Od 22. dubna si u nás můžete pochutnat na našem speciálním světlém nefiltrovaném speciálu s přídavkem medu!

Medové pivo LOTR tmavě zlaté barvy má překvapivě hořký začátek s průměrným tělem a nádherně medově-hořkým koncem.

Pivo je vyráběno klasickou pivovarnickou technologií tzv. spodního kvašení. V průběhu dozrávání je do něho přidáván studenou cestou pravý včelí med. Znamená to, že všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené, zůstávají po celou dobu trvanlivosti v plné své aktivní formě.

Zdroj: Facebook | Autor: Miroslav Kapr, sládek

Úspěšný pivní Speciál z Chotěboře se vrací. Třináctiapůlstupňové pivo s karamelovou příchutí připravují v Pivovaru Chotěboř vždy ke slavnostním událostem, jakými blížící se Velikonoce jistě jsou. „Lidé už se na Speciál ptají a moc se těší,“ řekl ředitel pivovaru Richard Moravec. V lahvích už je Speciál v prodeji, v tomto týdnu je distribuován také v sudech do restaurací.

Pivovar Chotěboř chce navázat na loňský velikonoční úspěch, kdy se Speciálu prodalo 80 hektolitrů. Hitem byl také o loňských Vánocích, kdy se po něm doslova zaprášilo a během měsíce byl zcela vyprodán. „Letos chceme Speciál navíc na přelomu dubna a května distribuovat do řetězců, nezávislým prodejcům lahvových piv a do vybraných restaurací,“ dodal Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Nejen k velikonočnímu či jinému výjimečnému posezení si můžete vychutnat nové Postřižinské pivo nazvané výstižně Sváteční speciál. S láskou vyrobené 14% české pivo má plnou chuť zakončenou příjemně intenzivní hořkostí. Tento prémiový ležák Pivovaru Nymburk je zatím určen pouze pro český trh, v prodeji bude od poloviny dubna.

K výrobě Svátečního speciálu byl použit pečlivě vybraný žatecký chmel

a slad z vlastní humnové sladovny pivovaru Nymburk. Právě použité suroviny dávají pivu bohatou hustou pěnu, osobitou chmelovou vůni a sytou pivní chuť s harmonickou hořkostí.

Sváteční speciál je zatím limitovanou edicí, která čítá 200 hektolitrů

a bude k dostání v jarním a předvánočním období v sudech i lahvích. Doporučená maloobchodní cena Svátečního speciálu činí 16 – 19 Kč

za půllitr.

V nabídce Pivovaru Nymburk naleznete celou řadu světlého i tmavého Postřižinského piva, mezi nimi Něžného Barbara, Francinův ležák, Pepinovu desítku či Postřižinské výčepní.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Pivo v láhvi by mohlo být déle čerstvé, říkají chemici z technické univerzity v Mnichově. Nová studie dokazuje, že bychom si časem mohli pochutnávat až na deset let starém pivě, které prý bude k nerozeznání od čerstvě natočeného.

Vědci z Mnichova, bavorského města piva, přišli nedávno s pozoruhodnou studií. Porovnávali v ní deset let stará lahvová piva se vzorky piva právě koupeného. Po několika letech studia se jim konečně podařilo rozpoznat chemikálie, které způsobují hořkou pachuť starého zvětralého piva.

Chemické látky přítomné ve chmelu se podle mnichovských vědců časem rozloží a vytvářejí další směsi, které ústí v onu nepříjemnou chuť. Trik, jak se pachuti vyhnout, spočívá podle vědců v tom, že zabráníme rozkládání chemikálií přítomných ve chmelu.

Pivovary proto dostaly od mnichovských vědců dvě doporučení: pokud chtějí, abych jejich pivo vydrželo v láhvi déle čerstvé, měly by vyrábět jednotlivé dávky piva méně kyselé než dosud a láhve piva by měly následně hlavně uchovávat v chladu.

Odborník: Nápad je nerentabilní

Podle zakladatele serveru svetpiva.cz Jana Kočky je ale celý nápad v praxi nevyužitelný. „Jednak z marketingového hlediska nikdo nemá potřebu kupovat deset let staré pivo, za druhé si nedovedu představit, že by nějaký pivovar uchovával piva deset led v chladících boxech. To by se nikomu nevyplatilo,“ uvedl Kočka pro Rádio Česko a dodal:

„Na druhou stranu lze podobnou snahu pochopit. Obchodní řetězce delší dobu tlačí na výrobce piva, aby byla životnost jejich produktů delší. Například rok až dva. Řeší se to například pasterizací, což ale ubírá pivu na kvalitě.“

Podle Kočky by nápad mnichovských vědců mohl posloužit například při archivován značek a sérií, které se mimořádně vydařily.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Anna Baumová a Lukáš Vincourek

Stále více lidí chce ochutnávat i jiné druhy piva než ty notoricky známé. Proto kvůli této myšlence před několika lety začaly vznikat minipivovary.

„Idea byla, že by po letech měly mít Litoměřice vlastní pivo. Je to o určité hrdosti a patriotismu,“ řekla spolumajitelka Minipivovaru Labuť Sabina Žáková.

Ta se svým manželem Ondřejem Žákem od ledna provozuje vlastní pivnici, ve které se nalévá pouze pivo v ní vyrobené.

Podle sládka Martina Horsta Hrubeše je minipivovar i turistickým lákadlem. „Jsou města, která turisty přitahují, aniž by se musela v dnešní době nějak snažit. Jako příklad vidím město Český Krumlov, ze kterého pocházím. Dodnes tam není minipivovar, přestože si myslím, že by se tam hodil.“

Litoměřice jsou podle Hrubeše turisticky atraktivní město, které je spojováno především s vínem, ale v minulosti přišly o vlastní pivní značku. To se má nyní změnit.

