Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončuje hned několik projektů, které přispějí ke zlepšení ochrany životního prostředí. Jedním z nich je přesný monitoring vodních zdrojů, který bude zdroje vody zároveň chránit, zvláště v letních měsících, kdy hrozí sucha a úbytek podzemních vod. Dalším ekologickým úspěchem pivovaru ve Velkých Popovicích je hospodaření s vodou, kde již dosahuje vynikajícího výsledku – na výrobu 1 hl piva spotřebuje pouhých 4,08 hl vody.

Voda je jednou ze základních surovin při výrobě piva a tvoří 85 až 90 procent jeho obsahu. Proto Plzeňský Prazdroj klade velký důraz na ochranu vodních zdrojů. Pod heslem „Více piva, méně vody“ se již od konce 90. let i přes nárůst výrobních objemů snaží soustavně snižovat objem vody používané při výrobě, aby jí zůstalo dost i pro budoucí generace. Zatímco kdysi šlo až o 12 hl vody na výrobu 1 hl piva, dnes jsou to pouhé 4 hl vody. Konkrétně pivovar v Popovicích v loňském roce snížil tuto spotřebu na 4,08 hl vody na 1 hl piva. Standardem většiny českých pivovarů je přitom spotřeba 4,5 – 7 hl vody na 1 hl piva.

Nejnovějším projektem Velkopopovického pivovaru v oblasti vodohospodářství je druhá etapa monitoringu vodních zdrojů. Pivovar odebírá vodu ze soustavy vlastních studní ve svém okolí. První etapa řízení a sledování studní již byla ukončena. Další fáze za 2,3 milionu Kč, která zabezpečí druhou polovinu studní, bude dokončena v srpnu 2007 a přinese lepší hospodaření na stávajících deseti studnách tak, aby nemohlo dojít k jednostrannému narušení hladiny podzemních vod.

„Jde o systém dálkového ovládání jednotlivých studní a ostatních objektů vodního hospodářství, který zajistí nejen optimální hospodaření s vodou, ale také okamžitou informovanost v případě poruchy strojního zařízení. Hladinové sondy zároveň pomohou snížit spotřebu elektrické energie pro čerpání vody a ochrání vodní zdroje proti poškození,“ říká Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporou energie a minimalizací emisí CO2 je péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji nedílným projevem společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Více než 14 000 návštěvníků se zúčastnilo již patnáctého ročníku tradičního Dne Kozla, největší pivní slavnosti v Praze a ve středních Čechách. Letošní ročník se nesl ve znamení gurmánských hodů, soutěží hostinských a pivního speciálu Gurmán. Na dvou scénách se představilo 14 populárních folk a country kapel. Příznivci velkopopovického piva nejvíce ocenili unikátní speciál Velkopopovický Gurmán, který byl uvařen pouze pro tento den. V rámci Dne Kozla byla návštěvníkům otevřena i prohlídková trasa pivovaru, kterou prošlo více než dva a půl tisíce návštěvníků. Nejlepším v soutěži hostinských se stal tým z hospůdky Vyžerky ze stejnojmenné obce.

„Počasí nám letos velmi přálo a vytvořilo krásnou letní atmosféru. Díky zajímavému programu si každý přišel na své, potěšil nás zájem o soutěže hostinských, kterým bouřlivě fandily stovky diváků včetně štamgastů jednotlivých hospod,“ uvedl Martin Kuděla, marketingový manažer značky Velkopopovický Kozel.

„Po úspěších z předchozích dvou let jsme se i letos rozhodli připravit speciální pivo uvařené právě na Den Kozla. Ukázalo se, že kvasnicový, nefiltrovaný a nepasterizovaný Gurmán chutnal nejen nám, ale hlavně všem příznivcům piva, což je pro nás největší odměna,“ řekl Pavel Šemík, manažer pivovaru Velké Popovice.

V rámci programu proběhla soutěž výčepních z nejlepších hospod v kraji v zajímavých soutěžích, do nichž se mohli zapojit také všichni návštěvníci, kteří si chtěli vyzkoušet pravé hostinské disciplíny jako třeba čepování piva, počítání útraty na účtence či přeprava sudů na rudlíku. Nechyběly ani tradiční Kozlí soutěže a překvapení v podobě extra show jednoho z nejsilnějších mužů světa, který například zvedl na malíčku plný sud piva.

Hudební program probíhal paralelně na dvou scénách v areálu pivovaru a v jeho rámci vystoupí tyto skupiny: Brzdaři, Lístek, Marien, Noví Brontosauři, Devítka, Cop, Taxmeni a Hluboké nedorozumění, Bluesberry, Bezefšeho, Kamelot, Semtex, Naďa Urbánková a Bokomara a Happy To Meet.

Prohlídková trasa pivovaru Velké Popovice takřka praskala ve švech, na postup výroby piva a novinky v pivovaru bylo zvědavo více než 2500 návštěvníků, které provázeli zkušení zaměstnanci. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Pavel Gregorič, generální ředitel Královského pivovaru Krušovice, ve firmě pracuje od roku 1993 a posledních deset let je jejím šéfem. Během této doby přeměnil regionální pivovar, který vyráběl 250 tisíc hektolitrů ročně, ve firmu, jejíž produkce se blíží milionu hektolitrů. Od podzimu firmu převezme nadnárodní nizozemský kolos Heineken od německé společnosti Radeberger Gruppe.

HN: Překvapilo vás, že se vlastníkem pivovaru stane Heineken?

Pro mne to je hlavně ocenění naší práce. Heineken je skupina, která se velmi silně orientuje na své značky. A o Krušovice měla zájem právě kvůli značce a její pozici nejen na českém, ale i evropském trhu. Když si uvědomíte, že budování značky se programově věnujeme pouhých deset let, tak to je úspěch. Deset let totiž v tomhle byznysu příliš neznamená.

HN: Byl Heineken jediným zájemcem?

Za mou kariéru jich bylo několik. A ten zájem byl v posledních letech stoupající.

