ještě o měsíc dříve

Na rostoucím výstavu se vedle tradičních značek - světlého a tmavého ležáku Budweiser Budvar, světlého výčepního piva, nealkoholického piva a speciálního piva Bud Super Strong, podílí také letošní novinka pivovaru - světlé výčepní pivo Pardál. To se ale zatím prodává pouze na území jižních Čech.

Podle mluvčího pivovaru Petra Samce letos pivovar překoná loňský roční výstav 1 152 000 hektolitrů. "Je to velmi pravděpodobné," potvrdil.

Budvar prodal v prvním pololetí tohoto roku na domácím trhu meziročně o 10,85 procent piva více. Ještě větší nárůst zaznamenal v zahraničí, kde prodeje rostly o 11,29 procent.

Ve své stodvanáctileté historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice milionu hektolitrů dosáhl 20. prosince. (iDnes)

Díky dlouhodobé spolupráci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. a Národní knihovny ČR se v jižních Čechách uskuteční další unikátní výstava. Po úspěšné putovní výstavě „Půvaby a tajemství klementinských rukopisů z 13.-14. století“, která představila vzácné středověké rukopisy v Nových Hradech a Č. Krumlově, bude dnes v 17:00 slavnostní vernisáží zahájena výstava „Oko nad Prahou“.

Expozice bude umístěna přímo v areálu pivovaru – ve vestibulu Návštěvnického centra.mProstor Návštěvnického centra Budějovického Budvaru je pro uspořádání výstavy moderní architektury velmi vhodný – budova se supermoderním interiérem byla dokončena v roce 2005. Návštěvnickým centrem projde každoročně kolem 40 000 turistů z domova i ze zahraničí.

Výstava „Oko nad Prahou“ představí výsledky mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny České republiky. Návštěvníci budou moci shlédnout nejen vítězný projekt architekta Jana Kaplického a jeho týmu z britské kanceláře Future Systems, ale i návrhy dalších sedmi finalistů. Návštěvníci tak budou moci na základě představených modelů a doprovodné dokumentace porovnat návrhy osmi architektonických týmů z Evropy a Spojených států. Chybět nebude ani rozměrný model Letenské pláně, jenž sloužil porotě jako pomůcka při hodnocení soutěžních návrhů. A co je důležité, návštěvník si zde za symbolickou cenu může zakoupit v elektronické podobě katalog všech 355 hodnocených návrhů mezinárodní architektonické soutěže.

Díky výstavě uspořádané Národní knihovnou ČR a jejím generálním partnerem, národním podnikem Budějovický Budvar, jsou České Budějovice prvním městem po Praze, které knihovnu vyprojektovanou Janem Kaplickým představí. „Jsme rádi, že díky našemu partnerství s Národní knihovou zavítala tato výstava do Českých Budějovic. O realizaci této výstavy jsme rozhodli již počátkem tohoto roku, ještě před vyhlášením výsledků soutěže. Vestibul Návštěvnického centra je pro takovou výstavu, na rozdíl třeba od výstavy historických rukopisů, velmi vhodný,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru n.p. a dodává: „Projekt nové budovy Národní knihovny České republiky vzbuzuje v posledních dnech velkou pozornost, a proto jsme rádi, že si obyvatelé jižních Čech budou moci díky této výstavě udělat vlastní názor.“

Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh nové budovy vyhlásila Národní knihovna ČR 16. května 2006 a její vítěz byl vyhlášen letos 2. března. Následující výstavu v Galerii Klementinum, která prezentovala všech 355 soutěžních návrhů, zhlédlo za dva měsíce 33 093 návštěvníků.

Výstava Oko nad Prahou bude probíhat od 19. října do 25. listopadu v prostorách Návštěvnického centra Budějovického Budvaru, denně od 10 do 17 hod, vstup zdarma. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

„Představuji v podniku konzervativní křídlo a jsem na to hrdý, myslím, že to tak má být,“ usmívá se Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru. V pivovaru pracuje už čtyřicet let.

Právě v těchto dnech vrcholí rekonstrukce nejslavnější budějovické restaurace Masné krámy, jejíž historie sahá až do 14. století. Pivovar se na rekonstrukci aktivně podílí a Josef Tolar si k ní řekl své. „Někteří kolegové z marketingu přišli s tím, že bychom měli naši značku orientovat hlavně na mladé, nekonformní zákazníky. A že středověká hospoda s těžkými dubovými stoly a lavicemi by je neoslovila a spíš je zaujme něco na způsob pivního baru. Chtěli, abychom klenuté kóje restaurace vymalovali kontrastními, výraznými barvami. Byl jsem z toho úplně vedle sebe. Říkám, fajn, to se hodí do nového lokálu někde v multicentru, kde jsou stěny ze sádrokartonu, tam si je klidně vymalujte na žluto a na červeno, ale tohle jsou Masné krámy, které tu nechal postavit Karel IV., a my přece musíme jejich historii respektovat,“ vzpomíná Tolar. „Válčili jsme o každý krok a nakonec stěny zůstanou tak, jak vždycky byly, a lavice i stoly budou dál z těžkého dubového dřeva. Myslím, že je to dobře. Postupovat opačně, devadesát procent našich zákazníků řekne: Tohle už není ta hospoda, co jsem znal.“ Josef Tolar začínal v Budějovickém Budvaru (tehdy ještě Jihočeských pivovarech) brigádničit už v 60. letech minulého století jako student Vysoké školy chemickotechnologické. Když měl ale v posledním ročníku školy možnost získat od pivovaru podnikové stipendium s tím, že se pak stane jeho stálým zaměstnancem, odmítl. „Chtěl jsem mít volné ruce a zdálo se mi, že není dobré se takhle vázat. Nemyslel jsem, že bych chtěl v pivovaru zůstat.“

Od chemie k technologii

Přesto však do podniku po absolutoriu nastoupil, zlákala ho totiž podniková laboratoř. „K chemii jsem měl blízko už na gymnáziu, líbilo se mi i její prostředí s baňkami a lahvičkami, připomínalo mi alchymistické tajemno. Na vysoké mě pak pohltila potravinářská chemie a místo vedoucího laboratoře v pivovaru mi přišlo hodně zajímavé. Navíc jsem dostal na starost i další laboratoře v menších pivovarech, které tehdy patřily do naší skupiny, v Protivíně, Třeboni, Strakonicích a jinde. Moc se mi ta práce líbila, bylo to přesně to, co jsem si jako student vysnil.“

V roce 1968 se však Josef Tolar aktivně zapojil do studentského hnutí, což mu o dva roky později spočítala normalizace. Z místa vedoucího laboratoře rázem spadl na pozici řadového technika. „Už jsem se nemohl rozmýšlet, zda bych se jinde necítil lépe, bylo jasné, že mě nikam jinam nikdy nevezmou. Navíc jsem dopředu věděl, že to potká i moje děti, které nebudou moct studovat - viděl jsem kolem sebe dost podobných příběhů. Na druhou stranu musím přiznat, že k technologii bych byl asi stejně došel i sám, dělat jen jednu věc celý život by mě nebavilo.“

Jak ubíhala léta, postupně se v technické pozici vypracovával a i přes svůj „škraloup“ dosáhl v 80. letech funkce závodního technologa Budvaru, čímž začala druhá polovina jeho profesionální éry. Stal se zástupcem vedoucího výroby a v roce 1985 samotným vedoucím, tedy vrchním sládkem. Pak přišla listopadová revoluce, která opět všechno od základu změnila.

