Do súťaže o najlepšie pivo na veľtrhu BRAU Beviale 2008 v Norimbergu sa môžu zapojiť aj slovenské pivovary.

Udeľovanie ceny European Beer Star Award za najlepšie pivo sa počas veľtrhu, ktorý sa uskutoční v dňoch 12. až 14. novembra 2008, bude konať už piatykrát. "Cieľom súťaže je ocenenie originálnych, kvalitných pív charakteristickej chuti. Do súťaže sa môžu prihlásiť pivovarníci z celého sveta," informovali počas tlačovej konferencie k veľtrhu jeho organizátori. Pripomenuli tiež slovenským predstaviteľom pivovarov, že prihlásiť sa je možné do 29. augusta. "Tí, ktorí sa prihlásia pred 30. júnom, však dostanú prednostnú zľavu," upozornila vedúca komunikácie Norimberských veľtrhov Petra Trommerová.

V minulom roku bolo do súťaže prihlásených a následne degustovaných 575 pív z 28 krajín sveta. Pivá budú aj v tomto roku degustovať medzinárodní experti. Veľtrh sa venuje nielen nápojom ako konečnému produktu, ale aj možnostiam investovania v oblasti nápojového priemyslu, jednotlivým surovinám, novým technológiám, logistike a tiež marketingu.

Zdroj: Čas.sk

Budějovický Budvar, n.p. zahájil na Slovensku celoplošnou kampaň na prémiový ležák Budweiser Budvar. Kampaň spojuje motivy, na které může být Slovensko právem hrdé, s prémiovým ležákem Budweiser Budvar. Jejím cílem je zvýšit povědomí o značce Budweiser Budvar, posilovat prémiovost a originalitu této značky a tím také podpořit další růst prodejů.

Budějovický Budvar na Slovensku zintenzivňuje svou reklamní činnost po mimořádně úspěšných výsledcích, kterých dosáhl v loňském roce na domácím i slovenském trhu. Prakticky na všech hlavních exportních trzích, tedy i na Slovensku, dosáhl nárůstu exportu. V roce 2007 vyvezl Budějovický Budvar na Slovensko o 11% více piva. Slovenský trh je třetím nejdůležitějším exportním teritoriem Budějovického Budvaru.

„Přípravě kampaně jsme věnovali velkou pozornost. Slováci pivu rozumějí a dokáží ocenit jeho kvalitu. Stejně tak jsou právem hrdí na svou zemi. Proto jsme pro naši kampaň zvolili jasnou a čistou grafiku a také slogany, které s nadsázkou připomínají, že Slováci mají dost věcí, na které mohou být pyšní,“ vysvětluje Veronika Schwarzová, exportní manažerka Budějovického Budvaru pro Slovensko.

Reklamní kampaň je postavena na spojení prémiového ležáku Budweiser Budvar a pro Slovensko typických prvků či dominant. Na vizuálech se tak objevují motivy krásy slovenských žen, Tatry nebo halušky. Cílovou skupinu tvoří muži, kteří vyhledávají kvalitní značkové produkty a dokáží je ocenit.

V kampani jsou využívány výhradně outdoorové nosiče – tzv. City Light Vitríny (CLV) ve městech a nákupních centrech a tzv. backlights (prosvětlené "billboardy" o rozměru 504 x 238 cm). Autorem reklamní kampaně je pražská agentura Kaspen a realizuje ji ve spolupráci se svými partnery na Slovensku.

Zdroj: Moderní obchod

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka oznámil, že splnil úkol, který mu v pondělí dali na svém zasedání zastupitelé. Ti totiž protestovali proti prodeji Pivovaru Náchod do rukou Libereckého investiční fondu a žádali, ať starosta sestaví pracovní skupinu, která okolnosti chystaného prodeje osvětlí. Starosta teď oslovil politické strany, ať vyšlou do pracovní skupiny své zástupce. „Buď řeknou ano, jsme pro prodej a není co řešit. A nebo se postaví proti. Pak by ale měli říct, jak chtějí pivovar do budoucna provozovat a jak chtějí zajistit dostatek financí pro jeho další rozvoj. Konkurence na trhu s pivem je totiž velká a pivovar bude potřebovat silného finančního partnera,“ dodal starosta. Pracovní skupina má podle vedení města vzniknout už v pondělí 30. června. Od této chvíle se bude jednat o další budoucnosti pivovaru. Jeho případný prodej, však bude muset ještě nakonec, schválit zastupitelstvo.

Zdroj: Deník.cz

Centrum tradičních řemesel, statek Bernard v Královském Poříčí, láká zítra od 13 hodin až do půlnoci na Pivní slavnosti. Na programu jsou prezentace malých pivovarů Bernard, Sokolovský Permon, Sv. Florián z Lokte, Rakovnický pivovar Bakalář, Železnorudský pivovar a Velichovský Forman a výstava o historii piva. „Pro návštěvníky jsou připravena hudební vystoupení skupin Beat club 68 a Swing party band, dále René Rudolf Pepa, Mažoretky Šabina, Taneční skupina Country baby. Nebude chybět staročeský jarmark, soutež ve válení sudu nebo dokonce ohňová show skupiny Discordia,“ přibližují organizátoři. Navštívit lze tradičně řemeslné dílny, prohlédnout si výstavy hasičských uniforem a hasičské techniky, motorek značky Jawa a ČZ, zemědělské stroje a nářadí, dobovou světnici, starý nábytek, dětské kočárky či výstavu panenek. Kromě posezení v cukrárně se nabízí i nově otevřená restaurace, jejíž kuchyně je zaměřena na české pochoutky.