„Návštěvník města může ochutnávat místní specialitu, kterou nikde jinde nedostane. V tom je kouzlo minipivovarů,“ řekl.

Sabina Žáková se neobává, že by se v Litoměřicích nenašlo dost pivařů, kteří si oblíbí pravidelné návštěvy pivnice.

„Za tři měsíce provozu už máme stálou klientelu, lidé se k nám naučili chodit. A to i ženy. Přijdou si popovídat, dají si k pivu něco k jídlu, na Velikonoce chceme otevřít venkovní zahradu pod kaštany,“ plánuje.

Litoměřické pivo ale zatím nemělo své jméno. „Proto jsme se rozhodli udělat anketu, aby nám zákazníci napsali své tipy do kroniky,“ řekla Žáková.

Název pro světlé a tmavé pivo už byl určen. „Objevovaly se takové názvy jako Mácha, Hynek, Felix s odkazem na pana Holzmanna, mluvilo se i o Richardovi. Líbil se nám i Radobýl, ale to už je víno,“ vyjmenoval sládek Hrubeš.

Nakonec se svetlý ležák bude jmenovat „SVĚTLÝ ŽÁK“ a tmavé pivo bude „ČERNÁ LABUŤ“.

„Stále ale nemáme jméno pro polotmavé. Nealko dělat nebudeme. Naopak plánujeme vařit speciály, proto rozšiřujeme výrobu a o 40 % zvýšíme kapacitu,“ řekla Žáková.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Radek Pešout | Foto: Karel Pech

Oprýskaná a špinavá fasáda, vybité okenní tabulky, prázdnotou zející místnosti. Tak v současné době vypadá někdejší chlouba Brumova-Bylnice, areál bývalého pivovaru.

Zlatavý mok se v něm definitivně přestal vařit v roce 2001 a od té doby historicky cenný areál, který se nachází v samotném centru města, chátrá. To by se však mohlo změnit.

Vlastník bývalých pivovarských objektů, společnost Elseremo, s nimi má totiž smělé plány.

„Z levého křídla, kde dříve bydleli zaměstnanci, by mohl vzniknout penzion, z bývalé výrobny pak minipivovar s restaurací,“ nastiňuje zaměstnanec Elserema Marian Opat, který má veškeré dění kolem pivovaru ve firmě na starosti.

Z dalších výrazných úprav pak zmínil vybudování parkovacích míst a v neposlední řadě též zřízení pivovarského muzea. „To by mohlo společně s městským informačním centrem fungovat v budově někdejší sodovkárny,“ ozřejmil Opat.

Současný stav pivovaru nenechává chladným ani nejvyšší představitele Brumova-­Bylnice, přestože město do dění kolem něj nemůže prakticky mluvit. „Podpořili jsme alespoň jeho zařazení do seznamu brownfieldů Zlínského kraje,“ potvrdil starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.

Seznam obsahuje množství bývalých průmyslových či zemědělských lokalit, takzvaných brownfieldů, které lze regenerovat a následně znovu využít k nejrůznějším účelům.

„Nejen mně, ale celé řadě dalších obyvatel Brumova-­Bylnice není jedno, jak dnes pivovar vypadá. Lidí, kteří v něm kdysi pracovali, u nás žije stále hodně a určitě jim jeho osud leží na srdci,“ říká dále starosta, podle kterého majitel areálu rozhodně nespí.

„Elseremo hledá možné formy dotačních titulů na opravu objektu, snad i přes evropské fondy. Je však nutné si uvědomit, že dosáhnout na dotace se stává čím dál tím obtížnější,“ poznamenal Blanař.

To, že by vlastník areálu skutečně rád dotace využil, potvrzuje jménem vlastníků i Marian Opat. „Zatím o ně máme zažádáno na kraji. Pakliže bychom finance skutečně získali, rádi bychom s jejich pomocí vypracovali studii proveditelnosti našich stavebních plánů v pivovaru,“ informoval Opat.

Kdy se začne, je ve hvězdách

Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce areálu totiž samozřejmě spolkne nemalé finanční prostředky. „Ty budou v řádu mnoha desítek milionů korun,“ připustil Opat. V potaz pak podle něj musí být brán i názor památkářů, jelikož pivovar je památkově chráněnou budovou. „Opravy a případné asanace některých objektů tak s nimi budou muset být konzultovány,“ objasnil.

Termín zahájení prací v pivovaru je tak stále ve hvězdách. „Dokud nebudeme mít zajištěné financování rekonstrukce, nemůžeme se do ní pustit,“ vysvětlil Opat, podle nějž se jedná o běh na dlouhou trať. Za zrekonstruování pivovaru se přitom přimlouvají i místní obyvatelé.

„Je to pěkná historická budova a ve městě má rozhodně své místo. Vevnitř jsem sice nikdy nebyla, ale zvenčí opravdu vypadá dost zanedbaně. Bylo by fajn, kdyby se tu pivo znovu začalo vařit,“ potvrzuje čtyřiapadesátiletá Anna Kristýnová.

Také podle Milana Miklase je škoda, že pivovar nadále chátrá. „Byla to taková místní rarita. Dokonce jsem do něj v mládí chodil na brigády. Špatné pivo se v něm rozhodně nevařilo. Ale nemám zdání, jak to uvnitř vypadá dnes,“ přiznává Miklas, který ale opětovnému zavedení vaření piva v Brumově-Bylnici příliš nevěří. „Rád bych se ale mýlil,“ dodal.