Všechno opět jinak

„Z přídělového systému jsme byli uvrženi do ekonomiky tržních vztahů. Najednou jsme dělali i to, co nikdy předtím,“ vzpomíná Tolar. „Například o zahraniční prodej se staral dřív Koospol coby podnik zahraničního obchodu, teď byla péče o zahraniční partnery i importéry na nás. Když někdo z nich přijel, vrátný od brány zoufale volal, že jsou tu cizinci, ať se o ně někdo postará. Ve firmě jsme byli jen dva, kdo mluvili anglicky. A nikdo jsme přesně nevěděli, co bude. Když dnes někdo vzpomíná, jak bylo všechno jasné, musím se smát, protože jsem to zažil na vlastní kůži.“

Na hektické období od roku 1990 do roku 2002 však vzpomíná budějovický vrchní sládek přesto nejraději. Všechno se měnilo, vedle starostí o výrobu a kontrolu jakosti piva přibylo téma rozšíření pivovaru a rozsáhlé stavební investice. Všechno rozhodoval úzký tým, do kterého patřil. „V roce 1989 jsme vyráběli 450 tisíc hektolitrů, o deset let později už 1,3 milionu hektolitrů. Byla to velká doba. Rostli jsme až o 15 procent ročně a museli tomu přizpůsobit tempo dostavování pivovaru. Sám jsem se musel stát skoro víc stavitelem než technologem. Rád říkám, že jsem firmě utratil více než tři miliardy, například za cylindrokónické tanky, které můžete vidět tady před oknem. Účetní hodnotu podniku jsme za patnáct let zešestinásobili, a to nepočítám hodnotu značky. Skvělá doba, rád na to vzpomínám. Když jdu dnes po pivovaře, vidím, co všechno se změnilo.“

Růst firmy podle Tolara umožnilo i postavení národního podniku, které dovolilo veškerý zisk reinvestovat. „Přestože jsme si vzali řadu provozních i investičních úvěrů, měli jsme podnik po roce 2000 už bez jediného dluhu.“

Rozsah práce však neubyl ani v novém tisíciletí. „Pořád jsem si říkal, že tohle doděláme a pak bude klidněji, ale ono se to pořád zrychluje. Když jsme končili s přestavbou pivovaru, přišly na český trh hlavní zahraniční pivovarnické skupiny. Do té doby jsme tu všichni hráli hasičskou ligu mezi dvěma vesnicemi, teď jsme se museli utkat s mezinárodním mančaftem. Končila doba, kdy jsme se mohli spolehnout jen na dvanáctistupňový Budvar, protože se po něm všude zaprášilo. Začali jsme válčit o každý hektolitr a museli začít vyvíjet i nové výrobky. Myslím, že se nám to povedlo: uvedli jsme třeba tmavé pivo, u kterého jsme správně trefili chuťovou úroveň, a letos jsme v jižních Čechách poprvé představili hořké pivo Pardál, přestože zde tato piva nikdy moc nevládla. Potřebujeme ale pokrýt i tuto část trhu,“ vysvětluje.

Sám Tolar však prý zastupuje ve firmě spíš konzervativní přístup, za nějž mu britský Cech spisovatelů a novinářů píšících o pivu udělil cenu Stříbrný džbánek. „V 60. letech se každý německý pivovar chlubil dobou zrání. Devadesát nebo sto dní zrání ve sklepě byla jeho hrdost. Dnes to všichni zkracují, ale my přesto tuto dobu dodržujeme a já jsem toho zastánce. Myslet si, že kvalitu a solidnost přebije silná reklama a že pak můžete lidem za stejnou cenu nabídnout ošizené pivo, je špatné přesvědčení. Vždycky se budu snažit, abychom to nedělali. Lidé chtějí ten Budvar, který se naučili uznávat.“

***

Josef Tolar

Rodina: „Manželka Jana, dvě dospělé dcery.“ Auto: „Doma škoda fabia, v práci služební mercedes.“ Volný čas: „Především je to velmi nedostatková veličina, v práci jsem od rána do večera a někdy obsadí i víkendy - zrovna minulý týden jsem byl přes víkend na semináři rakouských pivovarů a týden předtím jsme měli zase den otevřených dveří. Ale pokud mám volno, zkouším si dědkovské záliby -zahrádkaření a také už třicet let chovám včely. Rádi také chodíme se ženou na koncerty nebo do budějovického divadla, které jako Budějovický Budvar sponzorujeme. Ani v tomhle nejsem moderní manažer hrající golf.“ Dovolená: „Příjemná dovolená je u teplého moře, toho se neodřekne asi žádný Středoevropan. A také jsme už potřetí absolvovali divadelní festival ve Veroně a zašli i na Broadway na Fantoma opery. To jsou věci, které dnes už můžu mít a mám rád.“ (Lidovky)

Stát vypsal výběrové řízení na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost. Hodnota veřejné zakázky podle předpokladů nepřesáhne 12,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Sdělilo to ministerstvo zemědělství, které je spolu s Budvarem zadavatelem zakázky.

Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci národního podniku, který je třetím největším pivovarem v ČR a patří mezi přední tuzemské exportéry piva.

Podle ministra zemědělství Petra Ganadaloviče jsou předmětem zakázky finanční, daňové a právní služby. Cílem je nalézt optimální postup transformace z ekonomického a právního hlediska. Při posuzování podaných nabídek budou hlavními kritérii zachování právní kontinuity mezi národním podnikem a akciovou společností, kompatibilita s českým a evropským právem a řešení přechodu duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a ostatních práv a označení, a to i s ohledem na probíhající národní a mezinárodní spory.

Hodnotit se bude také ekonomická výhodnost předložených nabídek nabídková cena a organizační a smluvní zajištění. "Hledáme solidního partnera, který bude schopen kvalitu i dohodnuté termíny garantovat," uvedl ministr.

Hlavním problémem při převodu Budvaru na akciovou společnost je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Pokud by byla porušena, mohlo by to ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch. Ten s Budvarem vede ve světě řadu sporů o právo užívat značku Budweiser Beer, Bud a další. Spor se táhne přes 100 let.

Výzva k veřejné zakázce bude podle MZe ve středu zveřejněna na webových stránkách úřadu www.mze.cz a ve stanovené lhůtě pak na centrální adrese informačního systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz.

Ministerstvo bude při přijímání nabídek a písemných dotazů uchazečů k zadávací dokumentaci zastupovat Advokátní kancelář Kindl & partneři. Obálky s nabídkami se pak mají otevírat 13. prosince 2007.

Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, loni zvýšil hrubý zisk o 15 procent na 267,2 milionu korun. Zároveň vzrostl i výstav; loni vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva, což je meziročně o pět procent více. Tržby vzrostly o dvě procenta na zhruba dvě miliardy korun. (Finance)

Vládou připravovaná privatizace Budvaru, lze i bez účasti vládního důvěrníka Dalíka bezesporu považovat za zlodějnu. Na tom nic nemění ani převedení na akciovou společnost. Finta je v tom, že naše privatizace není totéž, co privatizace ve světě. Vláda stále majetek prodává za zlomek jeho hodnoty, což má za následek, že jí pak chybí peníze na výdaje na penze a zdravotnictví.

Ve světě jsou totiž na kapitálovém trhu k dispozici všechny finance tedy i (málo viditelné) penzijní úspory občanů, vybrané státem na státní důchodové zabezpečení. V ČR byly bohužel tyto peníze - nevyplacené penzijní závazky státu těm, kdo ještě nejsou v penzi, vyloučeny z trhu. Zůstaly v zlodějských rukou polistopadové státní mašinérie, která z nich udělala jeden obrovský skrytý dluh, neboť již nejsou kryty majetkem. Má-li někdo pocit, že tomu stále nerozumí, pak by měl konečně vzít sakra na vědomí fakt, že tyto peníze na stáří nikam nezmizely, ale byly státem investovány do nových nemocnic a podniků, jako třeba Budvar, aby bylo možno z podnikových zisků zpětně a legitimně financovat důchody a ostatní státní výdaje. Prospěch z majetku- kapitálu tak měli legitimně občané za své, ale státem investované peníze. Je tedy logické, že po prodeji Budvaru stát (občan) prodělá značnou sumu a následně ztratí každoroční prospěch z kapitálu.

Jsem rád, že tyto základy ekonomiky chápe alespoň jeden člen současné vlády ministr Čunek, když je proti prodeji Budvaru. Nechápu ale, proč totéž neplatí i v jiných případech chystané privatizace a že k dosavadní téměř 20- leté privatizační zlodějské doktríně mlčel.

Ani vládou chystané převedení Budvaru na akciovou společnost neznamená zažehnání zašmelení či nedej bože likvidaci kapitálu vlastněného penzijními úsporami občanů. Snad jedině, kdyby byl majetek Budvaru v rámci důchodové reformy kapitalizován, což by se v české korupční kotlině rovnalo přímo světovému zázraku.

Jak jsem výše zdůvodnil, nebude Budvaru v rámci převedení na a.s. prodán za skutečně pořizovací hodnotu, nýbrž za jakýmsi poradcem diskontovaný pakatel!

Tržní hodnota by byla na skutečném kapitálovém trhu pro jakéhokoliv kupce a budoucího akcionáře nejméně 10x větší! Stát tak získá jen zlomek toho, co by získat mohl, finanční rozdíl však budou muset oželet - zaplatit daňoví poplatníci.