Zdroj: MF Dnes.cz

Letošní měsíční výstavy nepasterizovaného piva Bernard lámou jeden rekord za druhým. Všechny měsíce od ledna do května jsou rekordní a prognóza pro červen to potvrzuje.

V celkovém součtu to znamená, že v prvním pololetí letošního roku přesáhne výstav pivovaru hranici 90 tis. hl. „Zažíváme obrovský zájem o naše pivo, pro srovnání, výstav piva za celý rok 2001 byl 94.780 hl. piva.“ hodnotí dosavadní výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a vysvětluje: „Růst za první pololetí letošního roku bude dosahovat 25 procent, to vše při stagnujícím českém trhu. Přitom naše pivo patří do kategorie prémiových, tedy i dražších piv. Stále však více zákazníků je ochotno si za kvalitu připlatit.“

Letošní celkový nárůst za prvních pět měsíců dosáhl 24,32 procent, přičemž lahvové pivo roste o celých 96,5 procent a export o 79,30 procent.

Na prodejním úspěchu lahvového piva se mimo jiné podílí zavedení nové originální lahve, redesign etiket, zavedení nového motivačního obchodního systému a nárůst prodeje nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou.

Výstav Bernard Free byl v roce 2006 - 2 tis.hl., v roce 2007 - 9.728 hl. a pro letošní rok je výhled 18 tis.hl., tj. přibližně 9,5 procenta na celkovém výstavu.

Export se v roce 2008 podílí na výstavu 12,1 procenty, důležitý je především vývoz na Slovensko. Další exportními státy jsou Švédsko, Velké Británie, Finsko, Rusko, Dánsko, Ukrajina, Polsko, SRN, Slovinsko, Austrálie, Řecko a USA.

V loňském roce výstav piva Bernard překročil 156 tis. hl., tj. nejvíce v historii a růst dosáhl téměř 13 procent. Obrat byl 280 mil.Kč, tržby za pivo 251 mil.Kč.

Zdroj: PrEkon.cz | Autor: Zdeněk Mikulášek

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard, který vaří devět druhů nepasterizovaného piva, zdražil od pondělí část své produkce až o 50 haléřů za půllitr. Řekl to spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard, podle kterého se zvýšení cen zatím netýká sudové desítky a lahvového piva dodávaného do obchodních řetězců. Zdražení Bernard zdůvodnil zejména rostoucími cenami sladovnického ječmene a energií. Podle odborníků v létě zdraží pivo řada tuzemských pivovarů, které do cen budou muset promítnout rostoucí náklady.

"Zdražili jsme sudové pivo s výjimkou desítky, nebyly to ale dramatické částky. Zvýšení se nejvíce pohybovalo kolem 100 korun na hektolitr piva, což odpovídá padesátníku na jedno pivo," uvedl Bernard. Se zdražením sudové desítky humpolecký pivovar podle Bernarda vyčkává na to, až tak učiní velké pivovary. "Sudovou desítku jsme si zatím nedovolili zdražit, protože je to cenově nejcitlivější pivo. Zákazníkům jsme ale řekli, že ji zdražovat budeme, ale až s našimi přímými konkurenty," podotkl.

Pivovar od pondělí zvýšil také cenu lahvového piva určeného pro přímý prodej, naopak lahvové pivo dodávané do obchodních řetězců zatím nezdražil. "To chystáme až na přelom roku. Lahvové pivo pro přímý prodej jsme naopak zdražili více, protože jsme tam měli cenovou rezervu ve srovnání s našimi hlavními konkurenty, mezi které řadíme Plzeňský Prazdroj a Budvar," řekl Bernard.

Rodinný pivovar Bernard v prvním pololetí letošního roku meziročně zvýšil výrobu piva o čtvrtinu a jeho šestiměsíční výstav přesáhne 90.000 hektolitrů pěnivého moku. Loni Bernard uvařil přes 156.000 hektolitrů piva, což je v meziročním porovnání zhruba o 13 procent více. Tržby za pivo oproti roku 2006 stouply skoro o 17 procent na 251 milionů korun.

Zdroj: Finanční noviny.cz

řicet druhů piv z produkce ústecké nápojářské skupiny Drinks Union ochutnali v sobotu návštěvníci již osmého ročníku Pivovarských slavností v ústeckém Letním kině. „Letos se pivo čepovalo z rekordních 67 píp, významnou posilou byla také autocisterna s pivem,“ uvedl manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovarské slavnosti zahájil dopoledne ministr zemědělství Petr Gandalovič, po něm se na pódiu střídali hudebníci nejrůznějších žánrů. Zahrály jak ústecké kapely, tak například písničkář Martin Rous nebo na závěr programu Michal Hrůza.

Na Pivovarských slavnostech bylo jako vždy z čeho vybírat, milovníci piva tak mohli ochutnat skutečné speciality. Nabízený sortiment se pohyboval od lehkých letních piv přes piva výčepní, pšeničná, tmavá a polotmavá, nefiltrovaná, ležáky až po speciály v čele 21°Březňákem nefiltrovaným. Mezi ležáky a speciály byli na výběr 11°, 12°, 13°, 14°, 16° i 21°, lidé mohli od každé stupňovitosti ochutnat několik značek. „Vzhledem k tomu, že si návštěvníci ve větší míře žádali malá piva, lze usuzovat, že se snažili ochutnat co nejvíce piv z naší produkce,“ doplnil Josef Vejlupek. Nejžádanější byly speciály, některé z nich během večera došly.

