Městečko Štramberk, které je z mnoha důvodů považováno za významné středisko turismu a cestovního ruchu, se nachází v Moravskoslezskémkraji. Tatoměstská památková rezervace je dobře známá předevšímvěží Štramberské trúby, která se tyčí na kopci nad historickým náměstím a tvoří tak dominantu města.

Malebné městečko se v posledním desetiletí výrazně proměnilo, historická zástavba, zdevastovaná minulým režimem, znovu nabyla původního vzezření a do jednotlivých objektů se pomalu navrací život. Vzniklo zde mnoho kaváren, hospůdek, domácí pekárny, ale ani muzea a galerie uvnitř opravených domů nejsou výjimkou.

Mezi čerstvě zrekonstruovanými stavbami, které jsou součástí historické řadové zástavby na náměstí, je Městský pivovar s restaurací. Dům číslo 5 byl v minulých dobách jedním z dvaadvaceti šenkovních domů ve Štramberku a v minulém režimu byl necitlivými zásahy a nevhodným užíváním značně poškozen. Původní pivovar se nacházel na štramberském náměstí, ale dochovala se z něj pouze hluboká studna, budova byla pro svůj špatný stav zbourána v roce 1868.

Podnikatel Ing. Pavel Šmíra se rozhodl, že tradici vaření piva ve Štramberku obnoví. Proto v úzké spolupráci s Památkovým ústavem v Ostravě našel způsob, jak měšťanský dům opravit a přizpůsobit podnikatelskému záměru.

Komplexní architektonický projekt by neřešil postupně vyvstávající stavební situace v nezmapované budově, proto majitel spolu se stavbyvedoucím Milanem Zečevičem, který na celou rekonstrukci dohlížel, hledali konečná řešení v průběhu probíhajících prací. Dnes je interiér domu zásadně proměněn, v přízemí se nachází stylová Pivovarská restaurace a výčep s měděnými varnami, v gotických sklepeních je Kamenný šenk a v patře moderní sport&dance bar Apollo Burn Club s velkoplošnou projekcí. Interiéry jsou dispozičně upraveny. Vybouráním některých příček se prostor pod původními klenbami více otevřel.

Opravy provázelo mnoho překvapení. Například po dokonalém vyčištění sutí zanesených sklepů se objevila kamenná gotická klenba a drobné niky ve zdech. Součástí sklepení jsou dvě studny s pramenem, vytesané ve skále. Ve sklepě je umístěno technologické zázemí pivovaru a Kamenný šenk se může pyšnit funkčním výčepním pultem z třicátých let minulého století a starožitnými sbírkami předmětů a nádob souvisejících s pivovarnictvím, které jsou instalovány v zasklených nikách. Prostor je vybaven stoly a lavicemi, nově zhotovenými ze starého dřeva. Vytápěná podlaha je vysypána štěrkem, odizolována a vylita. Povrch tvoří staré půdovky, ošetřené speciálním voskem.

Studna v rohu jedné místnosti je opravena, překryta kovovou mříží a v nutnosti je do ní odváděna přepadem přebytečná podzemní voda.Osvětlení v Kamenném šenku je řešeno pomocí tradičních svíček, výklenky se sbírkami cínových a porcelánových nádob k pití piva mají bodová osvětlení.

Rovněž Pivovarská restaurace v přízemí budovy je vybavená dřevěnými lavicemi a stoly, restaurovaným starým selským nábytkem a předměty ze sbírky starožitností majitele. Stěny jsou dekorovány obrázky s reklamami a předměty z období od první republiky až do poválečných let minulého století. Dochované klenby a zdi mají novou nehlazenou omítku, na podlahách a schodištích je historizující dlažba.

Dům stojí na kamenných základech, proto je zdivo v dobrém stavu, nezvlhlé. Původní dělená okna jsou po odstranění starých nátěrů namořena olejem a mezi vnější a vnitřní okenní tabuli je umístěno vnitřní sklo, kvůli neprůhlednosti a stylu. Krovy a střecha byly vyměněny již dříve, za předešlého režimu. Dům má nyní novou fasádu, kde jsou podle dochovaných zbytků štuků a říms dotvořeny přesné repliky.

Náměstí ve Štramberku se v posledních letech proměnilo a zaznamenalo výrazný obrat k lepšímu. Měšťanské domy s historickými průčelími opět září čerstvým nátěrem a do domů se vrátil život.

Zdroj: EArch.cz

Muzeum středního Pootaví Strakonice připravilo společně s akciovou společností Měšťanský pivovar Strakonice a soukromými sběrateli speciální výstavu nazvanou Historie strakonického pivovaru aneb 360 let vaříme pivo.

V hlavní sezoně se na výstavě, která mapuje celých 360 let existence měšťanského pivovaru ve Strakonicích, návštěvníkovi přiblíží vývoj pivovarnické živnosti ve městě a blízkém okolí včetně historie dnes již zaniklých pivovarů v okrese Strakonice.

Kromě mnoha cenných sběratelských kousků z okruhu pivovarnictví (pivních tácků, korunek, etiket, lahví) si budou moci návštěvníci prohlédnout, jak vypadal výčep na počátku minulého století. Zajímavým doplňkem jsou i mnohé dobové fotografie a dokumenty a ukázky literatury a časopisů.

Vernisáž výstavy se bude konat ve výstavních prostorách muzea ve čtvrtek 2. července od 15 hodin a výstava potrvá do 31. srpna 2009.

Otevřeno je kromě pondělí denně od 9 do 17 hodin.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Petr Škotko | Foto: Slávka Petráková

Hlavními hvězdami jedenáctého ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se letos netradičně uskuteční až na konci prázdnin, budou Divokej Bill a Horkýže Slíže.

Nabitý program letošních Slavností zahájí v sobotu 29.srpna ve 13.00 odpoledne skupina Divokej Bill, pak budou následovat formace Sto zvířat, Polemic, Mňága a Ždorp, Vypsaná Fixa a vrcholem letošních oslav bude vystoupení Horkýže Slíže.

„Horkýže Slíže jsme si letos vybrali proto, že jsou na současné hudební scéně zcela nenapodobitelní,“ vysvětluje manažer značky Ostravar Michal Útlý. „My to samé můžeme říct i o našem pivu, takže to bude na Slavnostech zcela ideální spojení.“

Hudební kritici si už 16 let lámou hlavu, kam vlastně mají oblíbenou slovenskou skupinu zařadit. „Podle mě lze zařadit Horkýže Slíže jedině do kategorie Horkýže Slíže,“ myslí si Útlý.