Pak se nedivme, že se pod praporem privatizace ODS či ČSSD bezpečně propadáme s důchody a platy do chudoby. A není zde člověka, který by tuto nehoráznou zlodějnu vykřičel lidem do uší, aby se už vzpamatovali a vyšli konečně do ulic.

Jsou ovšem na světě státy, kde si vlády či města privatizaci důležitého podniku nechají požehnat ve volbách nebo referendem občanů. Ač jsme v údajné demokracii, do vlády lidu máme sakra daleko. Pane Dalíku, pane Gandaloviči, ruce pryč od Budvaru!

Poznámka:

Jak „výhodně“ byly privatizovány některé podniky?

1. Před lety od vlády získala pivovar Prazdroj japonská společnost Nomura, slíbila zaplatit sedm miliard. Za necelý rok a půl však akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun!

2. Společnost EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s..vlastník několik cukrovarů, měla letos zahájit jejich likvidaci.

3. V případě automobilky Škoda šlo nejprve o založení společného podniku se zahraniční majetkovou účastí, tedy s Volkswagenem. Dnes tam český stát nevlastní nic. A výdělek státu? Pakatel! Celý prodej byl experty ohodnocen na 9,7 mld dolarů (388 mld korun), stát však získal za majetek podniku vlastněný penzijními úsporami občanů jen 2,05 mld marek (asi 38 ml korun)!!. A letošní 8 mld zisk si rozdělí akcionáři Volkswagenu, mezi kterými je, světe div se, i stát - vláda Dolního Saska.

Pozn. JČ: Argument pana Bubeníka, že kdyby bývaly v Československu /ČR vznikly soukromé penzijní fondy, na něž by byla převedena penzijní pohledávka občanů, tržní poptávka při prodeji podniků by byla v ČR až desetkrát větší než nyní, a podniky by se prodávaly za reálnější cenu, je platný. Ovšem v současnosti, na rozdíl od začátku devadesátých let, jistě do určité míry do ČR proniká vliv mezinárodních finančních fondů, takže zmrazení českého kapitálového trhu vyloučením českých penzijních pohledávek se možná projevuje už méně.) (Britské listy)

V čele dozorčí rady Budějovického Budvaru, n. p., zasedne jako nezávislý odborník Robin Schinko, nominovaný ministerstvem zemědělství. Ministerstvo je zřizovatelem pivovaru a proto má v dozorčí radě rozhodující slovo.

„Byl jsem jmenován jako člověk z místa, který se zabývá krajskou problematikou,“ uvedl včera pro Deník Schinko ke své nové funkci. Schinko je 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, ale zdůraznil, že jeho nominace do dozorčí rady pivovaru nesouvisí s jeho mandátem v krajském zastupitelstvu.

Hlavní změna, která pivovar v blízké budoucnosti očekává, je jeho možná transformace ze státního podniku na akciovou společnost. „V tuto chvíli zakladatel (ministerstvo zemědělství – pozn. red.) společně s národním podnikem Budějovický Budvar budou pořizovat právní analýzu, která buď nedoporučí nebo doporučí transformaci,“ řekl Schinko.

Zkoumání cest

Nový předseda dozorčí rady konstatoval, že pokud by poradce ministerstvu doporučil transformaci státního podniku na akciovou společnost, následovalo by zkoumání způsobu, jakým způsobem transformaci provést.

„Moje rozhodování bude poznamenáno regionálním pohledem,“ vyjádřil se ke svému působení v dozorčí radě Schinko. O vyhlášení výběrového řízení na poradce ministerstva zemědělství mělo být původně rozhodnuto v září, po zasedání dozorčí rady. Tento termín zmiňovali zástupci ministerstva ještě v době konání výstavy Země živitelka. Jenže se oddálilo zasedání dozorčí rady a podle současných informací se začne poradce pro převratnou změnu hledat tento měsíc.

Začnou v říjnu

“Výběrové řízení na společnost, která bude přechod Budvaru na akciovou společnost zajišťovat, bude zahájeno v průběhu měsíce října,“ odpověděl včera na náš dotaz Petr Vorlíček z odboru komunikace ministerstva zemědělství. Otázka transformace Budvaru má své příznivce i kritiky, stejně jako možná pozdější privatizace.

Ochranné známky

Největší problém transformace představuje otázka ochranných známek a právní kontinuity nástupnické firmy. Právě ochranné známky, které zajišťují budějovickému pivovaru vývoz do desítek zemí světa, jsou totiž předmětem dlouholetých soudních sporů s americkou firmou Anheuser Busch. A přeměna národního podniku na akciovou společnost podle ministerstva zemědělství nesmí do budoucna pozici českého pivovaru nijak ohrozit.

Ve hře je po případné transformaci na akciovou společnost i její prodej. Odhady ceny pivovaru se pohybují kolem třiceti miliard korun a výše.

Budějovický Budvar vyváží pivo do více než 50 zemí světa a je třetím největším pivovarem v České republice. Loni vystavil 1,151 milionu hektolitrů piva. (Českobudějovický deník)

Titulem Nejlepší světový ležák se může chlubit tmavé pivo Budějovického Budvaru. V soutěži, kterou vyhlásil britský odborný magazín, porazilo stovky pivních značek z celého světa. Odborná porota testovala piva ve třech kolech a několika kategoriích, hodnocení bylo anonymní.

Budějovický pivovar loni vyrobil 20 tisíc hektolitrů tmavého ležáku, polovinu vyvezl do třinácti zemí světa. Jen Britové vypili dva tisíce hektolitrů tohoto piva.

"Titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla piva z celého světa. Tmavý ležák tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků," uvedl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

V soutěži byly vzorky piv hodnoceny ve třech kolech. V prvním kole mezinárodní porota hodnotila stovky pivních značek. Na základě tohoto hodnocení určila vítěze celkem ve 42 pivních stylech v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

Vítězné vzorky jednotlivých stylů postoupily do druhého kola, ve kterém byli anonymně posuzovány nejlepšími britskými sládky a pivovarníky. Ti určili 12 vítězů kategorií. Tmavý ležák Budweiser Budvar tak například zvítězil v kategorii "Nejlepší světový tmavý ležák".

Ve třetím a finálovém kole byla vítězná piva znovu anonymně ochutnávána porotou a ta určila absolutní vítěze čtyř hlavních kategorií: ležák, ale, stout/porter a pšeničné pivo. Právě v tomto kole získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul "Nejlepší ležák světa".

"Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze," prohlásil předseda poroty, známý britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz. (iDnes)

Národní podnik Budějovický Budvar je zase o něco blíže k privatizaci. Včera se poprvé sešla nová dozorčí rada pivovaru. "Projednali jsme podklady pro výběrové řízení na právnickou firmu, která má připravit přechod Budvaru na státní akciovou společnost," potvrdil člen rady Michal Doktor, poslanec ODS. "Další postup je už na Budvaru samotném a na ministerstvu zemědělství," dodal.

"Výběrové řízení vypíšeme v říjnu," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Operace bude vyžadovat perfektní práci právníků. Ve hře je hodnota značky Budvaru, odhadovaná až na miliardu dolarů. Případné chyby právníků může využít velký konkurent - americký pivovarnický koncern Anheuser-Busch.

Ten vede s Budvarem o ochranné známky desítky let desítky sporů po celém světě. Anheuser je právě proto považován za nejvážnějšího, ne-li jediného zájemce o Budvar.

"Porcujete medvěda, ještě než ho někdo ulovil," upozorňuje sice ředitel Budvaru Jiří Boček. Až po převodu českého pivovaru na státní akciovku má totiž následovat privatizace.

Jenže zatímco očekávané miliardy korun obohatí českou státní kasu zřejmě až v příštích letech, minimálně o miliony se hraje v Budvaru už dnes.

Výzva pro právníky

Kdo všechno může na privatizaci profitovat?

Především špičkoví právníci. Nejde totiž o běžnou přeměnu státního podniku na akciovou společnost. Na národní podnik jsou vázány ochranné známky.

"Právníci Anheuseru jsou už nepochybně zakleknuti ve startovních blocích a čekají na sebemenší chybu, aby mohli nárok Budvaru na známky zpochybnit," tvrdí například šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Ministerstvo zemědělství chce, aby vybraná právní kancelář nesla za svoji případnou chybu patřičnou zodpovědnost. Ale zároveň bude mediálně i politicky sledovaná zakázka pro zvolenou firmu lukrativní.

