Pivaři se musejí připravit na novinku: ačkoli má pivo na plastové PET lahvi etiketu českého pivovaru, úplně české není.

Značky Klasik a Primus, které prodává v plastu Plzeňský Prazdroj, a značka Starobrno od skupiny Heineken se vaří i stáčejí v zahraničí. LN to potvrdili zástupci obou zmíněných pivovarů.

Kdo si tedy chce v obchodě koupit ryze české pivo, ať sáhne raději do regálu po klasické skleněné lahvi. „Piva Klasik a Primus v PET lahvích stáčíme v Maďarsku, kde je také vaříme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Pivo těchto dvou značek se vyrábí v pivovaru Dreher v Budapešti. „Převážení těchto levných značek z Čech by bylo neekonomické,“ upozorňuje mluvčí Mareček na skutečnost, že Prazdroj nemá v Česku stáčecí linku na plastové lahve.

Podobně je to s dvojicí Starobrno a Zlatopramen, které prodává v plastových „maxilahvích“ společnost Heineken.

Zlatopramen se v Ústí nad Labem vyrábí. Dováží se pak na Slovensko do Hurbanova, kde Heineken stáčí pivo do plastu. „Starobrno se vyrábí přímo na Slovensku. Ale náš vrchní sládek ve Starobrnu Tomáš Pluháček garantuje, že jsou použité stejné ingredience, recept i postup. Licenční Starobrno se tak neliší od toho brněnského,“ ujišťuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Firma si prodeje piva v plastu pochvaluje. „Po třech měsících, kdy jsme maxilahev uvedli na trh, jsme dosáhli šesti milionů prodaných lahví,“ uvedla Eliášová. Větší počet z nich tvoří Zlatopramen, který se distribuuje v plastu po celém Česku, Starobrno v tomto obalu je dostupné pouze na Moravě.

„Piva v licenci se vyrábějí po světě běžně,“ řekl LN ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj je běžné i to, když se pivo v tuzemsku vyrábí a v zahraničí stáčí.

„Licenčně se například vyrábí pro místní trh Prazdroj v Polsku a Rusku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku. Budvar pak neměl léta stáčírnu na plechovky, tak vozil pivo do Rakouska, kde ho plechovkoval pro místní i český trh,“ dodal Veselý. To, aby se „české pivo“ v zahraničí i vařilo, je ale letošní novinka. Pivovarské skupiny běžně jednotlivé značky „sestěhovávají“ do jednoho pivovaru. Takto například dopadl Braník, který se vaří ve smíchovském Staropramenu nebo Hostan, jenž ze zrušeného znojemského pivovaru přesunul Heineken do Starobrna. Běžné jsou pak licence – belgická Stella Artois určená pro český trh se licenčně vaří přímo ve smíchovském pivovaru Staropramen. Pivovary se nicméně dušují, že „zahraniční české pivo“ z Maďarska či ze Slovenska je stejné jako tuzemské. „Klasik je Klasik, vaříme stejnou technologií, stejnými postupy a při zachování stejného receptu jako v Česku,“ řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Podle Jana Kočky, majitele minipivovaru ve Varnsdorfu a provozovatele serveru Svět piva, zahraniční výroba u levných piv tolik nevadí. „Při dnešních technologických postupech se dá udělat pivo tak, že cílová klientela levných piv to nepozná,“ řekl LN Kočka. Podle něj pivo může utrpět spíše dlouhým převážením a špatným skladováním u supermarketů. PET lidi chápou jako levné pivo.

S pivem prodávaným v PET lahvích ve velkém začal Heineken se značkami Zlatopramen a Starobrno v květnu. Před čtrnácti dny se k nim pak připojil Plzeňský Prazdroj. Podle průzkumu agentury Simply5, který mapuje vnímanou kvalitu piva v jednotlivých baleních, jsou PET obaly chápané jako příležitostný obal pro laciné pivo.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý

Jedinečnou příležitost ochutnat nové pivo Chotěboř spojenou s kulturním odpolednem je připraveno na dnešek na náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři.

Přichystala ji společnost ROSS Holding, která pivovar v Chotěboři postavila. Pivovarské odpoledne má podtitul Chotěbořáci sobě! V programu totiž budou vystupovat právě Chotěbořští pro Chotěbořáky.

Vítáni jsou ale i milovníci piva z celé Vysočiny a také na děti se v programu pamatuje. Vstup je zdarma. Odpoledne, které začíná ve 14 hodin, bude moderovat Petr Palovčík, a začíná se vystoupením mažoretek. Pak následuje hudební vystoupení čtyřicetihlavého Dechového orchestru ZUŠ Chotěboř. Hrát bude skladby různých žánrů od světových muzikálů přes jazz po klasickou dechovku.

V průběhu odpoledne budou na náměstí probíhat také soutěže pro děti a výtvarné dílny. V 15.10 hodin ovládnou na čtvrt hodiny náměstí ochotníci ze SCHODu, kteří ve třech výstupech předvedou tematické etudy z pivní historie. Druhý a třetí krátký výstup ochotníků je plánován na 16.40 a 18.10 hodin.

Žánrově pestré odpoledne ovšem přinese kromě dechového orchestru také mladou bluesrockovou dívčí kapelu Czech Frogs, další lahůdku slibuje i vystoupení od 17 hodin se skupinou DETTO. Od 18.30 hodin vystoupí na náměstí rocková formace z Nové Vsi u Chotěboře nazvaná Rock Back, kterou v 19.45 hodin vystřídá Zatrestband s kapelníkem Petrem Píšou.

A o efektní zakončení celého dne se postará Leo Válek z Ledče nad Sázavou, který připraví ohňostroj.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska nebo u Zlonic.

Pivovarnictví na území České republiky má dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva pocházejí už z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Přes všechny tyto skutečnosti produkce piva kolísá. Svého zatím nepřekonaného vrcholu dosáhla v roce 1992, kdy se z sedmdesáti pivovarů vyexpedovalo rekordních téměř 19 a půl milionu hektolitrů chmelového moku.

Stejně zajímavá jako celá historie piva je i minulost česání chmelu a jeho dalšího zpracovávání. Dříve se zelené zlato česalo ručně, každý česač měl svou řadu rostlin, kterou obratně čistil. Musel otrhat šištičky bez listů a hlavně se stopkami. Množství natrhaných šištiček se měřilo na čtvrťáky neboli věrtele. Od známých Starců na chmelu doba pokročila a úlohu česačů převzala technika. Dnešní česání mají na starosti česačky, které obsluhují většinou najatí brigádníci.

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska a u Zlonic. V současné době je na území celého Kladenska pouze asi 100 hektarů zemědělské půdy osázených chmelem. Jedním ze tří pěstitelů je Karel Bratschetl z Bílichova, který vlastní 44 hektarů chmelnic právě ve známé tradiční lokalitě u Zlonic, ve Šlapanicích, jenž odhaduje, že letošní sklizeň zeleného zlata bude dobrá.

„Začínáme česat ve čtvrtek 20. srpna. Podle mého odhadu, budeme do čtrnácti dní s prací hotovi. Na sklizni se bude podílet celkem pětapadesát lidí a šest traktorů. Letos vydatně pršelo a to je pro chmel dobře, takže sklizeň bude podle mého názoru dobrá. Na Zlonicku máme občas se srážkami problémy, jelikož jich je málo,“ vysvětluje pěstitel, který si ještě pamatuje dobu, kdy bylo na jen na Zlonicku 126 hektarů půdy osázených chmelem.

„Výměra se postupně zmenšovala, až jsem skončil na té současné. Očesaný chmel putuje do pásové sušárny, kde se šišky usuší na deset procent vlhkosti. Pěstuji odrůdu žateckého poloraného červeňáku a v loni jsem vysázel na zkoušku pět hektarů hrubší odrůdy premianta,“ popisuje Karel Bratschetl.