Celý den se mohli návštěvníci účastnit také tradičních pivních soutěží, například o největší pivní břich nebo pivního siláka. Do hlavní soutěže o LCD televizor byl zařazen každý, kdo přišel v jakémkoliv oblečení s logem některého z piv společnosti Drinks Union. Televizor nakonec převzal z rukou primátora Jana Kubaty šťastný výherce Zdeněk Křivka z Ústí nad Labem.

Letošní Pivovarské slavnosti navštívilo téměř pět tisíc lidí, kteří společně vypili více než 25 tisíc piv, snědli více než 2 tuny jídla a přes 11 a půl tisíce kusů pečiva.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Společnost Pivovary Staropramen se rozhodla v souladu s čl. 19 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 preventivně pozastavit prodej piva Sládkův Měšťan v 0,5l lahvích, minimální trvanlivost do 5.10.2008, šarže č. 307 vyrobeného v pivovaru Ostravar, z důvodu podezření na přítomnost látky cizího původu v jedné z lahví, a to do doby potvrzení zdravotní nezávadnosti piva. V současné chvíli vedení společnosti očekává oficiální výsledky laboratorních šetření Krajské hygienické stanice v Ostravě.

Společnost provedla kontrolu všech výrobních záznamů a analýz oddělení kvality a neshledala žádné odchylky od standardu. Všechny kontrolní mechanismy, které splňují ty nejvyšší mezinárodní požadavky na kvalitu a bezpečnost (HACCP, mezinárodní certifikace podle BRC standardů), byly v době výroby této šarže plně funkční; Státní zemědělská a potravinářská inspekce provedla kontrolu dodržování povinnosti při výrobě potravin a při uvádění potravin na trh a nezjistila žádné závady. Z toho lze usuzovat, že se s největší pravděpodobností jedná o ojedinělý případ. Vedení společnosti přesto přijalo preventivní opatření k lokalizování a pozastavení prodeje celé této šarže v obchodní síti.

Vedení společnosti preventivně vyzývá všechny spotřebitele, kteří produkty z této výrobní šarže vlastní, aby zavolali na tel. č. 251027251, výrobek bude nahrazen. Informaci o číslu šarže naleznete na spodní straně přední etiketě.

Za vzniklé potíže se omlouváme.

Pivovary Staropramen a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Nejen s festivalovými zážitky, ale i s viditelnou ozdobou těla odjedou domů stovky účastníků festivalu Noc plná hvězd, který proběhne tento pátek a sobotu v Třinci. Stovky návštěvníků si budou moci zdarma nechat namalovat na libovolnou část svého těla henou jeden z připravených motivů, mezi nimiž nechybí bůh Radegast či pivní sklenice. Tetovací zpestření připravila značka Radegast, která je generálním partnerem jedné z nejlepších rockových akcí na Moravě. Správně vychlazené nošovické pivo poteče na třinecké přehlídce rockových hvězd z 52 výčepních kohoutů.

Příznivcům tělových ozdob budou k dispozici tři profesionální tatéři, kteří stihnou v průběhu festivalu Noc plná hvězd zkrášlit stovky fanoušků rockové muziky. Podle manažera značky Radegast Pavla Kmínka, budou k dispozici šablony nejen s pivními motivy: "Jsem přesvědčen, že mezi žádané obrázky bude patřit silueta boha Radegasta, či napodobenina loga festivalu. Důležité ale je, aby tetovací akce přispěla k pohodové atmosféře festivalu."

Značka Radegast je podruhé partnerem Noci plné hvězd - jednoho z nejstarších a nejprestižnějších rockových festivalů v České republice. Pro letošní ročník bude připraveno 26 výčepních míst s 52 výčepními kohouty. Pivo poteče nejen ze sudů, ale i z pivní cisterny, která pojme 1.400 piv. Připraveny budou čtyři velkoplošné stany.

Noc plná hvězd začíná v pátek úderem 15. hodiny. Největší hvězdou je kapela Nazareth, z českých účinkujících pak Divokej Bill. Na dvou scénách se vystřídají desítky interpretů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Spojení amerického Anheuser-Busch s belgickým InBevem se odkládá. Nabídku na převzetí v hodnotě 46,3 miliardy dolarů vedení americké pivní jedničky odmítne. Informace zveřejnil deník The Wall Street Journal s odvoláním na dobře informovaný zdroj.

Namísto převzetí a vzniku největšího výrobce piva na světě tak dojde na restrukturalizaci. Počítá se s propouštěním i snižováním nákladů.

K obnovení jednání ale údajně může dojít kdykoliv. Podle expertů jde pouze o první krok v sérii vzájemných jednání, která by mohla vytáhnout konečnou cenu nad 70 dolarů za akcii.

Anheuser - Busch v USA vede

Anheuser-Busch je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Od počátku se proti jednání stavěli původní majitelé, rodina Buschů. Jejich podíl je však zanedbatelný, a rozhodnutí tak zůstává v rukou managementu.

Druhým největším akcionářem Anheuseru je známý investor Warren Buffett, který má na firmě pět procent akcií.

InBev vévodí i v Čechách

Společnost InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev.

Nyní je jednou z největších pivovarských skupin v západní Evropě i Latinské Americe.

Na českém trhu má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni o pozici největšího světového výrobce piva InBev připravila skupina SABMiller, který vlastní Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: Aktuálně.cz

Pivovarská pouť je v sobotu 28. června od 13 hodin

„Bude zase pivovarská pouť na Podskalí? Loni se povedla, šel bych znovu.“ Tak a velmi podobně se už řadu týdnů ptají lidé, kteří si chtějí užít příjemný víkend.