Mohl zaměstnávat místní lidi

Starousedlíka Josefa Fojtíka, který o někdejším brumovském pivu hovoří jen v superlativech, momentální vzhled objektu taktéž netěší, ale upozorňuje i na jinou věc. „Největší škoda je, že už nefunguje jeho provoz. Mohlo v něm pracovat dobrých padesát lidí, což by při nezaměstnanosti, která v Brumově-­Bylnici je, hodně lidem pomohlo,“ zamyslel se Fojtík.

Tradice vaření piva sahá v Brumově-Bylnici až do roku 1573, kdy je datováno založení pivovaru. Nejvyššího výstavu pak dosáhl v roce 1966, kdy se v něm uvařilo 56 988 hektolitrů piva.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Viktor Chrást | Foto: Filip Vrána

Zlaté medaile pro piva Master 15˚ Zlatý a Birell z mezinárodní degustační soutěže piv Brewing Industry International Awards 2011, tzv. "pivní Oscary", přivezl starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Obě zlaté medaile převzal při slavnostním ceremoniálu z rukou předsedy soutěže Billa Tailora.

„Měli jsme velkou radost, už když jsme se o našem úspěchu dozvěděli, ale přece jen držet zlaté medaile právě z této soutěže přímo v ruce, to je úplně jiný pocit,“ ohodnotil úspěch v soutěži Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Soutěžní degustace piv probíhaly v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ dozrávající v sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvořili především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže je zmíněný Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybírá tak, aby byly v porotě vyváženě zastoupeny velké, střední i malé pivovary.

Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech. Soutěž se konala v Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, stejně tak jako je Plzeň rodištěm piva typu Pilsener.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Muži kolem stolu zvedají ke rtům sklenice. Tekutinu znalecky poválejí v ústech, ohodnotí ji a polknou. V evropských pivovarech a lihovarech denní rutina. Jenže jsem v muslimském Pákistánu. Byť v pivovaru.

"Musíme přece ochutnat to, co vyrábíme," vysvětluje jeden z mužů. "Navíc nepijeme kvůli opilosti, ale kvůli práci," dodává. Přesto mě Isphanyar Bhandara, šéf pákistánského pivovaru a lihovaru Murree Brewery Co. Ltd., žádá, abych tuto scénu raději nefotil.

Většina z mužů, kteří mimo jiné právě ochutnali nový druh whisky, jsou totiž muslimové. Těm jejich víra požívání alkoholu zakazuje. Mezi stovkami zaměstnanců firmy tvoří následovníci proroka Mohameda zřetelnou většinu. A podobné je to v řadě jiných pivovarů po celém muslimském světě.

Pivovar Murree přežil z dob anglické nadvlády, kdy (muslimský) Pákistán a (převážně hinduistická) Indie tvořily celek. Nad bránou podniku lze stále číst hrdý nápis: Založeno v roce 1860.

"Naše pivo je určeno pro nemuslimskou komunitu," říká Bhandara. Jinak s ohledem na podnik ani nemůže. Dodává, že jeho společnost vyrábí také nealkoholické nápoje: billboardy s nimi vidět v ulicích opravdu jsou.

Sám Isphanyar Bhandara není muslim, ale párs – patří k rodině původem perských zoroastristů.

Na dobré, totiž bezpečné adrese

Alkohol jeho firma z pochopitelných důvodů neinzeruje. "Výrobu držíme nikoli snad v tajnosti, ale o propagaci v Pákistánu mluvit nelze," dodává majitel jediného pivovaru v zemi, kde prý fungují ještě dvě malé (oficiální) palírny.

Samotná továrna leží – strategicky výhodně – v blízkosti armádních objektů, v dobře střežené části Rávalpindí. Cestou k němu překonávám několik kontrolních stanovišť. K návštěvě je třeba se předem ohlásit, posléze dojet k velkým železným vratům... a čekat.

Evropané žijící dlouhodobě v hlavním městě Islámábádu, které tvoří s Rávilpindí fakticky souměstí, ovšem dodávají, že reklamy ani není třeba. Nejen cizinci, ale i alkoholuchtiví muslimové si k lepší náladě (i kocovině) cestu najdou.

Kdo pije pákistánské pivo?

"Zvláště mnozí úředníci a byznysmeni mají alkohol v oblibě, při jednání u Zápaďanů sklenku v podstatě očekávají," vysvětluje nejmenovaný evropský obchodník žijící v Islámábádu řadu let. Sám byl svědkem večírků, jejichž účastníci byli cestou domů překvapeni gravitací do té míry, že je asistenti museli sbírat ze silnice.

On i lidé z pivovaru ovšem tvrdí, že se atmosféra v pákistánské společnosti během posledních let změnila – v neprospěch konzumace alkoholu. S trochou cynismu lze říci, že mezi pragmatickými politiky probíhá soutěž o to, kdo se více zavděčí místním (a mocným) islamistům.

Byť třeba jen na veřejných shromážděních: co se děje za zdmi luxusních vil, je přece věc jiná...

Pákistánské úřady proto ztěžují nejen export, ale i import piva. Což znamená, že konkurence není tvrdá, ale vázne i vývoz. Isphanyar Bhandara se proto snaží zajistit zásobování početných pákistánských komunit na Západě prostřednictvím některého z českých pivovarů. A zdá se, že uspěje.

Nicméně, být pivovarníkem v Pákistánu vyžaduje pevné nervy. V roce 1996 úřady Murree Brewery na dva měsíce zavřely, podle všeho na politickou objednávku. Pivovar se přesto dožil 150 let a alespoň zatím se zdá, že s věkem spíše sílí.

Muslimové a pivo

Islám zakazuje požívání alkoholu, ale nikoli piva, které je lihu zcela zbaveno. Na etiketách produktů tohoto typu bývá vytištěna výmluvná nula naznačující, že v nich není ani minimum alkoholu.