HN: Kdo klepal na dveře?

Jmenovat nemohu. To mi jako manažerovi nepřísluší. To je věc vlastníků, na které se investoři obraceli. Ale byli to velcí hráči. Já se k těmto informacím dostával jen díky korektním vztahům, které jsem s lidmi z Radeberger Gruppe měl a mám.

HN: Heineken v Česku vlastní i Starobrno. To získal jako dceru rakouské pivovarské skupiny BBAG, zatímco vás koupil přímo. Vnímáte ten rozdíl?

Co a jak bylo koupeno nehraje roli. Pro mě je stěžejní, že tím investorem je Heineken. Tím je řečeno vše.

HN: Už jste debatovali nad tím, jaká bude pozice značek Krušovice a Starobrno? Která bude národní a která regionální?

K ničemu takovému nedošlo, a proto ani žádná prohlášení nelze dělat. Dokud totiž není avizovaný vstup Heinekenu do Krušovic v právní moci, řídí se naše chování podle přísných regulí. A podle nich jsme proto se Starobrnem na trhu stále dvě konkurenční společnosti.

HN: Kdy bude jasněji?

Zřejmě na podzim, až akvizici projednají antimonopolní úřady řady zemí.

HN: Jak zaměstnanci zprávu o prodeji Královského pivovaru přijali?

Mnohem lépe než před lety, když se dozvěděli, že do pivovaru vstupuje Binding Brauerei. Tehdy si leckdo myslel, že to je konec výroby piva v obci. Byla to doba, kdy lidé cizím investorům příliš nevěřili. Ale šlo o osvíceného investora, který Královský pivovar postavil na nohy. I proto zájem Heinekenu málokoho překvapil.

Chceme, aby značku České pivo chránil Brusel

HN: Regionální prezident Heinekenu pro střední a východní Evropu Nico Nusmeier ale už prohlásil, že počítá s růstem Krušovic. Mimo jiné se chce opřít o pojem České pivo, které má výbornou pověst. Co si myslíte o snaze registrovat značku České pivo v Evropské unii?

Jsem jejím velkým příznivcem a v rámci Českého svazu pivovarů a sladoven jsem se v tom velmi angažoval. Teď je to celé v určitém mezidobí. Hlavní výhrady Evropské komise jsme odstranili. Přihláška je konkurenceschopná například v porovnání s registracemi Bavorského piva nebo Brémského piva. Snad by nám tedy unie mohla vyhovět. České pivo je doma i v cizině úspěšné hlavně proto, že se vyrábí tak, jak se vyrábí. A my chceme, aby jeho výroba byla chráněna.

HN: Velké české pivovary se zahraničními vlastníky ale mají ke značce České pivo averzi. Údajně proto, aby je v budoucnu neomezovala.

Ten názor není jednotný, ale je většinový. A v demokratické společnosti většinový názor platí. Nemohu mluvit za jiné firmy, ale většina výrobců stojí za přihláškou.

HN: Nemůže pojem České pivo devalvovat třeba výroba z chmelových koncentrátů nebo jiných levnějších surovin?

Právě o to nám v pivovarském svazu jde - určit základní parametry technologie výroby a kvality. Jak ho vyrábět, jaké suroviny používat, aby si české pivo udrželo svůj charakter. Nezaměňujme ale moderní metody výroby s levnou výrobou. Celý svět chce vyrábět s nižšími náklady, pivo nevyjímaje.

Proto rovnice: pokud je pivovar moderně vybaven - nesplňuje podmínky pro výrobu Českého piva, je zcela zavádějící. Třeba Krušovice jsou velmi moderně vybavený pivovar, kde se od mého příchodu do nákupu technologií a přestavby investovalo výrazně přes dvě miliardy korun. Přesto dodržujeme klasické postupy. Na tom si hodně zakládáme.

HN: Jak by se zachoval manažer Gregorič, kdyby za ním majitel přišel s tím, že zlevní výrobu, a tedy ubere na kvalitě vstupních surovin?

Manažer Gregorič by nikdy nevyráběl nekvalitní pivo. Prostě to, co by bylo na úkor kvality, by neakceptoval.

HN: Odešel by?

Nikdy jsem tenhle problém neměl a věřím, že ani mít nebudu. Ale pokud by to jinak nešlo, pak bych odešel. Dobrý management si ale musí u vlastníků své představy obhájit. A dobrý investor na to většinou slyší.

HN: Podíl Krušovic na českém trhu je pouze tříprocentní. Pokládáte to za neúspěch?

Úspěch, neúspěch. To je složité. Český pivní trh je tak konkurenčně náročný, že ani v zahraničí se s tím mnohdy nesetkáte. Když jsem do Krušovic přišel, měly produkci 250 tisíc hektolitrů. Tohle množství se tu vyrábělo deset let po sobě. V podmínkách, které tady tehdy byly, se ale ani vyrábět víc nedalo. Byl to regionální pivovar s několika objekty v Praze, nic víc.

Až nový vlastník pivovarská divize potravinářské skupiny Dr. Oetker, která se nejdříve jmenovala Binding později Radeberger Gruppe, ho postavila na nohy. Bez něho by možná už ani neexistoval.

My letos budeme v hektolitrech atakovat milionovou hranici. Dnes jsme mnohem dál. Velikostí, ale především postavením značky.

HN: Co ale ten český trh?

Každý vám řekne, že je velmi konzervativní. A my jsme na něm celonárodním hráčem velmi krátce, nějakých deset let. To je podle našich prognóz tak někde v poločase. Proto věřím, že půjdeme výš. Jestliže tady ale má největší hráč Plzeňský Prazdroj polovinu trhu, tak je jasné, že to nebude jednoduché.

Polovinu piva vyvážíme pod cizí značkou

HN: Statistiky řadí Krušovice mezi významné exportní pivovary s vývozem přes půl milionu hektolitrů piva. Málo se ale ví, že skoro polovinu exportu tvoří pivo skupiny Dr. Oetker. Tedy nikoliv Krušovice, ale jejich značka.