Podíváme-li se do historie této čtyřčlenné formace, zjistíme, že skupina vznikla před 16 lety ve slovenské Nitře. Jejím zakladatelem a dodnes i frontmanem je Peter Kuko Hrivňák. Na česko-slovenské hudební scéně kapela vyniká ojedinělým hudebním pojetím, odvážnými texty a smyslem pro humor. Nejznámějšími skladbami kapely Horkýže Slíže jsou písně jako L.A. Song, A ja sprostá, Maštal nebo Emanuel Bacigala. Skupina je také držitelem dosud posledního slovenského Aurela za videoklip roku k hitu R´n´B Soul, o jehož popularitě svědčí i údaj z YouTube, který do dnešního dne eviduje již 1 870 000 zhlédnutí.

Skupinu Divokej Bill není návštěvníkům ostravských pivních Slavností třeba blíže představovat. Devítičlenná hudební formace má na svém kontě řadu festivalových hitů jako Malování, Pocit, Znamení, či Čmelák a na hlavním pódiu pivovaru Ostravar vystoupí už počtvrté, čímž vyrovná rekord kapely Marcela Woodmanna. Nejzajímavějším počinem skupiny v letošním roce je píseň „Ve dvou to jde líp“, kterou Divokej Bill nazpíval společně s Čechomorem.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Já si myslím, že naše Sněmovna rozhodla dobře, když nezakázala kouřit v restauracích. Nemusíme být přece jako všichni. My lidé žijící v České kotlině jako všichni ani být nemůžeme! To dá rozum. A moc se mi líbí, když to občas dáme najevo.

Už nekouřím. Ale vůbec si nedovedu představit, že bych šel posedět s kamarády a kamarádkami, kteří kouří, a oni si nemohli zapálit. Mám rád kouř jejich cigaret a doutníků.

Mám rád odér restaurací a výčepů, protože ten tam patří, a byl tam, už když jsem chodil dědovi pro pivo. Kdo nám chce vzít i tuhle životodárnou kontinuitu? Nějaký prudérní pokrytec, který se zhlédl v ještě prudérnějších vzorech odkudsi z poza Atlantiku?

Militantní nekuřáci mluví o zdraví, které jim údajně kouř z cigaret ničí. Nevěřím jim. Tak hloupí nejsou. Ono jim to jenom nevoní. Jsou to týpci, kterým chybí špetka tolerance a soudnosti. Já například v zoo taky nelezu do pavilónu plazů. Co nesnáším, vynechám. Nekřičím po zákazu. Nemusím mít všude navrch. Každý přece ví, že jinak to voní v cukrárně, jinak v truhlárně, rybárně, pekárně, ve stáji i v kostele. A jinak holt tam, kde vám nalijí sklenici piva, nebo čeho, kde se vedou řeči, ke stropu stoupá dým a život jde moudře dál.

Aby ale bylo jasno – se zákazem kouření všude jinde souhlasím. A nekuřáckým restauracím přeji prosperitu!

Zdroj: Právo.cz - Z redakční pošty | Autor: Milan Jůzl

Od júla 2009 potešia priaznivcov klasického piva nové poháre, ktorými zásobí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne slovenské reštaurácie, pivárne a krčmy. Tešiť sa môžu predovšetkým ženy, lebo nové tretinkové poháre na stopke, sú prednostne určené pre čapovanie tmavého piva STEIGER, ktoré sa teší mimoriadnej obľube nežnejšej časti spotrebiteľov. Práve ženy majú v obľube menší objem 0,3 l (tzv. dámska kubatúra) a poháre z tenkého skla. Tretinkové poháre sa samozrejme používajú aj na čapovanie svetlej dvanástky. Nové poháre sú ozdobené logom STEIGRA s jašteričkami a pochádzajú od nemeckého dodávateľa – firmy RASTAL. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

Upresnil, že súčasná výmena tretinkových pohárov je vlastne iba doplnením vlaňajšej hromadnej výmeny klasických pohárov, ktoré STEIGER menil v súvislosti so zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradil motív dvoch jašteričiek. Na pohároch STEIGRA je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky.

,,Vlaňajšia výmena pohárov potvrdila, že sme vystihli trend vyšších pevných elegánov, v ktorých sa pivo vyníma ako nápoj bohov. Podobné tvary majú už aj iné imidžové slovenské piva. STEIGER má však jedinečne riešené logo založené na legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici. Poháre majú dizajn riešený tak, aby sa skĺbila elegancia s praktickosťou. Dobre sedia ,,v ruke“, dobre sa umývajú a hlavne udržia dlhšie chlad piva. Za posledný rok STEIGER dal do obehu 56 000 týchto pohárov a odhadom je ich v používaní cca 50 000, pritom sa opotrebúvajú nerovnomerne, ale menej. V súčasnosti sú tak v obehu 4 rôzne typy pohárov. Výmena za nové sa pritom deje každé 3-4 roky. Dodávky kvalitných trendových pohárov sú súčasťou našej filozofie komplexnej starostlivosti o zákazníka a všestrannej podpory značky STEIGER“, konštatoval E.Mihálik.

Základom vlaňajšieho rebrandingu bola nová profilácia značky STEIGER , založená na legende nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler v Banskej Štiavnici. Je ľúbivá, pomerne vierohodná. Pivovar STEIGER má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru. Okrem pečate došlo vlani v STEIGRI aj k zmene etikiet na eurofľašiach. Nové sú aj plechovky, dodal E.Mihálik.

Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že varia pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nich až 60 dní.

Pivovar sa vyhýba praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva s vyšším obsahom alkoholu vodou (!) na nižšie stupňovitosti. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Budějovický Budvar omezuje činnost své gastrodivize. Ta má pod svými křídly restauraci v areálu pivovaru, takzvanou Modrou lagunu, legendární Masné krámy v centru města a nedaleký hotel Malý pivovar.