Takové je populární například v Egyptě, kde se ovšem vyrábějí i značky obsahující alkohol.

Pivovary fungují i v jiných převážně muslimských zemích – Pákistánu, Malajsii, Indonésii, Maroku atd.

Globálně proslul pivovar v palestinské vesnici Tajbe na Západním břehu Jordánu. Vlastní jej místní křesťan, který k výrobě piva – s alkoholem i bez – používá český chmel.

Turecký pivovarnický gigant Efes vlastní šestnáct pivovarů v několika zemích světa. Je osmým nejúspěšnějším výrobcem v Evropě. Ve světě mu patří dvanácté místo.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Pavel Novotný | Foto: isifa

V úterý jsem v Brně přišel za panem prezidentem a poprosil ho o pochopení, že potřebuji odjet do Prahy trochu dřív a že tedy nesetrvám na autogramiádě až do konce. Vysvětlil jsem, že potřebuji stihnout zásadní akci v Praze: česko-slovenské superfinále První pivní extraligy. A že jde o anonymní degustace lahvových ležáků. Přítomní vyprskli smíchy a jeden se dokonce pobaveně zeptal, jestli vítězem je ten degustér, který je první pod stolem.

A tak je to pořád. Kdybych řekl, že jedu na someliérský košt, všichni pokývnou uznale hlavou, jakéže ušlechtilé pohnutky to mám. Ale jak slyší pivo, vybaví si prostě chlast, u kterého nezáleží na kvalitě, jen se ho musí vypít hodně. Takhle se to má s pověstí piva u nás. A s tím je přece třeba něco dělat.

Pivo je popelkou nejen společenskou. Každý druhý Čech se chlubí, jakýže jsme národ pivařů, a přitom jsme země skoro s nejchudším pivním trhem na světě, snad 99.9 procent piva vyrobeného u nás je pivo jen jednoho jediného druhu. Přitom třeba na americkém pivním festivalu v Denveru je ležák českého typu jen jednou z 92 kategorií. Umí běžný český pivař vyjmenovat aspoň tři?

Degradace piva na podřadné lemtání má i velmi praktický důsledek. Pivo je diskriminováno vůči vínu nejen společensky, ale i ekonomicky. Z piva se platí spotřební daň, z vína nikoli. Jsem osobně proti samotné existenci selektivní a jaksi "výchovné" spotřební daně.

Ale budiž, když už náš stát tak nutně potřebuje peníze nás, pijáků alkoholických nápojů, tak ať vybírá daň z jednotkového množství alkoholu. Nerovnost piva s vínem by se alespoň trochu zmenšila.

Jasně, má to své historické a praktické příčiny. Producenti vína jsou většinou malí, zatímco producenti piva velcí a dobře se u nich daň vybírá. To už ale dávno neplatí. I víno produkují obři a pivo u nás dnes vaří už i 104 mikropivovarů s výstavem několika set nebo jen pár tisíc hektolitrů ročně, kde pracují třeba jen dva tři lidé. Tak proč pivo ano a víno ne?

Ano, je to zralé na povstání nás pivařů. Jak dlouho si necháme líbit tu strašlivou diskriminaci? Nejenže vinaři žádnou spotřební daň neplatí, oni ještě dostávají dotace z prostředků daňových poplatníků.

Pivovary si o nějaké podpoře mohou nechat jen zdát a ještě platí z každého litru spotřební daň jako jakýsi trest za "ošklivý" zvyk pití piva.

Spotřební daň z piva navíc naposledy loni dokonce ještě stoupla a má stoupat dál. Řeknete si, že pár desetníků na půllitru nikoho nezabije. Budete mít ale pravdu jen zčásti. Pivovarské giganty to nezničí.

Ty už dnes vyrábějí nápoj, který se pivu často jen podobá, protože výše jeho výrobních nákladů se podařilo stlačit až skoro k nule a podle toho taky ta tekutina chutná. Mikropivovarům zvýšení spotřební daně možná také zásadně neublíží, protože konzumenti jejich produktů jdou po kvalitě a malé zvýšení ceny je snad neodradí.

Jenže existuje strašně důležitá skupina takzvaných okresních, regionálních pivovarů s výstavem několik desítek tišíc hektolitrů ročně. Tato skupina se u nás za posledních deset let ohromně zvedla, umí až na výjimky poskytnout skutečně kvalitní a osobité pivní kousky, v menších městech je zajímavým zaměstnavatelem a hodně se podílí na zdravém lokálním patriotismu.

Tyhle pivovary bojují o přežití v nelítostném boji s obry, jejichž dealeři jsou často schopni nabídnout hospodám podmínky, které se jen těžko odmítají. A do toho zdražení. To může několik desítek malých českých pivovarů úplně zruinovat.

Proto se nedivím nápadu českých sládků, že začnou svému nápoji říkat sladové víno. No co by ne. Pivo stejně jako víno vlastně vzniká tím, že se nějaký zemědělský produkt zpracuje, nechá se zkvasit a pak se ještě nějak upraví.

Vím, že nápad s přejmenováním piva je jen cestou, jak zákonodárcům, polopatě sdělit, že pro zcela rozdílné podmínky pro pivo a víno není žádné opodstatnění, že je to jen věcí zvykového práva. Ale pokud budou daně naše pivo dusit víc a víc, klidně přestanu pít pivo a začnu pít sladové víno.

A nebo ať vláda zdaní víno. Že se bojí vinařské lobby? Tak se postaráme, aby se začala bát i té naší lobby, lobby pivařské.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ladislav Jakl

Chystá se další ročník přehlídky pivovarů

Milovníci zlatavého moku budou mít opět šanci si užít svůj oblíbený nápoj od celé řady pivovarů. Tuto možnost nabídne akce České pivovary, která se bude konat v Karlových Varech u hlavní pošty od 26. dubna do 4. května.