Máte pravdu, ve statistikách je značka Sternburg zahrnutá, protože se vaří v Česku. Ale my to nikde netajíme. Je to prostě koncernová kooperace podle německé receptury a pro německý trh a s krušovickým pivem nemá nic společného. Pro nás je to ale dobrý byznys. Našimi vlastními exportními pivy jsou ležák Imperial a černé pivo - toho jsme největším exportérem z Česka vůbec. Téhle produkce letos prodáme na 270 tisíc hektolitrů. To je naše vizitka.

HN: Kolik Sternburgu uvaříte? Mluví se o 250 až 270 tisíci hektolitrech.

Zhruba tak, jak říkáte, ale kolísá to. Letos to bude méně.

HN: Proč vlastně skupina Dr. Oetkera Krušovice prodává, když jste loni uvařili 968 tisíc hektolitrů piva a vydělali téměř 182 milionů korun čistého?

Nemohu mluvit za investory. Vycházím ale z toho, že vše je věcí nabídky a poptávky.

HN: Dopadne-li oznámená akvizice podle představ a Krušovice se dostanou pod Heineken, kam je to posune? Čekáte rychlý růst?

O tomhle nechci spekulovat. Pevně však věřím, že rozvoj Krušovic přijde brzy na pořad jednání. Naše výrobní kapacita je limitovaná plus-minus milionem hektolitrů a k téhle hranici se rychle blížíme. Na druhou stranu pro rozšíření výroby je vše technicky připraveno. Počítaly s tím všechny přestavby, které se tady v posledním desetiletí uskutečnily. Třeba na varně stačí pouze doplnit chybějící nádoby a kapacitní hranice se výrazně posune. Jsem přesvědčen, že pro každého investora jsou Krušovice výzvou.

Pavel Gregorič

Vystudoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, poté postgraduálně i pražskou VŠE. V letech 1983 až 1990 byl ekonomickým ředitelem Plzeňského Prazdroje, v roce 1990 obchodně-finančním a v letech 1990 až 1991 generálním ředitelem. V roce 1993 přišel do Královského pivovaru Krušovice, kde je od té doby místopředsedou představenstva a od roku 1997 generálním ředitelem. Šedesátiletý manažer hraje rád tenis. (iHNed)

11. ročník tradičních Slavností piva v Českých Budějovicích přinesl úspěch našemu pivu Mušketýr. Odborná porota hodnotila v kategorii výčepní světlé pivo 36 vzorků . Pivo Mušketýr zařadila na 1. místo a ocenila Zlatou medailí Pivo České republiky 2007. Mušketýr je v ČR nejprodávanějším produktem Královského pivovaru Krušovice. V roce 2006 se ho prodalo téměř 217 000 hl, což je 47% tuzemského prodeje. Mušketýr získal Zlatou medaili v Českých Budějovicích poprvé v roce 2003. V roce 2005 tamtéž převzal krušovický sládek František Šmíd medaili stříbrnou. (Web Krušovice)

Nizozemský pivovar Heineken koupí českého výrobce piva Krušovice. Kupní cena nebyla zveřejněna. Nizozemci krušovický pivovar získají od nynějšího vlastníka, kterým je společnost Radeberger Gruppe KG. Heineken už v Česku vlastní pivovar Starobrno a po nákupu Krušovic jeho výstav na českém trhu přesáhne 1,6 milionu hektolitrů ročně.

Historie značky Heineken sahá do druhé poloviny 19. století, v roce 1863 ji v Amsterdamu založil Gerard Heineken.

Společnost vlastní množství pivovarů po celém světě. Mezi její přední značky patří Heineken a Amstel, skupina ale také vaří a prodavá přes 170 dalších značek, mezi nimi Zywiec, Cruzcampo, Birra Moretti, Murphy's nebo Star.

"Akvizice nám rozšíří záběr a znamená velkou příležitost zvýšit prodej na českém trhu," řekl k záměru prezident Heinekenu pro střední a východní Evropu Nico Nusmeier.

"Značka Krušovice je u místních spotřebitelů velmi populární a my věříme, že vhodnou komerční investicí má tato značka jasný potenciál k růstu," dodal.

Heineken návrh předloží antimonopolním orgánům a pokud půjde vše hladce, transakce by měla být dokončena do 1. září letošního roku.

Heineken zaplatí hotově

Nizozemci v tiskové zprávě uvedli, že převzetí Krušovic budou financovat volnou hotovostí a že se nákup Krušovic projeví ve výsledku hospodaření už v příštím roce. V roce 2010 by měla akvizice přispět i ke zvýšení hodnoty podniku.

Nákupem pivovaru si Heineken, který již vlastní pivovar Starobrno, zvýší podíl na českém trhu asi na osm procent.

Pivovar v Krušovicích vloni uvařil skoro milión hektolitrů piva

Královský pivovar Krušovice uvařil v letošním prvním čtvrtletí zhruba 172 000 hektolitrů piva. Za celý loňský rok to bylo 968 000 hektolitrů, o 11 procent více než předloni. Při rekordní výrobě v roce 1997 krušovičtí uvařili zhruba milión hektolitrů piva.

Vloni zaznamenaly Krušovice rekordní vývoz, v zahraničí skončilo přes 200 000 hektolitrů piva. Za letošní první čtvrtletí pivovar prodal na zahraničních trzích přes 79 000 hektolitrů piva, což představuje meziroční růst téměř o jedno procento.

Krušovice vydělají ročně kolem 160 miliónů korun

Pivovat vykázal v roce 2005 zisk téměř 158 miliónů korun. Rok předtím pivovar vytvořil čistý zisk 166,2 miliónu korun a zaznamenal nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy společnost vznikla. Loňský hospodářský výsledek zatím není k dispozici.

Předloni v srpnu německá společnost Radeberger Gruppe vlastnící 99,83 procenta základního kapitálu Krušovic vytěsnila menšinové akcionáře. Za jednu akcii v nominální hodnotě 750 korun majoritní vlastník vyplatil 1889 korun a za tisícikorunovou akcii uhradil 2518 korun.

Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po úplné privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Novinky)

Krizové vedení pivovaru chce oslovit především domácí spotřebitele. Ty tam jsou chvíle, kdy byl benešovský pivovar na prodej. Není to sice tak dávno, jen pár měsíců, ale nyní je situace jiná. Lepší. Tvrdí to alespoň spolumajitel pivovaru a někdejší předseda představenstva Jan Šorm. „Do pivovaru nastoupila jako spolumajitel nová společnost, která dosadila krizový management.

Od té doby, od začátku června, nejsem už předsedou představenstva,“ sdělil Šorm a připomněl, že pivovar zaměstnával více lidí, než bylo zdrávo. Proto byli někteří z nich propuštěni. Pivovar přestal prodávat pivo za tři koruny do diskontů. Nyní se v Benešově vyrábí pivo Ferdinand a vedení podniku se snaží obsadit i trh, který před časem značka vyklidila. „Nebudeme se honit za množstvím, ale za kvalitním pivem,“ ozřejmil Šorm strategii vedení, ale neprozradil, která firma tyto lidi dosadila. „Jde o českou firmu.“

Jak dlouho bude krizový management v pivovaru působit, není jasné. Podle analýzy by měl být pivovar stabilizovaný vzhledem k dluhům do konce roku.

Ferdinand by měl zůstat tím, čím je, i nadále, tedy ryze regionálním výrobcem a dodavatelem piva. Sníží se výstav piva a zastaralé technologie nahradí moderní. Z toho vyplývá, že se bude i nadále propouštět. Z dřívějších 105 zaměstnanců zůstane asi třicet. Benešovské pivo se nyní vozí i do Itálie, Dánska a Švédska. Foto zde ... (Benešovský deník)

Již počtvrté vyjede z Nymburka Postřižinský expres. V sobotu 26. května se vlak těsně po osmé hodině ranní rozjede směrem na obec Kopidlno a opět zakončí své putování v Nymburku na hlavním nádraží kolem půl šesté odpoledne. Na několika zastávkách budou připraveny kulturní akce, občerstvení a mnoho dalšího.

„V Dětenicích, kde je naše nejdelší zastávka, si lidé budou moci prohlídnout pivovar či zámek nebo se najíst v historické krčmě,“ řekl ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák. Jak se na akci připravujete?

Ve středu začala distribuce plakátů a letáků na akci a prodej jízdenek. Ten je možný v pokladnách Českých drah v Nymburku na hlavním nádraží. Děti od šesti do patnácti let zaplatí za jízdenku 50 korun, dospělí stokorunu. Veškeré informace, jako například přesný jízdní řád, lze najít na www.postriziny.cz.

Co všechno se bude dít?

Během jízdy se čepuje Postřižinské pivo, ve vlaku je hudba, někde vystoupí mažoretky a v některých stanicích si i místní připraví program. Vlak má omezenou kapacitu, takže s ním jede kolem tří set lidí. Další na nás pak čekají podél trati nebo ve stanicích. O hudební doprovod se letos postará skupina Třehusk. Domluvili jsme se s Dětenicemi na rezervaci míst v krčmě i na čase možných prohlídek. Celodenní program za účasti mnoha zpěváků, například Heidi Janků, Michala Davida, skupiny Děda Mládek Illegal Band, Lucie Vondráčkové či Aleše Brichty začíná v půl jedenácté.

Jaké byly jízdy v minulých letech?

Podle ohlasů a návštěvnosti je o akci čím dál tím větší zájem. Letos jsme ještě vzali navíc jeden vagon. Tím je ale kapacita zcela vyčerpaná. Dobře se nám při minulých jízdách spolupracovalo například se starostou Velkého Oseka a loni to bylo skvělé v Dobrovici. To hlavně zásluhou výpravčího této stanice pana Pokorného, velkého obdivovatele Bohumila Hrabala, a vedoucí kulturního i informačního centra tamtéž. A k této stanici se váže zajímavost – Bohumil Hrabal se právě zde v roce 1944 zaškoloval na výpravčího. I proto jsme se rozhodli vzít alespoň zpáteční cestu i tento rok opět přes Dobrovici. (MF Dnes)

Titul Pivo České republiky získal Francinův ležák 12° vyráběný Pivovarem Nymburk. Rozhodla o tom odborná porota v rámci celostátní soutěže na českobudějovických Pivních slavností, které proběhly ve dnech 7. - 8. června. Francinův ležák se tak stal absolutním vítězem v kategorii Světlý ležák premium.

„Z úspěchu v Českých Budějovicích máme dvojnásobnou radost. Nejenže jsme zvítězili v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků, ale všechna naše piva se ve svých kategoriích probojovala do finále. To svědčí o vysoké kvalitě všech značek Postřižinského piva,“ komentuje umístění ředitel Nymburského pivovaru ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a především s jeho knížkou Postřižiny. Mezi jeho pivy tak kralují například Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan (tak říkali přátelé Bohumilu Hrabalovi).

Rozhodně nejde o první úspěch, v minulých letech se jeho výrobky umístily ve finále takových klání, jako třeba táborská Česká pivní pečeť, trutnovský Pivtest nebo pražská Cena českých sládků. Pijete stále pivo dvou či třech nejznámějších značek a rádi byste zažili novou chuť a posoudili rozdíl? Začněte třeba s osobitou poetikou této „hrabalovské edice“.

Pivovar Nymburk vaří šest druhů světlých piv, dále piva tmavá a speciální a nově začíná vyrábět také originální pivo nitrobeer určené prozatím pouze pro zahraniční trhy. V minulém roce měl výstav celkem 166 577 hektolitrů piva. Za zmínku stojí i to, že je členem Českého svazu malých nezávislých pivovarů, který se snaží nejen o udržování rozmanitosti druhů piva a výrobu specialit, které velké pivovary nevyrábějí, ale i o udržení přijatelné ceny piva na našem trhu.