Největší hrozbou pro český pivní průmysl jsou podle pěstitele, který nejraději pije plzeň, velké monopoly, jež malé pivovary skupují. Na své 48hektarové výměře začne sklízet také družstvo Agros Vraný, kde má chmel na starosti Roman Javořík.

„My začínáme česat v pátek 21. srpna. Myslím si, že letošní sklizeň bude dobrá. Minimálně na úrovni loňské úrody. Česat budeme tak čtrnáct až patnáct dní,“ informoval pěstitel chmele Roman Javořík.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Daniela Řečínská

„Vítej, pocestný. Tady ti bude dobře. Nacpeš si panděro?“ ujímá se mě hospodský. Dal jsem si jen specialitu z pivovaru – kvasnicové nefiltrované pivo. Za to jsem si při odchodu vysloužil od krčmáře radu: „Musíš víc loupit, pacholku. Kdo má plný měšec, naplní si i teřich!“

Středověká krčma v Dětenicích je zařízena v pivovarských sklepích opravdu autenticky. Tomu se snaží přihrávat i chování personálu. Má dobové oblečení, všem příchozím tyká a chová se k nim s mírnou obhroublostí.

„Teď už o tom většina návštěvníků cosi tuší, o zdejší krčmě už mnozí slyšeli. Zpočátku se stávalo, že dámy zarývaly nehty do stolu a některé se i zvedly a odešly, když je krčmář oslovil. Museli jsme najít tu správnou míru, abychom se nikoho nedotkli,“ komentuje dění v krčmě kastelánka dětenického zámku Iva Fialová. Hospoda se plní už krátce po otevření. Plní ale nenaplní. Sedm set míst je uvnitř a dalších 150 venku.

Do daleka se roznesly pověsti o dětenické krčmě, leč ta je pouze doplňkem toho, co se už rozbíhá a co by mělo zanedlouho ve zdejším resortu převažovat – zábavné programy pro malé i velké.

Pro děti se pořádají pravidelné pohádkové neděle v zámeckém parku. Princezny, vodníci čarodějnice v chaloupce na kuří noze, mágové a čerti.

Pro každého, kdo absolvuje soutěže odvahy a zručnosti, má na závěr Sněhurka diplom. Před dvěma týdny se tu odehrála Bitva o Dětěnice. Batalion sv. Martina s těžkooděnci, kanonýry a s dalšími středověkými bojovníky předvedl celodenní podívanou, doplněnou o jarmark a další atrakce.

Dvaadvacátého srpna bude Hon na čarodějnice, kde středověká inkvizice předvede celý svůj repertoár. Inkviziční procesy, mučení, upalování. Kromě toho se v parku bude věštit, k dostání budou čarodějnické potřeby.

Následovat bude Festival středověké hudby, Konec pohanského léta, aneb Strašidelné Dětěnice.

Všechno to vyvrcholí zvláštními programy – zase pro malé i velké – na Silvestra. V krčmě, v pivovaru i na zámku.

Překrásný je i zámek

I když se v dětenickém resortu zrovna žádná zvláštní podívaná nekoná, je tam toho k vidění dost.

Překrásný je samotný zámek. Muselo to stát hodně peněz a hlavně úsilí, než současní majitelé, rodina Ondráčkova, udělali z někdejšího pasťáku znovu barokní skvost. Nešlo jen o stavební úpravy, aby se z tělocvičny nebo ze školních záchodů opět staly reprezentační prostory. Noví majitelé především vyhledali a vrátili do zámku nemalou část původního mobiliáře a zcela unikátní kusy z tamních sbírek.

Můžete si také prohlédnout středověký pivovar, kde se vaří a hýčká „pivo lásky“ dle receptu rytíře Artura z počátku 14. stol. V krčmě jsou večerní představení ukazující „šokující středověk“. Jsou tak autentická, že někteří hosté horečně shledávají v paměti zapomenuté modlitbičky, aby unikli „hrůzám“, které nad nimi visí.

Napřesrok budou k vidění stáje a drezúra holštýnských koní a už v zimě by měl být v provozu hotel se spaním na slámě a se strašidelným hřbitovem pod okny.

„Nevíte o někom, kdo by nám tu dělal výra?“ zeptal se mě s úsměvem ředitel dětenického resortu Petr Jindrák, když mi ukazoval, jak bude zanedlouho nový objekt vypadat. Maltézská stopa a loupeživý rytíř Artur

Dějiny dětenického zámku sahají do 11. stol. Tehdy to byla tvrz. Kromě loupeživého rytíře Artura, který pil pivo lásky a prznil panny z okolních vsí, patřilo sídlo samým významným osobnostem.

Beatrice Zilvarová z Pilníkova prý byla nejkrásnější českou šlechtičnou. Jiří Křinecký z Ronova unikl po Bílé hoře popravě na pražském Staroměstském náměstí útěkem do Saska. Po něm držel zámek Albrecht z Valdštejna a po řadě dalších majitelů připadly Dětenice řádu maltézských rytířů.

Zejména velkopřevor Othenius Lichnovský se zasloužil o zvelebení zámku. Nejen jeho přestavbou (ze dvou předsazených balkónů, porticů, byl jeden zbořen, neboť do pasťáku by neprojelo auto s uhlím), ale i obohacením sbírek. Unikáty, které v Česku jinde nenajdete, jsou např. kanóny svatojánských rytířů ze 16. století, vylovené u řeckého ostrova Rhodos. Jejich navrácení do sbírek zámku, který je na seznamu kulturních památek, je rovněž zásluhou dnešních majitelů.

Zámek není jen muzeem. Můžete tam oslavit svatbu, uspořádat vědecké symposium nebo firemní brainstorming (večírek).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Bohuslav Borovička, Právo

Krize se pivovarů v kraji nedotkla, vyrábějí více než loni.

„Za posledních sedm měsíců jsme vyrobili o devatenáct procent piva více než minulý rok. Přitom červenec byl pro nás měsíc s historicky největším výstavem,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar v červenci uvařil 41,2 tisíc hektolitrů. Havlík odhaduje, že za celý rok to bude 360 tisíc hektolitrů. „Loni jsme vyprodukovali tři sta osmnáct tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Pivovar za sedm měsíců vyrobil téměř 214 tisíc hektolitrů. Ve stejném období loni to bylo 180 tisíc hektolitrů. Ředitel Svijan přičítá úspěch tomu, že se pivovaru daří rozšiřovat distribuci piva i do jiných regionů, kde získává další zákazníky. Svijanské pivo znají už lidé na Moravě, ve středních i jižních Čechách, ale třeba i na Plzeňsku. Pivovar nepasterizuje pivo, sudy ani lahve. To také ředitel přičítá jeho zvyšující se oblibě.

Lidé se zajímají o levnější piva

Kvůli větší produkci musel letos pivovar rozšířit své prostory. V únoru nechal vybudovat nový sklep s kvasnými káděmi a ležáckými tanky. „Ve Svijanech přibylo dvanáct ležáckých tanků. Každý má kapacitu 630 hektolitrů,“ uvedl Ondřej Paclt, mluvčí společnosti Syner. Po přestavbě pivovar rozšířil svoji výrobní kapacitu na 400 tisíc hektolitrů.

Také libereckému pivovaru Hols Vratislavice stoupl letos prodej. Také tam v červenci pokořili rekord. Vyrobili 16,5 tisíc hektolitrů. „Byl to výjimečný měsíc. Výstav byl mnohem větší než za celý půlrok, když jsme v roce 2000 začínali,“ přiblížil ředitel vratislavického pivovaru Petr Hostaš.