"Bude jistě v milionech korun," předpokládá Richard Wagner z kanceláře Pokorný a Wagner.

O peníze jde ale také vládě. Z Budvaru teď nesmí brát stát kromě daní žádné peníze, zakazuje to zákon. "Státní akciová společnost by však už mohla vyplácet dividendy," přiznává Gandalovič.

Loni přitom Budvar dosáhl téměř dvou set milionů korun zisku. Letos má nakročeno k ještě lepším výsledkům.

Někdo už má náskok

V Česku je podle advokáta Wagnera sotva desítka právnických kanceláří, které se specializují na známkoprávní obor. "Musí vedle toho proniknout do spletité historie sporů Budvaru s Anheuserem a navázat kontakty v zahraničí," dodává.

Některé firmy tak mají náskok před konkurencí, protože už s Budvarem měly či mají co do činění.

"Bude výběrové řízení, nechci nic komentovat," říká Jan Kříž z kanceláře Kříž & Bělina, která už dříve pro Budvar pracovala.

Největší zkušenosti se správou známek Budvaru má ovšem firma Čermák Hořejš Myslil. "Záleží na kriteriích budoucí soutěže. Ale určitě nevylučujeme, že se přihlásíme, právě s ohledem na naše dosavadní zkušenosti s prací pro Budvar," potvrdil včera Lukáš Lorenc, který má v této právnické společnosti Budvar na starost.

Wagner shrnuje to klíčové, co musí právníci v kauze Budvar zvládnout: "Musí zajistit, aby nová akciovka převzala bez přerušení spory, které vede nyní národní podnik s Anheuserem kdekoliv ve světě."

Sponzoring vs dividendy

Jakmile z Budvaru bude státní akciovka, může z ní stát odčerpávat část zisku v dividendách.

Ale odpůrci privatizace poukazují na to, že už dnes může pivovar sponzorovat některé akce, především v regionu. "Například do krajské nemocnice v Budějovicích jsme díky sponzoringu už investovali téměř tři miliony korun. Celkově dáváme na sponzoring několik milionů ročně - na hokej, kulturu, charitu. Všechny tyto výdaje musí schvalovat ministerstvo zemědělství," vysvětluje Boček.

I soupeření o to, kdo si na peníze z pivovaru sáhne - zda kraj ve formě sponzoringu, nebo pak celá vláda v dividendách, dělí politiky na odpůrce a příznivce privatizace.

"Jako jihočeský politik nevidím pro privatizaci důvod. Sice se z toho nehroutíme, když se pivovar prodá, ale upozorňuji na riziko chyby při ochraně známek," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník.

Pro i proti

K odpůrcům privatizace ovšem patří vedle hejtmana Zahradníka z ODS třeba i šéf poslanců ČSSD Hašek. Žádnou radost z dění nemá ani ředitel pivovaru Boček.

Na pilu tak nejvíc tlačí premiér Mirek Topolánek - forma národního podniku podle něj rozvoj Budvaru brzdí.

Topolánkův "fámulus" Marek Dalík sice popírá informace o tom, že vyjednával s Anheuserem, týdeník Euro ovšem přinesl informaci, že se za Dalíka této role pravděpodobně ujal František Formánek - muž, který údajně stál za dezertérstvím poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

Budvar není jako Lesy

Partie privatizace Budvaru je v současné době rozehrána na mnoha frontách. Odpůrci a příznivci tvoří nesourodá uskupení - skoro každý má své vlastní důvody, proč zatím bojuje na jedné či druhé straně.

Zahradník hájí příjmy svého regionu. Haškovi může jít o to, aby případná privatizace pivovaru připadla až na další kabinet, v němž třeba ČSSD bude. Která vláda by nechtěla injekci v desítkách miliard.

Ředitel Boček nyní obhajuje - bez obalu řečeno - status quo a svoji židli.

Naopak zastánci rychlejšího postupu se ptají: Existuje důvod, proč by měl stát vařit pivo?

Do toho přicházejí spekulace, které se objevují i kolem jiných státních firem - především kolem podniku Lesy ČR. Straničtí lobbisté obcházejí i národní pivovar a naznačují: Privatizace se dá urychlit, i pozdržet - nedalo by se sponzorovat to, nebo tohle?

HN sdělily nezávisle dva zdroje, že takové náznaky zkoušeli jak lidé spojovaní s ODS, tak s ČSSD. Šéf pivovaru ale podle nich odolal. Sám Boček o tlacích na svoji firmu nehovoří.

Snad zbude na penze

Vláda se už před časem shodla na tom, že chce Budvar privatizovat v tomto volebním období. Současné přetahování, kdy a jak s Budvarem začít, je ale jen zahřívací kolo. Velcí hráči si pro závěrečnou fázi privatizace sice už připravují půdu - ale s oficiálními kroky zatím vyčkávají.

Dave Peacock, viceprezident koncernu Anheuser-Busch, zatím dění v Česku komentovat nechce. Americký koncern ale už v minulosti dal svůj zájem jasně najevo.

Stále častější jsou ale signály, že Anheuser zdaleka nemusí být jediným kandidátem. Známkoprávní souboje české firmy s Američany totiž vyhovují dalším velkým pivovarským firmám.

Budvar, jehož produkce se přitom měří jen v setinách objemu výroby Anheuseru - blokuje přístup giganta na mnohé trhy v cizině. Právě to konkurenci, třeba Heinekenu, vyhovuje. "I další velké firmy tak mohou mít zájem na tom, aby se Američané s Budvarem nespojili," předpokládá předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

I když zůstává Anheuser stále největším favoritem, zájem dalších firem by nepochybně cenu za známky Budvaru ještě zvýšil. Radost z toho může mít i ministr financí Miroslav Kalousek. "Příjmy z privatizací, které se uskuteční před Budvarem - například z Letiště Praha nebo ČSA, budou do roku 2009 ještě končit ve fondu dopravní infrastruktury. Ale pak je mojí prioritou dát peníze z neopakovatelných zdrojů - například z privatizace Budvaru - prvořadě na penzijní reformu," říká Kalousek. (iHNed)

Ředitel kutnohorského pivovaru Zdeněk Siblík po více než třiceti letech odešel z ředitelského postu. Od 1. října ho v této funkci nahradil současný sládek Jan Hejra. Odcházející ředitel Siblík se do penze těšil i když loučení pro něho bylo nostalgické. Ale kdo si myslí, že pro něho práce v pivovaru skončila, se mýlí. Přemluvili ho totiž ke spolupráci s pivovarem. Nyní už bývalý ředitel kutnohorského pivovaru je odborník, který prošel několika pivovary, pracoval ve výzkumném ústavu nám poskytl krátký rozhovor.

Jak dlouho jste byl ředitelem kutnohorského pivovaru?

To snad není ani podstatné, jak dlouho jsem byl ředitelem. Za podstatnější považuji, že jsem v tomto pivovaře téměř dvaatřicet let. Přišel jsem se do funkce sládka v roce 1976 a bohužel jsem toho sládka dělal kratší dobu, než ředitele. Můj osobní názor je, že nejkrásnější léta mého života byla právě sládkování. Ředitelování je víceméně záležitost administrativní.

Bude se vám po práci stýskat?

Měl jsem v plánu si odpočinout, ale byl jsem požádán, abych externě pro kutnohorský pivovar ještě něco dělal. O zábavu budu mít tedy postaráno.

Od 1. října se stal ředitelem Hejra. Kdo ho do funkce dosadil?

Víceméně to bylo rozhodnutí vedení podniku. Samozřejmě konzultováno se mnou. Je tady prakticky rok ve funkci sládka. Za tu dobu jsme spolu probrali spoustu věcí. Pokud bude potřeba a pokud bude chtít, jsem připravený mu pomoct.

Jak se pivovar změnil za dobu vašeho působení?

Já mohu říct, že za tu dobu, co jsem tady, se tady vlastně postavil ještě jeden pivovar. Protože když jsem v roce 1976 přišel, tak se předělávala kotelna. Uhelné kotle byly nahrazeny mazutovými. Potom se udělala nová spilka, s tím, že stará se opravila a fungují obě. Postupem času se vybudovaly nové sklepy, rozšířila se varna, předělal se systém chlazení. Za mého působení se dvakrát vyměnilo zařízení stáčírny lahví a zcela nově se vybudovala stáčírna sudů včetně budovy. Takže mohu říct, že za doby mého působení v Kutné Hoře se vybudoval ještě jeden pivovar. Ten pivovar má dnešní kapacitu zhruba 240 tisíc hektolitrů za rok. Když jsem se přišel, tak kapacita byla 120 tisíc hektolitrů za rok.