„Lidé budou moci ochutnat zhruba 27 druhů piva z třinácti pivovarů. Nebudou chybět ani regionální pivovary z Lokte, Sokolova i Chebu,“ láká na akci Vladimír Suchan z agentury Vlny.

Na své si přijdou nejen milovníci piva, ale i hudby. Akci bude totiž doprovázet pestrý hudební program. „Ve všední dny od 26. dubna do 4. května zahrají například The Chobots, Tajfun, St. Age, Choose Avail, VAR nebo Proo–one. Kapely zahrají vždy odpoledne,“ doplnil Suchan.

Na své si však přijdou i příznivci starších hudebních skupin. „V pátek 29. dubna zahrají Proměny a Milan Schelinger, sobota bude patřit kapelám Uriah Heep revival a Shadows revival. V neděli pak zahraje u hlavní pošty česká poprocková legenda Turbo a Bernard Blues Band,“ vylíčil program pořadatel.

Pivaři se nebudou moci pouze napít piva, ale i si zasoutěžit. „Plánujeme například soutěž v pití na rychlost. Kdo vypije pivo nejrychleji, získá například vstupenku na legendární Omegu,“ dodal Suchan.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Jan Havelka

Snad se na mne nebude majitel připravovaného pivovárku ve Šťáhlavech na jižním Plzeňsku zlobit, když uveřejním jeho mail, kde nás informuje, jak je na tom Pivovar Radouš v současné době:

"Veškeré práce jsou skončeny, povolení k várkám má stáří 1 den, takže první oficiální várce brání už jen instalace šrotovníku, malé vylepšení ohřevu mladinové pánve a nákup surovin. Vařit bychom měli začít brzy, protože 21.5.2011 máme slavnostní veřejné ochutnání první várky. Tato akce proběhne v rámci akce Den regionu v Nebílovech na zámku (8km od Šťáhlav)."

Já jen snad dodám, že křest piva Radouš proběhne 21. května 2011 v 16:30 hodin.

Do Českých Budějovic se v pátek 15. dubna 2011 vypraví se svým štábem populární ranní zpravodajský pořad Snídaně s Novou na cestách. Přímý přenos z tamního pivovaru moderují Zora Kepková a Tomáš Krejčíř. Mezi hosty nebudou chybět reprezentanti českého národního hokejového týmu!

Do světoznámého pivovaru v Českých Budějovicích, který je dlouholetým partnerem české hokejové reprezentace i extraligy ledního hokeje, se vypraví v pátek 15. dubna 2011 populární Snídaně s Novou na cestách. V přímém přenosu mimo jiné seznámí diváky s historií i zákulisím výroby oblíbeného pěnivého moku, v doprovodu sládka nahlédne do varny, skladu chmele i sklípku a prozradí spoustu zajímavostí.

Budějovický Budweiser Budvar je oficiální pivo českého hokeje, proto mezi hosty Snídaně s Novou na cestách nebudou chybět ani zástupci českého národního hokejového týmu – obránce a dlouholetý hráč českobudějovického týmu a Mistr světa 2010 z Německa Petr Gřegořek a Milan Michálek, jenž odstartoval svou hokejovou kariéru v HC České Budějovice a letos je v nominaci na Mistrovství světa 2011 v Bratislavě.

Moderátoři přivítají mimo jiné i členy českobudějovické skupiny Satisfucktion. Přímého přenosu se budou moci zúčastnit hokejoví fanoušci i milovníci Snídaně s Novou na cestách, pro něž bude přímo na dvoře pivovaru připravena originální hokejová soutěž o atraktivní dárky, jejíž finále bude rovněž vysíláno živě.

Zdroj: TV Centrum.com | Autorka: Michaela Fričová, Tisková mluvčí TV Nov | Krácenoa

V anonymní degustační soutěži českých a slovenských světlých ležáků se stal absolutním vítězem Radegast Premium z největšího moravského pivovaru v Nošovicích, patřící do skupiny Plzeňský Prazdroj a.s. Česká piva zároveň deklasovala slovenská piva 4:0. Obsadila první čtyři místa v osmičlenném finále.

Sdružení První pivní extraliga nominovalo do Česko – Slovenského finále nejlepší čtyři české světlé ležáky z 55 hodnocených v roce 2010 a čtyři slovenské světlé ležáky z hodnocených deseti značek. Převaha piva z České republiky je z následující tabulky zřejmá. To, že vyhraje Radegast, ale nikdo nečekal.

V hlasovací anketě před finále dostal Radegast jen 1,2 % hlasů! Pivaři z České republiky favorizovali Skaláka z pivovaru Malý Rohozec, dostal 41 % hlasů, následovaly ležáky Bernard 11 % hlasů a Bakalář 10 % hlasů. Slovenským světlým ležákům věřil málokdo.

Před zahájením finále rozesmutnilo losování dva stálé členy První pivní extraligy, místo u stolu uvolnili dvojici degustátorů ze Slovenska. Osm ochutnávačů, z nichž byla jedna žena, mělo všechny vzorky na stole za 5 minut a třicet vteřin. Všechny hodnocené světlé ležáky byly prvotřídní, proto je výsledek velmi těsný. O pořadí na druhém a třetím místě musela rozhodnout dodatečná degustace, tak zvaný rozpij. Stejně jako o pořadí na čtvrtém a pátém místě.

První pivní extraliga je sdružení pivních znalců a konzumentů, kteří testují senzorické vlastnosti českých světlých ležáků zakoupených v maloobchodní síti. Cílem sdružení je pozitivně rozvíjet český pivní trh, pomáhat pivovarům kde se vaří poctivé pivo a zvyšovat kulturu pití piva.