Vše nasvědčuje tomu, že se v Pivovaru Klášter letos podaří dosáhnout k horní hranici technologických možností pivovaru, což představuje 130 až 140 tisíc vyrobených hektolitrů piva. Potvrzují to výsledky dosavadního prodeje.

„Do měsíce dubna překračujeme každý měsíc loňské statistiky zhruba o 17 procent,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozuje.

Lze říci, že intenzivní aktivita pivovaru zaměřená zejména na oblast sudového piva přináší pozitivní výsledky. „Dlouhodobá snaha v oblasti sudového piva se projevuje právě v tomto období,“ podotkl Špryňar.

Intenzivními akvizicemi s efektem navýšení odbytu se podařilo prosadit ve všech oblastech, kde pivovar působí. „Novými trhy se stalo několik kvalitních restaurací na Plzeňsku, Klatovsku a Nýrsku. Prorazit na trhu, kde je na „domácí“ půdě velký místní pivovar, nebylo jednoduché. „Já bych řekl, že jsme úspěchu docílili tím, že se držíme velice striktně tří základních ukazatelů: kvality, ceny a servisu, což jsou tři základní atributy naší obchodní politiky,“ pochlubil se Josef Špryňar. (Boleslavský deník)

Belgické točené je podpultové zboží

Kdy jste si nemohli dát své oblíbené točené pivo, protože není? Možná nikdy, možná před dvaceti lety za minulého režimu. O malý návrat „podpultového“ zboží se v Česku postaral belgický InBev, kterému patří Staropramen.

Bílé pšeničné pivo Hoegaarden, které Staropramen dováží, není a zřejmě ještě nějakou dobu nebude. Problém vězí v Belgii, kde mají velké problémy ve výrobě. „Dodávky do ostatních zemí jsou z InBevu omezeny kvůli instalaci balicích linek. Situace se s maximálním úsilím řeší,“ odpověděla už na konci března mluvčí pivovaru Michaela Trýznová, když si redaktoři MF DNES poprvé všimli vyschlých píp v několika restauracích.

Na začátku května však hoegaarden, který v hospodách stojí obvykle 30 a více korun, stále není. „Jsme už dva týdny na suchu. Nedávno jsme pořádali zvěřinové hody, na hoegaarden se při nich ptalo snad sto lidí,“ uvedl Pavel Sotona, majitel penzionu v Orličkách na Orlickoústecku.

Podle informací přímo z Bruselu hoegaarden zmizel i z mnoha belgických barů, hospod a supermarketů. V belgických Flandrech je vůbec nejpopulárnější čepovanou značkou.

Tamní list Het Laatste Nieuws včera uvedl s odvoláním na odbory pivovarů InBev, že důvodem nedostatku piva je stěhování výroby a následné problémy s kvalitou. „Hodně bílého piva se odveze do Nizozemí, kde se s ním krmí vepři. Ke konzumaci totiž není,“ citoval deník odbory.

Mluvčí InBev Lian Verhoevenová trvá na tom, že problémem je balení, nikoliv kvalita výroby.

Hoegaarden se točí v Česku krátce a zejména ve větších městech. Staropramen nezveřejňuje, kolik tohoto piva prodá a na kolika místech. Ve srovnání s domácími pivy půjde o velmi malé množství. I při současném nedostatku se však najdou místa, kde je hoegaarden na čepu. Podle Trýznové ve vlastních restauracích Staropramenu a tam, kde se předzásobili. (MF Dnes)

Rekordně vysoký obrat hlásí brněnský pivovar Starobrno, který je od roku 2004 členem světové skupiny Heineken. Pivovar prodal nápoje za 1,444 miliardy korun, což je o 7,4 procenta víc než v předchozím roce. Drtivou většinu z prodaných nápojů tvořilo pivo, tržby za jeho prodej vzrostly na 1,287 miliardy korun. Starobrno na své valné hromadě také rozhodlo o výplatě dividend akcionářům. Každý z přibližně deseti tisíc lidí dostane za každou akcii pivovaru pětašedesát korun. (MF Dnes)

Akciová společnost STAROBRNO dnešního dne slavnostně otevírá po třech měsících zkušebního provozu nové distribuční centrum v Olomouci.

Značné posílení své obchodní pozice v Olomouckém regionu má přinést akciové společnosti STAROBRNO moderní distribuční centrum, které bylo otevřeno po pouhých čtyřech měsících příprav 8.ledna letošního roku v centru města na Babičkově ulici. „Jedná se o komplex distribučního skladu a velkoobchodního provozu cash and carry doplněný výstavní místností – show-roomem. Od letních měsíců bude provoz rozšířen také o „pivní ambulanci“ nabízející kromě samotných nápojů také zapůjčení výčepního zařízení a dalšího vybavení pro pořádání soukromých akcí. Po tříměsíčním zkušebním provozu jsme nyní schopni vyjít vstříc všem požadavkům našich zákazníků“- dodává David Skyba, který stál u zrodu celého projektu.

Nové Distribuční centrum Starobrno v Olomouci nabídne zákazníkům úplný sortiment pivních značek, které společnost dodává na domácí trh. Jsou to piva vlastních značek Starobrno, Hostan, Červený Drak, licenčně vyráběné pivo Zlatý Bažant a značky mateřského koncernu Heineken, což jsou v současné době především značky Heineken, Amstel a Edelweiss. V nabídce budou také vlastní limonády ZULU ze znojemského pivovaru Hostan a široký sortiment nealkoholických nápojů jiných výrobců. Později bude sortiment rozšířen i o široké portfolio destilátů.