Odpověď je velmi jednoduchá – bude, a to v sobotu 28. června od 13 hodin, kdy slavnostním výstřelem zahájí pivovarskou pouť bývalý sládek Jindřich Vondřička.

Ale co účastníky Pivovarské pouti na Podskalí čeká? V první řadě ochutnávka skvělého strakonického piva. „Všech produktů našeho pivovaru včetně Velkopřevora nebo piva Klostermann,“ řekl obchodní ředitel Jiří Štěpánek.

Pro návštěvníky je připravena celá řada soutěží – Putování za dráčkem Podskaláčkem, dovednostní discipliny, ukázky historického šermu a přijdou také strakonické mažoretky – Otavanky. Celým odpolednem pak provede moderátor Michal Jančařík. „Do Strakonic jezdím moc rád. Je to tady taková pohoda a vždy se snažím s sebou přivézt krásné počasí,“ řekl moderátor.

K tanci i poslechu zahrají skupina Cross Jiřího Nového, kapela Scéna Josefa Jůzka a nebude chybět ani tradiční Nektarka.

Vrcholem celé akce bude opět neckyáda. Ta startuje ve 12 hodin na jezu v Katovicích a na Ostrov na strakonickém Podskalí by měla kuriózní plavidla doplout kolem 15. hodiny. Přibližně v 17 hodin je naplánováno před pivovarem slavnostní defilé všech plavidel, která doplula z Katovic do Strakonic, a vyhlášení výsledků. „Společně s Měšťanským pivovarem se na přípravě neckyády podílí také Česká tábornická unie,“ řekl za pivovar František Modrý.

Konec Pivovarské pouti je naplánován na 23. hodinu.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko

Deset let vládli Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku Američané. S tím bude v nejbližších dnech konec. Malý pivovar se známou značkou je na prodej. Podle informací HN je důvodem ekonomická situace Heroldu, který je už několik let ve ztrátě a vyrábí jen něco přes 14 tisíc hektolitrů ročně - tedy ani ne polovinu toho, jakou má kapacitu.

Podle starostky Březnice Jany Krajmerové je zájemců o pivovar několik, podle neoficiálních informací je favoritem blíže nespecifikovaný český investor. Lidé z pivovaru ale naznačují, že oním investorem tentokrát není tajemná skupina českých akcionářů ze společnosti K Brewery, která už druhým rokem skupuje podíly v regionálních pivovarech.

Ředitel Heroldu David Porteous, Američan, žijící už 16 let v Česku, je momentálně ve Spojených státech a na otázky HN nereagoval.

"Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují," hodnotí situaci Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil. Příchod nového vlastníka může být podle Košaře pro pivovar dobrou zprávou.

Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii. A pivo, zejména speciální značky, které vyhrávají nejednu degustační soutěž, odmítal prodávat doma i v cizině lacino. "Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě za odpovídající cenu," uvedl nedávno pro HN ředitel Heroldu.

Od roku 2005 vlastní pivovar společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy.

Před ní patřil Herold Američanovi Charlesi Corrymu, který má stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS.

Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

V prvním období Národního alokačního plánu se Plzeňskému Prazdroji podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent. Hlavní úspory emisí přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, která nyní šetří až 87 procent emisí. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen čtyři procenta emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Do druhého období Národního alokačního plánu v letech 2008 až 2012 dostal Plzeňský Prazdroj pouze poloviční objem povolenek v porovnání s předcházejícím obdobím. Díky ekologickým projektům a investicím z uplynulých let si Prazdroj s tímto počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí.

"Vzhledem k dlouhodobým záměrům Prazdroje zvyšovat export piva se připravujeme na případnou potřebu zvýšit objem výroby, aniž bychom na trhu nakupovali dodatečné povolenky. Cílem našich projektů v následujících čtyřech letech proto bude přeměna odpadní biomasy z výroby piva na palivo – ať už přímé organické palivo nebo na bioplyn - a jeho využití pro takzvané kogenerační jednotky, které budou vyrábět elektrickou energii a využitelné odpadní teplo," uvedl Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Pro první etapu Národního alokačního plánu (NAP) v období 2005 až 2007 Plzeňský Prazdroj obdržel pro své pivovary 39 370 povolenek pro každý rok. Skutečná produkce oxidu uhličitého však byla zhruba 18 tisíc tun ročně, což odpovídá spotřebě 18 tisíc povolenek za rok. Přebytku povolenek dosáhl Prazdroj díky průběžně prováděným projektům ke snížení emisí CO2 při výrobě tepla.

Hlavní úspory přinesla modernizace varny v pivovaru v Plzni, díky které se podařilo snížit roční emise o 87 procent, z 15 tisíc tun CO2 na dva tisíce tun CO2. O šest až osm procent emisí CO2 se zlepšil i pivovar Radegast v Nošovicích díky výstavbě anaerobní čističky odpadních vod zpracovávající bioplyn, který je jako přídavné palivo spalován v kotelně pivovaru. Obdobně přispěla modernizace čistírny odpadních vod ve Velkých Popovicích, kde je vznikající bioplyn zužitkován na vytápění a vyhřívání procesu čištění odpadních vod.

Plzeňský Prazdroj tak byl výrazně úspěšnější než celý český průmysl. Celkem vypustily podniky v ČR v období NAP I do ovzduší 244,1 milionu tun CO2 (2005: 82,7 milionu tun, 2006: 83,7 milionu tun, 2007: 77,7 milionu tun), ačkoliv povolenky měly na 292,8 milionu tun (ročně 97,6 milionu tun). Uspořily tak zhruba 17 procent. Prazdroji se podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 procent (povoleno 118 110 tun, vypuštěno 54 tisíc tun).