Pravděpodobně už od 1. července, popřípadě 1. srpna bude hotel spravovat nový soukromý nájemce. Objekt ale nadále zůstane ve vlastnictví národního podniku. „K pronájmu hotelového komplexu Malý pivovar jsme se rozhodli proto, že v rámci provozu restaurací v pivovaru, Masných krámech a hotelu jsme vytvářeli nelogickou konkurenci našim zákazníkům. Navíc jsme byli v posledních měsících poptáváni s nabídkou k převzetí dalších gastronomických provozů. Tato situace volala po jasném rozhodnutí, zda chceme podnikat jako pivovar, nebo jako gastronomický subjekt. My jsme se rozhodli pro naší hlavní činnost a tou je pivovarnictví,“ sdělil Právu generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Připomněl, že do budoucna si pivovar ponechá restauraci spolu s hojně navštěvovaným návštěvnickým centrem, což má svoji logiku vzhledem k propojení s turistickou nabídkou a marketingem Budvaru. Pivovar zůstane i v Masných krámech a to ze stejných důvodů. „Další gastronomická zařízení už provozovat nebudeme,“ zdůraznil Boček.

Management státního podniku vede závěrečná jednání s konkrétním zájemcem o pronájem celého komplexu hotelu Malý Pivovar v ulici Karla IV. Na spadnutí je tak podpis smlouvy, která bude mimo jiné zajišťovat, že nový provozovatel hotelu převezme všechny stávající zaměstnance.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Petr Pokorný

Ačkoliv tomu počasí příliš nenasvědčuje, se začátkem léta je tu i hlavní pivařská sezona. Pivovar Radegast na plné obrátky připravuje letní strategické zásoby, protože pivo musí dostat svůj obvyklý čas na kvašení i zrání. Proto se až do července vaří naplno, výroba piva jede na čtyři směny a dojde i na přesčasy. Pivovar Radegast má výrobní kapacitu přes 65 000 hl týdně. V nejvytíženějších letních dnech umí v Nošovicích týdně stočit téměř 6 milionů půllitrových lahví, cca 2 miliony třetinek a přes 57 tisíc padesátilitrových sudů.

„Výroba zásob piva na léto teď jede na plné obrátky. Týdně vaříme až 74 várek a spotřebujeme přes 765 tun sladu, což je o třetinu až polovinu více než v zimě,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, a dodává: „Maximální kapacita pivovaru je něco přes 65.000 hl týdně. Pivo musí dostat svůj čas, dobu zrání i kvašení dodržují naši sládci podle tradičních receptur. Naše pivo musí mít pořád stejnou kvalitu, v létě i v zimě.“

Stáčecí linky nošovického pivovaru umí vyprodukovat 75 000 lahví za hodinu a můžou „jet“ až 150 hodin týdně, na čtyři směny. V případě horkého počasí a velkého zájmu pivařů dokážou v Nošovicích za jeden týden stočit téměř 6 milionů půllitrových lahví, cca 2 miliony třetinek a přes 57 tisíc padesátilitrových sudů, jak tomu bylo v rekordním loňském červenci.

V létě se musí plně využít veškeré dostupné skladovací prostory včetně několika externích skladů, zajistit dostatečné množství obalů a precizně řídit jejich obrátkovost.

Na centrálním dispečinku Plzeňského Prazdroje v Nošovicích se v létě denně naplánuje až 6 000 objednávek a 1000 tras sekundární distribuce. Brány pivovaru denně opouští desítky vozidel, které vyjíždějí až na 180 tras. Oproti zimnímu období najedou o 63 % km za měsíc více a počet zastávek u zákazníků vzroste o 39 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj dovršuje svou misi oficiálního dodavatele piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské Unie. Na přibližně pěti desítkách akcí a zasedání v období od ledna do června tohoto roku se vypilo více než 17 tisíc piv z portfolia Prazdroje, v drtivé většině šlo o známý ležák Pilsner Urquell a nealkoholické pivo Radegast Birell.

Plzeňské pivo se čepovalo na setkání vlády s Evropskou komisí, během návštěvy prezidenta USA Baracka Obamy na summitu EU v Praze a na čtrnácti neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti v Praze, v Luhačovicích, v Hluboké nad Vltavou, Mariánských Lázních, Litoměřicích a v Brně. Nechybělo ani na dalších 29 doprovodných kulturních akcích po celé České republice i v Bruselu.

Čtyři výčepní na tyto akce vyslala vyhlášená restaurace Na Spilce přímo z areálu plzeňského pivovaru. „Museli jsme projít bezpečnostní prověrkou a i tak nás třeba při summitu EU a USA v pražském Kongresovém centru opakovaně a důkladně kontrolovali. Prohlíželi také naše stylové pracovní kroje a všiml jsem si pak i vládního specialisty, který kontroloval nezávadnost jídel a nápojů,“ vzpomíná výčepní Miroslav Vorlík z plzeňské Spilky.

Za půl roku dodal Plzeňský Prazdroj 87 hl piva, převážně Pilsner Urquell a nealko piva Birell. „Politické i kulturní špičky všech členských zemí se na akcích pořádaných v rámci českého předsednictví mohly přesvědčit, že nehledě na politické změny v jakýchkoli historických etapách je kvalita a chuť Pilsner Urquell neměnná, což dále přispělo k šíření dobré pověsti českého piva,“ říká Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Jak se pije pivo v ČR a v Evropě

Během českého předsednictví na sebe narážely různé kultury pití piva. Jak se oddávají chuťovým zážitkům pivaři v jednotlivých evropských zemích? Odpovědi přinášejí průzkumy Plzeňského Prazdroje*, největšího českého výrobce a exportéra piva.

Ačkoli víc než polovina občanů ČR důvěřuje Evropské unii a je k ní vstřícná, v oblasti piva jsou Češi největší patrioti a nejvíce preferují své domácí značky (91 %). Importované značky piv se u nás prosazují jen velmi obtížně a tak je pivo výrobkem, který se dovozu brání svou kvalitou sám, čeští pivovarníci (na rozdíl od vinařů) nepotřebují žádat vládu o žádná ochranářská opatření či dovozové kvóty. Naproti tomu Švédové svá místní piva nejvíce ignorují (preferuje je pouze 18 %) a Italům je to – jak jinak – nejvíce jedno (více než polovině z nich).

Jsme také nejnáročnější spotřebitelé, pokud jde o způsob konzumace. Češi pijí nejčastěji ze všech evropských zemí čepované pivo (73 %), naopak pro Rumuny je pivo v hospodě okrajová záležitost (pije ho 13 %). Zato každý druhý Rumun (54 %) si nejraději přelévá pivo z láhve do sklenice, což dělá jen 15 % Čechů. Z plechovky si pivo do sklenice přelévají nejčastěji Švédové (19 %), zatímco pro Čecha je to téměř nepředstavitelné (jen 1 %).