Podle manažera distribuce STAROBRNO, a.s. Josefa Vaverky umožní Distribuční centrum Olomouc výrazné zrychlení služeb, větší flexibilitu a těsnější kontakt se zákazníky ve Olomouckém regionu. Otevírací doba olomouckého distribučního centra je 6.00 – 16.00 v pracovních dnech, prodejna cash and carry má otevřeno od 8.00 do 16.00 v pracovních dnech a od 8.00 do 12.00 v sobotu. (Tisková zpráva Starobrna)

Akcionáři společnosti Starobrno dostanou letos za jednu akcii dividendu ve výši pětašedesát korun. Brněnský pivovar loni dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření ve své historii. Celkový obrat za prodej nápojů včetně spotřební daně byl kolem jedné a půl miliardy korun. Pivovar má podle posledních dostupných údajů z roku 2005 kolem deseti tisíc akcionářů. (Brněnský deník)

Společnosti Ústecké pivovary (ÚP), Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora se sloučí do jednoho subjektu. O fúzi rozhodli akcionáři na valné hromadě. Nástupcem firem bude společnost ÚP.

Podle člena představenstva Milana Hagana je důvodem fúze konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se ovládaly navzájem, k čemuž již podle něj není důvod. Po zapsání do obchodního rejstříku bude jediným vlastníkem firma ÚP. Ta bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod ni spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, Lounech a v Kutné Hoře. V nich se vyrábějí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku vyprodukují kolem miliónu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce loni směřovala na export.

Pod ÚP bude spadat i ústecká likérka KB Likér. Ta loni vyprodukovala 60 000 hl lihovin a její nejznámější značkou je Stará myslivecká.

Základní jmění společnosti bude po sloučení přes 100 miliónů korun. Valná hromada také rozhodla, že sníží hodnotu tisícikorunových akcií na osm korun na kus. ÚP se bude muset vypořádat se závazky všech společností. ÚP například dluží společnosti Dukla na zárukách za nesplacený úvěr přes 240 miliónů. Hagan akcionáře informoval, že splátka je odložena do konce roku a že pohledávka bude nejspíše kapitalizována. (Právo)

Ocenění: Piva Zubr a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodla tak odborná komise soutěže „Výrobek Olomouckého kraje“, která vybírala nejlepší ze 78 přihlášených výrobků 35 firem.

Titul výrobek OK získala piva obou značek v průřezu celého sortimentu. Světlé výčepní jedenáctce Zubr Gold a světlému ležáku Litovel Premium navíc patří TOP ocenění za výbornou chuť a vysokou kvalitu produktu, značení výrobku i design obalu. Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2007“. „Tímto pomůžeme spotřebiteli v jeho orientaci při nákupu, logo by mělo na ověřenou kvalitu zboží upozornit,“ říká Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarů Zubr a Litovel. (Kurzy.cz)

Bratislavská spoločnosť Real Estate Assets, s.r.o., kúpila pivovar od Heinekenu po tom, čo koncern presunul svoju výrobu do Hurbanova. Vedenie pivovaru odišlo z Nitry koncom roka 2006. "Areál sme kúpili len nedávno a projekt využitia areálu je ešte len v počiatočnom štádiu," povedal pre agentúru SITA zástupca investora Daniel Gálik. V územnom pláne mesta je toto územie určené na vybavenosť a doplnkovo na bývanie.

Po vypracovaní podnikateľského zámeru bude firma rokovať s mestom, ako aj s krajským pamiatkovým úradom. Ten má povedať, ktoré budovy by sa mohli zbúrať, a ktoré nie. V areáli sú totiž aj historické objekty, najstaršie boli postavené v rokoch 1893 až 1895. Fungoval v nich Nitriansky mestský pivovar, ktorý zanikol v roku 1926. Neskôr tam bola továreň na salámu, sklady na tabak a soľ a sušiareň zeleniny. Pivo sa v ňom začalo znova vyrábať v roku 1950. V najbližšom čase sa v areáli pravdepodobne začne archeologický výskum, vlastník už oslovil Archeologický ústav SAV v Nitre. "Mohli by tam byť zaujímavé nálezy, lebo úspešní sme boli aj v blízkom areáli nemocnice či tržnice," povedal zástupca riaditeľa Archeologického ústavu Matej Ruttkay. (HN online)

Bývalý areál pivovaru v Nitre zmenil majiteľa. Firma Heineken ho po presunutí výroby do Hurbanova predala bratislavskej spoločnosti Real Estate Assest. Je to posledná historická fabrika v Nitre odvtedy, ako nedávno celkom zbúrali mlyny, z ktorých niektoré budovy chceli pamiatkari zachovať.

Zástupca investora Daniel Gálik pre SME povedal, že niektoré budovy areálu chce zachovať. Podrobnejšie informácie však zverejní, až keď vyhodnotia projekt využitia areálu.

Najstaršie budovy pivovaru postavili v rokoch 1893 až 1895. Pôvodne sa v továrni varilo pivo, potom v nej vyrábali salámu, sušili tabak a zeleninu. Výrobu piva obnovili až v dvadsiatom storočí.

Najhodnotnejší je objekt sladovne v zadnej časti areálu. Ten má podľa nemenovaného odborníka najucelenejšiu slohovú podobu výrobnej architektúry začiatku 20. storočia v Nitre.

Krajský pamiatkový úrad v Nitre podal Pamiatkovému úradu Slovenskej republiky podnet na vyhlásenie pivovaru za národnú kultúrnu pamiatku. Ten však konštatoval, že objekty nemajú pamiatkovú hodnotu.

„Tento priestor má genius loci. Je fajn využiť historicky cenné budovy na komerčné ciele alebo na umenie a kultúru,“ povedal obyvateľ Nitry Ivan Gontko. (SME)

Vlastníci majú ambíciu konkurovať veľkým značkám tradičnou chuťou

Spoločnosť Pivovar Urpín BB získala po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. V pondelok správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu so spoločnosťou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou.

Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho súčasných odbytísk, ktorými sú Banská Bystrica, Brezno a Kysuce.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

„Ich chute sa zlievajú do akéhosi štandardizovaného europiva,“ dodáva. A tvrdí, že znalci potom radšej siahajú po produktoch menších pivovarov, ktoré si zachovali tradičné chute. V Česku sú takéto pivovary napríklad Černá Hora či Krušovice.