Přebytek povolenek v objemu 55 tisíc v roce 2006 Prazdroj prodal na burze a získané finance použil k dalším investicím do ochrany životního prostředí. Desetinu původně přiděleného objemu bylo nutno po celé období udržovat v rezervě pro případ výkyvů výroby nebo aktuálních klimatických podmínek, část z nich ale se Prazdroji podařilo ještě těsně před koncem první etapy prodat.

Pro druhé období NAP v letech 2008 až 2012 byla kvóta emisí CO2 pro ČR snížena o 11 procemt na 86,8 milionu tun a český stát tak přiděloval výrazně nižší objemy povolenek. Prazdroji byly dokonce přiděleny povolenky odpovídající pouhým 19 235 tunám CO2 ročně. Díky ekologickým projektům z předchozích let si Prazdroj s alokovaným počtem povolenek i při zvyšující se produkci vystačí, a to i přesto, že obdržel o více než polovinu povolenek méně než v předcházejícím období.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Pražský publicista Radek Diestler se hrdě hlásí k Plzni, kde se narodil. Vzhledem k jeho vzdělání, profesi a zájmům jsou témata jeho fejetonů většinou historická, hudební a pivozpytná - neboť i k tradičnímu plzeňskému nápoji zaujímá vědecký postoj. Stejně jako v následujícím fejetonu.

Nusle jsou pražská čtvrť, malebně rozložená v kaňonu mezi Vyšehradem a Pankráckou plání. V minulosti ji proslavil strašlivý pan Šefelín, otec slečny Emilky z Poláčkových Mužů v ofsajdu. V minulém desetiletí jí hérostratovskou slávou pokryli místní občané, kteří se rozhodli řešit kriminální jevy na ulicích čtvrti zřízením domobrany.

V posledních letech se Nusle staly poutním místem přátel pivozpytu. Centrem vzdělávacích snah přátel ležáku, kvasničáku i pšeničáku se stal hostinec s nepřípadným názvem Zlý časy. Nálevna je dovedně ukrytá v podzemí pod odpudivým konibarem páté cenové skupiny. V něm se smíchovskou globalizační vodu nalévají bývalí příslušníci nuselské domobrany s pachateli kriminálních jevů a po těch letech jsou od sebe naprosto k nerozeznání. Hostinec nabízí co týden čtyři až šest značek piva z malých pivovarů: dvě jsou stabilní, dvě až čtyři se proměňují. Je to Mekka a Lourdy v jednom a osvětové středisko v jednom, bohatší než legendární Pivní galerie v Holešovicích a přívětivější než konkurenční Pivovarský klub v Karlíně. Pravda, chybí tu perla druhé zmíněné instituce, číšník maďarského původu, který vyniká neotřelým smyslem pro humor a mohutnými rezervoáry znalostí o rockové hudbě ze své otčiny.

Proč o Zlých časech mluvím? Protože tuto sobotu a neděli proběhl ve Zlých časech víkend s malými pivovary Plzeňského kraje. Jak říkali uctívači Vladimíra Iljiče Lenina, byla to mohutná manifestace pokrokových sil západočeského pivovarnictví: a ačkoli dopad akce nelze přeceňovat, dokázala, že renesance malých pivovarů propukla naplno i na Západě.

Celá renesance je dílem jednoho roku. V uplynulém roce se nad přáteli pivozpytu na Plzeňsku roztrhl roh hojnosti. Ačkoli si řád SABMilleriánů stále udržuje nadvládu, jeho monopol definitivně padl a padla i pověra, že půl kilometru od pupku pivního světa konkurenci pšenka nepokvete, jakož i jiné hospodářské rostliny.

Celé to odstartoval černický Purkmistr, který loni v červnu doplnil průkopnického Rytíře Lochotu. Ambiciózní podnik se zakopal na dobytých pozicích a mezi pivními dobrodruhy si získal renomé odvážnými experimenty s pivy zázvorovými a bezovými, které ortodoxním konzumentům zavánějí herezí a plameny pekelnými. Na podzim došlo k otevření pivovarů ve Stříbře a v Železné Rudě, které doplnily venkovské buditele z Dobřan a Kouta na Šumavě. Zvláště ten stříbrský slyne mimořádnými výsledky. Tvrdívá se, že české pokusy o pšeničná piva bavorského střihu končívají jako více či méně povedené atrapy. Tamní Duchmaus ale naplní milovníka pšeničáku svatým vytržením.

A celý ten proces ukončilo letos na jaře otevření pivovaru v Plzni na Rychtářce, skutečně půl kilometru od pupku pivního světa. Ano, může mne trochu mrzet, že už pravděpodobně nikdy neochutnám legendární tmavý Žížák, který zdejší sládek kdysi vařil pro přátele a přátele přátel. Ale v tomto případě člověk rád obětuje partikulární zájmy ve prospěch celku.

Všechna ta piva - až na tajnosnubnou Železnou Rudu, která stále uniká pozornosti p.t. pivozpytné veřejnosti - se o víkendu předvedla ve Zlých časech. Úspěch byl kolosální: p.t. pivozpytná veřejnost sála rychlostí světla, návštěva byla mohutná a ohlasy veskrze pozitivní. Editor kulturní rubriky nejmenovaného deníku dával si nohu za hlavu, což činí jen v okamžicích nejvyššího vytržení.