Způsob výroby piva je pořád stejný?

Ano. Způsob výroby je česká klasika. Žádné rychlé metody.

Foto zde ... (Kutnohorský deník)

Vedení Pivovaru Kutná Hora se od 1. října ujal stávající sládek Jan Hejra (na snímku). Vystudoval obor biochemik v Ústí nad Labem. Od roku 1993 pracuje v Ústí nad Labem, kde začínal na spilkách, ve sklepích, poté byl sklepmistr a technolog. Koncem minulého roku se stal v kutnohorském pivovaru společnosti Drinks Union jako sládek.

Při nástupu na post sládka jsme hovořili s Janem Hejrou začátkem roku 2007. Ten by chtěl vyzdvihnout značku ještě výš, vyhrát s ní nějakou další cenu v degustačních soutěží a proslavit ji ve všech koutech naší republiky. Chtěl by pokračovat v trendu zvyšování exportu, jelikož pivo ze zdejšího pivovaru je stále více žádáno i za hranicemi. Na otázky týkající se jeho oboru i samotného vaření moku v Kutnohorském pivovaru ochotně odpověděl.

Chtěl jste být vždycky sládkem?

Rozhodoval jsem se mezi kuchařem, vojákem z povolání. Pořád to nebylo to pravé.

Co vás tedy přivedlo k tomuto neobvyklému oboru?

Rodiče mi vyprávěli o mém pradědečkovi, který byl sládkem v Roudnici nad Labem. Připadalo mi to zajímavé. Chemie mě bavila. A pivo mi chutnalo. Tak jsem to zkusil. Na studiích mi to šlo a zalíbilo se mi to. Ono to má i něco společného s původně zamýšlenými obory. Jako na vojně striktně dodržovat receptury a jako kuchař vařit a míchat.

Měli jste nějaké zaměření na pivovarnictví v rámci studia?

Obor se jmenoval biochemik pro výrobu sladu a piva. Od prvního ročníku jsme měli co týden také praxi v pivovarech. Později se náš obor přejmenoval na „sladovník“. Šel jsem ještě na studia do Prahy, která jsem však z pracovních důvodů přerušil.

A pokračoval jste nebo pokračujete?

Nyní studuji jiný obor. Dělám ekonomku, což je k mé práci v dnešní době také potřeba.

Byl jste na praxi v cizině. Jaký je rozdíl našich a zahraničních pivovarů?

Vzhledem k tomu, že jsem byl na krátké praxi v Rusku a tam pivovary rostou s ohromným kapitálem, tak se to dá těžko srovnat, avšak přes všechny ty moderní vymoženosti, kvalita piva většinou nedosahuje kvality piv v Čechách. Najdou se však už i piva, která by našinec dokázal akceptovat. Jistě to je důsledek najímání českých a německých sládků pro ladění technologií těmito pivovarskými společnostmi.

Říká se, že část chmele jde na export a vyrábí se z něho kosmetika. Co je na tom pravdy?

Je pravda, že chmel má pozitivní účinky co se týká kosmetiky a zažívání, ale určitě se všechna produkce nevyváží. Velkou spotřebu máme i pro většinu českých pivovarů.

Jaký chmel tedy používá společnost Drinks Union?

Vaříme z žateckého chmele, respektive přesněji žateckého poloraného červeňáku. Což je jedna z nejznámějších odrůd chmele.

Jak se dá popsat?

Je to příjemně aromatický chmel. Pivo tím získává specifické chmelové aroma, jak ve vůni, tak i v chuti. Kdybychom používali jiné chmele, kvalitativně neodpovídající tomu, co bychom chtěli, mohlo by se stát, že bychom měli pivo s drsnou až ulpívající hořkostí, bez patřičného chmelového aroma. Nebyl by to ten lahodný, zlatavý mok, který tak rádi pijeme.

Takže ta pravá chuť je právě v tom chmelu?

Z části se dá říci, že ano. Chmel a způsob zvoleného chmelení dělá hodně moc.

Je tam nějaká tajná ingredience jako například v becherovce?

Tady tu surovinovou skladbu zná více lidí, než-li v Becherovce. Používáme český slad, který si necháváme vyrábět v Nymburce. Ten musí dosahovat potřebných kvalitativních parametrů. O chmelu jsem se již zmiňoval a v neposlední řadě voda.

Jak je to s tmavým pivem?

Na výrobu tmavých piv používáme speciální slady. Vyrábíme je již od varny jako tmavá piva. Na ty je také zvláštní receptura.

Jaký je tedy proces výroby?

Slad (naklíčené usušené ječené obilky) semeleme na šrotovníku. Vzniklý sladový šrot smícháme při určité teplotě s vodou. Již tam dochází k určitým biochemickým procesům. Část této směsi převedeme do rmutovacího kotle a vyhříváme na dané teploty. Při těchto teplotách dochází ke štěpení škrobu na cukry, potřebné pro další fáze výroby. Celé dílo se převede do další nádoby, které se říká scezovací káď, kde dochází k sedimentaci pevných částí sladového šrotu přes něž se filtruje sladový výluh zvaný sladinka. Sladinka se stahuje do další nádoby nazývané mladinový kotel. Zde celé dílo vaříme a v předem stanovených dávkách přidáváme chmel. Tak to byla velice stručně pouze varna. Po svaření oddělíme kaly vysrážené varem a zchladíme. Zakvasíme dávkou kvasnic a necháváme kvasit v otevřených kádích. Kvasnice nám zkvasí na varně vytvořené cukry na alkohol a jako vedlejší produkt oxid uhličitý. Jelikož při kvašení vzniká teplo, musíme kádě chladit, čímž regulujeme jeho průběh. Při dosažení potřebného stupně prokvašení, sudujeme pivo do sklepa, kde pivo dokvašuje v ležáckých tancích. Zde se nám pivo čiří a chuťově zakulacuje. Všechny dříve vystupující hořkosti, sladkosti prolnou a vytvoří dokonalou harmonickou chuť našeho piva. Dokvašování probíhá při nízkých teplotách, při nichž se naváže oxid uhličitý, vnímaný jako jemné bublinky tzv. říz piva. Po dosažení odpovídajících parametrů kontrolovaných laboratoří, se pivo degustuje, filtruje a stáčí.

Ochutnává se to až na konci?

Již od varny ochutnáváme všechno, abychom zajistili potřebnou kvalitu a mohli včas reagovat.

Jak se udělá ten rozdíl mezi stupni piva?

Ten vzniká na varně. Je to v sypání. Zvětšeným poměrem sladu k vodě, získáme vyšší extrakt původní mladiny, přeloženo – více extrahovaných látek

Jak dlouho trvá celý proces?

Výčepní pivo se tak zhruba deset hodin vaří, osm dnů kvasí, třicet dnů leží. Takže zhruba do čtyřiceti dnů.

Jaký je rozdíl velkého pivovaru a malého rodinného pivovaru?

Tam probíhá ta výroba podobně, jen v menším formátu. My děláme ročně do 200 000 hektolitrů a oni vyrábí na menších technologiích s méně lidmi podstatně méně piva.

Je možné si pivo uvařit doma?

Jako studenti jsme si ho vařili. Není to ovšem vůbec jednoduchý proces. Musí při něm být dodržovány dané technologické postupy a čistota. Problém také mohou být suroviny.

Jak se změnilo pivo a samotný recept od dob,kdy se tu vařilo za Dačického?

Ten základ by mohl být zhruba podobný. Určitě jsme změnili dávkování chmele, protože používáme jiného chmele, než který měli v tehdejší době. Také máme jiné slady. Ta podstata procesů navozených na varně, spilkách a sklepích, by ale měla být dosti podobná.

Dá se nějak upravit recept podle cen vstupů?

Bohužel to je problém. My nemůžeme říci, že budeme dávat méně sladu a necháme to kvasit po kratší dobu kvůli nákladům. Musíme to dělat ve stále stejné kvalitě. Jsme jak mezi mlýnskými koly, z jedné strany zákazník a z druhé strany náklady. Nemůžeme ty náklady snížit, protože pak už by to nebylo to pivo. Vyrábíme pivo tradiční technologií a ta si vyžaduje vyšší vstupy. My jsme se nedali na cestu výroby levných piv pro řetězce, ale na cestu kvality, kterou si chceme získat nové a udržet stávající zákazníky.