Goodbeer, ktorý sa v dohľadnom čase prekrstí na Banskobystrický pivovar, sa chce podobne etablovať ako výrobca tradičného piva, vyrábaného tradičným spôsobom, s minimálnym obsahom chemicky upravovaných látok. V najbližšej dobe plánuje expandovať na severné a východné Slovensko.

Dvojica podnikateľov chcela do pivovarníckeho biznisu vstúpiť už dávnejšie. Urpín kúpili napriek riziku, ktoré predstavujú majetkovo nedoriešené výrobné technológie. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na iné spoločnosti.

V. Nosko považoval tento prevod za nezákonný, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Tvrdia, že sú na túto alternatívu pripravení. V. Nosko hovorí, že nebyť sporov okolo majetku, pivovar by sa ako perspektívny dávno predal. (ETrend)

Bystrický pivovar zrejme získal budúcnosť. Spoločnosť Pivovar Urpín BB má po vyše trojročnom konkurze nových majiteľov. Predminulý týždeň správca konkurznej podstaty Vladimír Nosko oficiálne podpísal zmluvu s firmou Goodbeer podnikateľa Ľubomíra Vanča.

Ten sa do projektu oživenia najmenšieho slovenského pivovaru pustil spolu so svojím dlhoročným obchodným partnerom Branislavom Cvikom. Obaja si trúfajú na expanziu do iných častí Slovenska.

Napriek tomu, že na prvý pohľad je domáci trh pod kontrolou nadnárodných spoločností Heineken a SABMiller (Pivovary Topvar). Malí miestni majitelia sa buď trápia, alebo už svoje pivovary predali. Vlastníci Goodbeeru, ktorý sa v dohľadnej dobe prekrstí na Banskobystrický pivovar, tvrdia, že našli recept na úspech.

Netypický správca

Výrobca banskobystrického piva Urpiner bol dlho na chvoste slovenských pivovarov. Pôvodný majiteľ pivovaru Pavel Čupka do spoločnosti prakticky neinvestoval, navyše nesplatil ani korunu z bankového úveru, za ktorý pivovar kúpil.

Zadlžoval sa aj voči dodávateľom, neodvádzal odvody za zamestnancov. Keď v roku 2003 spoločnosť skončila v konkurze, jej dlhy boli 1,4 miliardy korún. Pri ročných tržbách okolo sto miliónov korún.

Napriek tomu sa pivovar počas konkurzu podarilo stabilizovať. V Nosko hovorí, že bol netypický konkurzný správca. „Veritelia mi dali voľnú ruku, a tak som bol pri riadení firmy menej limitovaný ako iní správcovia,“ hovorí.

V prvom rade predal mäsiarstvo a ďalšie stratové prevádzky, ktoré nesúviseli s výrobou piva a pivovar na ne doplácal. Podnik začal hneď generovať zisk. So súhlasom veriteľov investoval V. Nosko každý rok osem miliónov do obnovy a renovácie budovy a výrobných zariadení.

Tak zvýšil kvalitu piva, ktoré sa dokázalo presadiť v Banskej Bystrici, Brezne a na Kysuciach. Na väčšiu expanziu nemal peniaze. Spoločnosť v konkurze si nemôže zobrať úver, investovať sa dá len z vlastných zdrojov.

Prezamestnanosť bola odstránená. Z 550 zamestnancov museli odísť všetci, ktorí neboli pre firmu prínosom alebo dokonca v spolupráci so starou strážnou službou rozkrádali pivo po hektolitroch. Na konci konkurzu tu pracovalo osemdesiat ľudí, takmer všetci už majú pracovné zmluvy s Goodbeerom.

V každom prípade získali noví majitelia Urpín v dobrej kondícii. Pivovar si na seba zarába, hoci oficiálne vykazuje stratu. Podľa V. Noska je to dané tým, že pre podnik v konkurze platia iné pravidlá účtovníctva. Pod novými majiteľmi by mala byť firma od začiatku zisková aj oficiálne.

Majetok pred súdom

Branislav Cvik: Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché.

Napriek pozitívnemu vývoju sa pivovar dlho nedarilo predať. Problémom boli majetkovo nedoriešené výrobné technológie. P. Čupka ich stihol tesne pred vyhlásením konkurzu previesť na vlastnú firmu Gastrofit. Obchodný podiel v nej potom predal moskovskej spoločnosti Miženet, ktorá zaň nikdy nezaplatila.

V. Nosko po dlhom pátraní zistil, že majiteľ firmy je dávno mŕtvy a Miženet nevyvíja žiadne aktivity. Pochybné prevody majetku považoval správca za nezákonné, preto technológie zahrnul do konkurznej podstaty. P. Čupka s tým nesúhlasil a obrátil sa na súdy. Krajský súd rozhodol v prospech správcu.

Ak by Najvyšší súd SR rozhodnutie krajského zmenil, noví majitelia by mali s vlastníctvom technológií problémy. Ale hovoria, že sú na túto možnosť pripravení. Pivovar je dnes ich aj vďaka tomu, že boli jediní kupci, ochotní znášať toto riziko. Ale kým nemajú úplnú istotu, že technológie im budú patriť, nebudú do nich investovať.

Nie je to nevyhnutné, lebo sú stále funkčné a spĺňajú normy Európskej únie. No dlhšom výhľade si investície vypýtajú. B. Cvik odhaduje, že po ukončení súdneho sporu by do technológií malo v priebehu troch rokov ísť tridsať až štyridsať miliónov korún.

Akútne problémy začali riešiť hneď. V prvom rade vymenili starý informačný systém, pri ktorom sa mnohé činnosti robili ešte ručne. Chystajú sa zmeniť vykurovanie parou za lacnejší plyn.

A v rámci posilnenia distribúcie kúpia vlastné autá na rozvoz piva. Doteraz pivovar využíval zmluvných dopravcov, čo bolo pri prevozoch na krátke vzdialenosti neefektívne. Na väčšie vzdialenosti ostane externá doprava zachovaná. Pivovar sa chystá na expanziu.

Ceny ako dôkaz

Ľ. Vančo a B. Cvik majú doteraz skúsenosti skôr s obchodom a distribúciou. Svoje kontakty chcú využiť aj na to, aby bystrické pivo Urpiner rozšírili mimo jeho terajšieho odbytišťa.

V najbližšom čase plánujú expandovať na severné a východné Slovensko. Vedia, že veľkých hráčov neohrozia. Ale trúfajú si rásť popri nich.

Podľa B. Cvika v okolitých krajinách zažívajú malé miestne pivovary renesanciu. Nadnárodné pivovarnícke spoločnosti v rámci znižovania nákladov unifikujú výrobné postupy svojich jednotlivých značiek, ktoré sa potom začínajú na seba podobať aj chuťovo.

Aj na Slovensku Heineken presunul výrobu všetkých svojich značiek do Hurbanova. „Vyrábajú sa na rovnakých linkách, z rovnakej vody,“ hovorí. A zdôrazňuje, že rozličné chute vody sú základ chuťovej rôznorodosti lokálne vyrábaných pív.

Ďalší rozdiel je v spôsobe prípravy. V „unifikovaných europivách“, ako B. Cvik nazýva produkty veľkých hráčov, sa podľa neho potláča charakteristická horkastá chuť. Deje sa tak postupne, takže spotrebiteľ si to nevšimne.

„Veľkí hráči prispôsobujú zákazníka svojim potrebám. My sa snažíme prispôsobiť zákazníkovi,“ vyhlasuje. Najväčšia zbraň bystrického pivovaru má byť tradičný postup výroby. S ručným dávkovaním prísad, s minimálnym obsahom chmeľových extraktov a chemicky upravovaných látok.

Dnešné pivo Urpiner sa vraj svojou chuťou približuje českému plzenskému, kým ešte bolo v českých rukách. Dôkazom má byť druhé a tretie miesto, ktoré dva druhy Urpineru získali minulý rok v rámci súťaže Slovenská pivná korunka. Na prestížnej Českej pivnej pečati, na ktorej sa zúčastňuje okolo 260 druhov piva z celého sveta, sa Urpiner dostal do finále.

Európske ambície

Výhoda originálnej chuti nie je v biznise s pivom určujúca. Väčšina zákazníkov nemá také citlivé chuťové bunky, aby sa orientovala podľa nej. Rozhodujúca je sila marketingu, čiastočne aj cena.

A bystrický podnik nemá na zaplatenie televíznej reklamy. Preto kým veľkí hráči dodávajú nadpolovičnú väčšinu svojho piva do obchodných reťazcov, Urpín sa viac orientuje na priamu komunikáciu s majiteľmi pohostinstiev a reštaurácií.

„Najdôležitejšie je presvedčiť majiteľa, aby naše pivo zobral do výčapu, hoci aj popri inom, ktoré už čapuje,“ hovorí B. Cvik. Tvrdí, že vo väčšine prípadov to skončí tak, že Urpiner začne ísť na odbyt a odbyt pôvodného piva bude klesať.

Štamgasti vraj dobré pivo vedia oceniť. Preniknúť do pohostinstiev cez veľkých hráčov, ktorí dokážu majiteľovi zaplatiť rôzne výhody, nie je jednoduché. Aj preto sa Urpín chystá expandovať skôr pozvoľna. Postupne sa uchytiť v ďalších a ďalších mestách.

Istú perspektívu vidí B. Cvik aj v možnostiach exportu. Spolu s Ľ. Vančom majú obchodné kontakty aj v Holandsku, rodnej krajine Heinekenu. Práve ich tamojší partner im vysvetľoval, že Holanďania sú znechutení jednotvárnou chuťou miestnych značiek.

Práve on im vnukol myšlienku kúpiť na Slovensku nejaký miestny pivovar a ponúkať pivo s originálnou chuťou Európanom. Keď sa potom začali po Slovensku obzerať, Urpín bol jediný vhodný pivovar, ktorý ešte zostal v prevádzke. (E-Trend)

Pivovarom na Slovensku sa prvý štvrťrok darilo. Očakávajú, že po štyroch rokoch výroba porastie. Prvý štvrťrok tohto roka sa vyvíja pre pivovarníkov priaznivo. Po štyroch rokoch poklesu výroby piva, ktorý pivovarníci zdôvodňujú zvýšenou spotrebnou daňou, by sa produkcia mala tento rok ustáliť a vzrásť. Podľa hovorcu spoločnosti Heineken Romana Krajniaka sa spotreba piva zvyšuje aj vďaka peknému a teplému počasiu. Pivovarníci tiež v posledných mesiacoch investovali do nových produktov a balení.

Oproti minulému roku klesol výrazne, až o takmer 70 percent, export piva zo Slovenska. Pokles spôsobila aj licenčná výroba niektorých slovenských pív v zahraničí. Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába napríklad plechovkové pivo Šariš či Zlatý Bažant. Výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták odhaduje, že v zahraničí sa vyrobilo okolo 450–tisíc hektolitrov slovenského piva.

Na Slovensku dlhodobo klesá aj spotreba piva v prepočte na jedného obyvateľa. Minulý rok to bolo 80 litrov. Zvýšiť spotrebu a obľubu piva by mala aj produkcia nealkoholického piva.

Presuny v pivovarníctve

Na Slovensku má najväčší podiel (46 percent) Heineken Slovensko. Konsolidované tržby spoločnosti boli minulý rok vo výške viac ako päť miliárd korún. Na druhom mieste sú Pivovary Topvar (39 percent), ktoré patria do nadnárodnej spoločnosti SABMiller. Pivovary Topvar vznikli minulý rok zlúčením pivovarov v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. Ich tržby z predaja dosiahli vlani viac ako 2,5 miliardy korún. Ďalších päť pivovarov na Slovensku má dokopy len 23–percentný podiel. (Sme)