Seděli jsme tam s kolegou, zaníceným badatelem a plzeňským spolurodákem, též v pražském exilu usazeným. Náš lokálpatriotismus bubřel a neshledávali jsme na tom nic nízkého. Jak říká Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle, "byl to jeden z těch večerů, kdy bylo jasné, že revoluce nejen že bude, ale že ji bude podporovat i Svaz průmyslníků."

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Radek Diestler

Češi začali před nadcházejícími prázdninami ve velkém nakupovat pivní pípy. Největší tuzemský prodejce elektroniky, společnost Electro World, včera oznámila několikaprocentní nárůst prodeje malých výčepních zařízení za poslední měsíc.

„Sportovní události, jakými jsou mistrovství Evropy v kopané a Olympijské hry, a samozřejmě blížící se příchod léta a dovolených, zvyšují poptávku po pivních pípách s chlazením,“ potvrdil Deníku Jiří Klíčník, generální ředitel společnosti Electro World Česká republika.

„V nabídce nyní máme luxusní typy s kompresory a chlazením, ale také mobilní pípy s možností připojení do elektrické sítě automobilu,“ doplnil Klíčník. Lidé si vybírají jak levnější typy přenosných pivních píp v cenách kolem pěti tisíc korun, tak i luxusnější stolní pípy do domácnosti, které stojí kolem dvanácti až šestnácti korun a dokáží vychladit 36 až 40 piv za hodinu.

„Pro nenáročné zákazníky jsou přichystány pípy používající snadno dostupné sifonové bombičky, s chlazením a možností připojení na 12 nebo 230 Voltů. Jsou vhodné pro venkovní párty a dovolené na chatách a chalupách bez elektřiny, zákazníci si je mohou vzít s sebou také na dovolenou k vodě,“ doplnil Klíčník.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Klička Jan

O třetím červencovém víkendu patří nepomucké náměstí již slušnou řádku let svátku zlatavého moku. Ani letos tomu nebude jinak, přestože se již zdálo, že tradiční pivní slavnosti se ještě před dovršením dospělosti odeberou na smetiště dějin.

Naštěstí se objevil nový pořadatel a s ním i (staro) nová podoba celé akce. Místo festivalu pod křídly mamutího pivního koncernu se tedy letos můžete těšit na skutečnou pivní přehlídku. Pípy se roztočí na stáncích téměř dvaceti, zejména menších, českých pivovarů.

A přestože hlavní roli bude samozřejmě hrát pivo, nebude chybět ani hudební program - zahraje téměř desítka kapel. Stylový záběr je opravdu mimořádně široký - od dechovky přes folk a rock až po ska a hip-hop. Na své by si tak měli přijít staří i mladí (samozřejmě, že až od 18-ti let).

Hudební produkce začíná v pravé poledne a končí úderem půlnoci. Milovníky nočního života jistě potěší, že pivovarské stánky budou v provozu i po této hodině. V blízkém klubu navíc propukne o dvanácté večerní taneční večírek plný tvrdých karibských rytmů.

Poslední a tentokrát úplná novinka na závěr: v ústích ulic nebudou postávat výběrčí „mýtného“, nebude nijak omezován volný pohyb místních či náhodných návštěvníků. Na letošní pivní slavnosti bude totiž vstup zcela a úplně zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal

Nový, atraktívny a dynamický dizajn etikiet uvádza na trh v týchto dňoch tradičná slovenská značka piva Zlatý Bažant. Po 7 rokoch prichádza zmena dizajnu, ktorou chce Zlatý Bažant potvrdiť svoju vysokú kvalitu, tradičný a zároveň súčasný charakter a pozíciu jednej z najhodnotnejších slovenských značiek. Prečo prichádza zmena práve teraz?

Nová etiketa v sebe naďalej nesie prvky pôvodnej, čím sa snaží nadviazať na pozitívne vnímanie značky Zlatý Bažant u spotrebiteľov. Nový dizajn je charakteristický výraznejším farebným odlíšením jednotlivých stupňovitostí (ležiak, svetlé pivo, tmavé pivo, nealko), ktoré podporujú aj farebne odlíšené alumíniové šatky na hrdle fľaše. Spotrebiteľ tak môže ľahšie nájsť svoj obľúbený Zlatý Bažant. Spojenie kvality a tradície piva s charakterom modernej a originálnej značky vyjadruje ústredný kruh na novej etikete s moderne štylizovaným zlatým bažantom. Väčší priestor na etikete získal erb mesta Hurbanovo, miesta kde sa Zlatý Bažant vyrába už od roku 1969.

„Požiadavky trhu, rast spotrebiteľských nárokov a ambícia značky potvrdzovať svoju inovatívnosť a líderskú pozíciu na trhu viedli k rozhodnutiu redizajnovať etiketu a posilniť tak pozíciu Zlatého Bažanta ako najlepšieho piva na Slovensku“, hovorí Zuzana Putalová, Senior brand manažér pre značku Zlatý Bažant.

Nová etiketa je výsledkom prieskumov a testovania na vzorke spotrebiteľov, ktorí si ju vybrali z viacerých možných variant. Ambíciou tvorcov bolo vytvoriť harmonickú grafickú skladbu, ktorá bude spájať tradičnú kultúru piva s moderným nábojom dynamickej značky.

Spotrebitelia sa o novom dizajne dozvedia z televíznej reklamy, nosičov vonkajšej reklamy tzv. city lightov a taktiež v miestach predaja, ktoré postupne vyzdobia prvky novej grafiky. Zmenu etikiet a loga reflektuje v týchto dňoch už aj web stránka, kde sa môžu spotrebitelia podrobne oboznámiť s novým dizajnom.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko

Časy, kdy městský pivovar v Náchodě sypal zisk do provozu secesního hotelu Beránek, nejspíš minuly. Ať už město svůj pivovar prodá, či nikoli, starosti s prodělečným Beránkem jej neminou. Situaci bude muset řešit možná už letos.