Jaké máte zkušenosti se zahraničním pivem?

Oni vesměs používají trochu jiné suroviny a technologie. Z větší části nepoužívají tradičních technologií. Šetří energii a čas a tak používají energeticky méně náročné technologie, týkající se například varny. Na to se dívám trochu skepticky. Když jsme zaváděli licenci v Rusku, tak jsme si museli prosadit náš technologický postup. Nakonec se to po dlouhých zkouškách a jednáních podařilo a Zlatopramen v Rusku dosahuje slušné úrovně.

Ta značka je tam tedy stejná?

Ano, Zlatopramen je tam prodáván pod svojí značkou. Každý větší pivovar z Čech i ze světa má v Rusku zastoupení. Je to obrovský, progresivní trh, kde začíná pivo suplovat tradiční vodku, jakožto moderní nápoj.

Jaké jsou rozdíly, co se týká surovin na výrobu piva oproti českým pivovarům?

Používají jiné slady a chmely, které mívají kolísavou kvalitu, ale není to pravidlem. Úroveň se tam dosti zvedla. Mám tím tedy na mysli produkci v zemích bývalého svazu.

Jak hodnotíte zahraniční piva?

Rád ochutnám všechna možná piva. Například z německých, belgických, irských se nechá pít hodně značek, i když jsou některé z nich svrchně kvašené. Je tam znát jiná technologie. Dávám však přednost tradičním českým pivům.

Když ochutnáváte pivo v rámci svého povolání, máte ještě chuť na něj zajít po práci?

Piji pivo v restauracích běžně. Když jde o naše pivo, tak je to tak trošku i kontrola, v jakém stavu mají v restauraci výčepní zařízení a armatury. Co se týká práce, tak to je potom těžké. Za kvalitu ručí sládek, takže vzorků na kontrolu je mnoho. Když musím řídit, to se ochutnávat nedá. V restauraci si většinou dávám točené, ale ani lahvovým nepohrdnu. Setkal jsem se i s tím, že ta piva v restauraci nebyla takové úrovně, jak ho distribuuje pivovar. To pak zamrzí, jelikož pivo nedělá jen pivovar, ale velkou měrou k finálnímu požitku dodává hostinský, kterýžto by měl dodržovat všechny rady, kterých se mu dostává od obchodních sládků, servismanů a prodejců, zastupujících pivovar.

Jak se vám líbí v Kutné Hoře?

Je to nádherné město s obrovským kouzlem. Kutná Hora se mi hrozně líbí. Když to srovnám s Prahou, tak je tu také mnoho architektonických památek, nádherné historické uličky a menší davy turistů.

A jak se vám líbí samotný pivovar?

V dnešní době není takových pivovarů mnoho. Za takový hezký, menší pivovar s dobrým pivem jsem vděčný.

Foto zde ... (Kutnohorský deník)

Rozšiřující se výroba a export piva, získání košer certifikátu, výroba piva s rajským plynem, řada letošních domácích ocenění. To je výčet několika faktů z nymburského pivovaru.

Zájem o Postřižinské pivo se stále zvyšuje. Tak se dají vyložit poslední statistické údaje, které nymburský pivovar zveřejnil. Za prvních devět měsíců letošního roku vyprodukoval 126 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více, než za stejné období roku předchozího.

Potěšující je zpráva, že se stále rozšiřuje spektrum zemí, kde o nymburské pivo stojí. „Poslední novou destinací je Rumunsko, kam jsme letos dodali první dodávky Postřižinského piva,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

V současné době lze ochutnat nymburské pivo v jedenácti zemích světa včetně například Anglie, Austrálie, Švédska, USA nebo dokonce Izraele.

Právě posledně jmenované země se týká neuvěřitelná kuriozita. Do Izraele dodává nymburský pivovar speciální druh piva s nitroglycerinem, v Čechách známým pod názvem rajský plyn. Aby se mohl takzvaný NitroBeer prodávat v košer obchodech, rozšířených po židovské zemi, musel zdejší pivovar získat takzvaný košer certifikát.

„V praxi to znamenalo, že přijeli dva rabíni z Izraele, kteří provedli takový audit výroby. Jeden z nich, rabbi Kalcheim, je v tomto oboru po světě uznávaná kapacita,“ popisuje netradiční návštěvu Benák.

Podle jeho slov panovaly obavy z šířených fám, že pivo dodávané do Izraele se nebude smět vařit v neděli nebo že v provozu při jeho výrobě se nebudou moci pohybovat ženy, které mají menzes. „To však byly naštěstí fámy. Jako hlavní podmínku si kladli to, že slad pro jejich pivo musí být vyroben z ječmene, který byl zaset před 31. březnem. Upřímně se přiznám, že nevím proč,“ usmívá se Benák.

Certifikát za příslušný poplatek pivovar nedávno získal. Platí na jeden rok a je podepsán i českým rabínem Karolem Sidonem.

Export, který v současné době činí 22 procent z prodeje, tedy 28 tisíc hektolitrů, není jediná příznivá zpráva pro letošní rok. Pivo získalo i velmi prestižní ocenění na domácí scéně.

Celkem jich bylo šest ze čtyř celostátních degustací, a to včetně ceny pro nejlepší ležák roku na soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích, kde Francinův ležák vyhrál nebo třetího místa třináctistupňového Boganu, který získal v soutěži Cena českých sládků v Kutné Hoře. (Nymburský deník)

Do konce prosince mohou žadatelé podat návrhy na změny územního plánu města Nymburka. Datum stanovila rada města na svém posledním zasedání. Několik návrhů prý už na radnici dorazilo. „Například pivovar by chtěl v budově podél hlavní silnice otevřít pivovarský hostinec a motel,“ přiblížil místostarosta Miloš Petera.

Ředitel pivovaru Pavel Benák ovšem hovoří o tom, že je zřízení pivovarského hostince otázkou několika budoucích let. „Zatím je vše ve stádiu projektové dokumentace. Přesto mohu potvrdit, že se záměrem zabýváme a chtěli bychom ho zvládnout v rámci opravy dané budovy u silnice,“ potvrdil Benák.

Další změnou územního plánu Nymburka by pak mohlo být přesunutí území v okolí Mrliny ve směru na Babín do smíšené zóny. Mohly by se tu tak stavět obytné domy. Území je ovšem v záplavové zóně. (Nymburský deník)

Milovníky nejoblíbenějšího českého nápoje čeká v příštích týdnech nepříjemný šok. Pivovary budou zdražovat. Odradí to národ pivařů od konzumace chmelového moku?

Pivo. Ať se to někomu líbí, nebo ne, je to jeden z charakteristických rysů Čecha v očích cizozemců. Jenže v příštích měsících se podle výrobců piva chystá malá revoluce, která by status quo mohla změnit. Týká se to i nymburského pivovaru.

„Bohužel budeme muset zdražovat. A tentokrát to nebude žádná kosmetická úprava v řádu desetihaléřů, ale bude se jednat o koruny,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Podle jeho slov se bude jednat o největší zdražení za poslední roky.

Zdražení piva je prý nutné vzhledem k situaci v západní Evropě. „U nás sice byla mírně nadprůměrná úroda ječmene, jenže na západě se neurodilo. Čestí zemědělci proto zvedli ceny obchodním partnerům ze západu, ale bohužel také českému trhu,“ vysvětlil příčinu rekordního skoku Benák. Navíc zhruba o deset procent zdražují i pěstitelé chmele.

Co na to provozovatelé restaurací a samotní pivaři? „Samozřejmě žádnou radost z toho nemám. Pokud pivovary takto razantně zdraží, já budu muset cenu navýšit ještě více, protože k tomu započtu i zdražované energie. Já si ale myslím, že pivaři i tohle překousnou,“ reagoval majitel nymburské nádražky a poděbradské restaurace Jiří Tomáš Vokál. Právě v jeho restauracích zatím teče nymburské pivo proudem.