Česko-slovenské finále ležáků 2011

1. RADEGAST PREMIUM 5,0% pivovar Radegast Nošovice Plzeňský Prazdroj a.s. 3,2,5,3,3,2,3,5 26

2. SKALÁK Premium 5,3% pivovar Malý Rohozec PIVOVAR ROHOZEC a.s. 3,4,2,4,4,3,3,4 27*

3. BERNARD 4,7% pivovar Humpolec Rodinný pivovar BERNARD a.s. 4,4,4,2,3,3,3,4 27

4. Bakalář 5,0% pivovar Rakovník Tradiční pivovar v Rakovníku a.s. 5,6,3,4,2,2,5,3 30 **

5. Sitňan 5,0% pivovar Vyhne PIVOVAR STEIGER a.s. 2,6,3,4,4,4,3,4 30

6. CORGOŇ 4,8% pivovar Hurbanovo Heineken Slovensko a.s. 4,5,4,5,3,6,4,3 34

7. Stein 5,0% pivovar Vyhne PIVOVAR STEIGER a.s. 3,5,5,6,3,4,5,4 35

8. Popper Premium 5,0% pivovar Bytča Pivovar Popper s.r.o. 5,5,4,5,1,5,5,6 36

* rozpij 7:1 pro SKALÁK PREMIUM

** rozpij 5:3 pro Bakalář

V posledních dvou sloupcích: známky jednotlivých porotců a celková známka

Známky: mimořádně dobrý 1, velmi dobrý 2, dobrý 3, dosti dobrý 4, prostřední 5, dosti špatný 6, špatný 7, velmi špatný 8, mimořádně špatný 9

Zdroj: Lidovky.cz

„Pivovar se v roce 20. výročí vzniku stal podesáté v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Obou získaných ocenění si samozřejmě velice vážíme, dokazuje to dlouhodobě velice dobré vnímání naší značky."

Důležité jsou i prodejní výsledky, český pivní trh se v posledních pěti letech propadl o 19 procent, nám se podařil nárůst o 47,5 procenta. Také letošní rok pro nás vypadá velice slibně.

Pivovar vystavil za první čtvrtletí letošního roku 40.523 hl nepasterizovaného piva BERNARD. Vaří sedm druhů piva a čtyři druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: Prezentace firem.cz | Tisková zpráva

V pasáži plzeňského nákupního centra Borská pole umístilo rádio Kiss Proton závodní auto, které je plné pivních lahví. Soutěžící musí uhodnout, kolik lahví piva Chodovar zlatá 11 je v tomto voze posádky Beerates umístěno.

Své tipy posílají posluchači prostřednictvím formuláře na webu www.kissproton.cz, přičemž doplňují tipy na otázku vztahující se k mistrovství v koulení pivních sudů, které se koná v rodinném pivovaru v Chodové plané 25. června. Otázka zní: „Kolikrát se otočí v průběhu závodu dřevěný sud kolem své osy na trati dlouhé 600 metrů?“

Ve hře „Pivo na rok zdarma“ se hraje o víkendový pobyt v pivních lázních, stylovou večeři v restauraci „Ve skále“ nebo právě pivo na rok zdarma. Vítěze oznámí rádio Kiss Proton už 16. dubna na akci Motoshow právě v plzeňském nákupním centru.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Martin Petera

Prakticky není dne, kdy byste si na některém ze slevových serverů nemohli koupit poukaz do hospody jménem (protože mám s panem majitelem úmluvu, že o ní nebude na PI ani písmenko, nazvěme ji třeba SP - pozn. PI) SP na Havlíčkově náměstí na Praze 3. Většinou se vždy najde někdo, koho značná výše slevy zaujme. SP se tradičně podbízí za několik stokorun a poskytuje za to buď neomezenou konzumaci nebo třeba konzumaci za tisíc korun, což už je poměrně dost. Nabídka přitom platí na vše v jídelním lístku. Taková sleva je u takové hospody skutečně zvláštní. Standardní ceny se nezdají být příliš vysoké, takže na nich majitel těžko může mít velkou marži. Rozhodně ne tak velkou, aby bez nějakého toho šizení mohl poskytovat 60-70% slevu (část zaplacené částky si navíc bere ten který slevový server jako provizi).

Logicky to znamená, že se někde musí šetřit nebo šidit. Obzvlášť když je SP tak častým obyvatelem prostoru na slevových serverech. To znamená, že nepořádá jen nárazové reklamní akce na přilákání dalších zákazníků, ale účelově hospodu plní lidmi bažícími po slevách. A ti pak zase plní internetové diskuze plni hněvu, protože zážitek ze SP měli otřesný. Mluví se o do naprosté tenkosti vyklepaných řízcích, kde není nic než strouhanka nebo o tom, že když si vyjdete ven zakouřit, nejenže vám končí platnost poukazu, ale navíc vás ještě seřve agresivní majitel. Standardem je prý velmi problematická rezervace, která se obvykle zdaří až na několikerý pokus.

