Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2005 vedle Plzeňského Prazdroje a Budvaru třetí nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již počtvrté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina. „Když jsme vydražili zkrachovalý pivovar, těžko by si na nás tehdy někdo vsadil, spíše by si asi ťukal na čelo.“ hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Dnes, po čtrnácti letech podnikání, patříme v oboru potravin a tabáku ke špičce. Za námi zůstávají firmy s mnohem větším kapitálem i tradicí. Na tento úspěch jsme hrdí.“

Kritéria hodnocení se skládají například z kvality výrobků a služeb, z inovačních schopností firmy, ale i otevřenosti komunikace a vztahu ke společnosti. Letošní 7. ročník soutěže CZECH TOP 100, která již tradičně patří mezi prestižní žebříčky hodnocení firem, probíhá pravidelně v 25 odvětvích. Soutěže se zúčastnilo přibližně 750 firem z celé České republiky a pro hodnocení bylo vybráno 1500 odborníků, především vrcholových manažerů, ekonomických a finančních analytiků, zástupců profesních asociací a vysokých odborných škol. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Minulost a budoucnost se protkla v Náchodě. Místní pivovar dokončil dostavbu hotelu Beránek na Masarykově náměstí v centru města. Stalo se tak téměř po století od okamžiku, kdy náchodští konšelé rozhodli o výstavbě zařízení, v němž vedle restaurace, kavárny a vinárny bude divadelní sál a další společenské prostory. "Beránkem procházely naše moderní dějiny, z jeho balkonu byla v roce 1918 vyhlášena samostatnost, pobývali tu prezidenti Masaryk, Havel i Klaus," řekl starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka. Původní hotelová část Beránku měla pouze šestnáct dvoulůžkových pokojů, což bylo pro třicetitisícové město nedostatečné. Snaha rozšířit secesní budovu začala už v první polovině devadesátých let, kdy prošla nákladnou rekonstrukcí. Se stavbou nové budovy se však mohlo začít až předloni, kdy se záměru chopila akciová společnost Pivovar Náchod. Ta je v majetku města a na stavbu si vzala bankovní úvěr. "Náklady na stavbu včetně vybavení interiérů dosáhly padesáti milionů korun a pivovar je bude splácet asi deset let," uvedl předseda představenstva pivovaru Pavel Nývlt. Návštěvníci Náchoda mají nyní v Beránku k dispozici devětapadesát pokojů se sto šestnácti lůžky. Lidé mají na výběr, zda si objednají pokoj s koupelnou, či jen se sprchovým koutem, zda chtějí výhled do náměstí, nebo ne. "Konečně se vyřešil nedostatek ubytovacích kapacit ve městě. Dostavbou se také zlepší využívaní celého komplexu hotelu," řekl náchodský radní Tomáš Šubert. Stejně jako pivovar je i hotel Beránek akciovou společností, v níž je drtivým vlastníkem město. Na dostavbou hotelu byla využita jediná volná proluka, která na Masarykově náměstí zbývala. "Náměstí nyní tvoří uzavřený stavební celek," řekl starosta Čtvrtečka. (MF Dnes)

Ze čtyř pivovarů v Královéhradeckém kraji vykázaly loni růst výstavu pivovary v Náchodě a nedalekém Broumově. Naopak pivovary v Trutnově a Nové Pace na Jičínsku zaznamenaly mírné poklesy, a na loňském růstu celého českého pivovarnictví o více než jedno procento se tak nepodílely.

Pivovar Náchod, který je největším producentem piva v Královéhradeckém kraji, loni zvedl výstav o více než dvě procenta na 143 915 hektolitrů. "Dařilo se nám zejména zvyšovat odbyt speciálních piv a také jsme posílili export," řekl vedoucí marketingu pivovaru František Meduna. Dodal, že největší nárůst, o čtvrtinu, zaznamenalo nealkoholické pivo, jehož je náchodský pivovar po nošovickém Radegastu druhým největším výrobcem v republice.

Růst výstavu o 43 procent na 19 360 hektolitrů loni vykázal i nejmenší pivovar v kraji v Broumově. "Podařilo se nám dostat do řetězců Tesco a Konzum Ústí nad Orlicí, a to zejména s novým osmistupňovým pivem," řekl ekonom pivovaru Karel Krejčí. Nového nízkostupňového piva pod značkami Převor a Novic podnik loni vyrobil téměř 6000 hektolitrů.