Jak budou reagovat skalní pivaři, jejichž část měsíčního rodinného rozpočtu pivo spolkne? „Podle mě to bude podobné, jako když poprvé zdražilo kafe. Na chvíli lidé trochu vysadí, pak jej ale budou pít ještě víc,“ myslí si Milan Kovář z Nymburka. „Mě osobně se to příliš nedotkne. Nemyslím, že by zdražení o dvě nebo tři koruny bylo až tak zásadní,“ doplnil místní pivař.

O kolik přesně a kdy se pivo zdraží, si netroufá odhadnout ani ředitel nymburského pivovaru. „Od 1. listopadu ohlásili zdražení Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. My prozatím děláme kalkulace. Každopádně kdybychom nezdražili, hrozila by ztrátová výroba a v nejhorším případě i zastavení výroby,“ doplnil Benák. (Nymburský deník)

Postřižinské pivo získalo takzvaný košer certifikát. Požádala o něj izraelská strana odebírající místní pivo. Do židovského státu totiž nymburský pivovar vyváží speciální druh piva s rajským plynem. K tomu, aby se mohl prodávat i v košer obchodech, bylo nutné získat uvedenou listinu. „Přijel rabbi Kalcheim z Izraele, který provedl v pivovaru audit,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák (na snímku s košer certifikátem). Originální dokumenty pivovar před nedávnem skutečně získal. Více o jedinečné události v některém z příštích vydání Nymburského deníku. Foto zde ... (Nymburský deník)

Březnický pivovar Herold zdraží zřejmě příští rok, vysokochlumecký Lobkowicz chce udržet ceny. Podle pivařů, kteří se zdražení obávají, by cena desítky neměla přesáhnout dvacet korun.

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. Otázkou však zůstává, jestli se bude zlatavý mok v následujících měsících zdražovat. Příčin může být mnoho, ať už nízká úroda chmelu, nebo obilí, kterého se mimo jiné za posledních pětadvacet let urodilo nejméně. Dále to pak může být hamižnost nepoctivých výčepních, či vyšší náklady pivovarů na výrobu piva.

Každoročně začíná se zdražováním náš největší pivovar Plzeňský Prazdroj, výrobce značek Gambrinus a Pilsner Urquell, k němu se pak přidávají menší pivovary. Březnický pivovar Herold se letos pivo zdražit nechystá. „V příštím roce se tomu ale pravděpodobně nevyhneme, nezáleží na nás, ale na ceně surovin, takže konečná částka, o kterou bude pivo zdraženo, není známa,“ řekla Deníku Květuše Soldátová z obchodního oddělení pivovaru Herold.

Naopak pivovar Lobkowicz ve Vysokém Chlumci zdražení nechystá. „Hlavním cílem Lobkowiczkého pivovaru je razantní navyšování tržního podílu, tedy objemu prodejů, a to zejména v nejbližším regionu, kam dodáváme převážně sudové pivo do restaurací. Z tohoto důvodu budeme i nadále držet stejné ceny, ačkoliv meziroční nárůsty cen vstupů byly v tomto desetiletí pravděpodobně největší – ječmen přes 50 procent, chmelové produkty 15 až 30 procent, energie 15 procent a situace se opravdu pro většinu zejména menších pivovarů stává neudržitelnou a upravovat ceny musí,“ odpověděl majitel Lobkowiczkého pivovaru Rainer Schroth. „Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo, jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky, a že image a značka ne vždy přinesou takovou radost, jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ dodal.

Reakce pivařů ale moc pochopení neskýtá. „Zdražení by nemělo nastat, jsem absolutně proti,“ říká jeden ze štamgastů Bowling baru Fialka Aleš Buben. „Pivo mám moc rád, rád si zahraji i stolní fotbálek, takže na pivo budu chodit i nadále,“ pokračuje. „Podle mě by ale neměla cena desítky přesáhnout dvacet korun. Čechy jsou jedna z mála zemí, kde stojí pivo méně, než nealko a nevidím důvod, proč by se to mělo do budoucna měnit,“ uzavírá Aleš Buben. (Příbramský deník)

Přímo v budově pivovaru Staropramen v zrekonstruovaných prostorách pivovarské restaurace byla otevřena nová Potrefená husa Na Verandách. Ta se tak stala již dvaadvacátou Potrefenou husou - značkovou restaurací Staropramen - v České republice.

„Potrefená husa je léty prověřený koncept značkových restaurací Staropramen, které úspěšně fungují po celé České republice. Když jsme se chystali rekonstruovat restauraci v pivovaru Staropramen, která je takovou naší výkladní skříní, řekli jsme si, že právě tady by Potrefená husa měla být,“ říká David Petřík, manažer rozvoje značkového konceptu Staropramen, k rozhodnutí pustit se do náročné rekonstrukce a přestavět tradiční hospodu na moderní Potrefenou husu.

Pivovarská restaurace funguje v pivovaru Staropramen od samého zahájení výroby v roce 1871 a také již od té doby nese název Na Verandách. „Jméno Na Verandách byl za ta léta tak zažitý pojem, že jsme jej chtěli zachovat. Je to prostě Potrefená husa Na Verandách,“ vysvětluje David Petřík rozšířený název restaurace.

Stejně jako všechny Potrefené husy nabízí i ta Na Verandách několik druhů točeného piva v čele se značkou Staropramen, tradiční kuchyni i lehké pokrmy moderní gastronomie. Interiér se vyznačuje prvky typickými pro tento koncept – charakteristickou barevností, dominantním výčepním pultem, pivními knihovnami, vyvýšeným sezením hostů a velkým počtem televizních obrazovek. Vedle hlavní části restaurace mohou hosté posedět také v odděleném pivním baru.

Celková kapacita restaurace Potrefená husa Na Verandách je 135 míst, v letních měsících bude k dispozici zahrádka s dalšími 50 místy. S provozem restaurace souvisí také provoz Paspova sálu v patře nad restaurací, který pojme až 200 osob a je vhodný pro pořádání konferencí či společenských akcí.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je společnost F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz). (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Český svaz pivovarů a sladoven udělil v minulých dnech značce Braník titul České pivo roku 2007 v kategorii světlé výčepní pivo. Jedná se o první prestižní ocenění, které Braník získal po přechodu výroby do smíchovského pivovaru Staropramen.

Braník, typicky české pivo s tradicí od roku 1899, je dlouhodobě druhým nejprodávanějších lahvovým pivem na českém trhu, jehož prodeje stále rostou „Lidé mají rádi jeho osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni,” vysvětluje Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Podle sládka představuje Braník pro milovníky zlatavého moku kvalitní pivo za dobrou cenu. Jeho slova o kvalitě potvrdily i nejnovější výsledky pivovarníky uznávané degustační soutěže, které se celkově zúčastnilo 77 piv v pěti kategoriích.

“Sládci a další pivovarští experti vybírají v anketě Českého svazu pivovarů a sladoven a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského nejlepší česká piva ve dvoukolové degustační soutěži. Vzhledem ke způsobu výběru těch nejlepších má právě soutěž České pivo roku mezi pivovarníky velkou váhu ”, tvrdí vrchní sládek. „Proto si tohoto ocenění velmi vážíme”.

Titulem České pivo roku 2007 Braník navázal na svá předchozí tři vítězství v různých degustačních soutěžích v letech 2005 a 2006 konaných v Táboře, Brně a Českých Budějovicích. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

„Silný dolar? To byl problém před dvěma lety,“ tvrdí majitel sklárny a minipivovaru František Novosad. Podle něho už nyní vyjde zcela nastejno, zda se americká měna prodává za 19 nebo 20 korun. Proč je v klidu, zatímco jiní vývozci si zoufají?

Novosadovi se podařilo přesvědčit odběratele, že musí kupovat dráž, a on se tak dostal na stejné ceny, za které prodával v době, kdy stál dolar přes třicet korun. „Asi patřím mezi výjimky,“ uvědomuje si Novosad. „Byl jsem hodně tvrdý. Řekl jsem, že buď mi zaplatí požadovanou cenu, nebo jim už neprodám ani skleničku,“ vzpomíná podnikatel z krkonošského Harrachova. Zároveň si začal vynahrazovat ztráty způsobené slabým dolarem jinde. Jeho sklárna a minipivovar se staly turistickou atrakcí a v loňském roce je navštívilo na 50 tisíc lidí. „A letos toto číslo určitě překonáme,“ očekává Novosad.