Pro dokreslení použijme komentář uživatelky Karolíny z portálu Hyperslevy:

"Na všech možných slevových portálech jsem už využila spoustu slev, ale tohle je první negativní komentář, který píšu. Naprosto souhlasím s názory ostatních zákazníků, kteří s tímto podnikem nebyli spokojeni. My jsme s partou využili akci za 79 Kč vypij piva kolik chceš. Obsluha byla hrozná, přímo dle slov číšníka z toho nemají žádná dýška, že šéf těch akcí udělal moc, takže proto se nepřetrhne, aby nám přinesl v nějakém rozumném čase objednané brambůrky atd. Vrcholem ale bylo, když se v restauraci objevil majitel - arogance sama, vyhrožoval, že už nám nenalije, že na nás zavolá policii, protože jsme podnapilí (každý jsme v tu dobu měli max 3 piva), nechtěl lidi pouštět na cigaretu ven, i když v podmínkách bylo, že si můžou zákazníci jít zakouřit ven. Při odchodu šel za námi ven a řval na nás i venku - kamarádi si chtěli zakouřit a on na nás řval, že to je jeho pozemek a že už jsme odešli, tak ať táhneme jinam, nebo zavolá policii. Podotýkám ještě, že jsme tam byli v 6 lidech, parta studentů vysokoškoláků a rozhodně jsme se chovali slušně (narozdíl od majitele a obsluhy) .. sem už opravdu NIKDY, i kdyby to dávali zadarmo..."

Celou záležitost v magazínu Sedmička zřejmě nechtěně potvrdil také samotný majitel SP, Günter Kensy. "Už jsem se poučil. Nikdy bych už třeba nedával akci Vypij, kolik můžeš. Kvůli tomu k nám několikrát musela přijet i policie," řekl Kensy Sedmičce. "Podle vyhlášky nesmím nalévat podnapilým." Tím Kensy v podstatě prozradil strategii SP. Naláká lidi, kteří se chtějí pořádně napít (na tom jednou za čas přeci není nic špatného) na to, že u něj výrazně ušetří. Jenže poté, co si nebožáci dají několik piv, dostane se jim oznámení, že jsou podnapilí a dále už jim nalito nebude. V této chvíli se mohou buď přejíst nedobrými jídly z jídelního lístku nebo hospodu opustit s nevyčerpaným voucherem. Profituje Kensy a SP. Když budete mít zrovna smůlu, přijede si pro vás rovnou policie.

A že už se Kensy poučil a nebude pořádat akce typu Vypij, kolik můžeš? To ani omylem. Na slevových serverech se tyto jeho akce objevují stále. Máte-li po dobré reklamě zájem, vyžít ji můžete třeba zde nebo tady. (odkazy v původním článku - pozn. PI)

Update: Akci SP opět nabízí jeden z největších slevových portálů Hyperslevy. O blaho zákazníků mu zřejmě nejde.

Celý článek včetně další diskuse naleznete zde...

Zdroj: Slevuj Webnode.cz | Změněn název hospody

Tradici pivovarnictví v Třebíči hodlá v budoucnu obnovit nový majitel lihovarnického areálu nad bazilikou. Tím se stala místní firma Variant plus.

V části hlavní budovy bývalého lihovaru nyní provozuje restauraci Centrum Lihovar. Manažerka centra Laura Uherčíková Deníku prozradila: „Na přestavbu hospodářských budov v lihovarnickém areálu se nám podařilo získat dotaci z evropských fondů. Přestavujeme je na minipivovar. Předpokládáme, že první várku piva bychom tu mohli uvařit už za rok a půl.“

Uherčíková přiblížila důvod, proč se firma rozhodla zřídit vlastní pivovar: „Byla to náhlá myšlenka. Myslím si, že ten prostor lihovaru si něco takového přímo vyžaduje. Říkali jsme si, co s těmi budovami dál? Nechat je chátrat, to se nám zdálo jako ohromná škoda.“ Například bývalá sladovna a bramborárna byly podle Uherčíkové ve velmi dezolátním stavu.

„Bez dotace bychom se nejspíš do takového projektu nepouštěli,“ přiznala.

V hlavní budově areálu by podle ní měla vzniknout ještě další restaurace, větší a s prostorem, který by se dal využívat i pro kulturní účely – výstavy či koncerty.

Bohaté zkušenosti s vařením piva mají v Dalešickém pivovaru. Marketingový manažer Dalešického pivovaru Petr Voneš vzpomněl na historii: „Původně byl Dalešický pivovar ruina, než se přestavěl. Pivo se tu začalo vařit v roce 2002.“

Od té doby se prý mnohé změnilo. „Momentálně předěláváme kompletně celou pivovarskou technologii, aby do konce dubna bylo vše hotové,“ tvrdil Voneš.

Co tato novinka v Dalešickém pivovaru znamená pro štamgasty, manažer objasnil: „Piva bude prostě víc. Způsob vaření piva zůstane zachován. Na jeho kvalitě se nic nezmění.“

Ročně v pivovaru v Dalešicích vyrobí na čtyři tisíce hektolitrů piva.

Za komunistické éry produkoval zdejší pivovar pod hlavičkou brněnských Jihomoravských pivovarů až 30 tisíc hektolitrů piva ročně.

Na letošní sezonu připravili v Dalešickém pivovaru celou plejádu doporovodných akcí.

„Už na konci května proběhne duatlon pětičlenných týmů, na červen se chystá výstava veteránů a Postřižinské slavnosti. V červenci proběhne Dětský den a koncerty Evy a VCaška, Ondřeje Havelky a Melody Makers a také koncert Věry Špinarové,“ prozradil Voneš část programu na turistickou sezonu.

Už nyní přitom je možno vychutnat si v Dalešickém pivovaru pivo v prostřední kulis filmových Postřižin. Jak bude chutnat první třebíčské pivo, k tomu Laura Uherčíková řekla: „Určitě půjde o domácí kvasnicové pivo, nikoliv o pivo, jaké vyrábí současné velké pivovary.“ Podle jejích informací se právě nyní firma rozhoduje nad dodavatelem pivovarské technologie, kterých je v současnosti na českém trhu značné množství.