Kupodivu druzí největší příznivci piva, Němci, nejčastěji v Evropě pijí pivo přímo z láhve (37 %). Největší evropskou oblibu plechovek potvrzují Švédové i v disciplíně „pití piva přímo z plechovky“ (16 %). Zato v ČR se pije pivo přímo z láhve jen v 9 % případů a pít Čecha pivo rovnou z plechovky za normálních okolností prakticky neuvidíte (1 %).

Zajímavá je také role a význam značek piv v evropských zemích, které mají ve své národní kultuře určitou pivní tradici. Tam je největší národní značkou, tj. pivem, které má v zemi, kde se vyrábí, nejvíce příznivců, český Gambrinus. Každé čtvrté pivo vypité v ČR pochází z varny právě této značky a v objemu jde přibližně o 4 mil hl ročně. V absolutním množství se sice vypije nejvíce domácí značky ve Velké Británii – piva značky Carling se tam za rok prodá 6,6 miliónu hektolitrů, ovšem jde jen o každé desáté pivo vypité ve Velké Británii.

*Uvedená data o spotřebitelských zvyklostech pocházejí z průzkumů SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Hektolitry piva padly takříkajíc za vlast v sobotu v bzeneckém zámeckém parku. Ačkoliv se nad Bzencem stále vznášela hrozba deště, počasí nakonec hrálo slavnostem Kněžihorského piva do karet.

Těm, co vypili hodně, slunce nezamotalo hlavy a dešťových kapek bylo tak málo, že nikoho domů nezahnaly.

„Hlavně nepijte tu černou jednadvacítku. Po jednom pivě budete ožralí,“ haněl na potkání pivovarník Radomil Paták svou novinku, kterou pro slavnosti speciálně uvařil. Zřejmě proto byla právě u stánku s tímto pivem většinou fronta.

„Chuť to má opravdu zvláštní. Ale je to síla, fakt se mi motá hlava,“ hodnotil v polovině půllitru jeden z koštujících. Na odbyt šla i loňská novinka: medové pivo. Paták je běžně během roku nevaří. Okoštovat bzenecké pivo přišly stovky a možná i tisíce lidí. V parku bylo celé odpoledne plno.

Na své si přišly i děti, pro které bylo k využití také mnoho atrakcí.

Pro opravdové fanoušky Kněží hory byl pak určený stan vedle hlavního podia. Tam byla k vidění frézka, kterou pivovarník a jeho přátelé sestrojili, aby byla schopná vybrušovat do skla vzory. Každý si tak mohl nechat na půllitr vybrousit logo pivovaru i se svým jménem.

V bohatém kulturním programu se vystřídala řada hudebních či tanečních skupin. Nejvíce bodovalo divadelní sdružení Kašpárek. Jeho loutkové představení zaplnilo publikum do posledního místa. Kromě nic nedutajících dětí Kašpárka sledovali i rodiče, či účinkující čekající na svou chvíli.

„Účast je dobrá. Jsem spokojený. Slavnosti piva jsou pro mě událost roku. Už od úterka jsem v parku i spal,“ uvedl Miroslav Somr z pořádajícího sdružení Přátel Kněží hory.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Hodonínský deník.cz | Autor: Zdeněk Šmýd

Společnost Heineken oznámila veřejnosti uzavření kutnohorského pivovaru patnáctého června.

Hostinský z kutnohorské restaurace U Zlatého Lva Bedřich Vágner však tvrdí, že nebyl o ukončení výroby piva Dačický v Kutné Hoře od společnosti Heineken, která nyní značku vlastní, informován, ačkoli kutnohorské pivo odebíral osmnáct let.

Heineken: Partneři byli informováni

Mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová tvrdí pravý opak. „Stejný den, jako jsme informovali zaměstnance pivovaru a radnici, jsme informovali i hostinské,“ řekla. „Je možné, že partner, se kterým nebyla spolupráce úplně ideální už před tím, informaci nedostal, ale myslím si, že valná většina našich hostinských byla informována včas,“ doplnila Eliášová.

Hostinský: Není to pravda

Hostinský Vágner si ale stojí za svým tvrzením. „Není pravda, že jsem s nimi ukončil spolupráci dříve. Nikoho jsem například neinformoval o tom, že přejdu ke konkurenci, ani Drinks Union, ani Heineken,“ ohradil se Vágner.

Kutnohorskému deníku k celé záležitosti poskytl vyjádření i Jiří Daněk, obchodní ředitel skupiny Heineken Česká republika a člen představenstva. S tvrzením Bedřicha Vágnera nesouhlasil. „Naši obchodní partneři byli svými obchodními zástupci řádně a včas seznámeni s uzavřením pivovaru v Kutné Hoře,“ podtrhl slova Kateřiny Eliášové. Obchodní ředitel společnosti Heineken Jiří Daněk tvrdí, že všichni hostinští byli ujištěni o pevné pozici značky Dačický v portfoliu firmy a její důležitosti. „V případě jakýchkoliv dotazů se jim dostalo patřičných odpovědí,“ uvedl Daněk.

Není prý veden patriotismem

Důvod ukončení spolupráce s Heinekenem, který Vágner uvádí, je podle tvrzení Daňka naprosto jiný. „Již v květnu, šest týdnů před oznámením o uzavření pivovaru, požadoval pan Vágner po naší společnosti nepřiměřeně vysokou finanční investici a změnu smluvních podmínek¨, dodal Daněk. Ani jedno nebyli dle Daňkova tvrzení schopni Vágnerovi v danou chvíli poskytnut a proto je ještě v témže měsíci informoval, že spolupráci s nimi ukončí a přejde ke konkurenci. „Již v druhém červnovém týdnu začal ve své provozovně čepovat konkurenční pivo,“ upřesnil Daněk.

Podle něj má na takovéto jednání samozřejmě plné právo a společnost Heineken jej respektuje. „Ohrazujeme se však proti zkreslování celé věci, které pan Vágner svým jednáním způsobuje. Jeho motivace byla čistě obchodní a v žádném případě není a nebyla vedena patriotismem,“ doplnil Daněk.

Demonstrace proti uzavření kutnohorského pivovaru se uskuteční v sobotu 27. června. Po jejím ukončení vedení havlíčkobrodského pivovaru nabídlo účastníkům demonstrace účast, dopravu a pivo zdarma na slavnosti piva Rebel do Havlíčkova Brodu. Ředitel pivovaru Rebel Jiří Hušek již dříve uvedl, že oslovují hospody na Kutnohorsku plakáty s pozváním na slavnosti piva Rebel.

Chování Rebela považují za neetické

To se však nelíbí společnosti Heineken. „Co se týče aktivit značky Rebel, tak to pokládáme za případ neetických aktivit. Situace jako je tato, se snaží naše konkurence využít pro vlastní aktivity,“ uvedla Eliášová.

Nabízí to, o co mají lidé zájem

Ředitel společnosti Rebel si nemyslí, že by jejich chování vůči Heinekenu bylo neetické. „My jsme pivovar nezavřeli. Vnímáme situaci v regionu pro Heineken jako složitou. Pokud je o naše pivo zájem, tak nevidím nic neetického na tom, když se ho snažíme nabídnout i v jiném regionu,“ dodal Hušek.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Prostory, kde je havlíčkobrodské pivo Rebel doma, si mohli o víkendu prohlédnout návštěvníci Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod.

„Jaké mám rád pivo? Samozřejmě že to naše,“ odpovídal s úsměvem sládek Libor Čech na dotazy, kterému pivu on dává nejčastěji přednost, když mezi sudy a lahvemi s brodským Rebelem tráví většinu času.

Stáčírnu, varnu, lahvárnu, sklepy. To všechno si mohli v sobotu prohlédnout návštěvníci havlíčkobrodského pivovaru v rámci pivních slavností. Měšťanský pivovar slavil už celých 175 let. „My jdeme na exkurzi,“ hlásili se podle pracovníků pivovaru první zájemci už během rána a dopoledne. Ale nedalo se nic dělat, museli počkat.

Pivovar otevřel svoje brány hodinu před polednem. „Samozřejmě že všechno nemohu provádět sám, to bych se umluvil. Prohlídky jsou tak každých 30 minut pro 30 až 40 lidí. Kromě mě provádí ještě podsládek, laborantka a sladmistr,“ prozradil Libor Čech.

Hlavně srozumitelně

Některé prostory ale přesto zůstaly zvědavým návštěvníkům skryty. Například sladovna, která není v létě v provozu a proto v ní není nic k vidění. Dále prostory, kde dochází ke kvašení a nejsou přístupné z hygienických důvodů.

„Samozřejmě se snažíme, aby návštěvníci při prohlídce rozuměli. Výklad podáváme co nejjednodušším způsobem, bez odborných termínů,“ zdůraznil sládek.

Po prohlídce si mohli návštěvníci za vstupenku zakoupenou u vchodu pochutnat na havlíčkobrodském pivu zdarma a poslechnout si kapelu na pivovarském nádvoří. Slavnosti pokračovaly i na Havlíčkově náměstí a v parku Budoucnost koncertem dechovek. Jak to vypadalo v pivovaru, můžete vidět ve fotogalerii zde...

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Štěpánka Saadouni

V Černé Hoře u Blanska by měla do konce roku stát hrubá stavba čtyřhvězdičkového hotelu s pivními lázněmi, Mediafaxu to sdělil majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Se stavbou začal pivovar letos na jaře.

Na základní kámen hotelu, který vznikne rekonstrukcí 330 let staré sladovny, majitel pivovaru slavnostně poklepal už loni v září. Tehdy ale zbývalo zajistit dofinancování stavby. Hotel totiž bude stát celkem 105 milionů korun. Z toho 50 milionů sice zaplatí unijní Regionální operační program Jihovýchod, zbytek měl pokrýt úvěr. „I přes složitou situaci, kdy získat úvěr z banky bylo kvůli krizi velmi těžké, se nám to podařilo,“ sdělil k tomu Fusek.

Do konce roku by tak měla být hotova hrubá stavba, hotel by měl být v provozu ve druhé polovině roku 2010. Disponovat bude 98 lůžky. Jeho součástí bude konferenční sál pro 144 posluchačů, také pivní lázně, saunová a bazénová část, kosmetické a tělové ošetření, regenerační svalové centrum, endermologické centrum, kosmetické centrum, fitness, bowling, bazén, snídaňová místnost, klub a dokonce i první pivovarské muzeum na Moravě. „V regionu takové zařízení jednoznačně chybí. My doufáme, že centrum a hotel jako takový osloví především ty turisty, kteří by chtěli v regionu zůstat delší dobu a zatím zde nenašli adekvátní ubytování,“ okomentoval Fusek.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2008 uvařil 162 tisíc hektolitrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve, obrat ale zvedl o 10,4 procenta na 253,5 milionu korun. Zhruba desetina jeho produkce je určena na export. Mezi největší odbytiště černohorského piva patří Slovensko, Černá Hora, Chorvatsko, Itálie, Gruzie, Německo, Lotyško nebo Estonsko. Zkouší štěstí i v Číně, kam chce ročně vyvážet až 40 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Libor Popela

Společnost Heineken už nebude v Kutné Hoře vařit pivo. Tamní pivovar tak po víc než čtyři sta letech pravděpodobně úplně skončí. Proti tomu vyrazili v sobotu odpoledne protestovat obyvatelé Kutné Hory, kterým se rozhodnutí nápojové firmy nelíbí.

V parku před pivovarem se sešlo přes sto lidí. Někteří na sobě měli stylové oblečení - trička s logem kutnohorského piva nebo místního pivovaru. Jako improvizované pódium řečníkům posloužila pivní basa. Na protestní akci byla slyšet hesla jako "hanba radnice" nebo výroba "značky zachována, ale co to bude za pivo, když se nebude vyrábět v Kutné Hoře".

Účastníkům demonstrace bylo už dopředu jasné, že akce rozhodnutí firmy Heineken přesunout výrobu piva značky Dačický z Kutné Hory do Velkého Března nezmění. Přesto nechtěli zůstat sedět doma a přišli vyslovit svůj nesouhlas.

Společnost Heineken odůvodňuje svůj odchod z Kutné Hory především ekonomickými důvody. Technologie výroby piva v kutnohorském pivovaru by potřebovala rekonstrukci spojenou s vysokými náklady, které nejsou v tuto chvíli pro firmu únosné.

Budovy pivovaru patří městu. To také bude muset rozhodnout, jak objekt využije. Možná v něm najde místo logistické centrum společnosti Heineken, možná ale radní dají přednost jinému projektu. Na veřejnosti padly takové návrhy jako třeba muzeum piva nebo dokonce lázně.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Michal Trnka | Foto: Lukáš Bečán

Pšeničné pivo Hoegaarden z produkce pivovarů Staropramen má ambice stát se hitem letní sezony.

Podle průzkumu, který si Staropramen nechal zpracovat od společnosti Data Servis, zaznamenává toto kvasnicové pivo výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v českých restauracích, a to zejména v horkých letních dnech. Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a průzkum ukázal, že speciál v českých restauracích předstihl značky jako Velvet nebo Kelt. Nosným prvkem v posunu je údajně kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru robustní šestihranná sklenice s čerstvou limetkou. Tato vazba asociuje oblíbený míchaný drink mojito, který je naprostým hitem letní sezony. „Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivního způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz

Zpěvák a kytarista Aleš Brichta potěší v sobotu 27. června nejen všechny své fanoušky, ale také příznivce zlatého moku, a především místního piva Konrád v libereckých Vratislavicích nad Nisou. Vystoupí na zdejších jubilejních pivních slavnostech, Dnu Konráda. Ten se zde bude konat už desátým rokem.

„Cílem slavností je pozvat všechny příznivce piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. A aby se nepilo jen pivo, bude připraveno bohaté občerstvení, klobásy, rožněné pochoutky, grilovaná kuřata, a spousta zábavy pro celou rodinu,“ uvedl za pivovar Konrád Antonín Čarný.

Návštěvníkům vedle Aleše Brichty zahraje také kapela Rangers, dále kapely Strahov, Jablonečanka, Sešlost a další. Pro děti bude připravena cukrová vata, nanuky a limonáda.

Lidé ochutnají také Červeného Krále

Součástí programu bude i představení nejčerstvějšího úspěchu z degustační soutěže v Českých Budějovicích Pivo ČR 2009: Konrád 11° – světlý ležák, který se umístil na třetím místě v kategorii světlých piv.

„Pro sběratele pivních suvenýrů bude připraven stánek se suvenýry, jako jsou sklenice, tácky, trička, otvíráky, zapalovače nebo čepice,“ doplnil Antonín Čarný.

Pivovar ve Vratislavicích návštěvníkům slavností nabídne všechny tradiční konrádovské druhy piv, včetně tmavé 11°, a řidičům se bude nalévat nealkoholické pivo.

Součástí nabídky bude tradičně červené pivo, které je vyrobeno pouze z přírodních ingrediencí – Červený Král.

Pivo se bude prodávat během slavností za jednotnou cenu 15 korun za půllitr, Červený Král bude k mání za 20 korun.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Autor: Zuzana Minstrová

Čtenáři si zřejmě povšimli, že se v našem zámeckém pivovaru v Oslavanech přestalo vařit pivo. Není to z technických důvodů, jak uvádí pan Sakánek na neumělých letáčcích vylepených v zámku, ale protože se mu nepodařilo dokončit krádež pivovarského zařízení.

Celní úřad, který musí provoz pivovaru povolit, je zjevně obezřetnější ve svém počínání než policie a nespokojil se s pouhým tvrzením, že pan Sakánek užívá pivovar oprávněně. Licenci k výrobě piva má stále naše společnost a dokud pan Sakánek nepředloží dokumenty, že může pivovar provozovat, vařit se bohužel nebude. Společnost pana Sakánka INASAK, s.r.o. je pro enormní dluhy v insolvenčním řízení a nezadržitelně směřuje ke konkurzu. Společnost Zámecký pivovar Oslavany, s.r.o. která se na svých internetových stránkách dokonce vydává za vlastníka pivovaru, ji bude následovat do čtrnácti dnů.

Ve věci také zakročilo Krajské státní zastupitelství, které nařídilo policejním útvarům, aby napravily své „chyby“, kterých se dopustily na základě intervencí jednoho nejmenovaného plukovníka ve výslužbě bydlícího v Oslavanech, který je dříve řídil. Konečně se tak dozvíme, jak to bylo s fingovaným prodejem budovy bývalých Domácích potřeb v Oslavanech panu Královi, jak je to s vlastnictvím pivovaru a kdo opakovaně porušuje soudní zákaz dispozic s nemovitostmi, které naše společnost získala pravomocným rozhodčím nálezem.

Panu starostovi Aldorfovi tak pramálo pomohlo to, že po více než dvou měsících svolal schůzi zastupitelstva do Padochova, aby snad nemusel oslavanským občanům vysvětlovat, jak to bylo s ukradenými penězi u firmy Kepák. Opět se také potvrdilo lety ověřené přísloví: „Kdo lže, ten i krade“. Respektive naopak, kdy pan Aldorf, který se již krádeže (vznešeněji řečeno zpronevěry) prokazatelné dopustil, pro změnu na schůzi zastupitelstva v Padochově třem přítomným občanům a dvěma zástupců tisku lhal, že město Oslavany již může se všemi svými nemovitostmi bez problémů disponovat. Pouhým nahlédnutím do internetových stránek katastru nemovitostí se každý může přesvědčit o opaku. Předběžné opatření je tam stále zapsáno a pokud se nenajde ve vedení města Oslavan člověk nebo skupina lidí, kteří začnou ve věci jednat, ještě dlouho zapsáno bude.

Velmi lituji toho, že v letní sezóně nemůžeme našim zákazníkům nabídnout naše pivo a doufám, že se do podzimu situace změní. Katastrální úřad by měl v dohledné době rozhodnout o vlastnictví zámku a poté bude jednat dál. Rozhodně však chceme zachovat spolupráci s obecně prospěšnými společnostmi a hasiči sídlícími na zámku, kteří s námi spolupracovali a doufám, že i nadále budou spolupracovat na oživení oslavanského zámku. Mým heslem je latinské „Qui fobiam habet, sic laxat in atreo“ (kdo není příliš útlocitný, nechť si jej přeloží do češtiny) a v jeho duchu budu nadále postupovat až do vítězného ukončení všech sporů. I nyní jsem samozřejmě připraven ke svým tvrzení doložit důkazy.

Ing. Jiří Tomek ředitel společnosti G&C Pacific Niue Ltd., Spojené království Velké Británie a Severního Irska, V Biskoupkách dne 24.6.2009

Zdroj: Zrcadlo.info

Milovníci piva si již brzy budou moci připít novým pivem. Od počátku prázdnin Chotěboř poteče v řadě hospod a zažene žízeň návštěvníků tradičního červencového Festivalu fantazie. Pivovar podpoří start nového českého piva také billboardovou kampaní.

Nejdříve bude k dispozici desítka, která se bude filtrovat na konci června tak, aby byla již od počátku prázdnin k dostání. „Do sudů ji budeme stáčet 1. července, téhož dne ji ochutnají novináři přímo v pivovaru, den nato už pojede v sudech na Festival fantazie do Chotěboře,“ podotkl sládek Oldřich Záruba.

Kde pivo můžete ochutnat?

Od 3. července si pak první nedočkavci budou moci vyzkoušet nové pivo v chotěbořské Lesní restauraci Geofond či v havlíčkobrodském baru Pendolíno, Hokejce nebo kempu Dářko.

V dalších dnech pak počet hospod, které štamgastům natočí Chotěboř, dále vzroste. A to nejen v samotné Chotěboři, ale i v Havlíčkově Brodu, Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, Ledči a Světlé nad Sázavou či Jihlavě.

Chotěboř na billboardech

Se startem nového piva se na konci června na vybraných místech v Chotěboři a okolí objeví i billboardy v rámci kampaně „Pivo pro šestý smysl“. Poukazují na místní středověkou historku o sládkovi Chotěborovi, jenž ve středověku vařil lahodné pivo, které údajně dávalo svým konzumentům šestý smysl. Sládkovo jméno i jeho lahodný mok pak prý daly jméno celému městu.

Tajemnou recepturu na pivo pro šestý smysl nyní obnovil současný chotěbořský sládek Oldřich Záruba. Celý příběh si už brzy budou moci pivaři přečíst na pivních táccích všude tam, kde se Chotěboř bude čepovat.

---

Seznam měst či konkrétních podniků, kde bude možné už v červenci Chotěboř ochutnat

(stále přibývají nová místa, takže tento výčet není definitivní)

Chotěboř a okolí:

Lesní restaurace Geofond

Pivnice Niklovna

Restaurace u Pešků

U Hermana

Restaurace U Nádraží

Nová Ves u Chotěboře: Na poště

Hospůdka Cheops

Mimo Chotěboř:

Jihlava: Šenk u Ažů

Havlíčkův Brod: Pendolíno – Bar, Tipsport bar (Hokejka), Bílý koník

Ždár nad Sázavou

Nové Město na Moravě

Ledeč nad Sázavou

Světlá nad Sázavou

Brtnice: kiosek Na hřišti

Libice nad Doubravou: Restaurace u Bambuchů

Habry: restaurace Na Křižovatce

Bílek

Ždírec nad Doubravou

Maleč: restaurace ve starém kině

Jitkov

Kemp Velké Dářko

Ronov nad Doubravou: Zahradní restaurace

Vestec (u Třemošnice)

Třemošnice: Hotel Roštejn

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Jak bude přijat nekuřácký restaurant mezi hosty?

Na Budějovickém náměstí v Praze, kde je velká koncentrace administrativních budov, si v přízemí nového objektu Trianon své místo našel i Pilsner Urquell Original Restaurant. Kolkovna Budějovická, jak zní oficiální název, se pyšní přívlastkem prvního oficiálně nekuřáckého Pilsner Urquell Original Restaurantu. Návštěvníkům poskytne v rušné čtvrti naprostou oázu klidu, vynikající jídlo a samozřejmě pivo Pilsner Urquell.

„V Praze jsou již tři Kolkovny, ovšem všechny se nachází v centru města. Zřízením Kolkovny Budějovická v Trianonu jdeme zákazníkům naproti,“ komentuje výběr prostorů Jan Chaloupka, jednatel společnosti G.G. a.s., která restauranty provozuje, a dodává: „Ke zřízení kompletně nekuřáckého restaurantu nás vedla myšlenka, že v nezakouřeném a čistém prostředí si hosté vychutnají pokrmy a pivo Pilsner Urquell daleko více. Hlavně chceme ukázat provozovatelům a veřejnosti, že nekuřácké pivní restauranty mohou fungovat i v České republice. V zahraničí se podobné projekty vyplatily. Dokonce i sami kuřáci uznávají, že se jim v takovém prostředí lépe sedí.“

V pořadí již 17. Pilsner Urquell Original Restaurant nabízí posezení pro 210 hostů. Charakter kuchyně Kolkoven je tradičně domácí, s vlastní pekárnou, cukrárnou a výrobou uzenin. Kuchyně je dále obohacena i o trendy moderní gastronomie. K pití je samozřejmostí ležák Pilsner Urquell, dále pak Velkopopovický Kozel Černý, Radegast Birell a speciály Master.

Pod značkou Pilsner Urquell Original Restaurant v Praze fungují již tři restauranty ze sítě Kolkoven, a sice Celnice (V Celnici 4, Praha 1), Olympia (Vítězná 7, Praha 1) a Kolkovna (V Kolkovně 8, Praha 1). Všechny se vyznačují velice kvalitní gastronomií a skvěle ošetřeným ležákem Pilsner Urquell. Jan Chaloupka ze společnosti GG a.s. využil poznatky z ostatních provozoven a originální projekt posunul zase o něco dál. Zejména tím, že vytvořil první absolutně nekuřácký Pilsner Urquell Original Restaurant.

„Hosty bych chtěl pozvat na pivo, které si mohou vychutnat v originální atmosféře z první republiky. Ta je v prostředí administrativních budov poměrně vzácná. Otevřeno máme sedm dní v týdnu od 11 do 24 hodin,“ uzavírá Jan Chaloupka ze společnosti G.G. a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O chátrající malé pivovary ve středních Čechách se starají různé společnosti. Do některých, například v Kostelci nad Černými lesy, se vrátilo vaření piva, v Mníšku pod Brdy v objektu vytvořili divadelní sál a restauraci. V Lobči se na rekonstrukci chystají.

V bývalém pivovaru v Lobči na Mělnicku se zase začne vařit pivo. Pivovar z počátku 17. století se nyní snaží zachránit společnost architektů Riofrio Architects. Chátrající objekt, který kdysi spolu s lobečským barokním zámkem tvořil dominantu vesnice, by jinak zanikl.

Rekonstrukce nefunkčního pivovaru, který je v havarijním stavu, by měla začít podle Pavla Prouzy ze společnosti Riofrio příští rok. „Současný stav je tristní. Dlouhodobé zanedbání údržby a úmyslné rozebírání stavby způsobily téměř zánik pivovaru,“ shrnul Prouza.

Zlatá léta zažíval pivovar na počátku 20. století a krátce ještě mezi světovými válkami. Během 40. letminulého století byl však provoz definitivně zastaven. O deset let později byla pivovarnická technologie odmontována a od té doby začal ojedinělý pivovar chátrat. Je přitom zařazen v publikaci 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje jako jedna z nejvýznamnějších technických staveb. Letos v květnu byl dům včetně celého lobečského areálu prohlášen kulturní památkou.

Skupina architektů, která se dlouhodobě věnuje průmyslové architektuře a například se podílela na přeměně továrny v pražské Libni na byty, se už dohodla s obcí, má hotový projekt a také platné územní rozhodnutí. Přeměna ruiny přijde na 100 milionů korun. Se záměrem přestavby souhlasí obec, památkáři i ochránci přírody. „Projekt je kompromisem mezi požadavky investora a námi. Pomůže areál obnovit a dá mu opět život, to je nejdůležitější,“ míní vedoucí mělnických památkářů Jiří Dohnal.

A co chtějí v objektu architekti vybudovat? Jde o změnu areálu na regionální centrum cestovního ruchu. Návštěvníci tam najdou nejen expozici o pivovarnické, sladovnické a chmelařské tradici regionu, ale i výrobnu piva. Exponáty mají slíbené z Národního technického a zemědělského muzea. „Obnovení výroby piva bude symbolické, plánujeme instalovat moderní technologii minipivovaru,“ popsal plány Pavel Prouza a dodal, že chybět nebude restaurace a ubytování. Velký sál v podkroví má sloužit pro pořádání přednášek, koncertů nebo dalších kulturních akcí. Riofrio získá stavební povolení už příští měsíc, stavět však nezačne. Uchází se o dotaci z Bruselu a čeká na výsledek. Společnost plánuje, že by se lobečský pivovar stal cílem turistů z celé Evropy.

„Začlenil by se do systému mezinárodních stezek průmyslového dědictví a v budoucnu by propojením pivovarských muzeí mohla vzniknout tematická pivovarská stezka,“ uvedli architekti. Pokud grant nezískají, jsou rozhodnuti rozdělit projekt na několik částí či přizvat ekonomického partnera. Pivovarmá začít fungovat za dva roky v zimě.

***

* Změna k lepšímu Kostelec nad Č. l. (Praha-východ) Zdejší pivovar, který od roku 1994 chátral, se rozhodli zrekonstruovat lidé ze společnosti Dej Bůh štěstí. Ti jej od roku 2001 podle původních plánů opravují a vybavují skutečným zařízením, které nacházejí v jiných chátrajících pivovarech. Zahájili výrobu piva a otevřeli muzeum. V létě se tam například odehrají tři divadelní představení původní hry se zpěvy Postřižiny na motivy Bohumila Hrabala. Český Brod (Kolín) Pivovar opravuje soukromý vlastník také v Českém Brodě, kde areál chátral čtyřicet let a byla nutná kompletní rekonstrukce. Nový majitel ho opravuje od roku 1994, tehdy byl vstup do areálu nebezpečný. Bouraly se proto některé zdi a objekt se zastřešil. Dnes tam má vlastník kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá začít vařit pivo. To by mohlo být za dva roky. Mníšek pod Brdy (Praha-západ) U bývalého pivovaru v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ nebylo před deseti lety k poznání, k jakému účelu původně sloužil. Pivo se tu přestalo vařit již v roce 1928 a objekt začal pustnout. V roce 2001 ho začalo opravovat Divadélko Káji Maříka. Dnes tam jsou vedle divadelního sálu ještě restaurace, kanceláře a byty.

* LOBEČ Pivovar s barokním zámkem se nachází v obci na okraji chráněné krajinné oblasti Kokořínsko u Mšena na Mělnicku. Pivovar ze 17. století chátrá od poloviny 20. století, kdy ho užíval státní statek a několik soukromých majitelů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lucie Zikmundová

Na jeden den se mimořádně otevřel pivovar v Domažlicích. Lidé byli zvědaví, co s ním bude.

Ani nedořešený spor s pražskou společností neodradil radnici od pořádání Dne otevřených dveří v pivovaru. Památkově chráněný objekt byl zpřístupněn po dlouhých patnácti letech.

Obdivovat nedotčené prostory původní sladovny nebo část staré varny přišlo asi šest set chodských patriotů. „Chceme představit záměr, který s pivovarem máme,“ předeslal starosta Domažlic Miroslav Mach v úvodu každé z celkem osmi prezentací studie, podle níž by se měl nejstarší pivovar ve střední Evropě proměnit v minipivovar, restauraci, muzeum, výstavní galerii a koncertní sál. Využit by měl být i komín, z něhož by mohla být rozhledna.

Domažličané podle zájmu o prohlídku záměrům radnice fandí. „Bude to ale nesmírně náročné a nákladné, budou kolem toho velké debaty. Otázkou je, co na to řeknou památkáři, takže se to asi nevyřeší za jedno volební období,“ míní Karel Hutta ze Spáňova. „Náklady na stavební úpravy odhadujeme na šedesát milionů korun, s vybavením to vyjde na sto milionů. Peníze chceme získat z evropských fondů,“ přiblížil Mach.

Město však nejprve musí vyhrát spor s firmou, která měla podle dohody s předchozím vedením Domažlic zaplatit za pivovar 7,4 milionu korun. „Dokázat to nemůžeme, ale dozvěděli jsme se, že chtěli objekt obratem prodat,“ uvedl při prezentaci starosta. Proto když firma nedodržela slíbený termín, zastupitelé smlouvu vypověděli. Firma se však proti výpovědi odvolala.

Den otevřených dveří zpestřil křest nového CD Vobrázky skupiny Chodská vlna, která tak měla příležitost vyzkoušet akustiku prostor budoucího koncertního sálu. „Prostory pro muziku jsou to úžasné,“ liboval si kytarista kapely Pavel Morysek.

Vydařený křest mnohým z přítomných připomněl Domažlická humna, lidovou veselici, která se až do 60. let vždy o Chodských slavnostech konala v pivovarských sklepech. „Byly to hojně navštěvované a vydařené tancovačky. Jen tu všude na zemi bylo vlhko, takže to tu pokaždé dost klouzalo,“ vzpomněl na dobu před padesáti lety pamětník Josef Jírovec.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autor: Václav Tauer