Před několika lety však zažíval krušné časy. Tři roky po sobě byl ve ztrátě, jeho zboží se stávalo pro zahraniční odběratele stále dražším, navíc mu narůstala čínská konkurence, proti níž nemohl bojovat nízkými cenami. „S Američany byla těžká řeč. Ať řekl člověk jakoukoliv cenu, vždy chtěli dát maximálně třetinu,“ vzpomíná Novosad.

Nakonec však přinutil odběratele přistoupit na jeho podmínky a do zámoří vyváží 40 procent své produkce za zhruba jeden a půl milionu dolarů. Stejné množství jde do dalších, především evropských zemí, pětina skla se prodá v Česku. „Ale každý druhý kus stejně koupí turisti, takže nakonec také skončí v zahraničí,“ dodává Novosad.

Největší zájem je podle něho v USA o velkoobjemové sklenice na víno, do nichž se vejde i přes litr nápoje. (MF Dnes)

Ženy točí pivo lépe než muži

Pátým Mistrem ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se stala Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Ve finale zvítězila v konkurenci třiceti dalších barmanů a barmanek a bude reprezentovat Českou a Slovenskou republiku na Mezinárodním mistrovství barmanů v Belgii.

Ačkoli z osmadvaceti semifinalistů bylo 22 mužů a jenom 6 žen, mezi sedm finalistů se probojovaly tři ženy. K velkému překvapení všech znalců se tyto tři finalistky sešly na stupních vítězů – na druhém místě Romana Gašová z Pizzerie Alfredo v Orlové a na třetím slovenská reprezentantka Ingrid Botlóová z restaurace Dobrá Bašta v Šamoríně.

V exkluzivním prostoru kaple Sacre Coeur na pražském Smíchově barmané soutěžili v dokonalém umění načepování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin. Mistra ČR a SR vybrala porota složená z odborníků a známých osobností. Modelku a moderátorku Ivu Kubelkovou vítězství nepřekvapilo: “To je přece jasné,” směje se s nadsázkou, “ženy pivo točí a muži ho pijí.”

Šťastná vítězka Tereza Berlová se krátce po vyhlášení výsledků svěřila: “Bylo to náročné, hlavně jsem se bála, že něco pokazím. Něco jiného je dodržovat servírovací rituál v naší restauraci a něco zcela odlišného je předvádět rituál před tolika lidmi, kteří mne pečlivě sledují.”

Ve znamení rituálu se ostatně nesl celý večer, takže kromě dokonale naservírovaného piva mohli hosté sledovat i umění při přípravě originálního sushi, ústřic nebo různých druhů kávy a doutníků. Mediálním partnerem celé akce se proto stal časopis pro milovníky gastronomie Chef Gurmán.

Do finále letošního ročníku vybrali barmany samotní spotřebitelé. Ti posuzovali dodržování servírovacího rituálu ve stovce vybraných restaurací po celé České republice. “Každá číše piva, kterou barmané natočili, mohla být hodnocena a více než 5 000 spotřebitelů se tak stalo tou nejnáročnější porotou.”, říká Zdeněk Prajs, brand manažer pro značku Stella Artois a dodává: “26. října se v Belgii rozhodne, zda vybrali správně.” (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Výroba piva Hoegaarden se vrátí do svého domovského města

Pivo Hoegaarden, které znají i pivaři v České republice, se bude opět vařit ve svém domovském stejnojmenném městě v Belgii, tak jak tomu bylo dříve po staletí. Výrobu hoegaardenu, světlého kvasnicového piva, přesunul před necelými dvěma lety majitel pivovaru, skupina InBev, do městečka Jupille poblíž Lutychu. Podle znalců ale pivo vyrobené v Jupille dostalo jinou chuť, uvedl časopis Bulletin.

Návrat do města Hoegaarden se uskuteční v létě příštího roku. "Jsem potěšen. Taková bohatá historie nemůže být zapomenuta," citoval časopis Pierra Celise, který stál v 60. letech u návratu světlého hoegaardenu se staletou tradicí na trh. Návrat do domovského města je připisován neschopnosti pivovaru v Jupille udržet krok s rostoucí poptávkou po světlém pivu, stejně jako počátečním potížím při technologickém postupu ve výrobě.

Přesun výroby hoegaardenu do Jupille přitom mělo za následek nižší dodávky tohoto piva do evropských zemí včetně České republiky. Mnohé restaurace v Česku se tak bez něj musely po nějakou dobu obejít. "Převedení výroby trvá déle, než se původně předpokládalo," citoval v květnu deník Mladá fronta Dnes mluvčí Staropramenu Michaelu Trýznovou. Staropramen v Česku hoegaarden distribuuje, zároveň sám patří do skupiny InBev.

InBev ke konci roku 2005 oznámil konec výroby ve dvou belgických pivovarech, jedním z nich byl i ten ve městě Hoegaarden. V současné době vaří InBev pivo v Jupille a také v Lovani, kde má InBev i centrálu.

Společnost InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a nyní její produkce piva těsně překračuje produkci světové dvojky SABMiller. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. (iHNed)

Pivovary Staropramen prodaly v prvním pololetí o 9 %

Společnost Pivovary Staropramen prodala v prvním pololetí letošního roku celkem 1,583 milionu hl piva (bez zahraniční licenční výroby). To představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 nárůst o více než 9 %.

Na domácím trhu dosáhly prodeje 1,255 milionu hl piva a narostly tak o 7,8 %. Výrazný růst zaznamenaly všechny hlavní značky z portfolia společnosti – Staropramen, Stella Artois, Braník i Ostravar. Prodeje baleného piva Staropramen se v prvním pololetí meziročně zvýšily o více než 28 %, čímž značka navázala na velmi úspěšné loňské období po uvedení nové grafické podoby. Staropramen také představil novou komunikační kampaň vycházející z konceptu: Kdy jsi naposledy udělal něco jinak. „Reakce na kampaň jsou velmi pozitivní, z našich průzkumů vyplývá, že značka Staropramen je u spotřebitelů stále populárnější,“ říká manažer značky Staropramen Daniel Musialek. Tradičně dobře si vedl i prémiový ležák Stella Artois, který opět potvrzuje svůj silný potenciál dvojciferným nárůstem. Významně narostly i prodeje celonárodní značky Braník a regionálního piva Ostravar.

Velmi dobře se vyvíjely též prodeje nealkoholických piv Staropramen a Stella Artois, které se ve srovnání s loňským rokem zvýšily o 44 %. „V letošním roce jsme nově uvedli plechovkové balení nealkoholického piva Staropramen a více jsme se zaměřili na jeho komunikaci. Staropramen Nealko se stal partnerem Pražského mezinárodního maratónu, v létě proběhla na jeho podporu rozsáhlá promotion cílená na řidiče,“ říká Daniel Musialek.

Čistý export společnosti se v prvním pololetí zvýšil o 15,1 % na 327,3 tisíc hl piva. Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým exportérem piva, nejvýznamnějšími exportními trhy společnosti jsou Slovensko, Švédsko, Německo a Velká Británie. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Mikro-blogujte se Staropramenem!

Staropramen přišel s u nás dosud nepříliš rozšířenou metodou, jak efektivně komunikovat se svou cílovou skupinou. Na stránkách www.zijesjenjednou.cz spustil nový interaktivní projekt, tzv. mikro-blogování. V zahraničí je již nová generace blogování populární. Umožňuje příspěvky uživatelů obratem přeposílat ostatním přátelům, dokonce i na mobilní telefon.

Na zijesjenjednou.cz vznikají komunity přátel, kteří průběžně vkládají příspěvky na téma "Co jsi právě udělal jinak". Všichni zaregistrovaní jsou tak ihned informováni o tom, co je nového v životě jejich kamarádů. Přitažlivost služby tkví v tom, že vkládat i přijímat zprávy je možné i prostřednictvím SMS, takže uživatelé mohou službu použít, kdykoliv se jim přihodí něco pozoruhodného.

„Dělejte věci jinak, vyhněte se stereotypu. To je klíčová výzva, životní názor značky Staropramen. Projekt žiješjenjednou.cz nás hned na začátku zaujal zcela netradičním přístupem k marketingové komunikaci na internetu. Nedráždíme standardními bannery, dáváme spotřebitelům službu, která jim umožní komunikovat s přáteli lépe než dosud," říká k rozjetému projektu Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Strategii a koncept pro Staropramen připravila Word of Mouth agentura OUTBREAK, programování, design a SMS modul dodala interaktivní agentura WDF.

Služba je zdarma k dispozici všem osobám starším 18 let na adrese www.zijesjenjednou.cz. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)