Naopak trutnovskému pivovaru Krakonoš loni klesl prodej piva o šest procent na 107 900 hektolitrů. Hlavním důvodem snížení prodeje byl výpadek dodávek cisternového piva, kterého pivovar ročně prodával od 3000 do 6000 hektolitrů. "Odbyt lahvového a sudového piva zůstal loni téměř stejný," řekl jednatel pivovaru Karel Janko.

O čtyři procenta na 46 000 hektolitrů klesl loni výstav Pivovaru Nová Paka. Pokles firma přičetla sílícímu tlaku velkých pivovarů na regionálním trhu. Naopak se pivovaru dařilo v exportu, který zvedl o tři procenta na 14 750 hektolitrů. Právě v dalším posilování exportu vidí pivovar perspektivu svého růstu. "Letos bychom se chtěli ve vývozu dostat na úroveň 16 000 hektolitrů," uvedl ředitel pivovaru Jaromír Bulko.

Všechny čtyři pivovary v kraji nehrají na celostátním trhu významnější roli. V celé zemi loni výroba piva činila 18,75 milionu hektolitrů a pivovary v Hradeckém kraji se na ní s celkovým výstavem 317 200 hektolitrů podílely necelými dvěma procenty. (Mojenoviny)

Jak se vařilo pivo v minulosti a jak se to dělá dnes? Přesně to se dozvěděli účastníci semináře tzv . Pivovarské univerzity, konaného ve čtvrtek odpoledne v areálu Pivovaru v Lounech. Pivovar pozval odborníky, ale i novináře a zástupce města. Na seminář se dostavil i starosta Loun Jan Kerner s malou dcerkou Soňou. Seminář začal exkurzí do sladovny, varny a dalších provozů lounského pivovaru. Posluchačům se dostalo odborného výkladu z úst vrchního sládka Petra Kozáka. "Pivo piju jen málo, ale to lounské mi opravdu chutná," svěřil se starosta Kerner. Potvrdil to i v hale, kde je mok filtrován od kvasinek a dalších nežádoucích částí. Tam byly připraveny korbely čerstvého piva, které starosta bez váhání okusil a označil je za znamenité.

Po prohlídce provozu plnění KEG sudů se účastníci odebrali do sálu, kde proběhlo teoretické školení. Historik Petr Žižkovský se rozhovořil o historii pivovarnictví a pivovarů v severních Čechách. Výklad sahal až do tisíců let zpět. "Obecně se například příliš neví, že dříve pivo vařily výhradně ženy. Až s nástupem technické revoluce, kdy už byla různá hejblátka a mačkátka, se toho ujal muž," sdělil P. Žižkovský.

"Dnes je v republice asi padesátka větších pivovarů. Dalších pět desítek je mini a mikropivovarů, vařících ve velmi nízkých objemech. Jejich produkty se většinou spotřebují jen v jedné či dvou hospodách, patřících přímo k pivovárku," poučil posluchače historik. Následoval výklad sládka Stanislava Šťastného o technologii výroby piva a Josefa Lva, manažera společnosti Drinks Union vlastnící lounský pivovar, o úloze zlatého moku v naší gastronomii. Účastníci semináře byli následně podrobeni zkušebním testům a odměněni předáním certifikátů absolventů semináře Pivovarské univerzity. (Mojenoviny)

Kambodžský nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Budějovického Budvaru v jeho sporu s americkou společností Anheuser-Busch ohledně registrace ochranných známek na kambodžském trhu.

Anheuser-Busch se snažil zpochybnit naše práva k ochranným známkám už od r. 2000. Velmi vítáme, že soud rozhodl ve prospěch Budvaru a pomohl upevnit naši známkoprávní pozici na kambodžském trhu, sdělil našemu listu ředitel Budějovického Budvaru, n. p., Jiří Boček.

Český výrobce piva vedl spor s firmou Anheuser-Busch v Kambodži již v r. 2000 soud první instance rozhodl na návrh amerického žalobce o výmazu zaregistrovaných ochranných známek Budvaru. Odvolací soud v r. 2002 rozhodl ve prospěch české strany a nařídil kambodžskému ministerstvu obchodu ochranné známky Budějovického Budvaru opět zaregistrovat. Americká strana následně podala dovolání k nejvyššímu soudu, který minulý týden potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Kromě Japonska zaznamenal Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech např. ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Švédsku a Finsku. V současnosti vyváží Budvar svůj prémiový ležák do téměř 60 zemí pěti světadílů. (Haló noviny)

Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou ve svém pivovaru otevřel Budějovický Budvar. "Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu," řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Virtuální sjezd do artéské studně vytvořila firma, která vyrábí simulace pro piloty letadel.

Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které jí doprovázejí, Budvaru zapůjčilo Jihočeské muzeum a okresní archiv. "Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než 700 let starou tradici budějovického pivovarnictví, a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží," řekl Jánský.

Do svého rozvoje pivovar loni investoval zhruba 166 milionů korun. V prosinci Budvar dokončil stavbu návštěvnického centra včetně vjezdu do areálu za 115 milionů Kč. Začátkem roku zahájil provoz nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu. Ročně pivovar navštíví přes 40 000 turistů. Výstav národního podniku Budějovický Budvar loni dosáhl 1,112 milionu hektolitrů piva, což je zhruba o 58 000 hektolitrů méně než v roce 2003. Pivovaru se také o 11 procent snížil hrubý zisk na 312 milionů korun. Celkové výnosy pivovaru klesly o 130 milionů na 2,3 miliardy korun.

Expozice otevřena každý den od 08:00 do 17:00 (iDnes)

Spolumajitelé dva a půl roku uzavřené českobudějovické pivnice Masné krámy se dohodli na podmínkách, za jakých se znovu podnik zprovozní. Zatím vše nasvědčuje tomu, že místo jedné restaurace tu budou fungovat dokonce dvě. Od kultovní restaurace Masné krámy se totiž oddělil vedlejší dům, kde byly kuchyň a zázemí. Investor zde staví další restauraci, kterou bude podporovat Plzeňský Prazdroj. „Chceme pivovar jako partnera. S Budějovickým Budvarem jsme se nedohodli,“ řekl zástupce investorské firmy S-V cz Marek Šerhant. V konečném řešení to může vypadat tak, že ve zmenšených Masných krámech poteče Budvar a ve vedlejší pivnici plzeň.

Dům s historickým názvem U Tří sedláků, kde měla restaurace Masné krámy kuchyň a zázemí, oddělila od objektu restituentka. Do léta zde bude stylová česká restaurace. Vedle toho ale pokračují jednání na znovuzprovoznění Masných krámů, které vlastní jedenáct majitelů včetně města a Budějovického Budvaru. Českobudějovický radní Rudolf Vodička potvrdil, že u Masných krámů se všichni spoluvlastníci objektu včetně města už předběžně domluvili na společném postupu. Budějovický Budvar pivnici opraví a zajistí v ní své pivo. „Je to pozitivní zpráva o tom, že je otevření Masných krámů na dobré cestě. Masné krámy budou sice o něco menší, ale to dnes nevadí,“ míní Vodička. Podobně mluví finanční ředitel Budějovického Budvaru Petr Jánský. „Pokud všichni zatím nepsanou smlouvu dodrží, je předpoklad rychlého řešení,“ ujistil Jánský.

Spolumajitel Masných krámů Josef Dušek, který odmítal prodej městské části Budějovickému Budvaru, dnes tvrdí, že si dovede představit pivovar Budějovický Budvar v obou sousedních domech. Nechce jen, aby v Masných krámech měl pivovar hlavní slovo. „Oba domy by se mohly provozně znovu propojit,“ míní. To odmítají oba investoři. „Počítali jsme i s takovou variantou, a dokonce se na tom domlouvali s Budějovickým Budvarem. Stačilo by vybourat stěnu. Budvar nám ale kladl nepřijatelné podmínky,“ tvrdí zástupce investora domu U Tří sedláků Šerhant. „Je to lež. S panem Šerhantem jsem se setkal jednou, ale nic jsme si neslibovali,“ namítl Petr Jánský.

Věhlasné Masné krámy jsou přitom od podzimu 2002, kdy je zavřel hygienik, pro město ostudou. Objekt nedaleko hlavního náměstí chátrá, na jeho osud se ptají zahraniční turisté. Problém začal po prodeji podílu města Budějovickému Budvaru, který měl objekt rekonstruovat a užívat. Soud nakonec kupní smlouvu mezi městem a pivovarem zrušil. K dalšímu jednání o pivnici se sejdou její spolumajitelé dnes. (MF Dnes)

Krušovice na Rakovnicku se mohou pochlubit novým praporem se zlatou korunou a pivovarským zvonem. Obyvatelé obce dnes oba symboly slavnostně uctili na setkání, na něž přijel i prezident Václav Klaus. Právě hlava státu dostala jako první příležitost rozezvučet zvon ve varně místního pivovaru, který nahradil svého předchůdce z roku 1741, jenž se ztratil při opravě objektu. "Prapor je vyjádřením jednoty lidí v obci," řekl při ceremoniálu spojeném s krátkou modlitbou farář Vít Uher. Poznamenal, že zvon má stejně jako lidé srdce a jeho hlas zve k radostným i bolestným setkáním.

Klaus s manželkou Livií dorazili na slavnost s půlhodinovým zpožděním. "Projížděl jsem tudy snad tisíckrát, ale nikdy jsem tady ještě nezastavil," řekl prezident během krátkého setkání s občany na nádvoří pivovaru. "Ale vaše pivo jsme už pil, takže určitý kontakt mezi námi existoval," rozesmál přítomné. Desítky obyvatel Krušovic a řada regionálních politiků v čele s hejtmanem Středočeského kraje Petrem Bendlem využili slavnost k prohlídce pivovaru, politici se poté odebrali do stáčírny k pracovnímu setkání s Klausem. "Rádi bychom už nějak pohnuli s karlovarskou dálnicí," naznačil jeden z bodů jednání Bendl.

Vznik Krušovic se podle některých známek datuje až do doby před rokem 1000. Počátek osady byl spjat s tvrzí, stojící na místě dnešního pivovaru, staročesky zvanou Krušejovice. První dochovaná zmínka o obci ale pochází až z dob krále Přemysla Otakara II., tedy z druhé poloviny 13. století. (Obce)

Nikoli chlebem a solí, ale stylově pivem uvítali včera v Krušovicích na Rakovnicku prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Prezident Klaus se tady zastavil krátce po poledni, v přestávce mezi jednáními s aktéry současné vládní krize. "Projížděli jsme tudy už mnohokrát, ale zastavili jsme se zde poprvé," řekl prezident nejen starostce Krušovic Evě Hůlové, ale i desítkám lidí na nádvoří pivovaru, kteří ho sem přišli pozdravit. Mnozí z nich si pak odnášeli na památku i prezidentovu fotografii s vlastnoručním podpisem. Václav Klaus také zavzpomínal na chmelovou brigádu, i když jak přiznal, on sám se byl na chmelnici v Kněževsi jen "podívat" za Livií. "Zato Klausová byla vzorná brigádnice, určitě je ještě někde zapsaná v nějaké kronice," podotkl na adresu manželky prezident se svým typicky suchým humorem. Václav Klaus si v doprovodu ředitele Královského pivovaru Pavla Gregoriče prohlédl i stáčírnu piva a byl prvním, kdo poklepem kladívka rozezvučel nový zvon. Ten chvíli před tím spolu s novým obecním praporem posvětil ve varné pivovaru farář Vít Uher. (MF Dnes)

První zmínky o vaření piva ve Vysokém Chlumci pocházejí již z roku 1466. Svojí historií se Lobkowiczký pivovar řadí mezi nejstarší pivovary u nás. Již v prvních letech své existence se stal součástí majetku roudnické větve Lobkowiczů. V roce 1611 měl pivovar již dvě varny a z roku 1642 se dochoval první detailní popis technologie vaření piva. Roku 1652 prošel pivovar, zdevastovaný v období třicetileté války, rozsáhlou rekonstrukcí. Po roce 1992 investovali Lobkowiczové do modernizace výroby značné prostředky. (MF Dnes)

Setkání s obchodními partnery a zástupci spolupracujících organizací se v Pivovaru Klášter stalo v poslední době tradicí. Poslední takové posezení se uskutečnilo před pár dny v nevšední jeskynní restauraci pod samotnou budovou pivovaru. Zhruba dvě stovky přítomných se rozhodně nenudily. Přispěla k tomu svým dílem mladoboleslavská country kapela K.T.P., která vystupuje na většině akcí, které mají něco společného s klášterským pivovarem. Servírovala se pečená kýta a k tomu si samozřejmě každý mohl natočit pivo podle chuti - a úplně sám. Svou troškou do mlýna přispěl k atmosféře tradičně generální ředitel Pivovaru Klášter Josef Špryňar. Ten celý večer moderoval a v závěru si neodpustil úsměvné překvapení. Německý obchodník Alex Neumann, dostal od ředitele zástěru a velkou vařečku. "Pan Neumann je výborným kuchařem a u kuchyňského stolu umí úplné divy," podotkl Josef Špryňar a jeho slova později Čechoněmec Neumann potvrdil. Zubař MUDr. Vladimír Dvořák zase od ředitele dostal jako výraz poděkování za péči o chrup prvního muže pivovaru kladivo a sekáč.

Vedení pivovaru ocenilo velké množství obchodních partnerů a zástupců spolupracujících firem. Dostalo se ale i na ty, kteří stojí za výrobou piva a které přítomný ředitel představil osobně. Zajímavostí jistě je, že novým obchodním zástupcem pivovaru je známý zpěvák ze skupiny Nastarýkolena Luboš Odháněl. "Velice toto setkání oceňuji. Není zvykem, že by si firmy vážily svých zákazníků tak, jako je tomu v případě klášterského pivovaru. Kromě toho, že mi tohle pivo chutná, tak je velice oblíbené i u návštěvníků mé restaurace. A navíc tohle setkání se koná v opravdu příjemných prostorách, které musí každého nadchnout," uvedl Svatopluk Dvořák, provozovatel restaurace Sokolovna v Bělé pod Bezdězem.

"Taková setkání nepovažuji za nic výjimečného. My si opravdu našich zákazníků vážíme. Když se k nim budeme chovat slušně, budou se oni chovat přesně tak zase ke svým zákazníkům. A o to nám přece všem jde. Aby byli všichni s klášterským pivem spokojeni," dodal ředitel pivovaru Josef Špryňar. Příjemné setkání v pivnici pod klášterským pivovarem mělo i bohatou zahraniční účast. Kromě již zmiňovaného Alexe Neumanna přijal pozvání obchodní rada čínského velvyslanectví Liu Min Guo, první tajemník velvyslanectví Srbska a Černé Hory Miodrag Koljevic, indický obchodník Georgij Koschi, kanadský obchodník George Topol a Abu Seghia z Lýbie. (Mojenoviny)

Na sobotním Plesu Drinks Unionu hostesky v krojích vítaly hosty chlebem, solí a myslivcem, rodinným zlatem Drinksu. Před restaurací DK hlídkoval příslušník SNB, WC měla dobová jména. A to byl teprve začátek. "Iveta Bartošová je v zahraničí. Škoda, mohla zpívat s orchestrem Severočeského divadla opery a baletu. Chtěli jsme i balet, je ale na turné," vypočítával Josef Vejlupek, jednatel Drinks Unionu, šéfpořadatel plesu a autor nápadu cestovat časem, co nevyšlo. Za Ivetu zaskočila Marie Rottrová a mnozí byli radši. Nadšeně na její písničky tančili v restauraci i velkém sále, písní Lásko voníš deštěm hladila po duši i zvala k pomalému tanci.

Popsat vše, co se na plese odehrálo, nelze. Na místě byl koncert kapely pěšího pluku hraběte Kolowrata, atmosféru Žofínských bálů 19. století připomněly páry, tančící valčíky za doprovodu orchestru divadla řízeného Tvrtkem Karlovičem. Ten ve foyeru ochutnal řezané ústecké pivo z korbelu purkmistra Mikuláše Dačického v podání Františka Sysla, vzácné návštěvy ze 17. století. "Korbel vyrobil Jindra Borůvka, otec současného trenéra Ústeckých lvů. Pracoval v depu, v divadle amatérsky zpíval ve sboru," ohlédl se purkmistr.

Každé století, 17. počínaje a 21. konče, mělo svůj salonek. V 18. století vládla znuděná společnost Giacoma Casanovy tedy pokud právě s lokaji netrsala na hity Rottrové. V restauraci vysedávali Zippichovi. Ani patron ústeckého pivovaru neodolal a se ženou protančil hit Turba od barové skupiny. A Jan Rottenborn, ústecký taneční mistr, jakmile se zhostil úlohy Jana Nerudy v úvodu programu, proswingoval s manželkou show Ondřeje Havelky s Melody Makers. Písničky i nálada 20. a 30. let minulého století byla dokonalá, nechyběly Havelkovy vtípky a gesta, kdo čekal na hit Děkuji, bylo to krásné, dočkal se. "Škoda, že lidi víc netleskali. Havelka by přidával a určitě i stepoval," posteskli si příjemně znavení Rottenbornovi. Makers si nenechali ujít ani někteří francouzští mušketýři či vojáci c. a k. 36. pěšího regimentu hraběte Kolowrata, hlídkující s funkčními puškami křesadlovkami před 19. stoletím.

Finále patřilo současnosti. Jistota ústeckého popu, skupina Bonit se zpěvačkami a naším i světovým repertoárem, doprovodila v tradiční swingovce Just a Gigiolo i Karla Černocha. V ničem si nezadali třeba s orchestrem Golem, efektní a dokonalý byl i stříbrný robot mistr světa v elektroboogie. SuperStar Tomáš Savka začal sinatrovkou New York, New York, zpíval i Stinga či We Are Champions. "Chtěli jsme Anetu Langerovou, ale ta začíná turné až 9. března. To jsme před rokem netušili," dodal Josef Vejlupek. (Mojenoviny)

Jarní idyla na jesenických chalupách, kdy si lyžaři na prosluněné terase dopřejí místní chladivé pivko, zřejmě dostane trochu nahořklou příchuť. Čtvrtá největší tuzemská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel totiž od 21. března zdraží pivo. Skupina, která sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli, zvýší ceny sudových piv se zvýší v průměru o 30 haléřů "Lahvová piva podraží zhruba o deset haléřů," řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil. Pivovary Zubr, Holba a Litovel naposledy zvyšovaly cenu piva před rokem. "Růst cen je i letos minimální díky řadě dlouhodobých optimalizačních opatření. Klíčovou pro nás však zůstává vysoká kvalita piva," uvedl Chytil.

Obchodní ředitel Chytil míní, že pivovary zdražení neohrozí. "Myslím, že o klientelu v souvislosti se zvýšením cen nepřijdeme," míní Chytil. Z dalších velkých hráčů na domácím trhu s pivem již v listopadu loňského roku zdražil Plzeňský Prazdroj, o měsíc později ho následoval Staropramen. Budějovický Budvar zdražil začátkem března. Pivovary většinou zvyšovaly ceny o několik desítek haléřů. Pivovarnická skupina se rozhodla pro zdražení piva po vyhodnocení nákladů, do kterých se promítají podle obchodního ředitele nejen rostoucí ceny surovin, ale především energií a nakupovaných služeb.

Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý jeden milion hektolitrů piva. Na českém pivním trhu jí patří podle Chytila zhruba šestiprocentní podíl. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. Na zahraniční trhy míří asi deset procent výstavu skupiny. (iDnes)

Vedenie druhého tímu základnej časti hokejovej ST extraligy HC Slovan Bratislava podpísalo v pondelok novú zmluvu s TOP partnerom, spoločnosťou Topvar, a.s. Kontrakt znie na jeden rok s následnou opciou a od spojenia si obe strany sľubujú úspechy - na športovom poli i reklamnom trhu. Dohodu spečatili zástupcovia oboch strán v utorok slávnostným podpisom zmluvy v hoteli Carlton. "Topvar je v našej spoločnosti veľmi známa, tradičná značka a napriek veľkému boju s konkurenciou stále podporuje slovenský šport. Pre nás je dôležité najmä to, že vidíme u partnera veľkú lásku k hokeju. Naším spoločným cieľom je byť čo najlepší," povedal generálny manažér belasých Maroš Krajči, podľa ktorého zmluva so sponzorom neovplyvní výšku odmien pre hráčov, prémie za titul totiž určilo vedenie Slovana už na začiatku sezóny. Otáznym takisto ostáva, či teraz u belasých stúpne spotreba "zlatého moku", keďže dvojica najväčších opôr Miroslav Šatan a Ľubomír Višňovský pivo nepijú.

Generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín považuje opätovné spojenie s bratislavským klubom za ďalší významný krok pre firmu po tom, čo Topvar nedávno podpísal kontrakt so Slovenským olympijským výborom. "Určite je to pre nás možnosť dobrej reklamy. Obidvaja sme top hráči v slovenskom prostredí - my sme top vo výrobe dobrých nápojov, Slovan je top v športe. Spojenie môže mať synergický efekt a získame na ňom obaja," tvrdí Vendelín. "Zmluva so Slovanom už je tretia v poradí a predpokladám, že časom prídu ďalšie tri, ak nie viac takýchto dohôd. Slovan má vynikajúce mužstvo, výbornú divácku kulisu, má dobrých manažérov a podľa nás bude jeho postavenie rásť."

Topvar intenzívne podporuje šport v Topoľčanoch, na extraligovej scéne však hornonitriansky hokej chýba. Aj preto pivovar oslovil predstaviteľov Slovana. Riaditeľ marketingu Topvaru Jozef Nemec načrtol, že spoločnosť v budúcnosti plánuje finančne motivovať i hráčov. "Malé prekvapenia pripravujeme aj pre samotných fanúšikov. Počas prestávky bude mať jeden z divákov s bulletinom možnosť vyhrať vecnú cenu," dodal Nemec. (Orangeportal)

Město Rýmařov prodalo hotel a pivovar Excelent společnosti KPPR z Havířova- Podlesí, která byla do obchodního rejstříku zapsána den před dražbou. Jednatelé společnosti KPPR fungují sice ještě v dalších firmách, jež ale nemají s provozováním obdobného zařízení nic společného. Město se však o historickou pamětihodnost, jíž několik staletí starý pivovar je, nebojí. " Společnost pivovar chce provozovat. Máme to ověřené z místních zdrojů. Opatření žádné neděláme, jde o soukromý majetek. Nemáme na to právo," sdělil starosta Rýmařova Petr Klouda. Město, jež bylo dosavadním vlastníkem, nemělo z pivovaru žádný prospěch. Pronajímalo jej Městským službám, které jej od roku 2000 pronajímaly soukromníkovi Jiřímu Bobkovi. Peníze z nájmu šly do oprav a údržby. Navíc hrozilo, že stárnoucí technologie bude vyžadovat nákladnější rekonstrukce. Městští zastupitelé proto rozhodli, že Excelent prodají. " Město, obce nebo podobný vlastník komunálního typu nikdy nejsou dobrým majitelem takovýchto zařízení. Nejsou schopni si svým systémem ochránit majetek a zajistit bezproblémový provoz tak, jak to dokáže soukromý vlastník. Potvrdilo to několik let praxe, kdy Městské služby spravovaly hotel svým jménem, a výsledek hospodaření byl vždy záporný," vysvětlil rozhodnutí města Klouda. Za prodej pivovaru Rýmařovu přibude do městského rozpočtu devět milionů korun. Pivovarnictví má v Rýmařově tradici. První písemné zmínky o místním pivovaru pocházejí z konce 16. století. Živé pivo se zde vaří podle starých receptur. V současné nabídce pivovaru je například světlý ležák, tmavý speciál kvasnicový a polotmavý ležák s malinovou příchutí. (Moravskoslezský deník)

Světlé výčepní pivo Ostravar Original z ostravského pivovaru si na své konto připsalo další úspěch. V odborné degustační soutěži Zlatý pohár Pivex- Pivo 2005 v Brně obsadilo v konkurenci dalších sedmnácti značek bronzovou příčku. Ostravar Original sbírá již pět let v řadě na tuzemských pivních soutěžích nejrůznější ocenění. " Když uvážím, že jsme s touto značkou uspěli postupně ve všech nejvýznamnějších pivních kláních - ať již v Brně, Praze, Českých Budějovicích či Táboře - jsem přesvědčen, že se jedná o velký úspěch. Často je totiž mnohem snadnější opakovaně zvítězit v jedné soutěži než uspět v různých degustačních kláních, která mají přece jen poněkud odlišná kritéria," míní vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Bronzovou medaili v kategorii ležáků si z letošního Pivexu přivezlo i další pivo z Moravskoslezského kraje - Radegast Premium z nošovického Radegastu. V Brně si však již tradičně dávají dostaveníčko nejen ti, kdo pivo vaří, ale i nejlepší výčepní. Již podeváté se zde konalo závěrečné celostátní kolo soutěže o titul Král výčepních České republiky. Soutěžící měli zdánlivě jednoduchý úkol - natočit a prezentovat " pěkné pivo". V časovém limitu točili půllitr a třetinku a své dílo museli správně podat odborné porotě. Pochopitelně se měřila i správná míra a výška pěny.

Titul krále výčepních pro rok 2005 si z finálového boje odvezl dvaadvacetiletý student Střední integrované školy v Rakovníku Richard Kučera, který porazil i profesionály, hned druhé místo však obsadila Vladimíra Czopíková z restaurace Panorama v Ostravě- Porubě a třetí Zdeněk Nešpůrek z restaurace U Gottwalda Dolní Kounice. Své kvality dokázali v konkurenci sedmdesáti kolegů z celé republiky. Devátý ročník soutěže v načepování tzv. pěkného piva si podle organizátorů klade za cíl podpořit cech výčepních a prezentovat pivovarský a gastronomický obor v zemi, kde má pivo dlouholetou tradici. (Mojenoviny)

Pivovar Vyškov, vlajková loď společnosti Jihomoravské pivovary a jeden z neodmyslitelných symbolů města Vyškova, bude letos slavit 325. výročí svého založení. Již nyní vedení firmy promýšlí, jaké akce v průběhu celého roku uspořádá. "Olomoucký arcibiskup založil náš pivovar již v roce 1680. Oslavy musí být důstojné a připravujeme je s předstihem. Mohu prozradit, že na své si přijdou nejen milovníci zlatavého moku, ale také zájemci o historii a kulturu,"řekl ředitel pivovaru Jiří Piňos. V květnu by se totiž měla o vaření piva ve Vyškově konat výstava v Muzeu Vyškovska. V červnu firma uspořádá koncert, na který pozve publikum přímo do areálu vyškovského pivovaru. (Rovnost)

Centrum sportu a zdraví pátera Ševčíka má do dvou let stát v Černé Hoře. Sportovně- relaxačně-kulturní a ubytovací středisko za přibližně 135 milionů korun, jehož investorem je Pivovar Černá Hora, zahrnuje např. hotel, kongresový a koncertní sál, ale také plavecký bazén, tobogán, suchou a parní saunu nebo endermologické, kosmeticko-dermatologické, laserové a regenerační svalové centrum. " Záměrem projektu je přestavět nevyužívané objekty sladovny pivovaru na ubytovací, kongresové a kulturní prostory a současně využít další plochy v areálu pivovaru pro výstavbu nového objektu zajišťujícího nadstandardní péči v oblasti relaxační, rehabilitační a kosmetické péče," říká Hubert Adámek z Pivovaru Černá Hora. " Od celé akce si slibujeme nejen vytvoření hotelové kapacity, která u nás zcela chybí, ale také posílení nabídky turistům a klientům přijíždějícím do pivovaru." Bezbariérové zařízení se bude skládat ze dvou stavebních objektů. Hotelového a restauračního, který bude stát v prostorách sladovny, a sportovně-relaxačního, který vznikne v místech vedle současné administrativní budovy pivovaru. " Je vytvořena studie, minulý týden jsme podali žádost o dotaci na ministerstvo pro místní rozvoj, která by měla činit až osmačtyřicet procent celkových nákladů. Zahájení výstavby plánujeme na začátek příštího roku, s otevřením se počítá v roce 2007," doplňuje Hubert Adámek. (Týden u nás)

Stanislav Bernard (50) generální ředitel rodinného pivovaru Bernard

Jaký je rozdíl v "ředitelování"začínajícího pivovaru a nyní?

Podstatný. Napřed nadšení, ale také nezkušenost. Postupně se změnilo podnikatelské prostředí, máme zahraniční konkurenci, která přinesla kapitál a ne vždy férové obchodní praktiky.

Jak jste se vyučil na ředitele?

Vždy jsem používal vlastní rozum. Neměl jsem možnost studovat, tak jsem dělal věci, které se mi zdály přirozené a ono to fungovalo. Zpočátku jsem hasil požáry, nyní strategicky plánuji.

Je těžší prodat pivo doma nebo v zahraničí?

Můj cíl byl uspět doma a teprve potom vzahraničí. Prosperující firma s prémiovým pivem tam má snadnější přístup. V budoucnu bude prodej piva v zahraničí jednodušší (Mojenoviny)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard loni uvařil přes 127 tisíc hektolitrů piva, v porovnání s předchozím rokem o čtyři procenta více. Tržby za pivo meziročně stouply o 17 procent na 176 milionů korun. „Ve vyšším růstu tržeb se promítlo i zdražení piva,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. K navýšení cen podle něj vedla inflace i rostoucí náklady.

Pivovar vaří sedm druhů nepasterizovaného piva a zásobuje 1600 restaurací v celé zemi. Asi pět procent produkce loni vyvezl na Slovensko; v tomto roce by se dodávky měly zvýšit z 6500 hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký Bernard mohou ochutnat i zákazníci ve Švédsku, Německu, Chorvatsku či Rusku. Nyní podnik poslal první zásilku lahvového piva do Španělska a připravuje vývoz do USA. „V těchto zemích je především zájem o exkluzivní balení s lahvemi s patentním uzávěrem,“ podotkl mluvčí.

Pivovar zaměstnává 90 lidí. Vlastní Sladovnu Bernard v Rajhradě u Brna s roční produkcí 6500 tun sladu. Dvě třetiny její produkce prodává. V roce 2002 zvedl výstav o 15 procent na 109.000 hektolitrů. O rok později se výroba piva zvýšila o dalších 13 procent na 123.000 hektolitrů a Bernard se stal největším pivovarem v kraji Vysočina. Od privatizace v roce 1991 do poloviny letošního února pivovar uvařil 1,5 milionu hektolitrů piva, tedy tři miliony padesátilitrových sudů. „Mohly by lemovat trasu z Humpolce do Paříže,“ uzavřel mluvčí. (MF Dnes)