„Beránek odčerpává všechny zisky pivovaru. Nepokládám jej za náš hlavní problém, ale všechno se tím urychlilo,“ uvedl generální ředitel Pivovaru Náchod a člen představenstva Josef Hlavatý.

I když pivovar v posledních osmi letech vydělával, nyní je v nesnadné pozici na trhu. Prudce totiž stouply ceny za slad, chmel či energie, obtížný je také vstup do řetězců a situaci ztěžuje i silná koruna při exportu. V dřívějších letech končíval pivovar hospodaření zhruba s pěti miliony korun, předloni už jen se 130 tisíci a vloni 500 tisíci. Letos se podle ředitele dá čekat, že pivovar skončí na nule a ztrátu za Beránek už neuhradí. Město původně založilo dvě akciové společnosti, které spravovaly jednak pivovar, jednak hotel s divadlem a restaurací. Ten se však nikdy neobešel bez dotace. Město nechalo před čtyřmi lety hotel dostavět, protože měl málo lůžek. Stavby se ujal pivovar a jelikož se nenašel nájemce, také hotel dosud provozuje.

Na stavbu se pivovar zadlužil 50 miliony korun. Roční ztráta Beránku je kolem pěti milionů hlavně za odpisy, úroky z úvěru a také za nájem, kterým platí pivovar městu restauraci. Do hotelu však jezdí málo hostů, vloni byl obsazen jen z pětiny. Potřeboval by přitom aspoň dvojnásobek. Radní si myslí, že po prodeji pivovaru by se o Beránek znovu postaralo město. „Kulturní část bychom dotovali obvyklým způsobem. Provozní část s hotelem a restaurací bychom pronajali,“ míní náchodský radní Tomáš Šubert.

Zdroj: MF Dnes.cz

GRAHAM MACKAY, generální ředitel a předseda představenstva pivovarnického koncernu SABMiller

Generální ředitel a šéf představenstva největšího světového pivovarnického koncernu SABMiller, do něhož patří také tuzemský Plzeňský Prazdroj, hovoří v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt o plánovaném spojení konkurentů Inbev a Anheuser-Busch a o specifických pravidlech, která platí na trhu s pivem.

HB: Váš konkurent Inbev chce za 46 miliard dolarů převzít amerického konkurenta Anheuser-Busch a zaútočit tak na vaši vedoucí pozici. Co si o tom myslíte?

Pro Inbev bude těžké dosáhnout úspor v takové výši, která by ospravedlnila nabízenou cenu. Převzetí na trhu s pivem neznamenají automaticky synergie. Rozvoj globálních značek piva je totiž teprve v zárodku. Proto je těžké dosáhnout mezinárodních synergií. A synergií na jednom národním trhu tato transakce příliš nenabízí. Inbev se proto musí spolehnout na to, že dokáže řídit provoz společnosti Anheuser-Busch efektivněji než její stávající management.

HB: A proč by se mu to nemělo podařit?

My už pár zkušeností s akvizicemi různě po světě máme. Přitom jsme většinou sázeli na to, že dokážeme firmu vést lépe než její dosavadní vlastník. To je možné například v případě čerstvé privatizace, kdy toho lze s profesionálním a zkušeným managementem hodně dosáhnout. Ale Anheuser byl ještě před pár lety považován za jeden z nejkonkurenceschopnějších pivovarů na světě. Je proto otázkou, jak v něm chce InBev dosáhnout úspor, aniž by mu uškodil.

HB: Vy tudíž podat protinabídku nechcete?

Pro nás by bylo velmi těžké v takové transakci intervenovat. A je jedno, za jakou cenu. My máme ve Spojených státech dobré obchody a zavedené značky.

HB: Pokud se akvizice v USA nezdaří, mohl by Inbev začít pokukovat také po SABMilleru. Jak byste na to zareagoval?

Jsou trhy, na kterých bychom synergie měli, ale jsou i takové, na kterých by bylo třeba počítat s omezením ze strany antimonopolních úřadů. Pokud by o nás Inbev vážně jevil zájem, pak by musel být ochoten zaplatit vysokou cenu. Pro jakéhokoliv zájemce by navíc bylo velmi těžké přesvědčit naše akcionáře o tom, že umí naši firmu vést lépe než my sami. To zní možná trochu namyšleně, ale já si to opravdu myslím.

HB: Co bude znamenat převzetí Anheuseru Inbevem pro váš čerstvý joint-venture s Molson Coors, druhým největším pivovarem ve Spojených státech?

Rozhodně se kvůli tomu neklepeme strachy. Inbev bude hodně zaměstnán integrací a tím, aby dosáhl slíbených synergií. Neumím si představit, že by potřebné snížení nákladů mohlo v dohledné době zlepšit konkurenceschopnost Anheuseru. Anheuser je sice v USA o polovinu větší než my, ale náš rozvoj je daleko dynamičtější. Jsme v silnější pozici a jdeme správným směrem. To by se akvizicí nezměnilo.

HB: Finanční úspěch ale vaše aktivity v USA dosud příliš nepřinesly...

Je pravda, že se naše investice do Milleru v roce 2002 ještě zcela nevrátila. Ale to se prostřednictvím nového joint-venture brzy změní. Transakce s Millerem nám však pomohla v jiném ohledu: Posílili jsme díky němu náš profil a naučili se toho opět o něco víc o vyspělých trzích. Díky tomu jsme se stali světovým hráčem.