Podle něj se krize projevuje v tom, že lidé mají větší zájem o levnější nízkostupňová piva. Přesto ani méně obvyklá piva nezavrhují. Pivovar například vůbec poprvé expedoval polotmavé pivo v sudech. „Překvapilo mě, že mají lidé zájem o zajímavé chuti i v restauracích,“ doplnil Hostaš.

Vyšší produkci hlásí také Pivovar Rohozec. „Ve srovnání s loňskem o deset procent větší. Kdyby nebyla krize, vyrobili bychom ještě víc,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Předpokládá, že pivovar za rok vyrobí 60 tisíc hektolitrů. Loni to bylo o 7 tisíc hektolitrů méně.

Zatímco podle statistik v zemi roste poptávka po lahvových pivech, ve Svijanech tento trend zatím nepozorují. Ze 62 procent expedují pivo v sudech, ve 37 procentech v lahvích a zbytek připadá na plechovky a soudky. Podle ředitele pivovaru Hols se krize projevuje zejména ve skutečnosti, že si restaurace stěžují na menší zájem o točená piva. „Myslím si také, že stagnace sudového piva je daná tím, že ty klasické hospody už nejsou tak časté,“míní ředitel Hostaš. „Lidé možná více šetří, ale potřeba si o problémech popovídat u piva stále trvá,“ doplnil ředitel Svijan.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Pluhař

Staropražské písničky v podání dua, nazvaného Švejk Music, okořenily už desátý ročník akce Den svijanského piva.

Pivní slavnosti se konaly na trávníku, chodníku a dalších prostorách pod širým nebem kolem libereckého Domu kultury v pátek odpoledne a v podvečer, a přilákaly několik stovek návštěvníků. Divákům zahrála také kapela ABC Band a country skupina Nonstop.

Lidé zde mohli ochutnat všechny existující druhy točeného svijanského piva. Několik stánků jim nabídlo také pečenou klobásku nebo sele. Přestože se letošní ročník Dne svijanského piva musel spokojit s poněkud stísněnějšími prostorami kvůli staveništi na místě bývalého Teska, návštěvníky to nijak neodradilo.

Foto a video zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Zuzana Minstrová

Holandský majster v perfektom čapovaní piva Franck Evers sprostredkoval počas júla tohto roku svoje umenie správneho čapovania a podávania piva Heineken barmanom, prevádzkovateľom pubov, obchodníkom ako aj samotným spotrebiteľom. Položili sme mu niekoľko otázok o tom, čo si myslí o kultúre a kvalite podávania piva na Slovensku.

Na Slovensku ste boli po prvýkrát. Ako vnímate kvalitu podávania a čapovania piva u nás?

»Moja návšteva na Slovensku sa začala v Bratislave a pokračoval som na stredné a východné Slovensko. Spôsob čapovania bol všade viac či menej rovnaký a musím povedať, že je stále čo zlepšovať. Napríklad pivo sa u vás často čapuje do teplých pohárov, čo je pre ležiak absolútny zabijak, pretože v teplom pohári pena na pive veľmi skoro opadne. Barmani tiež čapujú pivo buď príliš pomaly alebo príliš rýchlo, čo nie je veľmi dobré, pretože pivo potom príliš pení. Pohár musia preto na chvíľu odložiť, počkať kým pena opadne a potom ho dočapovať. Pivo by sa ale malo načapovať na jedenkrát. Je to jednak rýchlejšie a pivo zostane aj dlhšie čerstvé.

Ako by teda mali barmani pri čapovaní postupovať?

»Správny spôsob čapovania piva je kombináciou rituálu a umenia. Samotný rituál je však pomerne jednoduchý: stačí zobrať vychladený pohár, nakloniť ho do uhla približne 45 stupňov a nechať pivo z kohútika výčapu do neho špirálovito stekať. Keď je pohár takmer plný, treba ho narovnať a kohútik zatvoriť, keď sa pohár naplní. Veľmi dôležité je zotretie hornej časti peny stierkou, pretože práve tam sa nachádzajú horké látky chmeľu, ktoré prispievajú aj k dehydratácii organizmu. Pena na pive by zároveň mala byť dostatočne pevná, aby vydržala 10-15 minút a chránila tak pivo pred únikom bubliniek a zároveň zhora pred vplyvom kyslíka. Takto načapované pivo vyzerá a aj chutí skvele.

Je nejaký rozdiel medzi pivnými rituálmi v Holandsku, na Slovensku a v iných krajinách?

»Určite áno. V Holandsku konzumenti očakávajú na pive penu vo výške zhruba 2-3 cm a všimol som si, že podobne je to tak aj na Slovensku. Odstránenie vrchnej časti peny som však u vás nevidel, aj keď je to pre zážitok z podávaného piva dôležité. Penová čiapočka sa tak uzatvorí a funguje ako bariéra, ktorá udrží pivo dlhšie čerstvé. V iných krajinách, napríklad vo Veľkej Británii konzumenti piva uprednostňujú iba tenkú vrstvu peny a sú krajiny, kde sa pivo pije úplne bez peny. To by určite nemalo úspech v Rakúsku, kde je hustá a krémová pena na pive nutnosťou. Takže podávanie piva sa líši podľa kultúry a typu piva, spôsob čapovania, ktorý som prezentoval na Slovensku, je však vhodný nielen pre Heineken, ale vlastne pre všetky ležiaky.

Aký bol personál na prevádzkach, ktoré ste navštívili?

»To bolo naozaj rôzne v závislosti od podniku. V niektorých nových, moderných puboch najmä v Bratislave som mal pocit, že zamestnanci si myslia, že sú najlepší, vedia čo robia a nemusia sa učiť. Ale hneď vedľa takéhoto pubu bol iný podnik, kde boli všetci veľmi priateľskí a hneď sa dali do reči. Tiež sa mi zdalo, že aj keď zamestnanci podnikov v menších mestách boli veľmi milí, na začiatku ako keby boli trochu hanbliví. Najprv sa tvárili nedôverčivo, zrejme si mysleli: „Kto je tento človek a čo tu vlastne bude robiť?“ Ale keď som s nimi prehodil pár slov, ľad sa roztopil. Navštívil som mnoho podnikov, kde zamestnanci boli príjemní aj keď bolo plno, ale stále si myslím, že by sa mohli posunúť o krok vpred.

Takže je úsmev a prístup k zákazníkovi to najdôležitejšie?

»Určite je to jedna z najdôležitejších vecí, ktorá ovplyvňuje ziskovosť podniku. Ako zákazník aj vy chcete byť obslúžení správne a slušne, a preto je prístup personálu nesmierne dôležitý. Všimol som si napríklad, že u vás často čašník len príde k stolu a čaká na objednávku. Ani keď prinesie pivo nenadviaže žiadny slovný kontakt so zákazníkom. Zákazník sa ale musí cítiť dôležitý. Viem, že je to veľmi náročná práca, ľudia musia pracovať dlhé hodiny. Napríklad do jedného baru na strednom Slovensku sme prišli okolo tretej poobede a o jedenástej večer keď sme odchádzali, dievčatá ešte stále pracovali. Pri takých dlhých hodinách je naozaj veľmi ťažké usmievať sa a rozprávať sa so zákazníkmi, ale naozaj to robí obrovský rozdiel. Samozrejme zamestnanci musia byť motivovaní a majiteľ podniku ich musí aj vzdelávať a trénovať. Tréning by sa mal týkať jednak prístupu k zákazníkom, ale aj spôsobu, ako sa správne starať o pivo.

Čo ďalšie okrem lepšieho prístupu k zákazníkom môže pomôcť dosiahnuť väčší zisk?

»Myslím si, že manažér baru by mal prácu za barom lepšie organizovať. Vo väčšine podnikov som si všimol za barom obrovský chaos a rozhádzané všetky možné druhy pohárov. Barmani pracujú veľmi ťažko, ale nemá to nijakú štruktúru alebo logistiku. Každý by mal vedieť presne čo robiť a mal by byť určitý systém, čo sa deje s pohárom, keď sa vráti zo stola za bar. V jednom podniku sa za barom hromadilo neuveriteľné množstvo prázdnych pohárov až sa barman cítil stiesnený. V takom prostredí veľa práce neurobíte.

Takisto by som rád videl za barom umývačky pohárov. S tým som sa tu nestretol. Poháre idú po umytí ešte teplé priamo na bar a keď je podnik plný, nestihnú vychladnúť a pivo sa čapuje do teplých pohárov. To je naozaj veľký problém.

V procese organizácie je však veľmi dôležitá osobnosť samotného manažéra baru...

Presne tak. Ak manažér trvá na tom, aby sa práca robila kvalitne, každý bude pracovať lepšie. Ak je však majiteľ či prevádzkar lenivý, nemôže očakávať od zamestnancov, že budú napríklad dbať na správnosť čapovania. Ak je celý čas len niekde vzadu a nesleduje prevádzku, zamestnanci si budú myslieť, že na tom nezáleží. Manažér musí byť ten, kto ide príkladom. Aj ja keď som mal bar, bol som na svojich zamestnancov prísny. Administratívu okolo rozpisu služieb či dodávok tovaru som nechal na iných, pretože ja som chcel stáť za barom a sledovať celý proces. Je to veľmi dôležitá práca.

Trénovali ste aj obchodných zástupcov a výčapných technikov Heinekenu. Bolo to pre nich prínosom?

Som nesmierne rád, že prišli. Boli veľmi zanietení a chceli sa učiť, a aj keď sa na začiatku trochu ostýchali, po tréningu prišli a chceli si čapovanie vyskúšať. Je veľmi dôležité, aby mali tieto vedomosti, pretože oni môžu ďalej vzdelávať prevádzkarov. Môžu im povedať, čo by mali robiť alebo čo naopak nie, dokážu vysvetliť rozdiely v chuti, v správaní piva pri čapovaní, jednoducho vedia porozprávať celý príbeh. Starostlivosť o značku a jej správny spôsob čapovania ide vždy zhora, od manažéra značky cez obchodných zástupcov k majiteľom podniku až k personálu. To, že ma Heineken pozval na Slovensko, bola obrovská príležitosť ako urobiť niečo pre jeho správne čapovanie. Myslím, že sa nám to naozaj podarilo posunúť ďalej.

Na Slovensku ste teda urobili skutočne kus práce...

Môj pobyt na Slovensku bol najdlhším a najkomplexnejším „turné“ aké som zatiaľ robil. Raz som bol robiť tréningy v USA na dva týždne, ale tam som vzdelával iba majiteľov barov a barmanov. Na Slovensku som robil prezentáciu pre novinárov, pre barmanov a prevádzkarov, pre obchodných zástupcov Heinekenu, ako aj pre samotných zákazníkov. Aj keď to bolo vyčerpávajúce, verím, že za krátky čas sa nám podarilo získať nielen mnoho priaznivcov značky Heineken, ale aj urobiť kus práce pre kultúru čapovania piva na Slovensku. Ak sa správne čapuje, je to lepšie pre pivo aj pre zákazníka a v konečnom dôsledku aj pre majiteľa podniku.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Autor: Heineken.sk

České pivovary se stále více vedle vaření piva věnují také turistickému ruchu. Zejména menší regionální pivovary nabízejí tematické turistické prohlídky, které často nabízejí nevšední zážitky a představují tradiční přípravu českého 'národního' nápoje. Ale velké pivovarnické společnosti nezaostávají. Novou prohlídkovou trasu v těchto dnech otevírá po rekonstrukci také Velkopopovický Kozel.

"Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva a jméně jeho výrobce a mohou ovlivňovat zákazníka, který pro něj nový druh piva objeví a třeba si jej začne kupovat," říká Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"A cestovní ruch může, a nepochybuji že bude, velmi významným prvkem pozitivně ovlivňující ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladě ukazuje, že to jde dohromady a máme se čím chlubit," dodal Jiří Fusek.

Mnoho pivovarů si tímto způsobem buduje také vlastní image. Například v minipivovaru v Dětenicích poblíž Českého ráje mohou turisté navštívit atrakci v podobě středověké krčmy. V Chodové Plané na Plzeňsku byly zase při pivovaru vybudovány unikátní pivní lázně.

Při návštěvě hlavního města turisté chodí do restaurace a pivovaru U Fleků, kde kromě prohlídky výrobní části zaujme návštěva pivovarského muzea.

Krajinou barona Ringhoffera

Nedaleko Prahy po dvouměsíčním zkušebním provozu otevírá novou prohlídkovou trasu také Velkopopovický pivovar. Ta by měla nejen přinést zisk samotnému pivovaru, ale také zatraktivní celý region Velkopopovicka z hlediska turistiky.

Prohlídky pivovarů totiž často přilákají návštěvníky do turisticky opomíjených regionů a představují tak výraznou vzpruhu pro cestovní ruch v okolí pivovaru.

"Pro turisty na Velkopopovicku je pivovar něco jako startovní nebo cílový bod. Výhodou je také jeho poloha jen asi 20 km za Prahou. Místní příroda je ideální pro pěší rodinné výlety nebo cykloturistiku. Nedaleko je zámek Štiřín, lesní studny či rotunda a kostel sv. Martina z 9. století," vypočítává turistické cíle vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková.

Prohlídkové trasy jsou přizpůsobeny jak českým, tak zahraničním turistům, kterých každoročně přibývá. Zejména počet ruských turistů rapidně roste.

"Velkopopovický pivovar za prvních šest měsíců roku 2009 navštívilo přes 2000 ruských turistů. To představuje nárůst o neuvěřitelných 140 % ve srovnání s loňským rokem. Celková návštěvnost v pivovaru nám letos vzrostla i přes nepříznivé počasí více než o čtvrtinu ve srovnání s pololetím roku 2008. Vzhledem k celkovému poklesu počtu návštěvníků přijíždějících do České republiky to považujeme za velký úspěch," hodnotí manažer značky Velkopopovický Kozel Luděk Baumruk.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Martin Nevyhoštěný

Důvodem má být překročení kompetencí. Ve hře ale může být i politický tah a osobní msta. Místostarosta Pavel Pavel to odmítl.

Předseda a člen dozorčí rady Měšťanského pivovaru Strakonice Tomáš Hajdušek si musí sbalit kufry. Valná hromada ho ve středu 12. srpna z funkce šéfa rady odvolala.

Důvod? „Překročení kompetencí,“ stojí v tiskové zprávě z radnice od mluvčí Marie Kotlíkové.

Hajdušek jako šéf dozorčí rady pivovaru navrhl, aby Měšťanský pivovar Strakonice sponzoroval okresní fotbal. Článek vyšel ve Strakonickém deníku pod titulkem Pivovar vstupuje do okresního fotbalu v pátek 24. července.

Z odvoláním vidí Hajdušek mstu a vyřizování účtů. „Nebyl jsem k jednání o mém odvolání ani přizván, natož abych měl prostor se vyjádřit,“ řekl. Tvrdí, že tento bod ani nebyl uveden na programu rady. „Starosta Pavel Vondrys ho zařadil na závěr jednání. Nebyla šance se bránit,“ řekl Hajdušek.

Pavel Vondrys byl ve čtvrtek 13. srpna na dovolené. Do mobilního telefonu se odvolal na tiskovou zprávu radnice. „Obraťte se na místostarosty,“ řekl. Podle něj překročil Hajdušek kompetence tím, že jeho podpis figuruje na dokumentu, aniž by k tomu měl oprávnění.

Místostarosta Pavel Pavel považuje postup za zákonný. „K odvolání Tomáše Hajduška nedošlo na radě města, ale na valné hromadě pivovaru. Město je stoprocentním vlastníkem pivovaru a může tento krok udělat. Stačil k tomu většinový souhlas rady na začátku jednání,“ dodal. Potvrdil, že Hajdušek neměl právo figurovat na dokumentu. „Tím domněnky o osobní pomstě považuji za neopodstatnělé,“ dodal.

Člen rady Karel Vlasák podal údajně návrh na odložení této věci o dva týdny. „Byl jsem na to sám, zbytek rady mne přehlasoval,“ řekl včera Vlasák. Nevylučuje ani možnost, že někteří radní věděli předem o tom, že Hajdušek bude odvolán. Členka rady města a představenstva pivovaru Marie Žiláková byla z jednání rady omluvena.

Hajdušek, dlouholetý fotbalista a v současnosti šéf katovického fotbalu, měl vstupem pivovaru do okresního fotbalu poškodit pivovar a překročit své kompetence. Redakce má v rukou doklady provázející celou kauzu. V první řadě je to memorandum (návrh – poz. redakce) o vzájemné spolupráci pivovaru a Okresního fotbalového svazu Strakonice (OFS). Je na něm podpis obchodního ředitele pivovaru Marka Pohanky, Tomáše Hajduška jako předsedy dozorčí rady pivovaru a předsedy OFS Strakonice Jiřího Křiváčka.

V memorandu je věta: „Toto memorandum je neveřejným vyjádřením dobré vůle obou stran a není právně vynutitelným závazkem.“ Neboli, pokud by se jedna nebo druhá strana rozhodla od projektu odstoupit, stalo by se tak bez postihů. Kromě toho má redakce v ruce doklad o korespondenci mezi Tomášem Hajduškem a předsedou představenstva a šéfem pivovaru Jaroslavem Tůmou o konečném znění memoranda mezi pivovarem a OFS.

Dojem

Předseda fotbalového svazu Jiří Křiváček má z celé kauzy rozporuplné pocity. „Připadá mi, že tam vůbec nejde o pivo. Pokud pan Hajdušek překročil kompetence tím, že podal návrh a šel za podporou okresního fotbalu a zviditelněním strakonického pivovaru, tak proč tam vůbec je? Podle mne se ničím neprovinil, navíc v memorandu je jediná částka na 10 000 korun, která jistě pivovar nepoloží. Takhle to ale dopadne tak, že na hřištích bude reklama na pivovar s listem v logu a domácí pivovar nikde,“ dodal Křiváček.

Za odvoláním vidí Hajdušek i případný politický tah. „Jasný úmysl poškodit kandidáta ODS před říjnovými volbami,“ řekl stručně Hajdušek. Navíc byl před prázdninami u toho, když strakonická ODS zbavila všech funkcí starostu Pavla Vondryse a místostarostu Pavla Pavla.

Funkce předsedy dozorčí rady pivovaru je placená. Měsíční plat je podle námi zjištěné informace 10 000 korun. Po odvolání Hajduška zatím není obsazena a valná hromada o nástupci bude jednat v nejbližší době.

Obchodní ředitel Měšťanského pivovaru Marek Pohanka nebral ve čtvrtek 13. srpna mobilní telefon. Další informace mají zaznít v pátek 14. srpna na tiskové konferenci na strakonické radnici.

Rada města: Pavel Vondrys, Pavel Pavel, Ivana Říhová, Ivana Parkosová, Jiří Chod, Karel Vlasák, Marie Žiláková (chyběla).

Dozorčí rada pivovaru: Tomáš Hajdušek (odvolán), Karel Vlasák, Jiří Janus (za zaměstnance).

Představenstvo pivovaru: Pavel Vondrys, Jaroslav Tůma (ředitel pivovaru), Marie Žiláková.

Stanovisko Tomáše Hajduška k odvolání z funkce předsedy dozorčí rady pivovaru:

1. Projekt spojení piva s fotbalem je pro pivovar jednoznačně výhodný. Zabezpečí mu větší propagaci značky Dudák a tím napomůže prosperitě pivovaru. Strakonické pivo je regionálním produktem a potřebuje proto regionální podporu. A k tomuto je fotbal, kterým se baví každý víkend lidé na téměř každé vesnici, ideálním partnerem.

2. Memorandum o vzájemné spolupráci mezi pivovarem a fotbalovým svazem jsem podepsal spolu s obchodním ředitelem pivovaru. Text memoranda byl konzultován s předsedou představenstva. Navíc memorandum obsahuje upozornění na to, že se jedná pouze o projev dobré vůle, a nikoliv o právně vynutitelný závazek. Konkrétní smluvní ujednání musí samozřejmě schválit představenstvo pivovaru. V celém projektu jsem tak vystupoval pouze jako prostředník mezi fotbalovým svazem a pivovarem. Podle mých informací navíc členové rady toto memorandum ani nečetli.

3. Odborné důvody pro mé odvolání neexistují. Naopak často jsem byl jediným, kdo byl schopen zpracovat základní ekonomické rozbory jako podklady pro jednání dozorčí rady.

4. Podle stanov řídí pivovar představenstvo a proto usnesení dozorčí rady měla formu buď žádosti či doporučení. Dozorčí rada pod mým vedením vždy dodržovala své kompetence vůči představenstvu, tak jak byly schváleny radou města. Neexistuje jediný příklad jejich porušení.

5. Z výše uvedených důvodů považuji své odvolání za politicky motivovaný krok, zejména ze strany starosty Vondryse a místostarosty Pavla.

6. O návrhu na mé odvolání jsem nebyl informován, na jednání rady města jsem nebyl pozván. Ti členové rady města, kteří rozhodli o mém odvolání, tak na návrh starosty učinili, aniž by mi dali možnost se ke vzneseným důvodům vyjádřit. Přitom jsem v pivovaře působil čtyři a půl roku. Nejprve dva roky jako místopředseda dozorčí rady, poté dva a půl roku jako její předseda. Respektuji právo rady města volit a odvolávat člena dozorčí rady, ale zvolený způsob mého odvolání je pro mne hlubokým zklamáním.

Na závěr uvádím, že tento případ dle mého názoru navozuje oprávněné pochyby o tom, zda je město vhodným vlastníkem pivovaru. Mnohdy totiž politika a politikaření mají přednost před odborností a zájmy samotného pivovaru.

Prohlášení nebylo redakčně upravováno

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko

Pelhřimovský pivovar Poutník přichystal pro návštěvníky Den otevřených dveří. Kromě exkurzí do pivovaru je připraven i zajímavý doprovodný program.

Jedenáctý ročník Dne otevřených dveří proběhne v pivovaru Poutník v sobotu 15. srpna od 13.00. Až do 18.00 mají návštěvníci možnost absolvovat exkurzi po pivovaru.

Mimo to přichystali pořadatelé i zajímavý doprovodný program. Od 13.00 vystoupí kapela Vysočinka, v 17.00 vnesou trochu adrenalinu do návštěvnických řad Sígři, skupina historického šermu. Po nich nastoupí v 17.30 Maxim Turbulenc a v 19.00 je vystřídá Minor. Mlsné jazýčky návštěvníků také nezůstanou ošizeny. K ochutnání budou vepřové speciality, rybí delikatesy a na spláchnutí pět druhů piv.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Lenka Čtvrtečková

Proměnlivé počasí letos na jaře a v létě rozhodně netěšilo a netěší každého. Minimálně jednu pozitivní věc však přineslo - milovníci piva si díky němu budou moci pochutnat na moku, který bude mít ten správný říz. Právě vývoj počasí v letošním létě příznivě ovlivnil kvalitu chmele, kterou určuje množství hořkých látek v jeho šiškách.

„Bylo dost vláhy a tepla, ale přitom nepanovala žádná velká vedra,“ uvedl včera předseda českého svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler při tradičním setkání chmelařů před začátkem sklizně ve Stekníku na Žatecku. Hořkých látek, které potřebují pro výrobu pivovary, bude v chmelu více než loni. Po dvou špatných letech 2006 a 2007 čekají letos chmelaři podruhé za sebou také mírně nadprůměrnou úrodu co se týče sklizeného množství. „Zatím odhadujeme, že v Česku budeme sklízet 1,2 až 1,25 tuny z hektaru chmele. Celkem bychom mohli sklidit 6550 tun,“ prozradil Pázler.

Zdůraznil ale, že jde o předběžné hrubé odhady před sklizní. První zemědělci začnou s česáním příští týden, většina zahájí sklizeň za dva týdny.

Počasí se sice podepsalo pod vyšší kvalitu chmele, ale jeho výkyvy způsobily chmelařům také problémy. Hned dvakrát totiž chmelnice utrpěly. Nejprve v květnu řádily kroupy, na konci července zase vichřice. Ty poničily téměř desetinu z 5 300 osázených hektarů. A kolem 200 hektarů je zničených úplně. „Někde se ještě dá částečně chmel očesat, ale musí se to dělat ručně, a proto to bude náročnější a dražší,“ vysvětlil Pázler. Chmelaři tím utrpěli milionové škody - jednak přijdou o část výnosů, jednak musí znovu stavět zřícené konstrukce. A stavba hektaru chmelnice stojí přibližně půl milionu korun.

Pěstitelé budou nyní netrpělivě čekat, jaké ceny pivovary prostřednictvím chmelařských obchodníků nabídnou. „Ceny se vyjasní až na konci sklizně. Doufám, že se budou pohybovat na loňské úrovni, ale možná budou o trošku nižší,“ přiznal Pázler. Loni dostávali chmelaři za tunu zpracovaného chmele 190 tisíc korun.

Přestože letošní sklizeň má být ještě o malinko lepší než loni, vyšší ceny to opravdu nezaručuje. Obchodníci budou mít možná problémy loňské úrovně vůbec dosáhnout, protože ve skladech zůstalo ještě asi 2,5 tisíce tun z nadprůměrné úrody roku 2008.

Čeští chmelaři se už několik let potýkají s nedostatkem peněz na obnovu chmelnic, které jsou v průměru starší než v jiných zemích, i tak si ale udržují stále výborné postavení. Dokládá to i počet prestižních ocenění - chmelových řádů. Na mezinárodním kongresu ve Štrasburku minulý týden jej dostalo pět Čechů. Chmelař Emil Bureš ze Žatce se stal dokonce držitelem nejcennějšího řádu III. stupně.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Při červencových přívalových deštích museli zastavit výrobu v černohorském pivovaru. Vzniklou škodu účtují Svazku vodovodů.

Zakalená voda od bahna vyděsila vařiče piva v Černé Hoře. Přívalové deště tak v červenci donutily vedení pivovaru, aby zastavilo výrobu piva i limonád. Z více jak milionové škody nyní viní majitel pivovaru okresní Svazek vodovodů a kanalizací.

Na zakalenou obecní vodu měli podle majitele černohorského pivovaru Jiřího Fuska upozornit pracovníci Vodárenské akciové společnosti, která vodovody spravuje. Místo toho si v noci problému všiml vařič. „Hned ráno provedla laboratoř pivovaru kontrolu vody ve vodojemu. Výsledky byly pozitivní na bakteriální kontaminaci, proto nebylo doporučeno tuto vodu používat. Udivuje mě, že nikdo nevaroval obyvatele Černé Hory. Mohla tam propuknout epidemie salmonelózy,“ upozornil Fusek.

Fusek musel výrobu piva i limonád zastavit hned dvakrát. Vznikla mu tak škoda ve výši jeden milion a tři sta tisíc korun. Nyní požaduje, aby vše zaplatil Svazek vodovodů a kanalizací. „Takový problém by při lijácích nenastal, kdybychom byli propojení s Bořitovem. Odstavil by se černohorský zdroj vody a pustil by se bořitovský. Jenže vedení Svazku nám propojku slibuje už několik let a nic se neděje,“ míní Fusek.

Jiného názoru je předseda Svazku vodovodů a kanalizací Jindřich Král. Propojka by podle něj problém způsobený tak extrémními lijáky nevyřešila. „Propojení Černé Hory a Bořitova by nepomohlo. Je to neodborná úvaha pana Fuska,“ řekl Král s tím, že Svazek škodu pivovaru nezaplatí.

V současnosti řeší zaměstnanci Svazku problémy v Boskovicích a Blansku. „Na havarijní stav upozorňují lidé žijící v blanenské ulici Sloupečník. Voda z kanalizace jim vyplavila při bouřích suterény domů. Včera jsme jednali o tom, jak tento problém vyřešit,“ přiblížil Král s tím, že se na něj obrátil také boskovický starosta.

Po domluvě s ním se zrodil plán udělat v boskovickém sídlišti Pod Oborou navíc odlehčovací komoru. „Ta pomůže při menších deštích. Nebude však řešit extrémní situaci, která nastala v červenci. Na začátku roku jsme s úpravami v sídlišti počítali v rozpočtu,“ řekl starosta Jaroslav Dohnálek.

Svazek na tyto úpravy nepřispěje. Podle Krále totiž poputují peníze do postižených obcí z krajské pokladny. „My se budeme snažit získat peníze z rozpočtu státu nebo kraje. Teď čekáme na výsledky šetření a také na to, jestli byl poškozený majetek pojištěný,“ dodal Král. Jeho lidé navrhnou opatření a zajistí projekt, který odstraní příčiny zaplavování.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová

Na tradiční Slavnosti piva, prezentované jako Pivní akademie paní sládkové, se chystá rodinný pivovar v Chodové Plané. Slavnosti se uskuteční v sobotu 22. srpna od 10 hodin.

„Od začátku slavností do 13 hodin budou pro návštěvníky odemčené pivovarské sklepy, zároveň bude možné se přihlásit na netradiční prohlídky pivovaru doplněné hranými scénkami ze života pivovarské chasy,“ informoval jednatel pivovaru Jiří Plevka.

Program v pivovarské zahradě začne ve 13 hodin a budou jej moderovat Adéla Gondíková s Radkem Nakládalem. O úvod se postarají Plzeňští heligonkáři, aby návštěvníky postupně připravili na slavnostní zahájení. „To plánujeme na půl třetí a provázet je bude čestná salva v podání četnictva Habersbirk,“ doplnil Plevka s tím, že četnictvo se v programu představí ještě jednou krátkým divadelním představením.

O hudební stránku pivní akademie se postarají postupně dechovka Chodovarka, plánská pop rocková skupina Erion, rocková legenda Turbo a večer uzavře skupina Rullete Music se svými hity z celého světa.

„Odpoledne se také uskuteční soutěž Pivní rytíř Chodovaru, tombola a na večer je připraven ohňostroj,“ doplnil Jiří Plevka.

Do Chodové Plané nemusejí zájemci o Slavnosti piva cestovat vlastní dopravou, mohou je tam dovézt speciální historický autobus z Plzně, nebo speciální pivní motorový vlak. Ten vyjede z Karlových Varů.

Historický autobus vyjede z Plzně v 9.30 hodin a stavět bude také ve Stříbře (v 10.10 hodin), v Černošíně (10.30 hodin), v Plané u hornického muzea (10.45). Na zpáteční cestu se vydá z Chodové Plané po ohňostroji, tedy ve 22.20 hodin.

Dopoledne také vyjede speciální pivní motorový vlak z Karlových Varů do Mariánských Lázní. Z Varů je odjezd v 10 hodin, vlak staví v Bečově, Teplé a přijede do Mariánských Lázní. Vzhledem k výluce, která je kvůli modernizaci železniční trati, budou cestující následně přepraveni z Mariánských Lázní do Chodové Plané historickým autobusem. Ten vyjíždí z Mariánských Lázní v 11.50 hodin. Na zpáteční cestu odveze autobus cestující do Mariánských Lázní ve 21 hodin. Dále budou pokračovat znovu speciálním vlakem.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Léto s Rychtářem není pijákova vysněná dovolená, ale hudební seriál, který se po tři večery odehrává v amfiteátru vedle hlineckého pivovaru. Letos je navíc řada akcí rozšířena o den otevřených dveří v pivovaru, což ovšem také není nic menšího, než večer nadupaný muzikou. Už v pátek však nastoupí Tři sestry, které od roku 2005, kdy byl amfiteátr postaven, k hlineckému létu patří. Jejich koncerty jsou tady ty nejlepší a každý rok se tak odehrává skvělý večírek v doprovodu Fanánka, Magora, Supice a dalších členů kapely.

Skupina z původně hospodského hraní udělala český koncertní fenomén, který bez větších potíží vyprodá i velkou sportovní halu v Praze. Kapela má však raději obyčejná kulturáková jeviště a letní parket. Proto také každoročně vyráží na zdánlivě nekonečné turné. Teprve v pauzách mezi koncerty skládá nové písně a natáčí desky. Těch už vydali dvacet, nepočítaje v to také loňský singl Čtvrtá sestra, který složili pro Barboru Špotákovou.

Písničku pro olympijskou vítězku kapela představila na tiskové konferenci v restauraci U Pinkasů, koncertní premiéru si odbyla na festivalu Rock na valníku v roce 2008. Sama Špotáková se koncertu zúčastnila a píseň Čtvrtá sestra zazpívala spolu s Hagenem.

Kapela přitom původně hrála punk. Letitým vývojem přešla k různým stylům hudby přes rock, punkrock, občas i metal až po hardcore. Textařem, hlavním zpěvákem a nejznámější osobností kapely je Lou Fanánek Hagen, vlastním jménem František Moravec, dalšími členy jsou Veronika Borovková, Tomáš Doležal a další. Někdy se styl této kapely označuje také jako pubrock pro její texty, ve kterých se kapela netají sympatiemi k hospodskému prostředí.

Tři sestry byly také přetřásány v tisku kvůli nedávné tragické události. Vloni na jaře přišla zpráva o smrti bývalého zpěváka a kytaristy Františka Sahuly. Policejní vyšetřování nakonec ukázalo, že byl zavražděn, o život ho připravili dva mladíci, kteří jej okradli o asi tisíc korun.

Hosty budou kapely M. Z. H., E!E a Doctor P. P. Výběr není nijak náhodný, jde o skupiny, které se Sestrami koncertují pravidelně a jejichž členové se netají přátelskými kontakty. Pavel Mafuna Martínek dokonce hraje jak se Třemi sestrami, tak i s kapelou M. Z. H. V pátek ho tedy čeká dvojitá dávka koncertování. Vstupné na místě je 280 korun, hrát se začíná v 19 hodin.

Amfiteátr Rychtář vyrostl v roce 2003 hned vedle hlineckého pivovaru. Pivovar se tak rozhodl podporovat pořádání právě takových akcí, jako je třeba koncert Tří sester. „Udělat tady amfiteátr nás napadlo, když jsme viděli tu nevyužitou louku. V tom je i naše podpora, že se amfiteátr nachází v našem areálu. Navíc se do něj jde přes pivovarskou zahradu. Za těch šest let jsme s nápadem spokojeni. Pivovar se stal synonymem kultury v Hlinsku, přitom tady nepořádáme jen koncerty, ale také třeba oslavy výročí nebo majáles,“ řekl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Poslední akcí seriálu bude Den otevřených dveří pivovaru. Na 29. srpna sem dorazí MIG 21, Marie Rottrová a Neřež, Tleskač nebo Hudba Praha. Na nádvoří bude během dne folklorní program se soutěžemi a exkurzí po pivovaru. Akce se pořádá jednou za dva roky, vstup je zdarma.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Ťopek

Pivovarnická skupina K Brewery sdružující šest malých a středních pivovarů tendruje reklamní agenturu pro relaunch značky Lobkowicz na českém trhu. Do prvního kola pozvala společnost sedm agentur, jejich jména ale nechtěla na žádost agentur zveřejňovat. "V druhém kole již jména agentur můžeme uvést. Jsou to Proximity, Momentum, Klan a Thamesdown," říká Petr Božoň, group brand manažer K Brewery. Vítěz bude znám v září.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Pivovary Staropramen po dvou měsících od vypsání tendru na agenturu, která bude poskytovat PR servis značce Stella Artois a pracovat na vybraných PR projektech firmy už mají vybráno. Vítězem výběrového řízení se stala agentura AC&C Public Relations, v druhém kole tak porazila čtyři konkurenty - PR Point, Best Communications, Ewing PR a Fleishman-Hillard. Nyní Staropramen zahájil také výběrové řízení na komunikační agenturu, která bude zodpovědná za přípravu kreativního konceptu pro značku Staropramen. Seznam agentur, které budou pozvány do tendru, bude uzavřen v pátek 14. 8. ,,Tendr je otevřený relevantním zájemcům z řad kreativních agentur, včetně stávající agentu-ry Young & Rubicam. Z přihlášených vybereme maximálně 6, které pozveme do prvního kola," uvádí detaily Jana Dubová, marketingová ředitelka společnosti Pivovary Staropramen. Vítěz tendru by měl být znám do konce roku 2009.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jitka Němečková

Na prestížnej súťaži Slovenská pivná korunka 2009 o najlepšie slovenské pivá bodoval Topvar 11% tmavý výčapný ležiak, ktorý sa v kategórii tmavých pív umiestnil na prvom mieste. Zlato tiež získal Smädný mních a to v kategórii 10% svetlé pivá.

Slovenská pivná korunka, vyhlásená Slovenským združením výrobcov piva a sladu, je uznávanou celoslovenskou súťažou o najlepšie slovenské fľaškové pivá. Uskutočnila sa 5. augusta 2009 v Štátnom veterinárnom a potravinovom ústave Bratislava a zapojiť sa do nej mohli všetci slovenskí výrobcovia piva so svojimi originálnymi značkami. Výnimku tvorila len nesúťažná kategória nealkoholických pív, v rámci ktorej sa degustovali vzorky prezentované domácimi výrobcami spolu so zahraničnými, zakúpenými v obchodnej sieti.

Súťažnej degustácie sa zúčastnilo 31 vzoriek pív v troch súťažných kategóriách, z ktorých na základe senzorického hodnotenia komisia určila tri najlepšie pivá v každej skupine. V rámci jednotlivých kategórií sa bojovalo o zlatú, striebornú a bronzovú korunku. Topvar 11% tmavý sa môže pýšiť prvenstvom v kategórii tmavých pív. Ďalšiu zlatú korunku tiež získala značka z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar – Smädný mních a to v kategórii 10% svetlé pivá. Šariš 11% tmavý sa umiestnil na druhom mieste a v nesúťažnej kategórii nealkoholických pív si bronzovú medailu odnáša Radegast Birell. „Sme naozaj hrdí, že sa nám takto úspešne podarilo zabodovať v silnej konkurencii ostatných pivných značiek. Najvyššie ocenenia pre naše značky Topvar a Smädný mních, druhá priečka pre Šariš a tretia pre Radegast Birell potvrdzujú fakt, že všetky naše značky prinášajú spotrebiteľom pivo v tej najvyššej kvalite,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

„Topvar 11% tmavý výčapný ležiak je charakteristický svojou typickou arómou, ktorá je zmesou vôní špeciálnych sladov a kvalitného chmeľu. Tmavý Topvar sa vyznačuje bohatou stálou penou, má príjemne zaokrúhlenú, typicky sladkastú chuť s karamelovým podtónom, ktorú vyvažuje jemná horkosť chmeľu,“ povedal Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. „Je to zároveň aj špeciálne pivo na rezanie, vďaka jeho ľahkosti sa reže výlučne nahor, nad svetlé pivá. Okrem vynikajúcej chuti tak rezaný Topvar vytvára aj atraktívnu vizuálnu kombináciu tmavého a svetlého piva,“ dodáva Nuria Farez Farina, brand manažérka značky Topvar. „Smädný mních 10% sa vyrába zo špeciálneho svetlého sladu a z najkvalitnejších horkých a aromatických chmeľových surovín. Má bohatú, hustú a trvanlivú penu a osviežujúcu chuť,“ povedal Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Smädný mních spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Slávnostné odovzdávanie ocenení pre víťazné pivá sa uskutoční na medzinárodnej výstave Agrokomplex 2009 v Nitre v sobotu 22. augusta. Ocenenia slávnostne odovzdá minister pôdohospodárstva SR Stanislav Becík a predseda SPPK Vladimír Chovan.

Výsledky súťaže Slovenská pivná korunka 2009

I. kategória: 10% svetlé pivá

1. Smädný mních 10%

2. Kelt 10%

3. Corgoň 10%

II. kategória: 12% svetlé pivá

1. Urpiner 12%

2. Martiner 12%

3. Šariš 12%

III. kategória: tmavé pivá

1. Topvar 11%

2. Šariš 11%

3. Urpiner 11%

Nesúťažná kategória: nealkoholické pivá

1. Zlatý Bažant

2. Urpiner Nealko

3. Radegast Birell

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar/Omni

Ve snaze prosadit se v drsném konkurenčním prostředí ekonomické krize šetří producenti na kdečem. Německý výrobce piva Veltins ale rozhodně nechce snižovat kvalitu svého chmelového moku, proto se rozhodl omezit výdaje na obalovou technologii.

Jeho ležáky se tak teď prodávají bez etiket pouze ve skleněných lahvích s vyraženým logem.

Statistiky hovoří jasně, krize ohromila i milovníky ležáků a v Německu jen za první pololetí letošního roku klesla konzumace o pět procent. A podle předpovědí na tom bude druhé pololetí ještě hůře.

„Náš sektor nikdy předtím nezaznamenal takový pokles,“ potvrdil krizi v odbytu piva Michael Weiss, předseda Německé unie pivovarníků.

Pivo bez etiket jako reakci na krizi vyrábí pivovar C. & A. Veltins.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous

Výsledkem je přírodní nefiltrované a nepasterované pivo s krátkou trvanlivostí. V Jihlavě má pivovar Kozlíček pouze úřední adresu, výroba je soustředěna do provozovny v Horních Dubenkách nedaleko Batelova.

“Pivo má charakter člověka, který ho tvoří“, podotkl sládek pivovaru Ježek Jaromír Kalina. Pan Kozlíček prodává pivo v lahvích s keramickým uzávěrem a vlastní etiketou. Jako sudové pivo je možné ho ochutnat každý čtvrtek v hostinci U lípy na předměstí Jihlavy. „Je to zpestření sortimentu na trhu s pivem“, říká o svém pivu Milan Kozlíček. Suroviny pro výrobu piva musí majitel minipivovaru nakupovat stejně jako každý jiný pivovar.

„Pivo dělá sládek, tak se považuju za sládka“, uvažuje majitel minipivovaru. Vaření piva je pro Milana Kozlíčka jen vedlejším zaměstnáním. Přes týden pracuje v Jihlavě a výrobě piva se věnuje hlavně o víkendu.

V Horních Dubenkách pro své odběratele připravuje Javořický ležák světlý a speciální piva Javořický speciál světlý, tmavý a polotmavý. Roční produkce minipivovaru Kozlíček je kolem osmdesáti hektolitrů.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Miroslav Mareš

Pivovar Starobrno vyrábí pivo, které stáčí do plastových lahví, na Slovensku. Vyjde ho to levněji. Sdružení přátel piva krok kritizuje.

Vítězslav Chovanec má rád brněnské pivo z pivovaru Starobrno. Jako spousta dalších pivařů je hrdý na místní tradiční značku. Proto ho nepříjemně zaskočilo, že pivovar část nápoje vyrábí ve slovenském městě Hurbanovo v továrně Zlatý Bažant.

Starobrno tam vaří a stáčí pivo do plastových lahví. „Přijde mi to jako podvod. Kupuji si přece pivo z Brna. Ne ze Slovenska,“ postěžoval si Chovanec.

Starobrno, které patří nizozemské firmě Heineken stejně jako slovenský Zlatý Bažant, nemá v Brně linku na stáčení piva do nových maxilahví. Právě proto využívá pivovar na Slovensku. „Tam už linka byla. Proto pro nás bylo levnější výrobu piva přesunout než upravovat pivovar v Brně,“ vysvětlila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Přesun výroby kritizuje Sdružení přátel piva, které spolupracuje s pivovary a restauracemi. „Lidé ani neví, že Starobrno začalo jejich oblíbené pivo vyrábět jinde než v Brně. Dokonce to není uvedené ani na obalu,“ upřesnil předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Sdružení však vadí především princip takzvané licenční výroby v zahraničních pivovarech. Podle Erlicha nemůže být pivo ze Slovenska stejné jako to z Brna. „Je to podobné, jako když například budou dva lidé vařit guláš a jeden bude v Brně a druhý v Praze. Výsledná chuť bude různá, i když použijí totožné přísady a postup. Podmínky výroby jsou v každém pivovaru nenapodobitelné,“ zdůraznil Erlich.

Zástupci pivovaru Starobrno se brání, že firma dokáže na Slovensku vyrobit stejné pivo jako v Brně. Jeho kvalitu hlídá vrchní sládek z pivovaru na Starém Brně Tomáš Pluháček. „Kontroluje i dodržování stejných postupů při výrobě. Zlatý Bažant je musí ctít. Zavazuje ho k tomu licenční smlouva,“ upřesnila mluvčí Eliášová. Lidé podle ní rozdíl nepocítí a Starobrno se proto neobává, že kvůli výrobě na Slovensku přijde o zákazníky.

Pivovar obhajuje i ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Licenční výroba je totiž v celosvětovém pivovarnickém průmyslu běžná. „Kvalitu piva nijak neovlivňuje. V zahraničí vyrábí řada českých pivovarů. například Prazdroj v Polsku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku,“ argumentoval Veselý.

Zatímco Sdružení přátel piva a někteří fajnšmekři si potrpí na nápoj z originálního pivovaru, jiným zákazníkům výroba v zahraničí nevadí. „Že Starobrno vyrábí pivo v plastových lahvích na Slovensku? To mě neodradí od toho, abych si ho koupila,“ prohlásila například Andrea Febrová. Nové Maxiláhve si navíc oblíbila, protože se podle ní hodí na výlet nebo ke grilování.

Starobrno prodává pivo v plastu zhruba tři měsíce. „Už jsme prodali šest milionů lahví, včetně značky Zlatopramen. To byl přitom plán na celý rok,“ pochlubila se Eliášová. Někteří zákazníci však pivo z plastu přirovnávají ke krabicovému vínu. „Slyšel jsem od přátel, že ani není dobré,“ řekl například Václav Jureček.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Barbora Kozlová