Z historie vaření piva ve městě Třebíči:

V roce 1454 získali třebíčští měšťané od krále Ladislava Pohrobka várečné právo, které bylo součástí každého měšťanského domu. Na vzdálenost jedné míle nikdo jiný nesměl vařit pivo na prodej.

V šedesátých letech 15. století bylo povoleno vozit do města Třebíče piva pražská a svídnická. V roce 1635 bylo v Třebíči 39 várečníků, v roce 1688 jich bylo už 46. Zhruba v polovině 16. století nastaly spory mezi vrchností a třebíčskými měšťany skrze vaření piva, spor musel řešit nakonec soud.

V Třebíči byl vystavěn pivovar v roce 1818 v místě, kde je dnešní náměstí J. A. Komenského, v místě bývalého vodního příkopu. V roce 1873 pivovar vyhořel a poté byl znovu postaven, po roce 1948 byl znárodněn. Poslední várka piva se v něm uvařila v roce 1972. (zdroj: kniha Historie a současnost podnikání na Třebíčsku)

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Eva Bártíková

Bohatá pěna, příjemná hořkost, správný říz a hlavně zelená barva. I tak může vypadat pivo. To původní začali vařit v brněnském pivovaru Starobrno před šesti lety a jeho obliba i navzdory neobvyklé barvě vzrůstá. Také proto, že milovníci piva jej mohou ochutnat jen jednou ročně. Na Zelený čtvrtek.

Ten letos připadá na jedenadvacátého dubna. Již v pondělí proto pivovar stáčel asi 5300 hektolitrů tohoto třináctistupňového nápoje do sudů. „Poprvé zelené pivo navařil v roce 2006 tehdejší vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht. Tehdy jsme začínali na sto hektolitrech,“ sdělil současný vrchní sládek pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Původně čepovali zelené pivo jen v podnicích na jižní Moravě. Dnes už jej rozváží do celé republiky.

Podle sládka vzniká zelené pivo spojením pramenité vody a ječného sladu z moravského ječmene a žateckého chmele. Po vaření následuje osmidenní spodní kvašení a pak zrání. „Bylina, která pivu propůjčuje zelenou barvu, zůstane ovšem navždy naším tajemstvím,“ uvedl Pluháček. Některé další pivovary se podle něj přesto pokoušely na původní brněnskou recepturu přijít a vyráběli vlastní napodobeniny zeleného piva. „Jak se jim to povedlo nemůžu posoudit,“ dodal sládek.

Zelené pivo podle vedení pivovaru vařili na oslavu jara již naši dávní předkové v dávných časech. Pivovar Starobrno pracuje i na dalších nových receptech. „Vloni jsme na trh uvedli třináctistupňové kvasnicové pivo a právě teď pracujeme na další novince,“ uvedl Sládek. Podrobnosti o novém receptu si ovšem nechal pro sebe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autoři: Lubomír Stehlík a Klára Židková

V návštěvní knize se objevil smutný vzkaz pana Karola Puschenreitera, sládka pivovaru Sessler Trnava:

Dobrý večer,

milovníkov piva a hlavne výrobcov piva by som touto cestou chcel varovať pred pánom Václavom Fialou z Plzne, tel. +420 722 017 083. Ide o podvodníka využívajúceho dôveru malých pivovarov a predajcov piva. Spoznal som sa s ním na Slovensku v Martine na výstave, kde mu zachutilo naše pivo. V roku 2010 si u nás zakúpil pivo a prehovoril ma, aby som mu KEG-y nezálohoval, že do mesiaca ich vráti. Bolo to v dubnu 2010. Odvtedy zmenil telefónne číslo, neustále sa vyhovára, KEG-y nechce vrátiť, nedvíha telefoń a na emaily neodpovedá. Skrátka, náš pivovar Sessler v Trnave na Slovensku prišiel o 5 (slovom päť) KEG-ov. Je to smutné, že existujú medzi zberateľmi a pivnými priaznivcami ľudia, ktorí sa chcú obohatiť na základe pivnej spolupatričnosti. A tých sekier má viac. Z tohto dôvodu všetkých pivovarníkov a predajcov piva vážne VARUJEM pred pánom Václavom Fialou z Plzne. Ak ho poznáte, radšej na neho zabudnite.

K. Puschenreiter +421 911 700 352

Z odpadu, který vyprodukují tři pivovary Plzeňského Prazdroje a jeho 13 obchodně distribučních center, se recykluje nebo znovu použije téměř 100%. Prazdroj má tak v plnění směrnice EU*, která požaduje do roku 2020 zvýšit úroveň recyklace na 70 % hmotnosti odpadu, téměř desetiletý náskok.

„Nejen při výrobě piva, ale i v dalších procesech snižujeme objem produkovaných odpadů a podporujeme jejich další využití či recyklaci. Více než 99 % odpadů z našich provozů a činností je druhotně využitelných. Naším dlouhodobým cílem je provoz s nulovým odpadem,“ říká Julian Patton, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj již dnes splňuje záměr Směrnice* Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008, o odpadech, která ukládá členským státům EU zvýšit do roku 2020 celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití nejméně na 70 % hmotnosti.

Převážná většina odpadů je přírodního charakteru, jako například mláto, a tak se je daří využít pro zemědělskou výrobu v Česku a v Německu. Kvasnice a sladovnický odpad se využívají jako krmivo. Čistírenské kaly se zase přimíchávají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina se využívá k zaorání a zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Využitím bioplynu vzniklého při čištění odpadních vod jako zdroje selené energie v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích navíc Prazdroj ročně ušetří 1 milion m3 zemního plynu.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008, o odpadech, článek 11 (Opětovné použití a recyklace), odst. 2.: “Za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice a přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů přijmou členské státy opatření nezbytná k dosažení těchto cílů ...., b) zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje