Každý rok se v Česku vypije asi 160 litrů piva na obyvatele. Vína vypijeme zhruba desetinu. Porovnáme-li si přitom možnosti dozvědět se o obou nápojích něco více (tady a tu vs. tam), dojdeme k poměru přesně opačnému.

Zkrátka na to, že jsme národ pivařů, máme u nás odborně zaměřených akcí o pivu jako šafránu. Je to šílená škoda. Například počet malých pivovarů se za posledních pár let navýšil doslova o desítky! Vaří se v nich ohromné množství „nových“ druhů piva, přitom průměrný konzument (předem se za toto spojení omlouvám) často ani nerozezná pivo svrchně a spodně kvašené.

To, že se to pomalu mění k lepšímu, mě trklo za poslední rok hned několikrát. Na 1. ročníku Českého pivního festivalu, na letošním Prague Food Festivalu nebo třeba na stránkách Pivního deníku. Nejnověji jsem dostal pozvánku na pivní degustaci v Mandarinu. Spolu s předním odborníkem na české pivo, který paradoxně není Čech – Evanem Railem, si tam vymysleli projekt Czech Beer Academy.

Za degustaci ve snobském prostředí hotelového sklepa s jídlem zaplatíte 1150,– Kč. Na oplátku se vám dostane tematicky orientovaného semináře s pivní degustací. Na lekci, kterou jsem spolu s několika dalšími českými novináři zažil, Evan Rail vybral sedm českých novinek. Jednalo se o natolik žhavé kousky, že jsme v jednom případě ochutnávali jako první v Česku! ;)

Detaily o jednotlivých vzorcích nebudu rozvádět. Jestli chcete, můžete si je všechny najít na blogu Evana Raila – Beer Culture. Popíšu vám ale průběh degustace, je to totiž děsná čurina.

Probíhá to totiž úplně stejně jako na kterékoliv jiné akci s vínem nebo s kávou. Počet fází takového večera většinou souhlasí s počtem vzorků:

1. vzorek – vyplašení účastnící zdráhavě upíjejí ze sklenice s vodou, každý klopí zrak a nesměle očmuchává první skleničku piva; muchlování se a mžourání do seznamu vzorků je prioritou číslo jedna!

2. vzorek – první odvážlivci navázali oční kontakt s lektorem, ti pilní si začali dělat poznámky, v chladném sklepě je o něco tepleji; rozjíždí se komunikace účastník-účastník

3. vzorek – všichni konečně pořádně přechutnávají první, druhý vzorek, většině novinářů dochází, že k pivu se stejně jako k vínu nejdříve čichá; lektor konečně zjistil, s kým má tu čest, objevuje se mu jiskra v oku a fixka v ruce; rozjíždí se komunikace lektor-účastník

4. vzorek – degustační pohoda dosahuje svého optima, pivo setřelo veškeré bariéry v komunikaci; z lektora srší neutuchající proud vtipně načechraných informací, které bez prodlevy mizí v hlavách všech zúčastněných, stejně tak jako všechny vzorky; vrcholná vlna večera se ale po chvíli pochopitelně láme…

5. vzorek – …všichni totiž docházejí k dosud pečlivě skryté pravdě, že PIVO JE SKVĚLÉ! Je dokonce natolik skvělé, že místy přehlušuje obsah samotného výkladu; v této fázi se obvykle zachraňuje situace jídlem, nikdo si už nepíše poznámky a novináři, kteří doteď nepořídili kloudné fotky, jsou totálně namydlení

6. vzorek – všeobjímající pravda bobtná, skvělé je nejen pivo, ale i lektor, obsluhující personál, sousedi a vlastně vůbec celý svět je skvělý; ti, co se už stihli vyčůrat, se bojí blížícího se konce

7. vzorek – tematicky zaměřená degustace se mění v hlučnou diskuzi v doprovodu popíjení; pokud jste si stačili oblíbit některý z předchozích šesti vzorků, teď je ten správný okamžik, nechat si dolít plnou degustačku! většina degustačních karet se povaluje na zemi, nikdo neví co pije a od vedle se chodí koukat zbylý, střízlivý a zděšený personál; v ruce držíte sklenku se svým favoritem, pokoušíte se vstát a snažíte se marně vzpomenout, na co že jste se to chtěli v úvodu zeptat…

Samozřejmě přeháním, ale jen malinko! ;) Jedno je jisté – při každé degustaci se dozvíte nejen mnoho o pivu, ale i o sobě! Ať už se jedná o degustaci vína, kávy nebo piva, vždycky si úžasně rozhrnete obzory i názory a seznámíte se s podobně postiženými. Lehká intoxikace kofeinem nebo alkoholem je přitom volitelná.

Moc rád bych podobných akcí viděl víc. Jestli máte zájem zažít něco podobného, zkuste si proklikat zdroje z článku – třeba se něco zase objeví. Nebo zkuste napsat do své oblíbené restaurace, nebo kontaktujte malý lokální pivovar. Nejsem si totiž jistý, jestli ti pivaznalí tuší, že existuje žíznivá poptávka! ;)

Šli byste někdy na pivní degustaci? Nebo jste už byli? Degustujete raději v teple domova? Jaký je váš poslední pivní objev?

Zdroj a foto: Cuketka.cz

Prodeje piva Pilsner Urquell ve Španělsku vzrostly za posledních 12 měsíců ze 7 tis. hl o 70 procent a dosáhly objemu přes 12 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem ve Španělsku v loňském roce stagnoval. Pilsner Urquell je ve Španělsku považován za prémiový ležák a jeho cena se pohybuje o 10 až 15 % výše než u konkurenčních importovaných piv a o 50 – 100 % výše než u piv domácích.

V uplynulém roce kromě prodejů souběžně vzrostla i distribuce a tedy i počet míst, kde si můžete Pilsner Urquell koupit. Plzeňský ležák najdete ve více než 750 obchodech a 1 650 restauracích, z nichž ve 150 si můžete dát i čepovanou variantu. Největší restaurace prodávají přes 400 hl Pilsner Urquell ročně. Více než 30 procent prodejů se uskuteční v Madridu a jeho okolí, druhou lokalitou je Barcelona.

„Na španělském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na spolupráci s kvalitními restauracemi a především rozšíření možnosti si toto pivo ve Španělsku koupit. Jsme rádi, že dnes je to již na téměř 2,5 tisících místech,“ řekl Christopher Shewan, ředitel pobočky společnosti Plzeňský Prazdroj ve Španělsku.

Nejznámější španělské restaurace s pivem Pilsner Urquell:

- El Botanico, vedle musea Prado, Madrid

- El Abac Restaurant, Barcelona (oceněna 2 hvězdami Michelin)

- Pinocchio in La Boqueria, Barcelona

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dostanou stylové vybavení, sklenice, výčep, ubrusy a další zařízení restaurace. Přesto po pár měsících narazí sud jiné značky, než od které si nechali svůj podnik bezplatně vybavit. A navíc si za tuto "zradu" ještě nechají od konkurence zaplatit.

Těmto hospodským zlatokopům však mohou brzy v Česku nastat špatné časy. Některé z pivovarů se totiž rozhodly investice do restaurací razantně omezit.

"V roce 2006 jsme na jejich podporu dali přes 26 milionů, letos plánujeme jen deset. Přednostně se přitom budeme zaměřovat na ty, kteří s námi spolupracují dlouhodobě," říká spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard.

Došla mu prý trpělivost s těmi, kteří se snažili vyždímat z pivovaru co nejvíce výhod. "Je to černá díra, tyto investice nevedly k nárůstu prodejů," dodal.

Do podpory restaurací přitom ročně jdou v Česku stovky milionů korun. "Investice na vybavení jednoho zákazníka jsou v řádu desítek tisíc korun ještě předtím, než vůbec začne naše pivo nabízet," říká obchodní ředitel české pobočky Heinekenu Jiří Daněk.

Třetí nejsilnější pivovarnická skupina v Česku, která vaří třeba Krušovice, Starobrno či Zlatopramen, přitom zásobuje okolo deseti tisíc restaurací a barů.

Od tácků ke statisícům

Základní vybavení podniku však nabízejí prakticky všichni hráči na trhu. "Investice do výčepního zařízení a sklenic se pohybuje kolem 60 tisíc korun," počítá majitel malého pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala. Na rozdíl od silnějších konkurentů však už nemůže hospodské motivovat penězi na ruku, které dostanou jako odměnu za množství vytočeného piva.

"Taková spolupráce není nijak neobvyklá," přiznává Jiří Čulík, manažer tuzemského prodeje Drinks Union.

"Bonusy mohou být v řádech desítek až stovek tisíc korun, zpravidla závisí na množství a ceně zboží v určitém období," přibližuje Čulík. Ten se vyjádřil vůbec nejkonkrétněji z velkých hráčů na trhu, které MF DNES oslovila.

Zástupce Pivovarů Staropramen uvedl, že chtějí být pro obchodní partnery "skutečnými partnery v podnikání," Plzeňský Prazdroj zase vymezil rozsah podpory na škále od reklamních předmětů po spoluúčast při vybavení restaurací.

Za kupování hospod padaly i pokuty

Podle zdroje dobře informovaného se situací na českém trhu však dochází v posledních letech k jistému útlumu v přetahování o výčepy.

"Slábne to. Trh je rozebraný, za rozumnou cenu se toho už moc získat nedá," uvedl zdroj. S tím souhlasí i Jan Kočka, provozovatel internetových stránek Světpiva.cz a spolumajitel minipivovaru Kocour Varnsdorf. "Za velké sumy by se docílilo jen velmi malého zvýšení podílu na trhu."

Souboji o hospody se několikrát zabýval i antimonopolní úřad. Za to, že docházelo k uzavírání smluv, které zavazovaly restaurace k výhradnímu odběru piva od jediného dodavatele, dostal nejvyšší pokutu 2,3 milionu korun před pěti lety Plzeňský Prazdroj.

Později však nové vedení úřadu dovolilo uzavírání smluv, které restaurace zavazují k minimálním odběrům. Ty se zpravidla u středně velkých podniků pohybují ve stovkách hektolitrů ročně.

Bonusy na čepu

Co vše mohou restaurace od pivovarů získat

Základní odměnou je vybavení restaurací sklenicemi, tácky, ubrusy či reklamními poutači. Dražším špásem už bývá dodání výčepu či lednice či podpora při nejrůznějších stavebních úpravách podniku.

Pokud se restaurace zaváže k dlouhodobější spolupráci, může se její majitel v závislosti na množství odebraného piva těšit i na bonusy blížící se milionu korun. Jinou možností ekonomické motivace jsou levnější dodávky piva při větších odběrech.

Nepříliš férovou možností je pak finanční odměna za stažení byť i malé lokální značky z výčepu. Pokud chce lukrativní hospodu získat konkurence, neváhá mnohdy zaplatit také sankci za vypovězení stávající smlouvy.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

To zklamání jistě dobře zná každý pivař. Přijede do neznámého města a chce ochutnat místní specialitu, ale namísto toho na něj nad hospodami čekají pouze vývěsní štíty velkých pivovarů.

Pětice nejsilnějších výrobců v posledních letech ještě zvýšila svůj podíl na českém trhu, který v loňském roce přesahoval 82 procent. Zbylá část zůstává na další třicítku pivovarů, které to v boji s obry mají hodně těžké.

„Kdekoliv je nějaká lepší a větší hospoda, tak se ji velcí hráči okamžitě snaží získat. A nezřídka se jim to daří právě na úkor menších výrobců,“ říká ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Při boji o restauraci nabízejí pivovary hospodským kompletní vybavení podniku, nezřídka jim také slíbí tučnou prémii, pokud se zaváže k odběru určitého množství piva.

„Setkal jsem se i s případem, kdy bylo hospodskému nabídnuto, že pokud přestane točit naše pivo, dostane na ruku půl milionu korun,“ upozorňuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala.

Jeho pivovar přitom vaří pouhých šest tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání – takové množství vyrobí pivovary patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje za pouhých šest hodin. Prazdroj, Gambrinus či Kozel, které do skupiny spadají, trhu jasně dominují, jejich podíl na trhu je dohromady téměř padesát procent.

Malé pivovary se snaží odlišit především tradičním způsobem výroby či zaměřením na místní štamgasty. „V některých regionech naštěstí patriotismus ještě funguje,“ říká Hlavatý. Na sepětí s regionem má reklamní kampaň postavenou třeba uherskobrodský pivovar Janáček, který na city pivařů útočí sloganem Náš kraj, naše pivo. A jeho pivo se jmenuje Patriot.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martin Lysoněk

Ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý zpracoval pro zastupitele města analýzu současné situace pivovaru a navrhl možnosti jejího řešení. Náchod totiž zvažuje možnost prodeje svého pivovaru silnému strategickému partnerovi.

Ředitel označuje nynější období za jedno z nejproblematičtějších v stošestatřicetileté historii pivovaru. A to i kvůli stále větším nákladům na provozování hotelu U Beránka, jenž patří k pivovaru. Ty mohou přivést podnik až k finančnímu kolapsu.

V analýze zvažuje některé varianty dalšího vývoje pivovaru. Řešení vidí v redukci nákladů. „Znamená to minimalizovat veškeré náklady jako obchodní činnost a údržbu, rychlé snížení objemu výroby přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru a v určitém časovém horizontu propuštění části personálu v řádech spíše desítek procent,“ uvádí ředitel.

Jako jednu z variant navrhuje prodej hotelu U Beránka městu a zbavení pivovaru provozování hotelu. „Tato varianta je řešením na určité období. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část peněz z prodeje může posloužit k podpoře prodeje,“ míní ředitel, ale dodává, že i tak později pivovaru hrozí postupný propad do ztrát a finanční problémy.

Ředitel popisuje i možnost prodeje hotelu a velké investice města ve výši několika desítek milionů do pivovaru na rozvoj obchodní činnosti. Obává se ale, že město není dravý podnikatel.

Jako jedno z lepších řešení uvádí Josef Hlavatý prodej pivovaru strategickému partnerovi. Upozorňuje ale, že tím sice město ztratí nezávislost a možnost kontroly vývoje pivovaru.

Pivovar ale bude moci dlouhodobě budovat svou značku, pozici na trhu a bude mít stabilní finanční zázemí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Po deseti letech se národnímu podniku Budějovický Budvar podařilo vyhrát spor o ochrannou známku v Hong Kongu. Proces trval tak dlouho, protože Anheuser-Busch jej neustále napadl námitkami. Za posledních sedm let již Budvar vyhrál 80 sporů z celkem 111 případů. „Zbývá nám dořešit dalších 50 případů,“ sdělil Respektu.cz PR manažer Budvaru Petr Samec. „Jak dlouho budou spory trvat, bude záviset na průběhu sporů. Byla by to spekulace,“ doplnil.

Problémy s ochrannou známkou jsou největší překážkou pro transformaci pivovaru na akciovou společnost. Ta přitom měla být již hotova. Loni v dubnu ministr zemědělství Petr Gandalovič tvrdil, že transformace nepotrvá déle než rok. „Vypsali jsme výběrové řízení na poradce při transformaci. Celé řízení se ale zkomplikovalo námitkami neúspěšných uchazečů,“ prozradil důvod zpoždění pro Respekt.cz ministr Gandalovič.

V současnosti již poradenské týmy pracují na studii, která bude na podzim předložena vládě. „Výsledkem studie by mělo být doporučení, zda transformovat Budvar nebo nikoliv. A pokud ano, tak jak minimalizovat rizika pro ochrannou značku,“ tvrdí Samec. Ministr Gandalovič už ale vidí transformaci jako jasnou věc: „Na podzim by měla dostat vláda návrh, jak transformaci dotáhnout do zdárného konce.“

Privatizace?

Transformace Budvaru na akciovou společnost je nutnou podmínkou pro případnou privatizaci pivovaru. „Musela by o tom rozhodnout vláda. Jsem ale přesvědčen o tom, že dlouhodobě je pro Budvar výhodné spojit se strategickým partnerem. Tím nepředjímám, jaký podíl by měl tento partner mít,“ řekl ministr Respektu.cz. Zda by strategickým partnerem mohl být právě Anheuser-Busch, se kterým vede Budvar soudní spory po celém světě, Gandalovič říci nechtěl. „Na téma Anheuser-Busch nehodlám nic komentovat,“ uvedl.

Nejcennější na Budějovickém Budvaru je právě ochranná známka. „Bude zajímavé sledovat, jak Budvar prodají. Jestli neprodají zvlášť pivovar a zvlášť značku,“ okomentoval možný prodej pro Respekt.cz Jiří Mikeš z katedry obchodního podnikání Vysoké školy ekonomické v Praze. Značka Anheuser-Busch má podle Mikeše hodnotu sedm až osm miliard dolarů. Budvar má hodnotu kolem dvou až tří miliard dolarů.

„Pokud to prodáme pivovaru Anheuser-Busch, tak bychom si měli říct o pořádnou částku a domluvit se na zachování značky Budvaru. Je to naše rodinné stříbro, vlajková loď,“ tvrdí Mikeš. Američané by ale stejně českou značku pravděpodobně nezlikvidovali. „Američané nejsou tak hloupí. Rozdělili by si pro svoje značky trhy, a i do Spojených států by prosadili Budvar. Bylo by ale zajímavé, kdyby Budvar koupil Heineken. To by byl opravdu souboj titánů,“ dodal Mikeš.

Úspěšný pivovar

O privatizaci Budvaru uvažovala už Špidlova vláda v roce 2003. Tehdy byl proti ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle vyjádření některých ministrů by se ale tentokrát mohlo podařit privatizaci dokončit. S privatizací by podle Martina Bursíka mohli souhlasit i zelení. Spíše pro je také ministr financí Miroslav Kalousek.

Budějovický Budvar loni prodal přes 1,25 milionu hektolitrů piva, tedy o téměř 9 procent více než v předchozím roce. Z toho téměř polovinu vyvezl do více než 50 zemí světa. Zisk pivovaru se v loňském roce meziročně zvýšil o 13 procent na 302 milionů korun.

Zdroj: Respekt.cz | Autor: David Havlíček

V horkých letních dnech výrazně roste spotřeba piva oproti jiným měsícům. Příležitostí, kde se osvěžit dobrým chlazeným pivem, se nabízí spousta - na zahrádce restaurace, na letním hudebním festivalu, na soukromé zahradní party s přáteli nebo jen tak na terase u džbánku. „Bude se vám hodit několik tipů, které váš pivní zážitek ještě vylepší,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek nejprodávanějšího českého piva Gambrinus.

Pivo v hospodě, na zahrádce či na festivalu

V letních měsících vystoupí rtuť teploměru často i nad tropických 30 °C. Ideální teplota piva pro konzumaci je však 7-8 °C, je proto zřejmé, že nároky na chlazení jsou vyšší než v chladnějším období. Sládek Gambrinusu Jan Hlaváček tomu čelí následovně:

V létě si objednávám raději třetinky, pak mám vždy pivo „čerstvé“ a správě vychlazené

V teplém období preferuji tlustostěnné sklenice, které déle udrží nižší teplotu – důležité však je před čepováním sklenice vypláchnout a zchladit studenou vodou.

Dobré pivo vám v létě spíše načepují v té hospodě, kde mají zachlazený prostor pro uskladnění sudů s pivem nebo tankovnu.

Pokud se čepuje do kelímků, radši jdu tam, kde mají kelímky průhledné. Vidím, kolik piva mi výčepní dopřál, a pivo se přece „pije“ i očima! Také proto dostanete pivo Gambrinus na největších letních hudebních festivalech převážně v průhledném stylovém kelímku.

Pro pivo se džbánkem

K letní atmosféře patří i podvečerní posezení na vyhřáté terase a popíjení řízného piva, které jste si přinesli ve džbánku z hospody. Jak si na pivu ze džbánu pochutnat, radí sládek Gambrinusu Jan Hlaváček:

Před načepováním piva džbán vždy vypláchnu a nechám v něm chvíli studenou vodu, aby se správně ochladil.

Pro čepování piva doporučuji džbány kameninové či porcelánové, chrání pivo před světlem a lépe udrží teplotu. Lepší je džbán s úzkým hrdlem, ideálně s kovovým víčkem, které zadrží CO2 přirozeně obsažené v pivu a znemožňuje přístupu vzduchu (zvětrávání).

Džbán by měl mít přesný obsah, aby ho mohl výčepní načepovat přímo z pípy.

Hlídám výčepního, aby do džbánu pivo čepoval šetrně (i zcela bez pěny). Neuniká tak předčasně CO2 a pěna vzniká až při nalévání piva do sklenice.

V létě, kdy vyžadujeme větší osvěžení, doporučuji šetrné nalévání piva do sklenice, zachová se tak v pivu přirozený obsah CO2, který dodává pivu správný říz.

Zahradní party u soudku

Letní období přímo vybízí k přípravě soukromé zahradní party, kde si užijete teplých večerů společně s přáteli. Většina lidí pak řeší, zda si na takovou akci koupit spíš sud, „basu“ piv či kartón plechovek. Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, doporučuje:

Sud si zajistěte den předem a dejte ho nejlépe do temného chladného sklepa vychladit.

Před čepováním sud šetrně přeneste, rozhodně ho nekutálejte!

Sud, výčep i vedení umístěte nejlépe do stínu a sud překryjte mokrým hadrem, aby se pivo zbytečně neohřívalo a chladič tak překonával co nejmenší tepelný rozdíl.

Výčepní zařízení zapněte alespoň 30 minut před samotným čepováním. Chladič se s předstihem ochladí na ideální provozní teplotu.

Osobně raději volím dva menší sudy než jeden velký. U piva zkrátka platí, že lepší jsou dvě „třicítky“ než jedna „padesátka“.

Čisté sklo je nezbytné. Pokud použijete na chalupě roky nepoužívané sklo či špatně umyté sklenice, rozhodně se netěšte na pořádnou pivní pěnu, ta totiž zmizí ihned po načepování.

Výčepní zařízení a případně i bombu s hnacím plynem vám rád zapůjčí distributor piva nebo přímo distribuční centrum pivovaru. Zde vám také poradí, jak přenosný výčep zapojit.

Jako hnací plyn při čepování piva se dnes používá především kombinace CO2 s dusíkem (tzv. BIOGON). Tlak nastavte tak, aby pivo volně vytékalo. Čím kratší je cesta mezi sudem a sklenicí, tím lépe.

Pokud dáte přednost plechovkám, stačí vám pro jejich nachlazení kratší čas než je tomu u lahví.

Pro setkání s menším počtem přátel se vyplatí zakoupit některé z kompaktních 5 litrových balení jako např. tzv. Gambrinus XXL plechovku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Belgicko-brazilská pivovarnická skupina InBev se snaží získat amerického konkurenta Anheuser-Busch za každou cenu. Nevylučuje nepřátelské převzetí.

Když nedošlo k dohodě, musí to jít jinak, řekli si v Bruselu a vedení InBevu oznámilo, že se pokusí do vedení firmy dosadit vlastní lidi. Nové představenstvo by pak mělo plánovanou gigantickou pivovarnickou fúzi schválit.

Američané nabídku InBevu odmítli

InBev předložil první přátelskou nabídku americkému Anheuseru v průběhu června. Belgičané nabízeli za převzetí pivovaru 46,3 miliardy dolarů, Anheuser-Busch ji však označil za nepřiměřené nízkou.

InBev ale nabídku navýšit nehodlá, a tak hledá nové řešení. Do vedení Anheuseru chce prosadit zvučná jména jako Ron Dollens z Guidantu, Ernest Mario z firmy Glaxo, nebo Hank McKinnell z Pfizeru.

Plán Anheuseru nic neřeší, tvrdí Brito

"Snažili jsme se pokračovat v dialogu s Anheuser-Buschem a dojít k přátelskému převzetí, které uspokojí obě strany," tvrdí šéf InBevu Carlos Brito. "Myslím, že naše nabídka 65 dolarů za akcii byla vstřícná."

Plán, který vedení Anheuser-Busch po neúspěšném jednání s InBevem představilo, navíc považuje za "riskantní a neadresný".

Problémy společnosti údajně restrukturalizace, při které se počítá s propouštěním i snižováním nákladů, nevyřeší.

Anheuser-Busch loni vyrobil celkem 150 milionů hektolitrů piva, což představuje osm procent celosvětového trhu.

Skupina InBev patří mezi největší evropské pivovarnické firmy a v Česku vlastní značky Staropramen, Ostravar nebo Braník, což ji přináší patnáctiprocentní podíl na trhu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Už je to oficiální. Pivo z Loun, Ústí, Velkého Března a Kutné Hory bude mít na etiketách u výrobce nápis Heineken. Antimonopolní úřad souhlasil s koupí firmy Drinks Union, která tyto pivovary vlastnila.

Nizozemská firma Heineken převzala nápojářskou skupinu na začátku července. Dosavadní majoritní akcionář a předseda představenstva Milan Hagan převedl na Heineken svůj podíl ve výši více než 98 procent akcií. Spekuluje se, že to bylo za dvě miliardy korun.

Na páteční valné hromadě společnosti bylo zvoleno nové představenstvo, je stejné jako to působící v Královském pivovaru Krušovice, který vlastní také Heineken.

Většinou akcionářů byl do představenstva zvolen Lieven van der Borght, Erik Jan G. Hamel a Jiří Daněk. Na konci června odstoupil z původního představenstva Shawn Johnson a místo něj byl až do páteční valné hromady kooptován Lieven van der Borght. Dosavadní další členové představenstva Milan Hagan a Pavel Kadlec ze svých funkcí odstoupili.

Ve společnosti by neměly příchodem nového akcionáře nastat žádné změny. „V minulých dnech proběhla setkání se zaměstnanci. Nic se zatím nemění, budeme pokračovat stejně,“ sdělil mluvčí Drinks Unionu Josef Vejlupek. Podle něj by ale společnost měla v nejbližších dnech prodat likérku Granette, která nezapadá do plánů Heinekenu.

Drinks Union v roce 2007 prodala zhruba 900 tisíc hektolitrů piva, podobně jako v roce 2006. Tržby za prodej piva a lihovin loni zvýšila o více než šest procent na 1,29 miliardy korun. Podle schválené účetní uzávěrky za období od října 2006 do konce loňského roku vykázala Drinks Union ztrátu 51,77 milionu korun. Na výši se podle představenstva negativně projevilo výrazné zdražení vstupních surovin v loňském roce. Letos ale společnost očekává zisk asi 20 milionů korun.

Zdroj: MF Dnes.cz

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Stará česká pranostika se stala v sobotu hlavním mottem setkání malých rodinných pivovarů ve Vsetíně na Dolním náměstí.

Své zastoupení zde měly Hukvaldské pivo, Koníček z Vojkovic, BON ze Zašové a místní Valášek. Ten také byl jakýmsi garantem celé akce.

„V republice je sedmdesát šest malých rodinných pivovarů. Podobná setkání probíhají po celé léto,“ vysvětlil sládek Valášku Jan Dohnal.

Proč se takové akce pořádají? Odpověď je velmi jednoduchá. Malé pivovary totiž nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. „Je to těžké. Velké pivovary hospody doslova skupují,“ posteskl si vsetínský sládek.

Pokud totiž hostinští podepíší s velkým pivovarem smlouvu, získají podle množství natočeného piva finanční injekci. „Hospodu si kompletně vybaví a nic je to nestojí. Ovšem nesmí se tam čepovat jiné pivo,“ upozornil Dohnal. S tím, že dokonce ani antimonopolní úřad s takovou diskriminací údajně nemůže nic dělat. „Nemáme šanci se do takových hospod dostat. Jediná možnost je, vzít si něco do nájmu nebo postavit vlastní,“ tvrdí.

Například Valášek čepuje ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru ve Vsetíně a pak už jenom v jedné restauraci ve Zlíně a v Prostějově. Přitom zájem o tuto značku stále roste. „Především teď v létě si zákazníci jezdí pro sudy přímo do pivovaru,“ doplnil Jan Dohnal.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Miroslav Urubek

Pivovar Budějovický Budvar, n.p. připravil pro letošní prázdniny netradiční promo akci pro značku Pardál - road show „PARDÁLéto“. „PARDÁLéto“ bude probíhat na 17 turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice. Podílet se na něm budou i pijáci, kteří na podzim roku 2006 pomáhali pivo Pardál vytvořit.

Promo akce pod názvem „PARDÁLéto“ bude probíhat od 5. července do 31. srpna v 17-ti vybraných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, budou turisté moci narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích či rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Nejzajímavější lokality „PARDÁLéta“ jsou například Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. Kompletní seznam lokací a termínů najdete na www.pardal.cz.

„Pivo Pardál je od začátku roku 2008 v prodeji po celé České republice, ale řada potenciálních zákazníků ho dosud nezná. Protože Pardál vznikal netradičně, rozhodli jsme se představit ho zákazníkům během léta i netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál bude všude tam, kde zákazníci tráví chvíle odpočinku či dovolenou a kde se baví s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří. K realizaci tohoto druhu road show nás vedly i loňské zkušenosti, kdy jsme „PARDÁLéto“ s velkým úspěchem realizovali v rámci jižních Čech,“ vysvětluje Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál.

V každé lokalitě budou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se navíc bude pohybovat promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízet zdarma ochutnávku Pardála. Pro návštěvníky budou připravené zábavné soutěže o reklamní předměty ze speciální edice „PARDÁLéto“.

Na některých stáncích se bude možné setkat s pijáky, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti a dalších vlastností piva Pardál. Jde tak o jedinečnou možnost, seznámit se s historií vývoje piva Pardál. „Velice si vážíme toho, že s těmito pivaři nadále spolupracujeme. Nejen, že odvedli skvělou práci při vzniku Pardála, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v srpnu 2005. Na podzim 2006 byli do projektu zapojeni budoucí spotřebitelé. Ti se účastnili několika kol řízených degustací pod vedením technologa pivovaru. Na základě jejich připomínek pak technolog dolaďoval konečnou chuť, hořkost, barvu a další vlastnosti. Pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a mezi zákazníky mělo velký úspěch. Objem prodeje v roce 2007 dosáhl 76 000 hektolitrů, což je produkce menšího pivovaru. V celostátním prodeji je značka Pardál od ledna 2008.

Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od výčepního piva značky Budějovický Budvar. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, tmavší zlatavou barvou a vysokou sněhově bílou pěnou. Má stupňovitost 9,7 % a obsahuje 3,8 % alkoholu. Pardál se vyrábí z tradičních surovin – moravského sladu, směsi žateckých chmelů a z vody získané z artéských studní.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Rozsáhlými úpravami spojenými s rozšiřováním výroby prochází v těchto dnech soukromý pivovar na břehu řeky Sázavy.

„Budujeme nové sklepy, které zvětší kácovský komplex až dvojnásobně,“ přiblížil rozsah rekonstrukce ředitel pivovaru David Hořejší a dodal, že budování nových sklepů je dlouhodobou investicí, která však umožní také stáčení piva do lahví. Zatím totiž kácovský pivovar produkuje pouze pivo točené.

Veškerou pozornost teď věnují právě hlavně rozšíření výroby, takže ani žádné pivní novinky nepřipravují. K otevření sklepů by mělo dojít někdy o prázdninách. Žádnou veřejnou kolaudaci však vedení pivovaru nechystá.

„Spotřeba piva v létě vzroste až o sto padesát procent. Mnoho lidí si na tomto lahodném nápoji pochutná spíš v horku než v zimním období. Navíc se přes léto otevřou kempy, kde je výtoč velmi vysoká,“ pochvaluje si období prázdnin Hořejší.

Začátkem srpna se pivovaru dotkne ještě jedna významná akce. Bude se totiž konat hudební festival O2 Sázavafest, jehož program je zasazen právě do areálu Malá strana v Kácově. A pořadatelé tohoto setkání dají pochopitelně přednost místnímu pivovaru před ostatními.

Historie pivovaru v Kácově sahá až do patnáctého století, čímž se řadí k jednomu z nejstarších pivovarů u nás. Zažil vládu Habsburků, znárodňování v roce 1918 a 1948 i další významné historické mezníky. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl otevřen a opětovně uzavřen. Současnou podobu však získal až v roce 2001, kdy ho zakoupila společnost Pivovar Kácov. Kácov nyní vyrábí tři druhy piva podle tradičních receptur. V brzké době by měl být v areálu pivovaru vybudován také hotel a tradiční hostinec.

David Hořejší zve všechny čtenáře Kutnohorského deníku k návštěvě komplexu, kde se konají prohlídky pro veřejnost. Takže, jestli nemáte žádný program na víkend, zajeďte se podívat do Kácova.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor a foto: Jana Křivánková

České pivovary budou zdražovat. Nutí je k tomu růst cen základních surovin. Cena ječmene z loňské sklizně se vyšplhala na dvojnásobek hodnoty z roku 2006. Letos se podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého dá čekat další nárůst. Některé menší pivovary už ke zdražování přistoupily, ty ostatní čekají na výsledky letošní sklizně.

"Ječmen, respektive slad, tvoří již prakticky čtvrtinu nákladů na výrobu piva. Když se vám čtvrtina nákladů zdvojnásobí, těžko se to dá utlumit. Dřív nebo později se tedy bude muset zdražovat," vysvětluje Veselý. Problémem pro české producenty jsou také rostoucí ceny energie a pohonných hmot.

Od zdražování zatím producenty odrazuje tvrdý konkurenční boj na českém trhu. Na udržení cen na stávající úrovni tlačí také obchodní řetězce. "Pivo je jedno z hlavních lákadel, aby lidé do řetězce přišli," zdůrazňuje Veselý. Některé pivovary už přesto ke zdražení přistoupily. Například humpolecký Bernard se rozhodl zvýšit ceny o padesát haléřů za litr.

Zdražení avizovalo i sdružení německých pivovarů. Ceny piva na německém trhu by se měly zvýšit v přepočtu o více než korunu za láhev. Cena je přitom jednou z hlavních příčin, proč v Německu klesá spotřeba zlatavého moku. Šéf německé pivovarnické skupiny Radeberger Gruppe Ulrich Kallmeyer varoval, že letos se u našich západních sousedů vypije nejméně piva v poválečné historii.

Rostoucí ceny piva jsou nebezpečím zejména pro menší pivovary. Ty v sílící konkurenci světových pivovarnických gigantů ztrácí svoje pozice zejména na zahraničních trzích. "Malé pivovary mají méně importních partnerů v jednotlivých zemích. Když jeden vypadne tak to znamená podstatný pokles jejich exportu," dodává Veselý s tím, že nárůst českého exportu táhnou pivovary velké.

Zdroj: ČT24.cz | Autor: Jakub Musil

Mety, o které si mohou nechat zdát i mnohem starší pivovary, dosáhl nošovický Radegast za 37,5 let své existence. Láhev se světlým ležákem Radegast Premium, která sjela ze stáčecí linky v červnu tohoto roku, se pyšní titulem "desetimiliardé pivo v historii pivovaru Radegast". Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pamětní láhev s jubilejním pivem předal dnes hejtmanovi Moravskoslezského kraje Evženovi Tošenovskému manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák

Na jubilejní desetimiliardé pivo čekal největší pivovar na Moravě pouhých 37,5 let. Očekávání se naplnilo na konci června, kdy ze stáčecí linky sjel láhvový světlý ležák Radegast Premium. Jubilejní pivo si pivovar nenechal pro sebe a dnes dopoledne jej převzal hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

"Radegast je neodmyslitelnou součástí a symbolem našeho kraje. Jubilejní láhev je proto u pana hejtmana v těch nejlepších rukou," říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Pokud by se všech 10 mld. piv stočilo do půllitrových láhví nastavěných za sebou, dosáhly by vzdálenosti ze Země na Měsíc a zpátky. Stejné množství piva by také stačilo pokrýt po čtyři roky spotřebu piva v ČR, pokud by každý obyvatel starší 18 let vypil jedno pivo denně.

Radegast je dlouhodobě nejoblíbenější pivo na Moravě a druhá nejprodávanější značka v České republice. "Bez špičkové kvality našeho piva a pevného vztahu Radegastu se svými příznivci bychom tento úspěch neslavili tak brzy," dodal I. Kaňák.

Historie pivovaru Radegast se začala psát v prosinci roku 1970. Následující rok uvařil pivovar více než 500 tis. hl. piva a v roce 1988 poprvé překročil hranici 1 mil. hl. za rok. Od roku 2002 se výstav nošovického pivovaru pravidelně pohybuje okolo hranice 2,2 mil. hl. piva za rok.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Symbolicky dnes oslavil své 124. výročí svatby pan Cibich, muž, který dal tvář pivu Březňák a postupně i mnoha jiným značkám na celém světě. Dnešní svatebčané na zámku ve Velkém Březně dostali od známého znalce piva originální dar.

Legendární Victor Cibich se ženil před 124 lety v Praze, jeho ženou se stala Auguste Bunzelová. Pan Cibich ani jeho potomci už slavit nemohou, a tak se pivovarští rozhodli přispět k veselí čerstvých novomanželů, kteří vstoupili do společného života dnes v poledne na zámku ve Velkém Březně. Kateřina a Petr Pospíšilovi z Teplic dostali od pana Cibicha, byť papírového, přesně 124 piv jeho milovaného pěnivého moku. Ženich i nevěsta neskrývali své překvapení a nadšení: „Udělali jste nám velkou radost, to jsme opravdu nečekali. Březňáka máme rádi a určitě s ním dnešní den zapijeme!“ Novomanželům popřál také ředitel pivovaru ve Velkém Březně, Pavel Rottenborn a marketingový ředitel Drinks Union, a.s. Josef Danihelík.

Postava pana Cibicha je s Velkým Březnem neodmyslitelně spojena. Na přelomu 19. a 20. století tam působil jako přednosta železniční stanice. Roku 1906 propůjčil svou tvář místnímu pivovaru za doživotní rentu 30 piv týdně. Malovaný portrét, který vznikl jako předloha slavné etikety, visí dodnes ve velkobřezenském pivovaru. Na pivní etikety se Cibich dostal už roku 1906, a protože ústecké pivovary patřily a stále patří k největším exportérům českého piva, rozšířila se tvář sympatického pivaře až do Ameriky a Afriky. Portrét si dokonce leckde přisvojili, na etiketách ho používají v Uruguayi, Kostarice, Itálii či Rumunsku.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Startuje i nová spotřebitelská soutěž, 10 výherců odjede na olympiádu

Značka Pilsner Urquell, jeden z hlavních sponzorů Českého olympijského týmu, spouští od 7. července novou olympijskou kampaň. Hlavní postavou televizního spotu je jeden z nejlepších českých sportovců všech dob, čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek. Televizní kampaň doplní billboardy, inzeráty v tisku a internetové bannery. Spotřebitelé budou moci soutěžit o 10 zájezdů na olympiádu v Číně. Na realizaci olympijské kampaně se spolupodílela i Dana Zátopková.

"Otevřeně se hlásíme k hodnotám olympionismu a pravým olympijským myšlenkám. Již sedm let podporujeme naše sportovce v jejich přípravě, aby co nejlépe reprezentovali Českou republiku všude ve světě, podobně jako se to daří naší značce. Naše olympijská kampaň je v souladu s naším sloganem "Pravé bohatství se skrývá uvnitř" - chceme podpořit to, co je na olympiádě nejdůležitější - soubor pravých hodnot a fair play. Jejich naprosto zřejmým nositelem byl fenomenální běžec Emil Zátopek, jenž je hlavní postavou TV spotu. Jsme velmi rádi, že na spotu s námi spolupracovala i jeho manželka Dana Zátopková," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

"Musím se přiznat, že jsem ze začátku měla strach, aby to dobře dopadlo a skoro jsem ani nespala. S výsledkem jsem spokojena a reklama se mi osobně velmi líbí, snad potěší i diváky, kteří měli Emila rádi," dodává Dana Zátopková.

Deset výherců se podívá na olympiádu - soutěž právě začíná!

Pokud se chcete přímo podívat na olympiádu v Číně, je potřeba se zapojit do spotřebitelské soutěže Pilsner Urquell, která právě začala a potrvá do 3. srpna. Po odeslání kódů z 5 víček se mohou spotřebitelé zapojit do vědomostní soutěže a vyhrát jeden z deseti zájezdů na olympijské hry nebo některou z 13 300 cen oblečení olympijské Pilsner Urquell Collection. Vítěze čeká jedinečný životní zážitek - díky ubytování v českém olympijském domě budou přímo v centru dění a mohou si tak vychutnat tu pravou olympijskou atmosféru! Součástí atraktivní ceny je doprava, ubytování, vstupenky na soutěže a další výlety. Podrobná pravidla soutěže jsou na www.pilsner-urquell.cz .

Olympijská kampaň obsahuje zmíněný TV spot, který se poprvé objeví na obrazovkách

7. července ve 20 hodin na programu ČT1 a dále poběží na všech TV stanicích (Česká Televize, Nova a Prima). Kromě spotu budou dále využity i billboardy, inzerce v tisku a internetové bannery. Celá kampaň potrvá do konce srpna.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nenajde–li se zhruba do čtrnácti dnů nájemce schopný provozovat pivovar Eggenberg v Českém Krumlově, tato značka z trhu zmizí.

S Pivovarem Eggenberg, a. s., bylo totiž v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. Ke konkurzu přihlásilo pohledávky 50 věřitelů. Část z nich se sešla dnes k přezkumnému jednání, jakkoliv podle novely zákona už nemohou popírat platnost pohledávek.

Od insolvenčního správce ing. Štěpána Bláhy měli co slyšet. Třeba to, že o zmíněnou pohledávku Factoringu CS je vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu České republiky, či že největším věřitelem se zatím zdá být Beltton s 86 miliony.

Nemovitosti „zmizely“

Dozvěděli se ale také, že v majetku dlužníka je drobný investiční majetek, nedokončená výroba, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech...

Pohledávky úpadce za dodavateli naopak činily k polovině května asi 4,5 milionu. Dále správce eviduje pohledávku 5,5 milionu za společností Eggenberg, spol. s r. o., jediného společníka – předsedy představenstva úpadce Jiřího Shrbeného – z titulu poskytnutého ručitelského závazku.

Pivovar nemůže vařit!

Co ale věřitelé slyšeli vůbec nejdůležitějšího, je to, že prohlášením konkurzu skončila platnost povolení provozování daňového skladu, společnost přestala být plátcem spotřební daně a musí přestat vyrábět: tedy může dál stáčet a prodávat zásoby, ale nesmí vařit nové pivo... Podle odhadu předsedy představenstva Jiřího Shrbeného by v takovémto režimu pivovar s 30 zaměstnanci mohl „žít“ zhruba čtrnáct dnů, řešení tedy chvátá.

A jak se dnes věřitelé shodli, řešením by mohlo být nalezení subjektu, který by chtěl pivovar provozovat v nájmu – a ovšem byl plátcem spotřební daně.

Správce ve spolupráci se zástupcem věřitelů, Finančním úřadem v Českém Krumlově, budou každopádně hledat případného vhodného zájemce o nájem. Pomocnou ruku nabízejí ve svém zájmu i další věřitelé, například zmíněný Beltton s nasmlouvaným exportem do Skandinávie.

Jak to dopadne, dozvědí se věřitelé nejpozději v polovině srpna při mimořádném přezkumném jednání.

Nepovede–li se pivovar pronajmout, konzumenti se pak o výsledku mohou dozvědět i podstatně dřív – že totiž Eggenberg opravdu dojde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Vladimír Majer

Budějovický Budvar získal po více než deseti letech čekání ochranné známky v Hongkongu. Přihlášky ochranných známek podal Budvar již v roce 1997. Anheuser-Busch je napadl námitkami. Argumentoval možností záměny ochranných známek Budvaru se známkami Bud a Budweiser. Zlom nastal až v letošním roce, kdy americká firma vzala své námitky zpět.

„S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí o zaměnitelnosti našich ochranných známek. Roli v tom určitě hrál i fakt, že během posledních několika let padla pro nás pozitivní rozhodnutí o nezaměnitelnosti ochranných známek v Číně, Koreji, Tchaj-wanu a dalších šesti zemích,“ vysvětlila právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Registrace ochranných známek dává Budvaru i místnímu importérovi právní jistotu pro další rozvoj obchodních aktivit. „Do Hongkongu vyvážíme pivo již od devadesátých let minulého století. Budějovický Budvar je jediné české pivo, které si mohou zákazníci v Hongkongu vychutnat i čepované,“ uvedl exportní manažer pro Asii Tomáš Bártů.

Například v nepálské restauraci Bhatti Bar je čepovaný Budvar nejdražším nabízeným pivem. Chlazený Budvar v lahvích mají pro své členy a hosty k dispozici i v The Royal Hong Kong Yacht Clubu, Hong Kong Football Clubu nebo Aberdeen Boat Clubu. Najdete ho ale i v luxusním hotelu Peninsula Hong Kong.

Trh v Hongkongu je velmi specifický v tom, že přes 80 procent piva tam tvoří importy. Přestože spotřeba na hlavu je tam relativně malá, 22 litrů na hlavu a rok, segment importovaných piv by měl v příštích letech dále růst. V roce 2012 by importovaná piva měla mít podle odhadu Budvaru tržní podíl až 94 procent.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Jsou čtyři. Dříve pomáhali vařit pivo pro Staropramen, teď se ale rozhodli dělat vše po svém. A se svým pivem Bohemia Classic mají úspěch.

Milan Bílek a jeho další tři kolegové z firmy AGC ani nemají vlastní pivovar, ale pronajímají si prostory od konkurence. „Ano, s firmou AGC spolupracujeme od letošní zimy,“ říká Jaroslav Toman z pivovaru Konrad Liberec – Vratislavice nad Nisou.

Své pivo prodávají v sedmi pražských restauracích a jejich počet stále roste. „Měli jsme zájem už o několik tuzemských pivovarů. Bohužel zatím tato jednání nebyla úspěšná. V současnosti to vypadá, že si pronajmeme část jednoho švýcarského pivovaru v Lausanne,“ vysvětluje situaci Milan Bílek.

V hospodách je o nové pivo velký zájem. „Určitě je chuťově lepší a kvalitnější než piva velkých koncernů. Navíc je levnější, na což hospodští vždycky slyší,“ potvrzuje Aleš Dočkal, spolumajitel Pivovarského domu a Pivovarského klubu v Praze.

Společnost však pivo rozváží v sudech od Staropramenu a snaží se ho nabízet i v restauracích patřících pod smíchovské pivovary. „Jsou to starší sudy, které jsme si legálně koupili. Je totiž rozdíl, když zaplatíte za starší sud šest set korun nebo za nový dva a půl tisíce korun,“ uvedl Bílek.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Budovu bývalého Knížecího pivovaru, znovu nabídla k prodeji radnice v Prachaticích. Jak ve středu agentuře Mediafax sdělil starosta Jan Bauer (ODS), cena je jeden a půl milionu korun za objekt i s pozemky.

Už před časem chtěl objekt koupit podnikatel Josef Lukeš, který dokonce uvažuje o obnově tradice pivovarnictví ve městě. Jeho záměr i záměr zastupitelstva však před časem zhatila žaloba Alžběty Petzoldové, která se jako potomek rodu Schwarzenberků, domáhá vydání části areálu pivovaru. “Byly bychom rádi, aby objekt, který není zrovna v nejlepším stavu, koupil právě pan Lukeš, který má jasné cíle a dobré plány, jak s pivovarem naloží,” řekl starosta Bauer.

Radnice objekt koupila před šesti lety a později ho po částech rozprodala podnikatelům. Když pak chtěla prodat i hlavní budovu, objevila se právě Petzoldová se žalobou. Soudní spor ale radnice vyhrála, když soud zamítl nároky sestřenice a nevlastní sestry ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, což pak nejvyšší soud ještě potvrdil. Proto jej nyní město chce prodat a to původnímu zájemci. „Na to, abychom Knížecí pivovar sami zrekonstruovali, na to nemáme a proto ta nabídka,“ dodal starosta.

Podle podnikatelského záměru, který Josef Lukeš zastupitelstvu, které s prodejem už předběžně vyslovilo souhlas předložil radnici, by tu chtěl vybudovat prostory pro společenské a kulturní vyžití a i obnovení vaření piva, ovšem spíš jako turistickou atrakci.

Zdroj: Jižní Čechy24.cz