Jeden z důvodů, proč transakce s Millerem ještě nevrátila kapitálové náklady, jsou navíc i masivní slevy, které začal poskytovat Anheuser, aby zpomalil náš nástup. To sice zabralo, ale vyšlo ho to velmi draho. Nakonec je to jeden z důvodů, proč je dnes Anheuser v té situaci, ve které je.

HB: Byl by to pro vás problém, kdybyste už nebyli jedničkou na trhu?

V současnosti jsme podle některých průzkumů jedničkou co do objemu výroby. Nevím ale, zda se cítím jinak než v době, kdy jsme byli druzí nebo třetí. To, čeho chceme dosáhnout, je růst a výnosy.

Globální velikost sama o sobě není totiž na trhu s pivem vše. Je třeba ji umět využít ve svůj prospěch. V rámci jedné země je ale velikost velmi důležitá. Pokud jste jednička v jedné zemi a jste efektivní, pak zpravidla vyděláváte více než ostatní.

HB: Trh s pivem tedy nepodléhá stejné konsolidační logice jako jiné obory?

To je pravda. Pivo je velmi lokální záležitost, a proto záleží především na lokálních trzích.

HB: Proč tedy v sektoru došlo k tolika mezinárodním převzetím?

To souvisí i s pádem železné opony. Ten následovala celá řada privatizací ve východní Evropě i jinde ve světě. To nám umožnilo akvizice na zcela nových trzích, jejichž hodnotu jsme mohli s profesionálním managementem zvýšit.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Dirk Heilmann

Z původního experimentu německého sládka vznikl v roce 1842 národní nápoj, který si postupně podmanil celý svět. Česko, to je dnes nejen Praha, Jaromír Jágr, Tomáš Rosický nebo Škoda, ale, a samozřejmě, i skvělé pivo Pilsner Urquell.

Industriální historická architektura a průmyslová turistika jsou stále větším hitem cestovatelů znuděných stereotypem rekreačních destinací. K největším českým magnetům tohoto typu patří legendární plzeňský pivovar, kde lze k požitkům ducha připojit i konzumaci požitků tekuté povahy. Zájemci o historii a současnost této slavné značky mohou také zhlédnout panoramatickou projekci v multimediálním sále s otočným hledištěm. Nepřekvapí proto ani údaj, podle kterého sem od počátku letošního roku zavítalo už 66 tisíc návštěvníků, což je číslo, jakým se nemůže pochlubit ani nejeden historický hrad či zámek. Průměrná roční návštěvnost se pohybuje okolo 180 tisíc turistů.

Pilsner Urquell (známější u nás jako Plzeňský Prazdroj nebo prostě "plzeň") asi není třeba dlouze představovat - snad nic nereprezentuje Česko ve světě tak, jako toto pivo. O jeho vzniku a historii se toho ale ví mnohem méně.

Tradice vaření piva v Plzni sahá daleko do minulosti - až do doby Václava II., který městu roku 1295 udělil várečné právo. Kvalita ale zřejmě nebyla příliš vyrovnaná, protože se dochovaly i zprávy o vylévání nepovedených várek. Pohár trpělivosti zřejmě doslova přetekl roku 1838, kdy museli tamní výrobci piva zlikvidovat několik desítek sudů pro "neschopnost požití a zdraví škodlivost".

Snaha o zlepšení jakosti přivedla plzeňské měšťany hned rok po této neblahé události k rozhodnutí postavit nový pivovar. Stavbu vedl Martin Stelzer. Budova vybavená rozlehlými sklepy v pískovcovém podloží byla dokončena roku 1842.

Na počátku mnoha velkých věcí bývá omyl, a ani věhlasný nápoj z Plzně není výjimkou. Hned po dokončení nových objektů pozvali do plzeňského Měšťanského pivovaru německého sládka Josefa Grolla, aby navařil tehdy oblíbené pivo bavorského typu. Výsledek ale předčil všechna očekávání: 5. října 1842 vznikl nápoj, jaký do té doby nikdo neznal. Má se za to, že základem tajemství je místní zdroj vody, svou roli ale hraje i žatecký chmel, receptura a další okolnosti. Řečeno odbornou mluvou, Pilsner Urquell je "spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 procenta".

Josef Groll odešel už roku 1845, po něm ale nastoupili další bavorští sládci. Němečtí odborníci měli rozhodující slovo při vaření až do konce 19. století.

První ochrannou známkou nového výrobku byl název "Pilsner Bier", který plzeňští měšťané nechali zaregistrovat 1. března 1859. Pověstný "Pilsner Urquell" nebo také "Prazdroj-Urquell" se ale oficiálně zrodil až roku 1898. V devatenáctém století se používaly i jiné názvy (Plzeňský pramen, Prapramen, Plzeňský pravý zdroj nebo Měšťanské plzeňské).

Ve stejné době pak nastoupilo plzeňské pivo vítězné tažení světem. Po "dobytí" Prahy následovala samozřejmě Vídeň - a nezastavil ho ani oceán. Prazdroj byl a je oblíbený až v Americe i jinde ve světě. Stojí možná za zmínku, že mu dávali přednost i někteří literární hrdinové: na počátku druhého dílu pověstné indiánské ságy Karla Maye ho například pil i sám Vinnetou.

V září roku 1946 byl Prazdroj znárodněn, síla tradice a žízeň lidu ho však převedly i přes rozbouřené vody druhé poloviny 20. století. Po změně poměrů v roce 1989 se z národního podniku stala akciová společnost. Dnes je společně s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké Popovice součástí nadnárodní skupiny SABMiller.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan A. Novák